Vláda volá hystericky po klidu a pořádku v době, kdy desítky dělníků a dělnických matek a otců zabíjí a vraždí své děti, aby se nemusili dívati na jejich hlad a strádání, v době, kdy desetitisíce, statisíce dělníků je dohnáno k zoufalství, z moci vašich zákonů vyhazováno z bytů, sta malých rolníků a živnostníků přiváděno na mizinu, v té době vláda volá po klidu a pořádku, ale rozvrat svého shnilého kapitalistického řádu nemůže zastaviti, ten pokračuje.
Hospodářská krise roste a prohlubuje se, nové desetitisíce dělníků leží na dlažbě. Ke stům zastavených továren druží se nové. Máme 600 -700.000 nezaměstnaných dělníků vedle statisíců částečně zaměstnaných, také hladových a bude jich ještě více. Co se jim dá, vládní prohlášení neříká. Nic neříká, jak se naloží se 150 miliony, které byly povoleny postiženým. Vláda hledá pravděpodobně postižené ve svých vlastních řadách. Ještě se nerozhodla, kolik kdo dostane. Rve se o miliony, které patří nezaměstnaným a chudým domkářům. Snaží se obohatiti se znovu na účet hladových přes to, že nezaměstnaní v řadě projevů žádají, aby jim bylo podle návrhu komunistických stran dáno 100 mil. Kč, zrovna tak jako domkáři a malorolníci žádají, aby jim bylo dáno 50 mil. Kč pro ně navržených. Vláda však mlčí na všechny tyto dotazy, a mlčení v dnešní době je také odpovědí. A odpověď, kterou dává prostřednictvím okresních hejtmanů, jsou pendrek, bajonet, olovo a kriminál.
Bylo zde mnoho mluveno o byrokratismu. Máme zajímavý příklad byrokratismu, jakým způsobem okresní hejtmani postupují vůči nezaměstnaným. Je to případ z Lomu. Nedávno byla v Lomu schůze obecního zastupitelstva, na kterou dostavili se nezaměstnaní dělníci, aby předložili zde své požadavky. Schůze pod dojmem přítomnosti nezaměstnaných usnesla se dát nezaměstnaným 20 tisíc Kč. Okresní hejtman, když dostal toto usnesení obecního zastupitelstva, usnesení zrušil a na všechny nezaměstnané, které dal zjistiti, podal trestní oznámení stát. zastupitelství pro vydírání.
Tak jedná se v době, kdy krise roste a zostřuje se! Ke vzrůstu a rozšiřování krise pomohl samozřejmě i spor československo-maďarský. Celní válka mezi Československem a Maďarskem je kšeft, který je prováděn se souhlasem soc. demokratických i nár. sociálních poslanců ve prospěch agrárníků. Je smluven předem, a až si agrární velkostatkáři namažou kapsu na útraty dělnictva, zvláště textilního, pak se smlouva obnoví a sociálfašistické panstvo bude dělníkům vykládati, že se oni postarali o obnovení smlouvy československo-maďarské a budou to prohlašovati za úspěch své koaliční politiky. Ale před tím v důsledku tohoto stavu několik desítek tisíců textilních dělníků poletí na dlažbu.
Dělníky vyhazuje na dlažbu i železářský kartel, provádí usnesení svého kartelu na omezení výroby o 30%. Propouštějí se dělníci v textilu, ve všech kovozávodech, v hornictví i jinde, a nebude to dlouho trvati a budeme stát před tím, že v Československu vedle polozaměstnaných bude milion nezaměstnaných dělníků.
Že je tomu tak, uvedu některé příklady z naší nejprůmyslovější části, z moravsko-ostravsko-slezského kraje, jak tam v poslední době rozrůstá nezaměstnanost. Za poslední 3 dny v prosinci přihlásilo se přes 700 nezaměstnaných dělníků u zprostředkovatelny práce. Za leden se přihlásilo nových 1.679 nezaměstnaných, a to se nepřihlásili horníci, kteří byli propuštěni. Koncem ledna bylo přihlášeno u zprostředkovatelny práce 3.654 nezaměstnaných dělníků. Ale vedle toho je na Ostravsku nejméně třikrát tolik nezaměstnaných dělníků, kteří se u zprostředkovatelny práce nepřihlásili. Na př. Vítkovické železárny propouštějí po Novém roce denně dělnictvo a v lednu bylo rozhodnuto o propuštění více než 2.000 dělníků. A bude jich propuštěno ještě více. Ředitelství říká, že má 3.500 dělníků přijatých na revers, a ti všichni že budou propuštěni, a možná že i další. Většinou propouštějí se mladí dělníci, nemající nároku na podporu podle gentského systému a nemající nároku na podporu také proto, že prý se o nikoho nestarají, a kteří u zprostředkovatelny práce na základě toho se nehlásí. Součástí Vítkovických železáren jsou i železárny ve Frýštátě, které se úplně ruší. Frýštátské železárny jsou na polských hranicích v kraji, obývaném polským dělnictvem, které je vystaveno nejenom sociálnímu, nýbrž i velkému národnostnímu útlaku. V době plebiscitu bylo tamnímu obyvatelstvu slibováno všechno možné, zejména zajištění práce, chleba, lepší podmínky nežli byly za starého Rakouska, říkal a sliboval dělnictvu tamnímu i sám president Masaryk, aby se nebránilo přidělení k Československé republice. Ale dnes toto dělnictvo dočkalo se toho, že je na jedné straně násilně čechisováno za plné součinnosti sociálfašistických vedoucích činitelů.
Pan Chobot, který zde dnes mluvil a stěžoval si na postup při sčítání obyvatelstva v polských krajích, sedí v klubu, který jde v čele boje za násilné počechisování, potlačování polské národnosti na Bohumínsku, Frýštátsku, Karvínsku, Těšínsku, Třinecku atd. Soc. demokraté odůvodňují své jednání, že prý kdysi zde žili Češi. Jsou vedoucími činiteli ve štvavé, nacionální, fašistické Slezské matici lidu.
K nacionálnímu útlaku druží se hospodářský útlak, čímž dochází k úplnému zbídačení celého kraje. Frýštátské železárny, které zaměstnávaly, nežli se staly součástí Vítkovického těžařstva, 3000 dělníků, byly po převzetí Vítkovickými železárnami stále a stále odbourávány. V poslední době pracovalo ve Frýštátských železárnách ještě kolem 600 dělníků. Nyní dochází k úplnému zastavení železáren a k propuštění i těchto posledních. Dochází k zničení existencí několika set dělnických rodin, zároveň však také živnostníků, kteří na konsumu a potřebě dělnických rodin vybudovali své existence. Dochází a dojde k znehodnocení nemovitostí, sta domků dělnických, maloživnostenských podniků bude znehodnoceno a neudrží se. Bude to hospodářská katastrofa celého města a kraje.
Dělníci, živnostníci, malorolníci protestovali na velikých projevech, demonstracích proti zrušení železáren, které již k 10. lednu měly býti zastaveny a jak měšťáckým, tak sociálně fašistickým tiskem už 10. ledna byly pochovány. Avšak následkem bouřlivých projevů, kterých se zúčastnilo tisíce dělníků, živnostníků a malorolníků, páni Rotschildové a Guttmanové a jejich výkonní orgánové, Sonnenscheinové, Matějkové atd. se zalekli a nechali železárny ještě v chodu. Část občanů, shromážděná na protestních projevech, vyslala deputaci k vládě. Poslední deputace byla po Novém roce u ministerstva soc. péče, u ministerstva obchodu, u ministerstva veř. prací a všechna tato ministerstva slibovala všechno možně, avšak zároveň upozorňovala, že jde o soukromý majetek a proti tomuto soukromému vlastnictví nemohou prý nic podniknout. Jsou prý, jak říkal ministr soc. péče, úplně bez moci.
