Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

806. Odpovědi:

I. vlády na interp. posl. Štětky a soudr. o chystaném zašantročení velkostatku Haugwitzova v Náměšti n. Osl. (tisk. 561/X),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Wehr" č. 20 z 18. května 1930 (tisk 683/VII),

III. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zabavení čís. 16 chebského časopisu "Deutsche Wehr" ze dne 20. dubna 1930 (tisk 683/III),

IV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr Schollicha a druhů o zadání stavby poštovní budovy v Č. Těšíně (tisk 628/XVIII),

V. min. obchodu na interp. posl. Krebse a druhů o úpravě zdravotně závadných poměrů a nespravedlivostech u koncesované živnosti pohřbívání mrtvol po stránce živnostenské (tisk 320/XVI),

VI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Perglera, Stříbrného a druhů o konfiskační praxi (tisk 628/IX),

VII. min. financí na interp. posl. Seidla, V. Beneše, Chalupy a soudr. o zhodnocení pensijních premiových reserv, převáděných z pensijních ústavů na pensijní etát státní (tisk 557/XIII),

VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Kopeckého, Hrušky a soudr. o konfiskaci časopisu "Signál" ze dne 16. května 1930 (tisk 683/VI),

IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Vallo, Majora a soudr. o hrubém porušení práva politických vězňů a o nepřístojném jednání prokurátora Martínka v Košicích vůči poslancům (tisk 561/VIII),

X. min. financí na interp. posl. dr Peterse a druhů o vzorcích přihlášek pro staropensisty (tisk 747/VIII),

XI. min. zemědělství na interp. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudr. o udílení subvencí na strojní zařízení sdružením drobných zemědělců (tisk 628/II),

XII. min. soc. péče na interp. posl. Windirsche a druhů o zrušení ochrany nájemníků v obcích s méně než 2.000 obyvateli (tisk 386/XII),

XIII. vlády na interp. posl. Stříbrného a druhů o zákazu veř. schůzí v Praze svolaných proti popravě Slovinců (tisk 628/VII),

XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Szüllö a druhů o působení Jos. Cavara, správce stát. lidové školy ve St. Ďale (tisk 561/V),

XV. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů, že orgány krnovské státní policie surově nakládají s lidmi (tisk 686/VI),

XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Rosche a druhů o zabavení č. 95 časopisu "Deutsche Leipaer Zeitung" ze čtvrtka dne 24. dubna 1930 (tisk 683/IV),

XVII. min. veř. prací a nár. obrany na interp. posl. Klimenta, Śliwky a soudr. o přijímání do práce mladých horníků vrátivších se z vojenské služby (tisk 408/XV),

XVIII. min. nár. obrany na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že jest naléhavě nutno, aby se přihlíželo k příslušníkům obchodního a živnostenského stavu z lázeňských míst, kteří jsou povoláváni ke konání cvičení ve zbrani (tisk 628/XVII),

XIX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o úžasném jednání poštmistra Františka Serbouska ve Žluticích, za jehož správy bylo zrušeno listovní tajemství (tisk 658/XIII),

XX. min. vnitra na interp. posl. Horpynky a druhů o neoprávněném úřadování ašského okresního hejtmana (tisk 754/IX),

XXI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o chování kraslických censurních orgánů, které jest paškvilem veškeré demokracie a které projevily zabavením časopisu "Graslitzer Volksblatt" ze dne 19. února 1929 (tisk 686/I),

XXII. min. veř. prací na interp. posl. dr Keibla a druhů o zanedbaném stavu státní silnice Šluknov-Lobendava (tisk 561/II),

XXIII. min. nár. obrany na interp. posl. Windirsche a druhů stran přijímání příslušníků německé národnosti za déle sloužící (tisk 686/IX),

XXIV. min. železnic na interp. posl. dr Rosche, Hellera a druhů o nedostatečné propagandě cizineckého ruchu v severních Čechách (tisk 557/XVIII),

XXV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Geyera a druhů o degradaci poštovního úřadu v Hostinném přeřazením z I. třídy do II. (tisk 675/VII),

XXVI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Horpynky a druhů, že poštovní úřady porušují jazyková práva Němců (tisk 686/V).

892. Odpovědi:

I. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Polívku a druhov vo veci absolventov československej štát. obchodnej školy v Nitre ročník 1925/26 (tisk 747/XI),

II. min. vnitra na interp. posl. F. Svobody, Polacha a soudr. o provedené změně stanov "První kontribučenské spořitelny ve Vyškově" (tisk 628/XI),

III. min. železnic na interp. posl. Špatného, dr Patejdla a druhů o změně názvu stanice Chvaly-Počernice (tisk 675/XVII),

IV. min. financí na interp. posl. Šaláta a druhů stran ozdravení rozháraných poměrů panujících u katastrálních měřických úřadů na Slovensku (tisk 658/VI),

V. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a druhů o domnělých krádežích spisů v četnickém oddělení ministerstva vnitra (tisk 705/XI),

VI. vlády na interpelaci posl. Vančo a druhů o stavbě dráhy Červená Skála-Margecany (tisk 747/X),

VII. vlády na interp. posl. Hlinky a druhů o poškozování železničního eráru přednostou topíren v Čope inž. Ježkem (tisk 561/XI),

VIII. min. soc. péče na interp. posl. Horpynky a druhů o soudním řízení podle §§ 134 a násl. zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. (tisk 686/IV),

IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o zabavení časopisu "Brüxer Volkszeitung" (tisk 705/XV),

X. min. spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o zabavení brožury "Světová politika a sudetskoněmecká otázka" (tisk 754/III),

XI. min. spravedlnosti na interp. posl. Gläsela a druhů o zabavení časopisu "Deutscher Landbote" v Karlových Varech (tisk 705/V),

XII. min. vnitra na interp. posl. Kaspera a druhů o neodůvodněném zákazu nár. socialistické schůze v Trutnově (tisk 747/V),

XIII. min. pošt. a telegrafů na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci autodrožkářství poštmistra Bedřicha Bureše v Popradě (tisk 675/VIII),

XIV. min. nár. obrany na interp. posl. Jos. Tůmy a druhů o zrušení a přeložení vojenských lesních podniků (truhlárny a pily) ve Velkých Levárech na Slovensku (tisk 747/I),

XV. min. železnic na interp. posl. Hrušovského a druhů ve věci ružomberského případu demonstračního (tisk 801/I),

XVI. min. železnic na interp. posl. Husnaje, Seidla, inž. Nečase a soudr. o stavbě železniční trati Terešva-Trebušany (tisk 675/XVI).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Zápisy o 92. až 96. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly rozdány tištěné Těsnopisecké zprávy o 82. až 96. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

848. Návrh posl. Petra, Bezděka, Koška a druhů, jímž se mění ustanovení §u 82 živn. řádu ze dne 20. prosince 1859, č. 227 ř. z.

849. Návrh posl. Šeby, Zeminové, Bergmanna a druhů na vydání zákona, jímž se mění § 20 zákona o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z. (říz. z. část X) a § 14 zákona ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n., kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

871. Návrh posl. Petra, dr J. Nováka, Koška a druhů, aby byl vydán zákon o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

872. Návrh posl. Netolického a druhů na zařazení města Králík do skupiny B činovného.

873. Návrh posl. Wagnera, Grünznera a druhů na rozšíření §u 7, odst. (1) zákona ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací platy některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich.

874. Návrh posl. Wagnera a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n., o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové.

875. Návrh posl. Mikuláše, Zeminové, Špatného, Knejzlíka a druhů na vydání zákona na ochranu drobných řepařů.

884. Návrh posl. Blatné, Kaufmanna a soudr. na vydání zákona o nežalovatelnosti dluhů za pití.

885. Návrh posl. Köhlera a druhů na vydání zákona, jímž se mění nebo doplňují jednotlivá ustanovení živnostenského řádu.

891. Návrh posl. Pohla, Brožíka a soudr. na vydání zákona na ochranu osob zaměstnaných v radiových podnicích.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Mostě ze dne 18. prosince 1930, č. Nt XI 157/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Knirsche pro přečin podle §u 17, č. 1, odst. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 300-III),

kraj. soudu v Užhorodě ze dne 12. prosince 1930, č. Nt XI 25/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 19. prosince 1930, č. 10.144/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro zločiny podle §§ 175 a 176 tr. z. (č. J 301-III),

kraj. soudu v Mostě ze dne 30. prosince 1930, č. Nt XII 145 a 146/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Hassolda pro přečin urážky na cti podle §u 1 zákona ze dne 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n. (č. J 302-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 7. ledna 1931, č. Nt XVII 2/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Gottwalda pro zločin podle §u 81 tr. z., přečin podle §§ 279, 283, 284 tr. z. a přestupek podle §u 312 tr. z. (č. J 303-III),

okr. soudu v Místku ze dne 16. ledna 1931, č. T 1014/29, za souhlas s trest. stíháním a k výkonu trestu posl. Hrubého pro přestupky podle §§ 487, 488, 491 a 496 tr. z. (č. J 304-III),

okr. soudu v Trenčíně ze dne 16. ledna 1931, č. T 721/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 21. ledna 1931, č. 585/31, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Polyáka pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 305- III),

kraj. trest. soudu v Brně ze dne 3. ledna 1931, č. Nt V 1/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro zločin veř. násilí podle §§ 81, 82 tr. z. (č. J 306-III).

Předseda: Navrhuji, aby výboru rozpočtovému stanovena byla k podání zprávy lhůta 5denní pro:

635. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1929 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená lhůta je přijata.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů technicko-dopravního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 690), kterým se předkládají Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva a Statut o mezinárodním režimu námořních přístavů, podepsané v Ženevě dne 9. prosince 1923 (tisk 788).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby bylo sloučeno jednání o předloze této s jednáním o předloze, která jest na pořadu jako další odstavec:

2. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 837), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Chile, podepsaná v Praze dne 18. září 1930 (tisk 858).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že v obou případech jde o úpravu mezinárodních poměrů a styků.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji k odst. 1 jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. Srba, za výbor zahraniční p. posl. Šeba.

Dávám slovo zpravodaji za výbor technickodopravní, p. posl. Srbovi.

Zpravodaj posl. Srba: Slavná sněmovno! Jde o předlohu nespornou. Podrobný výklad je jak ve vládním návrhu, tak ve zprávách výborů technicko-dopravního a zahraničního. V podstatě jde o to, že jsme pojati mezi mocnosti, provozující plavbu námořní, a máme prospěch z úmluv, které tu plavbu usnadňují a zaručují vzájemně stejné nakládání.

Při projednávání této úmluvy a statutu nutno si povšimnouti nejen obsahu těchto dokumentů, nýbrž hlavně toho, co s nimi souvisí, a dále okolnosti, že projednáváme tuto úmluvu s jistým zpožděním.

Projednávaná úmluva a statut obsahují ustanovení, jimiž se smluvní státy zavazují ke stejnému postupu při užívání námořních přístavů. Zdálo by se tedy, že k této úmluvě mohou přistoupiti jen státy, které mají vlastní námořní přístavy, a že státy vnitrozemské bez vlastních námořních přístavů jsou vyloučeny. Článek 15 sjednaného statutu obsahuje však ustanovení, která umožňují vnitrozemským státům, majícím v námořních přístavech cizích států určité koncese nebo vyhrazená pásma, aby staly se rovněž právoplatnými členy tohoto mezinárodního ujednání o námořních přístavech. V tomto článku se ukládá takovému státu, majícímu na cizím teritoriu u moře určité pásmo, aby dovolil používati tohoto pásma i lodím ostatních smluvních států. Kromě toho tento článek obsahuje ustanovení pro stát, jenž konceduje na svém teritoriu přístavní pásmo jinému státu, že tento stát nemusí danou koncesi dáti snad jinému státu a dále, že může uložiti státu, jemuž přístavní pásmo na svém teritoriu poskytuje, aby tento stát dodržoval ustanovení, že získané pásmo musí dáti k disposici podle potřeby lodím všech smluvních států.

