Meissnerově justici stačí tedy k odsouzení k několika měsícům žaláře pouhé zjištění, že obžalovaný je komunistou nebo dokonce, že obžalovaný sympatisuje s komunisty, jak se stalo v tomto případě: V červnu t. r. bylo před samosoudcem na Karlově náměstí mladé děvče 16leté z Dolních Počernic odsouzeno ke 24 hodinám vězení, ježto prý se bavilo s komunistickou mládeží, která do Dolních Počernic udělala zájezd. Pouhá rozmluva s komunistickou mládeží byla jediným důvodem odsouzení tohoto mladého děvčete. Ale nejen to, při vynesení rozsudku a jeho odůvodnění použil soudce tohoto výkladu: "Obžalovaná je trestána pro výstrahu, aby komunistkou již nebyla, že prý soud o tom ví, že toho nepotřebuje a že jí není tak zle." Takové ničemnosti se pášou denně v soudních síních, kde jsou ať komunisté anebo domnělí komunisté odsuzováni na měsíce do žaláře. A konečně Meissnerova justice odsuzuje lidi i tak zv. pořádku v obcích. Obecní policajt odsouzen právě proto, že je policajtem obce kapitalistického státu. Okresní soud trestní v Praze odsoudil dne 13. února t. r. Františka Jansu. 63 let starého obec. policajta, ponocného, posla atd. z Malkov, okres Beroun, ke 100 Kč pokuty, protože rozšiřoval komunistické plakáty bez povolení. Chudák starý policajt, který neumí číst ani psát a který má měsíční služby 100 Kč! Tohoto těžkého trestu dostalo se mu proto, že se dopustil zločinu způsobem, který v podaném odvolání doslova zní: "Jako obecní posel, ponocný, policajt atd. ve službě obce Malkov okres Beroun, dostal jsem na obecním úřadě od starosty obce orazítkované plakáty, abych je vyvěsil na místech k tomu určených. Uposlechl jsem tohoto příkazu jako obecní služebník, poněvadž mi byl dán mým představeným, aniž bych věděl, čeho se plakáty týkají a také jsem se o to vůbec nestaral. Ze služební povinnosti jsem příkaz vykonal a proto neprávem jsem trestán."

V tomto případě šlo o plakáty na veřejné vystoupení Tělocvičné proletářské tělovýchovy ve Tmani. Toto vystoupení bylo zakázáno, ale plakáty censurou prošly. Ale fašistický Meissnerů v aparát musí trestati za každou cenu a proto potrestal i ubohého starého policajta. Ale jak je postupováno proti těm policajtům, kteří se dopouštějí násilností a kteří by měli býti za ně podle vašich zákonů odsouzeni? (Výkřiky komunistických poslanců.) Ne všichni policisté, ne všichni četníci jsou násilníky. Jsou však všichni ve službách násilnického režimu. Je sta a sta policistů a četníků, kteří jsou přímo hnáni, aby páchali třídní násilí, kteří v mnoha případech s velkým sebezapřením vykonávají tuto hanebnou službu, a jedině proto, aby mohli svoji rodinu uživiti, slouží vašemu násilnickému režimu. Naproti tomu však je řada kreatur jak mezi četníky, tak mezi policisty, kteří jsou ochotni pro ochranu bohaté třídy zabíti třeba vlastního tátu, který je v řadách bojujících za chléb a práci.

Takové kreatury jsou zvláště chráněny, jak to dokazuje případ soudr. Hrušky. Soudr. Hruška byl 21. června 1928 surově ztýrán u Masarykova nádraží v Praze policisty č. 548 a 59. Podal prostřednictvím právního zástupce žalobu okr. soudu v Praze na jmenované policisty dne 2. července 1928 pod č. j. 1.237, ale tato žaloba nebyla do dnešního dne projednána. Meissnerovy soudy tedy nemají naspěch, běží-li o dělníka a v tomto případě o komunistického poslance. Rovněž tak Meissnerovy soudy nemají naspěch, jde-li o kreatury a zloděje z řad měšťáckých nebo o kreatury a lupiče přímo ze státního aparátu. Dne 23. srpna t. r. zaslal jsem otevřený list ministru spravedlnosti dr Meissnerovi, ve kterém jsem doložil, že v Čes. Budějovicích [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. září 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Vyzval jsem ministra Meissnera, aby zakročil, ale co se stalo? Tito násilníci jsou v Budějovicích na berním úřadě dále. Dále budou prováděti svá alotria na pracující třídě, dále budou pronásledovati domkáře a drobné živnostníky [Další slova byla usnesením posl. sněmovny ze dne 23. září 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Uvedl jsem jenom malý zlomek případů z Meissnerovy justice, který však dostatek osvětluje, co je to československá Masarykova demokracie, co znamenají v Československé republice ústavní zákony pro pracující třídu, co je to svoboda přesvědčení, ale uvedl jsem také, co stojí svoboda projevu v Československé republice.

