Odhlasovali jste různé smlouvy obchodní, i na rozdělení hranic, čímž jste dokázali svou aktivní podporu československému imperialismu při vstupu do fronty mezinárodního imperialismu, který chystá válku proti SSSR.

Odhlasovali jste rozpočet, v němž 2/3 preliminovaných položek slouží na militarism a fašistický státní aparát.

Agrární buržoasii a lichvářům schválením celních tarifů zabezpečili jste libovolné okrádání pracující třídy. Tak jako průmyslová buržoasie za vaší aktivní pomoci vyhazuje statisíce dělníků do hladu a bídy a zvýšeným racionalisačním útlakem zbídačuje dělnictvo ponechané ve výrobním procesu, tak zvýšením celních tarifů na produkty zemědělské i živočišné okrádáte dělnictvo o poslední žvanec chleba, pokud ho ještě mělo. Při tomto zbídačujícím aktu spadla z vás však maska, ve které jste hráli komedii před dělnictvem. Vaše řeči z r. 1924, kdy agrární lichváři přišli s uzákoněním cel, kdy na oko jste mluvili - ovšem jen mluvili - a označovali jste cla za útok na existenci pracujícího lidu, jsou dnes argumentem vaší hnusné lži.

Sehráli jste komedii se staropensisty. Zákon, který zde byl vámi odhlasován, rozděluje staropensisty na tři kategorie, které ve třech etapách postupně budou prý uspokojeny. Demagogicky jste zde vyzdvihovali výhodu těchto etap, že jste dosáhli, aby prý v etapě první byli zařazeni ti nejstarší, kteří čekají nejdéle. Ale jak vypadá ve skutečnosti to, o čem jste s takovou demagogií na tomto místě hovořili? Rozdělili jste zákon o staropensistech proto, aby v nynějším pobírání renty bylo co nejméně staropensistů, poněvadž valná část právě proto, že jsou nejstarší, vlivem vaší sociálfašistické politiky dávno zemřela a rafinovaně počítáte, že ti, kteří jsou tak šťastni, že jsou ještě živi, zemrou také, nežli jim něco dáte. Pro ty mladší zase nechali jste si možnost libovolného provedení další etapy. Pravděpodobně přijde k provedení další etapy, až polovina těch, kteří do ní spadají, bude pochována. Při tom ovšem chtěli jste s eskamotáží kejklířů, když jste dali na stoly parlamentu předlohu o zrušení tak zv. generálských pensí, buditi zdání, jako byste skutečně tyto pense chtěli zrušiti. Generálské pense však neztenčené zařadili jste právě do tohoto zákona, ovšem bez etap. Rakouští generálové, kteří dávali stříleti a věšeti české vojáky, mají ovšem přednost, poněvadž československá buržoasie jich bude v brzku potřebovati. Po všech zákonech, obsažených v tak zv. "malém hospodářském plánu" v plánu hladu a bídy pro pracující třídu, provedli jste zákon o gentském systému, který jak na tomto místě, tak i ve vašem tisku prohlašovali jste za ohromnou vymoženost pro dělnictvo. Sociálfašistický sen. Habrman uvedl v senátě spoustu lživých čísel, jen aby dokázal, že v Sovětském svazu je pojištění v nezaměstnání pro dělnictvo horší "než v humánní" Masarykově republice.

Již při specielní debatě o této předloze řekli jsme vám, co znamená gentský systém. Gentský systém ve znění zákona, který jste odhlasovali, jest v rukou československé buržoasie nástrojem proti dělnictvu, poněvadž znamená prostředek k maření každého hospodářského boje dělnictva. Avšak i podpůrnictví, kterým jste maskovali svou zradu na proletariátu, bylo by lží. Vy sami, když jste ve svých časopisech dávali pokyny pro své funkcionáře, jak si mají počínati při vyplácení podpor na základě novelisovaného zákona, museli jste poodkrýti clonu svého spojenectví s buržoasií. V "Zájmech kovodělníků" stojí doslovně citováno, že nárok na prodloužení podpory nemají ti, kteří už jsou nyní nezaměstnáni, ani ti, kteří byli někdy vysazeni a pobírali někdy nějakou podporu. Ti vůbec nemají podle zákona nároku na pobírání podpory, nebo na její prodloužení. Nejen že jste vyřadili z podporování 80% dělníků neorganisovaných - v domnění, že tak vrazíte klín mezi dělníky organisované a neorganisované a že tím tak znemožníte společný postup všech dělníků, ovšem ve snaze, abyste posloužili buržoasii - ale i organisovaní dělníci u vás již chápou, že to, co jste prováděli a slibovali, bylo lží a zradou.

Dnes dělnictvo chápe, že gentský systém je nástrojem fabrikantů, poněvadž nutí dělníka, který zůstane ve výrobním procesu, pracovati za každou jemu nadiktovanou cenu. Podporu podle gentského systému dostává jen ten, koho buržoasie a fabrikanti sami dobrovolně vyhodí z práce - a toho využívá buržoasie plnou měrou, neboť hrozí dělníku, nebude-li pracovati za každou cenu, že mu nenapíše při rozvázání poměru "propuštěn pro nedostatek práce" - poněvadž jen ten, kdo má toto napsáno, má nárok na tuto almužnu - nýbrž že mu napíše: "odmítl práci". Ale ani dělníku, který byl vyhozen na podkladě starého §u 82 živn. řádu, nedáváte podporu, ani takový dělník nemá nároku na podporu.

Tedy i tento zákon, kterým jste chtěli zakrýti své zločiny, přesvědčuje dělnictvo o tom, že jste první údernou linií čsl. buržoasie při prosazování plánů směřujících ke zbídačení dělnictva. Vaši sociálfašističtí kolegové z tábora českých socialistů počínají již prováděti švindlintervence a švindlankety, jen aby zabránili vzmáhajícím se bouřím a útěku dělníků z jejich organisací.

Připravujete zdražení jízdenek na drahách od 1. srpna o celých 20%, v době, kdy v Československu bloudí 350.000 dělníků bez zaměstnání marně hledajících práci, v době, kdy v závodech s vaším přičiněním dělnictvo ubité racionalisací vydělá sotva na potřebnou skývu chleba pro své rodiny.

Při tom demagogicky píšete: My nic, pan ministr Mlčoch, který má tento resort, je prý vinen. Oni prý nemohou nic dělati, on má tolik pravomoci, že s tím může přijíti a to prosaditi. Kdyby to byla tak pravda, proč vy, kteří držíte 4 resorty, a zejména ministr sociální péče, když on tento resort drží, když má tolik pravomoci, nepřijde a nepřinese návrh na zabránění oné velké bídy, kterou dnes dělníci prožívají?

Na jedné straně provádíte hanebnou komedii se státními zaměstnanci s t. zv. třináctým služným, ze kterého, i když přijde, bude mít prospěch jenom ta vrstva radů a podradů, která stejně béře tolik, že jistě jí to stačí. Této vrstvě "také" státním zaměstnancům tím dáváte prostředky na Rivieru a do různých lázní, ale státnímu zaměstnanci skutečně, dělníku nebo zřízenci, z těch několika set korun, které se mu dostanou, připravujete svým rafinovaným plánem na zvýšení jízdních tarifů trpké chvíle. Chcete dosíci, aby státní zaměstnanci, nevzdají-li se poctivého nároku za svoji práci, byli terčem výčitek dělníků a občanstva, kterému zdražujete jízdní lístky.

Pracující třída Československa však již pochopí, kde je její pravý nepřítel. O to se postaráme my, o to se postará komunistická strana a všechno uvědomělé, poctivé dělnictvo. Sociálfašisté všech odstínů, kteří dnes sedí v této vládě, jsou nejúhlavnějšími nepřáteli dělnictva, jsou největší překážkou a brzdou nástupu dělníků k úspěšnému boji proti finanční, agrární a průmyslové buržoasii.

Jménem komunistické strany Československa vyzývám dělníky Československa všech továren, velkostatků, měst i vesnic k nastoupení nejostřejšího boje proti československé buržoasii a sociálfašistické vládě. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je pan posl. dr Hassold.

Posl. dr Hassold (německy): Dámy a pánové! Snad to zavinila vedra nebo nesnáze v koalici. Fakt jest, že tato sněmovna chce jíti na prázdniny nebo lépe řečeno, chce úprkem opustiti toto pracovní místo, jež nemůže zmoci. Ale proto přece zdá se mi ještě nutným, abych zaujal stanovisko k několika málo věcem, které nemají býti odloženy na prázdniny.

Ve sněmovně byl konečně rozdán jako tisk 413 před mnoha týdny podaný návrh všech menšinových národů v tomto státě, aby byl utvořen výbor pro národní menšiny. Nejen že to je neobyčejně pozdě, nýbrž jak se zachází s tímto významným návrhem na zřízení výboru k řešení národních sporných otázek, ukazuje více než co jiného dosti zřetelně, že vůbec není ochoty zabývati se vážnou rozpravou k řešení této otázky. Neboť jinak byla by odezva tohoto návrhu musila býti docela jiná, než byla ve skutečnosti. Prvním dojmem na české straně byly zřejmé rozpaky, že se menšinové národy spojily ke společnému návrhu. Později nastala více nebo méně silně provozovaná štvanice v celém nepřátelském tisku a konečně dnes se uráčilo sněmovně, že teprve na poslední schůzi byl předložen návrh, který nyní přes panující vedra bude až do podzimku uložen k ledu. Dlužno jen doufati, i když si nemůžeme od toho mnoho slibovati, že tento návrh jako mnoho jiných neupadne v zapomenutí. Kdyby se měla sněmovna na podzim znovu sejíti, postaráme se, aby se tento návrh znovu zase objevil. Ale musíme zde konstatovati, že parlament spáchal těžký hřích opominutím, že loyální pokus přiblížiti se byť již nikoliv k rozřešení, tedy přece aspoň k vážnému projednání menšinové otázky takřka nohama pošlapal. Neboť nikdo neukázal vážnou vůli přijmouti nabízenou ruku, nýbrž naopak se jen činily pokusy najíti vytáčky, aby se pokud možno nenápadně a pokud možno mírně vyvázlo z nepříjemné situace, do které návrh uvedl vládu a české strany. Musíme to konstatovati nejen s politováním, nýbrž i úplně zřetelně; a když pak neustále budeme slyšeti krásné fráze, musíme proti nim postaviti jednání odpovědných politiků. Co to pomůže, když vedoucí politikové neustále nacházejí krásné fráze, krásné obraty řeči o menšinové otázce v tomto státě a když ve skutečnosti při první lepší příležitosti, která se naskytla k vážnému projednání této otázky, nevidíme nic jiného než hromadný útěk před návrhem poctivě míněným.

Poslední dobou vyšel zase nový časopis, "Národnostní obzor". Do tohoto časopisu napsal úvodní slovo k menšinové otázce president Masaryk. Jako obvykle byl tento úvodník napsán nejen ve smířlivém a ochotu projevujícím smyslu, nýbrž každý a zvláště každý cizinec, který čte tato slova, musí míti dojem, že se v této zemi zachází s národnostní otázkou přímo s filosofickou moudrostí. Čím více takových časopisů a novin jest určeno pro cizinu, tím krásněji znějí slova, ale tím více jste také trestáni ze lži, čím blíže přicházíme k pramenům skutečných událostí. A když se po těchto krásných slovech presidenta Masaryka, která nejsou ani první ani poslední, tážeme, jak jsem již v úvodu pravil, co se stalo s nabídkou všech menšinových národů, aby se s výborem aspoň jednou učinil vážný pokus prodiskutovati tuto spornou otázku, musíme říci, že tento návrh de facto byl příkře zamítnut.

Musím při této příležitosti přece ještě ukázati, že tento návrh měl zcela nepochybně velmi mnoho smyslu, poněvadž denní události dokazují, jak by bylo neobyčejně nutné, aby zde bylo forum, které by přece bylo poněkud více zbaveno vášnivého boje, parlamentní výbor, v němž by bylo lze projednávati tyto otázky pracovní formou obvyklou ve výboru. Musíme říci, že právě v poslední době, v posledních měsících národnostní štvanice kvetou bujněji než snad kdy jindy.

Poukazuji zde, vraceje se ještě jednou k chebskému sokolskému sletu, že právě poslední neděli se konala v německém městě Chebu slavnost, které se hromadně účastnilo veškeré obyvatelstvo. Měli byste přece míti tolik citu, abyste si řekli, budete-li neoprávněně a bez pozvání, nikoliv jako hosté, nýbrž jako vetřelci hospodařiti v cizím bytě, nebo jste-li tam vítanými hosty, kteří jsou tam rádi viděni, a podle toho měli byste zaříditi své návštěvy. Nejzajímavější jest, že sokolský slet měl ten následek, že se německým ochranným spolkům dostalo neobyčejně vysokých příspěvků. Bude to snad 50.000 Kč nebo ještě více, čím sokolský slet přispěl německým ochranným spolkům. Jest to vlastně zcela příjemný průvodní zjev, jehož účastníci sokolského sletu jistě neočekávali a jehož si nepřáli.

Jako účinek a abyste měli příklad, jak dalece takové události přispívají ke zmatkům, napsal, snad pod falešným jménem, to nevím, domnělý soudní rada jménem Kohout dopis časopisu "Egerer Zeitung", který vám v českém ověřeném opisu rád poskytnu k nahlédnutí. V tomto dopise jsou obsaženy věci, které přece musejí býti oznámeny veřejnosti. Když tento dopis, který dostala redakce v Chebu, byl otištěn v časopise "Egerer Zeitung", byl zabaven, a zvláštním odůvodněním chebské censury bylo, že uveřejnění tohoto dopisu dlužno považovati za pobuřování a hanobení českého národa. Jest tedy faktem, že německá redakce dostala český dopis, že tato německá redakce uveřejnila jeho překlad a že časopis byl pak zabaven, protože prý hanobil český národ. Nevíme, zdali již i chebský censor zřejmě netrpí vedrem. Rád bych vám přečetl tuto politování hodnou listinu, abyste sami viděli, jak velice dochází ke zmatkům touto štvanicí. Nechci se vůbec domnívati, že tento soudní rada Kohout skutečně existuje. Rozhodně interpelace panu ministrovi spravedlnosti poskytne možnost zjistiti pachatele, ať to již jest soudní rada nebo někdo jiný a chebskému státnímu zastupitelství bylo již podáno udání, aby byl tento pachatel pohnán k odpovědnosti. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Praví se tedy v tomto dopise (čte):

"Pánové! Doufám, že vás bude zajímati připojený referát v "Národních listech" a zasílám vám jej, abyste si jej přečetli a ve svém štváčském časopise otiskli. Viděl jsme Cheb dříve a měl jsem ohromnou radost, že se sokolský slet tak nádherně vydařil. Líbil se všem, i Němcům, pokud netrpí slabostí a změknutím mozku, čímž trpí jistě všichni. Váš p. t. redaktor nepatří do vězení, jak usuzují mnozí, i rozumní Němci, nýbrž do blázince. To by bylo pro vás správné místo. Na vás nepatří Masaryk se svou humanitou, na vás patří Mussolini s karabáčem a vězením. Doufáme, že Masaryků v nástupce nebude vůči vám tak jemný a humánní. Pak se těšte! Pak nebudete moci štváti proti živlům, které tento stát založily a udržují. Kdybyste tak psali v Italii nebo ve Francii, brzy byste skončili se svým psaním někde ve vězení. Jen naši censoři jsou takoví pitomci, kteří vás nechají zuřiti jako šílence, kteří nepatří do lidské společnosti, nýbrž do blázince. Vaši velcí lidé jako Goethe a Schiller jistě by se dnes styděli za to, jak píšete a jednáte, neboť kulturní člověk, člověk skutečně inteligentní, nikdy by nepsal tak sprostě o jiném národu jako vy. Vy hřešíte na českou trpělivost, ale i ona má své meze. Vy, pánové, nesmíte zapomenouti, že my Češi jsme doma i v Chebu, neboť Cheb leží v Čechách, zatím co se Němci přistěhovali a přišli sem z Německa, když Češi zde již dávno byli. Němci jsou totiž u nás cizí živel - kolonisté - kteří hřeší na naše pohostinství. Jdeme do Chebu, poněvadž jsme zde doma. To nám nezakáží ani největší štvanice vašeho štváčského redaktora. Divíte se, že nemůžete manifestovati v Táboře nebo Čáslavi? Ba, co byste tam dělali? Vždyť tam nejsou Němci? Ale v Chebu jsou a budou Češi. Ve 30 až 40 letech smeteme německý ráz Budějovic, Olomouce a Brna. Německý Cheb očekává týž osud, jako německé Brno, Olomouc a Budějovice, které jsou dnes české. Dnes máme moc a odněmčíme Cheb, jako vy jste jej poněmčili. Snad stejným násilím, jako vy jste se nastěhovali. Cheb bude náš, bude kdysi právě tak český jako Budějovice, Olomouc a Brno. Jest možné, že se toho ještě dožijete, ale nezabráníte tomu, ani největším štvaním, které nám Čechům nepřekáží. Dnes máme veškerou moc a uplatníme ji, aby se Cheb stal tímtéž, čím jest dnes Brno a Olomouc. Nepůjde-li to po dobrém, půjde to po zlém. V našich vězeních je dosti místa pro německé štváče a dosti šibenic pro německé velezrádce. Se svou štvanicí nám neškodíte, naopak. Říšskoněmečtí žurnalisté, kteří byli v neděli v Chebu, uviděli krásnou a důstojnou manifestaci mírumilovného českého národa, pána této země a tohoto státu. Vaše hanebná práce připravuje nám oprátky pro odněmčení Chebu. Podepsán Nr. N. Jos. Kohout, soudní rada.

P. S. Jste parasity na německém národě a jeho kultuře. Jste dravci, za které se německý národ stydí. Dnes Němci štěkají, ale nekousají, poněvadž nemohou, mají sice hlas, ale nemají zubů. Štěkejte jen, psi, nás to těší."

Nechtěl jsem pominouti příležitosti, abych zde neuvedl tuto politování hodnou listinu a nekonstatoval, že pro to nebylo zapotřebí zabaviti časopis.

Ještě o jednom bodu musím promluviti, poněvadž jsem jej kdysi ohlásil, a promluvím jen zcela stručně. Pamatujete se ještě na dům Buen Retiro v Mariánských Lázních. Zatím bylo s velkou rychlostí, nápadnou při ostatní praxi soudů, vyřízeno podané odvolání v Chebu a dům Buen Retiro přešel skutečně do držby státu. Mezitím dostal jsem od pana předsedy vlády odpověď na svůj dotaz. Děkuji za ni a konstatuji, že odmítá převzíti jakoukoliv odpovědnost v této věci, poněvadž nespadá do příslušnosti předsednictva ministerské rady. Celá věc patří do příslušnosti ministra veřejných prací, který tohoto domu nabyl, a nechť si již dnes připraví dobrou bilanci pro nejbližší rozpočtovou rozpravu, aby nám mohl pak oznámiti úžasné číslice, jak se těch vyhozených 7 milionů berních peněz ve skutečnosti zúročilo.

Rád bych poukázal ještě na to, že se v této věci chce učiniti poslední krok, že totiž dřívější správce, dostatečně známý pan Mečíř, má býti jmenován správcem českého státního domu. Podařilo se tedy, co bylo zamýšleno, dům byl koupen za státní peníze a dosavadnímu polovičnímu soukromému držiteli nyní na státní útraty docela začachrován. Zvláštní nakládání se státními penězi v době, kdy právě 13. měsíční plat pro státní úředníky jest jedním z důvodů, proč byly vyhlášeny prázdniny. Před skončením chci jen ještě poukázati na to, že právě v nynější době na konci školního roku a v době zápisů do škol ukázalo se zase hromadné chytání duší německých dětí pro české menšinové školy. Všechny projevy, které učinili pan ministr financí dr Engliš, pan dr Černý, ministr školství a jiní, rozpadnou se nyní zase v niveč. Neboť poukazuji na příklad, že u nás ve stříbrském okrese venku na vesnicích četnické hlídky chodí od domu k domu - dokonce ani ve svém vlastním obvodu působnosti - a že tam lákáním a hrozbami vyzývají sedláky, kteří nemohou býti tak podrobně obeznámeni se zákony, aby posílali své děti do české školy, jinak že budou za to trpce pykati.

Když již odcházíme na prázdniny, neomeškáme ještě jednou konstatovati, že si tato sněmovna ušetřila velmi mnoho pro nastávající podzimní zasedání, ale především i pokus rozřešiti národnostní otázku a prohlašuji vám, že přes všechnu práci, kterou konáte, konec konců všechno musí zůstati Sisyfovou prací, dokud nerozřešíte národnostní otázky tohoto státu. Nerozřešíte-li této otázky, tuto otázku rozřeší jednou dějiny a aby se to stalo v našem smyslu, když odmítáte každý pokus vyřešiti ji spoluprací, musí býti i v nastávajících prázdninách naším úkolem, abychom o to pracovali, když jste opovrhli vyjednávati s námi o menšinovém návrhu, o smířlivém řešení této otázky. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji p. posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Vzdávám se slova.

Místopředseda Stivín: Pan zpravodaj se vzdává slova. Přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrušky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hrušky.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: