Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Roudnický, dr Lukavský, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

156 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, dr Beneš, dr Czech, inž. Dostálek, dr Franke, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 79. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze dne 4. a 5. listopadu t. r., jakož i na dnešní schůzi posl. inž. Jungovi; na dnešní schůzi posl. Hodinovi, dr Stránskému, Polívkovi, dr Moudrému, Knejzlíkovi, Brožíkovi, Chalupovi, Jašovi, Husnajovi, Chobotovi a Polachovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvili se posl. Adámek, Bezděk, Šamalík, Haupt a dr Hodáč.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců rep. strany zem. a malorol. lidu posl. dr Kalaše za posl. Chloupka; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 6. listopadu 1930 posl. Seidla za posl. Srbu a posl. Brodeckého za posl. inž. Nečase, dne 8. listopadu 1930 posl. Chalupu za posl. Brodeckého, posl. Fr. Svobodu za posl. Seidla a posl. Tayerleho za posl. dr Macka, dne 11. listopadu 1930 posl. dr Macka za posl. Tayerleho; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické dne 7. listopadu 1930 posl. B. Procházku za posl. Slavíčka, dne 11. listopadu 1930 posl. Slavíčka za posl. B. Procházku, dne 14. listopadu 1930 posl. dr Moudrého za posl. Slavíčka; klub poslanců komunistické strany Československa dne 6. listopadu 1930 posl. Tylla za posl. K. Procházku a posl. Babela za posl. Hadka, dne 8. listopadu 1930 posl. Čižinskou za posl. Babela a posl. Baršu za posl. Tylla, dne 11. listopadu 1930 posl. Jurana za posl. Baršu; klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 7. listopadu 1930 posl. Hellera za posl. Böllmanna a posl. dr Peterse za posl. Jelinka, dne 12. listopadu 1930 posl. Gläsela za posl. Hellera, dne 13. listopadu 1930 posl. dr Kafku za posl. dr Peterse; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Kremsera za posl. Dietla; klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" dne 8. listopadu 1930 posl. Greifa za posl. Kunze, dne 11. listopadu 1930 posl. Bobka za posl. Greifa, dne 12. listopadu 1930 posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Bobka, dne 13. listopadu 1930 posl. Kunze za posl. dr Mayr-Hartinga, dne 14. listopadu 1930 posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Kunze; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" dne 7. listopadu 1930 posl. Geyera za posl. Köhlera, dne 8. listopadu 1930 posl. Kaspera za posl. Geyera, dne 11. listopadu 1930 posl. Geyera za posl. Kaspera, dne 13. listopadu 1930 posl. Schuberta za posl. Geyera; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" dne 8. listopadu 1930 posl. Horpynku za posl. dr Hassolda, dne 11. listopadu 1930 posl. dr Keibla za posl. Horpynku, dne 13. listopadu 1930 posl. dr Schollicha za posl. dr Keibla, klub poslanců "Országos keresztényszocialista, Magyar nemzeti párt, Deutsche Gewerbe és Zipser Deutsche Partei" posl. dr Jabloniczkyho za posl. Hokkyho a posl. dr Holotu za posl. Prause.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Hodinovou za posl. Babela a posl. Kopeckého za posl. Tylla; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Zajička za posl. Greifa.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické dne 12. listopadu 1930 posl. Tykala za posl. Fialu, dne 14. listopadu 1930 posl. Fialu za posl. Tykala; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Biňovce za posl. Staňka.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Krebse za posl. Knirsche.

Předseda (zvoní): Od vlády došlo sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 8. listopadu 1930, č. j. 15.609/30 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n. (o výjimečných opatřeních).

Předseda (zvoní): Ze senátu došla sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisem ze dne 6. listopadu 1930, k tisku 282 sen., že senát v 57. a 58. schůzi dne 22. října a 6. listopadu 1930 schválil doplňkový protokol ze dne 4. srpna 1930 k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 1. března 1924, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. srpna 1930, č. 116 Sb. z. a n.,

přípisem ze dne 7. listopadu 1930, k tisku 316 sen., že senát projednal zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu v 60. schůzi dne 7. listopadu 1930 osnovu zákona o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu, jakož i návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. a konečně návrh sen. Luksche, Kahlera, Stöhra, Ikerta a soudr. o téže věci a přijal osnovu zákona ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda (zvoní): Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. Mojtu a druhov ministru školstva a nár. osvety o stave národného školstva na Slovensku;

posl. Tylla, Babela, Štětky a soudr.:

ministru pošt a telegrafů o neslýchaném zacházení se zásilkami volebního materiálu pro Mezinárodní Federaci železničářů,

ministru železnic o teroru při podpisování kandidátních listin Mezinárodní Federace železničářů pro volby do nemocenských pokladen čsl. státních drah.

Předseda (zvoní): Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Seidla ministru vnitra o započítání služební doby délesloužícím poddůstojníkům do platového postupu při přestupu do jinakých státních služeb (č. D 348-III);

posl. Sladkého:

ministru školství a nár. osvěty o uznání školských služeb učitelek bývalých matičních a menšinových škol za rovnocenné se službou na mateřských školách veřejných (č. D 350-III),

ministru soc. péče a ministru veř. prací o porušování zákonných ustanovení o sociálních opatřeních pro hornictvo (č. D 351-III);

posl. Polívku ministru vnútra v záležitosti obecného hospodarenia v obci Kokave nad Rimavicou (č. D 352-III);

posl. Fedora min. vnútra o prekročení hranic obyvatelov obce Borši (č. D 353-III).

Předseda (zvoní): Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. zemědělství na dotaz posl. Knejzlíka o postupu státní lesní správy v Rudě n. Mor. (č. D 309-III),

min. financí na dotazy:

posl. Koška a druhů o pracovním klidu v tabákových továrnách v pondělí velikonoční a svatodušní (č. D 169-III),

posl. dr Keibla, že šluknovská berní správa nevyřizuje odvolání podaných proti dani výdělkové a důchodové za léta 1927-1928 (č. D 314-III).

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tištěné vládní návrhy a zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

773. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních.

786. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.

764. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk sněm. 711) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 161 a 223) k ochraně osob oprávněných požadovati výživu, výchovu a zaopatření.

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

754. Interpelace:

I. posl. Kopeckého, Gottwalda, Haiblicka, Śliwky, Vallo, Steinera a soudr. min. vnitra o druhém sčítání lidu v ČSR,

II. posl. Hadka a soudr. min. vnitra o pozemkové lichvě, na níž se usneslo okr. zastupitelstvo v Mor. Berouně,

III. posl. Horpynky a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o zabavení brožury "Světová politika a sudetskoněmecká otázka",

IV. posl. Seidla, Staňka, Tayerle a soudr. předsedovi vlády o výkonné četnické službě četnických správních důstojníků,

V. posl. Seidla, Staňka, Tayerle a soudr. ministru vnitra o ubytování a protipředpisovém zamítnutí nocležného četnickým gážistům, soustředěným při příležitosti cesty pana presidenta republiky do Slezska,

VI. posl. Hrušovského a druhov. min. vnútra vo věci sčítania ľudu na Slovensku,

VII. posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů předsedovi vlády a ministru školství a nár. osvěty o zpolitisování ministerstva školství a nár. osvěty,

VIII. posl. Köhlera a druhů min. železnic o zamýšleném zvýšení cen ročních a poloročních lístků,

IX. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o neoprávněném úřadování ašského okr. hejtmana,

X. posl. Prokeše, Chalupníka, Brožíka a soudr. min. předsedovi jako šéfovi vlády, min. financí a min. veř. prací o obrovských vodních zátopách na území města Mor. Ostravy a v celém povodí řeky Odry, Opavice a Moravice, čímž způsobeny byly obrovské škody na majetku i na nesklizených dosud plodinách polních, sta chudých rodin bylo přímo uvedeno v záhubu a povodeň ta zaviněna byla jen tím, že řeky Opavice a Odra nejsou ani v nejmenším, přes jejich časté ohromné zvodnění, jež zaplavuje celé poříčí, regulovány,

XI. posl. Kučery a soudr. vládě o škodách způsobených povodní na severní a střední Moravě a pomoci postiženému obyvatelstvu,

XII. posl. Jaši a soudr. vládě o způsobených škodách obyvatelstvu jižní a východní Moravy a přítoků, dále sněhovými vánicemi v karpatských obvodech Moravy a o potřebě rychlé pomoci postiženému obyvatelstvu.

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

743. Odpovědi:

I. min. zemědělství na interp. posl. Hokky a druhů, z jaké příčiny jest nemovitost lesního komposesorátu obce Vyškova spravována již dlouhou dobu vládním komisařem (tisk 386/VII),

II. min. soc. péče na interp. posl. Hadka, dr Sterna, Štětky a soudr. o nočním asylu v Nových Vysočanech (tisk 408/IX),

III. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že v Schönfichtu, okres Mar. Lázně, proti zákonu zřízena veř. obecná škola s československým jazykem vyučovacím (tisk 41/XIV),

IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů, že byla zřízena česká menšinová škola v Nových Hutích (tisk 27/XVI),

V. ministra školství a nár. osvěty na interp. posl. Jelinka a druhů o zrušení záboru budovy něm. školního a čtenářského spolku v Husovicích (tisk 561/IX),

VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o školských poměrech na Slovensku (tisk 432/XI),

VII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o samostatnosti pomocných škol (tisk 295/VIII),

VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o zřízení něm. vysoké školy obchodní (tisk 440/I),

IX. min. železnic na interp. posl. Krumpe a druhů o nezajištěných železničních přechodech na železniční trati Šluknov-Dolní Poustevna (tisk 408/X),

X. předsedy vlády na interp. posl. dr Schollicha a druhů o nové úpravě patronátních povinností (tisk 432 XVIII),

XI. min. financí na interp. posl. Šeby, Špatného, Tučného a druhů o další fusi v československém bankovnictví (tisk 320/II),

XII. min. veř. prací na interp. posl. dr Schollicha a druhů o zavedení jízdy vpravo (tisk 432/XV),

XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Stejskala, Šeby a druhů o nutném umístění okr. soudu v Náchodě (tisk 488/IV),

XIV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr Daňka, Stanislava, Rýpara, Navrátila, Janalíka a druhů o poštovní spořitelně (tisk 628/XIII),

XV. min. soc. péče na interp. posl. Štětky a soudr. o poměrech v písecké továrně na fezy (tisk. 295/I),

XVI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Hassolda a druhů o nedostatečných místnostech něm. vysoké školy technické, zvláště chemického oddělení v Praze (tisk 561/VII),

XVII. vlády na interp. posl. dr Sterna, Klimenta a soudr. o výpovědi obchodní smlouvy s Maďarskem (tisk 456/X).

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tištěné návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

761. Návrh posl. Kleina, Macouna a soudr. na změnu VI. hlavy živn. řádu § 96 d a 96 e (zákon ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z.).

762. Návrh posl. Kleina, Macouna a soudr. na změnu VI. hlavy živn. řádu §u 75 (zákona) ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z., a zákon ze dne 18. července 1905, č. 125 ř. z.

765. Návrh posl. dr Kafky a druhů na vydání zákona o ručení za škodu způsobenou výkonem veřejné moci.

766. Návrh posl. Novotného a soudr. na okamžité poskytnutí náležitého odškodnění všem drobným rolníkům, živnostníkům a všem chudým obyvatelům krajů postižených živelními pohromami, zejména povodněmi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku i Slovensku.

767. Návrh posl. Kleina, Macouna a soudr., aby o Štědrém dnu (24. prosince) byly obchody zavírány o páté hodině odpol.

768. Návrh posl. Srby, Váchy a soudr. na zařadění města Chrudimě do skupiny míst B činovného.

774. Návrh posl. Srby, Váchy a soudr. na přeřadění města Králíky do skupiny B činovného stát. zaměstnanců.

776. Návrh posl. dr Staňka, Mašaty, Berana, inž. Žilky, dr Zadiny, Teplanského, Zajíce a druhů na provedení nouzové akce pro poškozené živelními pohromami v r. 1930.

777. Návrh posl. Macouna, Kleina a soudr., aby pro den 24. prosince bylo zavedeno zavírání obchodů v 5 hodin

Předseda (zvoní): Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

okr. soudu ve Skutči ze dne 3. listopadu 1930, č. Tv 77/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Novotného pro přečin podle §u 11 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §u 23 zákona o tisku ze dne 17. prosince 1862, č. 6 ř. z. z r. 1863 (č. J 281-III),

kraj. soudu v Praze ze dne 3. listopadu 1930, č. Nt XVIII 96/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §u 81 tr. z., přestupky podle §u 312 tr. z. a §§ 3, 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 282-III),

okr. trest. soudu v Praze ze dne 21. října 1930, č. TX 2569/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Kalaše pro přestupek urážky na cti (č. J 283-III),

kraj. soudu v Plzni ze dne 10. listopadu 1930, č. Tl 80/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Hassolda pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 284-III),

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 11. listopadu 1930, č. Tl XIV 574/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Hassolda pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 285-III).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 76. až 78. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy o 74. a 75. schůzi poslanecké sněmovny.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a technicko-dopravního o vládním návrhu (tisk 617), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o užívání městských objektů bývalé obce Těšína, podepsaná v Olomouci dne 21. prosince 1929, se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 662).

Podle usnesení předsednictva (jež vyhovuje projeveným přáním) navrhuji, aby se sloučilo jednání o osnově této, jakož i o osnově, která jest na pořadu jako další odst. 2, to jest:

2. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 630), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol ze dne 4. srpna 1930 k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 1. března 1924, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. srpna 1930, č. 116 Sb. z. a n. (tisk 664).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že v obou případech jde o úpravu mezinárodních poměrů a styků.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o odst. 1 jsou: za výbor zahraniční p. posl. dr Patejdl, za výbor technicko-dopravní p. posl. Srba.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr Patejdlovi.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno! Rozdělením Těšínského Slezska, provedeným konferencí velvyslanců 28. července 1920, vznikla potřeba, aby byly upraveny různé právní poměry mezi republikou Československou a republikou Polskou, vzniklé v důsledku rozdělení.

Úprava ta byla provedena z větší části smlouvou mezi oběma republikami ze dne 23. dubna 1925, ratifikovanou Národním shromážděním a publikovanou pod č. 56 ve Sbírce zákonů a nařízení z r. 1926.

Než některé otázky nebyly v té době ještě zralé k dohodě a proto citovaná smlouva vyhradila je v čl. 37 zvláštním dohodám.

Sem patří mimo jiné otázky, týkající se užívání městských objektů bývalé obce Těšína, rozdělené určením hranice československo-polské na dvě obce: Český Těšín a Czieszyn.

Takovými objekty, jichž řešení se musilo státi dohodou, byla právě v bývalé této obci otázka vodovodu, plynárny, elektrárny, síť tramwayová a kanalisační.

Dne 21. prosince 1929 byla podepsána v Olomouci smlouva mezi oběma republikami a zároveň Závěrečný protokol, které upravují všecky tyto věci. Smlouva tato upravuje zejména vzájemné užívání těchto zařízení oběma obcemi, určuje poměr, podle kterého přispívá každá na jejich udržování a provoz, upravuje platy za užívání plynu a elektřiny, podmínky zrušení spoluužívání a vzájemný poměr pro případ zrušení společného užívání, vzájemný styk obou měst prostřednictvím zvláštní smíšené komise pro otázku vodovodu a dále obsahuje ustanovení o tom, jak mají býti řešeny spory, vzniklé mezi oběma obcemi o výklad a provádění smlouvy: spor rozhodnou v první řadě ministerstva vnitra obou republik; nedojde-li k dohodě, smíšená komise, a nedojde-li k dohodě ani tam, rozhodčí soud.

Pro vlastnictví objektů je rozhodující čl. 43 smlouvy z 23. dubna 1925, podle kterého je směrodatná zásada území, takže nemovitosti s inventářem a jiným příslušenstvím a movitosti jsou vlastnictvím toho státu, na jehož území leží.

Užívání vodovodu je upraveno tak, že na Český Těšín připadne 40% a na Czieszyn 60% z denního množství vody; v témže poměru přispívají obě obce na náklady, spojené s řádným a mimořádným udržováním vodovodu. Až do konce r. 1933 nesmí podniknouti žádná z obcí jednostranně jakékoliv změny na technických zařízeních vodovodu, po té době má právo každá ohlásiti změny, provésti je však může až dvě léta po ohlášení.

Obec Český Těšín bude dodávati Czieszynu plyn a naopak Czieszyn Českému Těšínu elektrický proud za cenu, na které se dohodnou. Sítě tramwayové a kanalisační bývalého Těšína se společně neužívá, takže není třeba úpravy užívání smlouvou.

Zvláštním je ustanovení článku 23. smlouvy, podle kterého mohou si zemský úřad v Brně a slezský vojvodský úřad v Katovicích, jakož i ministerstva vnitra obou států dopisovati ve věcech smlouvou upravených přímo. Výjimečnost ustanovení toho je odůvodněna účelností a potřebnou rychlostí řízení.

Ratifikace smlouvy shora uvedené je nutná se zřetelem k §u 64 úst. listiny odst. 1, neboť z ní plynou majetková břemena pro občany města Čes. Těšína.

Výbor zahraniční projednal tuto smlouvu a shledal, že řeší účelně a správně všechny předměty její úpravy a doporučuje proto poslanecké sněmovně tento vládní návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o užívání městských objektů bývalé obce Těšína, podepsanou v Olomouci dne 21. prosince 1929, a se Závěrečným protokolem z téhož dne. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji, p. posl. Srbovi.

Zpravodaj posl. Srba: Poslanecké sněmovně byla předložena k projevení souhlasu československo-polská smlouva o užívání městských objektů bývalé obce Těšína, podepsaná v Olomouci dne 21. prosince 1929. Tato smlouva řeší s hlediska zájmů obou zúčastněných obcí Čes. Těšína a Czieszyna zvláště velmi podrobně společné užívání a udržování vodovodu, který byl určením státní hranice rozdělen tak, že zřídla a hlavní řád zůstaly na území československém, a vodojem s částí hlavního a přiváděcího potrubí na území polském.

Ježto smlouva mimo přesné vyznačení práva vzájemných povinností obou jmenovaných měst pamatuje i na účelnou správu vodovodních zařízení společnou komisí a na způsob urovnávání sporů případně vzniklých, lze očekávati, že přispěje nejen k zachování dobrých styků těchto měst, nýbrž i k dalšímu příznivému vytváření se přátelského poměru Československo-polského.

Proto navrhuji schválení předložené smlouvy. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): O odst. 2 je zpravodajem za výbor zahraniční p. posl. Najman, za výbor živnostensko-obchodní p. posl. dr Zadina.

Dávám slovo p. zpravodaji posl. Najmanovi.

Zpravodaj posl. Najman: Slavná sněmovno! Naše produkce raných brambor, pěstovaných v nejchudších písčitých půdách, kde se řepě nedaří a kde hlavním zdrojem příjmů našeho zemědělce jsou zelenina a brambory, trpěla velmi značně již od roku 1921 překotným dovozem bramborů italských.

Každý rok, zejména v květnu a červnu, dováží se k nám značná kvanta raných brambor z Italie, jež sráží ceny našich brambor hluboko pod výrobní cenu, takže pěstitelé již řadu let zaznamenávají velké hospodářské ztráty. R. 1929 činily u nás výrobní náklady 1 q raných zemáků 100 Kč, průměrná cena, za niž pěstitelé loni prodávali, rovnala se asi 65 Kč; zemědělec prodělával tedy na 1 q raných brambor asi 35 Kč. Tato neutěšená situace ve výrobě raných zemáků způsobena byla do značné míry italským dovozem.