Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Lang, Rýpar.

200 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Matoušek, dr Meissner, Mlčoch, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 69. schůzi posl. sněmovny.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. Tučnému, Kleinovi, Katzovi, Tayerlemu, dr Markovičovi, Brodeckému - vesměs pro neodkladné záležitosti; na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. dr Reiszovi z rodinných důvodů; na týden posl. Beranovi pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvili se posl. Dietl na tento týden a posl. Bečko na dnešní schůzi.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr Ravasz.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Chloupka za posl. Zajíce; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Staška za posl. Janalíka; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Zajička za posl. Bobka.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Šaláta za posl. dr Polyáka.

Do výboru živnostensko-obchodního vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Stejskala za posl. Tučného.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Blažka za posl. Vencla; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Šebu za posl. dr Patejdla.

Předseda: Došel návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Návrh posl. Zápotockého, Kopeckého a soudr. podle §u 46 jedn. řádu, aby se ministr soc. péče dr Czech dostavil do schůze posl. sněmovny a podal zprávu o t. zv. sevčasnění práce v pekárnách.

Předseda: Došla naléhavá interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Naliehavá interpelácia posl. Hlinku a spol. vláde vo veci stranníckych udalostí na Krajinskom úrade v Bratislave.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. inž. Kalliny ministru nár. obrany:

o neuvěřitelném a neodpovědném chování příslušných vojenských úřadů při těžkém zranění Jana Panhanse z Reischdorfu v okrese přísečnickém (č. D 316-III),

o vojínu Heřmanu Janatschke od dělostřeleckého pluku č. 11, 7. baterie v Košicích, který vykonávaje vojenskou službu těžce onemocněl a následkem toho stal se pravděpodobně pro celý život neschopným výdělku (č. D 317-III);

posl. Navrátila a druhů ministru školství a nár. osvěty o odkladu stavby budovy pro menšinovou školu měšťanskou v Chornicích u Mor. Třebové (č. D 319-III);

posl. Sedláčka a druhů:

ministru pošt a telegrafů, aby obchodním tiskopisům vycházejícím periodicky jako časopisy dostalo se výhod novinových známek (č. D 320-III),

ministru nár. obrany o soutěži vojenských podniků živnostníkům (č. D 321-III);

posl. Koudelky ministru školství a nár. osvěty o subvencování různých staveb zámožných lidí Státním památkovým úřadem (č. D 318-III);

posl. Adámka ministru nár. obrany o zařazování do náhradní zálohy (č. D 322-III);

posl. dr Tiso a druhov vláde vo veci všeobecnej hospodárskej krízy (č. D 323-III);

posl. dr Daňka a druhů ministru soc. péče o zřízení pojišťovacích soudů rozhodujících mezi nositelem pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a pojištěnci (č. D 324-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. vnitra na dotaz posl. Malého o zařazení zaměstnanců zemských nemocnic v Berehově a Sevluši do platového schematu zaměstnanců státních (č. D 242-III);

min. zemědělství na dotaz posl. Chalupníka o regulaci potoka Johanovského v obci Johanové u Vsetína na Moravě (č. D 252-III);

min. železnic na dotazy:

posl. Chobota o neumístění polských nápisů na železničních úředních budovách a objektech na trati Košicko-bohumínské dráhy (č. D 253-III),

posl. Malého o přeložení několika vlakových čet z Čes. Těšína do Bohumína (č. D 244-III);

vlády na dotazy posl. Kurťaka:

o nespravedlivém rozdělení půdy v obci Fančikovo v okrese sevlušském (č. D 272-III),

jak přídělový komisariát pozemkového úřadu v Berehově rozdělil půdu v obci Fančikovo v politickém okrese sevlušském (č. D 100-III),

o nespravedlivém rozdělení půdy v obci Záluží (č. D 271-III),

o nezákonitém rozdělení půdy v obci Záluží v okrese mukačevském (č. D 24-III);

min. spravedlnosti na dotaz posl. Kurťaka o trestní věci Jiřího Kebeleše z obce Bilek (č. D 276-III);

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Čuříka o sestátnění školy a vystavení potřebné školní budovy v Antošovicích na Hlučínsku (č. D 264-III).

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Komárně ze dne 2. srpna 1930, č. Nt 17/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 9. září 1930, č. 8063/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro zločin podle §u 4, odst. I, §u 6, odst. I zák. čl. XL z r. 1914, a přestupky podle § 15, č. 4 zákona na ochranu republiky a podle nařízení býv. uh. ministerstva vnitra ze dne 30. září 1913, č. 7430 B. M. (číslo J 263-III),

okr. trest. soudu v Praze ze dne 5. září 1930, č. Nt VI 6/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušovského pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 487 a 488 tr. z. (č. J 264-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 15. září 1930, č. Nt XIX 12/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Chloupka pro přečin proti bezpečnosti cti (č. J 265-III),

okr. soudu v Ťačově ze dne 17. září 1930, č. Nt V 11/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 19. září 1930, č. 7564/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 266-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 534) o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě (tisk 652).

Zpravodajové - za výbor soc.-politický p. posl. Ježek a za výbor rozpočtový p. posl. Bergmann - přednesli již své zprávy v minulé, 68. schůzi sněmovny dne 17. t. m.

K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 40 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Mayr-Harting, Simm, Horpynka, Štětka, dr Keibl, Tyll; na straně "pro" pp. posl. Dubický, Schweichhart, dr Lukavský, Staněk (soc. dem.) a Slušný.

Dávám slovo p. posl. dr Mayr-Hartingovi.

Posl. dr Mayr-Harting (německy): Slavná sněmovno! Jsou dva druhy oposice, oposice naprostá, oposice za každou cenu, která směřuje proti státu, proti platnému hospodářskému řádu, a řekl bych oposice poměrná, která stojíc na půdě daných faktů chce změniti a zlepšiti dané poměry. První, naprostá oposice, jest snadná, pohodlná a zábavná. Jest snadná, poněvadž bohudík nebo bohužel, jak chcete, jest stále dosti co kritisovati, jest pohodlná, poněvadž se může vyčerpávati jen v kritice, nemusí vykonávati žádné práce, a jest zábavná, poněvadž si libuje ve vtipu, ironii a satyře a jimi se vyčerpává. Druhá oposice jest těžká, poněvadž se musí snažiti o skutečnou práci, poněvadž i jako oposice musí si býti vědoma své odpovědnosti. Přes to se naše strana od samého počátku v této sněmovně rozhodla pro druhou oposici. To odpovídá jejímu rázu jako strany lidové, která přihlíží k trvajícím poměrům a v jejich mezích těchto poměrů usiluje provésti to nejlepší. Tím jest také dáno naše stanovisko k tomuto návrhu.

Budeme hlasovati pro tento návrh, poněvadž jsme pro všechno, co může zlepšiti bídné postavení státních zaměstnanců. Budeme pro tento návrh hlasovati i s našeho německého stanoviska, poněvadž doufáme, že tím bude napravena jistá křivda, páchaná dosud zvláště na německých státních zaměstnancích. Po této stránce jest zvláště potěšitelné, že se při poradách podařilo škrtnouti ustanovení, které, nelze jinak říci, směřovalo zvláště proti německým státním zaměstnancům. Míním totiž ustanovení vládního návrhu, že úředníci, kteří z jakéhokoliv důvodu, zvláště pro horší kvalifikaci byli vyloučeni z postupu, mají býti vyloučeni i z vánočního příspěvku. Jest to, pravím, sám sebou potěšitelný fakt a byl by zvláště potěšitelný, kdyby to byl první krok na cestě k zlepšení osudu německých státních zaměstnanců v tomto státě. Bohužel jest však tato naděje prozatím ještě marná. To ukazuje již těžkost, které bylo zapotřebí, aby toto ustanovení bylo škrtnuto. To ukazuje i okolnost, že pan zpravodaj se ani neodvážil, když měl promluviti o změně tohoto ustanovení, zdůrazniti právě tento významný případ, nýbrž že uváděl četné jiné příklady, které především měly rozhodovati pro odnětí vánočního příspěvku osobám diskvalifikovaným pro disciplinární trest.

