Čtvrtek 29. ledna 1931

Po těchto všeobecných úvahách obrátil bych se rád k poměrům v našem hospodářství. Všechny naše již před rokem vznesené požadavky stran opatření možnosti práce, podporování vývozního průmyslu odstraněním obchodních cel, poskytnutí levného dlouhodobého úvěru, zastavení úžasných method vymáhání daní, které způsobily hlavně u stavu středních obchodníků a živnostníků přímo katastrofální následky, zůstaly vědomě oslyšeny a dnes je tu taková katastrofa a - jak musím znovu důrazně konstatovati - i úplná nečinnost vlády. Ukáži dnes jen na hladové území v Rudohoří, na zříceniny Rotavy, Schindlwaldu a Nejdku, na velký počet stojících továren v Kraslicích, Vejprtech a Aši a mohl bych vypočítati nekonečnou řadu takových míst z celého sudetskoněmeckého území. Denně přicházejí Jobovy zprávy a naprosto neodpustitelné pak jest, musíme-li konstatovati, že jsou zastavovány továrny a musejí býti propouštěny tisíce dělníků, které musíme otevřeně nazvati obětmi ziskuchtivosti bankovního kapitálu a bezohledných method vymáhání daní.

Právě včera byl mi opět hlášen případ z Vejprt, který znovu jasně ukazuje, že nenasytné bankovní hyeny nemají žádného uznání a že způsobují zastavení závodů, které by jen při troše uznání a vyhovění dále poskytovaly chléb i výdělek stům lidí chtivých práce. Zde jest povinností a úkolem vlády co nejrychleji zakročiti a jest především povinností ministra soc. péče zasáhnouti, přinutiti takové banky, aby vzaly ohled na katastrofální hospodářskou situaci a aby neštěstí ještě zlovolně nezvětšovaly. Zde se mělo ihned zasáhnouti 150milionovým fondem pro případ krise, aby se udržel průmysl schopný života a aby se zabránilo svévolnému zvětšování armády nezaměstnaných. Řešením musí býti předběžná sociální ochrana, nikoliv žebrácké podpory. Od založení státu se obětovaly miliardy na sanaci zkrachovaných českých bank, které svůj úpadek si zavinily samy, protože byly vedeny jen nacionalistickými snahami sahati po německých průmyslových závodech, a v důsledku těchto pochybených spekulací se dostaly do obtíží. Dnes jest povinností vlády bez odkladu pomoci zajistiti pracovní místa opatřením pracovních možností, a co se mi zdá býti ještě důležitějším, udržením nynějších pracovních možností.

Kol. dr Keibl předevčírem ukázal ve svém návrhu prostředek a cestu k opatření k tomu nutných, zajisté velikých částek. Úkolem vlády by bylo ihned přikročiti ku provádění těchto návrhů a především okamžitě zříditi úřad, který by všem podnikatelům v nesnázích se ocitnuvším dával možnost býti účastnými na výpomoci v krisi již při vyjednávání s příslušnými bankami, nyní každého dne hrozícím. Již samo zasáhnutí vlády by často stačilo k umožnění dalšího vedení závodů za snesitelných podmínek. Desetitisíce dělníků mohly by tak býti zachráněny před nejvyšší nouzí a peníze určené k podporám mohly býti již dávno dány nezaměstnaným. Kromě toho bylo by nutno, aby vláda přistoupila k tomu, aby státní dodávky se spravedlivými ohledy na hospodářství a pokud možno na 2 až 3 roky napřed se ihned zadaly, aby se tím opatřila práce. Avšak i při zadávání staveb a veřejných prací se musí v budoucnosti bráti zřetel především na místní podnikatele.

Budiž mi při této příležitosti dovoleno, abych poukázal na velkou stavbu, která má býti v několika týdnech zadána, na údolní přehradu mající chrániti světové lázně Karlovy Vary. Okolnosti, které tu jsou, mne nutí zmíniti se zde o této otázce, neboť, jakkoli to zní neuvěřitelně, pracují zde vlivy, které bijí do tváře každé hospodářské cítění. Soutěž k zadání stavby údolní přehrady byla, jak známo, před více měsíci rozepsána a nyní se má přikročiti k zadání stavby. Soutěžící firmy podaly nabídky od 21 1/2 milionu až asi do 38 milionů. Mezi nabídkami jest jedna, která zní na částku asi 27 1/2 milionu, nejbližší nabídky pak mají částku 32 milionu. Je tu tedy mezera 5 milionů Kč. Musím k tomu poznamenati, že okres a město Karlovy Vary musejí přispěti na tuto stavbu, která pohltí asi 30 milionů, 14 miliony, t. j. 40 %. Samozřejmě není pro obyvatelstvo Karlových Varů lhostejné, komu bude tato stavba zadána, neboť odpovědný úřad - a to jest městské zastupitelstvo Karlových Varů - právem hájí stanovisko, že při záruce stejného bezvadného technického a věcného provedení musí při zadávání padnouti na váhu rozhodně i výše částky nabídky. Bohužel musíme zdůrazniti - proslýchá se to stále více - že jednotlivé státní úřady prohlašují, že tento rozdíl 5 milionů Kč vlastně nic neznamená. Na druhé straně vidíme, jak ministr financí Engliš stále káže: Šetřit, šetřit, šetřit! a vyžaduje opět toho spoření hlavně od samosprávných svazků. Zde má konečně ministr financí dr Engliš příležitost, dopomoci svému heslu "Šetřit!" k vítězství. Karlovým Varům není lhostejno, bude-li tato stavba zadána za částku 32·5 nebo 27·5 milionů. Jest zcela oprávněné přání Karlovarského městského zastupitelstva, aby z hospodářských důvodů byla stavba zadána té firmě, která při úplné záruce bezvadného technického i věcného provedení stavby požaduje o 5 milionů méně, protože tak by měla obec Karlovy Vary příležitost uspořiti 2 miliony, kteréžto částky by mohla v době tak těžké krise použíti ve prospěch nezaměstnaných. Stát by kromě toho ušetřil 3 miliony.

Dále musíme žádati vládu, aby konečně co nejrychleji přikročila k vypracování velkorysého stavebního programu se zvláštním ohledem na území nouzí trpící. Rád bych upozornil vládu na požadavek usplavnění a regulace Ohře, již po léta vznášený a stále přehlížený. Pojetím Ohře do programu staveb vodních cest a rychlým zahájením stavby by se mohla opatřiti rozsáhlá příležitost k práci. Samozřejmě jest jasné, že taková a podobná přání máme pro celé území německého jazyka.

Další zásadní požadavek zní, aby napříště při obsazování úřadů všech kategorií ve státní službě a ve všech státních podnicích se zachovávala zásada národnostního klíče. Naprostá nedostatečnost dnešního systému podpor v nezaměstnanosti jest již dnes přece všeobecně známá. Jest nyní nutno vyvoditi nezbytné důsledky a neprodleně učiniti všechna opatření, aby mohly býti ihned dány podpory v nezaměstnanosti všem nezaměstnaným, tedy i neorganisovaným. U zprostředkovatelen práce jest pak pečovati o to, aby nebyla práce přidělována podle politického hlediska, nýbrž aby tu nastalo plné zrovnoprávnění. (Souhlas.)

Jest zcela pochopitelné, že jako důsledek této ohromné nezaměstnanosti, kterou pozorujeme v německém území, nastala těžká krise ve stavu obchodnickém a řemeslnickém, a jest úžasné, že právě nyní nastupují finanční úřady nejostřejšími prostředky na ty, kteří mají daňové nedoplatky. Rád bych dnes vládu upozornil jen na to, co se stalo minulý týden v Drahovicích u Karlových Varů, kde vidíme od časného rána do večera jezditi stále veliké nákladní auto, které jezdí od domu k domu, nakládá pracovní potřeby malých řemeslníků a obchodníků a odváží je ku prodeji. Všechny dosud učiněné zákroky v Karlových Varech, aby tomu ředitel berního úřadu učinil přítrž, zůstaly dosud bez výsledku.

Kromě všech těchto okamžitých pomocných prostředků bude nutno konečně mysleti i na to, vzíti v úvahu všechny snahy k odstranění příčin světové hospodářské krise ve vnitřní i zahraniční politice státu. Čechy jsou a budou srdcem střední Evropy a odpovědní státníci budou museti i ve své politické činnosti s tím konečně počítati. Kdo si vážně přeje konsolidace střední Evropy, kdo chce vážně pracovati k zajištění světového míru, kdo chce vážně přispěti k odstranění hospodářské krise, musí býti již konečně ochoten odstraniti všechny překážky stojící v cestě takovému vývoji. Jak ohromné ztráty nastaly v důsledku dosavadní pochybené zahraniční a obchodní politiky, lze změřiti, všimneme-li si příslušných číslic, sestavených v poučném spisku Ing. Emila Hudlera, který však jedná jen o průmyslu textilním. Ve spisku nazvaném "Ztracené miliardy" se dokazuje, že v prvním desítiletí způsobila tato nešťastná politika snížením textilního průmyslu jenom na podnikatelském zisku ztrátu 8.000 milionů, na dělnických mzdách pak ztrátu 14.200 milionů. Můžeme si zcela dobře představiti vliv tohoto schodku na zemědělství, obchod a řemesla těchto krajin. Odpovídá 160.000 nezaměstnaných. Stát sám jest na tomto schodku účasten 22·4 miliard úbytkem poštovného, daní, dopravních poplatků, pojistného v úrazovém a sociálním pojištění a t. p. Podle tohoto výpočtu musíme tu počítati s celkovým úbytkem 50 miliard, které jsou tak odňaty hospodářskému koloběhu. Poněvadž jest po válce možnost vystěhovalectví téměř úplně znemožněna, jest povinností vládnoucích pečovati o to, aby obyvatelstvo opět našlo stálou obživu, práci a výdělek. Bylo a jest tedy neodpovědné ochromiti vývozní průmysl pochybenou celní a obchodní politikou, poněvadž rozhodně bylo by bývalo snazší jej udržeti, než nyní vytvořením nových možností opatřiti lidem, kteří zůstali bez zaměstnání, chléb, práci a výdělek. Zdá se mi, že spolupůsobiti při tom jest mnohem důležitější, než všechny snahy ministra pro věci zahraniční nesoucí se k podpoře a pomoci francouzské hegemonické politiky, k zabránění, aby se neprovedla povinnost odzbrojiti, a ku podporování všech opatření nepřátelských menšinám. Jeho úkolem by bylo právě s pomocí hospodářsko-politického oddělení se starati o to, aby co nejrychleji byla započata a provedena jednání o obchodně politických smlouvách a aby aspoň v tomto oboru nastal spořádaný vývoj.

A nyní ke konci: Zdeptaná a mírovými diktáty znásilněná práva národů se přece, byť pomalu, uplatní. To, co se stalo při posledním zasedání Rady Svazu národů, stanovisko, které bylo zaujato k násilnickému systému polskému, ukazuje, že se tu pomalu připravuje obrat k lepšímu. Jsme ovšem daleci toho věřiti, že Svaz národů při své nynější ústavě a složení jest vůbec s to, aby způsobil opravdové upokojení Evropy, zvláště dokud budou nejvlivnější státy cílevědomě uplatňovati svou moc na druhé misce váhy. Již stanovisko těchto vítězných a také vítězných států, s výjimkou Italie, k otázce odzbrojení ukazuje, že se pracuje všemi prostředky proti opravdové demokratisaci střední Evropy, která jest možná jen na základě zrovnoprávnění všech národů, a že z ničeho není větší strach než z chvíle, která uvede v život Evropu rovnoprávných národů. A přece jest toto zrovnoprávnění předpokladem pro sjednocení Evropy, pro něž prý tito odpůrci také pracují, v hospodářskou Panevropu, předchůdkyni Spojených Států Evropských.

Jsem pevně přesvědčen, že dnešní násilný systém, udržovaný krátkozrakými státníky a podporovaný i dnes bohužel zásadně demokraticky orientovanými stranami, prohlédnou, doufejme, že ne příliš pozdě, všechny národy, a snad bude v důsledku hospodářských účinků krise, jejíhož konce nemůžeme dohlédnouti, i brzy přemožen, aby učinil místo volnému vývoji národů a jejich dobrovolnému spolčování ve větší hospodářské celky, které jedině mohou účinně bojovati proti důsledkům krise.

Tento ozdravovací proces jest možno prováděti - má-li býti Evropa zachráněna od hrozícího chaosu - nikoliv moderním otrokářstvím, jak je zavedla poválečná doba, nýbrž volným vývojem a plným národnostním zrovnoprávněním všech národů. Kdo se postaví proti tomuto vývoji, který samozřejmě bude možný jen spolu s mírumilovnou a spravedlivou revisí mírových diktátů uložených v Paříži a jejích předměstích, musí býti veřejně označen jako nepřítel míru. Kdo bude stavěti překážky v cestu národnostnímu míru, který dnes i široké vrstvy uznávají za základ opětného rozkvětu sociálního a hospodářského, musí býti bezohledně odstraněn a přes všechna licoměrná ujišťování a demagogické špatné vtipy, jako ku př. ujišťování, že jen nezměnitelnost mírových diktátů může udržeti mír, musí býti označen a zničen jako kdo připravuje další hospodářské zbídačení a konečně i napomáhá vývoji ku příští válce. Pro nás, sudetské Němce, jest cesta, po které nezvratně půjdeme, jasná: Svoboda národů, zrovnoprávnění národů, spolupráce národů, abychom pokojnou spoluprací položili základy k přemožení hospodářské a sociální krise a abychom v pokojném soutěžení s národy, které by samy o svém osudu rozhodovaly, sloužili všeobecnému blahobytu. Naše zeměpisná a politická poloha nám, sudetským Němcům, uložila zvláštní úlohu, jejíž splnění může sice stálá česká touha po velikosti zdržeti, nikoliv mu však na dlouho zabrániti. Opravdový zájem českého národa by však vyžadoval spolupracovati spíše za vzájemných ohledů na řešení tohoto velikého problému a nikoliv se mu, jako dosud, stavěti v cestu. Čím dříve se na české straně dospěje k tomuto poznatku, tím dříve budou moci oba naše národy sklízeti plody této úrody. (Potlesk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP