Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

167 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, dr Matoušek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 76. schůzi poslanecké sněmovny.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Chloupka za posl. Ščereckého; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 29. října 1930 posl. Fr. Svobodu za posl. Husnaje, dne 30. října 1930 posl. Koudelku za posl. Fr. Svobodu a posl. inž. Nečase za posl. V. Beneše; klub poslanců čsl. strany národně-socialistické dne 24. října 1930 posl. Slavíčka za posl. dr Patejdla, dne 30. října 1930 posl. dr Patejdla za posl. Slavíčka, dne 31. října 1930 posl. Slavíčka za posl. dr Moudrého; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kubače za posl. Jurana; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" dne 24. října 1930 posl. dr Petersilku za posl. dr Mayr-Hartinga, dne 30. října 1930 posl. Scharnagla za posl. dr Petersilku; klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 31. října 1930 posl. Böllmanna za posl. Hodinu a posl. Jelinka za posl. dr Peterse, dne 3. listopadu 1930 posl. Zierhuta za posl. Böllmanna; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Geyera za posl. Simma; klub poslanců "Deutsche Natio nalpartei" posl. Matznera za posl. dr Schollicha; klub poslancov krajinskej kresťanskej socialnej strany dne 29. října posl. Dobránskyho za posl. dr Jabloniczkyho, dne 3. listopadu 1930 posl. Hokkyho za posl. Dobránskyho; klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Pružinského za posl. Šaláta.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Langra za posl. B. Procházku.

Předseda: Posl. Kliment pronesl ve své řeči v 75. schůzi poslanecké sněmovny výroky ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké.

Ze senátu došla sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 22. října 1930, že senát v 56. a 57. schůzi dne 21. a 22. října 1930

přijal osnovu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 9. června 1927, č. 88 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků, a doplňují jeho ustanovení (tisk 274 sen.), ve znění usneseném posl. sněmovnou,

schválil Smlouvu mezi republikou Československou a republikou Polskou o užívání městských objektů bývalé obce Těšína, podepsanou v Olomouci dne 21. prosince 1929, se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 281 sen.).

Předseda (zvoní): Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. dr Daňka a druhů ministru nár. obrany v záležitosti náhradní zálohy Jos. Božka (č. D 344-III),

posl. Sedláčka, Vičánka a druhů ministru vnitra o nevyřízených žádostech za podporu z nouzového fondu občanům krupobitím postiženým v obci Kostelci u Kyjova (č. D 345-III),

posl. Böhma ministru pošt a telegrafů o nepravidelném doručování časopisu "Deutsche Landpost" v okrese Štětí (č. D 341-III),

posl. Adámka a druhů ministru školství a nár. osvěty o zadržování platů nově přijatým učitelským silám (č. D 346- III),

posl. Vičánka a druhů ministru školství a nár. osvěty o jmenování PhDr. E. Švagra mimořádným profesorem českého vysokého učení technického v Praze (č. D 347-III).

Předseda (zvoní): Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. železnic na dotazy:

posl. Polívky o zrušenia lázní na Vrútkách (č. D 175-III),

posl. Simma o nekvalifikovatelném chování železničního průvodčího (č. D 247-III);

vlády na dotaz posl. Chalupníka a soudr. o zastavení výroby v železárnách v Bránce u Opavy (č. D 96-III);

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. Jaši v záležitosti těžkých nedostatků budovy školní na Velehradě, vybudované "Katolickým podporovacím spolkem diecése olomoucké", jenž jako správní vydržovatel dožaduje se, aby úřady donutily obec převzíti budovu v dnešním nevyhovujícím stavu (č. D 282-III),

posl. dr Daňka a druhů v záležitosti vybudování menšinové měšťanské školy v Březové n. Sv. (č. D 312-III).

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tištěné vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

751. Vládní návrh zákona o použití úředníků vyšší pomocné soudní služby u soudů a poručenských (sirotčích) úřadů.

755. Vládní návrh zákona o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu.

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

705. Interpelace:

I. posl. Viereckla a druhů min. financí o chování přednosty berní správy Štrympla v Jáchymově,

II. posl. Kaspera a druhů min. železnic, že přednosta stanice v Radvanicích u Trutnova nesprávně odmítl dělnický týdenní lístek,

III. posl. Gläsela a druhů min. vnitra o zákazu turnéřského sletu pořádaného chebskou Jahnovou turnéřskou župou v neděli dne 5. října a spojenou s lidovou tělocvičnou hrou "Boj o žerď" v ašském okrese,

IV. posl. Hummelhanse, Brodeckého, Staňka a soudr. min. železnic o nebezpečném železničním podjezdu u stanice Běchovic,

V. posl. Gläsela a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Deutscher Landbote" v Karlových Varech,

VI. posl. Krumpe a druhů min. pošt a telegrafů o zaostalých poštovních poměrech v Schönbachu v okrese Německé Jablonné,

VII. posl. dr Kafky, dr Peterse a druhů min. financí o jazykové praksi berní správy v Německém Jablonném,

VIII. posl. Špatného, Zeminové, Bergmanna, Hatiny a druhů min. soc. péče o zlepšení pensijního pojištění soukromého úřednictva a zřízenectva,

IX. posl. Špatného, Zeminové, Hatiny a druhů min. soc. péče o stavbě nového paláce a léčeben Všeobecného pensijního ústavu,

X. posl. Bergmanna a druhů min. vnitra o sabotáži družstevního podnikání čsl. četnictva,

XI. posl. Bergmanna a druhů min. vnitra o domnělých krádežích spisů v četnickém oddělení min. vnitra,

XII. posl. Zeminové, Špatného, Bergmanna, Lance, Stejskala a druhů vládě o neudržitelné drahotě nejdůležitějších potřeb obyvatelstva,

XIII. posl. Netolického, Slavíčka, Tykala, Vaňka a druhů min. soc. péče o invalidním a starobním pojištění samostatně výdělečně činných,

XIV. posl. dr Staňka, Mašaty, Berana, Dubického, dr Kalaše a druhů min. vnitra, soc. péče a veř. prací o postupu Městské spořitelny Pražské a Městské spořitelny na Král. Vinohradech v stavebním družstvu "Spořilov",

XV. posl. Horpynky a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Brüxer Volkszeitung".

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

K tisku 253. Odpověď vlády na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů o hrozící katastrofě nezaměstnanosti v Gemeri (tisk 39).

699. Odpovědi:

I. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o postupu vůči válečné vdově Ter. Eltnerové z Rybářů, Horní Nové Město č. 383 u Karlových Varů, který je výsměch m každému sociálnímu cítění (tisk 295/X),

II. vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o novelisaci §u 17, odst. 3 zákona ze dne 22. prosince 1924 o úsporných opatřeních ve veřejné správě (tisk 295/XXIII),

III. min. železnic na interp. posl. Köhlera, Simma a druhů o dopravních poměrech na železniční trati Praha-Seidenberg (tisk 557/VI),

IV. min. vnitra na interp. posl. Nitsche a druhů, že se nedodržují ustanovení jazykového práva ve správních okresech s kvalifikovanou německou menšinou na Slovensku (tisk 557/II),

V. min. spravedlnosti na interp. posl. Stříbrného, dr Perglera, Gajdy a druhů o skandalisování politických odpůrců (tisk 295/XVIII),

VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. V. Beneše, Seidla a soudr. o zástupcích školy v místní škol. radě v Čepicích (tisk 320/XXIV),

VII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Staška a druhů o zneužití oslav osmdesátých narozenin pana presidenta republiky k urážkám náboženských citů žactva na školách pražských (tisk 320/III),

VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Simma a druhů o nepatřičných událostech při otevírání českých menšinových škol (tisk 79/XV), a interp. posl. dr Hassolda a druhů o chytání školních dětí v Pošumaví pro českou školu (tisk 295/IV),

IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Simma a druhů o jazykových opatřeních zem. školní rady pro Čechy (tisk 174/IX),

X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o vypracování učebných osnov pro obecné školy (tisk 402/XIV),

XI. min. soc. péče na interp. posl. Oehlingera a druhů, jak okr. nemocenská pojišťovna v Novém Městě n. M. nakládá s německým dělnictvem z Olešnice v Orlických Horách (tisk 400/VII),

XII. min. zemědělství na interp. posl. Hokky a druhů min. vnitra, z jaké příčiny jest nemovitost lesního kompossesorátu obce Ťačova spravována již dlouhou dobu vládním komisařem (tisk 386/VIII),

XIII. min. soc. péče na interp. posl. Köhlera a druhů o zřízení závodních výborů (tisk 557/X),

XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o podporování veřejné o světy (tisk 432/XIV),

XV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zřízení úplně zbytečné české školy ve Stráži (tisk 456/XIII),

XVI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Richtra, Langra, Sladkého, dr Stránského a druhů o umístění měšťanských škol v Březové na Mor. a o stavbě školní budovy (tisk 209/XIX),

XVII. min. soc. péče na interp. posl. Štětky a soudr. o poměrech u okr. nemocenské pojišťovny v Písku (tisk 432/II),

XVIII. min. financí na interp. posl. Horpynky a druhů o opatřeních ke zmírnění krise jabloneckého sklářského průmyslu (tisk 440/IV),

XIX. min. financí na interp. posl. Knirsche a druhů o překážkách, jež se působí zavedení autobusové dopravy zvláště v severozápadních Čechách v Rudohoří a Středohoří (tisk 174/ VIII).

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány tištěné Zápisy o 72., 73. a 75. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byla rozdána tištěná Těsnopisecká zpráva o 73. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány tištěné návrhy a byly současně přikázány výboru iniciativnímu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

718. Návrh posl. Grebača-Orlova a druhov na udelenie podpory pohorelcom obce Dlhá n. Oravou.

719. Návrh posl. Štětky, Gottwalda, dr Sterna a soudr. na poskytnutí úplného odškodnění všem obětem bratislavské katastrofy, způsobené výbuchem v kapslovně v Bratislavě.

720. Návrh posl. Lance, Zeminové, Tučného a druhů na vydání zákona o zřízení "Fondu pro sociální péči hornickou" při ministerstvu veř. prací.

740. Návrh posl. Pekárka, Náprstka a druhů na urychlené předložení vládní osnovy zákona o zajištění stavebních pohledávek.

741. Návrh posl. Al. Beneše, Vávry, Ostrého a druhů na zvýšení provise z prodeje poštovních známek z 1% na 3%.

744. Návrh posl. dr Staňka, Mašaty, Berana, dr Zadiny, Teplanského a druhů na urychlenou úpravu mimořádných poměrů hospodářských zmocňovacím zákonem.

745. Návrh posl. dr Staňka, Mašaty, Berana, dr Zadiny, Teplanského, Böllmanna, Hodiny a druhů na vydání zákona o podpoře domácího obilnářství.

746. Návrh posl. Špatného, Šmejcové, dr Patejdla a druhů, aby město Kolín zařazeno bylo do vyšší třídy místních přídavků.

748. Návrh posl. Bergmanna, Hatiny a druhů na přeřazení obce Hřenska, okres Děčín, do skupiny B činovného.

749. Návrh posl. Bergmanna, Stejskala, Šeby a druhů na přeřazení města Josefova do skupiny míst B činovného.

750. Návrh posl. dr Staňka, Mašaty, dr Zadiny, Bečáka, Blažka, Stundy a druhů na vydání zákona, jímž se mění a doplňuje zákon z 12. srpna 1921, č. 297 Sb. z. a n., o povinném známkování chmele.

752. Návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů na vydání zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby úplně zakázala dovoz zemědělských výrobků nebo nařídila pro něj přísné povolovací řízení, má-li dovoz škodlivý vliv na přirozené vytváření cen na domácích trzích.

753. Návrh posl. Böllmanna, Windirsche, Böhma, Hodiny, Halke a druhů na urychlenou úpravu mimořádných hospodářských poměrů zmocňovacím zákonem.

Předseda (zvoní): Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Chebu ze dne 23. října 1930, č. Nt VIII 124/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Hassolda pro přečin urážky na cti spáchaný tiskem (č. J 278-III),

okr. soudu v Chustu ze dne 20. října 1930, č. Nt 41/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 25. října 1930, č. 8604/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 279-III).

Předseda (zvoní): Odvolána byla žádost.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Okr. soud ve Fryštátě přípisem ze dne 27. října 1930, č. Nt IX 53/30, odvolal žádost ze dne 12. srpna 1930 za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přestupky podle §§ 488, 491 tr. z. a čl. V zákona č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J 256-III, pres. sděl. 67. schůze).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednává ní prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 629), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, podepsaná na štrbském Plese dne 27. června 1930, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. července 1930, č. 114 Sb. z. a n. (tisk 700).

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního jest p. posl. inž. dr Toušek, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. dr Hnídek.

Budeme pokračovati v rozpravě, započaté v 72. schůzi sněmovny dne 21. října 1930.

Přihlášeni jsou ještě tito řečníci: na straně "pro" p. posl. inž. Novák; na straně "proti" pp. posl. Rjevaj, Dvořák.

Dávám slovo prvnímu řečníku, jímž jest p. posl. inž. Novák.

Posl. inž. Novák: Slavná sněmovno! Obchodní a plavební smlouva republiky Československé s Rumunskem dala podnět k debatě o hospodářských poměrech, jak se vyvinuly v poslední době a které jsou příčinou naší hospodářské krise. Leč dříve než přikročím k jádru věci, dovolte mi, abych co nejrozhodněji protestoval jménem klubu poslanců nár. demokracie proti projevu ministra zahraničních věcí republiky Německé Curtiusa, jenž obsahem i formou přesahuje sféru hospodářských zájmů a je vyjádřeným vměšováním do našich vnitropolitických poměrů. Takový způsob projevu nemůže přispěti k zlepšení hospodářského soužití mezi naším státem a republikou Německou, neboť zbraň, jíž užil ministr Curtius, je zbraní velmi dvojsečnou. Těžko lze doufati v uskutečnění celního a tudíž hospodářského míru, budou-li jej přední representanti států připravovati způsobem, jenž se hluboko dotýká citů všech příslušníků našeho státního národa. (Výborně!)

A teď k věci. Temperamentní řečník strany republikánské p. dr. Zadina ve své poslední řeči velmi drasticky vylíčil poměry, v nichž se ocitlo naše zemědělství. Podle jeho vývodů by se zdálo, že se náš stát chová k zemědělcům přímo macešsky, kdežto všem ostatním vrstvám výrobním projevuje všemožnou pozornost. Pan dr Zadina dokonce řekl, že zemědělství nevidělo od československého státu dosud ani koruny. Nu, nechci se zabývati všemi zákony, poskytujícími především výhody zemědělcům, od pozemkové reformy až k úhradám živelních pohrom a rovněž nechci srovnávati rozpočet ministerstva zemědělství na př. s rozpočtem ministerstva obchodu, který je o 4/5, pravím o 4/5 nižší než rozpočet zemědělství. Stojí tu proti sobě velmi zajímavé cifry: Ministerstvo zemědělství 242.6 mil. Kč, ministerstvo obchodu 45.9 mil. Kč. Nechci se tím vsím zabývati, poněvadž je všeobecně známo, že jednou z největších předností našeho mladého státu, ba možno říci jeho štěstím je, že byl od počátku - ovšem v mezích možnosti a finanční únosnosti - stejně spravedlivým ke všem vrstvám a stavům. Neměli bychom zapomínati, že jen tomu děkuje náš stát za to, že vnitřní jeho poměry rozvíjely se tak klidně a zdravě, bez nebezpečných otřesů.

Pan dr Zadina mluvil i o nezřízené ochraně celní v průmyslu a srovnával ji s ochranou zemědělskou, ale zapomněl říci, že tato vysoká cla průmyslová jsou už dávno jen na papíře, neboť byla obchodními smlouvami snížena až o 80%, ba možno říci, že celní ochrana mnohých průmyslových odvětví, zvláště oněch, jež u nás nově vznikla po válce, na př. umělé hedvábí atd., je naprosto nedostatečná anebo vůbec žádná. Nechci také zdůrazňovati, že se ještě nikdy u nás nestalo, aby pro průmyslová cla musila býti vypověděna některá obchodní smlouva, nýbrž jen mimochodem poznamenávám, že na příklad bezesmluvním stavem s Maďarskem bude náš průmysl citelně poškozen a že tím nezaměstnanost, zvláště v průmyslu textilním, jen vzroste.

Tím, co jsem řekl, nechci také zdůrazňovat další vývoj věcí, poněvadž nemohu a nechci podceňovati význam krise zemědělské. Vím dobře, co znamená zemědělství pro průmysl, živnosti i obchod. Všem těmto hospodářským složkám nemůže býti a také není lhostejno, je-li ohrožen tak velký konsument, jakým je zemědělství, a proto budou jistě svorně podporovati všechny snahy směřující ke zmírnění jeho krise, neboť všichni velmi dobře víme, že blahobyt zemědělských vrstev je blahobytem celého národa, stejně jako je krise zemědělská vždy a všude jednou z hlavních příčin krise ostatních složek výrobních, jak jsme toho právě svědky, a to nejen doma, ale všude, kamkoliv pohlédneme za hranice. U nás je zemědělství přímo spoutáno s výrobou průmyslovou, poněvadž jsou největšími vzájemnými konsumenty. A proto nemůže býti zemědělská krise lhostejnou ani průmyslníku, ani živnostníku a obchodníku.

Strana, kterou kladu si za čest zastupovati, již častěji a velmi jasně prohlásila, že pokládá za svoji povinnost, přispívati k řešení zemědělské krise, ovšem s ohledem na zájmy spotřebitelské i na zájmy naší obchodní politiky. Otázky hospodářské nelze řešiti jednostranně, a zabýváme-li se dnes na všech stranách krisí zemědělskou, nesmíme si utajovati vzrůstající krisi průmyslovou, která se nejvýmluvněji projevuje v počtu nezaměstnaných, který od loňského roku klesl tak, že ani r. 1926 nedosáhl počtu 88.000 jako právě nyní. Již dnes máme kraje přímo zamořené nezaměstnaností, kde je skutečná bída.

Průmyslová krise projevuje se však i ve vývozu, který v prvních deseti měsících letošního roku klesl proti loňsku o 1626 mil. Kč, a to v hotových tovarech skoro o celou miliardu. V téže době poklesl i dovoz asi o 2893 mil. Kč, a to u hotových výrobků o 743 mil., kdežto u surovin o 1865 mil. Kč, což je ovšem velmi špatnou předzvěstí pro budoucnost. Naše bilance, která byla loni v prvních 9 měsících pasivní 318 mil. Kč, je sice letos aktivní asi 950 mil. Kč, ale tato okolnost, jak je vidět, nezlepšuje situaci, neboť v obchodní bilanci rozhoduje vždy obrat, a ten vždy povážlivě poklesl a dále klesá. Musíme se proto snažiti, abychom zvýšili náš vývoz a hledali i nové zdroje průmyslového podnikání. O některých se zmíním později. Hlavní věcí je, abychom pokud možno nejdříve upravili svůj poměr ke státům, do nichž vyvážíme. Pro nás je zvláště důležitá doložka nejvyšších výhod, o níž mluvil p. kol. Šeba s určitými obavami. Zatím ovšem všechen průmysl vyslovil se jednomyslně pro tuto doložku, která nám nejspolehlivěji zajišťuje stejné nakládání na všech odbytištích. Preferenční systém vítal by náš průmysl jen tehdy rád, kdyby nevyvolal konflikty se státy, které by ho nebyly účastny, ale na kterých nám záleží. Ženeva ukázala velmi jasně všechny potíže z toho plynoucí. Pan kol. Šeba zmínil se při té příležitosti i o dopravní politice. Nelze sice říci, že by systém nejvyšších výhod v dopravní politice vůbec neexistoval, ale přesto souhlasím, že tu lze mnoho prospěšného vykonati.

Situace je dnes pro naše vyjednavače velmi nepříznivá a již proto nesmíme si ji ještě ztěžovati. Zvláště obtížnou projevuje se v našem hospodářském poměru k Jugoslavii. Jihoslovanský ministr zemědělství dr Frangeš představuje si řešení prostě tak, že, kolik sleví Československo na dovozních clech, tolik sleví Jugoslavie při dovozu průmyslových produktů. Je to sice formule velmi jednoduchá, ale dlužno uvážiti, s jakými obtížemi bude její provedení spojeno a lze-li při komplikovaných poměrech vnitrozemských pomocí ní dojíti vůbec k cíli.

Mluví se stále o celním míru, ale ani na ten nesmíme spoléhati, dokud zůstává jen při krásných slovech a dokud určitě nevíme, že konvence bude platiti ode dne, kdy byla podepsána, t. j. od 24. března t. r., a dokud není vyjasněn článek V., pojednávající o t. zv. katastrofální klausuli mezinárodní úmluvy o odstranění dovozních a vývozních zákazů a dokud nebude na jisto postaveno, že tento článek nebude rušen ustanoveními, obsaženými v článku VI. Rozumí se samo sebou, že můžeme podepsati, jen když podepíší všechny ostatní státy evropské - zatím podepsalo jen 18 států - při čemž musí býti vyjasněn i poměr doložky nejvyšších výhod všeobecně vůči státům ke konvenci nepřistoupivším, zvláště Spojeným státům americkým a ruským sovětům, o nichž tak starostlivě mluvil p. kol. Šeba, když s vřelostí až zarážející doporučoval novou smlouvu, o níž se v poslední době opět mluví. Jsem pevně přesvědčen, že není třeba ničeho měniti na starém stavu a že s úmluvou, kterou máme se sověty, pro vzájemný obchodní styk úplně vystačíme, neboť čím budeme míti ruce volnější, tím lépe pro nás. Mluvil jsem před nedávnem s vynikajícím říšsko-německým průmyslníkem z oboru chemie o ruském dumpingu. A víte co mně řekl? "Kdybychom měli volné ruce jako vy, učinili bychom asi to, co teď učiníte asi vy." Nu, nevím, co učiníme, ale mám za to, že v těchto dobách vyjednávati o novou smlouvu přece jen není vhodné. Novou závaznou smlouvu, přes dumping, který provozují sověty, i přes všechny ostatní příčiny? (Výkřiky komunistických poslanců) Až na malé výjimky vyslovil se skoro celý průmysl v čele s největšími strojírnami, textilem, ocelárnami, chemií atd. proti nové smlouvě nebo projevil naprostou lhostejnost. Průmysl arciť přihlíží předně k podmínkám úvěrovým - nestará se o politiku - o nichž netřeba se zvláště zmiňovati a k dumpingu, který se stává v poslední době nesnesitelným a který právě poškozuje nejvíce naše dělnictvo (Výkřiky komunistických poslanců.), neboť nepoškozuje dnes už jen naše zemědělství, nýbrž stejně náš průmysl dřevařský, mangan, petrolej, len, textil, výrobky chemické atd. Francouzské dřevařské organisace... (Výkřiky komunistických poslanců.) Dávejte pozor, je v tom mnoho poučného pro vás.

Francouzské dřevařské organisace požádaly již svou vládu, aby se dorozuměla s vládami sousedních států o boji proti dumpingové invasi dřeva ze sovětského Ruska, které v poslední době nabízí i našim drahám své pražce a to za ceny, s nimiž nelze vůbec soutěžiti. (Výkřiky komunistických poslanců.) Záleží-li vám na tom, abychom radši koupili od sovětů pražce, než aby je dělali naši dělníci, pak jest ovšem věc jiná.

Sovětské Rusko zaplavuje nás klihem za nemožně nízké ceny a ohrožuje tak existenci našich kliháren a lněnou přízi exportuje za ceny, neodpovídající ani cenám suroviny, jejímž jediným dodavatelem je arciť sovětský stát sám. Průhledná snaha sovětů opatřiti si vývozními obchody peněžní hotovosti resp. cizí devisy dostoupila u některých výrobků té míry, že po odečtení dopravného až na místo a jiných výdajů z prodejní ceny nezbude vůbec nic pro krytí výrobních nákladů. Jako příklad velmi zajímavý uvádím ruské chlorové vápno, jež se nabízí za cenu 4 1/2 až 5 liber za 1016 kg franco loď z Hamburku včetně originálního obalu, což odpovídá Kč 72·80 až 80·80 Kč za 100 kg. Odečteme-li 15 Kč za obal, 15 Kč za dopravu po moři do Hamburku, 5 Kč za překlad a uskladnění, zbude jako výtěžek fob vývozní přístav asi 38 až 45 Kč za 100 kg. (Výkřiky komunistických poslanců.) Takoví umělci ještě nejsme, abychom něco takového dovedli. Přihlédneme-li ještě k dopravnému z výrobního místa do vývozního přístavu, k překladu v tomto přístavu, k provisím různým agentům, nezbude na zboží z továrny skutečně nic. (Hluk. Výkřiky komunistických poslanců.) Já vám řeknu, proč tak lacino pracují. Při takovém způsobu kalkulování a ostatních tendencích sovětů je přirozeně zcela lhostejno, prodá-li se zboží za 5 liber nebo za 4 1/2 dolaru nebo dokonce za cenu ještě nižší. Stejně se to má s kyselinou mravenčí, hydroxydem sodným a mluví se již i o sodě. Pozorujte, jak by tu právě v chemickém průmyslu mohla vzniknouti nezaměstnanost. Proti těmto nedisciplinovaným dovozům ruským, které postihují i jiná odvětví průmyslová, je nutno co nejrychleji energicky zakročiti, dokud nebudou způsobeny další škody, jež již nebude možno napraviti. Je zajímavo, že ještě r. 1928 byli jsme vůči Rusku aktivní 80 miliony a dnes již jsme pasivní asi 7 miliony. Vám se to o všem líbí. Pan kol. Šeba nám uvádí za vzor fašistickou Italii - ta je vaším vzorem - jakoby nevěděl, že ta odedávna koketuje s bolševiky. Vzpomeňme jen na Janov a na přípitek italského arcibiskupa sovětskému zástupci. (Výkřiky komunistických poslanců: To je argument!) Je to politický argument. A pak nesmíme zapomínati, že Italie není sovětským dumpingem tak postižena jako na př. my. A co se týče těch německých dělníků, kteří nalézají práci v Rusku, připomeňme si jen, jak zle se tam mají, jak zuboženi se vracejí do své vlasti a srovnejme standart bolševického dělníka se standartem dělníka našeho. (Výkřiky komunistických poslanců.) Je zajímavo podívati se, jak se jinde na věc dívají. Před krátkou dobou uveřejnily na př. Financial Times, které se řadí k nejseriosnějším anglickým listům finančním, velmi zajímavou stať, v níž se staví velmi ostře proti obchodním stykům se sovětskou vládou, dokazujíce, že provádění pětiletky učiní stav sovětského hospodářství definitivně bezradným, a litujíce, že anglická vláda nenásleduje příkladu Francie v boji proti dumpingu sovětskému, jejž nazývají vážnou hrozbou hospodářskému i politickému bytí Evropy. (Výkřiky komunistických poslanců.)