Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má p. posl. Vallo.

Posl. Vallo: Isto je, že ako vždycky, tak i v tomto prípade svalila sociálfašistická vláda vinu na komunistov. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 105. schůzi posl. sněmovny.]

Místopředseda Zierhut (zvoní): Volám p. řečníka k pořádku.

Posl. Vallo (pokračuje): [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Maličký prípad. (Výkřiky.) Keď tu svoje veci prednášame, nežiadame od vás milosti. Keď prednášame tieto prípady, nežiadame, aby ste nás oslobodili, ale chcem ukázať vám i celej delníckej triede na vašu brutálnosť, vaše zlodejstvo...

Místopředseda Zierhut (zvoní): Volám p. řečníka poznovu k pořádku.

Posl. Vallo (pokračuje): To je cieľ toho, čo tú prednášam. Ja som už uviedol vo svojej reči prípad, ktorí sa stal v Košiciach. Nedotknul som sa svojej osoby, ako bolo zachádzané so mnou. Iste, že prípad, ktorý sa odohrál v Košiciach, zasluhuje pozornosti. Zatknuté bolo so mnou pri demonštráciách asi 20 delníkov. (Výkřiky.) Na dvore policajného riaditeľstva predával mi správca družstva robotníckeho domu peniaze, poneváč, ako pravil, mal byť odvedený na štátné zastupiteľstvo a mal u seba za bytné vybrané 4.900 Kč. Keď som tieto peniaze prijal, prišiel ku mne strážník a prehlásil, aby som mu ich odovzdal. Samozrejme, že som odoprel niekomu nekontrolovane odovzdať peniaze. Nato prišlo asi 10 strážnikov, vzali ma na strážnicu, zakrútili ruky dozadu a bili mňa, kam ktorý zasiahol. Keď som sa odvolal na poslaneckú imunitu, priskočil ku mne veliteľ policie a tázal sa, kde mám poslaneckú legitimáciu. Pravil som, že poslanecká legitimácia je medzi ostatnými vecmi na stole, ktoré mne za tým boly odobrané. Priskočil jeden strážnik, vzal moju poslaneckú legitimáciu a vzdialil sa okamžite zo strážnice. Veliteľ na to ku mne prehlásil: "Vy že ste poslanec, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Veselost. - Výkřiky.) To je výraz vašej slušnej policie, to je výraz toho, ktorého učíte vy. Ja to len opakujem. Veliteľ ďalej prehlásil: "My sme svoju republiku stavali, my sme v Rusku bojovali", [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] "a vy nám to budete kaziť? My vás pozabíjame po jednom a jestli sa nám ešte raz dostanete do rúk, tak živý odtiaľ neodejdete." (Výkřiky komunistických poslanců.)

Bol som držaný od 12 hodín do 7 hod. na policajnom riaditeľstve. Potom som bol zavedený do jednej izby. Strážník predo dvermi bol poučovaný nasledovne: "Je to komunistický poslanec, legitimácia sa mu ztratila, my ho neznáme, my o tom nič nevieme". (Odpor komunistických poslanců.) V 7 hod. som bol prevezený na štátné zastupiteľstvo. Legitimácia, o ktorej predtým pravili, že o nej nevedia, bola predložená, tedy sa našla.

Konečne po trojdennom väznení som sa dozvedel, že je proti mne udanie pre verejné násilie. Odkiaľ to prišlo, to je opravdu otázka. (Výkřiky komunistických poslanců.) [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] Do relácie o obžalovaných delníkoch sa napísalo, že chceli demolovať budovu závodu; a keď ich policia zatkla, boli 800 až 900 metrov vzdialení od tej budovy, tedy skoro 1 km, ale relácia je sostavená, že chceli demolovať továrňu a že len policia tomu zabránila. Štátny zástupca iste bude na tomto podklade viesť obžalobu, čo stačí na východnom Slovensku k tomu, aby niekto bol zavretý na 3 až 4 mesiace. Len maličkosť. Pri jednej príležitosti, keď sa jednalo o komunistov, uviedol štátny zástupca na jednu ženu nasledovné podezrenie, ktoré stačilo, aby tá žena bola zatčená a väznená u súdu: Paní Weissová je priateľkyňa paní Friedovej a pán Fried je členom komunistickej strany, ba pravdepodobne členom politického bureau. Tedy stačilo, že môj dedeček sa díval do okna, kde bol vyložený Marxov "Kapítál", aby som bol za to súdený. Také relácie sú sostavované, na podklade takýchto relácií sú žalovaní stále jednotlivci. S týmito vecmi konečne sa nezachráni nič. Myslíte-li už opravdu, že s fakty proti nám ísť nemôžete, ale idete s takými priamo blbosťmi, tedy je to iste smutné vysvedčenie pre celú čsl. demokraciu a celú tú spoločnosť, okrem komunistov, ktorá tu sedí. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo má dále pan posl. Kopecký.

Posl. Kopecký: Případ soudr. Haiblicka, který je obdobný případu sen. soudr. Stránského, je plodem teroru, který byl proti dělnictvu rozpoután v posledních dnech po vládním prohlášení Udržalově a jehož nejkrvavějším ovocem bylo zastřelení 4 hladových, nezaměstnaných dělníků na severu Čech. Zatčení soudr. Haiblicka a jeho uvržení do žaláře je stejně jako uvěznění soudr. Stránského neslýchaným persekučním aktem, a jestliže se k němu vládnoucí kruhy odvažují, pak tak jistě činí v domnění, že se pánům Udržalovi, Slávikovi, měšťáckému a sociálfašistickému tisku podařilo poštvati veřejnost a dělnictvo proti komunistické straně a proti komunistickým poslancům, činí tak v domnění, že se podařilo svaliti vinu za duchcovské krveprolití na komunisty a postaviti komunistické poslance do světla strůjců duchcovského krveprolití.

My ovšem říkáme: velmi se mýlíte. Ani jediný poctivý dělník, ani jeden třídně uvědomělý dělník v republice se nestaví za prohlášení pánů Udržala a Slávika, ani jediný poctivý a třídně uvědomělý dělník v republice se nestaví za četníky, kteří stříleli v Duchcově do hladových nezaměstnaných dělníků, ani jediného poctivého a třídně uvědomělého dělníka v republice se vám nepodaří přesvědčiti o vině komunistů na duchcovském krveprolití. Nenaleznete ani jediného poctivého a třídně uvědomělého dělníka, který by se neozval proti uvěznění a držení v žaláři soudr. Haiblicka a sen. Stránského. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 19331 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 105. schůzi posl. sněmovny.] bouřlivě volá všechno dělnictvo po okamžitém propuštění soudr. Haiblicka a Stránského ze žaláře. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] Dělníci dobře vědí, co se stalo v případě soudr. Haiblicka. Z vylíčení uvedeného ve zprávě imunitního výboru vychází na jevo, že i v případě soudr. Haiblicka v Chodově trestně šlo jen o přestupek shromažďovacího zákona, o demonstraci nezaměstnaných za chléb a práci; ovšem pro přestupek shromažďovacího práva byli v Duchcově zastřeleni 4 dělníci a pro přestupek shromažďovacího práva četníci v Chodově zatkli komunistického poslance Haiblicka, ztýrali ho a uvrhli do žaláře a posl. sněmovna dává k tomu souhlas pod obvyklou záminkou zločinu veřejného násilí. Propůjčil se k tomu zde ochotně dr Stránský, muž, který po léta o sobě šířil pověst jako o muži levého tábora, který však dnes znovu prokázal, že jeho levičáctví bylo jen maskou, že jeho skutečné smýšlení je stejně černé a zpátečnické jako svědomí Kramářů, Gajdů a Šrámků. (Potlesk komunistických poslanců.) My ubezpečujeme pana dr Stránského, že se postaráme, aby všechno dělnictvo se dovědělo, že on to byl, který ochotně za národnědemokratického posl. Ježka se zde ujal role zpravodaje v případě vydání posl. Haiblicka, že on to byl, který se ochotně přihlásil k roli sociálfašistického prokurátora, aby po zavilém útoku a po obhajobě četnictva střílejícího dělnictvo opakoval zde četnickou relaci ve smyslu toho, jak volá "Večer" a "Národ", a pomohl uvrhnout dělnické poslance do kriminálu.

Pánové, váš postup v případě soudr. Haiblicka stejně jako v případě soudr. Stránského ukazuje, že komunistické parlamentní zástupce stavíte mimo zákon, jako stavíte čím dále tím více mimo zákon dělnictvo. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Komunistické poslance, kteří jdou na ulicích v čele hladových dělníků, zbavujete imunitního práva a vrháte do kriminálu. Desítky dělníků zatýkáte a vězníte, komunistickému tisku hrozíte zastavením a neostýchavě jej umlčujete. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Domníváte se při tom, že svým řáděním nás zastrašíte a zaženete do podzemí. Silně se mýlíte. My vás ubezpečujeme, že budeme ze všech sil bránit každé právo dělnického hnutí na veřejnou legální činnost komunistické strany v zájmu pracující většiny obyvatelstva. Říkáme vám, že se vám nepodaří už vylíčit komunisty jako pučisty, hazardéry s dělnickou krví, strůjce krveprolití a nepřátele lidu. Nepodaří se vám pod záminkou těchto pomluv odloučiti nás od pracujících mas, umlčet nás a zahnat do podzemí. Pracující lid již prohlédl metody buržoasie, poznal ničemnost vaší taktiky, která, aby odůvodnila střílení do dělníků, nazývá demonstraci 500 hladových dělníků převratným pučem, a která, aby odůvodnila uvěznění poslanců, členů Národního shromáždění, nazývá je násilníky, provokatéry srážek se státní mocí a vůdci ozbrojených pučů. Nikoliv! Nedáme se vaším terorem zastrašiti, neustoupíme za žádných okolností od hájení dělnických práv. Hájíme a budeme do všech důsledků hájiti právo nezaměstnaných dělníků, aby mohli jíti do ulic veřejně manifestovati za své požadavky, aby mohli žádati práci, zrušení gentského systému, řádnou podporu v nezaměstnání a zkrácení pracovní doby. Neustoupíme od hájení tohoto práva nikdy, tak jako soc. demokracie před válkou neustupovala od práva demonstrovati na ulicích za 8hodinovou dobu pracovní. Jestliže pokládáte právo na demonstraci za práci a chléb za neslučitelné se zájmy panujícího pořádku a režimu a jestliže krvavým masakrem "uklidňujete" nezaměstnané, místo abyste zastavili propouštění v závodech a vyhazování dělnictva na dlažbu, místo abyste na nezaměstnané věnovali ony stamiliony, které vrháte zkrachovaným bankám, jestliže místo abyste otevřeli obilnice, v nichž hnije obilí, zásobárny a sklady, které jsou napěchované životními prostředky, a nasytili hladové, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] je to vše jen dokladem neudržitelnosti vašeho kapitalistického režimu. A jako hájíme právo dělníků na ulici, právo na veřejné tlumočení jeho požadavků, stejně tak hájíme a budeme do všech důsledků hájiti i imunitní právo komunistických poslanců, stejně tak budeme se brániti všem záminkám, pod nimiž vrháte komunistické poslance do kriminálů a znemožňujete jim jejich veřejnou činnost a jejich poslání. Hájíme toto právo s podporou a účastí všeho pracujícího lidu, který vidí, že komunistické poslance vrháte do kriminálů proto, že nejsou jako vy, poněvadž neodhlasovávají stamiliony zkrachovaným bankám, poněvadž neodhlasovávají zdražení chleba a vyhladovování nezaměstnaných, nýbrž v této době strašné bídy