Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Lang, Rýpar.

176 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Meissner, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Místopředseda Stivín (zvoní): Zahajuji 64. schůzi poslanecké sněmovny.

Schůzi tuto musím, bohužel, započíti sdělením o neočekávaném úmrtí našeho kolegy - Otakara Svobody. (Poslanci povstávají.)

V polovině předešlého týdne byl tu ještě mezi námi svěží a čilý a koncem téhož týdne sklála jej náhlá smrt, chystajícího se za povinností politického vojáka na schůzi na Slovensko.

Smrt nedovolila mu dočkati se celých 50ti let života, života bohatého živými podněty a intensivní prací, prací mezi lidem, prací uvědomovací ve funkci redaktora, průkopnické ve funkci politického činitele, výkonné ve funkci předáka samosprávy. Čestné místo prvého českého starosty v Českých Budějovicích bylo svědectvím důvěry lidu.

Do sněmovny vstoupil teprve volbami na sklonku roku 1929 a doba od slibu v prosinci 1929 do nynějška byla pro něho dobou nenáročné přípravy, zatím co těžisko jeho činnosti bylo v působení regionálním města a kraje Českých Budějovic. Tam byl toho času prvým náměstkem starosty města, předsedou spořitelny, stavebního družstva a autoklubu, vedle mnoha funkcí jiných a vedle svého povolání ředitele nemocenské pokladny.

Ve sněmovně byl za svoji stranu národních socialistů členem výboru zdravotnického a nepochybuji, že pohyblivý duch zesnulého byl by se uplatnil i v prostředí novém, kdyby osud byl mu popřál pobýti mezi námi déle než pouhého půl roku.

Povstáním vzdali jste poctu zemřelému kolegovi a projevili jste soustrast s jeho předčasnou smrtí, které všichni želíme.

Dám tento projev zaznamenati do zápisu o dnešní schůzi. (Poslanci usedají.)

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. dr Markovičovi, Pollachovi, Novému, Váchovi, Chobotovi, dr Marešovi, Chalupníkovi a Brožíkovi pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Janalíkovi z rodinných důvodů, posl. Stanislavovi pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvili se posl. Prause, Navrátil.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. B. Procházku za posl. Langra; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Neumeistra za posl. Kleina; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" dne 13. června 1930 posl. Zajička za posl. Krumpeho, dne 16. června 1930 posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Zajička; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Simma za posl. Kaspera; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Tylla za posl. Čižinskou a posl. Babela za posl. K. Procházku.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Simma za posl. Geyera; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Babela za posl. Jurana a posl. Tylla za posl. Kopeckého.

Místopředseda Stivín: Ze senátu došla sdělení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 5. června 1930, že senát NSRČ projednal a přijal:

ve 43. a 44. schůzi dne 4. a 5. června 1930 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu osnovu zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných (tisk 202 sen.);

ve 44. schůzi dne 5. června 1930 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu osnovy:

zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky (tisk 200 sen.),

zákona o dovozních listech (tisk 201 sen.), a to vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Dále sdělil předseda senátu přípisem ze dne 13. června 1930 k tisku 236 sen., že senát NSRČ projednal ve 48. schůzi dne 13. června 1930 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu a přijal osnovu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.

Místopředseda Stivín: Došly tyto dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Richtra ministru nár. obrany o zadávání šití vojenského prádla (č. D 274-III),

posl. Pozdílka a druhů ministru zemědělství ohledně požáru v obci Mokré na Opočensku (č. D 275-III).

Místopředseda Stivín: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. vnitra na dotazy:

posl. Davida o chování se strážmistra Ryanta nemožným a zaujatým způsobem proti starostovi obce Tupadly u Čáslavi (č. D 137-III),

posl. Sladkého o jednání velitele četnické stanice v Suchdole n. Odrou (okres N. Jičín na Moravě) při slavnosti německých vojenských vysloužilců (č. D 188-III);

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Koudelky o doručování pošty osadě Šťáralka, obec Nebovidy (č. D 210-III);

předsedy vlády na dotazy:

posl. dr Hassolda o koupi lázeňského domu "Buen Retiro" v Mar. Lázních ministerstvem veř. prací pro stát (č. D 241-III),

posl. Kurťaka o náhradě válečných škod (č. D 222-III).

