Z Valašských Klobuk mám zase zprávu, že když si šel poplatník stěžovat, snad v roztrpčení užil nějakých ostřejších slov a co se stalo? Bylo posláno pro četníky a dostal za to 4 dni trestu, že si šel stěžovat, že jeho daňový předpis není správný, že tolik příjmů nemá atd.

Dalo by se uvésti velmi mnoho křiklavých případů, jak se postupuje proti poplatnictvu, které nikde se nemůže dovolati ochrany a nápravy. Proto když žádáme, aby u těch sociálně nejslabších zaveden byl paušál, jistě také pracujeme a mluvíme ve prospěch berní správy.

Slavná sněmovno, chtěl jsem mluviti o poměrech těchto našich sociálně nejslabších stavů v rozpočtové debatě a chtěl jsem volat po nápravě činitele, kteří řeší mnohé krise v našem státě. Poněvadž jsem už neměl času, hodinová lhůta uplynula, využívám této příležitosti dnes při projednávání obratové daně, poněvadž se dotýká přímo sociálně nejslabších vrstev, aby stát, záleží-li mu skutečně na záchraně středního stavu živnostenského a obchodnického, skutečně podnikl nějakou cestu k ochraně tohoto stavu, poněvadž skutečně je zde nebezpečí, že stavy tyto vymrou.

My tedy žádáme, poněvadž je nedostatek objednávek a výroby, aby stát podnikl různé investiční práce. Žádáme, aby různými dodávkami byly podělovány kraje, kde je veliká bída o práci. Něco se v poslední době děje v ministerstvu obchodu a v ministerstvu nár. obrany. Vidí se, že je skutečně veliká nouze, že je třeba, aby veřejní činitelé pomohli.

Já bych zase prosil, aby při těch nouzových pracích se postupovalo takovým způsobem, aby právě ty kraje, kde je největší bída a nouze, byly pracemi podělovány a aby zase se to nedávalo těm místům, kde je více práce, jak je zvykem, podle klíče, který se v těch nebo oněch ministerstvech zavedl.

Naše stavební živnosti si velmi stěžují, že různé objednávky, ať jsou to stavby, ať jsou to různé silniční práce nebo regulace, se provádějí podnikateli z jiného kraje, z jiné země a že místní živnostníci jsou pomíjeni. Stěžují si, že tento systém je zvláště zaveden v ministerstvu veř. prací, že všechny velké práce dostávají podnikatelé pražští, zatím co podnikatelé brněnští, ostravští nebo slovenští jsou pomíjeni jako méněcenní anebo jakoby podobné práce nedovedli. Kolikráte my již jsme zakročili, aby zde bylo správné měřítko, že ti lidé mají tytéž vědomosti pro tuto práci a mají i tutéž možnost práci tuto přesně provésti podle návrhu. Ale jsou oslyšeni a dává se to firmám, které mají prací velké nadbytky, kdežto na druhé straně je prací nedostatek.

Proto v zájmu uklidnění a spravedlivého zaměstnání různých podnikatelů by bylo správné, aby i na toto bylo pamatováno, a aby se práce přidělovala spravedlivě, ale ne snad podle - nechci někoho podezřívati, ani mě to nenapadne, že rozhodují různé známosti, to netvrdím - ale žádám, aby se měřilo spravedlivě podle krajů a nezaměstnanosti. Což pak na př. živnostníci a podnikatelé brněnští mají jíti za políry, architekty nebo dozorce na tyto stavby různým jiným podnikatelům? Co mají dělati? Mají jim nabídnouti svoji pracovní sílu, ačkoliv jsou schopni to provésti samostatně? Tímto systémem jsou zkracováni oni i celé kraje.

To zde při této příležitosti zdůrazňuji, poněvadž je to skutečně veliká nespravedlnost a jsou tím poškozeny právě nejenom kraje, ale i mnozí sociálně nejslabší činitelé.

Má-li tedy zákon o obratové dani zůstati trvalým, žádáme ministerstvo financí, aby během 2 roků, co ještě zákon má trvati, připravovalo takovou úpravu, ne jako je dnešní, abychom dělali příštipky k jednotlivým paragrafům, nýbrž opravu takovou, která by skutečně byla snesitelná i pro vrstvy sociálně nejslabší.

Žádáme tedy zdanění u prvovýroby; je to opravdu ironie, když nám někdo s tohoto místa tvrdí, že daň můžeme připočítati odběrateli. To není možno. To je neproveditelné, zvláště u těch vrstev sociálně nejslabších, živnostníků a obchodníků. Když takový odběratel jde účet platiti, nejenom že si daň obratovou strhne, když ji má napsánu, ale on ještě chce odpisy, ještě chce srážku na účtu. To znamená, že živnostník skutečně platí tu daň ze svého. Proto by bylo nanejvýš spravedlivo, aby to bylo vybíráno jen u prvovýroby. Stát by tím postižen nebyl, kdyby po této stránce se jedenkráte udělal pořádek. Máme na to celé 2 roky. Budeme také dávati podněty u jednotlivých odborů, budeme také různým způsobem dožadovati se paušalování i u těch, kteří pracují jen s jednou nebo dvěma pracovními silami, aby jedenkráte tyto nářky a stížnosti přestaly. Já jsem řekl, že je to největší břemeno, které zavedeno bylo pro poplatníky v našem státě, proto musíme pracovati pro jeho odstranění.

Budeme tentokráte hlasovati pro novelisaci takovou, jaká je předložena, ale přáli bychom si, aby při projednávání tohoto zákona za 2 roky, kdy ho musíme zase projednávati, když celý zákon odstraněn býti nemůže, byl upraven tak, aby byl snesitelným, ale ne tak zatěžkávacím, jako je dnešního dne. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Dobránsky. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Dobránsky: Slávne Národné shromaždenie! V kostole pod obrazom ukrižovaného Krista býva často nápis: Pane odpusť im, lebo nevedia, čo činia. Tento nápis by mal byť tiež v našej snemovni. Lebo naší pánovia, ktorí dosiaľ sa držia kormidla vlády, odpustenia ako odsúdenia sú hodní pre ich politiku v našom verejnom živote. Voz našej politiky ide neraz špatne a neraz dobre. A pri týchto koalíciách nikdy nechybí náš pán minister dr Beneš, majordomus, ktorý niekedy s veľkým triumfom prevádzal našu vonkajšiu politiku, ale ako vidíme jeho hviezda dostala dlhú metlu, takže nesvieti tak, ako v minulosti. Tieto vládné strany, ktoré sú podporované a protežované, ako by len pre seba zaujaly našu vládu a tito politikovia dostavší sa k moci, každého odstránia a je-li treba, priamo ho zašľapú.

Naša republika bola ako krásna, svežia, mladá žena, a oni si osvojili každý jej úsmev, všetku jej priazeň, jej moc. Oni boli vždy najfrišnejší, blahosklonnejší a najhodnejší k tejto žene, a boli tak vľúdni k nej, že to bola ako sa po maďarsky rieka "legkacérosabbak hejehuja" - neviem toto slovo po slovensky - aby svet videl, že tá hejehuja z počiatku našej republiky nebola len umelá, ale že tu je skutočná radosť, a to nielen pre Čechoslovákov, ale i pre iné menšiny, ktoré vo služobníckom pomere v minulosti žily a na Slovensku dosiaľ žijú. Ale miesto toho odhlasovali nám len takú gubu demokracie, ale pod tým kepienkom sa nezahreje ani srdce, ani duša tých, na ktorých už raz vyrážajú nedostatky života a duševné mrazy - abysom to tak nazval - materielná paralyza.

Od tých čias, čo oni tuná sú páni, vždycky v inom straníckom složení, od tých čias nie je tu na oltári parlamentu jedna tvár, ale je tam akási modla, ktorá nemá jednu tvár, ale viac ako Jánus, a tými tvárami ukazuje inak na Slovensko a inak ku svojim miláčkom, ktorí majú všetky výhody.

Takí občania, ku ktorým tunajšia modla má zlú tvár, sú menšiny maďarské. Tak sa nedivte, že s ponosami Maďarov je dnes naplnený svet i medzinárodné shromaždenia. Tia ponosy a nedostatky neodstránia sa len násilnými zákony, zákonom na ochranu republiky, ale majú sa vyrovnať tu odtiaľ od snemovne, od vlády, odkiaľ tie nepravosti a nedostatky nevyplnením požiadavkov národných menšín vyplývajú.

Ja závoj kladiem na t. zv. vládu a zákonodarstvo revolučné, keď prví zákonodarci základné štátné zákony našej republiky tak ustrojili, lebo vtedy všetko bolo slobodno, nikto nemohol sa do toho miešať. V prvom okamžiku títo zákonodarci sami nevedeli, čo činia, a keď i vedeli, nespoliehali sa toľko na svoj rozum a na svoje srdce ako skôr boli vedení svojim sebavedomím.

Nie je možné zabudnúť, že práve táto t. zv. revolučná snemovňa vydala tak ťažké zákony ako zákon o kolkovaní peňazí, zrušila desiatky, zaviedla rôzné daňové triky a uzákonila dosiaľ neslýchané dane, ale to všetko pred tým len na papieri vycirkulovali... ja tu parlamentnú slovenčinu neovládam, ja som vyštudoval v Maďarsku, mám to maďarsky napísané a toto len improvisujem. (Posl. dr Ivanka: Vy pekne hovoríte slovensky!) Na koľko je mi dané, tak hovorím. (Posl. dr Ivanka: Čo je to za morálku kňazskú, zradiť svoj národ!) Ja môj národ nezradzujem, ani som nezradil. Môj národ je zradený, ale nie odo mňa.

V dobe utvorenia republiky boly všetky tie uvedené veci vykalkulované len na papieri, lebo na počiatku sa nový režim neopovážil prijsť pred národ s exekutormi. Následkom toho tak z roku na rok všelijaké tie daňové nedoplatky a úroky z ních sa stále silne zväčšovaly, takže dnes desiatky staly sa bezcennými, v zkrachovaných bankách ztratily sa peniaze, válečné pôžičky neboly honorované a všetky tieto hodnoty prestaly byť súkromým majetkom a sú skôr majetkom štátnym.

Pánovia, čo je to iného, než tichý štátny komunizmus, pri ktorom všetka starosť pripadá obyvateľstvu a všeto k užito ide do žaludku štátneho molochu. Tak na pr. v takom malom mestečku, ako je Prešov, je jeden predválečný domáci, ktorý celých 80% obdržaného nájomného musel odviesť štátu na rôznych daniach. Často sú dane väčšie než príjmy.

Musím upozorniť i na pomery, ktoré priniesla t. zv. vláda úradnícka, ktorá dvakráť viedla štátné záležitosti úplne bez odpovednosti. Terajšia vláda nie je lepšia než bola vláda úradnícka.

Žijeme v štáte, ktorý je obdarený prírodným bohatstvom... (Posl. Myslivec: Maďary tím nevytrhnete, Slováci o vás nestojí, církvi velkou čest neděláte! Hrajete smutnou roli!)

Pôjdem svojim smerom. Mali sme bezzákonitú vládu. Táto vláda nám neškodila toľko, ako nám škodí vláda terajšia a škodila každá vláda, ktorá má tu väčšinu. (Hlasy: Komu?) Všeobecnosti. (Hlasy: Kdo je to?) Všetky tie reči, ktoré tu boly doteraz i so strán vládnych, všetky kritiky návrhu, ktoré sú tu teraz... (Hlasy: Za koho mluvíte?) Tu je daň z obratu, to je pamiatka. S počiatku "trojky", "pätky" a teraz "osmička" to prebrala, čo nemala právo prebrať.

To sme v štáte bohatom... (Posl. dr Ivanka: Keby ste radšie mlčal! My vám nerozumieme ani slova!) Ja mám tiež právo hovoriť a budem slovensky rečniť, ako som vyslaný. Ja sa hanbím za tento parlament. Tu sme sa sišli, a kde sú naši páni ministri? (Hlas: Vás by měli poslouchat! Vždyť by vám ani Kurťak nerozuměl! - Posl. Malý: Bylo by lépe, kdybyste mlčel!) Tu je 16 ministerských stolíc a ani jeden minister tu není.

Vo výboroch, ako som tam počúval, uprimne sa hovorilo o návrhoch, lenže pánovia neznajú sa dostať svojmu slovu. Tam všetko bolo zkritizované.

Poneváč žijeme vo štáte bohatom, ba luxusnom, muselo byť samozrejme všetko luxusnými daňami zaťažené, a to i také potreby, bez ktorých ani posledná služka nemôže byť. Služka sama je luxusným predmetom u mnohých rodín, ktoré prv zažily lepšie časy.

Pán rečník tiež poukazoval, že obchodníci aj remeselníci atď. majú aj všetky tie výrobky pre priemysel v hotovosti vo veľkom počte, ale že nejde to na vonok, poneváč všetko je zaťažené daňami obratovými. Sú tu veľké závady. Tak zvané predpisovanie daní nemalo by tak vo všeobecnosti byť, ako aj v tomto návrhu je obsažené, lebo také články, ktoré v tomto návrhu sú, nemôžeme považovať za luxusné. Dnes sú také články, bez ktorých ani nemôže dnes byť toto chýrenie brané za luxus. Dnes obzor politický majú všelijakí pánovia, ako zo strany politickej tak zo strany hospodárskej. Každý sa odvoláva na svoju krízu a pánovia všetko konajú týmto spôsobom, ako sa tu koná tá naša politika: že sa kritizuje a potom schvaľujete bez výnimky všetko to, čo je tu predložené.

Tedy z návrhu nám plynú veľké ťarchy a nie že by sa tieto ťarchy zmenšovaly. Dnes je všeobecná kríza, a my proti tej krizi nemáme žiadneho lieku. My na Slovensku sme, prosím, nespokojní a spokojní nebudeme. (Výkřiky.) Prosím, čo ste nám dali? Ten krajinský úrad ste nám dali. Prosím, ako malé tieto hriebičky rastú, sú väčšie a väčšie a sú sožrané skrze červy, tak tiež naše býv. župy, ktoré sú administratívné, boly sožrané a dané nám teraz tie krajinské úrady a krajinské zariadenie. To, prosím, není pre nás nič nového, žiadne právo nám to nedonieslo, žiadneho práva ani práva autonomného, len to zväčšilo naše ťarchy. Ani jednoho Slováka nemôžeme navliecť do jednej uniformy či četnickej či policajtskej. Z našej moci to nemôžeme udelať, keby to nebolo rečené tuná. My v žiadnych úradoch, či vo veľkých a či malých, nemáme žiadný vplyv. To nie je, prosím, rovnoprávnosť, to je nerovnoprávnosť, to je proti duchu našich základných štátnych zákonov. (Posl. dr Ivanka: Či ste za maďaronského režimu tiež tak hovorili?) Ja som hovoril tiež tak. (Hlasy: "Magyar hirlap!") Hovoril som tak, ako sa mi to ľúbilo, a hovorím tak teraz a budeme hovoriť, ako sa mi to ľúbí, a ako cítim so svojim národom, prosím láskave. Prosím, za to už v mojom šedivom veku nemôžem, že neumiem pravopis slovenský tak, ako by som mohol vo verejnosti vystúpiť. (Hlasy: My vám jej napravíme!) A keď žiadate moje články uverejniť, prosím, ja vám dám k dispozicii svoje služby. (Hlasy: Mluvte raději maďarsky!) To je pekné, keď mňa vyzýváte, abysom hovoril v Československu po maďarsky. (Posl. dr Ivanka: Za to sa môžete hanbiť, že ste sa nenaučil slovensky, syn slovenských rodičov, to je hanba!) Keď mňa uznávate za Slováka, nemôžem mluviť maďarsky. (Posl. dr Ivanka: To je urážka slovenčiny, vaša reč, my sa stydíme za vás, za takú slovenčinu!) Preto všetko zostáva pri starom, všetko je horšie než dosiaľ, všetko to ide horšie než do tejto doby bolo. Prosím, neuražte sa, ale jak p. Mičura sa vyslovil vo školskej otázke, tak ešte ani náš biskupský sbor vo všeobecnosti by sa nebol vyslovil.

Pán Kordač, metropolita, riekol krásné slovo, ktoré znelo po celej republike, a predsa ho prekričujú. Sám Hlinka, starodávny vojvoda slovenský, už teraz je znechutený, odpadla všetka agitácia, už je zklamaný vo svojom boji, jehož celého života duševného a politického elementom bola hájenie jeho slovenského národa a slovenskej krajiny, ktorú on nadovšetko miloval a my s ním vospolok milujeme, lebo je naša matka rodná. A predsa, ako by jeho politika bola dnes vhodná! Všetko schádza, mestá, dediny, okresy sú v dlhoch až po uši. Nebude stačiť 250%, ani 500% na všelijaké potreby všeobecné. A je to veľká škoda, že už i najväčší bojovníci slovenskí neznaj u dokončiť svoju misiu politickú.

Bola tu reč o tisícročnom jarme. Tážte sa nášho slovenského národa, čo on utrpel pod tým otroctvom tisícročným!

Kto je otrok? Ten je otrok, ktorý na druhého musí viac pracovať než na seba. Ten je otrok, ktorého sväzky všelijakých ťarch viac viažu než v minulosti; ten je otrok, ktorého duch sa slobodne nemôže vznášať ku svojmu bohu. Nie ten je otrok, ktorý môže spokojne poslať dietky do školy bez toho, že by im bol braný všelijakými frázami náboženský cit zo srdcí. Mám ponosy do sčítania ľudu. Dnes sami spisovatelia i mocou vojenskou vyžadujú, aby bolo písané podľa vôle ich a nie tak, ako by sa každý svobodne hlásil, tak, akým je v srdci, ale len aby sa počet v menšinách čo možná zvýšil, áno sú také prípady, že i vojenskej ozbrojenej síly užívajú. Je počúvať medzi inteligenciou, ktorí sa nechcú kompromitovať pred československou verejnosťou, ačkoľvek práve tí ešte mnohom menej slovensky znajú než ja, že tito pánovia zataja svoju, v minulosti uznávanú národnosť. (Posl. dr Ivanka: A vy za čo ste sa zapísal?) Ja za Slováka. (Posl. dr Ivanka: Odkedy?) Od počiatku ešte za Maďarska. To vám uprimne rieknem, že ani v minulosti nikdy sa mi nestalo, že by som musel svoju slovenčinu zatajiť alebo sa za ňu hanbiť.

Ja, prosím, o dani obratovej a prepychovej sa vzdávam slova. Daň obratová mala byť zrušená v tomto roku bežiacom, ale predsa je predlžená až do r. 1932. Táto daň v tak svojej celkosti ako je, obstáť nemôže. Veľa dobre argumentovali rečníci zo strany vládnej, že aké úrazky majú jednotlivé korporacie, ako priemysel veľký i malý, obchod atď. Komory priemyslové a živnostenské ustavične peticie dávajú, pohľadávajú raz aj poslancov, aby sme proti týmto ťažkým daniam zakročili, ale všetko je zbytočné, lebo tu sú hotové mašiny ku schváleniu. Náš parlament, tak rečeno, nezaslúží to meno parlament, a keby niektorí páni kolegovia komunistickí tu nerobili rámus, tak by tu všetko usnulo. Tu sa krásné reči predkladajú, ako ste dnes odo mňa počuli, ale vysledky toho niesú žiadné.

Tu sú pojaté do dane i také články, ktoré sú potrebné k našemu živobytiu, k posíleniu nášho tela, k telocvičnosti, také články, na ktoré bysme našu hlavu k pokoju uložili, na naše nohy obuv ošňorkovali alebo k naším ústam bez oksidovania zdravotných nástrojov, lužíc a vídličiek užívali. Všetko to je prehnaným spôsobom touto prepychovou daňou zaťažené. Prosím, to je na újmu robotníctva, na újmu priemyslu, na újmu všeobecnosti, lebo máme-li usilovať, aby sme naraz jedným tempom mnoho peňazí nasbierali a mnoho daní vyrubili, nesmieme zabudnúť, že čím väčší obchod, čím väčšie kupectvo, čím viac článkov prijde do predaja, čím viac článkov v rozličných fabrikách je vyrobené, tým viac i robotníctvo má příležitosti k práci, takže by táto kríza bez robotníctva nepripravila nás o pol druhej miliardy, ako nás už teraz od jestvovania našej republiky stála. Práve preto už aj na Slovensku aj vážní 14 karátoví Slováci zdvihli svoje slovo. Ján Rázus uprímne vyslovil, že Slovensko, ktoré tak veľké obeti krvi a peňazí donieslo a s takou uprímnosťou sa pripojilo k republike, že toto Slovensko nedostalo to, čo mu prináleží. Pán Stodola sám sa vyslovil, že kríza je, a všetci páni súhlasili s ním, že je kríza hospodárska nielen v hospodárení, ale i v samom obchodovaní, a predsa konzekventné není, keď teraz obviňuje minulosť za všetky tieto chyby, za všetky tieto nespravedlnosti, ako ich náš terajší a drievejší režim priniesol.

Ja práve v záujme nášho národa, pánovia za ktorý som sem vyslaný, protivím sa týmto terajším zákonitým návrhom a práve preto za našu stranu nehlasujem pre tento zákon.

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Návrh posl. Štětky a soudr.:

Navrhujeme podle §u 47, aby posl. sněmovna přešla k pořadu přes odst. 1 programu 90. schůze posl. sněmovny.

2. Návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

Podle §u 47, odst. 3 jedn. řádu navrhujeme, aby se přes odst. 1 přešlo k pořadu.

3. Pozměňovací návrh posl. Štětky a soudr.:

Zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n. o dani z obratu a dani přepychové mění se takto:

Dani z obratu nejsou podrobeny:

1. dodávky životních potřeb pracujících mas jako potravin, šatstva, prádla, obuvi, topiva a pod.,

2. dodávky a výkony proletářských družstev,

3. dodávky a výkony osob, jejichž roční příjem nepřesahuje 20.000 Kč,

4. pořádání představení a zábav proletářských organisací."

4. Eventuální návrh posl. Štětky a soudr.:

Bude-li zamítnut náš předcházející návrh, navrhujeme znění:

Dani z obratu za dodávky a výkony sub 1-4 nečiní více než 1% úplaty nebo ceny.

Daň přepychová z drobného prodeje přepychových předmětů, dále z přepychových výkonů, při dodávkách z dražeb, a dodávek nepodnikatelů činí 20% úplaty nebo ceny tam, kde není úplaty.

Kde se tato daň vybírá u výrobce nebo při dovozu, činí 24% úplaty nebo ceny.

Výnosu daně z obratu a daně přepychové jest použíti toliko ve prospěch nezaměstnaných.

5. Doplňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

V §u 4, č. 12 buďtež ve větě "Za týchž podmínek nejsou dani podrobeny jiné dodávky a výkony" na tomto místě vložena slova "včetně stravy a bytu".

6. Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

Navržené znění §u 7, č. 3 budiž nahrazeno zněním:

"Jednatelé, kteří jsou pojištěni u Všeobecné pensijní pojišťovny, co do úplaty za jednatelské výkony."

K tomu budiž připojen odst. 4 tohoto znění:

"Jednatelé, kteří nejsou pojištěni u pensijní pojišťovny, co do jednatelských výkonů nepřesahuje-li úplata za ně v daňovém období částku 200.000 Kč. Podmínkou tohoto osvobození jest, že vedou obchodní knihy, nebo, nejsou-li povinni je vésti, že vedou daňové záznamy."

7. Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

§ 7, čís. 5 znějž:

"Podnikatelé, kteří jsou osvobozeni od všeobecné daně výdělkové podle §u 50, odst. 7 a §u 54 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n., o přímých daních."

8. Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

Odst. 4 v §u 20 budiž škrtnut.

9. Eventuální návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí tohoto odstavce, navrhujeme, aby daňová hranice určená v tomto odstavci byla zvýšena ze 200 Kč na 1000 Kč.

10. Doplňovací návrh posl. Bergmanna, dr Hnídka, Kleina, Kremsera, Lišky, Adámka, Petrovického, Windirsche a druhů:

V §u 6, odst. 1 vloží se za první větu toto:

"Za podnikatele se zejména nepokládají osoby, které jsou pojištěny podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, a to co do činnosti, která jest podkladem pro tuto pojistnou povinnost."

11. Doplňovací návrh posl. dr Peterse, dr Kafky, Jelinka a druhů:

V §u 6, odst. 1 vloží se za větu první věta:

"Za podnikatele se zejména nepokládají osoby, které jsou pojištěny podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, a to co do činnosti, která jest podkladem pro tuto pojistnou povinnost."

12. Doplňovací návrh posl. inž. Kalliny, Matznera a druhů:

Odst. 1 §u 10 zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., má zníti:

"Daň činí 1% úplaty za zdanitelné dodávky a výkony nebo ceny tam, kde není úplaty

(§ 9). Při dodávkách zemědělských výrobků kromě ovoce cizího původu, dále při dodávkách výrobků mlýnských a pekařských, jakož i při dodávkách jedlých rostlinných tuků, masa a masných výrobků činí daň 0.5% úplaty nebo ceny."

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Debata o předložené vládní osnově jasně ukázala, že je zde všeobecné, přímo jednomyslné přání celé sněmovny, ať již patří k vládním stranám anebo ke stranám oposičním, aby tato daň obratová a přepychová byla, když ne v dohledné době zrušena, tedy aspoň postupně odbourávána a její důsledky snižovány.

Již loňského roku projevil rozpočtový výbor toto přání, poněvadž je také přesvědčen, že daň obratová zatěžuje všechny vrstvy občanstva, ať již přináležejí k vrstvám výrobním a i obchodním anebo i konečně ke konsumentským. Uvedl jsem ve svém referátě důležité důvody, proč není možno přikročiti k pronikavějšímu snížení daně obratové i daně přepychové a proč není možno toho času obě tyto daně zrušiti. Je to důležitý zájem státní pokladny, poněvadž počítá s tímto výnosem již také v rozpočtu na r. 1931. Je to také důležitý zájem hospodářství samosprávného, poněvadž i ono participuje značnými stamiliony na obou těchto daních. Jestliže platnost nové osnovy jest omezena pouze do r. 1932, jistě bude míti sněmovna příležitost, aby mohla znovu o této důležité otázce pojednati a jistě že se nebude ani vláda vymykati tomu, změní-li se a zlepší-li se hospodářské poměry a zejména finance státní, aby po uplynutí účinnosti tohoto zákona novelisovala zákon v tom směru, aby tíživost těchto obou daní byla snížena, nebo aby obě dvě daně byly vůbec zrušeny. Je však nutno, aby se našla jiná cesta, jakou by se mohly pro státní pokladnu i finanční hospodářství samosprávné opatřiti příjmy v téže výši, aby stát i samospráva mohla také z těchto příjmů žíti.

Byly podány pozměňovací návrhy kol. Štětky a soudr. k §u 1: "Dani z obratu nejsou podrobeny: 1. dodávky životních potřeb pracujících mas, jako potravin, šatstva, prádla, obuvi, topiva a pod., 2. dodávky a výkony proletářských družstev, 3. dodávky a výkony osob, jejichž roční příjem nepřesahuje 20 tisíc Kč, 4. pořádání představení a zábav proletářských organisací."

Vyslovuji se proti přijetí tohoto pozměňovacího návrhu z důvodů, které jsem uvedl předtím v referátě a také z důvodů, které jsou obsaženy v důvodové zprávě vládní osnovy.

Dále je zde eventuální pozměňovací návrh posl. Štětky a soudr., bude-li zamítnut předcházející návrh, a to k §u 1: "Daň z obratu za dodávky a výkony sub 1 až 4 nečiní více než 1% úplaty nebo ceny." K §u 2: "Daň přepychová z drobného prodeje přepychových předmětů, dále z přepychových výkonů, při dodávkách z dražeb a dodávek nepodnikatelů činí 20% úplaty nebo ceny tam, kde není úplaty. Kde se tato daň vybírá u výrobce nebo při dovozu, činí 24% úplaty nebo ceny." K §u 3: "Výnosu daně z obratu a daně přepychové je použíti toliko ve prospěch nezaměstnaných." Vyslovuji se proti přijetí tohoto návrhu.

Dále je zde doplňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů k §u 4, č. 12, aby ve větě "Za týchž podmínek nejsou dani podrobeny jiné dodávky a výkony" na tomto místě vložena byla slova "včetně strany a bytu". Vyslovuji se ze stejného důvodu proti přijetí tohoto doplňovacího návrhu.

Dále je zde doplňovací návrh posl. Bergmanna, dr Hnídka, Kleina, Kremsera, Lišky, Adámka, Petrovického, Windirsche a druhů, aby v §u 6, odst. 1. vložilo se za první větu toto:

"Za podnikatele se zejména nepokládají osoby, které jsou pojištěny podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, a to co do činnosti, která jest podkladem pro tuto pojistnou povinnost."

Stejný pozměňovací návrh byl podán posl. dr Petersem, dr Kafkou, Jelinkem a druhy.

Vyslovuji se pro přijetí obou těchto shodných návrhů.

Dále byly podány ještě tyto návrhy:

Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

Navržené znění §u 7, č. 3 budiž škrtnuto a nahrazeno tímto zněním:

"Jednatelé, kteří jsou pojištěni u Všeobecné pensijní pojišťovny, co do úplaty za jednatelské výkony."

K tomu budiž připojen odst. 4. tohoto znění:

"Jednatelé, kteří nejsou pojištěni u pensijní pojišťovny, co do jednatelských výkonů, nepřesahuje-li úplata za ně v daňovém období částku 300.000 Kč. Podmínkou tohoto osvobození jest, že vedou obchodní knihy, nebo, nejsou-li povinni je vésti, že vedou daňové záznamy."

Tato otázka je vyřešena pozměňovacími návrhy podanými koaličními stranami a p. posl. dr Petersem a druhy. Proto doporučuji, aby tento pozměňovací návrh byl zamítnut.

Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

§ 7, čís. 5 znějž:

"Podnikatelé, kteří jsou osvobozeni od všeobecné daně výdělkové podle §u 50, odst. 7. a §u 54 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n., o přímých daních."

Vyslovuji se proti této změně ze stejných důvodů, jako jsem uvedl ve svém referátě.

Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny, Matznera a druhů:

Odst. 1. §u 10 zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., má zníti:

"Daň činí 1% úplaty za zdanitelné dodávky a výkony nebo ceny tam, kde není úplaty (§ 9). Při dodávkách zemědělských výrobků kromě ovoce cizího původu, dále při dodávkách výrobků mlýnských a pekařských, jakož i při dodávkách jedlých rostlinných tuků, masa a masných výrobků činí daň 0·5% úplaty nebo ceny."

Vyslovuji se proti přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, protože by tím byly zkráceny státní finance.

Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

V §u 20 budiž odst. 4 škrtnut.

Vyslovuji se proti přijetí tohoto návrhu.

Eventuální návrh posl. inž. Kalliny a druhů k §u 20:

Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí odst. 4., navrhujeme, aby daňová hranice určená v tomto odstavci byla zvýšena ze 200 Kč na 1000 Kč.

Vyslovuji se proti přijetí tohoto pozměňovacího návrhu.

Doporučuji slavné sněmovně, aby vládní osnovu schválila tak, jak ji navrhuje rozpočtový výbor se změnami navrženými v §u 6 poslanci koaličními a p. posl. dr Petersem a druhy. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Měli bychom přikročiti ke hlasování.

Nebude-li námitek, odsuneme hlasování o této osnově na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž projednávati další odstavec pořadu, jímž jest: