Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

199 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bradáč, dr Meissner, Mlčoch.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 92. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze dne 4. a 5. prosince posl. Geyerovi; na schůze v tomto týdnu posl. dr Keiblovi, inž. Jungovi, dr Schollichovi - pro neodkladné záležitosti, posl. Mojto z rodinných důvodů, posl. Rázusovi pro nemoc v rodině.

Nemocí omluvili se posl. dr Kafka, Knejzlík.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Pechmanovou za posl. Bergmanna; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Geyera za posl. Knirsche.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Böllmanna za posl. Windirsche.

Předseda: Od vlády došla sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 6. prosince 1930, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem (č. j. 17.769/30 m. r.),

zákona o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech) (č. j. 17.786/30 m. r.).

Předseda: Došla naléhavá interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naliehavá interpelácia posl. Šaláta a druhov ministru zemedelstva straniva spravodlivého prevedenia osadníckeho zákona č. 224 zo dňa 7. oktobra 1925 v prospech občanov Klaku (okres Nová Baňa, Slovensko).

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Richtra ministru zahraničí o zabitém legionáři Ant. Krkoškovi (č. D 381-III);

posl. Sladkého:

ministru železnic o vybudování železničního přechodu na nádraží v Jablůnce n. Bečv. (okr. Vsetín) nákladem státu a v režii ministerstva železnic (č. D 382-III),

ministru školství a nár. osvěty o splnění požadavků aprobovaných kandidátů profesury, vyučujících na měšťanských školách (č. D 383-III);

posl. Malého ministru financí o pronájmu prodejny tabáku panu Ostřanskému v Dol. Bečvě pod Radhoštěm (č. D 384-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. Polívky v záležitosti učitelov telocviku-legionárov (č. D 233-III),

posl. dr Daňka a druhů v záležitosti okr. inspektora dr Karla Mrázka ve Vyškově (č. D 303-III);

min. financí na dotaz posl. Polívky vo veci dodatočného okolkovania rak. uh. vál. pôžičiek (č. D 266-III);

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Sedláčka a druhů, aby obchodním tiskopisům, vycházejícím periodicky jako časopisy, dostalo se výhod novinových známek (č. D 320-III);

min. nár. obrany na dotaz posl. Adámka o nezařazení nováčka Bohuslava Otradovského z Čachnova-Rudy do náhradní zálohy (č. D 326-III);

min. soc. péče na dotaz posl. Kurťaka o nezákonitém požadavku nemoc. pojišťovny v Chustu, aby Ivan Huljanič, zemědělec z Vel. Kopaně zaplatil pojistné za Vasila Pavlo (č. D 258-III);

min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz posl. Sladkého o epidemii spály a záškrtu v obci Studénkách, okres Bílovec (v býv. Slezsku) (č. D 337-III).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

829. Vládní návrh zákona o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy.

830. Vládní návrh zákona o ochraně cti.

831. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.

832. Vládní návrh zákona o mimořádném úvěru 150,000.000 Kč na zmírňování následků hospodářské krise.

837. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Chile, podepsaná v Praze dne 18. září 1930.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 82. a 87. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Mezi schůzí byly rozdány tištěné návrhy a zároveň přikázány výboru iniciativnímu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

824. Návrh posl. Mikuláše, Richtera, Knejzlíka, Tykala, Polívky a druhů na vydání zákona o drobných zemědělských pachtech.

825. Návrh posl. Mašaty, Berana, Vencla, dr Kalaše a druhů na úpravu poměrů v hornictví.

826. Návrh posl. Macouna, Kleina a soudr., aby byl vydán zákon o omezení práva výpovědi a propouštění soukromých zaměstnanců.

827. Návrh posl. Pekárka, Petrovického, Náprstka a druhů na změnu §u 16 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., jímž upravují se koncesované živnosti stavební.

