Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, a nebude-li námitek, projednáme ještě odstavce 3 až 9 pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 3, jímž jest:

3. Návrh, aby posl. sněmovně prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona o poštovní spořitelně (tisk 551).

Tento návrh činím proto, že lhůta podle prvého odstavce §u 43 úst. listiny pro projednání tohoto senátního usnesení zítřejším dnem končí a není možno ve lhůtě té osnovu zúplna projednati.

Navrhuji proto, aby lhůta prodloužena byla o 1 1/2 měsíce podle §u 43 úst. listiny a §u 78 jedn. řádu.

Ke slovu není nikdo přihlášen, návrh na odklad hlasování ani na přikázání výboru podán nebyl, přistoupíme tudíž ke hlasování.

Kdo souhlasí, aby k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona o poštovní spořitelně (tisk 551) navrženo bylo senátu prodloužení lhůty o 1 1/2 měsíce, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny o vládních návrzích:

a) zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích (tisk 429),

b) zákona, jímž se mění §§y 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného (tisk 436),

c) zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 9. června 1927, č. 88 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků, a doplňují jeho ustanovení (tisk 471).

Senát usnesl se v 50. schůzi dne 24. června 1930 požádati posl. sněmovnu za prodloužení lhůt stanovených §em 43 úst. listiny o další 4 měsíce pro každou osnovu.

Ke slovu se nikdo nepřihlásil ani nebyl podán návrh na odklad hlasování nebo na přikázání výboru, dám tudíž hlasovati o návrzích senátu podle §u 78 jedn. řádu sněmovny.

Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna o další 4 měsíce prodloužila senátu lhůtu k projednání jmenovaných tří usnesení posl. sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádaná prodloužení lhůt jsou tedy povolena.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Opavě v trest. věci posl. inž. Junga (tisk 481).

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Krajský soud v Opavě podal žádost za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Junga pro zločin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.

Jde o proslov, který pronesl posl. inž. Jung na sjezdu německé nár. sociální strany dělnické v Norimberku ve dnech 19. až 21. srpna 1927. Obsah proslovu je uveden v brožurce vydané v Mnichově r. 1927. Podle obsahu brožury užil posl. inž. Jung výrazů příliš všeobecných a mlhavých, takže těžko lze v nich spatřovati skutkovou podstatu zločinu podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (rušení obecného míru).

Imunitní výbor posl. sněmovny navrhuje, aby posl. sněmovna posl. inž. Junga k trest. stíhání nevydala.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. inž. Junga.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. inž. Junga.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. dr Sterna (tisk 482).

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Inkrimované výroky, jichž prý užil posl. dr. Stern na veřejné schůzi dne 30. listopadu 1928, nedotýkají se přímo republiky a nevybočují z mezí obvyklé na veřejných schůzích kritiky poměru kapitalismu k dělnictvu a činnosti vlády.

Imunitní výbor proto navrhuje, aby posl. dr. Stern k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena 15 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Řečnická lhůta je schválena.

Ke slovu se přihlásil p. posl. Sedorjak. Dávám mu slovo.

Posl. Sedorjak (malorusky): Dnes byla ve sněmovně rozdána zpráva imunitního výboru o mém vydání soudu proto, že jsem v r. 1928 na schůzi v Záhatí mluvil v témže smyslu, v jakém mluvil i zde ve sněmovně národněsocialistický poslanec Hrušovský, odhalující rozličné machinace viceguvernéra Podkarpatské Ukrajiny Rozsypala a obviňující ho, že dal tajný rozkaz všem okresním náčelníkům a notářům, podle něhož tito úředníci měli býti suspendováni, kdyby agrární strana při nových volbách nedostala většiny. Co jest národnímu socialistovi dovoleno mluviti zde ve sněmovně a psáti v novinách, to není dovoleno nám, komunistickým poslancům, kteří dnes nesmíme mluviti a kritisovati.

Podle udání iršavského okresního úřadu žádá státní zastupitelství v Košicích od sněmovny, aby mne vydala soudu, a zmiňuji-li se o tom, chci tím naznačiti, jak bezhlavé věci se dějí u nás na Zakarpatské Ukrajině.

Mimo to chci promluviti o druhé události, která se mi stala v Čiňaďově dne 2. září t. r. v 6 hodin ráno, kde opilí četníci mne tak ztloukli, že jsem byl bez vědomí, ačkoliv shromáždění dělníci vůbec na četnictvo neútočili. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Mluvíte o své ústavě, že jest svatá. Podle ní jest prý poslanec nedotknutelný. Za těžké ztlučení hrozí podle vašich zákonů desítileté vězení. A nyní já se vás táži, a to hlavně sociálních demokratů a národních socialistů, kteří volají do světa, že jsou zástupci dělnictva, neschvaluje-li právě váš ministr spravedlnosti, sociální demokrat dr Meissner, to všechno, že komunistického poslance četníci tak bijí, že leží bez vědomí, a potom četníci ho ještě ztlukou? (Výkřiky: Četnictvo nepatří do resortu ministra Meissnera!) Dobře! Dobře!

Zde jest lékařské vysvědčení, jímž lékař potvrzuje, že jsem dvě neděle ležel nemocný, byv ztlučen. Zde vám je ukazuji. A zde zase je hromada lékařských vysvědčení dělníků, které četníci těžce ztloukli, a četníkům se za to nic nestalo. Táži se vás, neschvaluje-li ministr spravedlnosti sociální demokrat dr Meissner toto jednání četníků, kteří trýzní nevinné dělníky, vykořisťované zahraničními kapitalisty, dělníky, kteří pracují za 1˙40 Kč, 1˙50 Kč a 1˙80 Kč za hodinu od noci do noci, a neschvaluje-li rozkazy dané četníkům, aby tloukli komunistické poslance, až jsou bez vědomí?

To jsou důkazy, že se blíží konec vašeho shnilého kapitalistického režimu, že vy pliváte na svou ústavu a následkem toho že vaši četníci drze vykřikují: "My se vysereme na vaši imunitu!" (Smích.) Smějte se, vy banditi proklatí!

Dále jest zajímavé, že v Praze bylo dovoleno komunistickému tisku psáti o této události, a to v "Rudém Právu", ale v časopise "Pracjujuča moloď" ze dne 5. září t. r. byl zabaven článek o tom, že mne ztloukli četníci při dělnické stávce, byly zabaveny i zprávy o hnutí naší dělnické mládeže na Zakarpatí, že četníci se tří stran útočili na nevinné dělníky pod vedením čiňaďovského pana vrchního, který dal rozkaz k útoku. To vše bylo zabaveno, aby se nikdo nedověděl, co se děje v té naší nešťastné kolonii.

Takové ostudy se u nás dějí. Není dosti toho, že se ten ubohý lid u nás mučí hladem. Když je někde práce, vykořisťují jej tak, že pracuje od noci do noci, 12 až 13 hodin denně. Když dělníci zahájí takový hospodářský boj, jak na příklad v Čiňaďově, kde již sedmý týden trvá stávka, vláda naprosto neví, jaké ostudy se tam dějí.

Od počátku čiňaďovské stávky ředitel firmy "Latorica" každý den četníky vozil a vozí a napájí je. Dává jim přístřeší, u továrny jsou pro ně kasárny a tam se četníci opíjejí jako prasata a potom bijí nevinné dělníky.

Firma "Latorica", která jest v rukou zahraničních kapitalistů, dostala od agrární strany na 40 let nájem Schönbonových lesů a pozemků skoro zadarmo, a teď shrabuje miliony do své kapsy a ani o 2 Kč nechce zvýšiti mzdu našim chudým dělníkům, kteří mají 5 až 6 dětí. Ale tato firma má z čeho platiti pivo četníkům, voziti je na vozech a štváti je na dělníky, aby je bili a honili jako psy, nevinné, bezbranné.

Táži se vás, byli-li tam pobiti četníci? Ale dělníků bylo mnoho ztlučeno. Byly v noci ztlučeny dělnické hlídky, které hlídají stávkokaze, četníci je napadli, ztloukli je a čiňaďovský pan vrchní stále chodí opilý. Tento pan sociální demokrat otevřeně prohlašuje, že on je imunitní, že plivá na naši poslaneckou imunitu. Jeho přičiněním firma "Latorica" se dovtípila, že četníci musí míti větší kuráž, dává jim tedy pivečko, aby četníci pili jako prasata a aby bili dělníky.

Pan předseda sněmovny řekl, že to není pravda, o čem psaly naše noviny, že Sedorjak byl ztlučen tak, že ležel bez vědomí. Zde je, pane předsedo Malypetře, vysvědčení, které vám předložím, a oznámím vám svědky, kteří vám potvrdí, že jsem ztlučen byl.

Domníváte se, že se bojíme vašich pendreků, vašich kulí? My jsme zastupovali dělníky a budeme je zastupovati až k vítězství. Všechno to, co děláte, dokazuje, že vašemu shnilému kapitalistickému režimu nastává konec. Vy se již dnes bojíte dělnické stávky, posíláte na dvě stě četníků na bezbranné dělníky, kteří stávkují, bojují o lepší kus chleba a myslíte, že tím zastrašíte dělnickou třídu. Mýlíte se, domníváte-li se takto.

A vy sociálpatrioti, kteří se tak vyzývavě šklebíte, vy jste vinni těmito zločiny, které se páchají na dělnické třídě, vy pomáháte buržoasii útočiti na bezbranné dělníky, vy dáváte rozkazy k těmto útokům, vaši ministři rozkazují četníkům, aby bili dělníky a komunistické poslance. Vy tím přikrýváte svůj zločinný ráz, své zrádné jednání a neřeknete zde ani slova na obranu dělnictva. Neprotestujete a tím dokazujete, že jste zradili dělnickou třídu.

Tento případ, který se mi stal, není první. Víte, že mne vaši demokratičtí četníci již třikrát ztloukli. Po prvé to bylo v Sevluši, potom v Chustu, kde jsem ležel bez vědomí ztlučený a nyní byl jsem ztlučen po třetí. Vy si asi myslíte, že se vzdám třídního boje. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. září 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 53 této těsnopisecké zprávy.] Potlesk komunistických poslanců.)

Zamýšlíte pendreky a pažbami zastrašiti dělnickou třídu. Nezastrašíte ji. Dělnická třída potřebuje chleba a nikoliv pendreků. Dokazujete tím svou slabost, slábnete den ze dne, bojíte se bezbranných dělníků a místo abyste jim dali chléb, posíláte na ně policii a četníky, aby je bili.

Čiňaďovští dělníci a sedláci, kteří dříve od vás slyšeli, že jste bratři našeho národa, uviděli obraz toho vašeho bratrství, četníci jim ukázali ten podvod, ten demokratický obraz, dokázali jim, že nejste bratři, nýbrž nepřátelé našeho národa.

Čiňaďovští dělníci a sedláci zapíší to sobě dobře v dějinách našeho osvobozovacího hnutí spolu se svými ženami a drobnými dětmi, kterých vaši četníci také nešetřili a bili je puškami. Zapamatují si dobře, že ve stávkovém boji úřad místo aby ukončil stávku a vyšel vstříc požadavkům dělníků, počítal s tím, že dělníci budou unaveni šestitýdenní stávkou a poslal na ně četníky, aby s jejich pomocí stávku potlačil.

A potom ještě jedna zajímavá věc. Když jsem byl ztlučen, chtěl jsem se dostati k lékaři do Mukačeva. Soudruh senátor Lokota mne vedl, a na nádraží přišli nám vstříc četníci s poručíkem. Přišli k nám a prohlásili, že jménem zákona nás oba zatýkají. Nepomohlo mé prohlášení, že jsem poslanec, byl jsem zatčen já i soudr. Lokota. Řekl jsem, že s nimi nepůjdu, poněvadž jsem byl ztlučen, až jsem byl bez vědomí. Pak četníci přivezli od Strausse bryčku, vsadili nás s Lokotou do ní a odvezli před četnickou stanici. Protestovali jsme, že nejdeme na stanici, a prohlásili jsme, že půjdeme na obecní úřad. Pan vrchní chtěl nás vést pěšky, ale řekl jsem, že nemohu jíti, poněvadž jsem byl ztlučen, a žádal jsem, aby mne odvezli.

Na bryčce firmy "Latorica" odvezli nás na obecní úřad, kde jsme protestovali proti porušení naší imunity. Pan vrchní nevěděl, co mi má na to odpověděti. Počali nad tím krčiti rameny, ale vezli nás obcí, aby dělníci a sedláci viděli, že nás četníci mají v rukou, aby se báli, že četníci zatkli a ztloukli Sedorjaka.

Tak nás vozili přes hory a doly, potom nás přivezli na notářský úřad, kde sepsali protokol, který pan vrchní v opilém stavu nadiktoval, konečně posadili nás do automobilu a odvezli nás k okresnímu soudu v Mukačevě, kde nám vše odňali a zavřeli do vězení. Teprve na zakročení našeho advokáta zavolal nás vyšetřující soudce asi v 5 hodin a tam nám řekl, že druhého dne ráno v šest nás odvezou do užhorodského vězení. Nastal veliký strach, všichni si myslili, že když nás zatkli, již nikdy z vězení nevyjdeme.

Při vyšetřování jsem vypovídal, že četníci ráno s tří stran počali útočiti na dělníky, aby je vyprovokovali. To se jim povedlo, neboť mezitím četník bodl jistého dělníka bodlem do čela, takže on zakrvácený upadl na zem. Když jsem viděl, jak ženy pláčí nad raněným, šel jsem k raněnému, tázal jsem se ho, co mu je, pak vzal jsem šátek a zavázal jsem mu ránu. Tenkrát vrchní řekl: "Dobře, dejte i jemu bodákem do boku!" A s tří stran počali četníci útočiti na bezbranné dělníky, jsouce ovšem posilněni pivem pana Strausse. Firma "Latorica" dobře napojila četníky, aby měli kuráž útočiti na dělníky. Ve skutečnosti četníci bili nejen dělníky muže, nýbrž i ženy a děti, s nimiž zacházeli slepě a bezohledně. A když zpozorovali, že to nikdo nevidí, udeřili mne do hlavy tak, že jsem padl bez vědomí. Jak mne tloukli, když jsem omdlel, poznal jsem teprve potom, když jsem přišel k sobě. Když jsem se vzpamatoval, první slova, která jsem slyšel, byla pana vrchního: "Ta bestie ještě žije, probodněte ho!" Tehdy mi jedna žena otevřela dvéře do staré pily, kde jsem se schoval, a četníci jako vosy se pustili za námi. K tomu právě přišel soudruh Lokota z Mukačeva. Tam, kde mne bili, nechal jsem klobouk a ztratil jsem tobolku a četníci mi to sebrali. Vyšel jsem ven a prosil starého hlídače, aby hledal moje věci. Stáli tam četníci, i pan vrchní tam již byl a hrozili mi, že mne znovu ztlukou. Já jsem vyšel a řekl jsem: "Bijte mne, já se nebojím." Potom pan vrchní řekl: "Máme váš klobouk a vaše peníze ve svých rukou."

Předseda (zvoní): Pane poslanče, upozorňuji Vás, že Vaše řečnická lhůta již uplynula. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Sedorjak (pokračuje): Ale pane předsedo, napomenul jste pana ministra vnitra a ministra Meissnera? Vy jste ještě řekl, že to není pravda, že posl. Sedorjak byl ztlučen, že byl zatčen. Zde moje lékařské vysvědčení dokazuje, že to je pravda.

Nechci zde mluviti dlouho, neboť nejsem ještě tak zdráv, jak by bylo zapotřebí. Jenom prohlašuji zde na konec, ale ne vám, pánové, neboť vy jste hluší, vy jste němí, vy jste slepí, vy sami dáváte rozkazy četníkům, aby bili dělníky a jejich zástupce, vy sami pliváte na svou ústavu, na svou demokracii, vidíte, že slábnete den ze dne a že se již blíží konec vašeho panování - prohlašuji s tohoto místa nejen chudým dělníkům a sedlákům, nýbrž také proletariátu celého Československa a celého světa, že má chrániti nás, komunistické poslance, které si zvolil, před útoky buržoasních pochopů. Oni mají stávkovati a demonstrovati svou sílu, když se s námi něco stane, abychom mohli s úspěchem hájiti jejich zájmy. Když četníci pronásledují dělnické poslance [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. září 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ať žije čiňaďovská stávka! Ať žije proletářská diktatura, ať žije sovětské Československo! (Potlesk poslanců komunistické strany.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Poněvadž pan posl. Sedorjak mluvil o případu, který není v žádné souvislosti s tím, o čem jsem referoval (Výkřiky komunistických poslanců), - můj referát týkal se posl. dr Sterna - trvám na svém návrhu, aby posl. dr Stern k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Sterna.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání poslance dr Sterna.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Hrušky (tisk 483).

Zpravodajem jest p. posl. dr Mareš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Jde o žádost kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky.

Týž se dopustil určitých výroků, o nichž imunitní výbor ve své schůzi jednal, neměl však za to, že by přesahovaly rámec obvyklých řečí komunistických. Usnesl se proto doporučiti posl. sněmovně, aby posl. Hruška vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrušky.

Kdo s tímto návrhem p. zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání poslance Hrušky.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Frýdku v trest. věci posl. Hrušky (tisk 484).

Zpravodajem jest p. posl. dr Mareš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Mareš: V daném případě jde o žádost okr. soudu ve Frýdku o vydání posl. Hrušky, poněvadž tento poslanec konal úřady nepovolený tábor lidu.

Imunitní výbor také v tomto případě navrhuje, aby jmenovaný poslanec vydán nebyl, poněvadž toho veřejný zájem nevyžaduje.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrušky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání poslance Hrušky.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Bečko (tisk 485).

Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Vážená sněmovno!

Posl. Bečko kritisoval na veřejné schůzi dne 4. srpna 1929 v Brezne úřadování okresního úřadu tamtéž.

Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a navrhuje posl. sněmovně, aby vzhledem k tomu, že posl. Bečko nepřestoupil svého práva jako poslanec kritisovati určité zjevy, pro shora uvedené přečiny k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Bečko.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Bečko.

Tím vyřízen jest poslední odstavec pořadu.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené dal jsem na dnešní schůzi pp. posl. Gottwaldovi, dr Sternovi, Haiblickovi, Jos. Svobodovi, Krosnářovi, Hruškovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvil se na tento týden p. posl. Vičánek.

Posl. dr Polyák žádá o udělení dovolené na dobu od 16. září do 16. listopadu t. r. z rodinných důvodů.

Posl. Grünzner žádá o dovolenou na dobu od 17. do 30. září t. r. pro cestu do ciziny.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené tyto jsou uděleny.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr Stránského za posl. dr Patejdla; do výboru branného posl. dr Patejdla za posl. dr Stránského.

Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do výboru rozpočtového posl. Adámka za posl. Sedláčka.

Předseda: Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

652. Zpráva výborů soc. politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 534) o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě.

Předseda (zvoní): Posl. Zápotocký ve své dnešní řeči učinil projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Pan posl. Sedorjak učinil projev ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 17. září 1930 v 10 hodin dopoledne s

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 550) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 233 a 236), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (tisk 644), [na zákl. §u 35 jedn. ř.].

2. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (tisk 644).

3. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 551) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 164 a 221) o poštovní spořitelně (tisk 645).

4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 534) o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě (tisk 652).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Śliwky (tisk 509).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Śliwky (tisk 510).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Steinera (tisk 511).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. úřadu v Kolíně v trest. věci posl. Čuříka (tisk 512).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.