Zpravodajem k této osnově jest p. posl. dr Patejdl. Dávám mu slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno! K osnově zákona byla podána řada pozměňovacích návrhů. Tyto návrhy sluší rozlišiti na dvě kategorie.

První kategorie jsou návrhy, které byly podány p. posl. Juranem a soudr. již ve výboru rozpočtovém, ve kterémžto výboru byly zamítnuty a zde se obnovují. Druhé návrhy jsou ty, které jsou nové a o nichž bych se chtěl poněkud obšírněji zmíniti.

Pan posl. Juran a soudr. navrhují, aby byla ve čl. I. za první dvě řádky vložena vsuvka:

"§ 11, odst. 4 doplňuje se novým bodem 4, tohoto znění:

"Dani důchodové nepodléhá důchod dělníků a drobných zaměstnanců, malých rolníků a živnostníků, pokud nepřesahuje 30.000 Kč ročně."

Systematický tento návrh vlastně patří k § 3, nikoli k §u 11. Pokud se týče merita, nemohu se pro tento návrh vysloviti, poněvadž jím by se podstatně změnila struktura zákona o daních přímých a páni navrhovatelé nepodávají návrhu, jak by byl úbytek na dani vzniklý plně nahrazen.

Dále navrhují pan posl. Juran a soudr., aby § 50 doplněn byl odst. 8, který by zněl:

"Osoby, jejichž výdělek nepřesahuje 30.000 Kč ročně."

Vzhledem k tomu, že výdělková daň všeobecná byla upravena zákonem z r. 1927, kterýžto způsob znamená ulehčení, navrhuji, aby tento návrh přijat nebyl.

Dalším návrhem této kategorie je návrh týchž pp. poslanců, aby v §u 97 zákona o přimých daních osobních byl připojen ještě odst. 5:

"Pozemky osob, jejichž roční příjem nepřesahuje 30.000 Kč".

Tento návrh nespadá ani v obor předmětů, které projednáváme, a navrhuji, aby byl zamítnut.

Stejně tak nedoporučuji návrh další, ve kterém páni navrhovatelé posl. Juran a soudr. navrhují, aby § 143 doplněn byl v tomto smyslu:

"Daň činžovní nesmí býti pronajimatelem přesunuta na osoby s ročním důchodem do 30.000 Kč."

Stejná změna budiž provedena v § 161.

Tento návrh sám o sobě je neproveditelný, už také proto, že zde schází jakákoli sankce, takže toto ustanovení, i kdyby bylo přijato, prakticky by nemělo žádného významu.

Konečně navrhují pp. posl. Juran a soudr. ještě změny v §u 173 zákona o přímých daních:

"Rentová daň přímo vybíraná činí 10% z požitků dani podrobených. Z placení daní osvobozeny jsou osoby, jejichž roční důchod nepřesahuje 30.000 Kč."

"Rentová daň vybíraná srážkou, činí 20% z požitků dani podrobených. Od daně jsou osvobozeny osoby, jejichž roční důchod nepřesahuje 30.000 Kč."

Daň tak, jak je upravena platným zákonem, vyhovuje celkově. O návrhu tomto nelze podle mého názoru při projednávání specielního zákona, týkajícího se zvláštní daně výdělkové, jednati a navrhuji, aby tento návrh přijat nebyl.

Konečně je tu jejich návrh na úpravu §ů 183 a 184, které směřují ke zvýšení jednak daně z tantiem, jednak daně z vyššího služného. Navrhuje se zvýšení daně z tantiem z 10% na 20% a zvýšení daně z vyššího služného ze 3% na 20%. Z důvodů, o kterých jsem se dříve zmínil, navrhuji zamítnutí.

Druhá kategorie návrhů, které pp. posl. Jurana soudr. podali, byla již podána ve výboru rozpočtovém. Podavatelé se domáhají, aby změny, které právě vládní návrh chce prosaditi a které byly nutně, aby bylo zamezeno další obcházení zákona v neprospěch fisku, byly odstraněny, a tedy navrhují, aby byl ponechán dosavadní právní daňový stav. Poněvadž dosavadního právního daňového stavu bylo právě zneužíváno v neprospěch státu, nemohu ovšem se vysloviti pro něj a navrhuji proto zamítnutí.

Páni navrhovatelé navrhují konečně také zvýšení zvláštní daně výdělkové z 8% na 20% s tím, aby se výtěžku této všeobecné daně výdělkové použilo ve prospěch nezaměstnaných. Nemohu než opakovati, co jsem řekl při svém referátu, že zvýšení zvláštní daně výdělkové na 20%za nynější hospodářské deprese znamenalo by prostě zastavení řady podniků. V důsledku toho by zvláštní daň výdělková celkem nic nevynášela. Tedy nezaměstnaným by se nepomohlo, ale naopak zastavením podniků by se nezaměstnanost ještě zvýšila.

Lituji tedy, že se nemohu pro tyto návrhy vysloviti, a doporučuji, aby byl přijat vládní návrh tak, jak byl schválen rozpočtovým výborem. (Souhlas.)