Předseda (zvoní): Nyní je k slovu přihlášen p. posl. Böhm. Dávám mu slovo.

Posl. Böhm (německy): Slavná sněmovno! Vyhláškou vlády č. 114 Sb. z. a n. ze dne 11. července 1930 bylo oznámeno, že obchodní a plavební smlouva mezi Československou republikou a královstvím Rumunským, uzavřená dne 27. června 1930 na Štrbském Plese pány ministry pro věci zahraniční dr Benešem a Mironescem, vchází prozatímně v platnost dnem 1. září 1930. Minulého úterka a dnes má sněmovna příležitost zaujmouti stanovisko k této obchodní smlouvě, zbaviti ji prozatímního rázu a schváliti dohody ze dne 27. června. Pokud známe znění obchodní smlouvy, do níž byly již pojaty a kterou byly uznány nové celní přirážky, na nichž jsme se v červnu letošního roku usnesli, nebylo by zapotřebí se zemědělského stanoviska vznášeti zvláštní námitky, kdyby nebyly bývaly uzavřeny tajné závazky a dohody, které se číselně neprojevují ani v obchodní smlouvě, která již dne 28. srpna 1930 vyšla ve Sbírce zákonů a nařízení. Půldruhého roku lze již v zemědělství tohoto státu pozorovati úpadek a jest nepochopitelné, že se v takové době uzavírají tajné dohody, které působí těžkou škodu zemědělství a které podle čl. IX., odst. 1., v němž se smluvní strany zavazují, že nebudou překážeti žádným způsobem vzájemnému obchodnímu styku obou států zákazy nebo omezeními dovozu a vývozu, nemohou býti omezeny. I kdyby se někdo pokusil namítnouti, že uznání celních přirážek usnesených v červnu činí tyto závazky ilusorními, pak poukazuji na to, že nízké výrobní náklady při chovu zvířat v Rumunsku umožňují dovoz přes celní přirážky. Poukazuji na to, že Rumunsko kdysi ustanovilo vývozní clo na vývoz dobytka, tedy vytvořilo si státní příjmy z dobytka vyváženého do Československa, poněvadž Československo chránilo své zemědělství po stránce celní a obchodní politiky tak vydatně, že si jiné státy mohly vytvořiti příjmy z vývozu dobytka. Ve svých vývodech promluvím ještě o těchto tajných dohodách. V úterní schůzi naše strana již obšírně zaujala stanovisko k této obchodní smlouvě. Kol. Windirsch označil obchodní smlouvu s Rumunskem za kusé dílo poukazuje na to, že ani smlouvy mezi menšími hospodářskými oblastmi nemohou zlepšiti všeobecné těžké hospodářské postavení. Konference v Bukurešti, Varšavě a Sinaji byly vlastně náběhy pro spojení větších hospodářských území. Jsme si úplně vědomi, že spojení několika států v jedno větší hospodářské území narazí na velké těžkosti u oněch států, které nebyly přijaty do spolku. Jsme si však také vědomi, že velký hospodářský svaz od Pyrenejí až k Labi narazí na odpor Ameriky, poněvadž Amerika klidně nepřijme, aby odbytiště farmářů bylo omezeno. Amerika jest věřitelem Evropy až toho, jakož i z určitých politických poměrů lze usuzovati, že utvoření větších hospodářských území za účelem vzájemné pokojné výměny jejich zboží bude vyžadovati ještě dosti dlouhého času. Přes to nesmí se opomíjeti nic, aby se po této stránce učinil krok kupředu, aby bylo lze zvýšiti životní úroveň všech povolání. Projednávání obchodní smlouvy s Rumunskem, které jako agrární země přichází v úvahu pro zaopatřování Československa zemědělskými výrobky, ukládá nám povinnost, abychom poukázali na zhoršení poměrů v našem domácím zemědělství v posledních 4 měsících. Zvláště dlužno zdůrazniti, že se, bohužel, splnily obavy o pochybné účinnosti 5 zemědělských zákonů, usnesených letos v březnu, květnu a červnu, kteréžto obavy vyslovil jsem zde dne 20. března a 24. dubna na tomtéž místě. Od sejití nové sněmovny v prosinci 1929 usiluje Svaz zemědělců neúnavně čeliti nouzi v zemědělství dosažením zákonodárných opatření. Namáhavých, celé týdny a měsíce trvajících vyjednávání bylo zapotřebí, abychom se konečně mohli usnésti na zákonech č. 46/1930 a 47/1930 o odběru některých druhů zboží veřejnými ústavy, podniky a zařízeními, jakož i na zákonu o výrobě chleba. Přes to, že bylo lze předvídati, že oba zákony se zřetelem na opatření, která již učinily jiné státy, musejí zůstati bez účinku, pronášely nezemědělské vrstvy námitky a obavy, jednání se protahovalo, aby již tehdy bylo lze zatím dovézti ohromné množství obilí a mouky.