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byl tiskem rozdán vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

539. Vládní návrh zákona o trestním soudnictví nad mládeží.

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

550. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 233 a 236), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

488. Interpelace:

I. posl. Simma, Geyera a druhů min. spravedlnosti o jazykové praxi státních úřadů,

II. posl. inž. Kalliny, Eckerta a druhů min. vnitra o zamýšleném nástupu Sokolů v Chebu dne 1. června 1930,

III. posl. Knirsche a druhů min. vnitra o trestním řízení chomutovského okr. úřadu v živnostensko-policejních věcech,

IV. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. spravedlnosti o nutném umístění okr. úřadu v Náchodě,

V. posl. Husnaje a soudr. min. školství a nár. osvěty o obsazování uprázdněných učitelských míst na státních obecných a měšťanských školách na Podkarpatské Rusi,

VI. posl. dr Pružinského a druhov na min. zemedelstva v záležitosti užívania erárnej pastvy obcou Švošov,

VII. posl. Siváka a druhov na min. vnútra vo veci podomových slovenských oknárov a sklárov,

VIII. posl. Köhlera a druhů min. soc. péče o rozepsání míst pro vedoucí úředníky různých nemocenských pojišťoven,

IX. posl. Hrušky, Kopeckého a soudr. min. vnitra a spravedlnosti o neslýchaném ztýrání 17letého Josefa Hály, 11 let chorého spavou chřipkou a epileptického, na policejním komisařství v Nuslích a drženého bez lékařského ošetření po 14 dnů ve věznici na Pankráci,

X. posl. Hrušky, Zápotockého a soudr. min. vnitra o konfiskaci "Rudého Večerníku",

XI. posl. dr Sterna, Gottwalda a soudr. min. věcí zahraničních a vládě o haagské dohodě, o její protiústavní ratifikaci presidentem a jejích doplňcích Pařížskou dohodou.

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

477. Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Tayerle a soudr. o vyplácení mimořádných odměn kancelářským zaměstnancům, pověřeným zapisováním při schůzích okr. výborů a okr. zastupitelstev (tisk 209/XIII),

II. min. veř. prací na interp. posl. dr Pružinského a druhů o výstavbě cesty Osturňa-Velká Franková-Hanušovice (tisk 138/II),

III. vlády na interp. posl. Kaliňáka, Vančo, Doriče a druhů o úhradě škod, které byly způsobeny válkou a bolševickou invasí ve východním Slovensku (tisk 174/XXXV),

IV. vlády na interp. posl. Štětky a soudr. o persekučním přemístění železničního zřízence J. Belaye (tisk 209/XVI),

V. min. zahraničních věcí na interp. posl. Stříbrného, dr Perglera, Gajdy a druhů o odsouzení a věznění železničáře Pechy v Maďarsku (tisk 209/X),

VI. min. vnitra na interp. posl. Neumeistra a soudr. o zamítnutí žádosti Místní skupiny Družiny čsl. vál. poškozenců v Brněnských Ivanovicích za biografickou licenci (tisk 209/XX),

VII. min. spravedlnosti na interp. posl. Kubače, Vallo a soudr. o hrubém porušování poslanecké imunity (tisk 320/VIII),

VIII. min. soc. péče na interp. posl. Hokky a druhů o nemožných poměrech válečných invalidů v Podkarpatské Rusi (tisk 174/I),

IX. min. zemědělství na interp. posl. Mikuláše, Knejzlíka, Tykala, Polívky a druhů o nevyhovujícím provádění zákona o plemenitbě hospodářských zvířat (skotu) (tisk 138/XXV),

X. min. financí na interp. posl. Koška a druhů o přeřadění města Nymburka do skupiny B činovného (tisk 138/X),

XI. min. vnitra na interp. posl. dr Patejdla, dr Moudrého, Knejzlíka a druhů o nezodpovědění interpelace tisk 2048/XII ze dne 28. února 1929 o revisi "Spořitelny města Olomouce" (tisk 174/XXI),

XII. vlády na interp. posl. dr Daňka, Bezděka a druhů o vyrovnávacích přídavcích pro býv. zemské zaměstnance zemského výboru moravského (tisk 174/XI),

XIII. min. spravedlnosti a min. vnitra na interp. posl. Babela, Krosnáře, Steinera a soudr. o zatčení a věznění posl. Hrušky (tisk 115/IX),

XIV. vlády na interp. posl. Jurana a soudr. o konfiskaci řeči posl. Gottwalda ve "Stráži Lidu" č. 105 ze dne 28. prosince 1929 v Přerově (tisk 115/I),

XV. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Husnaje, inž. Nečase a soudr. o rozšíření systemisovaných míst kancelářských úředníků a obsazení volných systemisovaných míst v 6. a 5. platové stupnici u zem. úřadu v Užhorodě (tisk 174/XVII),

XVI. min. vnitra na interp. posl. dr Holoty a druhů o regulování cest v obci Ebed (tisk 174/XXV),

XVII. min. národní obrany na interp. posl. Śliwky, Zápotockého a soudr. o sebevraždě vojína Fr. Špetíka od 32. letky 1. leteckého pluku v Chebu (tisk 79/IX),

XVIII. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů o užívání jazyků v hlučínském okr. zastupitelstvu (tisk 115/XXII),

XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Kuhnové, Jurana, Majora, Sedorjaka a soudr. o persekuci proletářského tisku (tisk 320/XIV),

XX. min. zahraničních věcí na interp. posl. Gottwalda, dr Sterna a soudr. o imperialistické politice Československa a přípravě válečného útoku proti Sovětskému Svazu, o připojení se Československa k diplomatické intervenci imperialistických velmocí ve věci mandžurského konfliktu a o neuznání SSSR de jure (tisk 79/VIII),

XXI. min. zahraničních věcí na interp. posl. dr Sterna, Hrušky a soudr. o zamýšlené účasti na americkém vměšování do sovětských věcí (tisk 79/XX),

XXII. min. vnitra na interp. posl. Windirsche, Hellera, Böhma, Eckerta a druhů o jazykových předpisech pro obecní úřady v okrese Něm. Jablonném (tisk 115/XII),

XXIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha a druhů o užívání jazyků u mor. ostravského okr. soudu (tisk 204/VII),

XXIV. předsedy vlády na interp. posl. dr Schollicha a druhů o náhradě občanům poškozeným přípravami pro plebiscit (tisk 247/IX),

XXV. vlády na interp. posl. dr Hanreicha a druhů o dovozních listech na dovážené hornoslezské uhlí (tisk 115/XIV),

XXVI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Horpynky a druhů o zřízení školní expositury v Sitném (tisk 247/XVI),

XXVII. min. vnitra na interp. posl. Schweichharta a soudr. o zákazu schůzí (tisk 247/XII).

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

530. Návrh posl. V. Beneše, Remeše a soudr. ve věci poskytnutí okamžité pomoci osadám postiženým živelní pohromou na Klatovsku.

531. Návrh posl. Pika, Nového a soudr. ve věci poskytnutí okamžité pomoci krajům postiženým živelní katastrofou na Rokycansku a Radnicku.

546. Návrh posl. dr Staňka, Mašaty, Berana a druhů na poskytnutí pomoci postiženým živelními pohromami v roce 1930.

547. Návrh posl. dr Staňka, dr Zadiny, Bistřického, Pelíška, Zemana, Honzla a druhů na vydání zákona o ochraně a podpoře lnářství.

548. Návrh posl. dr Staňka, Machníka a druhů na změnu poslední věty 1. odstavce čl. V zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských.

554. Návrh posl. Sedorjaka a soudr. na okamžité poskytnutí náhrad obyvatelstvu obcí Zakarpatské Ukrajiny, postiženému katastrofální živelnou pohromou.