Ustanovením čl. 15 stáváme se jaksi rovnocennými s ostatními smluvními státy námořními. Sjednaná smlouva i statut jsou pro nás velmi výhodnými a doporučuje se tudíž, abychom vyslovili s nimi souhlas.

Pokud se týče opoždění, se kterým projednáváme tuto věc, chtěl bych poznamenati toto: Úmluva i statut o námořních přístavech byly sjednány již r. 1923, tudíž před 7 roky. Teprve nyní, r. 1931, přistupujeme k jich projednávání a ratifikaci. Nebylo tu však zanedbáno nic, poněvadž r. 1923 nebyla ještě vyřešena otázka československého přístavního pásma v Hamburku, neboť jak z veřejných zpráv je známo, došlo až r. 1929 v této věci k dohodě mezi Československem a Německem, resp. k rozhodnutí tříčlenné mezinárodní komise, která nám přístavní pásmo v Hamburku přidělila. Proto jsme, odložili ratifikaci úmluvy o režimu v námořních přístavech až do doby, kdy bychom byli schopni vykázati se něčím reelním v hamburském přístavu a tak měli podklad reciproční pro shora již uvedený čl. 15 statutu, jenž nám poskytuje právní podklad k účasti na projednávané mezinárodní úmluvě.

Při tom bych se chtěl několika slovy zmíniti, co ve skutečnosti tato věc znamená, ač by se zdálo, že jde o věc nepatrnou.

Mírovou smlouvou i mezinárodní úmluvou barcelonskou o dopravě a transitu jest nám zajištěno právo, aby na moři mohly plouti lodi pod československou vlajkou, jež jest všemi státy uznávána. Tato okolnost, jakož i možnost zříditi si pásmo v severoněmeckých přístavech námořních, má pro nás značný význam a nutno ustanovení těchto využíti ve vlastním prospěchu co nejvíce. Pro Československo mají největší význam přístavy německé Hamburk a Štětín, k nimž od nás vedou zmezinárodněné řeky Labe a Odra. Stejným způsobem bude míti jednou pro nás důležitost některý přístav na dolním Dunaji, kde přichází do styku říční plavba dunajská s námořními loďmi Černého moře. Tím bychom měli docíleno spojení Československa s důležitějšími přístavy světovými vodní cestou.

Železniční cestou dostaneme se z Československa do Gdanska a Gdyně, na západě do Antverp a Rotterdamu a na jihu má pro nás význam italský přístav terstský. Význam těchto cest do zahraničí jest pochopitelný pro stát, jehož obyvatelstvo žije většinou z průmyslu. V daném případě jde tedy hlavně o Hamburk a Štětín. Tu je třeba si uvědomiti, co znamená pro nás na př. přístav hamburský. R. 1913 bylo po moři dovezeno do Hamburku 16 1/2 mil. tun. Vyvezeno 9 mil. tun. Hodnota zboží vyvezeného i dovezeného činí asi 70 miliard Kč. Z uvedeného zboží bylo dopravováno po Labi po proudu i proti proudu r. 1913 10·4 mil. tun, z čehož do Československé republiky a z Československé republiky 1,460.000 tun, jež můžeme odhadovati peněžně na téměř 4 miliardy Kč. R. 1928 bylo dopraveno po Labi 7·6 mil. tun, z čehož pro Československou republiku 1 mil. 430.000 tun v ceně 5·5 miliardy Kč. Můžeme tedy říci, že zboží jdoucí z Československa nebo do Československa přes Hamburk má roční hodnotu asi 4 1/2 miliardy Kč. Z těchto dat, myslím, jasně vysvitne, co znamená pro nás vodní doprava po Labi přes Hamburk a jak je nutno starati se, aby tento obchod dostal se aspoň z části do rukou čsl. komisionářů.

Musíme uvážiti, že dnes ještě většina obchodů, týkajících se zboží Hamburkem dopravovaného, jest uzavírána jen prostřednictvím cizozemských a zejména hamburských zprostředkovatelů, a čítáme-li, že 2/3 zboží jsou takto prodávány a obchodovány, dospíváme při uvážení obvyklé 10 % provise obchodní k číslu 300 milionů Kč, které ročně plynou k dobru cizozemských zprostředkovatelů obchodu se zbožím za funkci, kterou bychom mohli sami o sobě neobyčejně snadno si opatřiti. Tedy zde nám unikají peníze za funkci zprostředkovatelskou, což svědčí o tom, jak málo jsme ještě ve vlastním obchodu organisováni a schopni využíti svého hospodářského významu.

Z uvedeného množství zboží v ceně 4 1/2 miliardy Kč, které jde k nám nebo od nás ročně přes Hamburk, jest dopravováno Československou labskou plavební společností asi 40%, což značí zboží asi v ceně 1·8 miliardy Kč, za něž za přepravu po Labi československá plavba dostává hrubých příjmů v celku asi 60 až 80 milionů Kč ročně. To znamená tudíž, že dopravujeme neobyčejně lacino a že vodní doprava labská umožňuje svojí lácí značnou měrou náš export a import, neboť kdybychom byli odkázáni toliko na německé železnice, platili bychom za tuto dopravu několikráte více.

Všechna tato data jsem uvedl jenom proto, abychom pochopili, co znamená naše labská doprava a přístav v Hamburku a jaké hospodářské možnosti pro nás jsou skryty v řadě vymožeností tohoto přístavu.

Stejně pokud se týče přístavu štětínského. Tamtudy se dopravuje hlavně ruda ze Švédska. Doprava činila až 600 tisíc tun ročně. Nyní jde také přes Gdansko v důsledku do jisté míry bojovných železničních tarifů polských, o nichž nelze předpokládat, že se udrží stále. Musíme však státi na tom, abychom měli přístav štětínský vybudován pro dopravu rovněž ke svému prospěchu. Tedy je třeba, abychom se starali o to, aby čsl. plavební společnosti na mezinárodních řekách, vedoucích do světových námořních přístavů, byly co nejvíce podporovány ve vlastním našem národohospodářském zájmu, abychom rovněž doplnili své vlastní dopravní prostředky po Labi, Odře a Dunaji, abychom mohli dopravovat aspoň své vlastní zboží.

Dále je třeba starati se o to, aby také náš vlastní český obchod používal těchto domácích plavebních společností, což se velmi často neděje, a rovněž se musíme postarati o to, aby parlamentem již projednané mezinárodní úmluvy plavební na Labi a Dunaji byly v brzku také uzákoněny a aby Československo hledělo pro Odru dojednati rovněž mezinárodní úmluvu plavební.

Rovněž je třeba přihlížeti k tomu, aby naše přístavní pásmo v Hamburku bylo řádně vybudováno. Dali jsme do rozpočtu na r. 1931 částku 2 mil. Kč, která přirozeně nemůže stačit ani pro nejnutnější potřeby.

Pokud se týče naší dopravy námořní, máme fakticky jednu jedinou loď většího rázu, Legii, a několik lodí, které domicilují v Gdansku a málo znamenají.

Bylo by třeba, abychom byť ne na vlastních lodích, ale snad v dohodě s některou mezinárodní společností postarali se o to, aby nějaká část námořní dopravy dostala se přímo nebo nepřímo pod náš vlastní vliv, poněvadž jinak tvoříme jen dodavatele pro cizozemské společnosti. Zde mohou býti názory rozdílné, poněvadž jest otázka, do jaké míry by se vyplatilo tvořiti něco vlastního, ale pamatuji se ještě z doby, kdy jsem měl s těmi věcmi co dělat, že jsme měli dosti výhodné nabídky jednak od říšsko-německé, jednak od anglické společnosti na spolupráci, a nevím, z jakých důvodů nebylo tehdy možno toho včas využíti. Dnes se ovšem situace zhoršila. Nechtěl bych se přimlouvat, abychom tvořili nějaké vlastní námořní společnosti, ale bylo by velmi dobře se starat o kolaboraci s některými společnostmi, které by byly schopny loyálně s námi spolupracovat pro dopravu námořní.

Rovněž je třeba přihlížeti k tomu, aby naše mladé síly československé byly trochu vysílány do námořních přístavů k velkým dopravním podnikům, poněvadž, poohlédne-li se člověk, shledává, že u nás jako obyčejně při velkých věcech máme dosti vrátných a jiných funkcí, ale strašně málo osobností kvalifikovaných k tomu, aby byly na místech vedoucích, která něco representují a také něco nesou. Navrhuji, aby sněmovna přijala toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Úmluvou a Statutem o mezinárodním režimu námořních přístavů, podepsanými v Ženevě dne 9. prosince 1923. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničnímu p. posl. Šebovi.

Zpravodaj posl. Šeba: Slavná sněmovno! Mám podati zprávu zahraničního výboru o Úmluvě a Statutu o mezinárodním režimu v námořních přístavech.

Rozvrácené transportní poměry suchozemské i námořní, přivoděné světovou válkou, byly hlavní překážkou znormalisování styků mezi jednotlivými světovými státy. Projevila se proto snaha již na mírové konferenci a v konferencích pozdějších, aby byl ve světovém dopravnictví znovuzaveden pořádek. Bylo jedním z hlavních cílů konference v Portorose r. 1920, konference v Barceloně r. 1921, aby došlo k dohodě v otázkách dopravních. Světová konference janovská r. 1922 navrhla Společnosti Národů normalisování dopravních styků námořních, když již konferencí barcelonskou byly normalisovány styky suchozemské. V důsledku toho sešla se o rok později, r. 1923, konference v Ženevě, jež dohodla Úmluvu a Statut o mezinárodním režimu v námořních přístavech, jehož ratifikaci má naše sněmovna provésti.

Podle Úmluvy a Statutu Československo jest účastno na všech výhodách, jež Úmluva a Statut zaručují lodím jednotlivých států při návštěvě námořních přístavů; Československo je zúčastněno těchto výhod na základě reciprocity. Československý stát je v takové situaci, že zatím reciprocitu poskytnouti nemůže, ježto nedisponuje žádným námořním přístavem, v němž by tuto vzájemnost mohl dáti. Ale ustanovení statutu o reciprocitě je důležité proto, že Československo, ačkoli nemá vlastní námořní base, má přece námořní loďstvo podle posledního stavu má 6 lodí, schopných dálné či pobřežní plavby v celkové tonáži 7.000 tun. Největší z nich je loď "Legie" a další lodě obchodní flotily jsou "Dalibor", "Neptun", "Míla", "Marie" a "Duben". Většina z nich má základní prřístav Gdansk a patří firmě Spitzer, jedna má základní přístav Hamburk a patří firmě Glass. Legie je naší největší plovoucí jednotkou, její tonáž jest 5.340 tun mrtvé váhy, tedy celá její tonáž je čtyřikrát větší než ostatní flotily dohromady.

Doporučoval bych pánům z ministerstva veřejných prací i z ministerstva obchodu, aby věnovali větší pozornost udělování práva vlajkového těmto cizím lodím. Máme zkušenosti, že tyto cizí lodě neslouží nám vždy ke cti. Před nedávnem loď "Míla", nesoucí československou vlajku, byla arestována ve vodách finských, poněvadž pašovala alkohol. Tedy československá vlajka slouží někdy k tomu, aby kryla pašeráctví. Je proto dobře, aby bylo přihlédnuto, co ty lodi, jež nesou československou vlajku, dělají. (Hlasy: Zcela správně!)

Ustanovením článku 15 zavazuje se Československo poskytnouti reciprocitu smluvním státům v přístavních pásmech eventuelně zřízených, na něž má podle versailleské smlouvy právo. Jak slavné sněmovně je známo, umožňují články 363 a 364 versailleské mírové smlouvy Československu zřízení námořních pásem v přístavě hamburském a štětínském. Podle dohody, již uzavřela Československá republika se svobodným a hansovním městem Hamburkem 2. listopadu 1929, využilo Československo jen částečně tohoto práva, vyplývajícího z versailleské smlouvy, a to tak, že se dohodlo o pronájmu pásma pro plavbu říční a ne pro plavbu námořní. Pásmo je v t. zv. Peutehafen, který má sice v některých místech hloubku i pro lodi dálné plavby, ale nemá v tomto úseku vybudována přístavní zařízení pro námořní dálkovou plavbu.