O politických a hospodářských stycích Československa k velkým státům evropského světa nechci v souvislosti s obchodní smlouvou s Rumunskem učiniti žádného projevu, poněvadž se nechci vystaviti výtce nevěcné kritiky, u ministra dr Beneše tak oblíbené, a vyhrazuj i si to pro jinou příležitost. Na konec musím však konstatovati:

Tvrdí-li ministr Beneš, že pro Československou republiku není nerozřešených zahraničně-politických problémů a otázek, toto tvrzení nesouhlasí se skutečnostmi. Donuceno diktátem Francie, který mimo to ještě lichotil politickým instinktům a jistému velikášství nového zbohatlíka v poválečné době, zanedbalo Československo v prvních poválečných letech zahájiti jednání se státy patřícími ke Společnosti Národů o prohlášení Československé republiky za neutrální. Dnes jest na to příliš pozdě. Napjatým poměrem ke všem sousedním státům, svou vojenskou ozbrojovací politikou, podporovanou dokonce socialistickými stranami, jest Československá republika nejhrozivějším činitelem pro národní mír v Evropě, svým složením jako státu národního, svými vnitropolitickými poměry však zároveň nejméně cenným spojencem pro státy, které s Československou republikou uzavřely vojenský spolek.

My sudetští Němci vidíme jasně, jak se poměry kolem Československé republiky pomalu, ale jistě vyvíjejí v katastrofu. Nemůžeme pochopiti, že ministr dr Beneš stále ještě nezná jiného cíle, než udržovati Československou republiku trvale v nebezpečném vleku Francie a že za souhlasu vlády a parlamentní většiny nepodnikne nic, aby s nejbližšími sousedy svého státu hledal životaschopný poměr. Takové zahraniční politice Československé republiky my němečtí nacionálové vždy odepřeme svůj souhlas, budeme ji usilovně potírati. Proto nemůžeme hlasovati ani pro tento návrh. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Stejskal. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Stejskal: Slavná sněmovno! Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, podepsaná na Štrbském Plese dne 27. června 1930, má pro nás veliký význam národohospodářský. Politicky spřátelený stát, království Rumunské, sjednává s námi obchodní a plavební smlouvu, čímž dochází i k dobrým stykům hospodářským, kterých oba státy v zájmu své výroby a svého hospodářství nutně potřebují.

Plně sdílíme názor, že právě projednávaná obchodní smlouva s Rumunskem patří k jednomu ze základních pilířů naší obchodní politiky ve střední Evropě. Zejména vítáme, že obě vlády se snažily dáti zde možnost zájemcům obou stran, aby byly navazovány přímé obchodní styky. Je nyní zejména na našich zájemcích, aby tyto možnosti byly využity.

Dále významné je ustanovení čl. 10 o výměně zboží, kde je poskytnuta zásada nejvyšších výhod co do výše cel a jiná ještě výhodná ustanovení.

Ze statistického přehledu je viděti, že od r. 1924 do r. 1929 náš vývoz do Rumunska byl značně větší než dovoz z Rumunska k nám. Rumunsko dováží k nám převážnou měrou zboží výroby zemědělské. Do Rumunska vyvážíme převážnou měrou výrobky průmyslové, mezi nimi zejména výrobky průmyslů, které jsou v těžké krisi. Bavlny, příze a zboží z ní zhotoveného vyvezeno bylo r. 1928 za 381 mil. 700.000 Kč, r. 1929 již jen za 339,400.000 Kč. Lnu, konopí, juty a zboží z nich r. 1928 vyvezeno za 23,900.000, r. 1929 již jen za 17 mil. 700.000 Kč. Vlny, příze a zboží z ní r. 1928 vyvezeno za 78,500.000 Kč, r. 1929 již jen za 64,600.000 Kč. R. 1928 dovezli jsme do Rumunska textilií za 484,100.000, r. 1929 za 421,700.000 Kč. Jeví se tudíž pokles našeho vývozu u textilií v částce 62,700.000 Kč, tedy částce jistě pro nás značné. A jako zde se jeví pokles našeho vývozu textilu, tak také se ukazuje i do jiných států.

Budiž mně dovoleno, abych se při této příležitosti a statistice zmínil o postavení důležité složky našeho exportního průmyslu, textilu a o poměrech, jaké zde v poslední době vládnou.

Naše zemědělství stěžuje si na krisi a nízký index cen zemědělských plodin. (Výkřiky poslanců čsl. republikánské strany.) Nikdo objektivní to nepopírá. Chci vsak poukázati na fakt, že index velkoobchodních cen v textilu je ještě nižší než v zemědělství. Index cen zemědělských plodin v měsíci září t. r. jest 656, kdežto index textilu v tomto měsíci je pouze 628 bodů, t. j. o 28 bodů nižší než u plodin zemědělských. Přesto vývoz textilního průmyslu zaznamenává neustálý pokles, takže podle hodnoty vyvážíme proti r. 1929 méně o 703 mil. Kč. Americká zvýšená cla poškodila náš vývoz o 40% co do hodnoty i množství.

Do Anglie vyvážíme za 607 mil. Kč našeho zboží. Projevují se však vážné obavy o ztrátu tohoto odbytiště, přistoupí-li tento stát k ochranným clům. Do Maďarska vyvážíme textilního zboží za 472 mil. Je tedy v našem zájmu, aby obchodní smlouva s Maďarskem byla přátelsky dojednána, aby mezi námi nenastala válka hospodářská, která by nás ochudila a která by ubrala desetitisícům dělníků v textilu zaměstnaným práci a chléb.

Myslím, že hospodářským a obchodně-politickým poměrům je nutno věnovati zvýšenou pozornost. Víme, že krise průmyslová je krisí světovou, avšak to nás nezbavuje povinnosti odstraňovati její příčiny a mírniti její následky.

Používám této příležitosti, když jedná se o důležitou obchodní smlouvu, abych s tohoto místa poukázal na poměry v průmyslu textilním, který je velmi interesován jak na této smlouvě, tak i na řadě dalších obchodních smluv. Pan ministr financí dr Engliš prohlásil v rozpočtovém exposé: "Jsou-li hlavní příčiny naší deprese světové povahy, nemůžeme ji zvládnouti sami, ale můžeme přece čeliti zvláštním příčinám deprese v jednotlivých odvětvích. Nezbývá tedy nežli jíti po odvětvích nejvíce postižených, zkoumati jejich stav a problematiku a podle toho zaříditi pomocné prostředky." - Národní banka československá uvádí ve své poslední měsíční zprávě mezi jiným toto: "Vyhlídky pro průmysl textilní jsou zcela nejasné, v nejbližší době nedá se očekávati obrat k lepšímu". - Tato zpráva plně potvrzuje tísnivou situaci tohoto průmyslového odvětví, kde průmysl dříve kvetoucí stává se průmyslem sezonním.

Byl jsem v průmyslových oblastech severních Čech, jsem sám z průmyslové oblasti severovýchodních Čech, byl jsem též nedávno na Slovensku. Konstatuji, že se vede textilu špatně jak v zemích historických, tak i na Slovensku. V severních Čechách viděl jsem řadu továrních budov, v nichž bylo dříve zaměstnáno sta dělníků, které jsou však nyní odsouzeny ke zkáze. Z některých továrních objektů staví se nyní obytné činžovní domy. Máme řadu továren v Čechách, na Moravě i na Slovensku, které již po léta stojí, kde se vůbec nepracuje. Ve mnohých závodech pracuje se omezeně, a to jak časově, tak i strojově. Firma Faltys a dědicové v Trutnově zastavila provoz ve svém závodě a 1.300 dělníků propustila z práce. Podobné zprávy hlásí se nám z Náchodska, Semilska, Ústecka, Brněnska, Slovenska a odjinud.

Jestliže je krise v průmyslu bavlnářském, je také krise v průmyslu lnářském. Hodně se mluví o našem lnářství, o jehož osud je také nutno se starati. Zde však je jiná situace než v bavlnářství. Zatím co bavlnu musíme dovážeti ze zámoří, len daří se u nás a je pěstován obyčejně v chudších horských oblastech. Můžeme konstatovati, že mezi bavlnou a lnem nastal zápas. Podle statistiky ukazuje světová spotřeba textilních surovin u lnu pokles, u bavlny vzestup. Zápas byl rozhodnut ve prospěch bavlny. Konsum dává přednost výrobkům bavlněným před výrobky lněnými. Levnější cena výrobků bavlněných je zde rozhodující.

Neutěšenou situaci našeho lnářství zvětšuje ještě vzájemný boj pěstitelů lnu a spotřebitelů. Pěstitelé lnu snaží se dosíci co nejvyšších cen, průmysloví spotřebitelé chtějí co nejlevněji nakupovati. To jest jádro celého problému. Pěstitelé lnu volají po ochraně domácího lnu, po zvýšení cel na cizozemský len k nám dovážený, po zřízení skladišť, státní pomoci a pod. Poukazují na značné množství cizích lnů, které jsou k nám dováženy zejména z Ruska, Polska, Německa, Lotyšska, Litvy a pod.

Spotřebitelé ve své obraně poukazují na ztracená odbytiště, ostrou cenovou konkurenci na mezinárodních trzích, na kritickou situaci průmyslu, méněcennou jakost našeho lnu a na jeho drahotu proti lnům cizozemským. Tvrdí dokonce, dovolí-li vláda zhoršení nynějšího stavu, že to bude znamenati zavření posledních, omezeně pracujících závodů a propuštění všeho dělnictva z práce. Znamená to prostě smrt našeho lnářského průmyslu.

Obě strany postavily se proti sobě stavovsky téměř nesmiřitelně. Ovšem každá úzce stavovská sobecká politika je nezdravá. Toho si mají býti obě strany vědomy. Pěstitelé lnu si musejí uvědomiti skutečnou situaci, ve které jsme. Chceme podporovati zemědělství i drobné pěstitele lnu, poněvadž víme, že obě strany chtějí býti ze svojí práce také živi.

Musíme si však uvědomiti, že jakostně nejlepší len jest irský, pak běložlutý livlandský a litevský, dále stříbrošedý belgický, holandský, pruský, francouzský a jakostně na posledním místě téměř je náš československý len.

Pěstování lnu podle našeho názoru mělo by se u nás věnovati více pozornosti. Neškodily by exkurse do cizích států, kde by se shlédly racionelnější výrobní methody, které, přeneseny k nám, mohly by přivoditi jakostně lepší vlákna, větší výnosnost půdy, menší režii a větší zisk. Nesmí se také zapomínati, že naše lnářské přádelny jsou technicky zařízeny na len ruský a že len našeho původu může býti k ruskému pouze přimíchán. Tak tomu jest i jinde, neboť známe řadu států, které odebírají až 90% potřebné suroviny z Ruska. R. 1929 bylo k nám dovezeno za 130 mil. Kč lněné suroviny, což je jistě obnos značný. Naši pěstitelé nesmějí také zapomínati, že přes 50% lněného zboží jde za hranice státu, kde je podrobeno velmi ostré konkurenci jakostní i cenové.

Spotřebitelé lnářští nechť si také uvědomí, že státu záleží na pěstování lnu z důvodů národně-hospodářských a že i pěstitel lnu má nárok, aby jeho výroba byla rentabilní a tím také intensivní. Pěstitel jest odkázán na spotřebitele a zase naopak spotřebitel na pěstitele. Bylo by v zájmu našeho ohroženého lnářství, aby došlo zde k rozumné dohodě. Je třeba upozorniti, že náš průmysl lnářský zaměstnává desetitisíce dělníků a že k aktivitě naší obchodní bilance přispívá značnou částkou 230 mil. Kč. Celý nás průmysl textilní přivádí našemu hospodářství 4 miliardy Kč, což má veliký význam pro zachování naší obchodní aktivity a platební bilance jakož i pro zachování stability měny, naprosto nepostradatelné.

Je nutno také všimnouti si těžkého postavení dělníků, kteří v tomto oboru práce jsou zaměstnáni. Je jich na 300.000. Jejich hospodářské a sociální postavení bylo vždy špatné, dnes v době těžké krise je však přímo zoufalé. Před válkou vydělával textilní dělník 12 až 18 K týdně, nyní při omezené pracovní době vydělává pouze 60 Kč týdně i méně. (Slyšte!) A z tohoto skrovného výdělku musí živiti i vícečlennou rodinu! Není divu, že za tohoto stavu věcí konstatují pokladniční lékaři u příslušníků rodin těchto lidí podvýživu a bílý mor, tuberkulosu. Tyto ubohé mzdy zdají se ještě mnohým příliš vysoké a proto letošního roku byla dělníkům v největších oblastech snížena drahot výpomoc. (Výkřiky komunistických poslanců: Vy jste to podepsali!) Poněvadž jsme byli poměry donuceni. V některých oblastech a místech zdráhají se průmyslníci uzavříti kolektivní smlouvu, dávajíce přednost bezesmluvnímu stavu. Na mnohých místech požadují snížení mezd o 5, 10 až 15 %.

Dělníci v důsledku krise velmi trpí. Je proti nim bezohledně používáno zejména brutálního ustanovení živn. řádu z r. 1885 v §u 82, lit. h), podle kterého jsou bez milosti z práce vyhazováni dělníci, kteří jsou 4 týdny nemocni a nemohou se dostaviti do práce. V těchto dnech rozhodla znovu rozhodčí komise, zřízená podle zákona o závodních výborech v Rychnově n. Kněžnou za předsednictví okr. soudce, že zaměstnavatel jest oprávněn vyhoditi dělníka z práce, je-li déle než 4 týdny nemocen bez vlastní viny.

Pan ministr financí prohlásil ve svém exposé, že máme u nás na 80.000 dělníků nezaměstnaných. Dovoluji si tomu odporovati. To jsou jen ti, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti a hlásí se u okr. ústavů práce. Ve skutečnosti můžeme míti u nás nezaměstnaných na 300.000 lidí. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) Poměry jsou tak strašné, že u nás není vůbec žádná přesná statistika o počtu nezaměstnaných dělníků. (Výkřiky posl. Čižinské. - Místopředseda Taub zvoní.) Gentský systém, paní kol. Čižinská, je právě v době přítomné velmi dobrý.

Co dělati, jaké kroky učiniti, aby následky této krise byly mírněny a krise postupně odstraňována? Především je nutno, aby se dělala dobrá obchodní politika. Musíme si stále uvědomovati, že jsme státem poloagrárním a poloprůmyslovým. Je nutno, aby byly co nejdříve uzavřeny obchodní smlouvy mezi námi a Německem, Maďarskem a Jugoslavií. Je to životní nutností pro náš průmysl a obchod. Je dále nejvýše potřebné, aby byly uzavřeny řádné obchodní smlouvy se státy, se kterými jsme v politickém přátelství. Mám na zřeteli zejména obchodní smlouvu s Jugoslavií, kam jsme dováželi ročně za 500 milionů Kč textilního zboží.

Ani sovětské Rusko nemůžeme přezírati. Rusko po stránce obchodní potřebuje nás, my jeho. 140 milionový národ ruský by byl dobrým odběratelem našich výrobků. Do vnitřních poměrů ruských nezasahujeme, chceme žíti i s tímto lidem v přátelských stycích, jako chceme žíti se všemi okolními státy v přátelství.

Aby náš průmysl mohl existovati, je nutno, aby co nejdříve byly mu poskytovány státní garancie pro export, snížena nemožně vysoká úroková míra, která mnohdy hraničí s lichvou, aby byla zvýšena vyrovnávací kvota ze 35% na 50%, aby byl poskytnut levný dlouhodobý úvěr a pod.

Ministerstva a státní úřady měly by právě nyní v době nejprudší krise textilním závodům zadávati státní dodávky na léta budoucí. Až bude konjunktura, nemusí se dávati státní dodávky. Při nich budiž pamatována na celou oblast státní. K rozhodování o nich buďtež přibráni také zástupci dělnických odborových organisací a statistiky o počtu nezaměstnaných dělníků.

Kartely jsou podle našeho názoru stavovskou žumpou, která nesmírně poškozuje stát a naše národní hospodářství. (Tak jest!)

Státní dozor nad kartely a jich odstranění by do značné míry ozdravělo naši výrobu a podnikání, a neváhám to zde říci, i veřejnou morálku. (Výborně!) Je-li hospodářská a průmyslová krise zjevem světovým, je nutno bojovati proti ní také světovými prostředky. Porušená hospodářská rovnováha může býti odstraňována tvořením se větších hospodářských celků, pro kteroužto myšlenku se také poctivě vyslovujeme.

Strana čsl. národních socialistů má zájem na tom, aby průmysl mohl existovati. Bude podporovati pronikání našeho zboží za hranice státu. Jsme si vědomi toho, daří-li se dobře průmyslu, že je i postavení dělníkovo lepší.

Chceme se také starati a staráme se poctivě o zájmy dělníků, nyní zejména těch, kteří jsou krisí postiženi. (Výkřiky komunistických poslanců.) Křikem se to nespraví. Podali jsme vládě memorandum, ve kterém tlumočíme naše návrhy na řešení průmyslové a hospodářské krise. Vyslovil-li se o nich p. min. předseda, že je rád a s potěšením pročítal, svědčí to jistě o jejich kvalitě a ceně. (Tak jest! - Výborně!)

Nynější nezaměstnanost ukazuje, jak je nutné, aby byla dělána dobrá ochranná sociální politika. Stačí, abychom se podívali do sousedního Maďarska, kde se do nezaměstnaných dělníků střílí (Výkřiky komunistických poslanců.), zatím co my se o ně poctivě staráme. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Stejskal (pokračuje): Nejdříve je nutno postarati se nezaměstnaným o práci, (Posl. Čižinská: Baxa léčí nezaměstnanost pendreky!) Paní kolegyně, mluvíte-li o primátoru Baxovi, konstatuji, že je v naší samosprávě osobou význačnou a velmi zasloužilou a myslím, že právě vy nemáte legitimaci k tomu, dotýkati se velkého jména dr Baxy. (Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.) Nejdříve je nutno starati se o nezaměstnané. Máme zde produktivní péči, myslím však, že na ni máme málo peněz. Ukázalo se zejména, že nemají potřebných peněz do nutných veřejných staveb ani města, ani okresy. Mohu ujistiti pány, kteří myslí, že nezaměstnaný dělník raději nepracuje, než pracuje, že to není pravda. Náš dělník místo braní podpor tisíckráte raději pracuje a je nešťasten, nemůže-li pracovati. (Tak jest!) Není-li možno dáti dělníkům práci, je nutno jim poskytovati podpory v nezaměstnanosti.

A nyní ke státní stravovací akci. Stravovací akce byla dělána ve prospěch těch, kteří jsou nezaměstnaní nebo polozaměstnaní a nemají nároku na podporu v nezaměstnanosti a jichž výživa je vedle toho ohrožena. Je pravda, že poukázky na potraviny v ceně 10 Kč pro svobodného a 20 Kč pro ženatého a živitele rodiny nemohou dáti nezaměstnanému a jeho rodině ani to nejnutnější, ale když je zle, je každá koruna dobrá. Byl jsem na okresech, kde nezaměstnaní volají po tom, aby státní stravovací akci byly přiděleny další peníze, poněvadž nezaměstnaným i dvacetikoruna je dobrá. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Stravovací akce v mnohých okresech se neosvědčila. Dělníci si stěžovali na postup některých okresních úřadů a zejména některých obecních úřadů. Některé okresní úřady postupovaly přesně podle instrukcí, které vydalo ministerstvo soc. péče. Hlavní vadou celé akce však bylo, že finanční příděly jsou příliš malé, takže stravovací akce v mnohých okresech je zastavována v nejprudší nezaměstnanosti. Nyní byla tato akce prodloužena do 2. listopadu t. r. žádáme, aby byla i po tomto termínu prodloužena na tak dlouho, dokud potrvá kritická nezaměstnanost. Při tom je nutno dbáti, aby všem okresním i obecním úřadům byly dány jedině instrukce písemné, nikoliv písemné a ústní, což bylo příčinou mnohých nepříjemností.

Je také nutno, aby za živitele rodiny byl uznán svobodný či svobodná, kteří prokázaně živí ze svého příjmu své sourozence nebo staré rodiče k výdělečné práci neschopné. (Výborně!)

Neurovnané hospodářské a politické poměry zaviňují nynější poruchy a krise. Risiko těchto krisí nesou jedině odborové organisace a stát; ony vyplácejí podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek k ní. Gentský systém byl dělán pro doby normální. Nynější abnormální poměry a veliká nezaměstnanost vyčerpaly nejen úplně gentský fond organisací, které jsou krisí postiženy, ale zatížily tento fond značným finančním schodkem. Mají-li dělnické odborové organisace dostáti svým těžkým povinnostem, je nutno, aby vláda tyto schodky co nejdříve sanovala. (Výborně! - Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) Vy je potřebujete také.

Považujeme za samozřejmé, že nyní řešeny budou naléhavé požadavky dělnické, jako odstranění §u 82 živ. řádu lit. h), že bude zavedeno povinné hlášení uprázdněných míst, že bude zaveden 40hodinový pětidenní pracovní týden, že budou zřízeny pracovní soudy, že bude zřízena a provedena právní závaznost kolektivních smluv a že proveden bude účinný boj proti drahotě cen životních potřeb, dále řádná úprava zprostředkování práce, zlepšení živnostenské inspekce a pod. (Potlesk. Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.)

My českoslovenští národní socialisté vítáme předložený návrh obchodní smlouvy s Rumunskem a budeme pro něj hlasovati. V zájmu státu a jeho obyvatelstva vyslovujeme se pro dobrou hospodářskou, obchodní a sociální politiku. Díváme-li se kolem, vidíme, jak některé státy trpí vnitřním neklidem. Demokratické státní zřízení je ohrožováno brutální a hrubou diktaturou. U nás lid je zdrojem veškeré státní moci. Lid volá po demokracii hospodářské. Bude-li se dělati dobrá hospodářsko-sociální politika, uspokojený pracující lid bude tou nejlepší a nejspolehlivější oporou a pilířem naší demokratické republiky Československé proti všem extrémům z leva i z prava. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Juran. Dávám mu slovo.

Posl. Juran: Slavná sněmovno! Jménem klubu komunistických poslanců, jménem veškeré pracující třídy v Československu protestuji co nejdůrazněji proti soustavnému vraždění dělnictva v muničních továrnách. Protestuji proti hříšné nedbalosti při výrobě munice, která vhání do náručí smrti československé dělnictvo. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Včera odpoledne došlo zase k hroznému výbuchu v továrně na patrony, kterýžto výbuch si vyžádal za oběť několik životů. Katastrofální výbuch v bratislavské zbrojovce nebyl první, v poslední době došlo ke třem výbuchům, o nichž zprávy byly však ututlány. Vedoucí důstojník muničního oddělení se sice nebál větších explosí, avšak dělnice chodily do práce s vědomím, že v továrně může v každém okamžiku nastati strašlivá katastrofa. Očekávalo se, že si výbuch vyžádá 10 až 12 obětí a nyní skutečně máme potvrzeno, že již poslední oběť umírá. V Bratislavě smutně proslulé vražděním mladých děvčat v továrně Hörnesově došlo k nové racionalisační vraždě, která si patrně vyžádá život 10 až 12 mladých děvčat. (Výkřiky komunistických poslanců: Kde je ministr nár. obrany?!) Ten neshledává nutným, aby se sem dostavil. V československých kovodělných závodech v Bratislavě, které jsou polostátním podnikem a podléhají brněnské zbrojovce, došlo v oddělení pro světelné střely k výbuchu, který si až dosud vyžádal a patrně si vyžádá celkem až 12 obětí. V oddělení pro světelné střely, kde pracovalo 8 dělnic a 1 vedoucí dělník, manipulační strojník Pastory, při lisování t. zv. výbušných kapslí na lisu, u něhož Pastory pracoval, jedna kapsle při zvedání lisu odlétla, narazila na zeď a spadla do nádoby, naplněné černým prachem a světelnou směsí. Zápalná pilulka zapálila obsah nádoby, nastal prudký výbuch a všechna světelná směs, s níž mladé dělnice pracovaly, byla touto první explosí přivedena k výbuchu. Následky byly strašné. Na všech děvčatech shořely šaty a výbuchem třaskavin byla děvčata tak popálena, že jejich stav je úplně beznadějný. Byly to dělnice Marie Bohunská 19letá, Alžběta Fantová 21letá, Anděla Žižičová 19letá, Františka Škvárová, Antonie Šegerová 17leté, Marie Darovcová 21letá, dále dělnice Charaklínová a Prezolská. Raněné byly převezeny bratislavským záchranným sborem na kožní kliniku prof. Reinsbergera.

První soudní komise zjistila, že jde o náhodné neštěstí. (Posl. Štětka: Samé náhody!) Ale nemluví přímo o zločinném šlendriánu okolnost, že kolem lisu, na němž jsou vyráběny zápalné kapsle, které se při nárazu zapalují, byly nahromaděny otevřené nádoby s velmi lehce výbušnou směsí? Nesvědčí o přímo zločinném lajdáctví, když tento lis nebyl postaven v isolované místnosti a oddělen od dílny, v níž pracovala mladá děvčata s prudce výbušnou a zápalnou směsí, dveřmi anebo isolační stěnou? Je to tentýž šlendrián, který vedl právě před rokem k příšernému výbuchu v továrně dr Hörnesa. (Výkřiky komunistických poslanců.) Je to tím větší zločin, že jde o podnik polostátní, v němž je prováděna ta nejzběsilejší racionalisace, podobně jako na drahách, kde samozřejmě dochází ke srážkám, které odnášejí zaměstnanci drah svým zdravím a životy. Proto také musí konati v továrně službu silný policejní oddíl, neboť rozhořčení dělnictva, které je nejbrutálněji vykořisťováno a hromadně vražděno, je obrovské.

Slovenská tisková kancelář přináší tuto zprávu: Ráno v 8 hod. dostavil se do továrny vyšetřující soudce Gajdoš s komisí, která měla vyšetřiti okolnosti výbuchu. Byl vyslýchán strojník Karel Pastory, jenž je hlavním svědkem výbuchu, poněvadž pracoval u lisu, z něhož vypadla zápalná kapsle, jež způsobila celé neštěstí. Jako zázrakem zůstal Pastory úplně nezraněn. Vypověděl, že nastoupil práci stejně jako dělnice ve 3 hod. odpol. V patronce - jak se v Bratislavě všeobecně říká - jsou výbuchy častým zjevem, dosud však nebyl ani jeden případ výbuchu náležitě vyšetřován. (Výkřiky komunistických poslanců.) Pastory upozornil již několikráte vedoucího oddělení, jenž je vojenským důstojníkem, na stálé nebezpečí výbuchu, byl však odbyt odpovědí, že není nutno báti se větších explosí. (Výkřiky komunistických poslanců.) V poslední době následovaly za sebou tři explose a lze děkovati jen velké náhodě, že neměly za následek smrt dělníků. Když střelný prach vybuchl, pustil Pastory ochranný koš, byl však i s ním vyhozen na dvůr. Podle jeho výpovědi následovaly výbuchy dva. Napřed vybuchla nádoba s prachem a zápalnou směsí a teprve od tohoto výbuchu materiál, s nímž děvčata pracovala. Od tohoto druhého výbuchu chytly jejich šaty a děvčata byla strašlivě popálena.

Je zajímavé, že raněné dělnice byly uloženy v téže místnosti, v níž byla uložena a zemřela před rokem děvčata, oběti katastrofy v Hörnesově továrně. Z těžce zraněných dělnic skonala poslední v 6 hodin ráno. Před nemocnicí tísní se rozčilený dav. V nemocnici kolem lůžek raněných a mrtvých shromáždilo se množství příbuzných, kteří se za srdcervoucího nářku zdráhali vzdáliti. Vedle toho nakupilo se mnoho lidí, kteří nemohli již vniknouti do místnosti, kolem oken a dveří. Dvě dělnice, které ještě mohly býti vyslechnuty, vypovídaly zrovna tak jako strojník Pastory. Říkaly, že chodily do práce s vědomím, že v každém okamžiku může nastati strašná katastrofa. Také při práci byl stále naplněny strachem, každým okamžikem čekaly nejhorší událost. Strojník Pastory byl předvolán k soudu, kde jeho výpovědi byly protokolovány. Stav dalších zraněných je kritický a očekává se, že zemrou všechny zraněné.

Ta mladá děvčata, téměř ještě děti, která v Bratislavě zahynula, nejsou pouze obětí válečných příprav buržoasie, nýbrž i obětí racionalisace, která zuří v muničních továrnách právě tak jako ve všech jiných závodech. Bezpečnostní zařízení téměř nejsou a jsou-li kde, nelze jich dbáti při šíleně vystupňovaném výkonu. Semtín, žižkovská kapslovna, bratislavská patronka jsou ovládány sociálfašisty, kteří pečlivě dbají toho, aby se do závodu nedostal ani jeden revoluční dělník, a kteří sabotují a zrazují každý boj za vyšší mzdy a lepší sociální a bezpečnostní opatření v závodech, a jsou tak největší překážkou sjednocení všeho dělnictva muničních továren v republice, kteréž by bylo jedině zárukou, aby mohutně, revolučně vedený postup všeho dělnictva vybojoval lidskou existenci mírovým otrokům militarismu. Tato nejnovější katastrofa musí se státi signálem k bojovnému semknutí zaměstnanců všech muničních továren, k vytyčení zvláštních požadavků úrazových a bezpečnostních, k zrušení úkolových prací a kontrole bezpečnostních opatření dělnictvem samým.

Vzhledem k této katastrofě navrhujeme, aby se do dnešní schůze posl. sněmovny, to je do 72. schůze, dne 21. října 1930, dostavil ministr nár. obrany a podal zprávu o strašlivém výbuchu v bratislavské továrně na patrony, filiálce to brněnské Zbrojovky. (Výkřiky komunistických poslanců: Pan ministr zde je, ale baví se!) Nevím, zda uzná za dobré tento zločin náležitě objasniti. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Klub komunistických poslanců navrhuje dále: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Vládě se ukládá, aby neprodleně všem obětem bratislavské katastrofy, způsobené výbuchem v kapslovně v Bratislavě, nahradila, a to úplně, všechny způsobené škody; zraněným až do jejich smrti úplné zaopatření na státní útraty v prvotřídním sanatoriu a dosmrtný důchod ze státní pokladny, rodičům jakož i pozůstalým úplné odškodnění ztráty, způsobené zabitím člena rodiny, a dosmrtný důchod ze státní pokladny všem starým rodičům, případně sourozencům, neschopným výdělku, po celou dobu jejich života. Jsme právem zvědavi, jak se k tomuto návrhu zachová nejen vláda, nýbrž i p. ministr nár. obrany. (Výkřiky komunistických poslanců.)