1. Především nemocenská podpora, která nyní činí průměrně 66 2/3 střední denní mzdy, byla dříve jenom 60%.

2. Že tato podpora nemocenská, jež se nyní poskytuje po dobu nemoci až i po celých 52 týdnů, poskytovala se tehdy nejvýše jen 20 až 26 neděl.

3. Že od té doby byla na účet nemocenských pojišťoven značně rozšířena péče o matky a kojence, ač v jiných státech tuto povinnost v zájmu populace převzal na sebe stát.

4. Bylo zavedeno nemocenské pojištění všech rodinných příslušníků, které nyní vyžaduje nákladů jdoucích do milionů.

5. Byl rozšířen okruh pojištěnců s nízkým pojistným, avšak ve velikém počtu spojený v případě nemoci s nákladným ošetřováním ústavním.

6. Válečnými a poválečnými poměry nastalo zhoršení celkové zdravotní situace pracujících vrstev, je rok od roku stupňována léčebná péče ústavní, zejména v sanatoriích pro plicní choroby, ač není v Evropě státu kromě Československa, který by finančně nebyl zasáhl v boji proti vzrůstající zákeřné nemoci - tuberkulose.

7. Novelou ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., bylo uzákoněno vědomě podpojištění téměř přes 1/4 mil. osob, jich pojištění je skutečně pasivní, a tato okolnost byla také autoru novely známa.

Pomalu se zapomíná, že stát v úplné tichosti převalil na nemocenské pojištění léčení a podporování osob, které se vracely z války s podlomeným zdravím a které ještě dnes v 1000 pobírají dávky pojištění nemocenského jednak pro nepatrné důchody invalidní a jednak, že jejich procento invalidity před několika lety bylo velmi nízké.

U nás platí příspěvková základna 4·3 až 4·8% střední denní mzdy. V Německu je říšskoněmeckým pojišťovacím řádem stanovena pro nemocenské pojištění příspěvková základna na 7·5% a může býti místním pojišťovnám zvýšena až na 10%. Při tom jest si povšimnouti, že se nemocenská podpora, jež činí v Německu 50%, u nás 66 2/3% střední denní mzdy, poskytuje v Německu jen po dobu 28 neděl (u nás celý rok), kde pojištěnec musí platiti za poukázky k lékaři 4 Kč, na léky a léčebné pomůcky musí přispívati 10% ceny, že tam platí absolutní 3denní karenční lhůta, že pojišťovna může se domáhati náhrady na lékaři, který způsobil škodu, že se rodinným příslušníkům poskytuje ze zákona jen pomoc v mateřství, že se dávky rodinného pojištění mohou poskytovati jen fakultativně; u nás, jak známo, je rodinné pojištění obligatorní. Zlepšení dávek není však u nás příčinou krise, neboť porovnáváme-li výši pojistného vzhledem k úkolům našeho pojištění s Německem, seznáváme, že pojištění nemocenské v Německu za větší příspěvek neposkytuje ať již v peněžitých nebo naturálních dávkách tolik, jako naše nemocenské pojištění za příspěvek daleko nižší. Reservní fondy našich nemocenských pojišťoven jsou z větší části úplně rozvráceny a veliký počet pojišťoven, téměř 200, již r. 1926 končilo velikým schodkem. Dosud nejsou zpracovány celkové statistiky za rok 1929, z nichž se poučíme, že jenom úplně mizivé procento pojišťoven má nepatrné reservní fondy.

V roce 1928 činil předpis pojistného 857,745.980 Kč, vydání však 932,404.260 Kč, tudíž schodek 74,658.280 Kč. V předcházejícím r. 1927 hospodářství těchto pojišťoven rovněž skončilo schodkem a to v částce 68,073.000 Kč. Populárně vyjádřeno, na 100 Kč příjmů bylo v r. 1928 vyplaceno 108·70 Kč a za prvé pololetí r. 1929 dokonce připadalo 115·34 Kč. V r. 1928 vydaly více než přijaly pojišťovny okresní o 17%, zemědělské o 14%, všechny druhy pojišťoven vydaly více, nežli přijaly, o 15·75%. Jak známo, zákon o pojištění dělníků pro případ nemoci ukládá všem nemocenským pojišťovnám za povinnost nashromážditi reservní fondy a to nejméně v částce jednoduchého vydání posledních tří let a na této výši je také udržovati. Tyto nashromážděné reservy mají zajistiti 2 1/2 mil. pojištěncům v dobách epidemického onemocnění, anebo v dobách hospodářské krise, jakou nyní prožíváme, jejich nároky v případě onemocnění na všechny pojistné dávky. Toto vydání činilo za léta 1926 až 1928 částku 2.792,710.000 Kč a proto měl býti nastřádán reservní fond ve výši 939,303.000 Kč. R. 1926 však tyto reservní fondy činily pouze 446,179.731 Kč a r. 1927 již jen 395,774.352 Kč. Podle zpráv Ústřední sociální pojišťovny bude za rok 1928 reservní fond všech pojišťoven činiti 373,000.000 Kč a r. 1929 dokonce jen už asi 330 mil. Kč. Uvážíme-li, že tato část reservního fondu je z převážné části v budovách, v cenných papírech, v inventáři, tedy z větší části immobilní, seznáme pak pravý stav finanční nemocenských pojišťoven.

Buržoasní tisk vede po řadu let proti nositelům nemocenského pojištění nepěknou kampaň a při tom ovšem zapomíná, že toto dělnické pojištění podléhá příliš přímým vlivům hospodářského života. Každá sebemenší porucha normálního hospodářského chodu, každá nepatrná změna ve výrobních poměrech má velmi nepříznivý vliv na nemocenské pojištění, které velmi citlivě na všechny poruchy našeho hospodářského života reaguje. Není přece o tom žádného sporu, že nositelé nemocenského pojištění v naší republice nesou tíhu hospodářské krise a nejtěžšího risika z ní plynoucího, nezaměstnanosti.

Zákonné opatření o podporách v nezaměstnanosti při gentském systému nemohlo dosáhnouti co do rozsahu a výše dávek nemocenského pojištění. Tomuto risiku nemohou nositelé nemocenského pojištění nijak čeliti a nemocenské pojišťovny budou mu vystaveny do té doby, pokud nebude provedeno řádné pojištění pro případ nezaměstnanosti. V různých oblastech republiky, ve kterých určitá odvětví průmyslová prožívají celou řadu let těžkou krisi, nebo kde řada dříve prosperujících podniků úplně živoří nebo vymírá, je životní míra dělnictva tak snížena, že nezůstává to bez vlivu na zdravotní stav pojištěncův. Posuzuje-li pak objektivní kritik skutečnost, že i krátkodobé zaměstnání, třeba jeden den trvající, opravňuje pojištěnce k nároku na podpůrné dávky jednoho roku a že za příspěvek 90 h za jeden den možno docíliti peněžitých dávek Kč 8.760, kromě dávek naturálních, musí každý nepředpojatý člověk uznati, že v době, kdy zdravotní stav pracujících vrstev je v době nezaměstnanosti velmi chatrný, nemohou nemocenské pojišťovny udržeti svou finanční rovnováhu a že se tímto nezaviněným stavem dostaly do těžké situace a že žijí ze dne na den.

Neváhám zdůrazniti, že politické poměry v našem státě v době této těžké hospodářské krise by neměly tak klidný průběh, kdyby zde nebyly nemocenské pojišťovny s posledními zbytky svých reservních fondů. V důsledku této hospodářské krise je samozřejmě podlomena také platební schopnost zaměstnavatelů a ke konci listopadu t. r. dluhují zaměstnavatelé jenom v obvodu Velké Prahy na pojistném všem sociálně pojišťovacím ústavům kolem 90 mil. Kč. Bezvýsledné vymáhání bude za tento rok končiti u nemocenských pojišťoven jistě dvěma procenty odpisů z celkového předpisu pojistného.

Zástupci skupin zaměstnavatelských, a za ně mluvil také včera pan posl. Stříbrný, nepřestávají zdůrazňovati tíživost sociálních břemen a dokonce tvrdí, že výše sociálních břemen to je, která vytlačuje naše průmyslové výrobky z trhů zahraničních. Srovnáme-li však zatížení sociálními břemeny s Německem, připadá Německu na jednu hlavu přepočítáno na naší měnu 700 Kč ročně, u nás připadá však na jednu hlavu všech břemen pojištěni nemocenského, úrazového, invalidního a starobního, pensijního, hornického a Léčebného fondu pouze 200 Kč ročně, tedy o 500 Kč méně nežli v Německu. Čili v Německu je zatížení 3 a půl kráte větší. R. 1928 bylo u nás zatíženi pouze 185 Kč na jednu hlavu, v Německu 600 Kč. V procentech mzdy činí zatížení sociálními břemeny v Německu přes 18 procent, v Rakousku 17˙5 procenta - a až tam bude provedeno invalidní pojištění, 19 procent, v Československu však jen 9.56 procenta až 11˙50 procenta.

Na řešení krise nemocenského pojištění je v rozpočtu ministerstva soc. péče částka 3 miliony Kč. Tato částka je ovšem naprosto nepostačitelná, uvážíme-li, že pojišťovny jenom Ústřední soc. pojišťovně dluhují ke konci měsíce listopadu částku 54 mil. Kč a nikoliv pouhých 32 mil. Kč, jak včera prohlásil p. posl. Stříbrný. Podotýkám, že kdyby všichni zaměstnavatelé platili pojistné tak, jako tiskařské podniky p. Stříbrného, jako knihtiskárna "Tempo", dluhovaly by Ústřední soc. pojišťovně celých 116 mil. Kč. Kdyby dnes Ústřední sociální pojišťovna nebrala na sebe náklady spojené s ústavním léčením tuberkulosy, nemohly by nemocenské pojišťovny nákladné léčení tuberkulosy vůbec prováděti. Dnes již nemůže celá řada pojišťoven poskytovati odborné léčení při chorobách pohlavních, a to právě jako u tuberkulosy je povinností státu, aby zasáhl do věci ve vlastním zájmu.