Soukromý majetek, zájem Rotschildů, Guttmannů, bank, Tomáše Bati a jiných velkokapitalistických vydřiduchů chrániti, jest starostí naší vlády, ale dělníci, malí živnostníci, domkáři, chalupníci, střední rolníci, mohou zmírat v bídě a hladu.
Proti nezaměstnaným stávkujícím, demonstrujícím dělníkům a živnostníkům má vláda možnost zakročovati, má po ruce zákony, obušky, policii, četnictvo, bajonety, olovo proti buržoasii má také něco, pro ni má stovky milionů na rozkradené banky, dovozní listy, exportní premie, stamilionové daňové odpisy, milionové subvence atd. To je program naší vlády.
Páni ministři ovšem také něco slíbili. Slíbili zakročiti u Vítkovického těžařstva, slíbili vybudovat náhradní průmysl. Slibovali, aby se zbavili deputace, ale předem věděli, že nechtí nic udělati a že nic neudělají. Bude a stane se to, co si přejí páni Rotschildové, Guttmannové: Koncentrace, soustředění výroby, aby zisky byly vyšší. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 53 této těsnopisecké zprávy.] Můžeme vás ubezpečiti, nebude-li to dříve, že bude to určitě váš konec. Pracující masy vědí již, kde mají svého nepřítele, a řada případů učí dělnickou třídu, kde má hledati svého nepřítele.
V Radvanicích před několika dny zastřelil se mladý horník krátce potom, když se vrátil z vojny. Pracoval na šachtě v Radvanicích nežli šel na vojnu, na niž ho naše vláda, vládní činitelé zavolali, poněvadž byl zdráv. Vrátil se z vojny, na šachtě ho nepřijali. Chvíli to snášel, hledal práci a když nemohl práci najíti, vzal revolver a zastřelil se. Zrovna takovým způsobem skončil jeden mladý dělník v Karlově Huti. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]
Boj na Frýštátsku není ještě skončen. Dělnictvo a celá veřejnost jest odhodlána bojovati o záchranu své ohrožené existence dále. Když nepomáhají ani deputace, ani projevy, když berete fryštátským pracujícím lidem možnost života, nezbývá dělnictvu, malému živnostníku a malému rolníku na fryštátsku nic jiného, nežli sáhnouti k jedinému prostředku proti kapitalistickému teroru, aby organisovali a provedli masový bojový nástup veškerého dělnictva k jednotné frontě všeho pracujícího lidu.
V neděli 8. února konala dělnická třída veřejný mohutný projev protestu proti zrušení závodu, za 6hodinový pracovní den, proti nezaměstnanosti, proti gentskému systému, proti zbídačení celého kraje. Dělnictvo rozhodlo se s ostatními pracujícími vrstvami demonstrovati [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Okresní úřad kázal přivézti z Mor. Ostravy a Bohumína dvě auta strážníků, četnictva a policie. Udělali ovšem tentokráte ve Fryštátě mezi polským obyvatelstvem užitečnou práci. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Dělnictvo přišlo [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] musilo tak učiniti, poněvadž kdyby nedemonstrovalo, a se nebránilo, musilo by zemříti hladem. Dělníci, maloživnostníci a pracující zemědělci přišli, aby ukázali, že jednotná bojovná fronta pracujících roste, že v tomto boji za chléb a práci a na této cestě pod vedením komunistické strany a rudých odborů vytrvají. Zrovna tak přišly pracující masy kovodělníků v Karlově Huti a z textilních závodů na demonstrační projevy v Místku a ve Frýdku, svolané také proti propouštění a vysazování dělnictva z práce, za požadavky zaměstnaných i nezaměstnaných. Přišli také [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] přes to, že nejméně 500 četníků bylo staženo do Místku. Přišli demonstrovati proto, že byli k tomu bídou a hladem donuceni. Přesto, že byli varováni sociálfašistickým tiskem, aby nechodili, přišli demonstrovati za své požadavky. V Místku odehrál se zajímavý případ. Když četnictvo nastupovalo, masa neutíkala, stála a zpívala, jak už jsem se včera zmínil "Rudý prapor" až do konce, takže četnici, zřejmě překvapení váhali, co mají dělati, až zazněl povel: Co nepůjde obuškem, tak bajonetem. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]
Neorganisovaní a sociálně-demokratičtí dělníci, vstupujte do rudých odborů a do komunistické strany! Četnictvo tlačí demonstranty za těchto výkřiků proti výkladním skříním obchodníků. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Stánky pouličních prodavačů válejí se se zbožím po zemi, demonstranti se brání a trvá to přes hodinu, nežli náměstí je vyklizeno.
Mezitím mluví se k demonstrantům na jiném místě. Celé město je pod dojmem demonstrací, všichni odsuzují brutální postup četnictva a je slyšeti výkřiky: Nyní jsme se přesvědčili, že komunisté mají pravdu. Ulice Místku byly přímo nabité demonstranty a naše žurnalistika i radio večer hlásily, že ve Frýdku bylo 400 demonstrantů, ve Frýštátě dokonce ze 4.000 udělala 100 demonstrantů. Je to tak dobře! Jen si lžete do vlastní kapsy, aspoň se dělnictvo z vlastní zkušenosti přesvědčí o prolhanosti fašistického a sociálfašistického tisku.
Demonstrace, které se konaly ve Frýštátě, v Místku, Frýdku atd., ukázaly nutnost vybudovati proletářskou masovou obranu. Ne tak, jako vy ve svých novinách chcete nalhati, že na 25. únor byl dán povel, aby dělnictvo se zbraněmi šlo demonstrovati, nebo rozkaz k nějakému individuálnímu teroru. Ale dělnictvo právě na vašich masakrech při demonstracích, na [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] postupu četnictva a policie proti demonstrantům se přesvědčilo o nutnosti vybudovati a vytvořiti velikou masovou proletářskou obranu [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] před jejich znemožňováním. A tyto proletářské obrany se také tvoří. Ne desítky dělníků, nýbrž celé závody vstupují do proletářské obrany a budou brániti své demonstrace, své protestní projevy, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Říkáte, že nám nezáleží na tom, jak se pracujícímu lidu vede, že chceme, aby pracující lid byl zbídačen a pod. Usvědčujete se ze lži! Kdo vede boj frýštátských, bohumínských, frýdeckých, místeckých a ostatních dělníků? Jsou to komunisté a rudé odbory. Vedeme boj, organisujeme boj a sjednocujeme pracující třídu do boje proti zastavování závodů, proti propouštění, za zrušení gentského systému a za řádnou podporu všem nezaměstnaným, aby mohli býti se svou rodinou živi, za zkrácení pracovní doby, za zvýšení mezd, za řádné kolektivní smlouvy. Vedle Frýštátu Frýdku, Místku atd. stojí však v boji veškeré dělnictvo na Ostravsku. Vždyť i v jiných závodech se propouští. V Bohumíně u Hahna má býti propuštěno 800 dělníků. Drátovna má býti zrušena. Má tam býti propuštěno 160 dělníků. Petrolejka v Bohumíně má býti zrušena. Chemická továrna má býti přeložena a tak to postupuje dále. Vy proti tomu máte jen jeden recept. Zákaz protestních projevů, zesílení pohotovostí a konfiskaci sebe nevinnějšího provoláni nebo prohlášení.