Zvláštní kapitolou Meissnerových kriminálů jsou t. zv. političtí vězňové. V rozsáhlé zprávě Meissnerova ministerstva spravedlnosti o věznicích v Československé republice je zvláště vypíchnuta zpráva, jakoby o fešácký kriminál bylo postaráno pro politické vězně. Skutečná práva politických vězňů v Československu existují však jen na papíře a političtí vězňové jsou v nejšpinavějších, nejnezdravějších kobkách. Nemají mnohdy ani těch věcí, které jsou povoleny i docela sprostým zločincům, zejména těch věcí, kterých používají vězňové z řad měšťáckých.

Sta a sta dělníků, funkcionářů komunistické strany v Československu, je odsuzováno podle zákona na ochranu republiky na celou řadu let. Jen v měsíci srpnu, tedy v době soudních prázdnin, bylo odsouzeno několik stovek komunistů na více než 10 let do kriminálu podle zákona na ochranu republiky, ne proto, že by se dopustili nějaké zlodějny, ale proto, že se nechtěli dáti okrádati, že odhalují všechny ty zlodějny a korupce, proto, že chtějí chléb a práci, že vedou boj za dělnické požadavky. Za to se jim dostává zvláštní péče v Meissnerových kriminálech, péče, která spočívá v tom, že vedle surového zacházení, nadávek, spílání ne se strany dozorců, nýbrž se strany vedoucích kriminálních úředníků nechybějí dokonce ani tělesné tresty, jak sám doznal vrch. šéf věznice Meissner. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Političtí vězňové jsou zařazováni mezi sprosté zločince, ba dokonce v útlém mládí jsou zařazovány, jak to dokazuje případ soudr. Kreibichové a Haškové, 17 let staré dívky mezi staré zločince. Hašková byla ve společné vazbě se smíchovskou Novou, která, jak známo, zašantročovala děti. Soudr. Nováková byla ve společné vazbě dokonce s vražednicí Wolfovou. Političtí vězňové jsou dáváni do nejšpinavějších děr, kde jaké jen jsou. Političtí vězňové musí si každý ústupek na správě kriminálu vybojovati. Chce Meissner popříti, že spontanní boj politických vězňů na Pankráci, ve Znojmě, v Pardubicích a jinde za práva politických vězňů, proti nimž se postavil Meissner, nebyl veden hladovkou, kterou dal týž Meissner potříti t. zv. umělým násilným krmením politických vězňů? Chce Meissner popříti, že násilným způsobem byly krmeny o své právo bojující mladé dívky na Pankráci? Ale to vše nestačí meissnerovskému systému justice z doby Bachovy. Bachovská justice a systém je překonán bílým terorem v Československu, v jehož čele jest a jej vede sociálfašista Meissner, pod jehož vedením, za jeho odpovědnosti jeho žoldáci bez jeho svolení neučiní žádného opatření, jak dokazuje případ přes rok vězněného dělnického poslance soudr. Haruse na Borech. Meissner je to, který odpírá soudr. Harusovi práva politických vězňů a kterého drží na Borech proto, že neohroženě bojoval za zájmy dělníků jako jejich poslanec. (Výkřiky komunistických poslanců. - Posl. Dvořák: Propusťte Haruse a zavřete Meissnera!) Je to týž Meissner, který se neštítí ani lži, jde-li o komunistickou stranu, jde-li o komunistické bojovníky, jak to dokazuje jeho odpověď na naši interpelaci, ve které praví: "Není pravda, že se Janu Harusovi odpírá v trestu četba, naopak, úlevy, o které žádal, byly mu povoleny, pokud podle zákona jsou přípustny. Zejména byla mu k jeho žádosti povolena četba "Československé republiky" a spisů Leninových a Trockého."

Co je pravda na Meissnerově odpovědi? Soudr. Harusovi byla po převezení na Bory zastavena "Československá republika" vůbec na několik měsíců. Klub komunistických poslanců bojoval zato, aby soudr. Harusovi i na Borech dostávalo se všech časopisů, až konečně byla mu přiznána "Československá republika"; a to Meissner zatajuje, to neříká, že se tak stalo na základě rozvinutého boje proti věznění soudr. Haruse a za jeho propuštění. Je pravda, že soudr. Harusovi byly poslány nebo dovezeny knihy na Bory, zejména knihy Leninovy, ale je také pravda, že tyto knihy soudr. Harus nedostal. Zůstaly ležeti u ředitele věznice, který při jedné návštěvě u soudr Harusa na Borech prohlásil, že došlé knihy pročítá a už napřed vidí, že je nebude moci soudr. Harusovi povoliti. A také mu je nepovolil, zejména ne Leninovy spisy. Taková je pravda, pane ministře Meissnere, o výhodách vězněného dělnického poslance soudr. Haruse! (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Štětka (pokračuje): Političtí vězňové nežádají na vás žádných milostí, bojují jen za svá práva a tento boj povedou až do konečného vítězství. To vezměte na vědomí, vy pánové, i vy, obrkriminálníku Meissnere, že boj za propuštění politických vězňů v čele s dělnickým poslancem soudr. Harusem povedeme přes všechna opatření vašeho násilnického režimu, ke kterému jste sáhl, aby zastavil spontánní volání dělníků po propuštění Harusově. Na všech projevech, na závodních schůzích, v městech i na venkově ozývá se dnes a je spontánně aklamováno heslo: Propusťte politické vězně v čele s Harusem a zavřete Meissnera! I dělníci soc. demokratičtí a nár. sociální chápou, proč je dělnický poslanec Harus vězněn. Chápou, že ho držíte v kriminálu proto, že je zásadním komunistou, že bojuje neohroženě za zájmy všech dělníků. Dělníci nežádají milosti pro svého poslance Haruse, ale v jednotných řadách nastupují boj, který se šíří po celém Československu a v jehož čele stojí komunistická strana. Ano, pánové, vezměte na vědomí, i vy, pane Meissnere, že budeme mobilisovati dělníky do boje, budeme dělníky ze závodů učiti bojovati proti vám, proti vašemu režimu; proti vaší censuře odpovědí dělníci vydáváním závodních časopisů bez censury, proti vašim fašistickým soudům a kriminálům rozpoutáme boj za propuštění všech politických vězňů, otevřeme vrata vašich kriminálů všem vašim obětem a přičiníme se, aby tato vrata byla důkladně zavřena za vámi, kteří do těchto kriminálů po zásluze patříte. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Pane řečníku, upozorňuji vás, že lhůta řečnická již dávno minula.

Posl. Štětka (pokračuje): Ještě chvilku.

Zvláštní kapitolu v celkové ofensivě kapitalistů proti pracujícím v Československu tvoří útoky na dělnickou kulturu. Uvedu zde malý zlomek konkrétních případů, kde a jak provedena byla ofensiva trojspolku, kapitalistů, státního aparátu a sociálfašistů na jednu z kulturních složek dělnictva, totiž na dělnické divadelníky. To neznamená, že by se byla buržoasie a její pochopové byli zdráhali šikanovati, zastrašovati, persekvovati, zkrátka fašisticky potlačovati ostatní kulturní složky dělníků, jako jsou organisace bezvěrců, sportovců, organisace dělnické solidarity, ale že palba proti dělnickým ochotníkům je zvláště ostrá, spočívá v tom, že jejich představení jsou navštěvována nejen dělníky, nýbrž také rolníky, drobnými živnostníky a chudinou vůbec.

Nuže: V Rohanově sešli se delegáti ochotnických spolků, aby vyslechli referát delegáta Svazu dělnických divadelních ochotníků o nových směrech dělnického divadla. Do této konference vyslaly delegáty i spolky, jejichž členstvo není ještě pod vlivem komunistů. Byl tam dokonce delegát spolku, jehož režisérem je sám místní římsko-katolický farář. Před zahájením konference objevili se tři po zuby ozbrojení četníci a znemožnili přednášku. Delegáti byli pobouřeni, jen jeden přitakal četníkům, kteří sami se styděli za své vystoupení a velmi slušně se odvolávali na vyšší rozkazy ze Strakonic. Ten jeden, který přitakával, byl četničtější nežli sami četníci. Byl to sociální demokrat.

Dělničtí divadelníci v Německu, tito opravdoví hrdinové své třídy, zvolili si na svém sjezdu v Dorthmuthu do čestného předsednictva soudr. Haruse. Pánové, nedělejte si iluse, že Haruse volili toliko divadelníci komunističtí. Ne, delegát dosud sociálně demokratický, ale poctivý dělník prohlásil: "Hlasuji pro Haruse. Nejsem komunista, ale hlasuji proň, protože vím, že Harus nesedí proto, že hájil komunisty, ale že ho buržoasie zavřela proto, že se bil za dělníky." Tak mluví sociálně demokratický dělník. A sociálfašista ministr Meissner dává v "Rudém Právu" bíliti každou zmínku o tomto případu dokazujícím, co soudí jejich vlastní příslušníci o justici pánů Meissnera a Zörgiebla.

Ze sylvestrovské revue "Kodak" škrtla censura místa, jako je: Na scénu přichází pán s kufrem a řekne: "Že ano, pánové". Prý je to pobuřování proti Benešovi. Revue "Den co den", propagující dělnický tisk, která měla býti hrána v Lucerně, byla zakázána. Byla zakázána pátá reprise revue "Koks", prý ohrožuje veřejný klid a pořádek. Čtyřikrát neohrožovala váš klid a pořádek, a po páté ano. Ale my to chápeme. Ve vnitřní Praze váš klid a pořádek neohrožovala, ale v Hrdlořezích a Hodkovičkách jste již měli plné kalhoty, poněvadž je váš vliv vašimi hanebnostmi rozvrácen všude, kde nestojí na každém desátém kroku policajt.

Zakázány byly revue: Rozsévačka o hnutí proletářských žen, revue dělnické mládeže o hnutí mládeže. Ale vy jste šli ještě dále! Vy jste zakázali Šibřinky svazu dělnických divadelníků, poněvadž jste se báli, že se na nich objeví dělníci přestrojeni za Meissnerovy policajty a flanďáky. Když vedoucí soudruh na váš teror upustil od krojů, když vyzval návštěvníky šibřinek, aby přišli bez masek v civilu, tu jste zakázali i tuto docela obyčejnou tancovačku. Na místo muziky postavili jste do Lidového domu v Michli 50 policajtů, kteří pak rozháněli dělníky a dělnice, přicházející tancovati v civilních úborech.

První máj - zde je bilance divadelníků dělnických: V Květné zakázal představení úřad, v Motole jste se zbaběle schovali a navedli hostinského, aby nedovolil hru. V Pelhřimově zakázal rovněž představení úřad, v Kosoři nebylo možno hráti, poněvadž jste účinkující zavřeli proto, že jste stříleli v Radotíně do bezbranných dětí. Břevnovští divadelníci chtěli se na 1. máje vyhnouti kontroversi a tak se rozhodli, že nebudou hráti nic proletářského, nýbrž maloměšťácký kabaret. Vaše úřady jim to zakázaly, dokazujíce tak, že vy nemáte strach jen z textu dělnických písniček, ale že vás uvede v šílený strach pouhé pomýšlení na to, že se 200, 300 dělníků sejde.

Tak bych mohl pokračovati o persekuci divadelníků do nedokonečna. V závěru o persekuci divadelníků uvádím jen, že persekuce dostoupila té míry, že je zkonfiskováno všecko, co označuje třídu dělnickou. Všeho je zneužíváno, každéhokoliv proletářského vystoupení našich divadelníků, a opováží-li se dělníci proti darebáctví vašich divadel postaviti svoje vlastní divadlo, ač při úžasné chudobě dělnických spolků je to přímo hrdinstvím, štvete na ně policajty. Vy sami to zpracovati nemůžete, váš obzor dosahuje tak nanejvýš k novému klenotu pana Hilberta, k "Třídiči štěrku", ale každý skutečný aktuelní námět potlačujete pendrekem. A formově? Co jste se nakasali, když vaše divadla si zařizovala horizont. Nuže dobře, vy máte uměle vybudované horizonty, ale dělnická třída má přirozené perspektivy.

Odhalili jste se úplně. Hospodářsky: žebrák; politicky: otrok; kulturně: desorientované stádo, jakým byste chtěli míti proletariát. To je generální linie vaší kultury. Tím ztratila veškeré právo na to, aby byla ctěna a vážena, tím ztratila právo na to, aby byla hájena, tím vyřkla sama nad sebou ortel smrti. Proletariát tento ortel vykoná! (Potlesk komunistických poslanců.).

Předseda (zvoní): Pana posl. Dvořáka, který pronesl urážlivé výroky, volám dodatečně k pořádku.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu, a nebude-li námitek, přistoupíme k projednávání dalších odstavců pořadu dnešní schůze. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Budeme tudíž projednávati další odst. 2 pořadu, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona o poštovní spořitelně (tisk 645).

Zpravodajem výboru ústavně-právního jest p. posl. Navrátil, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. dr Macek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Navrátil: Nikoli.

Zpravodaj posl. dr Macek: Rovněž nemám. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Páni zpravodajové nemají návrhů.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích, otištěných ve zprávě výborové.

Kdo s těmito dvěma resolucemi souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Śliwky (tisk 509).

Zpravodajem jest p. posl. Koudelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Krajský soud v Mor. Ostravě viní posl. Śliwku z přečinu, jehož se prý dopustil některými svými výroky na schůzi dne 23. září 1928 v Orlové, a žádá za jeho vydání za účelem trestního řízení.

Imunitní výbor navrhuje, aby tento poslanec k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Śliwky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání poslance Śliwky.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Śliwky (tisk 510).

Zpravodajem jest p. posl. Koudelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Krajský soud v Mor. Ostravě žádá opětně za vydání posl. Śliwky pro některé jeho výroky, pronesené na veřejné schůzi v Karvinné. Imunitní výbor opět navrhuje, aby tento poslanec k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Śliwky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Śliwky.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Steinera (tisk 511).

Zpravodajem jest p. posl. Koudelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Košicích hodlá trestně stíhati posl. Steinera pro jeho řeč 1. května 1929 v Prešově, poněvadž v ní spatřuje delikty podle zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor projednav tuto žádost navrhuje, aby posl. sněmovna nevyhověla této žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Steinera.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání poslance Steinera.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. úřadu v Kolíně v trest. věci posl. Čuříka (tisk 512).

Zpravodajem jest p. posl. Koudelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Okresní úřad v Kolíně žádá, aby posl. sněmovna svolila k administrativnímu trest. stíhání posl. Čuříka pro přestupek §u 93 nař. ze dne 16. listopadu 1851, č. 1 ř. z. z r. 1852.

Tohoto přestupku prý se kol. Čuřík dopustil tím, že použiv záchranné brzdy zastavil rychlík, který v Kolíně podle jízdního řádu zastaviti neměl. Imunitní výbor zjistil, že nestalo se tak z pouhé svévole, nýbrž proto, aby se kol. Čuřík mohl vrátiti zpět do Prahy k důležitému hlasování.

Imunitní výbor proto navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání p. kol. Čuříka.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Čuříka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Čuříka.

Tím vyřízen jest poslední odstavec pořadu.

Posl. Zápotocký, Kopecký a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se ministr soc. péče dr Czech dostavil do schůze posl. sněmovny a podal zprávu o tak zvaném zevčasnění práce v pekárnách.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s právě přečteným návrhem posl. Zápotockého, Kopeckého a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolenou dal jsem na tento týden posl. Szentiványimu pro neodkladné záležitosti.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Slavíčka za posl. Fialu.

Do výboru imunitního vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Fritze za posl. dr Ravasze.

Předseda: Mezi schůzí byly rozdány tištěné naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

469. Súrna interpelácia posl. Steinera, Majora a súdr. min. ver. prác, soc. pečlivosti, vnútra a spravedlnosti v záležitosti poskytnutia práce a podpory nezamestnaným v Komárne a barbarského napadnutia a ztýrania nezamestnaných komárnanskou policiou.

476. Naléhavá interpelace posl. Schuberta a druhů min. veř. prací a min. národní obrany, že se užívá vojáků při stavebních pracích soukromých spolků.

489. Naliehavá interpelácia posl. dr Tisu a druhov min. vnútra a školstva a nár. osvety v záležitosti narušovania spolkového práva katolíkov.

526. Súrna interpelácia posl. Hlinku a druhov min. nár. obrany vo veci podplukovníka dr Dvořáka.

527. Naliehavá interpelácia posl. Hlinku, dr Luschku, dr Szüllő a druhov vláde o výroku ministra vecí zahraničných v otázke cirkevného majetku.

537. Naléhavá interpelace posl. dr Perglera, Stříbrného a druhů předsedovi vlády Františku Udržalovi o rostoucí hospodářské krisi a nezaměstnanosti.

542. Súrna interpelácia posl. Suroviaka a druhov vláde o preloženie 22 zamestnancov od dopravného úradu v Breclave, tedy z obvodu brnenského riaditeľstva do obvodu riaditeľstva št. železníc v Bratislave.

618. Súrna interpelácia posl. Siváka a druhov predsedovi vlády Františkovi Udržalovi o Československej tlačovej kancelárii poťažne jej odbočke v Bratislave.

Předseda: Mezi schůzí byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

655. Návrh posl. Suroviaka a druhov na udelenie podpory pohorelcom obce Povinná, okres Kysucké Nové Mesto.

656. Návrh posl. Horpynky, Simma a druhů na započtení let válečného zajetí do pense a do postupu stát. zaměstnanců a zaměstnanců stát. podniků.