Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

207 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Franke, dr Matoušek, dr Meissner, Mlčoch, dr Spina, dr Šrámek; za ministerstvo financí odb. přednosta Chochole, za ministerstvo soc. péče odb. přednosta dr Kubišta a min. rada dr Machek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Zahajuji 82. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na včerejší schůzi pp. posl. Chobotovi, Bečkovi, Polachovi; na dnešní schůzi p. posl. Husnajovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Došlo oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské vyslal do výboru soc.-politického posl. Vávru za posl. Náprstka; do výboru rozpočtového posl. Lišku za posl. Pekárka.

Místopředseda Roudnický: Zjistil jsem z těsnopiseckého zápisu, že pan poslanec dr Kalaš užil ve včerejší schůzi urážlivých výroků.

Volám jej dodatečně za to k pořádku.

Místopředseda Roudnický: Došly dotazy.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého ministru obchodu, průmyslu a živností o projektovaném přeložení mechanické pletárny v Hlučíně (č. D 355-III),

posl. Janalíka a druhů ministru pošt a telegrafů o velmi nepravidelném a opožděném docházení poštovních zásilek všeho druhu do Dlouhé Brtnice (č. D 356-III),

posl. Navrátila, Světlíka a druhů ministru zemědělství o plýtvání penězi správou státních lesů a statků (č. D 358-III),

posl. Vaculíka a druhů ministru soc. péče o úpravě úrazového pojištění zemědělského dělnictva v obcích okresu hlučínského (č. 357-III),

posl. Jurnečkové ministru financí o odstraňování dvojího veřejného zaměstnání (č. D 359-III).

Místopředseda Roudnický: Počátkem schůze byly rozdány tištěné zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

780. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1931 (tisk 640).

791. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 688), jímž se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o rozdělení odpočivných a zaopatřovacích požitků bývalých pragmatických zaměstnanců (pozůstalých) správy jmění druhdy vázaného pro rod Habsbursko-Lotrinský nebo pro některou jeho pobočnou větev, podepsaná dne 30. listopadu 1923, a Protokol z téhož dne.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Měli bychom přistoupiti k projednávání odst. 1 pořadu, v němž nám zbývá dokončiti rozpravu a provésti hlasování.

Nebude-li však proti tomu námitek, přistoupíme nejprve k projednávání odst. 3 a následujících. (Nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 3, jímž jest:

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 703), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy (tisk 781).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání o osnově této, jakož i o osnovách, které jsou na pořadu jako další odst. 4, 5 a 6, to jest:

4. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 701) zákona o dani z piva (tisk 782).

5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 702), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 783).

6. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 773), kterým se prodlužuje platnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (tisk 789).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že všechny osnovy jednají o nové úpravě veřejných financí.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto čtyř odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji výboru rozpočtového jsou: k odst. 3 p. posl. dr Kalaš, k odst. 4 p. posl. Bečák, k odst. 5 p. posl. dr Patejdl, k odst. 6 p. posl. dr Nosek.

Dávám slovo prvému zpravodaji - k odst. 3 pořadu - p. posl. dr Kalašovi.

Zpravodaj posl. dr Kalaš: Slavná sněmovno! Převrat zastihl samosprávné svazky, zejména obce ve stavu velmi neutěšeném. Jednak byly četné úkoly za dlouhé války zanedbány, jednak nastala nová vydání v důsledku poválečných poměrů, jednak příjmové zdroje nedržely krok se zvýšenou potřebou. Kdežto stát pomáhal si u daní přímých válečnými přirážkami, přirážková základna samosprávných svazků ustrnula, ježto státní mimořádné přirážky netvořily podklad pro samosprávné přirážky. U daně činžovní čelila na příklad vzestupu základny přímá zápověď zvyšovati nájemné a později také přirážky nad určitou mez, a ani u ostatních daní přirážkám podrobených nevyvíjela se základna samočinně ani v tom poměru, v jakém klesala měna a stoupala hospodářská čísla, s nimi pak i ceny a platy zaměstnanců.

Kromě tohoto převratu byly obcím uloženy nové úkoly a samosprávné svazky samy dobrovolně se ujímaly nových nákladných úkolů na poli hospodářském, kulturním a sociálním. Potřeba samosprávy se tedy vesměs zvyšovala, což zaviněno všeobecnými poměry drahotními a tím velmi zvýšenými náklady správními jak osobními, tak věcnými, jednak novými úkoly obcím uloženými, v neposlední řadě pak též často překotnou snahou rozvinouti příliš rychle a namnoze příliš široce působnost svazků v různých oborech všeobecné péče. To vše vedlo k rapidnímu zvyšování přirážek.