ujímají se poctivě zájmů pracujícího lidu, vymáhají splnění požadavků nezaměstnaných a jdou s hladovými dělníky do ulic demonstrovati. Nepodaří se vám zhanobiti komunistické poslance v očích dělnictva, i kdybyste nás líčili a nám spílali sebe neurvaleji, jako to učinil v nedělním "Právu lidu" předseda senátu dr Soukup. Víme, jaká doba nadchází, a máme nervy připraveny na nejzběsilejší vaše štvanice. My nevcházíme do nynější doby ostrého třídního boje nezkušeni. Zkušenosti poválečné doby, zkušenosti průběhu revolučních bojů v Rusku r. 1917 nám skýtají bohatá poučení, čeho je buržoasie schopna proti revoluční proletářské straně. Víme, jakých ničemností a lží byla schopna ruská buržoasie, aby revoluční stranu proletariátu zošklivila, jak inscenovala proti bolševikům pogromové štvanice. Vzpomínáme si, jaké ničemné štvanice byly pořádány proti ruským bolševikům, jak byli štváni jako psanci, líčeni jako zločinci, jako krvelačné bestie, jako ďábelští štváči dělnictva. Lenin byl líčen jako asiatský chán a za ruské revoluce r. 1917 byly doby, kdy na hlavu Leninovu byla vypsána veřejně cena a kdy důstojnické bandy slídily po Petrohradě s krvelačnou dychtivostí zabíti každého bolševika, kterého dopadnou. Ruští bolševici byli líčeni jako strašné stvůry, nejzvrhlejší zločinci, zrůdy a nejhorší nepřátelé lidstva. A přece toto šílené štvaní a hanobení bolševiků nepomohlo ruské buržoasii; čím více byli bolševici nenáviděni ruskou buržoasií, tím více byli milováni proletariátem a veškerým pracujícím lidem a na konec se stamilionové pracující masy Ruska postavily za bolševiky a šly s nimi, poněvadž se přesvědčily, že bolševici jim ukázali správnou cestu, zatím co všechny druhé strany lid jen klamaly. A tak marně, jako ruská buržoasie r. 1917, štvete dnes i vy proti nám komunistům. Štvete zběsile, nevíte, jak byste nás hanobili. Jednou píšete, že komunističtí vůdcové a poslanci vybízejí na ulici jen dělníky, ale sami se schovávají; když se tato lež hroutí a nelze popříti, že komunističtí vůdcové a poslanci jdou v čele dělníků, demonstrujících za své požadavky, jak nezvratně znovu potvrzují případy soudr. Stránského a Haiblicka, hanobíte komunistické poslance tak, že jsou zločinní štváči a strůjci krveprolití, že ženou úmyslně dělníky na bajonety, že se radují z tekoucí krve dělníků. Nepozorujete ovšem, pánové, ve své zběsilosti a zaslepenosti, jak se sami staráte, aby se poznalo, že lžete a že nadávky, jimiž nás zahrnujete, jsou jen výplodem záští vůči dělnictvu. Vy ani nepozorujete, jak štvanice, kterou proti nám nyní [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] inscenujete, otvírá oči i soc. demokratickým a nár. sociálním dělníkům, kteří si nyní znovu uvědomují, jak plně si již soc. demokratičtí vůdcové osvojili buržoasní třídní smýšlení a jak jsou docela horší a zavilejší v nenávisti vůči dělnictvu, než kapitalisté a jak předstihují [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] nenávistnou štvanicí vůči dělnictvu i buržoasii i staré buržoasní utlačovatele a jak ničemněji lhou, než to vůči nim, vůči soc. demokracii dělala kdysi před válkou buržoasie.

Není tomu dlouho, co se vzpomínalo pražských revolučních bouří r. 1905 a zastřelení Hubáče na pražských ulicích. A dělníci vzpomínali, jak soc. demokracie tehdy bouřila dělníky proti policii, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] S jakým pobouřením odmítala soc. demokracie výmluvy rakouské vlády a pochvalování vraždící policie a jak přísahala r. 1905 pomstu za krvavé činy buržoasie! Vzpomínka na události r. 1905, kdy soc. demokracie stála ještě v čele dělnictva, a srovnání s její nynější úlohou - s tím, jak dnes tleská střílení do dělníků, jak béře v ochranu četníky střílející do dělníků, jak schvaluje, že za demonstrací za přestupek shromažďovacího práva četníci střílejí do nezaměstnaných hladových dělníků - toto srovnání ukazuje každému i soc. demokratickému dělníku, jak nezměrně hnusná je zrada soc. demokracie a jakým hanobením předválečné soc. demokracie jest, když se její tradice z r. 1905 dovolává soc. demokracie dnešní. Ale i jinak si to dělnictvo připomíná.

Já nejsem starý, ale měl jsem štěstí, že jsem prožil léta revolučního rozmachu dělnictva za války a po ní, a pamatuji se ještě velmi dobře, jaká radikální gesta dělali tehdy soc. demokratičtí vůdcové, které zde vidím v úloze nejhorších kontrarevolučních nepřátel dělnictva. Já se pamatuji velmi dobře na schůze za války, na kterých nynější předseda senátu dr Soukup vynášel do nebe ruské bolševiky a jak se před dělnictvem honosně chlubil, že se s Leninem zná. Pamatuji se velmi dobře, jak nynější předseda senátu dr Soukup r. 1919 po převratu ve jménu exekutivy lidu vyzýval dělníky ku plenění. Pamatuji se velmi dobře, jak nynější místopředseda sněmovny soc. demokratický posl. Stivín hrál si r. 1918 a 1919 na bolševika, jak Stivín vydával levičácký časopis "Sociální demokrat", kterým agitoval pro následování bolševiků, jak na sjezdu soc. demokracie v prosinci 1918 hrozil Stivín revolucí po ruském vzoru a jak hrozil Stivín ve jménu komunistické skupiny: "Oko za oko, zub za zub" (Výkřiky sen. Mikulíčka na galerii. - Místopředseda Zierhut zvoní.) a jak r. 1919 soc. demokratický poslanec Stivín v úvodním článku "Práva lidu", nazvaném "Raněný diktátor", proklínal ruku útočnice na život soudr. Vladimíra Iljiče Lenina. A já se také velmi dobře pamatuji, jak Stivín volal v revolučním Národním shromáždění na agrárního vůdce posl. dr Šrobára za jeho činnost na Slovensku za maďarské komuny "krvavý pse". [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Dnes pánové Soukup a Stivín prohlašují za snižování parlamentu a demokracie, když v pobouření nad duchcovským krveprolitím vmetneme ve tvář jeho strůjcům pojmenování, jež Stivín kdysi vmetl ve tvář dr Šrobárovi. Je to ovšem nutkání špatného svědomí soc. demokratických vůdců vůči buržoasii, jež pány Soukupa a Stivína žene k jejich zběsilému kontrarevolučnímu štvaní. Čím radikálnější fráse a gesta kdysi pánové Soukup a Stivín prováděli, tím reakcionářštější je dnes jejich nynější řádění, aby dostali od buržoasie rozřešení za své někdejší hříchy na zájmech buržoasie.

Jen ne žádnou kerenštinu! Je třeba silné ruky. To je nynější devisa československé soc. demokracie, kterou razil p. ministr spravedlnosti dr Meissner. My plně věříme, že soc. demokracie nechce projeviti nejmenší slabost, nejmenší kolísavost v potírání rostoucího bojovného hnutí dělnictva a [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] aby udržel klid a pořádek a aby ukázal československé buržoasii svou silnou ruku.

Zapomínáte však, pánové, na jedno, zapomínáte na to, že nadhozením otázky kerenštiny přiznáváte sami, [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy]. Zapomínáte, že otázku chleba, otázku práce stavíte svými krvavými hrozbami politicky jako otázku moci, jako otázku síly fašistického teroru, síly četnictva, policie a kriminálu proti bojovné síle dělnictva. Prosím, my uvidíme, která síla na konec zvítězí, zda síla milionů dělníků chtějících pracovati a z plodu své práce důstojně a lidsky žíti, nebo síla hrstky kapitalistů chtějící vykořisťovati a žíti z práce hladových dělníků!

