4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Kutné Hoře v trest. věci posl. Koudelky (tisk 459).

Zpravodajem za omluveného p. posl. Pekárka je p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno!

Inkriminovaným článkem kritisoval posl. Koudelka poměry panující na Kolínsku a stěžoval si, že příslušníkům jisté politické strany se subvence zemědělskou radou poskytují, co se příslušníkům jiných stran subvencí nedostává. Ve článku posl. Koudelka nejmenuje původce těchto poměrů na Kolínsku a jest proto patrno, že jde o veřejnou kritiku v zájmu zjednání nápravy a k takovéto kritice má jistě každý poslanec nejen právo, ale i povinnost. Imunitní výbor se proto usnesl posl. Koudelku ke trest. stíhání nevydati.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Koudelky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Koudelky.

Tím vyřízen jest 4. odst. pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci. posl. Hrušky (tisk 478).

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Stát. zastupitelství stíhá posl. Hrušku pro přečin podle §u 18, č. 1 až 3 zákona na ochranu republiky.

Inkriminované výroky, jichž prý užil posl. Hruška na veřejné schůzi komunistické strany ve Vítkovicích 7. června 1929, pohybují se v širokých mezích všeobecných výroků o zbrojení proti SSSR, a o účasti republiky Československé při tom, takže jim nelze dávati charakter zprávy a tím méně lze počítati s jejich znepokojujícím účinkem.

Proto navrhuje imunitní výbor, aby posl. Hruška k trest. stíhání vydán nebyl.

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu. Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická byla stanovena 15 minutami. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta je přijata.

Ke slovu je přihlášen p. posl. Babel. Dávám mu slovo.

Posl. Babel (německy): Krise kapitalistické stabilisace rozšiřuje se stále více, nový krach na burse v U. S. A. svědčí znovu o jejím rychlém prohloubení. V mnoha zemích způsobila hospodářská krise již hluboko sahající otřesy, v mnoha zemích přechází již v politickou krisi. Zároveň vzrůstá mocné revoluční hnutí mas a nová revoluční vlna valí se již nyní na daleko širším podkladě než revoluční vlna z let 1917 až 1920. Zachvacuje nejen nejdůležitější kapitalistické země Evropy, nejen Spojené státy americké, tuto pýchu a naději kapitalistického světa a sociálfašistů, s jejichž "prosperity" se po léta snažili oklamati proletariát a namluviti mu klamnou pohádku o pokojném přerodu kapitalismu v socialismus - nýbrž všechny části zeměkoule. Přes spojené síly imperialistických mocností a čínské buržoasie, přes nejzuřivější bílý teror došlo před několika dny k prvému čínskému kongresu Sovětů. Čínská oblast Sovětů zaujímá dnes již přes 20 milionů obyvatelů. V Indii se vedou velké revoluční boje, které ohrožují nejen anglické panství v Indii, nýbrž vůbec. V Indočíně rozpoutává se nové velké revoluční hnutí a tak shromažďují se také v ostatních částech kapitalistického světa revoluční síly k rozhodnému boji.

A současně s prohlubující se hospodářskou krisí kapitalismu vzrůstá na druhé straně fronty v šestině zeměkoule, v sovětském Rusku, za současného revolučního vzestupu pracujících lidí v kapitalistických zemích socialismus.

Jednak prohlubující se světová krise kapitalismu, jednak vítězný vzestup socialismu a revolučního hnutí pracujících lidí v kapitalistických zemích a koloniích neobyčejně zostřuje základní rozpor mezi dvěma nepřátelskými světovými frontami: Revolucí a protirevolucí.

