Stříbrný útočil na ministra spravedlnosti proto, že dal přeložiti soudcovského čekatele, (Výkřiky posl. dr Perglera.) - nemohu takto s vámi debatovati, nevyrušujte mne! když se o něm zjistilo, že je odpovědným za určité články v určitém časopise. Řeklo se později, že ten pán, který byl přeložen - a v tom skutečně, jak jsem informován, se věc udála o poznání jinak, než nám bylo řečeno, nemýlím-li se, dr Meissner zde referoval - že onen soudcovský čekatel se přiznal, že znal všechny články, které se v časopise "Vlajka" dávaly do tisku, kdežto při disciplinárním vyšetřování prý přiznal, že znal většinu článků. Nebylo-li přesně zjištěno, které články znal, považoval bych to za velký defekt disciplinárního vyšetřování. Ale je zřejmo každému, kdo se na list podívá, že ten soudcovský čekatel je jeho spoluredaktorem. Je to viděti nejzřejměji v jednom z prvních čísel, kde je od něho článek "Co chceme", a stačí, když se proberete tímtéž číslem, ve kterém je tento programový článek "Co chceme", abyste věděli, co opravdu tento soudcovský čekatel a jeho podaření druhové chtějí. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Takové vtipy u nás redigují soudcovští čekatelé. Nebo prosím, tato noticka: "O pochodování. Německý císař pochodoval do Canossy. Mussolini pochodoval na Řím. Pochoduje procesí, pochodují vojáci. U nás také pochodují Sokolové. Když pochodovali o sokolském sletu, celá Praha jim jásala vstříc. V posledním čase - to bylo, když Sokolové učinili projev presidentu republiky k 80. narozeninám - loyálně pochodovali znova. Ani ruka jim nezamávala. Bylo jim to zřejmě nezvyklé, protože z jejich řad padaly výkřiky, na něž nikdo neodpovídal. Inu, záleží také na tom, kdy a kam se pochoduje. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 19331 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Jak vidíte, je ta "Vlajka" cosi, co opravdu by neukazovalo, že se na redigování účastní soudcovský čekatel. Těm pánům vlastencům, kteří tomu chlapci dělali důvěrníka u disciplinárního soudu, dovolím si položiti otázku, co by asi řekli, kdyby německý soudcovský čekatel si dovolil v tisku takovým způsobem psáti. (Výborně!) - Posl. dr Pergler: Ten čekatel to nepsal, pane dr Stránský!) Ale četl a dával do tisku. (Posl. dr Pergler: Vy to čtete a imunisujete teď!) O to, aby to nebylo imunisováno, se postará předsednictvo. (Výkřiky.)

Důkaz, jaký je ten soudcovský čekatel, je podán nejlépe tím, že on sám napsal tu známou kritiku o Fortinbrasovi, ve které nazývá knihu, jejíž obsah vám zde docela správně reprodukoval ministr spravedlnosti, knihu, ve které se průhledně mluví o určitém člověku jako o ministru zahraničí, který musí býti a je na konec zavražděn, aby bylo pomoženo celému národu, v podepsaném článku sám "Dokumentem doby". Tedy on sám vyvrací, co zde mluvil posl. Stříbrný, který se snažil dokázati, že ta kniha žádné tendence nemá, že je to pouhá transkripce z Hamleta. Doslovně říká ten p. dr Chlubna: "A tak se tato kniha nechápala jako transkripce z "Hamleta", nýbrž tak, jako ji chápu já, jako dokument doby. Slyšíte to ve scéně z parlamentu, když jeden z těchto Claudiových tahacích panáků obhajuje žonglerským způsobem Claudiovo ujednání na haagské konferenci tak, jak jsme to měli příležitost čísti v jarním období ve všech časopisech naší levice". Tedy vidíte, že dr Chlubna, autor té kritiky, sám připouští, že zde určitou tendenci viděl, a ovšem jen slepý by ji neviděl.

Není pravda, co říká Stříbrný, že je to obchodník, je to excelence, mluví se o něm jako o excelenci, zastupuje stát na haagské konferenci i v parlamentě, a byla to tedy opět jedna z četných nepravd, kterými jsme byli častováni, když bylo řečeno, že to není žádná aluse na československého ministra.

Věnoval jsem odpoledne té knize a "Fortinbrase" jsem si přečetl, ale pan Stříbrný četl jen "Fortinbrase", poněvadž nezná Shakespearova "Hamleta". Co o něm řekl, je s prominutím - nesmysl. Říká, že Claudius je figura více než 300 let stará a ve Fortinbrasu je prý ta postava do detailů okopírována. Tam se Claudius ožení s 20letou paní, ale Claudius Shakespearův se neožení s 20letou paní, nýbrž s obstarožní královnou a je sám králem. (Veselost.) Pan Stříbrný říká, že Shakespearův "Hamlet" se hrál v celém světě, že tisíckráte umíral Claudius rukou vrahovou na jevištích. Ani jednou ne. Claudius je sám vrahem a umírá rukou Hamletovou. Je to snad subjektivní, ale mně byl tento detail, který ukazuje, že bývalý několikanásobný ministr nezná jedno ze základních děl světové literatury, trapnější než všechno ostatní. (Veselost.)

Než skončím, dovolte, abych se zmínil o jedné velmi zajímavé stránce celého tohoto případu. Když člověk přečte tu knihu, která se jeví našim některým soudcovským čekatelům, s nimiž si pan ministr spravedlnosti, bohužel, nemůže jinak poraditi, než že je přeloží do Kaplice, když disciplinární senát k tomu se ještě vrátím a jsem rád, že tu není jen nynější ministr spravedlnosti - jim dá jen důtku - dokumentem doby, první otázka, kterou si dá, jest: Proč tolik zloby, odkud tyto útoky, čím to je, že zase jeden spisovatel líčí Eduarda Beneše, který je přece na naši společnou odpovědnost, ne z usnesení své strany, nýbrž na naši společnou odpovědnost ministrem zahraničí Československé republiky, jako vyvrhele, který musí býti zabit, má-li býti jeho zemi nějakým způsobem pomoženo. Když jsem se, velectění pánové a paní, informoval, dostalo se mně útěchy a ten balvan trapného pocitu, že zase jakýsi příslušník literárního tábora duchového světa útočí proti československému ministru, byl se mne sňat. Ta neúcta dr Zavřela k dr Benešovi není příliš starého data. Dr Zavřel psal jiné knihy a on nejen r. 1919, když napsal svého Boleslava Ukrutného", věnoval tuto knihu "dr Benešovi v hluboké úctě"; on nejenom r. 1925, když napsal svého "Napoleona", věnoval tuto knihu "ministru dr Benešovi s výrazem hluboké úcty", on nejenom ještě r. 1928, když napsal svou "Horu Venušinu", věnoval tuto knihu "dr Benešovi uctivě" - už ne v hluboké úctě, nýbrž jen ještě uctivě - teprve potom přišla ta nešťastná kniha "Fortinbras", která už ministru nebyla věnována uctivým věnováním, nýbrž jen těmi zákeřnými výpady, které jsou některým našim soudcovským čekatelům dokumentem doby.

A tu jsem se dověděl, že příčina této změny ve smýšlení p. dr Zavřela - a vzpomeňte si, že to není první případ, se kterým má naše veřejnost co činiti - je v tomto: už když byla věnována kniha r. 1925, byla provázena dopisem, ve kterém stálo: "Dovoluji si Vám poslati své poznámky o Napoleonovi. Moje poslední komedie "Vykupitel" bude po úspěchu na Vinohradském jevišti hrána, jak mi sděluje její zástupce v Berlíně, Vídni a dokonce snad i v Paříži. Byl bych Vám vděčen, kdybyste při event. uvolnění vhodného místa v ministerstvu zahraničních věcí, slovutný pane ministře, vzal na mne zřetel. Veliký vzor, který mám na mysli, dramatik P. Claudel, je rovněž ve službách zahraničního ministerstva. Moje nynější zaměstnání" atd.

Ještě r. 1928, když už před tím ministerstvo zahraničí sdělilo dr Zavřelovi, že žádného místa pro něho nemá, bylo provázeno věnování dopisem: "Slovutný pane ministře, dovoluji si Vám poslati svůj právě vyšlý román s uctivou prosbou, abyste si přečetl jej i moji žádost, kterou jsem si dovolil před měsícem presidiu ministerstva zahraničních věcí podati". - Takhle vypadá československý Claudel! A potom, když nepřijde to místo, pak přijdou útoky - ale to, prosím, ještě není všecko. Ještě po vydání "Fortinbrase" v tomto roce v létě obrátil se p. dr Zavřel zase na ministerstvo spravedlnosti a chtěl s ním vyjednávati o preventivní censuře pro nové vydání svého "Fortinbrase". Napsal při té příležitosti ministru spravedlnosti: "Na podzim má vyjíti nové vydání mého románu "Fortinbras", s jehož" - pozor - "určitou tendencí se už nikterak nestotožňuji".

Tedy tady vidí p. posl. Stříbrný, že sám p. dr Zavřel přiznal, že jeho román nebyl pouhá transkripce "Hamleta", sám p. dr Zavřel přiznal, že lhal v předmluvě k "Fortinbrasu" a sám p. dr Zavřel se zde ukazuje ve světle skutečně důstojného přívržence Ligy p. posl. Stříbrného. (Potlesk.)

A teď, prosím, shrnuji. (Výkřiky komunistických poslanců.) Ponechávám, slavná sněmovno, uvážení každého, jaké to máme poměry, když může soudcovský čekatel, který velebí opravdu hanebnou knihu, od základu zbabělou a sprostou knihu - já jsem nečetl pornografické ukázky, které byly zkonfiskovány pro přestupek §u 516 trest. zákona - když může takový soudcovský čekatel, jsa volán k odpovědnosti, býti disciplinárním senátem odsouzen k pouhé důtce, když ho ten disciplinární senát u vrch. soudu nevyžene a když nezbude ministru spravedlnosti nic jiného, než aby v mezích své v této věci malé kompetence toho p. soudcovského čekatele pouze přeložil. Pan president vrchního soudu učinil o této věci projev, ve kterém upozornil, že disciplinární senát je autonomní a že on nemůže v tuto věc žádným způsobem zasahovati. Jsem povinen zde veřejně zjistiti, že musíme všichni litovati, že pan president vrchního soudu, když už o této věci činí veřejné projevy, nedá aspoň najevo, že si uvědomil, že se v jeho domě stala veliká ostuda. On je povinen znáti své soudce, on je povinen podívati se na to, koho dává do disciplinárního senátu. Když nemáme tu odpovědnost tam, kde je vláda, a tam ji nemůžeme mít, když chceme míti princip soudcovské nezávislosti, musíme míti také nějakou záruku, že nám nebude celý soudcovský sbor zfašisován nebo aspoň jeho veliká část. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Nemohu to říci s dostatečným důrazem, že naprosto nestačí strhnouti s fašistických košil jen generálské límce, také soudcovské taláry musí s nich jíti dolů a přes černé košile se soudcovské taláry nosit nebudou.

Co se týče nezávislosti soudců, ta musí býti garancií právního řádu. (Tak jest!) K tomu, aby byl právní řád podkopáván, nezávislost soudců nemáme. Mohu jen velmi důrazně říci panu presidentovi vrchního soudu, když to bude muset býti, že dovedeme si s tou soudcovskou nezávislostí tam, kde toho právní řád bude žádati, poraditi podle Nerudova receptu: Barona si dáme pod lavici, na lavici jenom zloděje. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Než skončím, ještě jednou prosím, aby se mně věřilo, že jsem sem nepřinesl tyto věci proto, že jsme snad potřebovali zábavnější předmět rozpravy. Já jsem se omluvil na začátku, jako se omluvil ministr dr Meissner sám, a omlouvám se zase. Ale nechceme-li všichni platiti před lidem za komedianty, (Výkřiky komunistických poslanců.) musíme si býti vědomi své odpovědnosti, když se zde útočí na naši vládu ve kterémkoliv jejím představiteli. Pak buď máme dobré svědomí nebo ne, a když je máme a když víme, že my chceme dobré a tam ti že dobré nechtí, a ten jeden z nich, který zde útočil, nejenom že nechce dobré, nýbrž že chce opak obecného dobrého, totiž svoje dobré, a že si je často uměl opatřiti na úkor toho veřejného dobrého, pak se nesmíme spokojovati pouhou defensivou, pak musíme na tuto stranu útočiti, pak přes ni musíme jíti, musíme čistiti, musíme ukazovati východ, kterým tento pán jednoho dne odejde z této sněmovny - to je moje pevná víra - půjde, svědomitým prokurátorem hnán, před její tribunál, před tribunál tohoto státu, ale ne pro tiskové a politické delikty, nýbrž pro všecko, co dělal, když byl správcem tohoto státu. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Listina řečnická o vládním prohlášení je vyčerpána.

Pan posl. Stříbrný přeje si slova k věcné poznámce. Podle §u 44, odst. 4 jedn. řádu je řečnická lhůta 5 minut. Uděluji mu slovo.

Posl. Stříbrný: Slavná sněmovno! Považuji za zbytečné, abych reagoval na vývody předešlého pana řečníka, a to tím spíše, poněvadž jeho vývody, týkající se konfiskační praxe nynějšího ministra justice, systematicky omlouvají každý tento krok na úkor tiskové svobody. Ale přihlásil jsem se ke slovu hlavně proto, abych s největší rozhodností odmítl zde osobní insinuace, nedůstojné inteligenta a docenta trestního práva, abych žádal předsednictvo sněmovny za ochranu, za zřízení zvláštního vyšetřujícího výboru, kterému by předložil pan dr Stránský veškerý materiál k disposici, poněvadž považuji za naprosto zbytečné, abych se po těchto nízkých insinuacích vývody dr Stránského zabýval. (Hluk. - Výkřiky.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid! (Výkřiky: Podejte účet ze svého jmění!)

Posl. Stříbrný (pokračuje): Já složím okamžitě účet ze svého jmění a podrobím se každé vyšetřující komisi. (Výkřiky. - Hluk.)

Ale na konec nemohu si odpustiti, abych s největší rozhodností jako čsl. poslanec neodmítl zde neslušné útoky na neodvislost čsl. soudců, (Výkřiky. - Hluk.) kterých se dopustil zde p. dr Stránský ve službách věci stranicko-politické. Končím.

Místopředseda Taub (zvoní): Listina řečnická je vyčerpána. Rozprava je skončena. (Hluk. - Výkřiky.)

Prosím o klid.

Podle §u 65 jedn. řádu jest rozpravu o vládním prohlášení zakončiti hlasováním, zda sněmovna prohlášení ono schvaluje, čili nic.

Sněmovna může se usnésti, že hlasování odkládá. Návrh na odklad hlasování podán nebyl.

Budeme tudíž hlasovati.

Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s tím, aby sněmovna schválila prohlášení pana předsedy vlády, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Prohlášení pana předsedy vlády jest schváleno.

Tím vyřízen je první odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu dnešní schůze.

Prve než přikročím k ukončení schůze, rozhodneme hlasováním podle §u 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelacích označených za naléhavé, které rozdány byly ve včerejší 104. schůzi posl. sněmovny dne 12. února t. r.

Jsou to tisky:

804. Naléhavá interpelace posl. inž. Kalliny a druhů vládě, jaké katastrofální účinky má zastavení mnoha průmyslových podniků, způsobené hospodářskou krisí a neodpovědnými opatřeními, čímž mnoho tisíc dělníků a zaměstnanců jest bez milosti vydáváno nejtrpčí nouzi.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Podepsaní se táží, je-li vláda ochotna:

1. Ihned učiniti všechna opatření, aby se čelilo neodůvodněnému zastavování průmyslových závodů?

2. Učiniti všechna opatření, aby do krajů postižených těžkou nezaměstnaností byly co nejrychleji zadány státní zakázky, aby dělnictvo bylo ochráněno před hladem a nouzí?

3. Působiti k tomu, aby všechny veřejné práce, zvláště v nouzových okresech, byly zadávány jen tamějším podnikatelům, kteří by se zavázali, že budou přihlížeti především k obyvatelstvu pocházejícímu z okresu a hledajícímu práci?

4. Novelováním zákona o pensijním pojištění zaručiti soukromým zaměstnancům a soukromým úředníkům přiměřený důchod po dobu nezaviněné nezaměstnanosti?

5. Již vzhledem k odzbrojovacím závazkům, které byly přijaty v paktu Společnosti národů, snížiti neproduktivní výdaje na vojsko o jednu miliardu, aby se těchto úspor mohlo ihned použíti na zmírnění nezaměstnanosti, stále více a více vzrůstající?

Místopředseda Taub (zvoní): Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 924.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

805. Naléhavá interpelace posl. Kopeckého, Jurana a soudr. ministrům vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí o úředním rozpuštění Svazu přátel Sovětského svazu.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Ministrů vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí se tážeme:

1. Jak odůvodňují sami svůj rozkaz k rozpuštění Svazu přátel SSSR? Domnívají se snad, že tímto brutálním aktem znemožní organisační podchycení sympatií, kterým se Sovětský Svaz těší mezi pracujícím lidem celého světa, protože je jeho jedinou dělnickou vlastí?

2. Jak odůvodňují ministři vnitra a spravedlnosti, že měšťácká "volná sdružení", vybudovaná rovněž na podkladě §u 2 shrom. zákona nejsou rozpouštěna?

3. Je ministr spravedlnosti ochoten vydati ihned úřední instrukci o tom, že taká volná sdružení na základě §u 2 shrom. zákona jsou právními legálními organisacemi? Je ochoten kromě toho prosaditi, aby Národnímu shromáždění byl do 14 dnů předložen zvláštní návrh, který by i formálně uznal organisace, vybudované na základě §u 2 shrom. zákona?

4. Jak odůvodňuje ministr zahraničních věcí tento nepřátelský akt proti Sovětskému Svazu? Myslí si snad, že tato provokace bude mezi pracujícím lidem míti lepší výsledek, než dosavadní válečné štvanice proti Sovětskému Svazu, papežská kampaň, klevety o sovětském dumpingu, o povstání v Rusku a p.?

Místopředseda Taub: Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 896.

Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

828. Súrna interpelácia posl. Šaláta a druhov ministru zemedelstva straniva spravodlivého prevedenia osadníckeho zákona čís. 224 zo 7. oktobra 1925 v prospech občanov v Klaku (okr. Nová Baňa, Slovensko).

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Pýtame sa pána ministra zemedelstva:

1. či vie o sporoch občanov z Klaku s riaditeľstvom štát. lesov v Žarnovici?

2. či hodlá k uspokojeniu týchto pilných lesorobotníkov dať previesť spravodlivo a blahovoľne osadnícky zákon č. 224?

Místopředseda Taub (zvoní): Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 939.

Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila 19. února 1931.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se 19. února 1931, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

845. Naléhavá interpelace posl. Gottwalda, Jurana, Hrušky, Dvořáka a soudr. ministrům nár. obrany a obchodu o válečných dodávkách pro rumunskou armádu.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Tážeme se pánů ministrů nár. obrany a obchodu:

1. Jak odůvodňují vývoz válečného materiálu do Rumunska proti SSSR?

2. Které úlevy jsou zbrojovkám československou vládou poskytovány při oněch dodávkách válečného materiálu?

3. Myslí-li si snad páni ministři, že proletariát strpí tyto očividné přípravy imperialistické války, obzvláště proti Sovětskému Svazu, který bude všemi prostředky bránit?

Místopředseda Taub (zvoní): Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 934.

Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

886. Naléhavá interpelace posl. Tylla, Babela a soudr. ministru železnic o neslýchaném pronásledování nemocného dílenského zaměstnance Rudolfa Turka v Nymburce.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Tážeme se pana ministra železnic:

Je ochoten zrušiti ihned platnost Turkova přesazení do Chocně a ponechati jej i nadále v jeho dosavadním působišti v Nymburce?

Je ochoten ihned nejpřísněji vyšetřiti neslýchané pronásledování tohoto starého, poctivého zaměstnance drážními úřady, resp. úředníky, kteří takto připravují zasloužilé zaměstnance bez ohledu na jich hospodářskou situaci na pokraj bídy, hospodářského zhroucení a zoufalství?

Místopředseda Taub (zvoní): Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 935.

Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

Přikazuji výboru rozpočtovému:

953. Vládní návrh zákona o státní zápůjčce investiční.

Navrhuji, aby o tomto vládním návrhu byla jmenovanému výboru k podání zprávy uložena lhůta 5denní.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. - Lhůta je přijata.

Dovolené dal jsem: dodatečně na včerejší, jakož i na dnešní schůzi posl. Fedorovi; na dnešní schůzi posl. Petrovickému, Kučerovi, Polachovi, Chalupníkovi, Kleinovi, Hamplovi - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Došlo oznámení o změně ve výboru.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Jana Tůmu za posl. dr Kalaše.

Místopředseda Taub: Mezi schůzí byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

896. Odpověď min. vnitra na interp. posl. Kopeckého, Jurana a soudr. o úředním rozpuštění Svazu přátel Sovětského Svazu (tisk 805).

897. Odpověď min. zemědělství na interp. posl. Knotka, Šamalíka, Janalíka, Kaňourka, Navrátila a druhů ve příčině provádění zákona o plemenitbě hospodářských zvířat ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n. (tisk 816).

899. Odpověď min. financí na interp. posl. Navrátila, Světlíka a druhů, že berní správy ukládají nemožné povinnosti družstvům a peněžním ústavům (tisk 797).

924. Odpověď vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, jaké katastrofální účinky má zastavení mnoha průmyslových podniků, způsobené hospodářskou krisí a neodpovědnými opatřeními, čímž mnoho tisíc dělníků a zaměstnanců jest bez milosti vydáváno nejtrpčí nouzi (tisk 804).

934. Odpověď min. nár. obrany a obchodu, průmyslu a živností na interp. posl. Gottwalda a soudr. o válečných dodávkách pro rumunskou armádu (tisk 845).

935. Odpověď min. železnic na interp. posl. Tylla, Babela a soudr. o neslýchaném pronásledování nemocného dílenského zaměstnance Rudolfa Turka v Nymburce (tisk 886).

939. Odpověď min. zemědělství na interp. posl. Šaláta a druhů stran spravedlivého provedení osadnického zákona č. 224 ze dne 7. října 1925 ve prospěch občanů v Klaku, okres Nová Baňa, Slovensko (tisk 828).

Místopředseda Taub: Mezi schůzí byly rozdány tištěné návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

950. Návrh posl. Šmejcové, Bergmanna, B. Procházky a druhů na zařazení obce Vrdy a s ní sousedící politické obce Dolní Bučice do skupiny C činovného.

951. Návrh posl. Bergmanna, Fialy a druhů na zařazení obcí Stupno, Vranov a Břasy v okresu rokycanském do skupiny C činovného státních zaměstnanců.

Místopředseda Taub: Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 13. února 1931 se usnesl přikázati k řádnému projednání návrhy, a to:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Výboru soc.-politickému:

849. Návrh posl. Šeby, Zeminové, Bergmanna a druhů na vydání zákona, jímž mění se § 20 zákona o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z. (říš. z. část X) a § 14 zákona ze dne 13. července 1922, čís. 244 Sb. z. a n., kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku a Podkarpatské Rusi.