To vše má zůstat v platnosti; tak to chce buržoasie, tak to chce soc. dem. ministr Meissnera tak to odhlasovali soc. dem. a nár. soc. poslanci! Co tomu říkají "jejich" dělníci? Zejména slovenští, maďarští a ukrajinští? Je snad název "sociálfašista" jen nadávkou?

Snad budou jejich vůdcové namítati, že byla zrušena ostatní ustanovení maďarského zákona?

Ano, jestliže však porovnáváme zákon maďarský s čsl. zákonem z r. 1920 o mimořádných opatřeních, jeví se nám tento obraz: podle maďarského zákona mohla mimořádná opatření býti učiněna jen v případě války, nebo přímo hrozící války, ale podle čsl. zákona mohou býti učiněna i tehdy, nastanou-li uvnitř státu události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu, jeho republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek. Vidíme tedy, že v tomto ohledu nastalo v Československé republice podstatné zhoršení, a to nejen na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině, nýbrž na celém území Československé republiky. Nyní obsah těchto mimořádných opatření:

Podle maďarského zákona mohlo vystavení pasů býti výhradně přeneseno na ministerstvo vnitra a občané mohli býti drženi v určité obci nebo z ní vykazováni - podle čsl. zákona mohou vládní orgány vydati stejné výjimečné předpisy o pasech, vyhoštění, konfinaci a hlášení. V Maďarsku mohly býti vydány výjimečné předpisy o výrobě, prodeji, chování a nošení zbraní, v Československé republice rovněž. Obdobně byla převzata mimořádná opatření o zvláštním úředním dozoru nad spolky, o zvláštních podmínkách jim kladených, o jejich zastavování a povolování - v Maďarsku mohla se tato opatření ovšem také vztahovati na obchodní společnosti, v Československé republice již ne - o zákazu schůzí na veřejných místech, o hlášení, o nutnosti úředního povolování všech schůzí, o zvláštních podmínkách při vydávání a rozšiřování časopisů, o jejich omezování a postavení, ba v Československé republice mohou býti také tiskárny podrobeny zvláštnímu dozoru, nebo i zastaveny. Stejně jako v Maďarsku může býti zavedena předběžná censura, tiskopisy musí před rozesíláním býti předloženy úřadům, ba v tomto směru některá ustanovení byla zhoršena. Je sice pravda, že některá ustanovení bývalého maďarského zákona převzata nebyla; jsou to však buď takové předpisy, které by případně mohly ublížiti kapitalistům, na př. stanovení nejvyšších cen pro životní potřeby, nebo příročí, nebo taková, která se stala platným zákonem k ochraně republiky a "prügelpatentem" zbytečnými, neboť čsl. zákony o mimořádných opatřeních jsou ještě mnohem přísnější, na př. vyhlášení stanného práva, výjimečného stavu při každé stávce. Za to má však čsl. zákon o mimořádných opatřeních přísná ustanovení o chování a shlukování na veřejných místech, o demonstrativních jednáních a používání odznaků, o prodloužení policejní vyšetřovací vazby na 8 dní, o libovolném konání domovních prohlídek, o libovolném otevírání a zabavování dopisů a pod., kterých starý maďarský zákon neměl. Celkem jsou tedy i co do obsahu čsl. zákony mnohem horší než zákony maďarské. Na této skutečnosti nemění nic ani ta okolnost, že v Československé republice musí zmíněná nařízení býti předložena Národnímu shromáždění nebo Stálému výboru, které je mohou zrušiti.

Zbývají tedy dvě otázky:

1. Proč platí na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině mnohem přísnější zákony než v tak zv. historických zemích? Odpověď je zcela průhledná.

2. Proč se tato mimořádná válečná opatření proti původním slibům znovu prodlužují? Kdo sleduje události, najde ovšem odpověď i na tuto otázku sám.

Jest povinností všeho proletariátu, aby bojoval jednotně proti všem přípravám mimořádných opatření, která jsou vzhledem k válečnému nebezpečí a rozhořčení mas nanejvýše časová, a obzvláště proti prodlužování výjimečných potlačovacích poměrů, které jsou na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině.

Chci se zde zmíniti, že podle tohoto zákona byli v mé vesnici odsouzeni 4 sedláci k smrti. Podle tohoto krvavého zákona byli odsouzeni za špionáž a nevinně pověšeni na šibenici Michal Pidmalovskij, Miško Pidmalovskij, starý Brytaňuk, a Ivanu Pidmalovskému podařilo se utéci a schovati se v lese do té doby, dokud nepřišel ministerský předseda Štěpán Tisza, který zakázal takové ostudy. To se stalo nejen v Bočkově, nýbrž i v Rachově a v četných obcích blíže haličských hranic.

A vy, pánové, tento krvavý zákon slíbili jste zrušiti a nyní se na něm znovu usnášíte. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 62 této těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)