836. Návrh posl. dr Daňka, Šamalíka, Janalíka a druhů na vydání zákona o soustavné inkameraci okresních silnic v republice.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

okr. soudu v Jirkově ze dne 15. listopadu 1930, č. T 667/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Kuhnové pro přestupek podle §u 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n. (č. J 291-III),

kraj. soudu v Plzni ze dne 2. prosince 1930, č. Nt XI 16/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §u 81 tr. z. (č. J 292-III),

kraj. soudu v Plzni ze dne 2. prosince 1930, č. Nt XI 20/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §u 81 tr. z. (č. J 293-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání 1. odstavce, jímž je:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk sněm. 711) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 161 a 223) k ochraně osob oprávněných požadovati výživu, výchovu a zaopatření (tisk 764).

Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona k ochraně osob oprávněných požadovati výživu, výchovu a zaopatření ve znění přijatém senátem sleduje účel, osobám, které mají právní nárok na výživu, výchovu a zaopatření, nárok ten zabezpečiti zvýšenými sankcemi jak civilně-právními, tak i trestně-právními. Sankce civilní směřuje nejen proti osobám přímo alimentací povinným, nýbrž i proti osobám, které nepřímo povinně ho podporují v jeho snaze vyhnouti se alimentační povinnosti. Rozmnožením, zostřením a také usnadněním prostředků, jimiž možno osoby k výživě povinné nutiti k plnění jejich povinnosti, dosahuje se dalšího cíle, preventivní ochrany mladistvých před fysickou a morální zkázou. Alimentační povinnosti se dotýkají převážně - třeba nikoliv výlučně - dětí nemanželských i manželských, které nejsou ještě s to samy se živiti a zaopatřiti, tedy osob mladistvých a potom osob, na nichž (manželky rozvedené, rozloučené) z větší části výživa a zaopatření, ale zejména výchova mladistvých spočívá. Poměry ty jsou někdy velmi trudné, přes to, že pomocná zařízení pro péči o mládež vyvinují úspěšnou činnost. Dosavadní předpisy nejsou dost hustou sítí, aby nesvědomitý nemanželský otec, rozvedený od matky manžel-otec atd. nemohl se svou povinností proklouznouti, aby se nemohl někdy i trvale vyhýbati alimentační povinnosti ke škodě nejen přímo oprávněných, ale i ke škodě veřejnosti, která musí přejímati na svá bedra břemeno nekonané povinnosti a je nad to i ohrožována tělesně a mravně zchátralými individuy.

Připravovaná osnova trestního zákona pamatuje sice zvláštním ustanovením na případy vědomého porušení povinnosti, pečovati o mladistvého, a také osnova zákoníka občanského obsahuje ustanovení, jimiž má býti příznivěji upraven poměr dětí nemanželských. Poměry však volají po zásahu okamžitém a nelze čekati na uzákonění velkých předloh zákonů trestních a civilních. Nejsme také první, kteří zvláštními zákony upravují poměry osob, oprávněných požadovati výživu. Zákony podobné má už Rakousko, jehož zákon byl osnově částečně vzorem, potom Německo, Norsko, Jugoslavie a Francie.

Navrhovaná osnova má, jak už bylo připomenuto, na mysli nejen osoby mladistvé, manželské a nemanželské děti a potom matky, nýbrž vůbec osoby, které jsou oprávněny žádati výživu a zaopatření. Nejde také v osnově jenom o povinnost plynoucí ze zákona, nýbrž i o povinnosti, založené smlouvou, posledním pořízením anebo činem trestným, tedy také o nároky rodičů proti dětem, o nároky pozůstalého manžela, o nároky z poškození na těle, ze zabití a z omezení svobody a potom i o nároky ze smluv notářských při rozvodech a rozlukách a o nároky výměnkářů ze smluv postupních. Zákon vyplňuje citelnou mezeru v této právní materii.

§ 1 zákonné osnovy obsahuje jasné a přesné stanovení povinnosti k výdělečné činnosti pro ty, kdo jsouce povinni alimentací, nemají jiných prostředků k plnění této povinnosti. Je to východisková zásada celého zákona.

§ 2 stanoví právní domněnku úplatné smlouvy námezdní mezi osobou k výživě povinnou a jí blízkou osobou, u níž je k alimentaci povinný trvale nebo dočasně zaměstnán. § 2 umožňuje tak stanoviti a realisovati nárok alimentační proti osobám, které vykonávají činnost jinak výdělečnou bezplatně, aby se vyhnuli své povinnosti resp. jejímu zachycení. Zákon omezuje tuto možnost na zaměstnání u osob "blízkých", vyjmenovaných v odst. 2, poněvadž tyto případy budou nejčetnější, ač ovšem stejný poměr úmyslně bezplatného zaměstnání je možný i v poměru k osobám cizím. Tímto ustanovením budou zachyceny nejčastější případy, kdy se povinný vyhýbá své povinnosti.

Právní presumpce neplatí, prokáže-li zaměstnavatel, že o závazku zaměstnancově nevěděl a věděti nemusil. Zabezpečení a zachycení alimentů je zvýšeno i dalším ustanovením, že ujednání, odporující ustanovení zákona, jsou neplatná, zejména pak že nelze se brániti námitkou protipohledávky anebo mzdy předem zaplacené. Právní domněnka platí nejen pro vymáhání alimentů, nýbrž i pro jejich stanovení a vychází s hlediska mzdy přiměřené vzdělání a schopnostem zaměstnaného, čímž jest znemožněno, aby alimentací povinný se vyhnul vyšším povinnostem zaměstnáním pohodlnějším a tedy méně odměňovaným.

§ 3 stanoví solidární - nikoli jen podpůrnou - povinnost alimentační osob, jež podporou přímo závazaného mu umožňují, že výdělečné činnosti nedbá. Ručení nestíhá toho, kdo jednal bona fide.

§ 4 dává soudci možnost, aby přihlížel při ustanovení alimentační povinnosti k jednáním nebo opomenutím zavázaného, jimiž zmenšil svou alimentační schopnost, a stanovil tak alimenty částkou vyšší. Přihlížeti možno k jednáním a opomenutím do tří let, počítaje zpět od okamžiku, kdy osoba oprávněná se výživy domáhá.

§§ 5 a 6 podstatně ulehčují podmínky pro zatímná opatření k zajištění alimentačních dávek a pro zajišťovací exekuci. Tím je zabezpečeno, že stanovení nároku na výživu bude také realisováno, což je podstata nesnází dosavadního právního stavu. Exekuce zajišťovací je zejména možná hned při prvním úkonu exekuce uhražovací - doposud to bylo možné až při úkonu druhém - a je možna také na základě smíru nebo vykonatelného notářského aktu.

§ 7 zdůrazňuje spěšnost a naléhavost řízení a prohlašuje je v každém případě za věc feriální.

§ 8 obsahuje trestní sankci na toho, kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti neplní svou povinnost vyživovací a zaopatřovací - nikoli vychovávací; porušení této povinnosti je upraveno v osnově zákona o trestním soudnictví nad mládeží, kam systematicky patří. Neplnění povinnosti vyživovací a zaopatřovací je přestupkem trestaným tuhým vězením od 1 do 6 měsíců. Vedle toho je vysloviti vždy i ztrátu práva volebního do obcí. Ustanovení toto je odůvodněno povahou činu trestného, poněvadž neplnění alimentačních povinností je hrubým proviněním antisociálním, namířeným nejen proti dotčenému individuu, nýbrž dalšími důsledky proti celé společnosti. Trestnost je vyloučena, mohl-li pachatel spoléhati, ovšem důvodně, že nouze osoby oprávněné bude odvrácena podporou jiné osoby k tomu způsobilejší a k alimentaci aspoň podpůrně podle zákona povinné. To jsou případy, kde se má starati o děcko otec i matka, kde se otec těžko protlouká, kdežto matka je osobou zámožnou. Kromě toho je trestnost vyloučena, stalo-li se neplnění povinnosti v důsledku těžké, nezaviněné kolise, vyplývající z ohrožení výživy vlastní anebo osoby stejně blízké, jako je osoba ohrožená.

Trestnost také pomíjí účinnou lítostí, t. j. včasným napravením škody. Přestupek se stíhá sice ex offo, ale jen k návrhu osoby oprávněné a není-li svéprávná, k návrhu poručenského soudu anebo úřadu. Tím bude do značné míry možno vyloučiti šikany a použíti trestních ustanovení, resp. hrozby jiné k hlavnímu účelu, to je, aby bylo dosaženo výživy a zaopatření osoby oprávněné. Návrh může býti odvolán až do okamžiku, kdy soudce počne s vyhlašováním rozsudku.