Několika týdnů vyžadovalo projednávání a vyřízení zákonů o rozšíření soustavy dovozních listů, o celních přirážkách a o clu na dobytek. Požadavek, aby maďarská obchodní smlouva byla včas vypovězena, narazil na všech stranách na odpor a otálelo se tak dlouho, až se zákon o celních přirážkách stal úplně neúčinným pro letošní sklizeň a v poslední době bylo z Maďarska dovezeno tolik mouky a obilí, že jest pochybné, zotaví-li se ceny, až nabudou účinnosti celní přirážky, t. j. dne 15. prosince.

Průmyslový kapitál a marxismus společně se postavily proti našemu úsilí pomoci zemědělství a znemožnily parlamentně se usnésti na opatřeních, která jsme navrhovali a která by byla zabránila dalšímu poklesu cen zemědělských výrobků. S tohoto místa konstatoval jsem již dne 20. března a 24. dubna, poukazuje na tehdejší poměry, že 5 zemědělských zákonů pro zmírnění pohromy - krisí nelze již tento stav zemědělství nazývati naprosto nestačí.

Již tehdy musil jsem trpce vyčítati nezemědělským vrstvám jejich nepatrné pochopení pro nouzi selského a drobného zemědělského stavu. Co jsem zde kdysi vyslovil, bohužel, se stalo. Zákony zůstaly bez účinku a nemohly míti účinku pro maďarskou obchodní smlouvu, jakož i pro několikeré padělání bursovních záznamů. Očekávání našeho zemědělství, že při účinnosti zákonodárných opatření budou lépe zhodnoceny výnosy nové sklizně, se nesplnilo. S velkou námahou, za nejtěžších poměrů pro nemírné deště, dostala se sklizeň pod střechu, a obava, že těžká práce nedojde odplaty, byla až příliš oprávněná. Od června letošního roku, v době, kdy zemědělské zákony již byly usneseny, mohli jsme u zemědělských výrobků zaznamenati další značný pokles cen. Žito kleslo o 30 Kč na 100 kg a prodává se nyní ani ne za polovici výrobních nákladů, t. j. za 70 Kč, dá-li se vůbec ještě prodati. Cena pšenice, která na počátku parlamentních prázdnin stála ještě na 1˙65 Kč, klesla o 40 h na 1 kg, poněvadž Rusko nabídlo spoustu pšenice za cenu daleko pod výrobními náklady, a to nejen v Americe, nýbrž i na jiných světových trzích. Tisíce ruských obyvatelů hladoví, zatím co ruské obilí zaplavuje světové trhy za cenu, která již neodpovídá ani nízkým výrobním nákladům v Rusku. Stejně jako trh na dříví byl Ruskem zničen a vedl u nás k omezení kácení, očekává týž osud i trh obilní, nezasáhne-li se pevnou rukou a neznemožní-li se tento ruský dumping.

Příznačné jest, že na telegram o spekulačních ruských prodejích obilí v Chicagu klesly v Praze ceny žita a pšenice o 15 Kč na 100 kg. Zde nejde jen o peněžní zisky bursovních maklérů a keťasů, nýbrž ruský příklad nám ukazuje, že jde o zmatení poměrů, o politický převrat, o podkopání domácího zemědělství jako nejsilnějšího pilíře spořádaného státu. Proti dovozu ruského lnu za velmi nízké ceny musíme se ohražovati v zájmu zchudlých lnářů. Čím hůře se vyvíjejí poměry v zemědělství, tím více vzkvétá spekulace, nastala příznivá doba pro ty, kdož jako hyeny hospodářského bojiště strkají do kapsy bezohledné lichvářské zisky a provozují své lačné výpravy za kořistí na zádech utýraného zemědělství. Potvrzují to dovozní číslice obilí a mouky za měsíce srpen a září. V srpnu 1929 bylo z Maďarska dovezeno 1669 vagonů obilí a mouky, v srpnu 1930 8096 vagonů; to znamená, že se dovoz zvýšil proti loňskému neméně o 6427 vagonů. V září letošního roku bylo dovezeno o 3500 vagonů více proti loňsku, takže v posledních dvou měsících bylo proti loňsku dovezeno o 9927 vagonů obilí a mouky. To jest důsledek našeho nedostatečného zákonodárství na ochranu zemědělství, na něž jsme již po měsíce nepřetržitě poukazovali a které umožňuje spekulaci velkoobchodníkům domácím i cizím a maďarskému velkostatkáři. Maďarští velkoobchodníci, zdejší bursiáni a maďarští magnáti vysmívají se našim zákonům o pomoci zemědělství a vrstvy blízké českému zemědělství jsou prý činny jako zástupci jistých maďarských obilnářských firem. Zákonité zavedení vyrovnávací dávky, které navrhli zemědělci v senátě a které se ovšem setkalo s odporem maďarského zahraničního úřadu, jest nynějšími poměry úplně odůvodněno. Dovoz velkého množství maďarské mouky českými zemědělskými družstvy odporuje zdravému jádru družstevnictví a musí konečně přestati jak u dobytka tak u obilí, nemá-li zemědělství býti zničeno. Zemědělská výroba neživí jen výrobce a jeho rodinu, nýbrž dělníky, obchodníky, živnostníky a při dobré kupní síle jest odběratelem zdejšího textilního zboží, strojů, umělého hnojiva atd., takže v dalším důsledku nás průmysl a jeho dělnictvo má zájem na jejím zdaru. (Souhlas.) Pan Hodáč a soc. demokratické strany mají nyní příležitost podporou našich nových požadavků poněkud dohoniti to, co zanedbali před 3/4 roku, mohou si vybrati: buď podporou opatření, která jsme navrhli, zmírniti pohromu v zemědělství nebo pasivním chováním ještě dále zvětšiti a zajistiti zisky spekulačního maďarského velkoobchodu a velkostatku. Z takových bursovních her nebude lid míti užitku, chléb se jimi nezlevní a citelně postiženi budou jimi jen těžce pracující lidé zemědělského povolání, kteří budou dohnáni k zoufalství. Zde musí padnouti každý slabošský ohled, musí se zasáhnouti ostře a neúprosně, neboť jde o ochranu těžké práce zemědělců proti bursovní hře a proti osobám usilujícím o politicky převrat. Ječmenu chybí pro opatření Německa nutné odbytiště a chmel se musí prodávati za 40% výrobních nákladů. Sta vagonů cibule a zeleniny není prodáno; okurky byly, zvláště na jižní Moravě, zaorány, poněvadž dovozné na rakouskou hranici stálo více než se platilo za povoz okurek. Připomínám odpor nezemědělských vrstev, aby zelenina, zvláště cibule, nebyla kdysi pojata do soustavy dovozních listů. V ovocnářství máme škody na 2300 milionů Kč, 9 milionů ovocných stromů bylo zničeno. Výnos jest nižší o 20.000 vagonů, t. j. o 25%, což odpovídá peněžní hodnotě asi 200 milionů Kč. Škody způsobené mrazy vinařství činí asi 150 milionů Kč v letošním vinobraní, hodnota zničených vinných keřů odhaduje se na 300 milionů Kč.

Tyto ohromné ztráty, jak se zde projevují v číslicích, způsobily ovocnářům těžkou škodu a přispěly zároveň i ke zhoršení obchodní bilance. Přes to nebyl ještě vydán zákon na podporu obnovení zničených kultur ovocnářských a vinařských, jehož jsme již několikráte žádali a jenž by byl aspoň poněkud zmírnil tíseň ovocnářů. Při této příležitosti rád bych upozornil, aby se při opatřeních k podpoře ovocnářství nejen kladl celý důraz na obnovení ovocných sadů, nýbrž aby se zvláštní pozornost věnovala i otázce, jak ovoce zhodnotiti. Nynější zařízení, která slouží ke zhodnocení ovoce, jako litoměřická ovocnářská tržnice, musejí býti státem podporována, musejí se poskytovati vývozcům dovozní úlevy až na hranici k podpoře vývozu a ovocnářským družstvům, která se starají o vysvětlování, jak se má ovoce baliti a připravovati pro zahraniční trh, musejí býti z veřejných peněz poskytovány podpory. Rozhodně dlužno omeziti dovoz jižních plodin, zvláště pomerančů a banánů, aby se podporovala spotřeba domácího ovoce.

R. 1929 bylo dovezeno za 37 mil. Kč pomerančů a v prvních devíti měsících r. 1930 za 54 mil. Kč. Dovoz banánů činil r. 1929 15 mil. Kč a v prvních devíti měsících r. 1930 bylo dovezeno již za více než 15 mil. Kč. Tento neustálý vzrůst dovozu jižních plodin naše domácí ovocnářství trvale nesnese. Letošních lepších cen za ovoce bylo dosaženo jen proto, že ve všech státech pěstujících ovoce byla neúroda. Podle oznámení ovocnářů dostávali prý majitelé zbytkových statků ovocné stromky již za 8 Kč, ačkoliv skutečná cena činí nyní 18 až 20 Kč. Zde jest jistě oprávněná otázka, byla-li již zahájena nějaká státní akce a proč se jistým vrstvám dala přednost.

A nyní přicházím k jednomu z nejdůležitějších výrobních odvětví v zemědělství, k produkci dobytka a s tím souvisících zvířecích výrobků. Když v dubnu letošního roku pan ministr zemědělství Bradáč předložil ministerské radě návrh zákona na ochranu zvířecí výroby, musil jej zase vzíti zpět a úplně změniti, poněvadž dovozním clem měly býti chráněny i výrobky mléčné, máslo, mléko atp. Socialističtí ministerští kolegové to nepřipustili a tímto zamítavým stanoviskem bylo umožněno, že jest dnes severočeské pohraniční a průmyslové území, zvláště v okolí Varnsdorfu, zaplaveno cizozemským mlékem a máslem a ze ceny mléka a másla v posledním čtvrtletí poklesly dále o 20%. V našem návrhu tisk 132 pod sazebním číslem 78 byla pro mléko žádána celní sazba 23 Kč za 100 kg, pro smetanu 380 Kč a pod sazebním číslem 88 pro přírodní máslo celní sazba 580 Kč za 100 kg. Kdyby se bylo vyhovělo tomuto požadavku, bylo by se zabránilo poklesu cen mléka a másla, který se velmi těžce pociťuje zvláště v našem německém pohraničním území a zejména u drobných zemědělců.

Stálé klesání cen dobytka dlužno konstatovati, zvláště však u jatečných vepřů, za které se v tomto týdnu na venkově nabízelo 7 Kč za 1 kg živé váhy. Přes zlevnění krmiva není nynější cena vepřů v žádném poměru k výrobním nákladům, které ještě i dnes činí 11 Kč za 1 kg živé váhy. (Posl. dr Hassold [německy]: Proč nepoklesnou ceny masa?)

To jest velmi správné, pane kolego. Ale to jest věcí zástupců spotřebitelů.

Střádanka drobného zemědělce jest prázdná, poněvadž pan ministr pro zásobování lidu Bechyně nechtěl dopustiti podle našich návrhů průměrnou cenu 12 Kč jako základ pro celní přirážky, nýbrž žádal a také dosáhl, aby byla snížena na 10˙6 Kč, a poněvadž naše návrhy týkající se průměrných cen dobytka byly u hovězího dobytka na popud socialistů sníženy o 1˙50 Kč za 1 kg živé váhy. My jsme žádali jako průměrnou cenu pro výpočet celních přirážek u saz. č. 63 8˙50 Kč, u č. 64 8 Kč, u č. 65 7˙50 Kč a u č. 66 8 Kč. Při projednávání obchodní smlouvy s Rumunskem jest to zvláště důležité, poněvadž nám nezůstalo tajno, že Rumunsko zamýšlí příště vyvážeti do Československa větší počet dobytka než dosud. Kdyby byly bývaly naše návrhy přijaty na jaře 1930, byl by se nejen zadržel pokles cen obilí a chmele, nýbrž ani cena dobytka, zvláště pak cena vepřů, nebyla by poklesla o další 3 Kč na 1 kg živé váhy. To nechť si příště dobře zapamatují naši drobní sedláci, ti, kdož svým vlastním jednáním přivodili tento svůj osud. K tomu přistupuje úmyslné padělání bursovních zpráv o cenách na pražském trhu vepřů.