Místopředseda Stivín: V 63. schůzi byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 50. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 58. a 59. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 493), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Úmluva o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 8. listopadu 1927 a její Protokol z téhož dne, dále Dodatková Dohoda k Mezinárodní Úmluvě o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 11. července 1928 a její Protokol, a konečně dopisy šéfa československé delegace na mezinárodní konferenci, na níž výše uvedená Dohoda byla smluvena, kteréž dopisy se týkají československého vývozního režimu křemence a chmelových sazenic, jsou adresovány jednak delegaci rumunské, německé a delegaci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jednak generálnímu tajemníku Společnosti Národů a jsou datovány dnem 9., 10. a 11. července 1928 (tisk 541).

Zpravodajem výboru zahraničního jest pan posl. dr Macek; zpravodajem výboru živnostensko-obchodního pan posl. inž. dr Toušek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl. dr Mackovi.

Zpravodaj posl. dr Macek: Vážené shromáždění, dámy a pánové! Jestliže se podaří ratifikovati tuto mezinárodní dohodu, pak možno říci, že svět udělal opět podstatný krok od té nešťastné války v míru, kterou je život hospodářský v soustavě soukromopodnikatelské, k tomu, co bychom rádi nazvali sociálním mírem a co by mělo býti charakterisováno vzájemnou kooperací, nikoliv vzájemným vyhlazováním.

V čem spočívá zlo dosavadní soustavy zákazu dovozu a vývozu a vysoké celní ochrany? Když skončila válka, ukázalo se, že v některých státech vznikl nový průmysl, vyvolaný válečnou nouzí, anebo že se tam rozšířil průmysl v důsledku zvětšené válečné potřeby a odříznutím zahraničních míst dodávky a odběru. Státy, které za války byly nuceny dělati politiku národní soběstačnosti, pokusily se v ní pokračovati, ačkoliv již za války mohly viděti, že tato idea národní soběstačnosti je v dnešních poměrech bludičkou, že je naprosto vyloučeno, aby některý civilisovaný národ mohl v hlavních potřebách svých vystačiti s výrobky z domácích surovin pod domácím klimatem. Ačkoliv se poznalo, že i velká imperia, která sahají do několika zemědílů, nejsou a nemohou býti soběstačnými, přes to malé státy a státečky, jako je na př. náš, jejichž poloha, klima a nerostné bohatství zdaleka nevystačují k tomu, aby jim dodaly všechno to, co se potřebuje na př. jenom v oboru textilním, k uspokojování důležitých potřeb obyvatelstva, začaly dělati politiku národní soběstačnosti.

Tuto politiku národní soběstačnosti, která byla podnícena bídou válečnou zesilovanou, posílilo to, co bych nazval vulgárním merkantilismem, totiž ta filosofie, že je škoda každého krejcaru, který jde ze státu ven, ale že se má všechno možné ze státu prodávati a nic dovážeti; ten vulgární merkantilism to je ta prostonárodní filosofie, kterou jednou Havlíček skvěle zesměšnil poznámkou, že když ty peníze zůstanou doma a nejdou ven, je to asi tak, jako když někdo ve své vlastní zahradě ztratí zlatý dukát. Zůstal mu doma, on jej má ve své zahradě, avšak co je mu platen, to se neptejte.

Tato filosofie národní soběstačnosti podporovaná vulgárním merkantilismem razila heslo, že je třeba vyrovnávati výrobní podmínky mezi některými státy, poněvadž když prý jsou výrobní podmínky různé, nelze připustiti volnou soutěž volným dovozem na domácí trh. To je heslo na první pohled náramně přesvědčivé, ale když se na ně podíváte trochu zblízka, poznáte, že je úplně absurdní. Kdybychom měli přijmouti heslo "vyrovnávati výrobní podmínky", (kdyby to vůbec bylo možno), tak tím popíráme vlastní důvod směny, neboť směna vzniká právě tím, že dva různé státy nebo dvě různé osoby mají různé podmínky pro výrobu dvou různých věcí. A jen protože jeden může vyráběti statek A výhodněji a druhý stát zase statek B výhodněji, proto dělá prvý stát statek A a přebytek nad vlastní spotřebu vyváží do státu B. Druhý stát, protože má výhodnější podmínky pro výrobu statku B, vyrábí statek B a po ukojení vlastní potřeby vyváží jej do státu A.