Osnovou tohoto zákona je zároveň vyřízen - z části ovšem - iniciativní návrh posl. Pechmanové, Zeminové a druhů, který šel ještě dále a vedle ustanovení, upravujícího povinnosti alimentační, navrhoval ustanovení, týkající se poměru nemanželského dítěte k nemanželskému otci v oboru práva dědického a rodinného. V podstatě šlo o úpravu dědických práv nemanželského dítěte k nemanželskému otci přibližně takovou, jak jest upraveno k nemanželské matce, a potom o umožnění a usnadnění nemanželskému dítěti, aby bylo účastno rodinných výhod dětí legitimních za určitých podmínek. I v tomto směru některé státy, zejména severské, svými zákonnými ustanoveními nás předstihly.

Tyto náměty nelze pominouti, budou jistě podkladem při úpravě nového zákoníka občanského.

Ústavně-právní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby návrh schválila ve znění a s uvozovací formulí a s nadpisem, jak byly usneseny senátem. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahajuji rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická lhůta stanovena byla 30 minutami. Není námitek? (Nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je přijata.

Na straně "proti" jsou přihlášeni pp. posl. Hodinová, Babel; na straně "pro" pp. posl. Jurnečková, Vetterová-Bečvářová, Pechmanová-Klosová.

Uděluji slovo pí posl. Hodinové.

Posl. Hodinová: Nový návrh zákona na ochranu osob oprávněných požadovati výživu, výchovu anebo zaopatření v podstatě těmto osobám nic nedává. V §u 1 sice se říká, že osoba povinná starati se o výživu a zaopatření osoby druhé je povinna vykonávati podle možnosti svých schopností takovou činnost, aby z jejího výtěžku mohla řádně dostáti tomuto svému závazku, jenže se zde neříká, kdo této osobě umožní najíti takovou práci, aby mohla platiti. Čím donutíte nezaměstnané dělníky, aby se o výživu svých nemanželských i manželských dětí starali, když oni sami jsou hladoví, bez bytu a darmo se snaží sehnati práci. Je proto povinností státu, opatřiti těmto dělníkům takové zaměstnání anebo poskytnouti jim takovou podporu v nezaměstnání, aby mohli své alimentační povinnosti splniti a zbylo jim pak ještě aspoň 50% na vlastní výživu.

Měšťácké soudy jistě však nedonutí kavárenské povaleče - kapitalistické synky, aby pracovali na výživu druhých osob.

Platiti alimenty bude sice povinen i ten, kdo je zaměstnán u příbuzných, a nebude uznán důvod, že pracuje za stravu. Jenže zaměstnavatel nemusí mu strhovati částku na alimenty pro dobu, o které dokáže, že o alimentačních povinnostech příbuzného nevěděl.

Arci to si navzájem lehce dokáží a matka s dětmi bude strádati, nežli dokáže, že určitá osoba k ní má vyživovací povinnosti. Obcházení povinnosti starostí o výživu má býti trestáno vězením od 1 týdne do 6 měsíců a ztrátou volebního práva. Víme ovšem ze zkušenosti, že v praxi budou trestáni jen proletáři, a proto navrhujeme, aby se trest vztahoval jen na osoby, jejichž roční důchod přesahuje 30.000 Kč. Kromě toho podáváme tyto doplňovací návrhy. Alimentační povinnost má se určiti podle jmění a příjmů osob povinných, takže by měšťácký synáček byl povinen platiti třebas i služebné značné obnosy, tedy přiměřené k jeho majetkovým poměrům a nikoli k jejím poměrům, konkretně, aby osoby s větším příjmem přispívaly na alimenty jedné osoby alespoň třetinou svých příjmů nebo 10% svého jmění.

Jakými prostředky chcete donutiti nezaměstnaného dělníka, který ve většině případů nedostává ani podporu, k tomu, aby platil alimenty? A účelem zákona přece jen má býti ochrana sociálně nejslabších, nemanželských dětí a rozvedených žen a jejich dětí. Jediná odpověď vaše by mohla býti: Když je nezaměstnaný, ať nedělá děti. Ano, když jsi, dělníku, po dlouholeté dřině bez své vlastní viny přišel o práci, nemáš právo na chleba, na bydlení, ba ani na ten kousek lásky, jsi prostě vyobcován ze společnosti, která ti nedovede zaopatřiti práci.

Proto tento zákon tak, jak je nám předkládán, naprosto nepomůže tisícům nemanželských dětí, nepomůže rozvedeným ženám a jejich dětem. Nevysvobozuje nemanželské děti z utrpení, které je doprovází od kolébky po celé dětství i mládí přes to, že se stále bráníte frázemi a hesly: vše pro dítě!

Dejme však tomu, že otec je tak šťastný, že dosud má práci. Vaše vlastní statistiky dokazují, že r. 1930 bylo 2,261.801 osob, které nevydělávají ani 100 Kč týdně. Může otec, který vydělává 100-150 Kč týdně, skutečně pečlivě se starati o matku a dítě? I při nejlepší vůli nemůže, nehledě k tomu, že celá společenská morálka vaší prohnilé kapitalistické společnosti kazí i dělníky a působí na ně tak, že nevidí v ženě druha, ke kterému je třeba z pocitu třídní solidarity se chovati s největší úctou a šetrností. Na druhé straně však stále naříkáte nad úpadkem populace, naříkáte nad oslabováním státu, protože chudé matky již nechtějí roditi tolik dětí do bídy a nejistoty. Zabezpečte dětem bezstarostnou budoucnost, a otázka alimentů bude okamžitě vyřešena. Víte však velmi dobře, že tato společnost není toho schopna. Není ani schopna zabezpečiti dělníkům práci, aby si mohli založiti svou domácnost a starati se o ženu a děti. Kolik nemanželských dětí krčí se u cizích lidí jen proto, že otec vydělává tak málo, že nemůže pomýšleti ani na vlastní byt a matka musí sloužiti u panstva a obsluhovati cizí děti jen proto, aby doma nezhynulo hlady její vlastní dítě, aby pro ně sehnala alespoň to nejnutnější! Jenže v dnešní době nezaměstnanosti ani proletářské matce není dána možnost, postarati se o výživu dítěte. Na burse práce kupí se denně sta služebných děvčat, posluhovaček i továrních dělnic, které se marně dožadují práce. Každý den je v denních listech několik zpráv o sebevraždě služebných a pracujících žen vůbec. Arci měšťácká žurnalistika neuvádí, že tyto ženy se vraždí ponejvíce, když seznají, že v jejich lůně klíčí nový plod a ony nevidí východiska ze své bídy a vidí již předem osud dítěte, které mají přivésti na svět. Vy se mravně rozhořčujete nad krutostí krkavčích matek, které v nevýslovném zoufalství vraždí své děti, aby je ušetřily bídy, která v životě na ně čeká. Nikdo z vás se však nesnaží zlepšiti postavení těch nemanželských dětí, o něž se nemůže ani matka, ani otec postarati pro vlastní bídné sociální postavení. Tyto děti se jednoduše pošlou na domovskou obec, tam se přidělí některému sedlákovi, arciť jen tehdy, jestliže dítě ve svých ručičkách udrží už alespoň bič, aby mohlo pásti husy, aby zadarmo nejedlo. Jakmile jen trochu povyroste, musí dělati bezplatnou služku nebo čeledína sedlákovi, nebo jsou tyto děti odkázány choditi v obci od čísla k číslu, každý den jinam na stravu. O vzdělání a výživu těchto ubohých dětí se nikdo nestará, jen jejich pracovní síla je kapitalistickými žraloky vykořisťována. A kolik rodin se rozpadává v důsledku nezaměstnanosti, bídy a nouze o byty!