Dne 15. srpna bylo ve zprávě o průběhu pražského trhu vepřů znamenáno ještě 10 Kč 60 h za 1 kg živé váhy, kdežto ve skutečnosti činila cena živé váhy u vepřů 9 Kč, a důsledek těchto falešných bursovních zpráv byl, že teprve uprostřed září byly zavedeny celní přirážky, které podle daných poměrů měly nabýti účinnosti již o dva měsíce dříve. Takové bursovní zpravodajství musí býti příště podrobeno trestní sankci, nezbytně vyžaduje pozorování trhu a kontrolu bursy.

Jest správné, že pan ministr pro věci zahraniční dr Beneš při projednávání obchodní smlouvy s Rumunskem na Štrbském Plese slíbil rumunskému ministru pro věci zahraniční dovoz dobytka 42.000 kusů ročně a schválil kontingent vepřů 200.000 kusů? Kontingent pro dovoz hovězího dobytka činil dosud 20.000 kusů a ve skutečnosti bylo roku 1929 dovezeno z Rumunska do Československa 33.000 kusů vepřů a 28.000 kusů hovězího dobytka. Se zřetelem na tíseň zemědělství a ceny vepřů, daleko nižší výrobních nákladů, takové tajné dohody nemohou nikdy dojíti schválení zemědělských vrstev.

Zemědělství nemůže v dnešní těžké době nésti náklady na politiku Malé Dohody a minul čas, kdy bylo lze uzavírati obchodní smlouvy na útraty zemědělství. Dlužno konstatovati, že také naše dosavadní zahraniční politika zavinila pohromu, která zvlášť těžce postihla zemědělství v Československu. Připomínám při tom ztroskotání všech pokusů, podmíněných závazky vůči Polsku, aby byl znemožněn přílišný dovoz vepřů z tohoto státu. Tyto chyby, jaké se prováděly dosud, nesmějí se znovu dělati při uzavírání nové obchodní smlouvy. Ostatně pan ministr pro věci zahraniční dr Beneš na konferenci ve Varšavě dosti hájil zájmy Rumunska, takže jistě nemusí dělati Rumunsku takový ústupek na škodu domácího zemědělství. Jugoslavie by zakrátko postavila týž požadavek a následek bylo by úplné ochuzení našeho zemědělství. Mocenská politika bez ohledu k domácímu zemědělství, nejlepší podpoře každého státu, musí ustoupiti rozumné hospodářské politice. Očekávám od pánů zpravodajů jasnou odpověď stran tohoto tajného ústupku Rumunsku a přejeme si, aby se k takovému závazku nepřistupovalo, a když se to již stalo, aby byl ještě včas zrušen. K této otázce pohnula mne starost o udržení životní nutnosti drobného selského a selského stavu v budoucnosti. Dovoz vepřů z Polska stále vzrůstá, a zatím co v měsících červenci a srpnu bylo týdně dovezeno přibližně jen 2500 kusů, v měsíci září pro nízkou průměrnou cenu 10˙60 Kč jako základ celních přirážek a pro falšování zpráv o skutečných cenách vepřů na pražském trhu činí dovoz 4000 kusů a stoupl v říjnu na více než 5000. Podle předložených zpráv ze dne 29. září bylo v tomto týdnu dovezeno 4147 kusů polských vepřů a podle zprávy ze dne 13. října 1930 5039 kusů. Sedláci a drobní zemědělci se dřou a plahočí, mají starost o svou existenci, 14 obchodních firem a Živnostenská banka vydělávají v několika měsících statisíce korun. Nevyhovuje se našemu požadavku na omezení dovozu jako jedinému prostředku, aby ceny vepřů zase stouply a ani tam, kde jest povinnost zastupovati zájmy zemědělství a kde karpatoruský velkoobchodník s dobytkem jest jako doma, nesympatisuje prý se s omezením dovozu. Znovu jsou to závazky a tajné doložky v obchodní smlouvě s Polskem, které brání přiměřenému zakročení proti tomuto nesmírnému dovozu vepřů na ochranu našeho domácího chovu vepřů. Tak se měsíc co měsíc zhoršovaly příjmy zemědělství, u zemědělské výroby nastal ohromný pokles cen, ale také jedině u výroby prvotní. Spotřebitelské ceny, ceny zušlechtěného zboží jsou v příkrém rozporu s cenami, které zemědělství dostává za své výrobky. Podle dnešní ceny pšenice 1˙25 Kč musil by spotřebitel dostati za 1 Kč nikoliv 4, nýbrž 8 housek a cena chleba jest vybudována ještě na ceně žita 1.80 Kč. 7%ní snížení jest naprosto nedostatečné, přímo směšné, 25%ní snížení ceny chleba bylo by to nejmenší, co by bylo lze učiniti podle dnešních cen žita. Na venkově stojí brambory 15 h a na cestě z Masarykova nádraží na Václavské náměstí viděl jsem v Lützowově třídě nedaleko redakce "Národních Listů" označenu cenu 1 kg bramborů na 1 Kč. V hostinci na talíři stojí 3 brambory 1 Kč, tedy 1 kg 5 Kč, poněvadž 15 bramborů váží 1 kg. Ministerstvo pro zásobování lidu, kterému jest ve státním rozpočtu pro rok 1931 přiděleno 15 mil. Kč, dívá se na to nečinně a klidně. Dává si raditi socialistickými pekárnami a velkonákupními družstvy, které chtějí dosáhnouti vysokých zisků v neprospěch spotřebitelů. Pan ministr pro zásobování lidu stále usiluje provésti důkaz, že zemědělství ještě uživí svého muže. Úpadkem zemědělství trpí všechna ostatní odvětví hospodářského života, poněvadž lze již činiti jen nanejvýš nutné nákupy. Zdá se však, jako by se chtěli spokojiti se snížením cen jen u zemědělství. Velmi zvláštním dojmem na mne působilo v úterý, když se pan kol. Koudelka, který zastupuje českou sociálně - demokratickou stranu v zemědělském výboru a při všech jednáních o zemědělských otázkách, tázal kol. Windirsche, které věci pro zemědělství potřebné neklesly v ceně. Chci p. posl. Koudelkovi posloužiti několika málo příklady, které vybírám ze své činnosti jako praktický zemědělec. Každá kosa, která před 3 až 4 lety stála 25 Kč, každý kravský řetěz, který dříve stál 18 Kč, každé vidle na hnůj v ceně 12 Kč, každý 15řadový secí stroj v ceně 2900 Kč a tak dále, tedy věci denně v zemědělství potřebné, tudíž práce kovářské a kolářské neklesly v ceně ani o 1%. Dlužno konstatovati, že jest neobyčejně těžké jednati o tísni zemědělství se zástupci stran, kteří podle uvedeného příkladu málo znají poměry v praktickém zemědělství.

V průmyslu povstávají mohutné hospodářské organisace jako kartely a trusty, které nepřipouštějí poklesu cen. Kartely tvoří ceny často neodpovědným omezováním a zastavováním podniků. Přes omezení provozu vykazují se v bilancích ještě velké zisky. Nedosáhne-li průmyslový podnikatel vedle vlastních nákladů za zboží, které vyrobí, ještě přiměřeného zisku, zastaví svůj podnik. Provoz zemědělství jest proti průmyslu v nevýhodě, poněvadž železné zákony přírody nedopouštějí zastavení. Sedlák, drobný zemědělec, koná svou práci i tehdy, když z ní nemá žádného užitku.

Pěstování obilí rovná se ztrátě, ale rolník kráčí jako v dřívějších letech i v tomto podzimu přes svá pole a seje dále. Ceny obilí poklesly dále, ale nezůstává ani lícha nezdělaná a všechno se děje se stejnou péčí jako v letech minulých. Jasně se ukazuje, že rolník koná svou práci z vnitřního, vyššího popudu a že pro něj má větší význam konání jeho povinnosti k matce zemi, než otázka užitku a zisku. Tato věrnost ke hroudě musí dojíti odměny a další zákonodárná opatření musejí odvrátiti nouzi od zemědělství. Nesmí se zanedbati žádný pokus, aby byly sníženy ceny všeho jiného zboží, aby byly omezeny zisky meziobchodu a aby se spekulace pokud možno co nejvíce vyloučila. Kupní cena koruny musí býti zvýšena všemi opatřeními, která jsou po ruce. Vyžaduje toho nejen zájem zemědělství, nýbrž celého našeho hospodářského života. Přes tuto pohromu, kterou již nikdo nepopírá, musíme vésti nové stížnosti stran daní. Bezohledné vymáhání daní na venkově každodenními exekucemi, knihovní vtělování daňových nedoplatků zaznamenáváme v době, kdy zemědělství žije již z hotového. Finanční správa tak ztěžuje převzetí hospodářství, že se skoro znemožňuje živobytí mladých rolníků. Jako důkaz budiž zde uveden konkrétní případ: Rolnický syn přejímá 20hektarové hospodářství se špatnou půdou ve výši 650 m nad mořem. Selský dům jest stár přes 160 let a sotva se ještě drží. Ihned nutné opravy vyžadují vydání 10.000 Kč. Přejímatele zatěžuje výměnek pro 2 osoby a odevzdací cena musí se zúročiti. Hlavní plodinou v tamější krajině ve výši 650 m nad mořem jest žito a pro špatnou možnost odbytu stojí 60 Kč za 100 kg, 1 kg másla 18 Kč, cena vepřů jest 7 Kč za 1 kg živé váhy. Berní úřad však přes to všechno ocenil tento statek na 150.000 Kč, kteroužto cenu přejímatel nechtěl naprosto uznati. Hrozíce drahou komisí, skládající se ze 6 osob a slibujíce nízké poplatky, vynutili na mladém muži podpis. Poplatky byly pak předepsány částkou 9742 Kč a ubohý horský selský syn, který již 15 let bez mzdy pracuje na otcovském statku, jest blízko zoufalství. Ukazuje-li pan ministr financí při našich naléhavých rozkladech stále na vklady 140 mil. Kč ze zemědělství, nesmí zapomínati, že na druhé straně dlužno zaznamenati 25 miliard dluhů, t. j. 4500 Kč na hlavu zemědělského obyvatelstva. Místo, aby se zdaňovaly konjunkturní zisky, aby se zachytily příjmy bez práce, vydírá se od zemědělství na daních to nejnemožnější. Nynější poměry vyžadují, aby byly zastaveny exekuce, aby byly odepsány daně, aby byla poskytnuta lhůta pro daňové nedoplatky a aby se snížil paušál daně z obratu, o němž se již dne 16. října po prvé vyjednávalo. Přes nedostatek peněz má Ústřední sociální pojišťovna uloženo ve státních papírech 900 mil. Kč, poskytováním levných půjček zemědělství byly by bývaly tyto peníze daleko lépe zhodnoceny. Katastrofální nouze pohnula nás a českou agrární stranu, abychom znovu navrhli opatření, aby zemědělství tohoto státu byla poskytnuta možnost živobytí. Naším úsilím musí býti především najíti prostředky a cesty, které by položily závory nemírnému dovozu zemědělských výrobků z cizích států.

Má-li býti zemědělství pomoženo dovozním syndikátem nebo monopolem, dovozním místem nebo zmocňovacím zákonem, jest nám lhostejné. Hlavní věcí jest zaručiti nejnižší ceny ve výši výrobních nákladů, úplně převzíti cizozemské hospodářské výrobky, zvláště i žito a oves, nízké správní výdaje a užívání přebytků pro zemědělství úvěrní akce, ve prospěch jednotlivce a družstev. Na závazky s jednotlivými státy se nesmíme ohlížeti. Jak macešsky se nakládá s domácím zemědělstvím, ukazuje tato věc. Máme zmocňovací zákon ze dne 15. dubna 1920, jímž se před několika týdny vyřídilo kontingentování výroby lihu ve prospěch družstevních lihovarů. Podle téhož zákona byl na ochranu uhlokopů vydán zákaz dovážeti hornoslezské uhlí. Když jsme žádali, aby se pro mimořádné hospodářské poměry užilo zmocňovacího zákona k omezení obchodu se zemědělskými výrobky, tu byl zákon určen jen pro poválečné poměry, ačkoliv se ho užilo ještě koncem srpna t. r. Zemědělství potřebuje levného úvěru, podporování odbytu vývozních přebytků a daňových úlev.

Pro postavení zemědělství, zhoršující se každým měsícem, byli bychom měli za to, že si nezemědělské vrstvy budou vědomy své odpovědnosti a že jako na jaře, tedy po druhé letošního roku, nebudou popírati životní nutnosti. Kdo tomu věřil, důkladně se zklamal. Pražský hospodářský politik, dr M. V., nazval před několika dny v časopise "Teplitz-Schönauer Anzeiger" požadavek snížení daní, omezení dovozu, požadavek podpory odbytu vývozních přebytků vyzývavostí, která musí vésti k tomu, že marxistické a socialistické strany nebudou již s námi moci spolupracovati. Bylo by otřásající, praví pražský hospodářský politik, kdyby se jedné třídě obyvatelstva nadržovalo k tíži jiných. Pan dr M. V., který si pravděpodobně netroufal uvésti své plné jméno, jistě neví nebo nechce věděti, že dosud drobný zemědělec nebo sedlák byl vždy tahounem ostatního obyvatelstva. Musil také nésti břemena sociálních zařízení rozličných tříd obyvatelstva a většina s tím spojených nákladů byla na něho uvalena. Pražský hospodářský politik nezná životní úrovně selského stavu, nezná těžké práce od 4 hodin ráno do 9 hodin večer. Ať se otáže selky se 2 až 3 drobnými dětmi, která se musí starati o chlév plný dobytka a o vaření a ještě vypomáhati na poli, je-li vyzývavostí, kdyby její otroctví bylo poněkud zmírněno zákonitými opatřeními. Takovým hospodářským politikům, kteří neznají selského statku, kteří si ještě nezatížili mozek studiem životních poměrů v zemědělství, upíráme předem každé právo mluviti do významných věcí zemědělství. Sociální demokraté a socialisté netroufají si popírati tíseň zemědělství, ale pokoušejí se odbýti výmluvou nové požadavky zemědělských stran. Začíná týž politický manévr, který provedl průmyslový kapitál a marxismus na jaře 1930, a který nám přinesl nynější pohromu, nouzi selského a drobnozemědělského stavu. Pan ministr dr Czech na sjezdu soc. demokratické strany v Teplicích-Šanově výslovně dne 17. října přiznal, že ceny zemědělských prvovýrobků klesly, promluvil o zemědělské krisi. Jeho strana označuje naši novou žádost, smutnými poměry v zemědělství odůvodněnou, za ofensivu agrarismu, za požadavky, které nemohou býti předmětem hospodářsky politických diskusí. Toto stanovisko sociální demokracie v zemědělství zasluhuje politování, ale podle zkušeností z letošního jara nepřichází znenadání, neboť usedlí drobní zemědělci a sedláci jsou sociálním demokratům trnem v oku. Neodepřeli jsme svého souhlasu zákonům, které dělníkům a zaměstnancům přinesly zlepšení jejich životních poměrů a projevují se v rozpočtu částkou 500 mil. Kč nových výdajů. Dnes v dané hodině na to upozorňujeme a očekáváme od nezemědělských vrstev tutéž ochotu při projednávání opatření na zlepšení neutěšených poměrů v domech sedláků a drobných zemědělců. (Potlesk.)

Předseda: Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu schůze vůbec.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolenou dal jsem na dnešní a zítřejší schůzi posl. Stenzlovi z rodinných důvodů.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Ščereckého za posl. Křemena; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Macka za posl. Seidla, posl. V. Beneše za posl. Fr. Svobodu a posl. Husnaje za posl. Chalupu; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Novotného za posl. Hrubého; klub poslanců "Deutsche nat. soz. Arbeiterpartei" posl. Simma za posl. Krebse.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Dubického za posl. inž. Žilku; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Katze za posl. Häuslera; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Kunze za posl. Zajička.