Že se německým státním zaměstnancům vede prozatím ještě dosti špatně, uvedu jen jeden příklad z poštovní správy, a co jest charakteristické, právě z oboru ministra, kterému jest v nynější vládě zvlášť svěřena péče o státní zaměstnance. Uvádím jako zvlášť charakteristický případ poměry ve Slezsku a na severní Moravě. Opava, jejíž obyvatelstvo skládá se z 23.000 Němců a 9000 lidí jiné národnosti, má ve svém státu poštovních úředníků 48 německých konceptních úředníků a 53 německých kancelářských zaměstnanců, 79 českých konceptních úředníků a 53 českých kancelářských zaměstnanců. Ve Frývaldově máme 6000 německých obyvatelů proti 371 obyvatelům jiného jazyka. Přes to jest tam jen 14 resp. 13 německých a 11 resp. 6 českých úředníků. V Bruntálu jest 8000 Němců a 326 obyvatelů jiného jazyka, 12 a 18 německých a 12 českých zaměstnanců. Nejkrásnějším příkladem jest Beroun na severní Moravě. Tam jest 3000 Němců a 70 lidí jiného jazyka; jest tam 1 německý konceptní úředník a 4 němečtí kancelářští zaměstnanci, 3 čeští konceptní úředníci a 1 český kancelářský zaměstnanec. Obyčejně se nám namítá, že se při ustanovování úředníků v tomto státě nikdo nikdy netáže po národnosti, nýbrž vždy jen po schopnostech. Bylo-li tomu tak právě u pošty a na př. v Mariánských Lázních, o tom bych ovšem raději ani nemluvil. Mohu se dále dovolati hlasu z dnešního vládního tábora, úžasné restrikční statistiky, kterou kol. Pohl posledně přednesl na sociálně-demokratické schůzi. Stále ještě nemáme s jednou jedinou výjimkou žádného německého odborového přednostu, zato však se počíná u jednotlivých druhů úřadů dokonce brzditi příliv Němců, neboť se přijímání německých čekatelů z jakýchsi, prý věcných důvodů zásadně odpírá.

Po tomto poněkud nepotěšujícím odbočení vracím se k návrhu. Ani on není stále ještě s národnostního hlediska bezvadný. Byla odstraněna sice jistá nespravedlnost, že příště budou vánoční příspěvek dostávati nejen čeští, nýbrž i němečtí státní zaměstnanci. Ale, jak se nám vždy zdůrazňovalo, byla podržena zásada mimořádných remunerací, které se vedle toho budou poskytovati, a kdo bude dostávati tyto mimořádné remunerace, o tom nemůžeme podle svých dosavadních zkušeností pochybovati.

Rozhodně jest to málo, co jsem dosud mohl uvésti ve prospěch návrhu, tak asi všechno, co ve prospěch návrhu uvésti lze, ostatně jest po více než jedné stránce přímo zklamáním, jest to důstojný článek v četných návrzích zákonů a zákonech, s nimiž měli jsme zde co činiti a které jsou vždy kompromisem mezi stranami, které těm, jimž mají něco přinésti, nic nepřinášejí, a které jsou jen vhodny, aby byly lacinou agitační látkou pro tu nebo onu stranu vůči voličstvu, které se bohužel až příliš snadno dá oblouditi. Jak nebylo dosud řečníkům mé strany za těžko ukázati na návrzích, které jsme dosud projednávali, že věcně za nimi vlastně nic nevězí - myslím zde na návrhy o gentské soustavě, o stavebním ruchu, o obilních a dobytčích clech - tak i mně nebude za těžko ukázati, že tento návrh naprosto nedosahuje účelu, k němuž směřuje. Po této stránce není ani to, co předcházelo tomuto návrhu, nezajímavé. Já sám jsem zde, jako ostatně i četní jiní členové této sněmovny, při 80. narozeninách presidenta podal návrh, aby se při této příležitosti poskytl státním zaměstnancům jako zvláštní uznání 13. plat, že by jej považovali za skromné uznání jejich obětavé činnosti státem a za znamení, že jest ochota, konečně blíže přistoupiti k naléhavé nutné otázce úpravy platů. Ale co se stalo? Můj návrh byl ovšem ignorován, což samo sebou nebylo nic pozoruhodného, ale myšlenka byla konečně převzata, počalo se mluviti o 13. měsíčním platu, ale pomalu mluvilo se již jen o 70% platu a konečně stal se z tohoto měsíčního platu jen tento vánoční příspěvek, kterému neschází na úzkoprsosti.

Především - abych vyňal jeden bod, který ihned způsobil všeobecný odpor - chtěli, když státní zaměstnanci byli postiženi neštěstím, že byli vzájemně manžely, t. j. když oba manželé byli státními zaměstnanci, v těchto případech odepříti oběma manželům vánoční příspěvek. Konečně se po namáhavém boji podařilo zachrániti vánoční příspěvek aspoň pro jednoho manžela, to znamená jistý pokrok, ale to znamená - rád bych zdůraznil, že tuto pochybnost neuplatnila jen strana křesťansko sociální, nýbrž i národně-socialistická, která jest jistě chráněna proti podezření z klerikalismu - to znamená, jak řečeno, že družka, jak se dnes jmenuje, jest na tom lépe než manželka. Když tito lidé spolu jen žijí, dostanou oba něco, kdežto jsou-li zde dva manželé, dostane něco jen jeden, a byla vyslovena obava, že příště státní zaměstnanci, aby si zajistili stejný důchod, budou nuceni rozvázati své manželství a žíti jen ve společné domácnosti.

Dále jest pozoruhodné, že zákon zásadně vylučuje smluvní zaměstnance a že nechává nerozřešenou pochybnost, zdali zaměstnanci veřejných korporací, kteří podle §u 112 platového zákona mají býti zásadně naroveň postaveni státním zaměstnancům, mají také nárok na vánoční příspěvek. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu nás sice ujišťuje, a i s druhé strany bylo zdůrazněno, že nemůže býti pochybnosti, že tito zaměstnanci veřejných korporací mají také tento nárok, a rovněž bylo v důvodové zprávě zdůrazněno, že aspoň jisté skupiny smluvních zaměstnanců mají nárok na příspěvek. Ale co znamenají důvody zákona a co znamená zvláště důvodová zpráva tohoto zákona, proti které se musil postaviti sám pan zpravodaj, poněvadž tvrdí jisté věci, o nichž jest předem jisto, že nejsou správné? A tak nesmíme pochybovati, že jisté skupiny smluvních zaměstnanců budou zcela jistě vyloučeny z vánočního příspěvku, jest to především velká skupina rozličných lékařů, okresní, obvodní a obecní lékaři, dále skupina, která mne pro mou minulost zvláště zajímá, a to jsou smluvně ustanovené kancelářské síly u soudu. Neustále a bohužel stále více slyšíme mluviti o tak zvané soudní krisi a stále slyšíme, že jedním z hlavních důvodů této soudní krise jest, že justiční zaměstnanci jsou špatně placeni. A nyní se znovu usnášíme na zákonu, ve kterém skupina, která jest ustanovena na výpověď a se skrovným platem 666 Kč měsíčně, má býti vyloučena z výhody nového zákona. To jest tím nespravedlivější, že tito smluvní zaměstnanci bez rozdílu zásadně konají totéž, často musí konati ještě více, než státní zaměstnanci a že jsou jen proto smluvními zaměstnanci, poněvadž neblahá systemisace, na jejíž resystemisaci marně čekáme, byla nedostatečná, kterýžto nedostatek právě tímto, skoro bych řekl nereelním prostředkem smluvních zaměstnanců musil býti napraven.

Konečně mají vánoční příspěvek dostati jen ti, kdož v příslušném kalendářním roce aspoň 10 měsíců byli v úřadě. Proto nedostanou vánoční příspěvek všichni ti, kteří na př. nemohouce za to, nastoupili teprve 1. dubna nebo dosloužili 1. října a proto byli dáni na odpočinek, a jest to zvláštní nespravedlnost, že se tento příspěvek váže na určitou úhrnnou dobu, že se, jak tomu jest v soukromých službách již dávno, příspěvek neposkytuje všem v procentech podle doby výkonu služby v příslušném roce.

A tento skrovný výsledek, který leží před námi, tento skrovný výsledek jest zase teprve výsledkem namáhavě dosaženého kompromisu, který - což není zvlášť lichotivé pro státní zaměstnance - byl sjednán mezi tímto návrhem a cly na dobytek. Zároveň se nám ovšem uvádí jako omluva obyčejný nářek na nutnou šetrnost ve státním hospodářství, na nouzi státního hospodářství, které sice má na př. 300 milionů, aby pomohlo trpícím bankám, které však nezačíná se šetrností tam, kde by se všeobecná touha po míru domnívala, že se toho nejlépe užije.

Tento nářek jest mimo to, jak se sluší na řádnou finanční správu, opřen o závratnou, skoro bych řekl podvodnou stavbu z číslic. Podívejme se trochu blíže na tyto číslice! Vládní důvody tvrdí, že vyšší náklad, způsobený tímto vánočním příspěvkem, bude činiti asi 267 milionů Kč; 70% měsíčního platu pro všechny státní zaměstnance by tedy činilo 267 milionů Kč, celý měsíční plat 382 milionů Kč a tedy roční výdaj na platy státních zaměstnanců asi 4 1/2 miliardy. Připočteme-li k tomu ještě výdaje na činovné, funkční přídavky a pensisty, došli bychom při rozpočtu 9 1/2 miliardy k osobním výdajům 6 1/2 miliardy. To ovšem nemůže souhlasiti a také nesouhlasí. Neboť loňský rozpočet vykazuje na osobních výdajích pouze 3 1/2 miliardy. Tyto číslice nejsou správné. Nejsou správné proto, poněvadž výdaj na všechny státní zaměstnance byl najednou vylíčen tak, jako by musil býti uhrazen z řádného rozpočtu, zatím co většinu musí uhraditi státní podniky, které za to také již zase slibují zvýšiti daň z jízdních lístků. Ve skutečnosti již zpravodaj ve výboru poukázal na nesprávnost těchto číslic a z předběžných zpráv o rozpočtu pro příští rok se dovídáme, že tento výdaj bude ve skutečnosti činiti jen 111 milionů, tedy asi jen třetinu toho, co se nedávno poskytlo bankám strádajícím nouzí.

Zdá se býti na místě, aby se proti tomuto neupřímnému manipulování s číslicemi žádalo a zdůraznilo, že zástupci lidu mají právo dostati od finanční správy věcné, skutečným poměrům odpovídající vylíčení. Takový požadavek zdá se mi býti na místě zvláště proto, že jsme něco zcela podobného zažili právě nedávno při návrhu o invalidech. Tam již organisace ukázaly, že se ve skutečnosti v jednotlivých letech vyplatilo mnohem méně, než jest vykázáno v rozpočtu; a zvýšené nároky byly zase pokud možno omezeny, když byly spojeny s nejvyšším důchodem 5000 Kč, a již znovu byly nařízeny nové tělesné prohlídky invalidů, aby pokud možno četným z nich nemusil se vyplatiti zvýšený příspěvek.

Podívejme se nyní na číselný výsledek se stanoviska těch, kdož mají dostati tyto příspěvky, a výsledek jest zase velmi žalostný. Jednotlivec má dostati 70% pouhého měsíčního služného. To znamená u mnohých méně, než dostávali dosud, neboť přece není to tajemstvím, že se vánoční remunerace již téměř všem vyplácely a dosud mnozí dostávali více, než dostanou nyní podle zákona. Jiní budou dostávati totéž, co dosud a jen jistá část bude míti z tohoto zákona nějaký prospěch. Uvědomíme-li si však zároveň vzrůstající drahotu, uvědomíme-li si hrozící daňové záměry, zvýšení výdělkové daně, zvýšení pivní daně, cen jízdních lístků, daně obratové atd., musí nám býti úplně jasno, že státní zaměstnanci budou míti zakrátko nikoliv více, nýbrž přes vánoční příspěvek méně, než dostávali dosud, zvláště když si uvědomíme, že dříve nebo později dojde konečně i k řešení bytové otázky. Neboť, a i proti tomu zpravodaj již protestoval, vánoční příspěvek nemůže, jak jest v důvodové zprávě k vládnímu návrhu stydlivě vysloveno, poskytnouti státním zaměstnancům již i zajištění proti nastávajícímu zvýšení nájemného. K tomu, jak se velmi brzy bude lze přesvědčiti, ani zdaleka nestačí. Vidíte tedy podle správných číslic a prostých faktů, že i tento návrh jest zase jen klamem, dutou slátaninou, která obdařeným nepomůže a dárce nectí. To znamená, chci říci, že tento návrh není žádnou ctí pro vládu a pro většinu, nýbrž že spíše svědčí jen o krátkozrakosti a úzkoprsosti. Neboť právě okolnost, která dnes vlastně jediná může ospravedlniti v jakékoliv formě zvýšení požitků státních zaměstnanců, tuto okolnost aspoň dosud vláda ani většina nezdůraznily ani slabikou. Nelze se totiž, to musím nejprve říci, dnes diviti, když zvýšení požitků státních zaměstnanců, ať se provede v jakékoliv formě, nesetká se v širokých vrstvách obyvatelstva se žádným velkým souhlasem. Lidé si přece řeknou, že v době všeobecné krise, v době hospodářské nouze, kdy zemědělství a průmysl bojují o svou existenci, kdy zástup nezaměstnaných den ze dne vzrůstá, kdy tisíce lidí neví, odkud vezmou zítra suchý chléb, že v takové době tyto tisíce a tisíce nepochopí, že se státním úředníkům, kteří nemají sice mnoho, ale přece něco jistého, jejich požitky zvyšují a že se na jiné zapomíná. Této zdánlivé výtce bylo by se bývalo lze vyhnouti, kdyby se vláda byla postarala o státní zaměstnance včas, t. j. kdyby byla již aspoň na jaře, když byla k tomu příležitost, tento návrh vyřídila. Ale, a to jsem chtěl dříve poznamenati, bylo přehlédnuto něco jiného a nebylo to zdůrazněno, totiž zdravá myšlenka, že v době odbytové krise - a dnešní zemědělská a průmyslová krise jest především krise odbytová, poněvadž ceny zboží nejsou příliš vysoké, ale nikdo dnes nemá peníze, aby tyto ceny platil - že v takové době odbytové krise jedinou správnou cestou, na kterou často již vkročili v jiných zemích, jest posilniti kupní sílu spotřebitele, t. j. zvýšiti mzdy a po této stránce měl by stát jíti v čele, a to jest podle mého mínění jedině správné a možné odůvodnění pro zvýšení požitků státních zaměstnanců v této chvíli. Ale nehledě k tomu, není pochybnosti, že dříve nebo později bude musiti býti rozvinuta otázka státních zaměstnanců v celé své velikosti. Není vůbec sporu, že jsou státní zaměstnanci ve velké nouzi, nejen v nouzi finanční, nýbrž, řekl bych, i v duševní a že právě státní zaměstnanci jsou jedinou jistou zárukou pro zdravou státní správu a že státní zaměstnanci, kteří v nejhorší době byli jedinou jistou záštitou pro existenci státu, a to platí nikoliv v poslední míře právě o německých státních zaměstnancích, že tací státní zaměstnanci mají plný nárok, aby se jim poskytla existence po stránce hmotné a duševní zajištěná a uspokojující, poněvadž jen takto budou moci vyvinouti onu chuť k práci, která jest nutná ke splnění jejich úkolů, jichž od nich vyžadují stát a jeho občané. Místo toho zacházelo se se státními zaměstnanci nejen po stránce hmotné tak špatně, jak jen bylo možno, nýbrž krok za krokem se jim odnímalo i sociální hodnocení, kterého se jim dříve dostávalo a které jim pomohlo přes mnohou hmotnou bídu. Proto, pravím, musí se rozvinouti otázka státních zaměstnanců a dlužno především prozkoumati, přezkoušeti a rozhodnouti otázku, nebylo-li by v zájmu celku žádoucí vrátiti se k časovému postupu. V tomto smyslu vítám § 2 zákona, který se ostatně do zákona hodí jako pěst na oko a o němž se sotva odvažuji doufati, že konečně dosáhne toho, čeho původně zákon nedosáhl, aby totiž příslušná komise byla konečně svolána a konečně konala skutečně účelnou práci.