Buržoasie a její agenti v dělnické třídě jsou si plně vědomi nebezpečí této situace. Snaží se všemi prostředky rozřešiti krisi přesunutím všech břemen na pracující lid. Vykořisťování jest stupňováno přímo příšerně, miliony lidí jsou vyhazováni na ulici, boj proti dělnickému revolučnímu hnutí se zostřuje a obrací se především proti komunistické straně, poněvadž je to jediná síla, která mobilisuje masy proti kapitalismu. Kapitál stupňuje válečné zbrojení především proti Sovětskému svazu, který jest nejsilnějším hradem revoluční fronty a poněvadž jest si vědom, že pracující lid, jak z města, tak z venkova, jest stále více ochoten jíti za příkladem ruských dělníků a sedláků. Proto jest hlavním cílem roztříštění jediného státu dělníků a sedláků Sovětského svazu. V tomto boji proti revoluci stojí v prvé řadě sociálfašisté. Jejich provolání, provolání druhé internacionály k ruským dělníkům jest pokračování štvaní papeže proti Sovětskému svazu.

Buržoasie a sociálfašisté v Československu nemají ovšem na této válce proti Sovětskému svazu méně zájmu než kapitalisté a sociálfašisté ostatních zemí. Jsou si plně vědomi úlohy Československa jako aktivního účastníka výpravy s mobilisací jeho vojenské moci, jako dodavatele zbraní a jako strategicky důležitého území a připravují se k této válce plnou parou. Počechoslovačení Boncourova zákona, zvýšení válečného rozpočtu, fašisace vojska a veškerého státního aparátu, vojenské tajné smlouvy, srdečné přijetí generála bílých banditů Millera, organisátora války proti Sovětům Loucheura, radostné přijetí Karlova puče v Rumunsku, ohlášení, že Masaryk se osobně zúčastní korunovace v Bukurešti, svolání konference Malé Dohody, všechny tyto události jsou fakta, která nepotřebují zvláštního výkladu. Článek sociálfašistického vůdce dr Soukupa, který nedávno vyšel v "Právu lidu", v němž se zřetelně praví, že zájmy kapitalistického státu dlužno stavěti nad zájmy strany, není v podstatě nic jiného než oživení hesla "Vše pro vlast". Než jak toto heslo, tak také vůbec útok kapitalistů a sociálfašistů na pracující lid a Sovětský svaz, vaše vyzbrojování děly a pacifistickými licoměrnostmi chápe proletariát z roku 1930 docela jinak než před světovou válkou 1914. Revoluční proletariát chápe, že jde o třídní boj proti proletářské vlasti. Pracující masy učí se od komunistické strany a komunistická strana je učí, že tato válka je válka za zájmy kapitalistů k zardoušení Sovětského svazu a k roztříštění revolučního hnutí v kapitalistických státech. Proletariát nejen již vidí, že se imperialistická buržoasie snaží zmilitarisovati celý národ, i mládež a dokonce i ženy, nýbrž začíná i chápati, proč se to děje. Komunistická strana vysvětlujíc pracujícím lidem toto "proč", ukazuje jim však také cestu, kterou má pracující lid jíti. Komunistická strana odhaluje pacifické lživé fráze sociálfašistů, bojuje proti imperialistické válce, volajíc pracující masy k boji proti vlastní buržoasii a sociálfašistům, zároveň však také otevřeně prohlašujíc, že válka jest nevyhnutelná, dokud trvá kapitalismus. Proto jediný správný boj jest boj proti válce, boj proti kapitalismu a proti jeho agentům. Je-li však válka nevyhnutelná, učí komunistická strana s Leninem: "Nikoliv sabotáž války, nikoliv individuelní činy jednotlivců, nýbrž propaganda mas [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 22 této těsnopisecké zprávy.] Dostaneš pušku, vezmi ji a snaž se naučiti se dobře s ní zacházeti." [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Konec nikoli zbožným přáním, nýbrž vítězstvím nad buržoasií, odzbrojením buržoasie. Zvláště před 1. srpnem budeme tato slova Leninova důrazně uváděti na mysl pracujícímu lidu.

Právě proto, že náš boj proti imperialistické válce na obhajobu proletářské vlasti, Sovětského svazu, jest bojem proti internacionální i vlastní buržoasii a jejím agentům, sociálfašistům, jest zároveň také bojem proti hospodářské a politické ofensivě buržoasie, proti racionalisaci, proti hladovým mzdám, proti propouštění, proti hospodářskému a politickému zotročení pracujících lidí, za jejich hospodářské a politické denní požadavky, ale zároveň také bojem ke svržení kapitalismu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Pro tento boj mobilisuje komunistická strana pracující vrstvy a také k 1. srpnu voláme je k demonstracím mas na ulici, voláme dělníky, chudé rolníky, proletáře ve vojenském stejnokroji, ženy a mladistvé dělníky, válečné invalidy a všechny pracující k boji za práci, chléb a moc. Proti hospodářskému a politickému ujařmení. Proti sociálfašistické politice hladu s hesly "Válku válce" [Další slova byla usnesením předsednictva poslanecké sněmovny ze dne 24. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.], za svržení vlastní vlády, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo dále má pan posl. dr Schollich.

Posl. dr Schollich (německy): Velectěné dámy a pánové! Nemám v úmyslu mluviti k tomuto imunitnímu případu; ale poněvadž se sněmovna dnes rozchází a nemáme již jiné příležitosti o tom promluviti, musím nyní zaujmouti stanovisko k věci, o níž píší časopisy, že se včera přihodila. Dnes jste četli v novinách, že v Českém Těšíně zakázal okresní hejtman německým členům okresního zastupitelstva, aby tam při Masarykově návštěvě mluvili německy. Budete se mnou souhlasiti, že musíme proti tomuto postupu co nejostřeji protestovati. (Různé výkřiky na levici.)

Nyní jsme již přes 11 let z donucení občany tohoto státu. Slyšeli jsme velmi krásná slova odpovědných vůdců státu; i sám president Masaryk několikráte zdůraznil, že jest nutno, aby oba národy tohoto státu žily zde v pokojné dohodě a že musíme najíti cestu k dorozumění. Také jinak bylo častokráte mluveno v tomto smyslu. Připomínám jen výrok Švehlův: "Rovní s rovnými". Tato krásná slova, jak jsem mohl zjistiti, slouží jen k tomu, aby jednak Němce stále více a více uspávala, a na druhé straně, aby klamala cizinu o skutečných zdejších poměrech. Německé strany jsou již 4 roky ve vládě. Dříve to byla občanská většina, jejíž členy byly tři německé vládní strany. Po uplynutí této doby musili jsme konstatovati, že dorozumění nepokračuje, že u Čechů nelze konstatovati vůli k míru. Od října loňského roku sedí nyní ve vládě také němečtí sociální demokrati a příslušníci pracovního a hospodářského souručenství. Než všechny naděje, které byly kladeny ve vstup těchto stran do vlády, ukázaly se klamnými. Vidíme, že zásah těchto stran nepřivodil změny kursu. Pánové s této strany stále na schůzích prohlašují, a v časopisech píší, že jsou tím vinny vedlejší vlády, Národní výbory, které jsou silnější než vláda. A pan kol. Hodina, kol. Jaksch a jiní mluvili v kulturním výboru v témž smyslu také o politice menšinových škol.

Táži se vás však: Mohly by se takovéto vedlejší vlády trvale udržeti, kdyby nevěděly, že pracují v souhlasu s vládou, že to vláda trpí, že si smějí všechno klidně dovoliti, aniž jsou volány k odpovědnosti? Tito neodpovědní štváči nemohli by venku ani jeden den provozovati své řemeslo, kdyby nevěděli, že jsou zde kryti. Vezměte si jen jednou odpovědi na interpelace, na příklad které byly rozdávány dnes. Dříve, když socialisté nebyli ve vládě, bylo právem namítáno, že zde vše, co se venku děje, kryjí odpovědní ministři, že pro všechny přehmaty mají omluvu. Přečtěte si dnes, co všechno opět my interpelujeme. A účelem interpelací jest přece poukázati na různé nepřístojnosti a pomáhati vládě ve snaze zavésti pořádek. Ale, ať poukazujeme na cokoliv, odpovědní odborní ministři vždy pro to najdou omluvu. Pak se ovšem nesmíme diviti, že páni venku neomezeně vládnou a nyní, kdy máme ve vládě sociální demokraty a pracovní a hospodářské souručenství, jednají právě tak jako dříve, za tak zvané reakční měšťácké vlády.

Není-li neslýchané, jestliže na příklad jeden kolega interpeluje, že okresní hejtman byl přítomen při sjezdu hraničářů, kde se docela otevřeně mluvilo o počeštění Kravařska a o opatřeních k tomu - viz interpelaci kol. Luschky - a ministr na to odpoví, že okresní hejtman tam byl jen soukromě. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Páni ministerští radové a ostatní zástupci ministerstva jsou pravděpodobně při těchto podnicích vždy přítomni jen jako úplně soukromé osoby. Nyní konstatujeme, že se nedostává vůle zjednati pořádek a že se dnes proti dřívějšímu stavu nic nezměnilo. Činíme německé vládní strany spoluodpovědny, že se dosud nemohly uplatniti, že musí společně omlouvati tyto věci, respektive, že z toho nevyvodí důsledky.

Německá národní strana byla si vždy vědoma, že tímto způsobem nedojde ke změně systému. Případ, který, jak jsem již svrchu řekl, přihodil se v Těšíně, jest přímo symptomem a my máme takovéto případy denně. Pan okresní hejtman zakazuje tedy Němcům, přijde-li president Masaryk na Těšínsko, aby ho oslovili německy. Okresní zástupci musí při těchto osloveních mluviti polsky nebo česky.

Velectění pánové! Vůbec nechci zkoumati věc samu. Jisto jest, že jazykový zákon nemůže přece platiti pro takovéto oslovení, pro cestu presidentovu. Jest jisto, že jazykový zákon upravuje jen styk úřadů a veřejných korporací. Jest jasné: jestliže při cestě presidentově přijdou tak zvaní rovnoprávní státní občané, že tito státní občané smějí ovšem mluviti svým mateřským jazykem.

Domnívám se, že jest zbytečné věc projednávati po stránce právní. Táži se jen českých pánů kolegů, co by byli dělali ve starém Rakousku, kdyby si byl někdo troufal žádati na nich něco takového. Táži se českých kolegů, zda se neprojevovala snaha, aby státní úřady upustily od všech takovýchto třenic. Sám císař mluvil v Rakousku při každé příležitosti česky, jen aby vyhověl české mentalitě. Masaryk to dělá úředně také. Za jeho zády jsou však budovány takové závory. Pánové, jest správné, němečtí zástupci nemusí při tom býti a za takovéhoto briskování musíme říci, že by bylo pod naší důstojnost, kdybychom tam šli. (Souhlas.) Jest přímo nedůstojné vystupovati při takovéto příležitosti, nesmí-li člověk mluviti svým mateřským jazykem. (Posl. dr Macek: Je to provokace!) Těší mne, že kol. dr Macek smýšlí stejně jako já. Táži se však, není to celé komedie? Když již Němci jsou pozváni a má-li to působiti na cizinu, má-li býti předstíráno, že Němci a Češi žijí v nejpokojnější dohodě, musí býti přece aspoň zdání zachováno!

Táži se dále pánů z německých vládních stran a také z českých socialistických stran, které jistě s tím nemohou souhlasiti: Co se stane s oním úředníkem? Žádáme, aby okresní hejtman, který vydal tento neslýchaný výnos a který měl odvahu žádati tuto věc od německých zástupců, byl velmi přísně potrestán, poněvadž jest to nemístné dráždění, nikoliv snad německých požadavků, nýbrž německé důstojnosti vůbec. Pro nás to znamená přímo snížení německého národa.

Táži se německých vládních stran jasně: Co zamýšlejí učiniti? (Výkřiky.) Mimo krásné řeči - řečí slyšeli jsme v poslední době mnoho, na schůzích i zde ve sněmovně - neslyšíme nic, od řečí nedochází k činům. Buď - anebo!, říkám já. Buďto musí německé vládní strany míti odvahu proti tomu vystoupiti a učiniti konec takovým demonstracím nebo z toho musí vyvoditi důsledky. Nebude již možno tak jako dříve dožadovati se naší trpělivosti a ji zkoušeti. V letech zkoušky ukázali jsme dostatečně svou shovívavost. Po léta čekáme na splnění nejprimitivnějších požadavků našeho národa. Při každé příležitosti jsme poukazovali, jak velice jsme odstrčeni v jazykové otázce, v politice menšinových škol, při stavbách škol, při jmenování úředníků a při více podobných věcech a já se nyní táži, co se stalo po této stránce, kolik německých úředníků přišlo za ta čtyři léta, co německé strany sedí ve vládě, do jednotlivých ministerstev a ústředních úřadů? Do jaké míry se pánům podařilo uplatniti svůj vliv při pozemkové reformě, při postátnění lesů a při více podobných věcí?

Žádáme na to jasnou a plnou odpověď. Odmítáme takovouto politiku slabosti a nedůstojnosti a protestujeme co nejdůrazněji proti neslýchané troufalosti vůči našim německým okresním zástupcům v Těšíně. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Höhnel.

Posl. Höhnel (německy): Republika podobá se svými methodami stále více nějakému balkánskému státu. Nemůžeme klidně pominouti mlčením, že se stále a stále žádá za vydání komunistických poslanců. Nemůžeme se tak klidně přenésti přes to, co se v poslední době stalo v Liberci pro postup policejních orgánů. To, co si dovolila liberecká státní policie proti sen. Pilzovi, něco takového slyšeli jsme dosud jen o Polsku, o balkánských zemích, ale zde v Československu jsme to ještě nevěděli, ačkoliv jsme se domnívali, že se zdejší policejní a vládní methody neliší od method balkánských zemí. Bylo to po prvé při zatčení sen. Pilze, kdy jsme to mohli konstatovati. Teprve nyní můžeme o tom mluviti, poněvadž jsme teprve po propuštění sen. Pilze byli informováni o úplném bídáctví tamější státní policie.

Pilz nebyl zatčen při demonstraci, nýbrž když vešel do policejní místnosti, chtěje tam zakročiti. Legitimoval se jako senátor a právě tam byl doveden a zbit jistý soudruh, zatčený při demonstracích. Sen. Pilz řekl: "Ještě jsem se zdržoval, ještě jsem nezakročil", ale znovu byl jeden demonstrant přiveden na strážnici, znovu ztlučen a teprve tehdy Pilz zakročil a prohlásil: "Jako senátor, jako člen Národního shromáždění jsem povinen zakročiti, dopouští-li se někdo nezákonných činů a co vy zde činíte, jest nezákonný čin." Poté byl Pilz uchopen, převalen na lavici a ztlučen gumovými obušky. Potom se pokoušeli strčiti ho do cely. Bránil se proti ranám, ale byl ztlučen ještě surověji a konečně zavřen. Pak mu s výsměchem řekli: "Víte, proč jste byl zavřen? Protože jste násilně vztáhl ruku na policii." Potom seděl Pilz tři dni u libereckého krajského soudu.

Ale přijde něco lepšího. Dělníci, zatčení při demonstraci, byli v Běhounské ulici, kam byli dopraveni, vydáni všanc nejhrubšímu týrání. Dělníci byli ztlučeni a jest to typické znamení, že tisk a hlavně tisk sociálně demokratický napsal: "Jest to velmi těžká služba, kterou musí policie konati." Nikoliv dělníci mají dnes v Československé republice těžké postavení, nýbrž policie musí konati velmi těžkou službu a takový policista byl prý do krve zbit. Dostal několik ran. Ale tak zlé nebyly. Neboť po 3 nebo 4 dnech - to se stalo v neděli - ve středu byl zatčen tajemník mládeže Schramm, odvlečen na policejní strážnici v Liberci a tam týž Pokorný, který se společně s jinými policisty krvavě pomstil tajemníku mládeže Schrammovi a ztloukl jej, týž Pokorný, který prý byl ve Vratislavicích ztlučen napolo k smrti, tloukl Schramma, trhal mu z hlavy celé chomáče vlasů a ztloukl jeho obličej do krve, a tak provedl sprostou a nízkou pomstu na člověku, který neměl nejmenší viny na ztlučení strážníka.

A dále. Ve Vratislavicích byl zatčen mladistvý dělník a na policejní strážnici zbit; když byl tento dělník doveden ke krajskému soudu, dal se předvésti k lékaři, aby ho vyšetřil. Tento policejní lékař neřekl tomuto dělníku nic jiného, než cynicky a zcela sprostě: "Ano, bití bolí. To by si měli dělníci pamatovati." Jiný mladistvý soudruh byl na policejní strážnici zpolíčkován - jest to jistý Richter - a ještě dnes sedí celé tucty těchto demonstrantů, kteří byli zatčeni v den mládeže a kteří nevědí, proč a z jakého důvodu jsou zavřeni. Sedí tam děti od 17 let. To již má býti příprava pro trestní zákon pro mladistvé, jejž vypracoval sociálfašistický ministr spravedlnosti dr Meissner.

Ale dělnictvo musí se učiti ze všech těchto událostí. Musí se učiti poznávati, že jen tehdy může chrániti své nástupy, své demonstrace, že jen tehdy může bojovati, když užije svých plných mocenských prostředků. Dělnická třída musí si uvědomiti, že síla a moc jest v její rukou, musí si vytvořiti proletářskou sebeochranu, musí si vybudovati tyto proletářské organisace pro sebeochranu a pod jejich ochranou vésti svůj boj. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Dvořák.

Posl. Dvořák: Sociálfašistická vláda, která je výrazem koncentrace všech kontrarevolučních, protidělnických elementů, sociálfašistů všech odrůd a odstínů, velkoagrárníků, bankéřů a lichvářů stojí před ukončením jarního zasedání.

Používám této příležitosti k tomu, abych krátce prošel činnost obzvláště sociálfašistů, kteří v předvolebním období slibovali pracující třídě v Československu celou řadu vymožeností, slibovali, co všechno pro pracující třídu udělají a je nutno, abychom v krátké analyse odhalili holou skutečnost a to, čeho dnes pracující třída v Československu je svědkem.

Vy, sociálfašisté obou směrů, slibovali jste v prvé řadě v předvolebním období pracující třídě, že když vy půjdete do vlády, že odstraníte především nezaměstnanost, zlepšíte hospodářské postavení pracujícího člověka, vy jste slibovali, že zlepšíte sociální pojištění, vy jste slibovali, že odstraníte všechny zákony t. zv. celní kongruové koalice, vy jste slibovali, že odstraníte cla, že povznesete hospodářskou úroveň dělnické třídy, aby její život byl lepší.

A nyní je nutno podívati se na vaši práci. Dělníci Československa den ze dne pozbývají ilusí, které jste jim, a zvláště vy, sociálfašističtí šarfmachři, před volbami namluvili. Dělnictvo každým vaším činem poznává, že sešla se smečka zločinných vykořisťovatelů, kteří se dělí o jeho kůži.

Od počátku této vlády, která plní každý rozkaz finanční, průmyslové a agrární buržoasie, nebylo zde jediné předlohy, ať nového či novelisovaného zákona, který by nesměřoval proti pracující třídě.

Mluvíte o demokracii a svobodě, a každý váš čin přesvědčuje dělníky v praktickém životě o vaší zločinnosti proti němu. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Hlasovací mašina československé buržoasie, kterou je tento váš parlament, je zjevným nástrojem mezinárodního i československého imperialismu ve všech jeho cestách a podnikáních. Sociálfašisté říkají dělníkům, že lze dojíti k zlepšení postavení dělníků jen cílevědomou konstruktivní politikou, prováděnou na půdě tohoto státu. Vnucují dělníkům víru v měšťácký parlamentarismus a podle jejich demagogie je možno v tomto parlamentě pro dělnictvo dosíci určitých úspěchů.

My, komunisté, nesčíslněkráte řekli jsme zde svůj vlastní názor na ten váš měšťácký parlamentarismus. V této pro vás právě kritické době dělníci se názorně přesvědčují denním praktickém životě o pevnosti a vámi hlásané nedotknutelnosti t. zv. ústavních zákonů. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 22 této těsnopisecké zprávy.]

Bílý teror, který jste zavedli na Slovensku a Podkarpatské Rusi, bití a mučení hladových a nezaměstnaných dělníků, kteří demonstrují proti vašemu vyhladovovacímu plánu, pod vedením československého Zörgiebla, sociálfašisty Meissnera, to jest doklad, který názorně přesvědčuje pracující třídu.

Vy jste lhali dělnictvu po převratě a lžete, pokud vám ještě dělníci věří, i dnes.

Byl jsem po převratě účastníkem komedie, kterou hrál sociálfašistický vůdce senátor Habrman na Nýřansku. On přisahal před pomníkem horníků zastřelených ve stávce z r. 1892, že v Československu za nynějšího stavu prý již nikdy do dělnictva stříleno nebude. Za 10 roků restaurace československé buržoasie za vaší vydatné pomoci bylo 30krát stříleno do dělnictva a poslední události v Radotíně přesvědčují nás, přesvědčují celou dělnickou třídu, že jste natolik zbabělí, že necháváte stříleti i do dělnických dětí.

Vy komandujete svým kortešům v továrnách, aby terorisovali třídně uvědomělé dělníky. Dokladem toho jsou události v poslední době v centru zbrojařského průmyslu, v plzeňské Škodovce. Poslední volby do závodního výboru Škodovky, jak v Plzni, tak v Ml. Boleslavi, ukázaly vám, že Škodováci počínají chápati vaši po léta provozovanou zradu. Při tom se ovšem přesvědčují velmi názorně, čeho jste ve své slepé nenávisti schopni všude tam, kde vaše plány dělnictvo prohlédá.

Před volbami jste dělnictvu slibovali, že se už nebude propouštěti, prováděli jste švindlintervence, jako to udělal pan správní rada, starosta a poslanec Pik, který byl v této švindlintervenci u ředitele Škodových závodů Stiebra, ovšem před volbami, a mluvili jste k dělníkům: Dělníci, více se propouštěti nebude, my jsme zákroky docílili, že ještě ti, kteří byli vysazeni, budou přijati zpět do práce. A jaká je skutečnost? Sotva bylo po volbách, nejen že se nepřijali dělníci na dovolené, ale připravuje se propuštění nových 2000 dělníků za vašeho přispění.

Doplňujete se navzájem s buržoasií průmyslovou právě tak, jako sloužíte bankéřům, velkoagrárníkům a lichvářům. Vykonáváte úlohu pomocné armády fízlů a denunciantů. Poslední demonstrace Škodováků to dokázala. Dělníci, kteří byli zatčeni, druhý den byli za vašeho přispění z továrny vyhozeni.

V souvislosti s vaším vyhladovovacím plánem chystáte umlčení rudého revolučního tisku a připravujete si pro to půdu nejostřejší censurou a útokem. V poslední době stalo se nám několikráte, že byly censurovány články a citáty v "Pravdě" a ve "Škodováku", které den před tím zcela nezávadně prošly v "Rudém Právu" nebo v jiných novinách. Policejní řiditelství v Plzni odmítá přijmouti kartáčové otisky k censuře a chtělo dokonce v tiskárně sepsati protokol, že byly zastaveny stroje a čekalo se na censuru. To je výsledek vaší činnosti v praktickém životě dělníka, to jsou účinky vašeho zásahu ve prospěch československé buržoasie.

Ale i ta vaše práce zde v tomto parlamentě, o kterém říkáte, že jest jedině místem, kde lze hájiti dělnictvo, ukazuje a potvrzuje, že za osobní blahobyt, který vám buržoasie dává ve správních radách různých průmyslových, bankovních podniků, za tučné sinekury v nemocenských, úrazových a sociálních ústavech, jste ochotni denně prováděti vyhladovací plán buržoasie proti dělnické třídě.