Mimo to pokládám za svou povinnost jménem pracující třídy Československa a komunistické strany jako předvoje revolučního proletariátu, jménem rudých odborů pozdraviti hrdinný boj kovodělníků rudého Berlína, kteří hrdinným vystoupením ukazují cestu k vítězství proletariátu celého světa. Prohlašujeme, že boj berlínských kovodělníků je bojem pracující třídy celého světa, která bude podporovati tento boj za větší skývu chleba až do úplného vítězství.

A nyní k programu dnešní schůze. Pan ministr dr Beneš snažil se ve svém výkladu ujistiti veřejnost, že netřeba jeviti obav z nějakých okamžitých mezinárodních sporů. Avšak na druhé straně připouští, že vstupujeme do nové periody evropské politiky, která bude charakterisována tím, že ve všech státech budou v popředí po nějakou dobu daleko více problémy vnitropolitické než zahraniční. Poválečná krise a revoluce politická, sociální, hospodářská a mravní bude se vybíjeti v dlouhotrvajících těžkostech, konfliktech a bojích vnitropolitických, specielně hospodářských. Dále praví, že to ovšem neznamená, že ve věcech zahraničních bude klidno, že se nic nebude díti. Připouští, že obtíže vnitřní někdy dokonce bývají podnětem pro konflikty zahraniční.

Skutečnost, že prožíváme světovou hospodářskou krisi, nepopírá již tedy ani dr Beneš. Ministr zahraničních záležitostí se však kojí nadějí, že vyjdeme z dnešní dočasné evropské deprese mezinárodně ještě konsolidovanější a ještě bezpečnější. Prostředky, jakými hodlá ministr Beneš tuto krisi překonati, jsou dělnictvu stejně již dostatečně známy. Dělnická třída však odmítá recept p. ministra, poněvadž chápe čím dále jasněji, že, má-li žíti, musí kapitalismus zemříti. Buržoasie hledá sice východisko a snaží se prodloužiti si život převalením břemen na pracující třídu. Hledá východisko pomocí racionalisace, v nejužším spojení bankovního kapitálu s průmyslovým, snaží se prodloužiti si život snižováním mezd, systémem ochranných cel a za tím účelem tvoří celní svazky.

Taktéž i dnes projednávaná smlouva s Rumunskem skrývá zesílené drancování mas vysokými cly a monopolními cenami a na druhé straně tvoření fronty proti Sovětskému svazu. Této smlouvě, jak je vidno ze samotné zprávy důvodové, je přikládán velký politický význam. Důvodová zpráva konstatuje, že čsl. vláda nemůže opominouti poukázati při této příležitosti na to, že tato smlouva má jistě význam také politicky nejen pro poměr mezi Československou republikou a Rumunskem, nýbrž i pro situaci ve střední Evropě vůbec. Stejně posuzuje věc také vláda rumunská. Státy střední Evropy se neomezily pouze na svolání konference Malé dohody na Štrbském plese. Následovalo ještě několik konferencí mezi těmito státy. Na 18. říjen svolána konference Rumunska a Polska do Bukurešti. Byla to konference východoevropských agrárních států. Byla to vlastně již 4. schůzka toho druhu v posledních měsících. Počátek byl učiněn první bukurešťskou konferencí, jíž se zúčastnily Rumunsko, Jugoslavie a Maďarsko. Pak přišla konference sinajská, na níž položen základ k rumunsko-jugoslávskému hospodářskému bloku. Ovšem varšavská konference, která byla svolána vládou Pilsudského, konala se již otevřeně ve znamení organisování protisovětské hospodářské a válečné fronty od Černého až k Baltickému moři. Nyní si i druhá bukurešťská konference vytkla za úkol vyvoditi důsledky z jednání v Ženevě a učiniti praktické návrhy pro provádění směrnic usnesených ve Varšavě.

Nebylo ani opominuto využíti přestávky mezi jednáním ve Varšavě a novou schůzkou v Bukurešti. Tato přestávka byla vyplněna schůzí Společnosti národů a byla provázena nejostřejší protisovětskou kampaní. Zvláště debata o Panevropě v Ženevě poskytla různým vládním zástupcům příležitost k vypracování co nejvznešenější tendence každého evropského hnutí pro sloučení - ovšem proti Sovětskému svazu. Nejštvavější řeč byla ovšem protisovětská řeč rumunského ministra Madgearu. Dále byl to návrh francouzského ministra obchodu Flandina na potírání ruského dumpingového vývozu. Nezůstal pozadu ani kancléř Schober. Jedním slovem v Ženevě byla vykonána dobrá práce pro Bukurešť. Francouzská vláda slovem i činem, výzvou ke spojení všech protisovětských živlů a vlastními opatřeními hospodářské války proti Sovětskému svazu převzala protektorát nad novou bukurešťskou konferencí.