Jistě se tato otázka nedá rozřešiti ode dneška na zítřek, ale jednou se s tím musí začíti. Tímto počátkem měl býti tento návrh a snad by se jím byl stal, kdyby skutečně poskytoval něco, co by bylo lepší. Proto jsme již ve výboru usilovali podle možnosti tento návrh zlepšiti a proto vám také takové návrhy předkládáme. Není-li již se zřetelem na všeobecné finanční postavení snad možné v této chvíli pomýšleti na to, aby se poskytl vánoční příspěvek ve výměře aspoň 100% měsíčního platu, lze přece v mezích toho, co má býti dáno, mnohé zlepšiti a zdokonaliti. Byl by to již pokrok, kdyby nešlo o pouhý vánoční příspěvek, nýbrž o příspěvek trvalý, jinými slovy o příspěvek, který by se započítával i do výslužného. Bylo by dále naléhavým požadavkem spravedlnosti, aby příspěvek dostávali oba manželé, jsou-li státními zaměstnanci, aby jej dostali i smluvní zaměstnanci a zvláště i duchovní, s nimiž se po každé stránce zachází jako se státními zaměstnanci, jen tam nikoliv, kde jde o placení. Při tom finanční stránka není naprosto rozhodující, neboť jsme již kdysi při projednávání kongruy slyšeli, že šlo při tom jen o 60 milionů, a 70% měsíčního platu pro veškeré duchovenstvo by sotva znamenalo větší výdaj než 3 miliony Kč.

Zároveň chceme se kromě zlepšení tohoto zákona chopiti příležitosti, abychom rozvířili otázku státních zaměstnanců v celku. Není zde naprosto pochybné, že soudcovská otázka jest v popředí zájmu, nehledě ke všem ideálním hlediskům, proto, že justiční krise pro útěk soudců a nedostatek dorostu hrozí, že konečně dojde k zastavení soudnictví v tomto státě. Proto předkládáme resoluci, ve které se vláda vyzývá, aby této sněmovně předložila jako návrh zákona soudcovskou předlohu, kterou již kdysi většina dnešních vládních stran podala senátu. Těší mne, že mohu při této příležitosti konstatovati, že se německé organisace státních zaměstnanců na rozdíl od českých sesterských organisací ukázaly po jisté stránce velikomyslnější, poněvadž již několikráte, také nedávno na zvláštní dotaz výslovně prohlásily, že souhlasí s tím, aby nejprve byla vyřešena otázka soudců, právě proto, že byl by to první krok k řešení celé otázky.

V tomto smyslu budeme tedy hlasovati pro předložený návrh a v tomto smyslu vás také prosíme, abyste hlasovali pro naše pozměňovací a resoluční návrhy. (Potlesk.)