Tedy hájiti heslo, že obchodní politika by měla vyrovnávati výrobní podmínky, je při bližším prohlédnutí absurdní, poněvadž popírá žádoucnost jakéhokoliv obchodu a jakékoliv dělby práce.

Tuto věc velmi přesvědčivě objasňoval světu starý Fréderic Bastiat - naše společná láska tamhle s kol. Kopeckým, ten se u Bastiata učí právě tak jako já - ale ovšem názory hlásané Bastiatem - velikým representantem liberální školy - jsou pouze 80 let staré, kdežto ten vulgární merkantilismus řádí v lidských hlavách už téměř 300 let. Nedivme se, že tak mladé názory, pouze 80 let staré, ještě nepronikly ani do hlav vůdců hospodářského života, jakými mají býti v prvé řadě podnikatelé a potom hospodářští politikové.

Bastiat upozornil, že ti, kdo mluví o vyrovnání výrobních podmínek, myslí de facto vyrovnávání prodejních podmínek, že jim ani nenapadne vyrovnávati výrobní podmínky, neboť ti lidé přece vědí, že různost výrobních podmínek tkví obyčejně v jedné ze dvou věcí, které budu jmenovati - anebo v obou najednou - totiž v různosti přírodních podmínek, a ty nemůžeme změniti ani dovozními zákazy ani cly; klima přece jimi nemůžeme změniti, obsah půdy jimi nemůžeme změniti, ani hustotu srážek jimi nemůžeme změniti. Druhá skupina příčin různosti výrobních nákladů tkví v různosti lidského talentu, lidské dovednosti, vědeckého pokroku komunikací a pod., co je zkrátka v lidské moci. Ale tyto rozdíly zase se nemění zákazy dovozu a vývozu, vše to se může změniti jedině vzděláním, výcvikem, solidností, poctivostí, zvednutím mravní úrovně, zvýšením kapitálové síly, po případě zahraničními úvěry, ale nikoliv cly, ani zákazy dovozu a vývozu.

Politika, která ztěžuje cizí konkurenci prodej výrobků na našem domácím trhu, mění pouze prodejní podmínky cizí soutěže, a tím tedy také našeho průmyslu. Náš průmysl nebo naše zemědělství, náš obchod, zkrátka všichni ti, kdož prodávají výrobky clem nebo zákazy dovozu chráněné, jsou prostě pak schopni prodávati dráže, než by prodávati musili, kdyby těchto umělých barier proti cizí soutěži nebylo. Tyto bariery mění tedy pouze obchodní podmínky a nikoliv výrobní podmínky, ty zůstávají stejné - nemění-li je něco jiného, co s cly nebo zákazy dovozu nemá vůbec co dělati.

Mezi cly a zákazy dovozu a vývozu, které jsou předmětem dnešního našeho jednání, je fundamentální rozdíl ten, že cla - až na výjimky cel diferenčních a retorsních - platí generelně, zákazy dovozu a vývozu platí jenom výjimečně generelně. Ty zákazy dovozu a vývozu, které jsou předmětem našich porad, jsou právě podmínečné zákazy dovozu a vývozu, jsou to totiž zákazy, které se suspendují na žádost strany, když státní úřad to uzná za dobré.

Těmito podmínečnými zákazy dovozu a vývozu, na něž se chci soustřediti, přivádí se na svět umělá rentabilita podniků, o jejichž výrobky jde. Tyto zákazy dovozu a vývozu mají donucovati domácí obyvatelstvo, aby určité věci kupovalo dráže, často mnohem dráže, než by je dostalo, kdyby těch zákazů dovozu a vývozu nebylo. To, že se jimi domácí obyvatelstvo donucuje, aby tímto opatřením platilo dráže, co konsumuje, znamená jednoduše a prostě ochuzování domácího obyvatelstva. (Tak jest!) Těchto zákazů dovozu a vývozu užívá se však nejenom ke zdražení životní míry domácího obyvatelstva, nýbrž i k podrážení nohou nepohodlných konkurentů, když se těch suspensí zákazu dovozu a vývozu užívá stranicky nebo neobjektivně, ať z kteréhokoliv důvodu.

Pan posl. Mlčoch, nynější ministr, r. 1923 měl v této slavné sněmovně konflikt s tehdejším ministrem obchodu o praxi povolovacího řízení, která vedla k takovým květům, jako byla příhoda tehdy zde zmíněná, že totiž vývozní povolení se prodalo v jednom případě za 120 tisíc Kč. Strana, která jinému podnikateli obstarala vývozní povolení na určitou věc, žádala od toho, jemuž to povolení vývozu zaopatřila, za zprostředkování 120 tisíc Kč. Nemohli se domluviti a věc přišla před soud, následkem toho také před tuto slavnou sněmovnu. Tu vedla k velkým konfliktům, úředním opravám, k rozčilování, ale před soudem vedla ke smíru a k vzetí žaloby zpět. Ty strany se pak domluvily, až ta věc tu byla proprána! Tenkrát z úředního vyvracení různých obvinění, jež p. posl. Mlčoch přednesl, dověděl se svět zajímavou věc, která mne vlastně přiměla, abych si tu úřední opravu schoval. Tenkrát totiž se úředně potvrdilo, že vyvážeti cukr nezdaněný bylo volno, a to v jakémkoliv množství. Ale vyvážeti cukr zdaněný, z něhož se našemu státu zaplatila konsumní daň, bylo vázáno na povolení úřední, a to se udílelo jen pro zásilky maximálně 5 kg! Tedy kdo zaplatil z cukru našemu státu daň, nesměl ten cukr vyvézti, aby jej cizinci prodal o těch pár korun dráže, nýbrž ten cizinec musil dostati cukr nezdaněný. Chtěl-li cukr zdaněný, dostal ho nanejvýš 5 kg, nezdaněného třeba celý vlak. To byla perla naší obchodní politiky. (Výkřiky posl. Srby.)

Pánové, když proti vysoké celní politice a proti zákazu vývozu a dovozu bouřili socialisté, řeklo se: Vy máte na starosti jen konsumenty, ale o výrobu se nestaráte! My musíme dělati politiku výrobní! - Jak ta politika výrobní vypadala, o tom mám schovánu zprávu z "Prager Tagblattu" z r. 1922. Rok 1922 a 1923, to je vůbec zlatý důl na lekce z obchodní politiky praktické. V "Prager Tagblattu" praví člověk, který tomu jistě dobře rozumí jak jsem si dal pozor, nebylo to vyvráceno že přesto, že naše surové kůže stojí pod světovou paritou výrobní, výrobní koeficient pro usně je třikrát tak velký než v cizině. Tedy výroba usní ze surových koží, jež stojí pod světovou paritou, v té době u nás je třikrát tak drahá, než za hranicemi - aby se někdo nedomníval, že srovnávám Německo nebo země valutově slabé - než v zemích s dobrou valutou, ve Švýcarech a Anglii. Chemikálie stálo v tom článku - musejí slovenští koželuzi odebírati ze severních Čech, čímž náklady výrobní proti české konkurenci se zvyšují o 7 až 8000 Kč, patrně na vagoně. Pro některé pomocné látky výrobní činí clo trojnásobek jejich ceny a i při tom ohromném cle není dovolen ani jejich volný dovoz, neboť i při tomto cle bylo by zboží z ciziny o polovinu levnější než zdejší. To píše v "Prager Tagblattu", listu velmi málo socialistickém, patrně podnikatel koželuh.

Mám zde schovaný výstřižek z r. 1929 z téhož průmyslu, který ukazuje, že dodnes náš stát uměle zdražuje svým vlastním podnikům výrobní náklady průmyslu kožařského. (Výkřiky posl. Srby.) To je výrobní politika, které my, socialisté, nechceme rozuměti.