Uvážíme-li, že sovětská vláda varovala kapitalistické státy před účastí na varšavské konferenci pro její protisovětský ráz, je teď tím více hodnotiti bukurešťskou schůzku jako akci k přímému organisování mezinárodní hospodářské války proti Sovětskému svazu. Veškeří tito organisátoři hospodářské války necítí se již ani povinni zříci se tradiční diplomatické zdrženlivosti obvyklých svých manévrů.

Francouzský imperialismus vyslal svého specialistu pro protisovětskou propagandu a protisovětské akce, pověstného Flandina, na středoevropské turné do Prahy, Vídně, Budapešti, jež končí v Bukurešti, kde francouzský ministr obchodu jako čestný host hrál roli popoháněče konference. V Praze projevil Flandinův pobyt ihned zřejmé následky: Vůdčí vládní strana uveřejnila usnesení o vytvoření monopolu obchodu obilím. To jsou důsledky čachrů tajné diplomacie mezi jednotlivými státy.

Všechny tyto čachry nezachrání však kapitalismus. Rumunsko je zmítáno vnitřními otřesy. Ohromný deficit státního rozpočtu obnáší 5 miliard lei, je veliký deficit na drahách, zadlužení drobných rolníků, a nedůvěra ku vládnímu režimu se projevila již úplnou neúčastí v obecných volbách, neboť se jich účastnilo pouze 30% obyvatelstva.

Nedávná návštěva britského válečného loďstva v Rumunsku a budování válečného přístavu v Bessarabii, inspekční cesta francouzského maršála v Rumunsku nás utvrzují, že nejde o nějaké návštěvy ze zdvořilosti, nýbrž že se připravuje tažení proti Sovětskému svazu, proti prvnímu dělnickému státu světa.

Strach z pětiletky, strach z budování socialistického hospodářství, to jsou hnací síly kapitalistických států, rušiti výstavbu dělnického státu. Hledá se pouze vhodný důvod k intervenci. Jsme svědky hromadného zatýkání v Rumunsku. Nejlépe o tom svědčí poslední zatčení významných osob. V samotném Bukurešti bylo zatčeno 67 vesměs významných osob. Ostatní byly zatčeny v Sedmihradsku. Jak se dovede rumunská vláda zbavovati svých politických odpůrců, je již všeobecně známo. Není zběsilejšího teroru než v Rumunsku.

S tímto státem bílého teroru a bílé hrůzy se nyní jedná o uzavření obchodní a plavební smlouvy. S tímto státem, kde jsou dělníci, najmě revoluční dělníci, bestiálním způsobem mučeni v žalářích až k smrti, tvoří vláda republiky Československé vojenskou alianci. Ovšem my jsme svědky, že i v Československu se projevuje snaha napodobiti rumunský režim. Pronásledování revolučních dělníků je na denním pořadu. Přes to se snaží buržoasie, a najmě dr Beneš usiloval o to, přesvědčit pracující třídu v Československu, že u nás jsou poměry nejideálnější. A za tím účelem má také dělnická třída 28. října projeviti své nadšení. Avšak jsem toho názoru, že pánové se zklamou, neboť dělníci nebudou nic oslavovati, naopak dělníci budou protestovati proti dnešní vládě bídy a hladu. A my také voláme k dělníkům nejen komunistickým, nýbrž také k dělníkům, kteří dosud jsou organisováni ve straně národně socialistické a soc. demokratické:

Za týden bude opět buržoasie spolu s vašimi vůdci oslavovati 28. říjen. Vaši vůdcové budou se snažiti, abyste šli dělati masu na oslavné průvody v tento den, aby se mohli chlubiti, že vy, dělníci, souhlasíte s jejich politikou. Dělníci, uvědomte si, jaká je situace, hluboká hospodářská krise, která otřásá celým kapitalistickým systémem, postihuje v prvé řadě vás, protože kapitalisté snaží se důsledky krise převaliti na vás. Dnes desetitisíce nezaměstnaných dělníků chodí po ulicích o hladu a mezi těmito dělníky jsou také vaši soudruzi, bratři a kamarádi. Závody však dále propouštějí, snižují mzdy, racionalisují výrobu, aby přišla co nejlevněji a aby se mohli zbaviti dalších desítek dělníků, vašich kamarádů. A za této pro vás tak zoufalé situace vybízejí vás vaši vůdcové, abyste šli oslavovati 28. říjen, prý den vašeho osvobození.

Dělníci, zvláště čsl. národní socialisté! Zde se asi chtějí dostati vaši vůdcové z kaše, do které se dostali při fašistických demonstracích. Ze začátku úplně schvalovali tyto demonstrace, ale když se obrátili fašisté proti nim, demagogicky volali dělníky, aby šli vypráskat fašisty z pražských ulic. Když však dělníci se dostavili na projev, aby se s fašisty vypořádali, vedení národně-socialistické plně odtroubilo a dělníky poslalo domů. Tak vypadá boj zvláště národně-socialistických vůdců proti fašismu. Nyní se vaši vůdcové chtějí z této situace dostati, protože vy, dělníci, čsl. nár. socialisté, nesouhlasíte s jejich politikou a proto oslavy 28. října mají napraviti jejich pošramocenou vůdcovskou autoritu. Proto chtějí, abyste šli 28. října oslavovati své osvobození. Věříte tomu, že jste byli osvobozeni? Nemůžete tomu věřiti. Neexistuje žádné osvobození, dokud jste vykořisťováni, dokud jste vyhazováni z práce, dokud zaměstnavatel s vámi může dělati, co chce, dotud jsou slova o svobodě pouhou frází. Kde je dělník úplně svoboden? Jedině v Sovětském Svazu. Proč? Protože se osvobodil i hospodářsky, protože mimo vládu ve státě převzal také hospodářské podniky. Proto je nyní úplně svoboden. Proto není krise v Sovětském Svazu. Proto je v Sovětském Svazu nedostatek dělníků, protože dělníci zde budují socialismus. A jestliže tomu dělníci národně-socialističtí a sociálně demokratičtí nevěříte, zeptejte se vašeho bratra Vávry, nebo bratra Linky, nebo sociálního demokrata Hüllera a uvidíte, co vám řeknou. V dnešní době, kdy tak jasně projevila se neschopnost kapitalistického systému nakrmiti a ošatiti většinu obyvatelstva, t. j. pracující lid a dáti mu obydlí, žádný dělník nemůže jíti na oslavy, na kterých se oslavuje kapitalistický pořádek, který má býti pod pláštíkem 12. výročí Československé republiky oslavován. Dělníci, dnes stojí daleko důležitější otázky před vámi. Kapitalisté útočí na vaši existenci. Odbourávají vám mzdy, berou vám drahotní výpomoc, propouštějí vás z práce a vaši vůdcové vás vybízejí, abyste šli společně se svými vykořisťovateli oslavovati 12. výročí tohoto buržoasního státu, který není vaším státem, nýbrž státem vašich vykořisťovatelů.

Dělníci, vy nemáte co oslavovati! Vy máte jíti společně s dělnictvem komunistickým i indiferentním demonstrovati na tento den za chléb a práci, proti kapitalistickému vykořisťování, proti fašismu a za osvobození dělnické třídy z jařma kapitalismu, za Sovětský svaz a proti opět blížící se imperialistické válce!

Ať žije jednotná fronta proletářské třídy! Letošní 28. říjen musí se státi dnem společných bojovných protestů a demonstrací dělnictva. Všichni vykořisťovaní dělníci a dělnice bez rozdílu politické a odborové příslušnosti, neorganisovaní dělníci, nezaměstnaní, připravujte na 28. října mohutné demonstrace, schůze a projevy! Mobilisujte v závodech a ve všech místech své druhy, aby v den 28. října proti oficielním oslavám a parádám sytých a spokojených zaznělo bouřlivé volání hladových a nespokojených za práci, chléb, bydlení a moc! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výborům předlohy dnes tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolenou dal jsem na tento týden posl. Halkemu pro neodkladné záležitosti.

Došlo oznámení o změně ve výboru.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jurana za posl. dr Sterna.

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Súrne interpelácie:

posl. Suroviaka a druhov pánu ministru školstva a nár. osvety, že se neuznávajú učebné a externistické zkúšky na občianských školách,

posl. Hlinku a druhov vláde o poskytnutie 50 % sľavy jazdného účastníkom ríšskeho sjazdu strany živnostenskej.

Místopředseda dr Lukavský: Mezi schůzí byly rozdány tištěné naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

642. Naléhavá interpelace posl. Sedorjaka a soudr. ministru vnitra, že ve svalavském okrese zakazují veřejné schůze.

643. Naliehavá interpelácia posl. dr Szülőho, dr Jabloniczkyho, Fedora a druhov ministrom vnútra a spravodlivosti o protizákonnom prevádzaní a zatýkaní, ku ktorým došlo dňa 25. júla 1930 vo Vrábľoch.

654. Naliehavá interpelácia posl. Hlinku a druhov vláde vo veci straníckych udalostí na Krajinskom úrade v Bratislave.

663. Naléhavá interpelace posl. dr Luschky, dr Schollicha, inž. Junga, Stenzla a druhů vládě o včerejších protiněmeckých výtržnostech v Praze.

680. Súrna interpelácia posl. Hlinku a druhov predsedovi vlády o prejave T. G. Masaryka, prezidenta republiky Československej.

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, t. j. v 6 hod. 40 min. večer s

Nevyřízené zprávy imunitního výboru pořadu 72. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.