Chcete všechny tyto otázky, které jsou spjaty s dnešním společenským zřízením, vyřešiti tímto zákonem o alimentech? To je právě charakteristické, že se zde vždy nalepují flastříčky na velké sociální bolesti, neboť jinak by se musilo jíti na kořen věci, což se rovná poznání, že bez odstranění dnešního kapitalistického zlořádu nepomůžeme ani nemanželským dětem, ani rozvedeným ženám a jejich dětem. Dobře. Pak však nemáte práva žádati na matce, ať již svobodné nebo provdané, aby rodila děti, o které nebude postaráno. Proto my žádáme kategoricky odstranění nemravných §§ 144 až 148, aby ženy svobodně mohly rozhodovati o svém mateřství. Ony se vám vykašlou pak na nové alimentační zákony, které jim a jejich dětem pranic nedávají a jejich sociální postavení vůbec nezlepšují. Vaše prokleté potratové paragrafy jsou jen nástrojem k tomu, aby mohly býti pronásledovány chudé ženy za to, že se nemohou odhodlati ke zločinu, přivésti na svět lidského tvora, který bude zabíjen pozvolna bídou a tuberkulosou.

Chudé ženy jsou pro odstranění plodu zavírány do kriminálů a myslíte si, že tím vyřešíte ožehavou otázku mateřství chudých žen. Nedávno se oběsila porodní asistentka v Maletíně na severní Moravě. Příčina její sebevraždy byl strach před vězením. Pomohla jedné chudé venkovské ženě, která viděla, že nemůže své příští dítě uživiti a k ní zašla. Byla však tak naivní a pobožná, že šla k faráři ke zpovědi a vyzpovídala se z toho svého přečinu, o kterémž se domnívala, že je to zločin. Ten farář si to své zpovědní tajemství nenechal pro sebe, nýbrž šel a matku i její pomocnici udal soudu. Proto se porodní asistentka oběsila ze strachu před následky trestu.

Vy se obáváte, že by po zrušení §§ 144 až 148 chudé mámy nerodily dostatek otroků, o které se staráte teprve tehdy, když je hochům 20 roků a kdy jim vtloukáte při presenční vojenské službě do hlavy, že obrana vlasti je nejvyšší povinností každého občana republiky, obrana toho kapitalistického státu, který pro ně do té doby neměl ani haléře na jejich výživu.

Váš strach jde tak daleko, že úřady nařídily zavříti bezplatnou poradnu Dělnické pomoci v Teplicích, aby proletářské matky nemohly býti poučeny, jak zabrániti nežádoucímu početí. My komunisté však najdeme cestu ke všem těmto chudým ženám a přesvědčíme je o tom, že vy i váš prohnilý kapitalistický systém nejste schopni napraviti křivdy na nich spáchané.

Jenom proletářský stát, vláda v rukou dělníků a rolníků vyřeší i otázku výživy i otázku svobodného rozhodování o mateřství. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pí. posl. Jurnečková. Dávám jí slovo.

Posl. Jurnečková: Slavná sněmovno! Přijetím vládního návrhu zákona na ochranu osob oprávněných požadovati výživu, výchovu nebo zaopatření uskuteční tato sněmovna dílo lidské povinnosti k sociálně nejslabším a nejpotřebnějším občanům tohoto státu. Řekla-li pí posl. Hodinová, že zákon nepřinese zlepšení, pak jí to povědí v praksi všechny ty tisíce osob, na něž se zákon vztahuje a které svou politickou příslušností dnes už prokazují, že vědí, kdo se stará o jejich zájmy.

Jsou to všechny osoby, které pro nedospělost, stáří a neschopnost nebo nemožnost samostatné obživy jsou jiní povinni vyživovati. Podle zákona náleží sem výživné manželky, dětí, rodičů, pozůstalého manžela; ochrana vztahuje se i na osoby, jimž se dostává výživy, na př. na základě smluv - rozvedeným nebo rozloučeným manželkám zaručuje se často notářskými spisy, výměnkářům postupní smlouvou - nebo z posledních pořízení, na př. odkazovníkům, z dědických dohod sourozencům a pod.

Zanedbávání nebo úmyslné vyhýbání povinnosti vyživovací, vychovávací a zaopatřovací je ve většině případů příčinou nouze, strádání a utrpení těch, kteří mají právo na výživu a zaopatření. Dochází zde k neblahým zjevům, poruchám a smutným ukázkám nedostatků všeho druhu, neboť v případě zanedbání povinnosti vyživovací vůči dětem může nedbalost býti příčinou mravní zkázy dítěte.