Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

222 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, inž. Dostálek, Mlčoch, dr Spina, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 78. schůzi posl. sněmovny.

Dovolenou dal jsem dodatečně na včerejší schůze posl. Vierecklovi pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvil se dodatečně na včerejší schůze posl. Windirsch.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 4. listopadu 1930 posl. Srbu za posl. Koudelku a posl. dr Macka za posl. inž. Nečase, dne 5. listopadu 1930 posl. inž. Nečase za posl. Biňovce; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Petrovického za posl. dr Hodáče; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Hadka za posl. Kubače a posl. K. Procházku za posl. Novotného; klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Böllmanna za posl. Zierhuta; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Kunze za posl. Scharnagla; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Köhlera za posl. Geyera; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" dne 4. listopadu 1930 posl. dr Hanreicha za posl. Matznera, dne 5. listopadu 1930 posl. dr Hassolda za posl. dr Hanreicha; klub poslanců "Országos Keresztényszocialista, Magyar nemzeti párt, Deutsche Gewerbe- és Zipser Deutsche Partei" posl. Prauseho za posl. dr Törkölyho.

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. Kaňourka za posl. Knotka; klub poslanců "Deutsche soc.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kirpalovou za posl. Schweichharta.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. dr Touška za posl. Špačka; klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Labaje za posl. dr Pružinského; klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. Windirsche.

Předseda: Posl. Dvořák pronesl ve své řeči ve včerejší 77. schůzi posl. sněmovny výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky ty ze zprávy těsnopisecké.

Došla naléhavá interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Naléhavá interpelace posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů ministru zahraničí dr Benešovi o projevu německého ministra dr Curtia.

Předseda: Počátkem schůze byla rozdána tištěná zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

759. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 755) o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

747. Interpelace:

I. posl. Jos. Tůmy, Tučného, Hrušovského a druhů min. nár. obrany o zrušení a přeložení vojenských lesních podniků (truhlárny a pily) ve Velkých Levárech na Slovensku,

II. posl. Zeminové, Šmejcové, Pechmanové-Klosové a druhů min. soc. péče a nár. obrany o opakujících se strašlivých katastrofách v továrnách, vyrábějících výbušné a hořlavé látky a o nedostatečné ochraně života a zdraví dělnic,

III. posl. Kopeckého, Hadka, Kubače, Majora a soudr. min. vnitra o znemožňování bezvěrecké práce na Slovensku,

IV. posl. Simma a druhů min. financí o přísném postupu liberecké berní správy,

V. posl. Kaspera a druhů min. vnitra o neodůvodněném zákazu národně-socialistické schůze v Trutnově,

VI. posl. Kaspera a druhů min. soc. péče, aby konečně byla uzavřena úmluva mezi Německou říší a Československou republikou o vyplácení podpory v nezaměstnanosti dělníkům přecházejícím přes hranice,

VII. posl. Kaspera a druhů vládě o ochranných opatřeních proti úplnému připravení dělnictva z Rotavy a okolí o živobytí.

VIII. posl. dr Peterse a druhů min. financí o vzorcích přihlášek pro staropensisty,

IX. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty a financí o poškození učitelů novým zákonem o pensistech č. 70/1930 Sb. z. a n.,

X. posl. Vančo, Janečka, Stundu a druhov vláde ohľadom stavby dráhy Červená Skala-Margecany,

XI. posl. Polívku a druhov min. školstva a nár. osvety v záležitosti absolventov československej štátnej obchodnej školy v Nitre ročník 1925/26,

XII. posl. Matznera a druhů min. vnitra o vydávání honebních lístků, které se neshodují s nařízeními,

XIII. posl. Gläsela a druhů min. zemědělství a min. pro zásobování lidu, že ašský okresní úřad úředně snížil ceny mléka,

XIV. posl. Hadka, Höhnela a druhů min. vnitra, že liberecký okr. úřad a liberecké policejní ředitelství zakazuje komunistické straně v okrese chrastavském všechny schůze a přednášky,

XV. posl. dr Hassolda a druhů min. školství a nár. osvěty o umístění některých oddělení německé vysoké školy technické v Praze.

Předseda: Počátkem schůze byla rozdána tištěná Těsnopisecká zpráva o 72. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze rozdán tištěný návrh a současně přikázán výboru iniciativnímu:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

757. Návrh posl. Böllmanna a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 297 Sb. z. a n., o povinném známkování chmele.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem tuto žádost:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádost kraj. soudu v Bratislavě ze dne 21. října 1930, č. Tl XVII 34/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 31. října 1930, č. 9843/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečin pomluvy tiskem podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 280-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 755) o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu (tisk 759) - (na zákl. §u 35 jedn. řádu).

Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. dr Zadina, zpravodajem výboru zásobovacího p. posl. Křemen.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! (Výkřiky komunistických poslanců.)

Při posuzování vážné situace našeho zemědělství jest nutno konstatovati, že nejostřeji projevuje se současná krise u obilnářství, které trpí stále hlubokým poklesem cen a váznutím odbytu. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) A při tom nejhůře jest postižena pšenice, jejíž cena placená zemědělcům pohybuje se v některých oblastech kolem 100 Kč a na Slovensku snad ještě níže, a dále žito, za které v obilnářských krajích se platí asi 70 Kč. Ceny ty jsou podstatně nižší než roku loňského a příčinou jejich poklesu v letošním hospodářském období jest další značný pokles cen na světovém trhu, zaviněný zejména dumpingovými opatřeními různých států. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Dosavadní zákonná opatření neuplatnila se dosud tou měrou, jak bylo očekáváno. Zejména celní přirážky k obilním clům nenabyly ještě účinnosti kromě u ječmene a ovsa, kde platí clo spolu s přirážkami 70 Kč... (Hluk a výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje):... za 1 q, kdežto u pšenice, žita a mouky nastoupí plná účinnost celních přirážek teprve po uplynutí výpovědní lhůty obchodní smlouvy s Maďarskem dne 15. prosince t. r.

Této nesrovnalosti využívá nezřízená spekulace, která dováží k nám obrovská kvanta chlebovin a mouky, většinou na sklad a pozdější zpeněžení, počítajíc na pozdější zvýšení cen a docílení zisků. Tato záplava cizího obilí a mouky působí přímo katastrofu v našich hospodářských poměrech, poněvadž trh obilní jest tím ubíjen na dlouhou dobu, ceny obilní jsou stlačovány, zemědělci a zemědělská družstva nemohou své zásoby odbývati ani při špatných cenách a značné škody trpí též mlynářský průmysl a obchod.

Státní správa nemůže přihlížeti nečinně k těmto těžkým hospodářským důsledkům, naopak musí použíti všech vhodných prostředků k tomu, aby tyto velké škody hospodářské byly odvráceny a nezřízená spekulace zmařena. V tomto směru navrhovaly kruhy zemědělské několik vhodných prostředků a mezi nimi též zvláštní úpravu pro přednostní semílání domácích chlebovin a přimíchávání mouky domácí k dovážené mouce cizí. Tato myšlenka byla již vyřešena úspěšně v jiných státech, zejména ve Francii a v Německu, a sice způsobem značně vypjatým, kdy Francie normovala přednostní semíláni domácí pšenice na 97% a Německo v současné době na 80%.

Nový zákon ukládá mlýnům povinnost semlíti měsíčně takové množství domácí pšenice, které činí alespoň 75% celkového jimi semletého množství pšenice, a stejně tak u žita, nejméně však 95%. Mouka uváděná od mlýnů do obchodu musí odpovídati nejméně tomuto stanovenému poměru.

Tato ustanovení o povinném semílání domácích chlebovin budou se dotýkati především mlýnů obchodních, a sice zejména těch, které pravidelně kupovaly a mlely cizí pšenici. Aby v celkové úpravě nebyla žádná mezera, které by mohla zneužívati spekulace, bylo nutno opatření to vztáhnouti též... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje): ... na námezdní mlýny, které mají povinnost dáti si prokázati původ obilí, dováženého k semletí za mzdu. Prováděcí nařízení zajisté vyřeší tento postup takovým způsobem, aby neznamenalo žádnou obtíž pro zemědělce při obstarávání jejich mletí u námezdních mlýnů.

Opatření o povinném přednostním semílání domácích chlebovin bylo by naprosto neúčinné, kdyby se mohlo volně obchodovati cizozemskou moukou, jejíž dovoz, třebaže jest zpravidla dražší než mouka domácí, značně ztěžuje odbyt domácí mouky a tím i domácích chlebovin. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje): Konstatuji, že skutečně je pravidelným zjevem, že mouky cizí, maďarská a americká, jsou dražší nežli mouky domácí. Stačí si vzíti bursovní lístek, kde se vidí velmi jasně, že americká a maďarská mouka je dražší nežli stejně kvalitní a dobrá mouka domácí. Z toho odvozuji, že není třeba se obávati žádného zdražení mouky pro konsumenta.

Z toho důvodu a jako logický důsledek povinného semílání jest nutné a účelné další opatření povinného mísení mouky cizí s moukou, vyrobenou z domácího obilí, ve stejném poměru jako u semílání. Vláda má zmocnění, aby tento stanovený poměr pro semílání a mísení mouky dle potřeby měnila.

Dále obsahuje osnova zákona celou řadu kontrolních opatření zabezpečujících řádné plnění zákona. Mlýny jsou povinny vésti zápisy o množství semílané pšenice a žita dle původu. Mouka dovezená z ciziny musí býti míchána s moukou domácí pod kontrolou důchodkového kontrolního úřadu. Tato povinnost vztahuje se i na zásoby mouky již k nám dovezené, pokud přesahuje množství 10 q. Všechny dosavadní smlouvy, uzavřené o dodávce mouky, musí býti plněny výhradně v mouce odpovídající novým předpisům. O diferenci cenové se mohou strany dohodnouti, jinak rozhodne příslušný rozhodčí soud Plodinové bursy. Dozor na zachování tohoto zákona provádí finanční správa zvláštními orgány k tomu pověřenými. Přestupky tohoto zákona trestají politické úřady peněžitou pokutou nebo tresty na svobodě, případně propadnutím zboží nebo ztrátou živnostenského oprávnění. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, toliko ohledně mísení mouky 15. dne po vyhlášení, a má platiti do konce srpna 1931.

Novým zákonem sleduje se ten účel, aby zvýšila se poptávka po domácích chlebovinách, aby tím způsobem umožnil se našim zemědělcům zvýšený odbyt pšenice a žita, dále, aby těžiště domácího zásobování bylo položeno na domácí zboží, které zpravidla kvalitou i cenově lépe vyhovuje našim konsumentům a dále, aby byla poskytnuta částečná podpora našemu mlynářskému průmyslu, nacházejícímu se rovněž v těžké krisi výrobní a odbytové. Zemědělský výbor ocenil velkou důležitost tohoto zákona ze všech uvedených hledisk a schválil jej dle vládního návrhu beze změny. (Potlesk - Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk. - Výkřiky posl. Hodinové a Śliwky. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Zásobovací výbor, projednávaje předlohu vládního zákona tisk 755... (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Křemen (pokračuje):.. o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu dospěl k přesvědčení, že tento zákon prospěti má více produkci zemědělské nežli zásobování. (Výkřiky posl. Śliwky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. Pane posl. Śliwko, nemáte slovo.

Zpravodaj posl. Křemen (pokračuje): Uznávaje však těžkou krisi v zemědělství, kterou je třeba léčiti všemi prostředky, které můžeme uskutečniti, schvaluje tento zákon v dobrém úmyslu chrániti naši domácí zemědělskou výrobu proti zahraniční konkurenci.

V poměrně krátké době v naší republice stali jsme se soběstačnými v produkci zemědělské jak rostlinné, tak i živočišné. Nedostává-li se nám průměrně asi jedné pětiny celé spotřeby pšenice v našem státě, máme přebytek žita, ječmene, ovsa a proto... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Křemen (pokračuje):... a proto v příštích letech možno velmi dobře usměrniti výrobu dle spotřeby, nebude-li zemědělec nucen prodávati své výrobky pod cenou výrobních nákladů.

Za dnešních poměrů zemědělec vyrábí a prodává pod cenou výrobních nákladů, protože jedině on nemá možnost zakalkulovati do svých výrobních nákladů svoji práci, práci celé rodiny. (Výkřiky posl. Hodinové.) investice hnojiv, nářadí, zvýšené daně v posledních letech a různé dávky veřejné, jakož i ztráty, které v živém inventáři na statku i v chalupě nastanou. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tyto poměry však trvají již druhý rok a zemědělec klesá pod tíhou břemen a zadlužení. (Hluk.)

Nikdo na světě by takto nepracoval, aby každým rokem do svého podniku musel dosazovati kapitál, který se dluží. V žádném výrobním odvětví nepoklesly ceny mzdy tak hluboko jako v zemědělství, kde, možno říci, za jediný rok zhroutily se ceny o 50 až 60%. Kdyby zemědělec využil ke své obraně takových prostředků, jako jsme měli příležitost viděti u výroby průmyslové, v dolech atd., mělo by to strašnější důsledky pro náš stát i zásobování obyvatelstva. Tyto důsledky by pocítili na prvém místě zvláště tací konsumenti, kterým nejlepší mouka z domácí pšenice není dost dobrá a kteří požadují při svých nákupech mouku cizí provenience. Je velmi nutné si uvědomiti povinnost každého občana tohoto státu, aby při veškerých nákupech dával přednost výrobkům domácím před zahraničními. V tomto směru zejména Německo nás předstihuje ve své propagaci i v provádění, ale u nás se stalo módou nakupovati cizí výrobky a plýtvati tak národním kapitálem do ciziny. Kdybychom zjistili, kolik miliard, které bychom mohli ušetřiti doma, vydáme ročně za hranice, žasli bychom nad tímto naším nedostatkem, který se pak projeví neúprosně v krvi hospodářského života celého státu.

Účinnost tohoto zákona projeví se při nákupech pšenice a pšeničné mouky, která se k nám ve větší míře dováží. U žita nebude míti tento zákon velkého účinku, neboť žita doma vyrobeného máme takové množství, že bychom vůbec nepotřebovali je dovážeti.

Je nám známo, že míchání hotové mouky bude spojeno s většími obtížemi než míchání zrna, které bude jednoduché. Ve mlýnech smíchá se 75% pšenice domácí s 25% pšenice cizí aneb 95% žita domácí produkce s 5% žita cizího původu a mletím se důkladně promísí. Míchání mouky bude obtížnější a proto bude lépe, když už nemůžeme býti bez dovozu, doveze-li se k nám chybějící pšenice, která se u nás semele. Naše mlýny budou míti práci, dělníci najdou existenci a doma zbudou otruby, opět potřebné pro mlékaření. Dováží-li se jen čistý výrobek, pak podporujeme cizí státy i v jejich zaměstnání.

Jsme si plně vědomi, že tento zákon má býti opět jen částečnou pomocí v těžké krisi zemědělské jako předchozích-šest zákonů, které již byly slavnou sněmovnou přijaty. Zákony tyto ještě nemohly vejíti v účinnost, poněvadž máme zahraniční smlouvy, zejména smlouvu s Maďarskem, která bude teprve 15. prosince rozvázána. Maďarský stát usiluje o prodloužení této lhůty a tu je třeba říci důrazně, že tato lhůta nemůže býti naším státem prodloužena, že trváme bezpodmínečně na tom, aby 15. prosince se skončila platnost smlouvy, která se zakládá ještě na starých zákonech Jsme ochotni jednati s maďarským státem o novou zahraniční smlouvu, bude-li tento stát respektovati nové zákony, vydané v naší republice, od nichž nemůžeme upustiti, a jejichž trvání je prestiží našeho státu.

Tento zákon také nezdražuje mouku v prodeji, poněvadž není příčiny, aby mouka ta byla v obchodech zdražována. Rozdíly mezi cenou obilí a mouky jsou dnes tak značné, že by snesly zakalkulování práce s mícháním mouky, ale nebude toho ani potřebí, takže mouka nemusí býti zdražována.

Proto zásobovací výbor, uváživ všechna tato hlediska, připojuje se k usnesení výboru zemědělského a doporučuje, aby tento vládní návrh byl přijat slavnou sněmovnou beze změny. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 30 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Kubač, Śliwka, Čižinská, Sedorjak, Babel; na straně "pro" pp. posl. Geyer, Scharnagl, Mikuláš, Jaksch, Knotek, Krumpe.

Dávám slovo p. posl. Kubačovi.

Posl. Kubač: Včerajším dňom podali agrárni zemäni, vyhladovujúci koristníci robotníkov, návrh zákona o miešaní a somielaní múky. Tento zákon je postupom dnešnej vlády ku zničeniu posledných zbytkov demokracie. Táto vláda dáva zmocňovací návrh k najďalekosiahlejšiemu ľubovoľnému opatreniu. Toto opatrenie je predovšetkým namierené proti sovietskému robotnicko-roľníckemu štátu, ako dôvodová zpráva hovorí. Je už mnohokráť vyvrátenou lžou, že Sovietsky sväz rozhoduje o poklese cien, lebo celkový jeho vývoz činí len 7% svetového vývozu a len 1/3 vývozu cárskeho Ruska. Zejmena vývoz z SSSR do Československej republiky hrá naprosto malú úlohu.

Všetky šírené klevety agrárnych zemänov a sociálfašistov proti sovietskému dumpingu nie sú ničím iným, než štvanicou, aby kapitalisti od colnej války mohli snažšie prejsť k otvorenej imperialistickej válke proti Sovietskemu Rusku.

Je samozrejmé, že Sovietský sväz sa snaží ako každý iný kapitalistický štát, aby mohol dovážať, a je prirodzené, že Sovietský sväz odpovie i na túto provokáciu čsl. buržoazie stejne, ako odpovedal na provokáciu Francie, Rumunska, Maďarska a iných fašistických štátov.

Československá buržoazia je ďaleko viac odkázaná na vývoz do Sovietského Ruska než tento štát robotníkov a roľníkov na vývoz do Československej republiky. Prehlašujeme, že budeme posudzovať všetké opatrenia, ktoré jedine vlasti medzinárodného proletariátu, Sovietskému sväzu, prispievajú pri grandióznej výstavbe socializmu, a všetkými prostriedky potierať všetké opatrenia, ktoré by ho poškodily a sledovaly válečné štvanice proti nemu. A práve tento cieľ sleduje najsprostejším a najpreluhanejším spôsobom predložený návrh. Tento návrh musí mať bezpodmienečne tiež za následok colnú válku a v dôsledku toho i otvorenú válku proti druhým kapitalistickým štátom. Takým spôsobom je vláde daná možnosť rozpútať nové vzájomné vraždenie pracujúceho ľudu v prospech všetkých imperialistov. Uskutočnením predloženého návrhu bude daná agrárnikom a keťasom ďalšia možnosť, diktovať malým a stredným roľníkom ceny čo najnižšie a predávať za ceny čo najvyššie. Je prirodzené, že by táto vláda ako ostatné meštiacke vlády podporovala len bohatých na úkor chudobných. Návrh smeruje k všemoci fašistickej byrokracie. Táto vláda hladu, fašizmu a imperialistickej války mala by možnosť ľubovoľne kedykoľvek prehlásiť, že v inom štáte sú horšie pracovné podmienky, ako sú u nás, prehlašovala by za prirodzené, že v Sovietskom sväzu sú najhoršie pracovné podmienky a že všetci tamojší robotníci a roľníci sú trestanci a rádila by, ako by chcela; stejne prišli by priemysloví baróni so zmocnením vlády učiniť všetky vhodné opatrenia v prospech ich ohromných ziskov. Stejne by bola vláda zmocnovaná k tomu, aby svevoľne zakazovala a krvave potlačovala každú stávku, každý triedny boj proletariátu, poneváč tento pôsobí nepriaznive na hospodárstvo buržoazie a jej štátu. Nie sme prívrženci meštiackeho parlamentu a prehlašujeme otvorene, že proletariát má meštiacku demokraciu smiesť a nastoliť demokraciu svoju, demokraciu proletársku, diktatúru proletárskych sovietov. Ale predložený návrh smeruje k tomu, aby bola znemožnená jakákoľvek kontrola pracujúceho ľudu, aby o všetkom rozhodovala vláda, aby na základe tajného jednania prevádzala náhle všetko proti vôli pracujúcich. Tento návrh je návrhom hladu preto, že smeruje k vyhladoveniu pracujúcich robotníkov a roľníkov v prospech vykorisťovateľov. Tento návrh je návrhom fašizmu, pretože dáva všetku moc do rúk byrokracie. Tento návrh je prípravou imperialistickej války, pretože má viesť k vzájomným pračkám medzi imperialistickými štáty, obzvlášť k ozbrojenému ťaženiu všetkých imperialistov proti Sovietskému sväzu. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. listopadu 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 52 této těsnopisecké zprávy.]

Nie je v dejinách, že by bola ešte jedna taká vláda na tejto zemeguli, čo by bola previedla toľko zákonov, ale zákonov na zbiedačenie a vyhladovenie ľudu, ako táto vláda. A tento vládny návrh zákona má byť novou formou vykorisťovania a vydierania pracujúcich robotníkov, roľníkov, živnostníkov a malých obchodníkov. Tento zákon o vymielaní a miešaní múky má byť premrskaný za 24 hodiny, aby to mali agrárni zemäni čím skôr v ruke, aby mohli čím skôr započať s týmto útokom a aby sa široká verejnosť nemohla o ňom vyjadriť. A soc. demokrati nechávajú tento návrh zákona previesť a sami budú zaň hlasovať len preto, že je to ich záujem udržať tento systém agrárnych a priemyslových vykorisťovateľov. Tu je videť v plnej nahote váš sociálny fašizmus. Tento návrh zákona, podľa nehož má byť somielaná dovážaná a domáca pšenica v pomere 25% ku 75% a dovážané a domacie žito v pomere 5% ku 95%, a len v tomto pomere môže byť daná do obehu múka cudzia. Táto soc. fašistická vláda s agrárnymi zemäny odôvodňuje tento návrh tým, že zemedelská kríza neni len krízou cenovou, ale aj krízou odbytovou a že je preto treba podporovať domáce výrobky. Myslíte, že tým bude pomožené tejto krízi? Naopak, zdražia sa tieto výrobky režiou, tým, že budú sriaďované stanice na miešanie múky, kde bude nutno sriadiť technické zariadenie pre tento účel, ktorý len zvýši režiu a zdraží múku. Zároveň vznikne zdraženie prerušením priameho dovozu cudzej múky do určených staníc a dovozom domácej múky na miesto určené, skladovaním, vysypávaním, miešaním a zas mechovaním a odvážaním do obchodu. Podľa striezlivého odhadu bude sa javiť táto kalkulácia takto: Pšeničná múka parita Praha. - Cena miešanej múky v pomere 25: 75, pri čom nech je vzatá za základ cena dovážanej múky 285 Kč za 100 kg a domácej múky 260 Kč za 100 kg. Tedy 266˙25 Kč, dovozné 8 Kč, zpiatočné dovozné zo stanice miešania 8 Kč, mech 3 Kč, 1% úbytok 2˙50 Kč, dovoz z dráhy a zpät 6 Kč, manipulácia 4 Kč, úhrnom je cena miešanej múky pšeničnej 297˙75 Kč za 100 kg.