Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Vávra, Dubický.

206 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Meissner, dr Spina, dr Šrámek, dr Viškovský, za ministerstvo financí zplnomocněný ministr dr Vlasák.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 106. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. Platzerovi, Polachovi, Novému; do 24. t. m. posl. Simmovi pro neodkladné zaměstnání; na tento týden posl. Gläselovi z rodinných důvodů.

Nemocí omluvili se posl. dr Daněk, Vičánek, Adámek, dr Kalaš a Koudelka.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Pechman.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. Nováka za posl. dr Hodáče; klub poslanců čsl. živn.-obchod. strany středostavovské posl. Pekárka za posl. Ostrého; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Dvořáka; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr Keibla za posl. inž. Kallinu; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Nitsche za posl. dr Jabloniczkyho.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kleina za posl. dr Wintra.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. dr Kalaše za posl. Stundu; klub poslanců čsl. strany lidové dne 16. t. m. posl. Petra za posl. dr Daňka, dne 17. t. m. posl. dr Daňka za posl. Petra; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Patejdla za posl. dr Stránského.

Do výboru branného vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Hrubého za posl. Dvořáka.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. živn.-obch. strany středostavovské posl. Al. Beneše za posl. Najmana; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Hackenberga za posl. de Witte.

Do výboru živnostensko-obchodního vyslal klub "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Grünznera za posl. Kirpalovou.

Předseda (zvoní): Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. spravedlnosti na dotaz posl. Kurťaka o věci Ivana Jakaba, hostinského z Chustu, vězněného podle neodůvodněných příkazů (č. D 366-III);

min. financí na dotazy:

posl. Šamalíka o vyřízení žádosti paní Marie Wagnerové, majitelky stravovatelství v Praze- Vinohrady, Moravská ul. č. 47 (č. D 80-III),

posl. Adámka a druhů o neplacení obecních přirážek berním úřadem v Kostelci n. Orl. obci Horky Kostelecké (č. D 119-III).

Předseda: Počátkem schůze byl rozdán tištěný vládní návrh.

961. Vládní návrh zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace.

Počátkem schůze byly rozdány tištěné zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

964. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Stříbrného (přečin proti bezpečnosti cti).

965. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Davida (přečin urážky na cti).

966. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 953) zákona o státní zápůjčce investiční.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

937. Interpelace:

I. posl. Hrubého a soudr. min. zásobováni o důsledcích zlevňovací akce,

II. posl. Hrubého a soudr. min. vnitra a min. spravedlnosti o neslýchaném zákazu mluvit na schůzích o případě Harusově,

III. posl. Jurana, Barši a soudr. min. soc. péče o nakládání jměním Okresní nemoc. pojišťovny v Brně jejím ředitelem Václavem Jelínkem ve prospěch Jana Hrdličky, redaktora soc. demokratického časopisu "Stráž Socialismu" v Brně,

IV. posl. Novotného a soudr. min. spravedlnosti o surovém jednání s vězněm Šoupalem,

V. posl. V. Beneše a soudr. min. vnitra o sabotování stavby školy v Prosetíně obcí Leštinkou a liknavosti politických úřadů k zjednání nápravy,

VI. posl. Zajička a druhů min. soc. péče o dozoru nad stavebními spořitelnami,

VII. posl. dr Luschky, Kunze a druhů min. soc. péče, že u jesenické expositury zemědělské nemocenské pojišťovny byla zřízena poradna pro zabránění porodům.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

918. Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a druhů o sabotáži družstevního podnikání čs. četnictva (tisk 705/X),

II. min. vnitra na interp. posl. Seidla. Staňka, Tayerle a soudr. o výkonné četnické službě četnických správních důstojníků (tisk 754/IV),

III. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o jednostranném fiskálním postupu finančních činitelů a o nedostatečných ministerských výnosech, které nedbají nejdůležitějších požadavků poplatníků, postižených nouzí (tisk 628/XV),

IV. min. vnitra na interp. posl. Hadka, Höhnela a soudr., že liberecký okr. úřad a liberecké policejní ředitelství zakazují komunistické straně v okrese chrastavském všechny schůze a přednášky (tisk 747/XIV),

V. min. nár. obrany na interp. posl. Hadka a soudr. o nakládání s vojínem Rud. Svarovským od horského dělostřeleckého pluku č. 202, 5. baterie v Kežmarku (tisk 683/V),

VI. min. soc. péče na interp. posl. Kaspera a druhů, aby konečně byla uzavřena úmluva mezi Německou říší a Československou republikou o vyplácení podpory v nezaměstnanosti dělníkům přecházejícím přes hranice (tisk 747/VI),

VII. předsedy vlády, min. zahraničních věcí a min. spravedlnosti na interp. posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů o podvodech v oficiosním listě vlády "Prager Presse" (tisk 295/XVII).

VIII. min. vnitra na interp. posl. Kopeckého, Hadka, Kubače, Majora a soudr. o znemožňování bezvěrecké práce na Slovensku (tisk 747/III),

IX. min. vnitra na interp. posl. Kopeckého, Gottwalda, Haiblicka, Śliwky, Sedorjaka, Vallo, Steinera a soudr. o druhém sčítání lidu v ČSR. (tisk 754/I),

X. min. vnútra na interp. posl. Hlinku a druhov vo veci neprístojnosti politickej administratívy okres. úradu v Spišskej Sobote, sídlo Poprad, o prehmatoch okres. náčelníka Michala Haviara a jemu podriadených niektorých úradníkov tohoto úradu (tisk 675/IX),

XI. min. financí na interp. posl. Seidla, Bečko, Bendy a soudr. o služebních poměrech finanční stráže na Slovensku (tisk 675/XIII),

XII. min. veř. prací na interp. posl. Seidla, inž. Nečase a soudr. o systemisaci služebních míst kancelářského personálu ústředního inspektorátu pro službu cejchovní v Praze (tisk 209/XIV),

XIII. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Husnaje a soudr. o úpravě mimořádných požitků kancelářských zaměstnanců policejních úřadů na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 675/XIV),

XIV. min. vnútra na interp. posl. Hrušovského a druhov vo veci sčítania ludu na Slovensku (tisk 754/VI),

XV. min. financí na interp. posl. Viereckla a druhů o chování přednosty berní správy v Jáchymově Štrimpla (tisk 705/I),

XVI. min. vnitra na interp. posl. Gläsela a druhů o zákazu turnerského sletu, pořádaného chebskou Jahnovou turnérskou župou v neděli dne 5. října a spojenou s lidovou tělocvičnou hrou "Boj o žerď" v ašském okrese (tisk 705/III),

XVII. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudr. o zkrácení 301 vrchních četnických strážmistrů o stabilisační výhodu (tisk 801/VII),

XVIII. min. věcí zahraničních na interp. posl. Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudr. o postupu konsulátů vůči československým vystěhovalcům v cizině (tisk 686/XIII),

XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů o konfiskaci politického projevu na sjezdu důvěrníků Národní ligy ze dne 3. listopadu 1930 (tisk 801/XV),

XX. min. vnitra na interp. posl. Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudr. o poškozování čsl. vystěhovalců průtahy v úředním vyřizování jejich záležitostí (tisk 686/XII),

XXI. min. vnútra na interp. posl. Šaláta a druhov o ochrane slovenského názvoslovia obci a miest na Slovensku (tisk 769/IX).

XXII. min. financí na interp. posl. Neumeistera, Polacha, Brožíka a soudr. o neoprávněném držení skladu tabáku a trafiky nynějším velmi zámožným držitelem v Dobrušce (tisk 295/XV),

XXIII. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů o poměrech ve všeobecné nemocnici v Praze (tisk 532/VIII).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Těsnopisecké zprávy o 97., 99. a 100. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

955. Návrh posl. Dubického, Pelíška. Stundy, Zajíce a druhů na podporu soustavné telefonisace venkova.

956. Návrh posl. Chalupníka a soudr. na převzetí soukromé dráhy Ostravsko-Frýdlantské do státní správy.

957. Návrh posl. Kleina, V. Beneše a soudr. na zařazení obcí Vrdů a Dolních Bučic do skupiny C činovného.

958. Návrh posl. Chalupníka a soudr. na výstavbu druhé koleje dráhy Ostravsko-Frýdlantské.

959. Návrh posl. Hatiny, Lance a druhů na změnu zákona č. 76 Sb. z. a n. z r. 1927, o přímých daních.

967. Návrh posl. dr Staňka, Tomáška, Zeminové, Šamalíka, Tauba, Böllmanna, dr Lukavského, Najmana a druhů na zřízení vyšetřovacího výboru.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádost okr. soudu v Nejdeku ze dne 18. února 1931, č. Nt 4/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Haiblicka pro přestupek podle §u 411 tr. z. (č. J 315-III).

Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 808) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 279 a 306) o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici státem a o pachtu úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici státem (tisk 903).

Zpravodajem výboru technicko-dopravního jest p. posl. inž. Nečas, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Ježek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Navrhovaná osnova (tisk 903) týká se koupě úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici a pachtu úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici státem.

Jde tu o opatření velmi důležitá, která jsou v zájmu jednotného provozu, a jak koupě Zadunajské dráhy, kde jde o částku 1,120.780 Kč, tak také smlouva, která se týká propachtování - šlo by zde asi o 5% z kapitálu, který by připadl na příslušný úsek Novohradské župní místní dráhy - jsou příznivé, výhodné pro stát. Z těchto důvodů usnesl se senát na příslušné osnově a proto ji přijal také technicko-dopravní výbor ve svém zasedání.

Doporučuji proto jménem technicko-dopravního výboru přijetí osnovy ve znění, které je navrženo ve zprávě. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - panu posl. Ježkovi.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor pojednal o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici státem a o pachtu úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici státem a shledal, že toto usnesení senátu je skutečně velmi nutné, poněvadž tímto usnesením řeší se konečně na základě čl. 304 mírové smlouvy trianonské úprava dvou místních drah na Slovensku, a to jedna místní dráha Bratislava-Šoproň a druhá v údolí Bodvy. Obě dráhy byly postoupeny Československému státu a s příslušnými vlastnickými společnostmi byly sjednány dohody o náhradě za používání těchto úseků. Ohledně úseku od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici v délce 11 km byla sjednána kupní smlouva, které se má dostati osnovou, kterou schválil senát, ústavního schválení. Kupní cena, jak již řekl p. zpravodaj technicko-dopravního výboru, 1,120.780 Kč, jest skutečně výhodná, tak že rozpočtový výbor s ní souhlasil.

Pokud se týče druhého úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec k státní hranici, tento nemá býti vykoupen, nýbrž jest sjednána pachtovní smlouva o tomto úseku. Toto řešení bylo zvoleno proto, poněvadž zde existuje právo passážní dopravy na trati Čata-Lučenec, a teprve podle toho, jak budou se poměry vyvíjeti, bude event. přistoupeno k nějaké jiné formě řešení ohledně tohoto úseku dráhy.

Rozpočtový výbor pojednal tedy o usnesení senátu jakož i o usnesení technicko-dopravního výboru posl. sněmovny a usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby toto usnesení schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci.

Zahájím proto rozpravu, a navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla 25 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Přihlášeni jsou tito řečníci: na straně "proti" p. posl. inž. Jung; na straně "pro" p. posl. Polívka.

Dávám slovo p. posl. inž. Jungovi.

Posl. inž. Jung (německy): Pánové! Ve schůzi poslanecké sněmovny dne 12. února promluvil k vládnímu prohlášení také pan posl. de Witte. Svou řeč zahájil těmito slovy: "Při pohledu na strašlivou nouzi, do které bez nejmenší své viny upadlo statisíce státních občanů, při pohledu na to, že dnes statisíce lidí zoufale bloudí a marně hledá chléb a práci pro ženu a děti, při pohledu na hrůzné poměry, že ohromný počet dětí chodí o hladu spáti a musí o hladu a jen nuzně hadry oblečen choditi do školy, jistě bychom se domnívali, že zde všechny ostatní rozpory musí na krátkou dobu umlknouti, že zde musejí ustoupiti do pozadí i všechna stranická hlediska, že ke slovu smí přijíti jedině hlas lidskosti; co všechno nás ostatně dělí a zase spojuje často ve vášnivém sporu, co nás dělí podle našeho programu, ba dokonce světového názoru, všechny plány do budoucnosti, to všechno mělo by ustoupiti před jedním programem, před jednou otázkou, jak zachrániti tyto lidi před smrtí hladem?"

Po tomto řečnickém úvodu mohl by se člověk domnívati, že pan posl. de Witte zaujme věcné stanovisko k vládnímu prohlášení a bude je posuzovati se svého stanoviska. Místo toho ihned po tomto úvodu strhal všechny ostatní německé strany. Zvláště se zabýval námi, národními socialisty, při čemž uváděl všechny, i ty nejstarší šlágry a otřepané věci, které byly kdy proti nám namítány. Že mu nešlo o nic jiného, než o snížení naší strany a našeho hnutí, dokazuje rozmáznutí jeho tak zvané řečí v soc.-demokratickém tisku, především v jeho osobním listě "Karlsbader Volkswille". Tam byly jeho vývody otištěny s tímto nadpisem: "Účel hakenkrajcléřství. Vybudováno v nejužší dohodě s třídou podnikatelů, vypipláno z peněz podnikatelů, toto "národně-socialistické" hnutí nesleduje nic jiného než rozvrácení dělnické fronty, než ochromení dělnických sil v politickém a hospodářském boji, než zničení všech práv, která si celé generace dělníků vybojovaly v těžkém boji."

Nepotřebuji zdůrazňovati, že tvrzení uvedená v tomto nadpisu jsou naprosto nesprávná a že také pan de Witte a jeho straníci jsou úplně přesvědčeni o nepravdivosti těchto tvrzení. (Hluk a odpor.) Obsah vývodů pana de Witte řadí se důstojně k tomuto nadpisu.

Pan de Witte podle všeho asi zapomněl, že německá soc. demokratická strana dělnická, jejímž jest druhým předsedou, pokládá se za strážkyni důstojnosti parlamentu a tuto úlohu častokráte zdůrazňuje, mnohdy i na nesprávném místě. Tak na příklad, když svého času odmítla připojiti se k obstrukci ostatních německých stran proti postátňování drah, proti postátňování, které způsobilo ztrátu míst pro tisíce německých dělníků. Provinil se také proti dosavadnímu zvyku, podle něhož německé strany se spolu vypořádávají na půdě parlamentu pouze věcně, a ve své řeči klesl na úroveň komunistického poslance dr Sterna. (Hluk.)

Nyní bychom ovšem měli plné právo odpověděti panu posl. de Witte a jeho straně stejnými prostředky. Ačkoliv nepokládáme parlamentarismus nikterak za výron lidské moudrosti a tedy nepokládáme se také za povolány vystupovati jako strážci jeho důstojnosti, přes to odmítáme jíti za ním po této cestě. Tento čeledínský tón jsme do politické rozpravy nezavedli. Jest to spíše vynález soc. demokracie, (Výkřiky.) - poukazuji na soudr. Mehringa - a přenecháváme jí jej jako monopol tím spíše, když jeho používání jest věcí vkusu.

Panu posl. de Witte odpovědí němečtí dělníci, kteří stále silněji proudí do řad našeho hnutí a národních odborových organisací.

A nyní mi dovolte, abych zaujal stanovisko k vládnímu návrhu. Vládní návrh tisk 279 o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy a o pachtu úseku Novohradské místní dráhy zabývá se dvěma slovenskými drahami. V souvislosti s tím a s vládním návrhem tisk 953, který se rovněž dnes projednává, o státní investiční zápůjčce 1300 milionů, mohu jistě poukázati na nutné stavby místních drah v německém území. Vzhledem k tomu, že nouze a nezaměstnanost jest největší v německém území, jak již mezi jiným bezvadně vyložili také naši řečníci k hospodářské krisí, bylo by jen příkazem spravedlnosti, aby v rámci investičního programu, spojeného s investiční zápůjčkou, byly konečně uskutečněny také tyto stavby drah, tím spíše, když tyto stavby byly již v stavebním programu místních drah ve starém Rakousku.

Poukazuji krátce na projekty drah. Jde o trati: Albrechtice-Cukmantl ve Slezsku, kteroužto tratí otevře se údolí Zlaté Opavice, Opava-Fulnek, Horní Benešov-Bruntál, Německá Libina-Rýmařov, Dolní Beřkovice-Dubá, Jáchymov-Český Wiesenthal, dráha po hřebenu Rudohoří Vejprty-Český Wiesenthal a trať Karlovy Vary-Bochov. Ony kraje mají většinou krásnou krajinu, a kdyby se otevřely dopravě, nekonečně by získaly. Mimo to jsou v nich z části drobné průmyslové závody, které by tímto způsobem získaly větší odbyt svých výrobků. Jako příklad uvádím slezskou trať Albrechtice-Cukmantl. Jest to tak zvaná trať Zlaté Opavice. Po 35 let usilují obce ležící v údolí Zlaté Opavy: Albrechtice, Hynčice, Heindorf, Holčovice, Komora, Kutlberk, Heřmanovice Horní a Dolní Grunt a Cukmantl, aby konečně byla zahájena stavba železniční trati, která byla již třikrát trasována. Ministerstvo železnic projevilo k tomu také ochotu, žádá však od jmenovaných obcí 30% příspěvek. Takovouto částku nemohou však chudé horské obce zaplatiti a očekává je tedy úplné zbídačení. Výroba dřevěného zboží a ruční tkalcovství, provozované v údolí Zlaté Opavice a známé také za hranicemi státu, nemůže pro špatné poměry dopravní konkurovati. Proto uvedené obce rok co rok se vylidňují. Celý projekt jest rozpočten na 36 milionů.

Podobně je tomu také s ostatními uvedenými projekty místních drah. V resolucích ke státnímu rozpočtu poukázali jsme již několikráte na tyto projekty a připomínáme vládě její povinnost, aby v rámci investičního programu uskutečnila také tyto plány a aby celý investiční úvěr nevydala snad v českých krajích a nepoužila ho na sanaci zbytkových statkářů a k podobným účelům.

Poněvadž můj klubovní kolega posl. Schubert obšírně promluví k investičnímu úvěru, přestávám na těchto krátkých výkladech. Kol. Schubert podá také pozměňovací návrh k vládnímu návrhu o investičním úvěru, ve kterém se bude žádati, aby se na provedení projektů těchto místních drah použilo částky 400 milionů. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je přihlášen ke slovu pan posl. Polívka. Dávám mu slovo.

Posl. Polívka: Slávna snemovňa! Dámy a pánovia! K prejednávanej predlohe vládneho návrhu zákona o nadobudnutí úseku Zadunajskej miestnej dráhy a o prenájme úseku Novohradskej župnej miestnej dráhy dovoľujem si predniesť niekoľko naliehavých poznámok o železničnom probléme Slovenska.

Zo zprávy je zrejmé, že prvá dráha je odkúpená za 1,120.780.- Kč s právnou platnosťou od 1. januára 1929 za výhodných podmienok pre Československú republiku. Nutné vybudovanie priechodnej pohraničnej stanice v Petržalke je vecou samozrejmou. Novohradská župná miestna dráha predbežne prichádza do prenájmu za 45.000.- Kč ročite vo svojej dlžke 11.11 km.

Na juhovýchodnej hranici štátnej prichádzame teraz k definitivným formám užívania súkromých železníc na našom území. V dôsledku toho vyplývajú železničnej správe zvýšené povinnosti v oblastiach pohraničných.

V prejednávaní predloženého návrhu zákona vidím iba nepatrnú čiastku povinnosti štátnej železničnej správy voči slovenským železniciam. V štátnom rozpočte na r. 1931 uvádza ministerstvo železníc v kapitole služby výkonnej § 9 potrebu poštátnenia niektorých súkromých miestnych slovenských dráh, ktoré už boly predznačené k poštátneniu r. 1930. K 13 dráham uvedeným v rozpočte 1930 pripojuje ministerstvo železníc na r. 1931 nové tri, ktoré si vyžiadajú nákladu celkom 37 1/2 mil. Kč. Uvedené dráhy sú pasivné, okrem Banská Bystric a Harmanec, ktorá je nepatrne aktivná čiastkou 73.700 Kč. Pre kraj Lučenca, bývalého Novohradu, je veľmi dôležitý a naliehavý úkol, aby všetky miestné trati vychádzajúce z Lučenca a vzájomne sa pripojujúce boly čím skôr poštátnené. Jedná sa o trať Lučenec-Halič, Lučeneckú miestnú dráhu, Rimavskú Sobotu-Poltár. Okrem toho v strednom Slovensku je treba zdôrazniť urýchlenie poštátnenia trati Banská Bystrica-Harmanec, Levice-Šurany, Podbrezová-Tisovec, Ružomberok-Korytnica, Hronská Breznica-Levice, Plešivec-Muráň a na severe trať v údolí Oravy, Prešov-Bardejov, Humenné-Stakčín a na západe Teplá-Trenčianské Teplice, ako i Topoľčany-Bošany.

Uvedené krátke lokálné dráhy, ktoré sú vklínené medzi hlavné štátné trati, sú samostatne neudržiteľné, samostatnej tarifnej dopravy absolutne neschopné, preto je záujmom štátnej správy, aby urýchlene prejednala všetky podmienky a pripravila ich poštátnenie. Štát garantuje veľmi značnými obnosmi za udržanie pravidelného prevozu na miestnych dráhach, dopláca milionové sumy na ich schodky. Uvedené lokálné dráhy dosiaľ stále svojou neúmernou a nezdravou tarifnou politikou poškodzovaly veľmi citeľne záujmy hospodárskeho rozkvetu uvedených krajov, ktorými prechádzajú. Mám živé porozumenie pre ťažkosti, ktoré sa naskýtaju pri zjednávaní odkupov miestnych dráh s činiteľmi, ktorí sú v cudzine a k nášmu štátu sú veľmi zaujatí. Musíme prekonať i tieto ťažkosti a vybudovať si vo vlastnej režii štátnej celú dopravu.

Pri tejto príležitosti, keď sa jedná do budúcna o poštátnenie a odkup miestnych dráh, vychádzajúcich z Lučenca, dovoľujem si zdôrazniť nutnosť primeraného a dôstojného upravenia tejto pohraničnej významnej stanice, ktorá je takmer vstupnou bránou z Maďarska do Československa. Je treba účelnou investíciou upraviť nedostatočné nádražie a vybudovať náležitý spoj s celým širým krajom. Je veľmi prepotrebné, aby miesto, ktoré bývalo kedysi hospodárskym strediskom celého Novohradu, štátna správa i dnes usilovala vybudovať ako dôstojné hospodárske centrum Novohradu.

Apelujem na všetkých vládnych činiteľov, aby konečne napomohli vybudovať v Lučenci primeraný náhradný priemysel, aby pomohli podzvihnúť a rozvinúť všetky primerané složky a podmienky, ktoré Lučenec má pre svoj hospodársky život. Dnes Lučenec nazývajú mrtvým mestom, mestom mrtvého kapitálu. Kto žije v Lučenci, skutočne vidí iba chladné vysoké továrenské komíny a stá a stá ľudí bez práce. Veľké továrenské objekty sú dnes majetkom peňažných ústavov, t. j. tieto ústavy majú na nich takmer právo prednostné. A predsa peňažné ústavy nijako neusilujú o oživenie priemyslu, ktorý by nahradil zaniklé veľké smaltovne, zastavenú továreň na hospodárske stroje, odmontovanú textilku v Haliči a iné menšie podniky. Je len prejavom protištátneho smýšľania kapitalistickej chamtivosti, že nechce investovať niekoľko málo milionov do oživenia lučeneckého priemyslu. Boly podniknuté všetky možné pokusy, prosby, intervencie, zákroky, porady, ankety a všetko vyznelo naprázdno. Ani bolševické škody neboly zaslúžilým a roduverným občanom slovenským nahradené. Dnes sa vymáhajú drastickým spôsobom exekučnými cestami nedoplatky daňové na ochrnutých priemyslových podnikoch, na ožobračených živnostníkoch a býv. zamestnancoch zaniklých priemyslových podnikov. Iredenta maďarská pracuje veľmi rafinovane medzi tamojším občianstvom, aby zaštepila v ňom akési len stopy pochybnosti, že Lučenec zostane trvale pri republike. Nedostatok porozumenia štátnej správy i kapitalistických kruhov pre toto mesto je im, bohužial, veľmi vítaným argumentom. Volám k zodpovedným činiteľom: Odzbrojte maďarskú iredentu jediným prostriedkom: investíciami do Lučenca a jeho okolia. (Výborně!) Štátnej správe sa naskytá možnosť, aby vybudovala v Lučenci podľa návrhu Národohospodárskej župy stredoslovenskej primerané skladište tabáku. Objekty sú takmer zdarma k dostaniu. Z bohatého nerastného bohatstva v okolí je možné vybudovať slušný priemyslový rozvoj. Nevyčerpateľné lomy mramorové u Tuháru neďaleko Lučenca dávajú možnosť nových investičných ciest. Šamotová hlina, asbest, mastek atď., to všetko sú poklady, ktoré treba náležite využitkovať. Poukázal som vo svojej vlastivednej práci na Lučenec a kraj novohradský, aké sú možnosti nového rozvoja tohoto kraja. Dajte ľudu chlieb, bude spokojný a verný štátu. (Tak jest!)