Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

205 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, Mlčoch, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 74. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou dal jsem na dnešní schůzi posl. Platzerovi pro neodkladné záležitosti.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Fr. Svobodu za posl. inž. Nečase; klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. dr Moudrého za posl. Slavíčka; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr Schollicha za posl. dr Keibla; klub poslancov krajinskej kresť. soc. strany posl. dr Jabloniczkyho za posl. Fedora.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Luschku za posl. dr Petersilku; klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Grebáče-Orlova za posl. Macháčka.

Předseda (zvoní): Došla naléhavá interpelace.

Zástupce sněm tajemníka dr Záděra (čte):

Naléhavá interpelace posl. Zápotockého, Kopeckého, Hrušky a soudr. ministru spravedlnosti o censurní praxi vůbec.

Předseda (zvoní): Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm tajemníka dr Záděra (čte):

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotaz posl. Vaculíka a druhů o nešetření náboženských citů vojínů - katolíků vojenskou správou (D 224-III);

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. dr Daňka v záležitosti okresního školního inspektora dr Karla Mrázka ve Výškově (č. D 291-III),

posl. Simma a druhů o organisaci pomocných škol (č. D 127-III).

Předseda (zvoní): Výboru imunitnímu přikázal jsem žádost.

Zástupce sněm tajemníka dr Záděra (čte):

Žádost kraj. soudu v Kutné Hoře ze dne 18. října 1930, č. Tl 27/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Koudelky pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 277-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 629), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, podepsaná na Štrbském Plese dne 27. června 1930, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. července 1930, č. 114 Sb. z. a n. (tisk 700).

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního jest p. posl. inž. dr Toušek, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. dr Hnídek.

Budeme pokračovati v rozpravě započaté v 72. schůzi sněmovny dne 21. října 1930.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Eckert, Krumpe, Kliment, dr Schollich; na straně "pro" pp. posl. dr Zadina, Dietl, Böhm, Šeba.

Dávám slovo p. posl. Eckertovi.

Posl. Eckert (německy): Velectění pánové! Obchodní smlouva s Rumunskem ze dne 27. června 1930, která nabyla prozatímně účinnosti dne 11. července 1930, znamená zajisté základ pro úpravu a prohloubení našeho obchodního styku s Rumunskem. Dosti obšírná smlouva, kterou máme projednati, má nahraditi hospodářskou úmluvu z r. 1921, která byla vybudována pouze na přiznání nejvyšších výhod a obsahuje všeobecně obvyklá ustanovení o nakládání s cizinci, o určitém oznamovacím řízení, o úpravě ochranných známek, označení původu atd. Nejdůležitější věcí u této obchodní smlouvy jest, že jest vybudována na základě svobody obchodu a nejvyšších výhod. Smlouva obsahuje dále obšírnou veterinární úmluvu a rovněž i obšírný závěrečný protokol. Naproti tomu nebylo vsak bohužel do této smlouvy vloženo zajištění, které zaručuje provedení exekucí v Rumunsku na základě zdejších rozsudků. Ovšem - jak se také připouští ve zprávě - nemůže smluvní úprava po této stránce mnoho dosíci, poněvadž příčinou neutěšených poměrů jest především špatné provádění soudnictví v Rumunsku, při čemž bych ovšem nikterak nechtěl tvrditi, že soudnictví v Československu, pokud jde o spravedlnost, jest nedotknutelné.

Jak jest patrno z tarifní úmluvy připojené k samotné smlouvě, bylo dosaženo celních úmluv o kůži, obuvi, rukavičkách, textilním a železném zboží, dále pro stroje, tělocvičné a sportovní nářadí atd. Ovšem, tyto celní úmluvy obsahují hlavně jen závazky a slevy cla lze dosíci jen výjimečně; slev cla pod minimální cla, která jsou ostatně ještě značně vysoká a velmi ztěžují náš dovoz do Rumunska, nebylo lze vůbec dosíci. Proto nebylo lze uskutečniti také mnohá přání našeho vývozního průmyslu, zvláště textilního průmyslu, dosíci snížení cel. Rovněž tak nebyla splněna přání porculánového průmyslu, poněvadž asi s ohledem na malou rumunskou továrnu porculánu, která naprosto není s to, aby uhradila domácí spotřebu v Rumunsku, nebylo lze prolomiti státní ochranu, která ji byla poskytnuta. Tato skutečnost potvrzuje, že se téměř všechny státy a zcela zvláště malé poválečné státy snaží vybudovati na svém státním území všechna možná průmyslová odvětví, a aby je aspoň poněkud udržely při životě, chtějí se učiniti nezávislými na dovozu starých, vžitých kvalitních výrobků tím, že se obklopují ohromnými celními zdmi. Tento systém poválečné doby, který vyvěrá z nemístné prestižní domýšlivosti, má hlavní vinu na nynější hospodářské krisi. V této soustavě dlužno hledati také kořeny zla stále se opakujících krisí.

Jestliže se při vyjednáváních o obchodní smlouvu s Rumunskem nepodařilo zcela uplatniti přání našeho hospodářství, nelze proto činiti výčitky vyjednavačům. Naopak, uvážíme-li slabou posici, kterou mělo Československo při vyjednávání, dlužno přiznati, že ve smlouvě bylo dosaženo poměrně mnoho. Posice našich vyjednavačů při těchto jednáních o smlouvu, jakož vůbec při všech jednáních s agrárními státy, jest nyní neobyčejně obtížná, poněvadž dnešní agrární cla a stanovení jejich nejmenší výše velmi ztěžují svobodu vyjednávání. Proto tedy také vývody kol. Windirsche jako příslušníka vládní většiny, který nazval tuto smlouvu kusým dílem, nejsou zcela správné a jako oposičník musím prohlásiti, že my, kteří jsme v oposici, v zájmu veškerého hospodářství pokládali bychom se za šťastny, kdyby dnešní vládní většina při všech svých opatřeních nepředkládala horší práci nebo horší výsledek než jest tato obchodní smlouva s Rumunskem. Skutečnost, že Československo není ani čistě agrárním ani čistě průmyslovým státem, a další skutečnost, že agrární složka obyvatelstva tohoto státu politickým rozštěpením městského měšťáctví, zvláště v živnosti, obchodu a průmyslu, má daleko větší politický vliv na všechna zákonná opatření než ostatní stavy tak, že vždy dochází uplatnění čistě agrární zájmové stanovisko a že tím častokráte ostatní hospodářská odvětví jsou poškozována, což není v žádném poměru k rozvrstvení obyvatelstva tohoto státu. Nemá to býti výtka agrárníkům, avšak výstraha ostatním stavům.

Víme také, že se zemědělství snaží co nejhorlivěji, aby svou nouzi zmírnilo nejrůznějšími zákonnými opatřeními. My, členové živnostenské středostavovské strany, budeme kdykoliv toto úsilí co nejúčinněji podporovati, poněvadž konec konců také my máme zájem na tom, aby se udržel hospodářsky silný rolnický stav.

Tyto, zde jen krátce nastíněné politické mocenské poměry v Československu a z toho vyvěrající hospodářské následky velmi ztížily svého času vyjednávání o smlouvu s Polskem a také při jednání s Rumunskem způsobily téměř nepřekonatelné potíže. Uvážíme-li tyto poměry, nedojde tedy k vyjednávání s Jugoslavií tak rychle, jak ohlásil ministr Beneš, ačkoliv hospodářství má vynikající zájem na tom, aby konečně nejen s Jugoslavií, nýbrž i s Německem byla uzavřena obchodní smlouva. Velmi dobře víme, jaké potíže nás očekávají při příštím jednání s Maďarskem. Myslím, že je nemusím uváděti. Potíže při blížícím se jednání s Německem nebudou jistě menší, poněvadž poslední události na pražských ulicích nenaladily Německo proti Československu zajisté přátelštěji. Nechci zde mluviti o těchto ostudných událostech, avšak českému národu s výjimkou přívrženců Gajdových, Lukavského, Baxy atd., musí býti jasno, že také Německu mu si jednou dojíti trpělivost a že sáhne k odvetným opatřením. Upozorňuji jen, že v Německu jest hnutí, aby se nejezdilo do českých lázeňských míst a lázní. Každý myslící národní hospodář uváží, jaké obrovské škody tím vzniknou nejen západočeským lázeňským místům, nýbrž vůbec veškerému cizineckému ruchu, na němž konec konců jest také z největší části zúčastněna Praha. Proto jest přímo nevysvětlitelné, abych nemusil říci neslýchané, jestliže kol. Ježek z nár.-demokratické strany žádá v rozpočtovém výboru, aby zahraniční němečtí korespondenti byli vykázáni z československého státního území. Nejen že proti tomu co nejrozhodněji protestuji, nýbrž řekl bych tomuto českému národnímu fanatikovi: I kdyby se uposlechlo tohoto neuvěřitelného požadavku, postaráme se, aby svět zvěděl, že mírové šalmaje, na něž vždy v cizině bude pan ministr věcí zahraničních Beneš, nejsou nic jiného než lež a podvod a že českému šovinismu jest k disposici celý mocenský státně politický aparát k potlačování menšin.

V samé smlouvě s Rumunskem, nehledě k tarifní úmluvě, dlužno pokládati za úspěch, že se přes odpor Rumunů plně podařilo uplatniti nejvyšší výhody, jejichž uznání Rumunsko činilo s počátku největší potíže. Uzavření smlouvy spadalo ovšem před konference v Sinaji, ve Varšavě a v Bukurešti, proto v této rumunské smlouvě nemohl ještě dojíti výrazu úmysl vyslovený na těchto konferencích, aby byla zavedena preference mezi agrárními státy. Poněvadž Československo se těchto jednání účastnilo, dlužno zajisté upozorniti na nebezpečí, které může přinésti celému našemu hospodářství preferenční systém, k němuž byl dán podnět. Již poslední jednání v Ženevě ukázalo, že se západní a severní státy staví rozhodně proti jakékoliv preferenční soustavě, která by odporovala nejvyšším výhodám, zaručeným obchodními smlouvami. Musíme uvážiti, že největší část našeho vývozu jde nikoliv na východ, nýbrž do států západních a severních. Zvláštního přednostního postavení ve východních zemích sotva dosáhneme, a to proto, že východním státům právě v oboru agrárním můžeme vyjíti málo vstříc. Proti nepatrným výhodám, jichž bychom mohli případně dosíci v agrárních státech z titulu preference, dlužno uvážiti nebezpečí, které by vzniklo rozlisováním našeho dovozu do západních států. Zvláště Spojené státy severoamerické uvalily by vyšší cla na dovoz z oněch zemí, které agrární výrobky, na příklad balkánských států, proclívají levněji než severoamerické agrární výrobky. Jen mimochodem zmínil bych se také o vyšším dovozním clu na jižní plodiny, jehož se dožaduje kol. Windirsch pro banány a pomeranče. Nesmí se zapomenouti, že platební a úvěrní poměry západních států lze sotva porovnávati s poměry východních států. A tato vlastnost není při obchodních stycích naprosto nepodstatná. Tedy takovéto dávání přednosti působilo by na naše hospodářství škodlivě, takže musíme naléhavě varovati před pokusy. Musíme zvláště odmítnouti každý systém, který by mohl nějakým způsobem poškoditi poskytování nejvyšších výhod našemu vývozu do západních a severních států. Jen poskytování nejvyšších výhod může nám zajistiti ony výhody, jichž si dobyly ostatní státy při uzavírání smluv. Již proto musíme dáti přednost soustavě nejvyšších výhod, poněvadž při jednání s velkými státy na podkladě soustavy preferenční naše poměrně jen malé hospodářské těleso může uplatniti příliš málo hospodářské moci, aby bylo lze náležitě přivésti k platnosti přání našeho hospodářství. Poněvadž tato smlouva s Rumunskem jest jakýmsi upevněním obchodních styků s tímto státem, bude má strana hlasovati pro tuto obchodní smlouvu.

Při této příležitosti vložil bych však panu ministrovi věcí zahraničních Benešovi naléhavě na srdce, aby důtklivě uložil vyslanectvím a konsulátům v cizině, aby se také zabývaly obchodními poměry jednotlivých států. Uvádím to proto, poněvadž v rozporu s prohlášením pana předsedy vlády Udržala v senátě ze dne 16. října, v němž zdůrazňoval, že se rozšiřuje síť našich zastupitelských úřadů v cizině, aby byly zahájeny a prohloubeny obchodní styky s cizinou, mnohé ze zřízených zahraničních zastupitelstev se asi o hospodářské poměry vůbec nestarají. K ilustraci a na důkaz svého tvrzení dovoluji si poukázati na generální konsulát v Novém Yorku. Uvedu dva případy. Do obvodu mé obchodní komory v Chebu přišel americký kupec, který si opatřil seznam nákupních pramenů od uvedeného generálního konsulátu. V tomto seznamu, který přece má býti autentický a jehož opis mám u sebe, jsou uvedeny z příslušného oboru správně jen dvě firmy. Naproti tomu uvádí onen seznam 4 firmy, které již několik let neexistují, dále dvě firmy, které jako výrobci nepřicházejí v úvahu a dále dvě firmy, které neexistují a vůbec nikdy neexistovaly. Naproti tomu velké množství takových exportních firem schází.

Druhý případ. Dne 23. března 1930 uveřejnil časopis "Prager Tagblatt" článek o usnesení severoamerického senátu, jímž se zvyšuje clo na krajky. Vzhledem k této zprávě, která byla důležitá pro vysoce vyvinutý krajkářský průmysl v mém obvodu obchodní komory chebské, docházely dotazy jednotlivých firem jak obchodní komory, tak také Všeobecného německého textilního svazu, zda je tato novinářská zpráva správná. Jak obchodní komora, tak také textilní svaz nemohly žádné zprávy podati, poněvadž neměly žádné úřední zprávy. Textilní svaz zjistil jen 8. dubna 1930, že také v ministerstvu zahraničí nedostali od vyslanectev nebo konsulátů žádné úřední zprávy a teprve dne 18. dubna zjistili jsme v ministerstvu věcí zahraničních, že den před tím, tedy 17. dubna, došla do ministerstva věcí zahraničních úřední zpráva. Naše příslušná místa byla tedy několik týdnů bez zprávy o důležitých událostech ve Spojených státech, ačkoliv jiné země svými zastupitelskými úřady byly ihned zpraveny o vývoji věcí ku prospěchu hospodářství. Tak na př. německý časopis "Textilzeitung" v Berlíně již 1. dubna 1930 podával zprávu o americkém clu na krajky a o vzrušení, které to způsobilo v Calais a o protestních projevech v Northinghamu. Francouzský parlament na základě informací svého zahraničního zastoupení zabýval se americkými cly na krajky již v prvních dnech dubnových. Československý generální konsulát v Novém Yorku, jak jasně vysvítá z tohoto

líčení, tak důležitou otázkou, která se dotýká velkého průmyslového odvětví této republiky, se vůbec nezabýval. Poplatníci tohoto státu žádají, když již si musí platiti drahé zahraniční zastoupení, aby se tyto úřady zabývaly také otázkami hospodářství. Tato zásada měla by však platiti nikoliv jen pro zahraniční zastupitelstva, nýbrž měla by býti směrnicí pro správu i uvnitř státu. Pak by se podle našeho mínění posloužilo také lépe hospodářství a byrokracie nerdousila by demokracii na útraty všeobecného hospodářství. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan dr Zadina. Dávám mu slovo.

Posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Obchodní smlouva s Rumunskem, kterou projednáváme, představuje důležitý akt, který má pro náš stát velký význam jak v ohledu hospodářském, tak politickém. V ohledu hospodářském možno očekávati, že nová obchodní smlouva přispěje k rozmnožení a zintensivnění vzájemných obchodních styků, což zajisté prospěje oběma státům. V ohledu politickém možno očekávati, že nová obchodní smlouva posílí přátelský poměr obou států, který jest založen v rámci Malé dohody jistě na pevných základech vzájemných styků hospodářských a politických.

Pro naše zemědělství má tato obchodní smlouva ten význam, že je první smlouvou obchodní, která byla sdělána s agrárním státem po nových zemědělských zákonech, které tím docházejí mezinárodního uznání a sankce i za hranicemi. Jest ovšem pravda, a to vyzvedám, že několik bodů této obchodní smlouvy nedošlo souhlasu příslušných interesovaných zemědělských kruh ů. Tak Slovensko vytýká jako vadu, že zase se vázala kukuřice se svým nízkým clem 6 Kč: to vytýká s ohledem na své zájmy výrobní i s hlediska našeho obilnářství.

Chovatelé vepřů vytýkají, že při úpravě cel na vepře přes 120 kg šlo se příliš daleko, což ohrožuje tuto produkci do budoucnosti. Já ty o otázky vyzvedám jen proto, aby snad při pozdější příležitosti, při revisi této smlouvy nebo jiné obchodní smlouvy byly tyto otázky alespoň částečně napraveny.

Poslanecká sněmovna používá této příležitosti, když se jedná o rumunskou smlouvu, aby provedla t. zv. hospodářskou debatu. My se k ní připojujeme. Tato debata zapadá zrovna do situace, řekl bych, nejvážnější, jakou náš stát prožíval po světové válce. Všechny vrstvy obyvatelstva upínají své zraky k zákonodárným sborům a k vládě se snažnými prosbami, aby stát přispěl, zachraňoval a pomáhal napravovati situaci.

Slavná sněmovno! Činí tak plným právem, poněvadž stát jako nejvyšší organisace veřejného práva má skutečně úkol, aby zasahoval všude tam, kde jde o ohrožení životních zájmů vrstev národa a aby umožňoval řádný vývoj hospodářského i sociálního života. Jedině prozíravá, zdravá, rozumná hospodářská politika je základním předpokladem také pro klidný a spořádaný vývoj sociální. A tu nedovedu se zdržeti úsudku, že nestojíme v této vážné době na výši situace. Neměli jsme nikdy soustavného hospodářského programu ani pro poměry normální, tím méně ovšem pro poměry abnormální, které prožíváme. Nás překvapila vážná porucha světového hospodářství tou měrou, že nebyli jsme na ni připraveni a nedovedeme jí vůbec čeliti. (Slyšte!) Jako zástupce kruhů zemědělských prohlašuji zde, že největší chyby se páší na zájmech zemědělského lidu. (Hlasy: Pod vaším protektorátem!) Ve všech státech proniklo poznání, že prapříčinou, základní příčinou hospodářských nesnází je krise zemědělská. Ta propukla v celém světě ze známých příčin, jednak z nadprodukce, která se projevuje zejména v nadvýrobě rostlinné, obilnářství, řepy, chmele a jinde, dále i z těch příčin, že obchod se zemědělskými produkty není organisován, takže v něm řádí spekulace, která usiluje o stlačení a ubíjení cen těchto produktů. Dále konstatuji, že se zde uplatňují nepříznivě a neblaze různá opatření různých států povahy dumpingové se všemi zjevy. (Hlasy: Vy jste byl přítelem této dumpingové politiky!) Nikdy ne, pane kolego. Já byl vždy jejím nepřítelem. § 7 celního zákona, který obsahuje opatření protidumpingové, pochází ode mne, já jsem byl jeho navrhovatelem.

Slavná sněmovno! Příčin zemědělské krise je několik. Nechci je probírat, vyzvedl jsem jenom ty hlavní, ale konstatuji: zemědělská krise světová propukla i v našem státě a způsobila tu derutu, jaké jsme svědky. Ceny zemědělských výrobků se zhroutily hluboko pod výrobní náklady. Naše zemědělství je zatlačováno do pasivity a úpadku, kupní síla našich zemědělců je podlomena a my konstatujeme, že několik milionů zemědělského lidu v republice nejenom že nemá žádné mzdy za svou práci, nýbrž ještě doplácí hotově na ztráty na investicích. Na naše chalupy a grunty se usazují mračna těžkého zadlužení, která budou dusiti na dlouhá desetiletí život hospodářský a sociální na našem venkově. (Tak jest! - Posl. Mikuláš: Až tam jste to dovedli s vaší celně ochranářskou politikou!) S vaší, pane kolego.

To je ten truchlivý, zarmucující obraz poměrů na našem venkově, to je ta tragedie zemědělského lidu, která se odehrává před očima veřejnosti a která musí buditi soucit u všech vrstev národa, které jenom poněkud blíže přihlédnou k té nouzi a bídě, v jaké žije náš venkovský člověk. (Hlasy: Zejména na Slovensku!) Zejména na Slovensku, zcela správně.

Zemědělská krise je toho druhu, že skutečně ukládá nám odpovědný úkol, aby byla řešena. Kladu otázku: Který ještě jiný stav v republice by pracoval již třetí období v té situaci, že nemá žádné mzdy za svou práci, ba na tu práci by doplácel na mzdách a daních? Jsem nucen konstatovati, že postavení našeho zemědělského lidu je horší než nezaměstnaných. (Tak jest!) Proč? Proto, že mají sice stejný osud ohledně mzdy - nemají žádné mzdy, ani ten zemědělec, ani ten nezaměstnaný dělník ale ten zemědělec má k tomu ještě tvrdou, těžkou práci a má k tomu to, že nuzné živobytí si obstarává na dluh, poněvadž nemá žádné podpory od státu. (Tak jest!) Náš zemědělec nese obětavě svůj osud, plní své historické poslání neklesá, pracuje dále, obdělává půdu a vyrábí potraviny pro druhé vrstvy národa. Ale mám neblahý pocit, že na tuto velkou morální sílu našeho zemědělce nemorálně hřeší ti činitelé, kteří mu odpírají svou pomoc. (Tak jest!)

U nás je stále ještě hodně pochybnosti o tom, v čem jsou prapříčiny této tíživé všeobecné hospodářské krise. Já jenom konstatuji: Všude jinde v cizině ve vědě národohospodářské i v praksi státně politické proniklo poznání, že prapříčina hospodářských nesnází je v krisi zemědělské. Poukazuji jenom na to, že mezinárodní obchodní komora v Paříži před týdnem rovněž ve své proklamaci označila zemědělskou krisi jako hlavní příčinu všech hospodářských nesnází. Tomu se u nás nechce rozumět, u nás jsou činitelé, kteří, jak jsme slyšeli minulý týden při debatě v senátě, by to negovali, popírali a šli by k opačným věcem, totiž k těm následným zjevům - ukazují na obtíže průmyslu, tam že by se snad mělo léčit atd. To je zjev nesprávný. Dnes i ten dělník nezaměstnaný musí tvrdou logikou se pro pracovat k poznání, že příčinou krise průmyslové je krise zemědělská a ze příčina jeho pro puštění z práce je okolnost, že sedlák je ožebračen, nemá peněz na nákup průmyslových výrobků. Proto dělník vychází na ulici. (Tak jest!)

Dobře chápeme, že zemědělská krise má charakter světový, příčiny světové a také důsledky v celém světovém hospodářství. Proto také vítáme všechny počiny, kroky a opatření směřující k tomu, aby se také staly vážné po kusy pro řešení zemědělské krise na mezinárodním podkladě. Vítáme také všechny po rady, které byly ať v Sinai, ať ve Varšavě či v Ženevě v Radě Svazu Národů, které směřují k tomu, aby se tyto obtíže řešily s hlediska mezinárodního a mezistátního. To jsou ty různé úvahy stran vyloučení spekulace, mezi státních dohod a všeho, co s tím souvisí. Všechny tyto otázky, preferenční cla, regionální dohody s kontingentním systémem, modifikace klausule nejvyšších výhod, všechny tyto momenty posuzovati budeme výhradně se zřetelem na zájmy našeho zemědělství a našeho státu. (Výborně!)

Pro poměry domácího hospodářství bych chtěl akcentovati velmi důrazně: zemědělská krise nedá se řešiti nahodilými opatřeními sem tam vydanými, to je velký problém hospodářský, který zasluhuje řešení úplného, soustavného, podle jasného plánu a to velmi rychle a brzy, (Výborně!) jako jsme řešili po zemkovou reformu soustavně řadou zákonů vy daných téměř současně, aby právě ten problém byl soustavně vyřešen. Často se hovoří o tom v řadách některých i našich koaličních stran, že republikánská strana nese odpovědnost za řešení zemědělské krise. Ano, neseme a svůj úkol plníme na 100%, jsouce věrni potřebám a zájmům našeho zemědělského lidu. (Výborně! - Potlesk.) A také naše strana to byla, která vždy zavčas formuluje, proklamuje a vyhlašuje svůj soustavný program pro řešení zemědělské krise. Nedávno před 14 dny jsme vyhlásili náš velkorysý pracovní program, ve velkém stylu, předložili jsme jej veřejnosti i koaličním stranám a nyní naše odpovědnost se zmenšuje a stupňuje se odpovědnost koalice, poněvadž je to úkol celostátní, celonárodní, aby se zemědělci pomohlo. (Potlesk.)

Slavná sněmovno! Není to příjemný úkol mluviti o těchto obtížích zde ve sněmovně. Mluvili jsme již nesčíslněkrát a mnohé otázky, které zde ventilujeme a probíráme, musíme stále znova opakovat. Je to již trapné, že musíme stále znova akcentovati různé potřeby, které má zemědělství jako celek i jeho jednotlivá odvětví, řepařství, obilnářství atd.

Budiž mi dovoleno jen stručně vyzvednouti hlavní potřeby jednotlivých odvětví naší zemědělské produkce. Obilnářství je odvětví, které je postiženo nejhůře, jeho ceny se shroutily nejhlouběji pod výrobní náklady. Za žito se platí pod 70 Kč, následuje oves, pšenice na Slovensku se platí také 90 Kč. To je přímo úžasné a nutno si uvědomiti, kde jsou příčiny tohoto dnešního poklesu obilí v letošním hospodářském období. Příčiny jsou jasné a známé: především úžasný, ničivý dumping ruský. (Výkřiky komunistických poslanců.) Konstatuji zde: Sovětské Rusko, které zrušilo volnost obchodu domácího i zahraničního a tím také volnost konkurence, rekviruje obilí od mužíků a sedláků za cenu 5 rublů, čili 25 Kč, podle zahraničního kursu to dělá 12-13 Kč, jež platí Rusko svým zemědělcům za 1 q obilí. Toto obilí by ruský národ spotřeboval sám, ale to se neděje, poněvadž se dávají konsumentům, i dělníkům jen chlebenky, aby z toho se nasytili, obilí se však vyváží na světové trhy, aby sověty získaly kapitály pro své experimenty. Ruský dumping má charakter dumpingu sociálního a valutového, prýští z rozvratu celého Ruska a má účel působiti rozvrat i v dalších státech. Slavná sněmovno! Konstatuji zde, že naše opatření celní, která jsme vydali v zákoně o celních přirážkách, stoupla v účinnost teprve u ovsa a ječmene, kde celní přirážka činí 70 Kč; tam věc vešla v účinnost a uplatňuje se velmi dobře. U žita, pšenice a mouky se tak dosud nestalo, poněvadž dosavadní cla jsou vázána obchodní smlouvou s Maďarskem a zde vstoupí přirážka v platnost teprve 15. prosince. Tohoto mezidobí obchodně-politického zneužívá široce založená spekulace domácí i cizí k tomu, že nám sem vozí obrovská kvanta chlebovin a mouky a vrhá je na naše trhy. Skladiště v Bratislavě jsou naprosto přeplněná, poněvadž spekulace počítá s tím, že až vstoupí 15. prosince cla v platnost, stoupnou též ceny a spekulace vydělá obrovské zisky. To jest hrozný osud, který máme před sebou v přívalu cizího obilí. Bylo sem dovezeno za srpen a říjen o 5000 vagonů chlebovin a mouky více než roku loňského - to je za 2 měsíce obrovské kvantum. (Posl. Mikuláš: Také Agrasol dováží!) Agrasol nikoli, spíše činitel někomu jinému blízký!