Ke konci této části své řeči chtěl bych se zmíniti o anarchii, která pochybným ustanovením zákona zavládla v našem pojišťovacím soudnictví. Z rozhodnutí rozhodčího soudu ve věcech dávkových lze se odvolati pouze k pojišťovacímu soudu, který rozhoduje s platností konečnou. Těchto pojišťovacích soudů máme tolik, kolik je soudů sborových. Stalo se již v četných případech, že o jedné a téže zásadní právní věci byly vyneseny odporující si nálezy. Uvážíme-li, že pojišťovací zákon má sám již tolik odporujících si ustanovení a že nebudeme míti ve věcech dávkových pojištění nemocenského jednotné judikatury, je v zájmu pojištěnců nutno co nejdříve odstraniti tuto mezeru v zákoně. Pojišťovací soudy, v zásadní otázce učinily rozhodnutí, které krutým způsobem zhoršuje jejich nárok na pojistné dávky. Zákonodárce zajisté nemyslil, že pojištěnec, který vyčerpal celé jednoroční podpůrné období a znovu pak pracoval ode dne vyčerpání dávek 8 měsíců a po této době onemocněl touže nemocí a ač 8 měsíců nepřetržitě pracoval, podle rozhodnutí pojišťovacího soudu na tutéž chorobu nemůže již nikdy nabýti nároku na peněžité dávky, neboť zákonné podpůrčí období 52 neděl již jednou vybral. Nemocenský zákon zejména v dávkové části má tolik odporujících si ustanovení, která, jak již jsem řekl, ve sporných případech soudy vykládají vždy v neprospěch pojištěnců, že bude nutno, aby co nejdříve zákon tento byl novelisován.

Pokud jde o ratifikaci mezinárodních sociálních úmluv, stojí dnes Československo v řadě států co do počtu přijatých úmluv se svými 11 ratifikacemi na 18. místě. Nejnaléhavější je ratifikace těchto úmluv:

1. O zákazu práce žen před porodem a po slehnutí, sjednaná na prvém zasedání Mezinárodní konference práce ve Washingtoně r. 1919, kterou už ratifikovalo 11 států,

2. O zákazu noční práce dětí, sjednaná ve Washingtoně 1919,

3. O náhradě za pracovní úrazy v zemědělství, sjednaná na III. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě 1921,

4. O náhradě za pracovní úrazy,

5. O náhradě za nemoci z povolání, obě poslední ze VII. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě r. 1925.

Žádám pana ministra soc. péče, aby ratifikaci pokud možno urychlil.

Prohlašuji, že naše strana bude pro rozpočet hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Před ukončením schůze sděluji:

Dovolenou dal jsem na tento týden posl. Husnajovi pro neodkladné záležitosti.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Marek.

Mezi schůzí byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

772. Odpovědi:

I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Husnaje a soudr. o obsazování uprázdněných učitelských míst na státních, obecných a měšťanských školách na Podk. Rusi (tisk 488/V),

II. min. zemědělství na interp. posl. Husnaje a soudr. o pomoci postiženým živelní pohromou dne 3. června t. r. na Podkarp. Rusi (tisk 532/VI),

III. min. zemědělství na interp. posl. Slavíčka, Netolického a druhů o rozdílení koloniálního zboží pro poškozené zemědělce živelní pohromou v jižních Čechách (tisk 386/XI),

IV. vlády na interp. posl. Dobránskeho a druhov vo veci opozdeného poukázania zákonom zabezpečenej kongruy duchovenstvu na Slovensku a Podkarp. Rusi (tisk 456/II),

V. min. železnic na interp. posl. Knejzlíka, B. Procházky, Malého, Fialy a druhů o postavení obytných domů pro železniční zaměstnance v Přerově na Moravě (tisk 14/XIII),

VI. vlády na interp. posl. inž. Nečase a soudr. ve věci legionářů, kteří jsou absolventy revírnických škol a slouží ve státní leso-technické dohlédací službě (tisk 628/I),

VII. min. vnitra na interp. posl. Zajička a druhů o potrestání rakouského stát. příslušníka Otty Teichta (tisk 675/IV),

VIII. min. vnitra v dohodě s min. obchodu na interp. posl. Siváka a druhů ve věci podomních slovenských oknářů a sklářů (tisk 488/VII),

IX. min. financí na interp. posl. Seidla, Chalupy, Tayerle a soudr. o jmenování kancelářských úředníků v obvodu zemského finančního ředitelství v Praze (tisk 628/IV),

X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Čuříka a druhů o protizákonné a protikatolické činnosti pokrokových učitelů ve školách na starých Hamrech (tisk 532/II).

Místopředseda Špatný: Mezi schůzí byl tiskem rozdán:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Zápis o 80. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Místopředseda Špatný: Posl. Kopecký pronesl v dnešní schůzi výroky, ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Posl. Dvořák pronesl rovněž výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé, zejména reprodukoval výroky vyloučené z řeči ze dne 4. listopadu t. r.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jednacího řádu vyloučiti projevy tyto ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 27. listopadu 1930 o půl 9. hod. dopol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 86. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.