Poměrům těm snažilo se čeliti již zákonodárství prvé doby popřevratové. První krok v tom směru učinila již novela k obecním zřízením (zákon č. 76/1919). Zákonem tím zřízeny totiž pro obce finanční komise jakožto nový kontrolní orgán s právem stěžovati si s účinkem odkládacím dohlédacímu úřadu do všech usnesení obecního zastupitelstva povahy finanční. Dále stanoveno v §u 20, že širší sbory samosprávné, po případě státní správa převezmou tyto obory posavadní působnosti obecní: 1. Věcný náklad na školství obecné; 2. policii bezpečnostní a polní; 3. policii zdravotní a mravnostní; 4. stavbu a udržování silnic; 5. správu chudinskou a ústavy dobročinné.

Kromě toho obsahovala novela k obecním zřízením některá ustanovení o vedení obecní hospodářské správy. Ku provedení § 20 cit. novely měla vláda předložiti osnovy zvláštních podrobných zákonů. K úpravám naznačeným v uvedeném §u 20 zákona čís. 76/1919 z důvodů státně finančních došlo jen částečně. Tak na příklad hradí stát zplna náklady na školství menšinové, převzal policii zdravotní podle zákona č. 332/1920 a č. 236/1922, ve větších městech namnoze převzal vůbec policii bezpečnostní zřízením státních policejních úřadů.

K nápravě kritických poměrů v obecních a vůbec samosprávných financích byly již r. 1921 přijaty dva zákony, a to zákon o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním č. 329/1921 a zákon, kterým se přikázal samosprávným svazkům výnos některých státních daní č. 334/1921.

Zákon prvý upravil podrobně vedení obecního hospodářství a za pevný podklad hospodaření stanovil rozpočet na každý správní rok. Přesuny v položkách vydání a příjmů podrobil schválení dohlédacího úřadu a stanovil, že příjmy mimořádnými nesmějí býti hrazeny výdaje řádné a že vydání v rozpočtu neobsažená nesmějí býti učiněna bez současné, pro ně zvláště usnesené úhrady.

Dozor na hospodářství zostřen a svěřen jednak místnímu orgánu dozorčímu - finanční komisi, jejíž zřízení uložila obcím již novela k obecním zřízením č. 76/1919 Sb. z. a n., - hlavně však dohlédacím úřadům samosprávným, které jsou povinny prováděti i odbornou revisi obecního hospodářství a přezkoumávati úcty o příjmech a vydáních.

Kromě příjmů z obecního jmění a obecních výdělečných podniků, pak některých vedlejších příjmů upraveny příjmy obcí z příspěvků, poplatků, dávek, mezi něž patří také přirážky, a ze státních přídělů.

Příspěvky mohou býti vybírány na zvláštní zařízení hospodářská. Poplatky lze vybírati za užívání zařízení obcí v zájmu veřejném zřízených a udržovaných nebo za jednotlivé úkony orgánů obecních. Sem patří na př. vodné, stočné, poplatky z místa, poplatky hřbitovní, poplatky stavební, z obecního úřadování.

Dávky upraveny buďto jako přirážky ke státním daním, nebo jako samostatné dávky. Z těchto jsou dávka ze zábav a z přírůstku hodnoty nemovitostí obligatorní a musí býti vybírány podle pravidel vládou vydaných.

Jako přípustné samostatné dávky uvádí zákon dále řadu dávek: dávku z nájemného nebo z používaných místností, dávku z přechodného ubytování, dávku z návěští jakéhokoli druhu, určených pro veřejnost, vyjímajíc inseráty v časopisech a knihách, dávku z nezastavených pozemků, dávku z dopravy kromě jízdného za osobní dopravu autobusy § 25 zákona č. 116/1927 - dávku ze spotřeby elektrické energie a plynu k účelům osvětlovacím, dávku ze psů, dávky přepychové, na př. dávku z luxusních bytů, dávku z útraty v zábavních místnostech přepychových.

Pro veškeré tyto dávky a pro četné obecné příplatky byla vydána vzorná pravidla vládními nařízeními č. 143/1922 a č. 15/1928. Jiné dávky lze zavésti pouze s povolením vlády.

Druhý zákon (č. 334/1921) přikázal samosprávným svazkům značné podíly na některých státních daních. Ustanovení tohoto zákona byla ovšem později zrušena zákonem č. 77/1927.

Kromě uvedených dvou zákonů měla a má pro samosprávné finance značný význam zdravotní přirážka, zavedená ke všem přímým, přirážkám podrobeným daním, původně jen na léta 1922 a 1923, později až na další prodloužená a stále vybíraná (zákon č. 254/1923). Výše její stanoví se nařízením, nesmí však přesahovati 8% (zpravidla je 7%); výnos tvoří účelový fond pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných.

Hlavním zdrojem příjmů samosprávných svazků zůstaly i po uvedených zákonech z r. 1921 nadále přirážky k daním přímým a byly někdy, zejména u obcí, vystupňovány do výše, ohrožující platební schopnost poplatnictva, z příčin už uvedených, jichž důsledky v přetížení poplatnictva objevovaly se stále hrozivěji.

Měla-li berní reforma v oboru daní přímých, po které je z řad poplatnictva stále důrazněji voláno, přinésti úlevu pro podnikání a výrobu a chrániti před nerovnoměrným rozvržením daňového břemene, musila býti současně s ní řešena otázka samosprávných přirážek k těmto daním.

Otázka ta byla řešena zákonem o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy z r. 1927, č. 77 Sb. z. a n. Zákon ten podržel přirážkový systém, stanovil však nejvýše přípustnou hranici pro přirážkové sazby, upravil nově příděly ze státních daní a rozšířil dále podstatně vliv dohlédacích úřadů na úpravu rozpočtů samosprávných svazků.

Limit přirážek chrání podniky před daňovým přetížením a místně nerovnoměrným rozvržením daňového břemene, jeho důsledkem je však, že u některých samosprávných svazků, které s nejvýše přípustnou přirážkovou hranicí nemohou své rozpočtové potřeby uhraditi, objevuje se finanční krise, a proto bylo třeba pomýšleti na úhradový příspěvek pro takové svazky; to se stalo zřízením vyrovnávacích fondů, ze kterých se příspěvky poskytují.

Stinnou stránkou tohoto přídělového systému jest ovšem, že může sváděti ke zvyšování rozpočtové potřeby; s udělením příspěvků z fondu musila býti tedy spojena zostřená kontrola rozpočtů. A tak obsahuje zákon čís. 77/27 řadu ustanovení, směřujících k tomu, aby rozpočty byly uspořádány co nejhospodárněji a aby se obce a okresy dále nezadlužovaly, leč k účelům naprosto nutným, po případě rentabilním. Stinnou stránkou ovšem je také, že země dává příspěvky z fondu, jenž není dotován z jejích prostředků, a že tudíž necítí tlak těchto příspěvků na své vlastní hospodaření.

Financí samosprávných svazků dotýká se také zákon čís. 116/27 o silničním fondu, který v §u 5 stanoví, pokud běžných příjmů nebude třeba na úrok a úmor jeho dluhů a k zvýšení řádného a mimořádného úvěru na stavby silniční a mostní do určité výše, že se jich použije jako podpory na zlepšení silnic zemských a okresních, které mají mimořádný význam pro dopravu, zvláště dálkovou, a na zlepšení silnic obecních v obvodu měst, v nichž je sídlo zemské politické správy.

Tato podpora je ve skupině III. státního rozpočtu na r. 1931 preliminována částkou 85 mil. Kč. V téže skupině je podíl samosprávných svazků a fondů na státních daních, dávkách a poplatcích preliminován (včetně údělu 800 mil. Kč na zvýšené učitelské platy) částkou 1.363,494.100 Kč.

Daňová reforma, jejíž součástí byl také zákon ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n., nepřispěla ve svých důsledcích k očekávanému ozdravění financí samosprávných svazků. Poněkud nízký limit přirážkový a nedostatečný příděl z vyrovnávacího fondu byly příčinou finanční krise obcí a okresů, odkázaných na příděly z fondu.

Návrh zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy obsahuje proti dosavadnímu stavu tyto podstatné změny:

1. Dosavadní všeobecný limit přirážkový u obcí se zvyšuje ze 200% na 250% a v důsledku toho zvyšuje se též limit přirážek pro města se zvláštním statutem (se zařízeným magistrátem) ze 310% na 360% (součet limitu přirážky obecní 250% a limitu přirážky okresní 110%). Za jistých formalit anebo při zadlužených obcích a okresích mohou býti zvýšeny obecní přirážky až do 350%, okresní do 150%.

Přípustným odstupňováním přirážek pro osady (části obcí), jež sice netvoří samostatné katastrální území, ale mají vlastní, zvláště samostatně spravovaný majetek, vyhovuje se požadavku poplatnictva těchto osad (částí obcí), aby vzhledem k tomu, že výnosu osadního jmění jest možno použíti na úhradu obecních vydání na osadu připadajících, bylo umožněno snížení břemene přirážkového poplatníků takových osad.

2. Změnou předpisů o povolování přirážek a schvalování rozpočtů má býti vyhověno četným steskům do opožděného schvalování rozpočtů. Dosud podléhaly povolení obecní přirážky nad 100%; novela ponechává obcím rozpočtovou volnost do 150% přirážek. Na zemský výbor přenáší se působnost povolování přirážek a schvalování rozpočtů obcí, které jsou sídly okr. úřadů nebo mají podle posledního úředního sčítání lidu více než 5000 obyvatel, jde-li o přirážky nad 200%, u všech ostatních obcí při přirážkách nad 250% nebo žádají-li o zemský příspěvek.

Pro povolení přirážek a schválení rozpočtů stanovena pod sankcí pro okresy lhůta tříměsíční, pro země 4 měsíce.

V obcích, které samy nesou veškerý školský náklad, aneb aspoň 80%, budou spravovati školní rozpočty obecní zastupitelstva za podmínek platných pro jednání o rozpočtech obecních, při čemž školním orgánům, pověřeným sestavením rozpočtu, přísluší právo odvolací.

Zemská zastupitelstva vydají pro obce rozpočtové regulativy, čímž bude docíleno jednotnosti ve způsobu a formě rozpočtu všech obcí a dohlédacím úřadům umožněno bude urychlenější schvalování rozpočtů a povolení přirážek.

Podstatnou změnou proti dosavadnímu stavu je zrušení t. zv. vyrovnávacích fondů. Příděly, které se odváděly do těchto fondů, připadnou zemím s tím určením, že země musí z nich nejméně 4/5 rozděliti na příspěvcích obcím a okresům. Mimo to se dostane zemím 24.6% z výnosu nově upravené a zvýšené daně z piva, kterýžto podíl je na jednotlivé země rozdělen pevnou procentuální kvotou.

Zemský výbor má spravovati příděly jednotně a má předem stanoviti pro poskytování příspěvků obcím a okresům všeobecné zásady. Úprava rozpočtů obecních a okresních a nucené zavádění dávek a poplatků odpadne, neboť se zrušují veškeré předpisy týkající se této úpravy a odpovědnosti obecního starosty za přesné a včasné plnění nařízení ve věcech těch mu daných.

Obce a okresy musí podati žádosti za příspěvek zemský do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Zásadně lze přiznati příspěvek jen těm okresům, které nemají rozpočtové rovnováhy ani s výnosem 110% přirážky, resp. zadlužené okresy s výnosem 150% přirážky, a obcím, které vykazují schodek při vybírání 250%, resp. zadlužené obce při 300% přirážce. Příspěvek může zemský výbor odepříti i těm okresům, které nejsou zadluženy a neusnesou se na 150% okresní přirážce, nebo obcím, které nejsou zadluženy a neusnesou 3/4 většinou zvýšené přirážky do 300%, resp. jestliže zadlužené obce nezvýší přirážky do 350%, a to v těch případech, kde by poskytnutí příspěvku mělo za následek národohospodářsky neodůvodněné a sociálně nerovnoměrné zatížení poplatníků.

Podle §u 10. odst. 5 vlád. návrhu mohla by města, která jsou sídly zemských úřadů, požadovati podíl z uvedené částky 10 mil. Kč teprve při využití nejvýše přípustných přirážek podle §u 1, odst. 9, t. j. 360%.

Mimořádnému významu a zvláštním úkolům těchto měst však odpovídá, aby pro ně možnost ucházeti se o příděl státní byla zajištěna již při nižších sazbách přirážek. Za přiměřenou jest považovati sazbu 210%.

Zákon stanoví, jak mají svazky hospodařiti v době, dokud není rozpočet pravoplatně stanoven. Rozeznávati dlužno hospodaření řádné a mimořádné, resp. investiční. Při hospodaření řádném může býti v té době hospodařeno jen v rámci pravoplatně stanoveného posledního rozpočtu a výjimečně mohou býti realisovány položky, k nimž je svazek povinen ze zákona nebo z jiného právního titulu.

Při rozpočtovém hospodaření mimořádném a investičním rozeznává zákon hospodaření na úvěr od ostatního způsobu hospodaření. Má-li býti opatřena úhrada výpůjčkou, nutno vyčkati schválení rozpočtu vyjímaje případy, když jde o nutné pokračování v pracích již řádně projednaných a začatých nebo o položky, pro něž úhrada zápůjčkou byla již opatřena. K provádění jiných rozpočtových mimořádných a investičních prací smí se přikročovati teprve tehdy, když je pro ně již opatřena úhrada.

Podkladem pro hospodaření mimořádné a investiční jsou vždy data rozpočtová; co není v rozpočtu, nesmí býti vykonáno, leč by šlo o výdaje na opravy, znovuvybudování zařízení, která byla poškozena vyšší mocí.

Zákon prohlašuje za neplatná veškerá usnesení, která odporují svrchu uvedeným předpisům, a ukládá povinnost ručení za škody funkcionářům, jakož i členům sborů, kteří pro ně hlasovali.

Veškeré předpisy o způsobu hospodaření a o ručení za škody platí také pro hospodaření místních školních orgánů. Účty školní schvalují úřady, jímž přísluší rozhodovati o odvolání proti školnímu rozpočtu.

Právo zadlužených obcí uzavírati výpůjčky se uvolňuje, zejména na zakoupení, vybudování, znovuzřízení nebo rozšíření obecně prospěšného zařízení nebo na zařízení, k jehož částečné úhradě jest slíbena subvence z veřejných prostředků, nebo na koupi přidělených lesů státním pozemkovým úřadem.

Dále jest přípustno uzavírati zápůjčky na pokračování ve stavbách a zařízeních, s nimiž již bylo započato před účinností tohoto zákona, je-li dokončení nutné, aby nebyl znehodnocen dosavadní náklad.

Mění se dosavadní předpisy o schvalování zápůjček v tom směru, že i přechodné zápůjčky podléhají schválení a ze zemskému výboru přísluší kromě dosavadní jeho kompetence také schvalování zápůjček těch obcí, které jsou sídly posledních úřadů nebo mají podle posledního úředního sčítání lidu více než 500 obyvatel, vybírají-li více než 200% přirážek, u ostatních obcí, vybírají-li více než 250% přirážek, a u všech obcí, které obdržely v minulém roce příspěvek.

Pro schvalování přechodných zápůjček je stanovena jednoměsíční lhůta, ostatních zápůjček tříměsíční lhůta, při čemž je táž trestní sankce jako u povolování přirážek a schválení rozpočtů. Malým venkovským obcím se vychází vstříc tím, že se jim povoluje uzavírati zápůjčky u úvěrních ústavů s neobmezeným ručením (Kampeliček), při čemž se však obce nestávají členy společenstva a neručí za jeho dluhy.

Obcím se značně uleví tím, že budou zproštěny povinnosti platiti ošetřovné za své chudé příslušníky v ústavech pro choromyslné a že za léčení svých chudých příslušníků v nemocnicích a porodnicích budou hraditi 20% nákladů jen za dobu 4 týdnů.

Zatížení poplatnictva na Slovensku a v Podkarpatské Rusi církevními přirážkami k účelům školským je důvodem, aby byla prodloužena výhoda započitatelnosti těchto přirážek do maxima přirážek, jichž vybírání opravňuje požadovati zemský příspěvek.

V zájmu racionelního a ekonomického vedení výdělečných podniků obcí jeví se nutným, aby bylo dohlédacímu úřadu umožněno obecnímu zastupitelstvu doporučiti vhodné a účelné změny ve správě podniků těch a aby o tom bylo vyvoláno usnesení zastupitelstva obce.

Výnosovou daň z pivovaru rozdělí vláda podle nekryté potřeby zemí a fondů.

Navrhuji, aby návrh zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy byl posl. sněmovnou schválen ve znění navrženém rozpočtovým výborem (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo zpravodaji k odst. 4 pořadu, p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno!

Vládní návrh č. 701 o dani z piva zrušuje zákon č. 676 Sb. z. a n. ze dne 22. prosince 1920. Již tímto zákonem byl upraven dřívější způsob zdaňování piva, a to v tom směru, že místo zdaňování polovýroby, t. zv. mladinky, bylo přikročeno k zdanění hotového výrobku při výstavě z pivovaru. Tento způsob se také vžil, takže i poradní sbor pro otázky hospodářské při přezkoušení, jaký vliv má tento způsob zdaňování na odbytové a výrobní poměry našeho pivovarnictví, zjistil, že tento systém se skutečně osvědčil.

Doposud podléhalo obyčejné pivo různým daním a dávkám a mohu říci, že u piva obyčejného vybírána byla státní daň z piva ve výši 24 hal. na litru, zem. dávka ve výši 8 hal. na litru, obecní dávka v jednotlivých obcích od 8 do 10 hal. takže 1 litr piva byl zatížen 40 až 42 hal.

U piva "ležáku" činila státní daň 32 hal., zemská... (Posl. Dvořák: Kdo bude platiti tu novou daň?) Hned vám to řeknu, pane kolego...

Zemská dávka činila 12 hal., obecní dávka 8 až 10 hal., celkem 52 až 54 hal. A u piva t. zv. speciálního činila státní daň již dříve 40 hal., zemská dávka 20 hal. a obecní dávka 8-10 hal., celkem 68 až 70 hal. U měst uzavřených potravní čarou, ke kterým patří Praha, Brno, Bratislava, vybírala se na potravní čáře ještě zvláštní státní daň ve výši 3 Kč a k těmto dávkám byla ještě vybírána daň obratová, která byla paušalována, a to u pivovaru plzeňského 5%, u ostatních pivovarů v tuzemsku pouze 4˙5% z vystavené nebo prodané spotřební hodnoty.

Novým návrhem zákona ruší se tato nejednotnost a zavádí se jednotná státní daň z piva, a to ve výši 46 hal. u piva obyčejného, 60 hal. u ležáku a 80 hal. u piva speciálního. Tato nová státní daň obsahuje v sobě již tu část zemské dávky, která je inkamerována ve prospěch státní pokladny. Ovšem nezůstane ve státní pokladně, bude vrácena jednotlivým zemím, a to ve zvýšené míře, poněvadž i z této dávky dostane se zemím podpora pro úhradu financí naší obecní a okresní samosprávy.

Zvýšení daně z piva, jak se zde obává pan kolega, nepadne na hlavu našich konsumentů, naopak § 20 tohoto zákona již přímo povídá, že je zakázáno (Výkřiky komunistických poslanců.) v důsledku tohoto zákona přesunouti daň na konsumenty. Zákon sám stanoví také trestní sankci, a to pro výrobce pivovarníka, který by tuto zásadu porušil, od 1000 až do 200.000 Kč a vedle toho ještě vězení do 6 měsíců, u prodejce od 100 Kč do 5000 Kč a vězení do 14 dnů. Je viděti, že zákonodárce nechce tímto opatřením v této těžké kritické době zvyšovati cenu piva, naopak stará se o to, aby cena piva zvyšována nebyla.

Zákon upravuje řadu otázek, které se týkaly dřívějších daní a dávek z piva, uvádí systematicky v pořádek všechna ta opatření, která jsou roztroušena ve vládních nařízeních a zákonech, na příklad zákon 533/1919, 676 a 777/1920.

Slavná sněmovno! Podle stavu z r. 1929 bylo vystaveno okrouhle 11.5 mil. hl piva, z toho bylo vyvezeno asi 11,300.000 hl, takže zdaněno bylo také skutečně 11,300.000 hl. Příjem z toho činil 297 mil. Kč u státní daně z piva a 104 mil. jako zemská dávka z piva pro jednotlivé země. O použití této dávky mluví vládní návrh zákona č. 703 o finančním hospodářství obcí a samosprávných svazků, o kterém zde bylo právě přede mnou referováno. Státní daní z piva budou postiženy v prvé řadě pivovary, poněvadž pivovar je ten, komu se tato upravená daň ukládá. Pivovary budou povinny tuto daň složním lístkem podle usancí vládním nařízením v budoucnu upravených přímo berním úřadům platiti. Pivovary budou také povinny podat tomu, komu pivo prodávají, důkaz, že pivní dávka byla zaplacena.