Zapomínáte, pánové, že devisa "žádnou kerenštinu a silnou ruku" znamená "žádnou demokracii", žádné vzbuzování ilusí, že vládne lid. Zapomínáte, pánové, že tato devisa je zpečetěním vašeho osudu, poněvadž pohřbíváte poslední známky demokracie, která mátla pracující lid, a že odhalujete v plné nahotě třídní diktaturu buržoasie, [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy]. Zapomínáte, pánové, že uplatňování devisy "žádnou kerenštinu" a "silnou ruku", kterou razil dr Meissner, znamená, že [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

"Lidové Noviny" a "Lidové listy" již tuto zbabělost soc. demokratickým vůdcům vytýkají a lkají, že neodvažují-li se soc. demokratičtí vůdcové před dělnictvo a nejsou-li schopni na dělníky působiti a svým aparátem dělnické hnutí držeti na uzdě a zabrániti zvláště bouřím nezaměstnaných, pozbývají ceny, poněvadž hroziti dělníkům a [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Pan dr Meissner je v postoji "vládce silné ruky" prostě trochu směšným. Zapomněl, že nežijeme r. 1920, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] od té doby uplynulo 10 let, 10 let velkých, bohatých zkušeností proletariátu. Sám r. 1920 přispěl, aby proletariát neoddával se ilusi, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Proletariát již dávno nabyl zkušeností, že buržoasie bude brániti svoji nadvládu v Československu ne methodami Kerenského, demokratickými frásemi a demokratickými svobodami [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] Vy hrozíte v Československu "silnou rukou" v době, kdy již jeden fašistický vládce "silné ruky", "Primo de Rivera", se skácel a kdy ve Španělsku je otázkou právě těchto hodin, bude-li tam docela smeten zbankrotělý režim "silné ruky". (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9 lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] Všechny důvody ke strachu a úzkostem má buržoasie, poněvadž ona vidí svoji nemohoucnost, ona vidí svoji neschopnost udržeti výrobu, hospodářství, zastaviti hospodářskou krisi, zameziti vzrůst nezaměstnanosti, utišiti hlad nezaměstnaných. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.]

Soudr. Stránského a Haiblicka, které držíte v žaláři, přiřaďuje proletariát k soudr. Harusovi a ostatním proletářským bojovníkům, které držíte ve svém zajetí. My znovu protestujeme proti věznění soudr. Haiblicka, žádáme jeho okamžité propuštění, my protestujeme proti inscenování trestních procesů proti soudr. Haiblickovi a prohlašujeme, že schválíte-li návrh imunitního výboru, bude veškeren proletariát neúnavně bojovat, aby osvobodil soudr. Haiblicka, stejně jako soudr. Stránského a Haruse ze žaláře, bude bojovati neúnavně za jejich osvobození, [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Major. Uděluji mu slovo.

Posl. Major: Zaujímavá historická doba. Je podobná dobám, keď staré triedy odumieraly a začala bojovať za víťazstvo trieda budúcnosti. Posudzujeme vaše počínanie proti proletariátu, proti zástupcom robotníctva a považujeme ho za vaše posledné počínanie, za vaše smrteľné krče, ktoré nám dokazujú, ako blízko je doba, keď budete smetení s vrchu tejto zemegule.

Strieľa sa do robotníkov, robí sa nálada, sú vydávané výzvy priamo v časopisoch meštiackych, sociálfašistických četníkom, policistom, aby čím ostrejšie zakročovali proti robotníctvu, ktoré demonštruje za prácu a chlieb. Komunistickí poslanci stoja v čele tohoto boja. Komunistickí poslanci vskutku organizujú tieto demonštrácie, idú v čele tých zástupov, a vy, keď nič nerobia, len vystupujú na tej schôdzi, prehovoria o niečom a ani k tomu nemajú príležitosť, aby prehovorili - povolíte vašim četníkom a policistom, aby boli chytení a obvinení zo zločinov, ktoré vôbec nespáchali. Keď ztýraný bol poslanec komunistickej strany, nikdy nezavedie sa vyšetrovanie proti bezpečnostným orgánom. Nemáme prípadu, že by proti jednému policistovi alebo četníkovi bolo zavedené disciplinárné pokračovanie pre hrubú urážku poslanca, alebo pre ztýranie člena Národného shromaždenia. Taký prípad vôbec nemáme. Prečo má byť vydaný súdr. Haiblick, prečo bol vydaný súdr. Stránský, a vôbec prečo sa vydávajú komunistickí poslanci? Vy vidíte, že trase sa vám pôda pod nohama, že ztrácate vliv na masy, to cítite vy, meštiacke a sociálfašistické strany, že koniec vášho panstva sa blíží, že nemôžete ovlivniť masy, poneváč im nemôžete dať prácu a chlieb. Čo robili vlastne v tomto prípade Haiblick, Stránský a ostatní? Vraždili, kradli? Robili [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 105. schůzi posl. sněmovny.] Robili snáď to, čo robia zlodeji, ktorí chodia po slobode, ktorí sú docela váženými osobami v tomto spoločenskom poriadku, ktorí kradli a nahromadili miliony? Robili to snáď títo poslanci? Nic. Stáli v čele bojujúceho robotníctva. Bieda je ohromná. Delníctvo si žiada prácu a chlieb. Kto ho má viesť do boja? Kto im dá prácu a chlieb? Vy im prácu a chlieb nedáte a chcete zakázať, aby poslanci komunistickej strany bojovali za nezamestnaných, keď od vás, kapitalistov, nemôžu dostať prácu a chlieb. Chcete ich odstrániť, poneváč vidíte, že vliv komunistickej strany je stále väčší na pracujúce masy, vidíte, že nezamestnané pracujúce masy i v závodoch pracujúci robotníci idú za komunistickou stranou. Čo robíte vy, sociálfašisti? Pán Koudelka tu prehovoril demagogickú reč. Chce presvedčiť parlamentnou rečou proletariát o tom, že oni skutočne v tomto parlamente robia niečo pre ten proletariát, chce presvedčiť robotníctvo o tom, že oni niesú vinní na tom, že robotníctvo je v takej ťažkej situácii. Ale robotníctvo chápe túto demagogiu, ono vie, že demagogiu neprevádzajú komunistickí vodcovia, ktorí robotníctvo vedú do boja, ale že demagogmi ste vy, ktorí klamete pracujúci ľud, ktorého podvádzate, ktorému hovoríte, že ste jeho priateľmi, ale vaše činy dokazujú, že ste nepriateľmi pracujúcej triedy.

Ako sa zachádza s poslanci komunistickými, nielen na historickom území, ale i na Slovensku? Poslanci sú bití policiou a četníkmi. Máme tu prípad, že posl. Steiner bol zbitý novozámeckými četníkmi. Ba prihodil sa i nasledujúci prípad - a to charakterizuje vierohodnosť policie a četníctva - že robotník Procházka, člen obecného zastupiteľstva v Nov. Zámkoch, podal interpeláciu v obecnom zastupiteľstve ako očitý svedok, ako mestská policia zachádzala s posl. Steinerom. Čo sa stalo? Ten istý policajt udal robotníka Procházku a obvinil ho tým, že spáchal násilie proti vrchnosti. - Máme tuná prípad iný: Je to prípad posl. Vallo, ktorý bol zbitý policiou v Košiciach, máme tu tiež jedon prípad z Nov. Zámkov, kde četníci mňa chytili a keď som protestoval proti tomu, že ako člen Národného shromaždenia nemôžem byť zatčený, keď som protestoval proti tomu, aby sa brutálne so mnou zachádzalo, začali mňa biť a kolbami a pendrekami šľahať a odviedli mňa na policajnú strážnicu.

Prečo táto honba proti nám? Prečo táto honba proti komunistickej strane, proti robotníkom, prívržencom komunistickej strany, proti poslancom komunistickej strany? Za prvé: Lebo už ztrácate pôdu pod nohama, lebo vidíte, že nieste vstave ďalej vládnuť, nemôžete sohnať prácu pracujúcej triede. Za druhé: Poneváč hľadáte spojenie a máte spojenie - konečne nemôžete od nás žiadať, abysme také spojenie hľadali i my - špiclovské spojenie s policiou a četníkmi. Tu jedon prípad: V Komárne sa konal esperantský kurz. Hlásaný je robotníckou akademiou, tedy inštitúciou soc.-demokratickou, a vedúcim tohoto kurzu je policajný úradník. Je to dôkaz toho, že hľadáte priamo spojenie, priamé styky s policiou a četníkmi, poneváč ste s nimi srastení, ponevač celý váš stranický aparát, váš odborový aparát je srastený so štátnou policiou.