Konfiskační praxe v Mor. Ostravě je skutečně meissnerovskou. Co v Praze, v Brně a jinde není konfiskováno, konfiskuje se v Mor. Ostravě. Dokonce také obyčejná výzva k dělnictvu, aby vstoupilo do komunistické strany, byla státním zastupitelstvím konfiskována. Proto také s tohoto místa vyzýváme všechny dělníky soc.-demokratické, nár.-sociální a neorganisované, aby na brutální postup policie a četnictva proti dělníkům demonstrujícím za chléb a práci, proti vraždění hladových dělníků v Duchcově za souhlasu sociálfašistických vůdců, poslanců a senátorů, a na souhlas sociálfašistů s propouštěním a bídačením dělníků, živnostníků a zemědělců, odpověděli vystoupením ze stran a organisací sociálfašistických a vstoupením do rudých odborů a komunistické strany. Vždyť jste se už přesvědčili, že to nejde všemi těmi recepty, které se vám předkládají, že to nejde tím receptem klerikalismu, receptem arcibiskupa Kordače, návratem k Bohu. To je cesta k smrti hladem. Přesvědčili jste se, že to nejde ani parlamentem. Ten pracuje podle komanda finančního kapitálu ve prospěch vrchních desetitisíc, ve prospěch těch, kteří mají statisícové a milionové příjmy. Tento parlament měl přinésti podle volebních slibů sociálfašistů dělnické třídě lepší poměry. A tento parlament, který měl stamiliony na rozkradené banky, milionové odbytné pro bankovní ředitele, stamiliony zahraničním kapitalistům na reparace, stamiliony náhrady maďarským grófům z pozemkové reformy, dovozní listy, exportní premie, milionové subvence, stamilionové odpisy daní pro kapitalisty, neměl nic pro dělníky a pracující masy. Stravovací akce, velká nula. Gentský systém, podle něhož sotva jedna desetina dělníků dostává nedostatečné podpory. Zbraně, obušek, bajonety, olovo, to dal parlament pracujícím a proto od něho nemůže pracující třída očekávati nic a zbývá jí jen jediná cesta, cesta sjednoceného nástupu cesta, kterou staví před dělnickou třídu rudé odbory a komunistická strana. Proto dělníci soc.-demokratičtí, nár.-sociální a neorganisovaní nečekejte, vystupte z těchto stran, staňte se členy rudých odborů a komunistické strany, posilte svého jediného vůdce třídním bojem. Dnes vláda má pro vás místo pomoci jedině policii a četnictvo.
Další případ. V sobotu týden demonstrovalo bohumínské dělnictvo proti propouštění a zbídačování, o kterém jsem se zmínil a které v Bohumíně se připravuje. Dělnictvo přišlo do ulic, aby demonstrovalo proti zastavení závodů, aby demonstrovalo proti každému bídačení. Také živnostníci účastnili se tohoto projevu. Živnostníci byli rozhodnuti a připraveni zavříti své živnosti, obchodníci zavříti krámy, ale policie to znemožnila, dala příkaz, že krámy se zavírati nesmí. Živnostníci přes to účastnili se demonstrací. Policie 4 hodiny rozháněla v bohumínských ulicích v sobotu týden demonstrace, ale nerozehnala je. Dělnictvo úplně ovládlo ulice. Ve čtvrtek minulého týdne znovu dělnictvo v bohumínských ulicích demonstrovalo. Přes to že byla zesílena policejní pohotovost, dělnictvo nedalo si zabrániti právo na ulici.
Bohumínský a frýštátský případ ukazuje, že pracující masy, dělníci, živnostníci a malorolníci chápou, že cesta společného bojovného nástupu povede k řešení a odčinění krise na útraty Rotschildů, Hahnů, Guttmannů atd. a že toho nemůže býti docíleno jinak než bojem proti kapitalismu, proti vám, kteří jste připraveni obětovati a obětujete denně zájmy milionů pracujících lidí hrstce boháčů. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]
K jedné takové ženě, nesoucí nemluvně na rukou, přiskočili dva strážníci, obuškem udeřili a kopali ubohou matku, která padla na zem a zranila se na hlavě, takže jí dítko vypadlo z rukou a kutálelo se po sněhu, pod nohama ustupujících demonstrantů. Další případ, ztýrání 75letého starce a 100% invalidy na hlavní třídě, vyvolal a vyvolává ještě dnes po celém Bohumíně pobouření.
Ovšem na Ostravsku nejde o propouštění dělníků pouze v těchto závodech. Boj dělnictva rozšiřuje se také na jiné závody. V třineckých železárnách sta dělníků jest na náhradních pracích za nízké mzdy. Dělnictvo cítí, že i zde se činí přípravy, aby část dělníků v nejbližší době ocitla se za branami továren. Kopřivnická automobilka propustila a propouští každý týden sta dělníků. Butovická vagonka propouští z popudu českých sociálfašistů většinu německého dělnictva. V Karlově Huti jsou náhradní práce, frýdecké textilky propustily sta a propouštějí každý den dělnictvo a snižují mzdy, které jsou bez tak nemožně nízké. Vypověděly kolektivní smlouvu, ale sociálfašističtí kontrahenti, soc. demokrati a křesťanští sociálové nedělají proti tomu nic a vláda a úřady mají na to jediný recept podle p. Udržala: Klid a pořádek musí býti zachován. Klidně se přihlíží k vyhladovění, ale protestovat se proti tomu nesmí, musí býti klid a pořádek, klidně a poslušně musí se umírati hladem. Není o nic lépe na okrese bíloveckém. Jest tam sta nezaměstnaných, není jediné obce bez nezaměstnaných, ale tento okres až do poslední doby nedostává nic. Okresní hejtman řekl deputaci nezaměstnaných dělníků: "Již několikráte jsem žádal, aby byla pro náš okres přiznána stravovací akce, ale až do poslední doby okres vyřízení kladné nedostal."
Okres Hlučín, kde je veškeré dělnictvo úplně bez zaměstnání, kde je 100% nezaměstnanost, je také vyloučen ze stravovací akce, poněvadž prý jde o zemědělský okres. Celá sociální péče o nezaměstnané jest, jak to před vánocemi napsal jeden měšťácký list, drážděním hladu.
Včera jsem uváděl, jak vypadá v praksi stravovací akce na Ostravsku, kde podle počtu nezaměstnaných, jen těch, kteří jsou registrováni, bylo přiděleno na stravovací akci na únor 80.000 Kč, takže na jednoho nezaměstnaného připadá 39 hal. na den.
Bohužel, jsou zde ještě jiné případy. Obec Dobrá u Frýdku měla v lednu 52 nezaměstnaných. Dostala lístky z nouzové stravovací akce pouze pro 10 nezaměstnaných. Okresní úřad ve Frýdku, když tam bylo intervenováno, říkal: Dáme, co dostaneme, potřebovali bychom několikráte více, než dostáváme. Poněvadž nedostaneme, dáme jen tolik, kolik máme.
Okres Fryštát. Při sčítání lidu se psalo, je to právě ten, o kterém jsem pravil, jak je zbídačený, jaká je tam nezaměstnanost - že je nejlidnatějším okresem v zemi Moravskoslezské. Tento okres dostal na leden na svou velikou bídu ze stravovací akce příděl 5000 Kč.
V Mor. Ostravě se stravovací akce provádí také se 14ti-denními intervaly. 14 dní také někdy z nouzové stravovací akce nedostávají nezaměstnaní nic, poněvadž obcím dojdou poslední částky, jsou vyčerpány. Stravování v Ostravě, poněvadž nebylo dostatek peněz, bylo pro svobodně a bezdětné zastaveno. Pravděpodobně svobodní a bezdětní podle názoru sociálfašistické většiny na moravsko-ostravské radnici nemají hladu a nemusí jísti. I v této nouzové stravovací akci pracuje se protekčně podle toho, kdo jakou má legitimaci.
Nezaměstnaní k této bídě nemají ještě čím zaplatit nájem, jsou vyhazováni z bytů i s dětmi. Nedávno jeden dělník, který pracoval 20 let na jámě Odra, stěžoval si, že se 6 dětmi vystěhován byl na pole. Když mluvil a byl dotazován komisařem na adresu, řekl: Moravská Ostrava, na poli, tam jsem se svými 6 dětmi. Tak se vede nezaměstnaným dělníkům.
Zde včera paní Zeminová a nevím kdo všichni, tvrdila, jako by bylo u nás o nezaměstnané kdoví jakým způsobem postaráno. Taková je skutečnost! Takových případů je sta a tisíce. Vy ovšem k tom jste hluší a slepí. Vy to viděti a slyšeti nechcete. Máte jen jedno: Klid a pořádek. Nebude-li, pendreky a olovo. To jsou prostředky, aby pořádek a klid byl zjednán. Tento stav je však takový, že z něho rodí se zoufalství, sebevraždy, vraždy dětí, ale také odhodlání pracující třídy, změniti tento řád, tento režim.
Jest nutno pozastaviti se nad tím, že to je možné za vlády, ve které sedí 6 ministrů, kteří se někdy přiznávají k tomu, že vyšli ze řad dělnických, kdy v ministerstvu soc. péče sedí soc. demokrat dr Czech. Ministerský předseda k tomu ke všemu říká, že musí býti klid a pořádek. To může býti jeho přáním. Může společně s ministrem vnitra a celou vládou nařídit nejbrutálnější postup policie a četnictva proti zbídačenému nezaměstnanému a polozaměstnanému lidu, ale klid a pořádek za těchto poměrů nebude. Vliv sociálfašistů a sociálfašistických organisací za tohoto stavu se rapidně zmenšuje. Pracující masy poznávají, že sociálfašistický aparát od ministrů až k závodním výborům a radám, špičkám sociálfašistického aparátu je ve službách finančního kapitálu a buržoasie, že statisícové příjmy poslanců sedících ve správních radách a řady jiných lidí, drahé inserce v listech, různé sinekury, stav v soc. pojišťovnách a postup členů závodních výborů na mistrovství atd. není zadarmo, že na něj těžce platí dělnická třída, malí živnostníci a všichni drobní pracující lidé na venkově. Proto se odvracejí od sociálfašistické agentury buržoasie. Buržoasie proto buduje své fašistické odbory, zvláště na Ostravsku, pomocí jichž láme hospodářský boj a znemožňuje sjednocení dělnické třídy.
Včera se zde zmínila pí. Zeminová, že jsme prý dodavateli Národního sdružení. Mohla by se jíti podívati do Třince, kde nár. socialisté a fašisté dělají jeden volební blok, mohla by se jíti podivati, jak to vypadá na ostravských šachtách a v ostravských závodech, kde právě sociálfašistická politika jak soc. demokratů, tak nár. socialistů říká jedno: "proti propouštění, proti zastavování závodů, proti vysazování z práce nedá se nic dělati", vrhá dělnickou třídu do stavu bezmocnosti, a právě z tohoto pocitu bezmocnosti dělnictvo nevidí rozdíl mezi fašistickými a sociálfašistickými odbory a právě proto tam je nutno hledati dodavatelku Národního sdružení. Dělnictvo však poznává, že je zde cesta, kterou naznačují rudé odbory a komunistická strana. Dělnictvo se vzpamatovává, dělníci organisovaní v Národním sdružení přestupují do komunistické strany a rudých odborů, poznávají, že se musí něco státi a že pouze revoluční řešení krise může přinésti všem pracujícím lidem chléb, práci a zajištění. Pracující třída i dělníci v Národním sdružení organisovaní vrací se do komunistické strany a rudých odborů, poněvadž vidí, že je to cesta, která vede z dnešní krise, vidí zářný příklad řešení krise v Sovětském svazu, kde není nezaměstnaných, kde se staví nové závody, kde se buduje pětiletka ve 4 letech. Jak ubohé jest povídání pánů Hudců, Kramářů a jejich společníků, vzpomeneme-li si, co říkali tito lidé před 13 lety. Po celém světě i u nás říkali: za tři měsíce bude Lenin a bolševici rádi, když se pánové Kerenský a Miljukov vrátí, vezmou ruské hospodářství do rukou a zachrání je od ostudy, poněvadž s tím bolševici nic nespraví. Když to nebylo za tři měsíce, říkali za rok a podívejte se, jak se poměry změnily ve 14. roku trvání sovětské vlády. Titíž lidé se bojí a třesou strachem před rozvojem ruského průmyslu, naříkají a bojí se ruské výroby, bojí se ruské racionalisace, rozkvětu ruského průmyslu a zemědělství. Tak ukázali bolševici za tu dobu, jakým způsobem dovedou hospodařiti. Dnes se věci změnily tak, že máte strach před tím, jakým způsobem v Rusku je výroba budována, máte strach před socialistickým sektorem, který v Rusku vyrůstá. Pan dr Kramář se zde hrozil toho, bude-li pětiletka provedena, a ona bude provedena ve 4 letech. A je-li pravda, co sami o tom říkáte, bude to také znamením nezadržitelného konce celého kapitalistického pořádku. Štvete, děláte co můžete proti dělnické třídě, ale váš konec je neodvratný. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Armáda je naše, je složena z pracujících lidí, z těch, kteří dnes, když se vrátí z vojny, nedostanou práci. Pro mnohého zbývá jenom jedno, co zbylo pro takového Radvanického mladého dělníka, aby vzal revolver a zastřelil se, poněvadž nemohl nikde dostati práci. Můžete proti tomu namítati, co chcete [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]
Dělnická pracující třída nedá se zastrašiti ani opatřeními, kterými jste ve středu minulého týdne znovu ukázali, jakými prostředky chcete postupovati. Kdybyste stříleli a bodali nezaměstnané, nemůžete na věci v žádném případě nic změniti. Vyhověli jste jedné kategorii lidí [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] šmokům agrárního tisku, který již celé týdny volá po ostřejším postupu proti demonstrantům, po použití zbraně, po rozstřílení demonstrací. Mnohé vlády to již dělaly, carská také - vy víte - a dnes jsou historickou minulostí. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 13. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]
Rozbijeme poživačný život buržoasie, kterou přinutíme, aby se živila vlastní prací, jako tomu bylo v Rusku, kdy přežraná buržoasie zametala ulice, skládala kolejnice. I naše buržoasie se toho dočká, že bude jednou nucena živiti se svou prací, a nedovede-li toho, bude nucena umříti hlady. (Potlesk komunistických poslanců.)
Cesta k tomu je nastoupena. Jednotná fronta se tvoří pod vedením komunistů a rudých odborářů, tvoří se a budou se tvořiti akční výbory jednoty ze zaměstnaných, polozaměstnaných a nezaměstnaných, ve kterých jsou i nár. sociální, soc. demokratičtí, křesť. sociální a indiferentní dělníci, ve kterých bude zastoupena i venkovská chudina. Desetitisíce a statisíce se šikují do boje, poznávají, že massový sjednocený nástup, massová stávka je prostředkem, kterým možno odraziti ofensivu buržoasie. Poznávají, že v tomto boji povedou sjednocenou pracující třídu rudé odbory a komunisti, a proto posilují svého vůdce. Dělníci, malorolníci, malí živnostníci vstupují do komunistické strany a rudých odborů. Dávají se s komunistickými dělníky zatýkati a zavírati a stavějí se za cestu a požadavky komunistické strany.