A nyní bych se rád otázal: Kdo z vás rozumí trochu zemědělství a choval již jatečný dobytek, nechť nám řekne, zda za ty peníze může vůbec chovati jatečný dobytek, jmenovitě voly, aniž při tom neprodělal. Jest zajisté správné, že pěstujeme jatečný dobytek proto, poněvadž potřebujeme stroje na hnůj a za něco jiného jsme jatečný dobytek v zemědělství nikdy nepokládali. Musíme jej chovati, poněvadž potřebujeme pro pole živočišný hnůj a musíme to dělati i tehdy, když na tom nic nevyděláme. Že se tohoto trapného postavení zemědělství zneužívá, aby se nám diktovaly ceny, na nichž musíme určitě prodělati, to jest smělost a dělati z toho ještě úspěch, to se již musím diviti odvaze, kterou máte vůči voličstvu. Jest to určitě obchod, při kterém se ztrácí a jest samozřejmé že musíme přestati dodávati restauracím ve městech jakostní zboží, že musíte přestati kupovati domácí kvalitní maso. O těchto cenách nemůžeme jednati, znamenají pro nás ztrátu a nedělejte z toho tak velkou věc. Není možno, abyste vyráběli pod 8 Kč živé váhy ze stáje skutečně dospělé voly a dodávali je a této ceny nikdy nedosáhnete.

Mimo to, velectění pánové, musím se zde zcela rozhodně postaviti proti poslednímu ustanovení zákona, proti poslednímu odstavci §u 4, který doslovně zní, že se vláda zmocňuje dočasně, vždy však nejdéle na dobu půl roku zrušiti nebo přiměřeně snížiti cla u dobytka a masa pro všechny nebo jednotlivé druhy zboží atd.

Velectění! Vždyť to jest přece generální plná moc, kterou zde vydáváme. Vláda může s tím přece dělati co chce a což se páni agrárníci ještě nikdy nad tím nezamyslili - a poslední měsíce mohli vám přece plně otevříti oči - že se zde v tomto státě a sněmovně musí také počítati s černo-rudou koalicí? Což jste ještě nikdy nepřemýšleli o tom, že může nastati možnost, že může proti vám těmito paragrafy pracovati neagrární vláda nebo vláda, ve které nebudou seděti agrárníci, že cla mohou býti prostě zrušena? Pánové, na tuto věc neměli jste nikdy přistoupiti. (Souhlas.) Mimo to po celých hranicích nebo na jejich části lze věc politicky zkroutiti, některé státní hranice postihnouti, jiné protežovati.

Při seriosní práci nesmí se něco takového dostati do zákona, to jest generální plná moc, která jest nemožná. Divím se, že vy, kteří máte předsedu vlády a ve vládě ministra zemědělství, jste takový odstavec do zákona připustili. Ostatně tento návrh, jasně řečeno, jest kusý, poněvadž jest vyňat ze souvislého celého agrárně-politického komplexu. Stoupání a klesání cen jednoho předmětu musí ovšem způsobiti hnutí v celém vytváření cen všech ostatních zemědělských provozních odvětví. Právě tak jako bychom nemohli dovoliti Američanům, aby pěstovali pšenici pro celý svět a my se pěstování pšenice zřekli, poněvadž jest to základ našeho hospodářského řádu v zemědělském provozu, právě tak nemůžeme ani vyjmouti jedno provozní odvětví a je chrániti, poněvadž se zemědělství ovšem ihned zařídí na tuto výrobu, hlavně větší podniky; menší podnik jest národohospodářsky příliš málo vyspělý a zúčastní se většinou teprve tehdy konjunktury, když již opadá. Tito lidé přicházejí k tomu většinou tehdy, aby ještě včas zachytili hospodářskou ránu, kdežto ostatní si včas naplnili kapsy.

Osnova o dobytčích clech byla vyňata ze souvislého celku. Tento celek jest dnes vůbec tak zmotaný, k celnímu zákonu máme již dnes tolik novel, že by bylo třeba, abychom celý sazebník konečně jednou zrevidovali a předložili sněmovně jednotný celní zákon.

Ale největší mezeru v zákoně spatřujeme v tomto: Při obilních clech nepřihlíželi jsme k tomu, aby se tím standard cen v kraji udržel, a jestliže se nám dnes říká, že návrh o dobytčích clech má nám umožniti, aby se přebytek ječmene, žita a jiných druhů obilí zkrmil, poněvadž jich doma pro výživu lidí a zvířat nepotřebujeme a vývoz jest spojen s velkými výdaji, musím vám zde říci toto: V zákonu o obilních clech nechali jste velkou mezeru, a to tím, že pro kukuřici máme naprosto nedostatečnou celní ochranu; to bude míti takovýto následek: kdybychom měli pro obilí vhodná ochranná opatření, zařídil by se zemědělec v obilnářských krajích sice také na větší chov dobytka, ale mohl by část obilí prodati do krajů obilnářsky chudých, a to za poměrně příznivé ceny. Poněvadž však návrh o dobytčích clech jest prý dělán pro malé lidi, jest samozřejmé, že je zájem o levná krmiva. Pravděpodobně tedy velkostatkář, nikoliv drobný člověk v Čechách, shledá, že jest výhodnější kupovati pro své vepře, pro chov dobytka ve velkém, který si zařídí, jugoslávskou kukuřici než český ječmen a nechá jej ležeti. Dosáhneme jednoho, že sice v jednom nebo ve dvou letech budeme míti také přebytek dobytčí výroby, že však tento přebytek nebude vyrovnán tím, že zmizí přebytek obilí, poněvadž se ho použilo ke krmení dobytka, nýbrž obilí zůstane právě tak ležeti neprodané. Za to však dovoz krmiva z ciziny neobyčejně stoupne. Takto to dopadne a není možno, aby se dostavilo to, co se domníváte, že dosáhnete návrhem o dobytčích clech. To jest ona velká mezera v zákonodárství, které jste dosud prováděli. Domnívali-li jste se, že tím pomůžete nepřímo pěstění obilí, byli byste musili znemožniti dovoz takovýchto krmiv, která se u nás nedaří a kterých nepotřebujeme, poněvadž zde máme dostatek.

Nuže pánové, po zkušenostech, kterých jsme nabyli, nemůžeme si ani tak mnoho stěžovati, že snad sociální demokrati kladou největší odpor celnímu zákonodárství, u sociálních demokratů lze jejich odpor aspoň z části chápati. Nepochopitelné jest však, že právě ten pán, jehož jméno jest velmi často vyslovováno v souvislosti se jménem různých lepších pražských restaurací, s tichými dostaveníčky zástupců velkoprůmyslu a agrárníků, že tento pán prof. Hodáč to jest, který nám činí největší potíže při projednávání této otázky. Divím se, že z těchto dostaveníček, že z těchto t@ete @a t@ete agrárníků a průmyslu, že z nich nezbylo trochu lepší nálady, že tato nálada přátelství a miliskování, která přece byla zkropena dobrým cizím sektem - aspoň to předpokládám - že z toho nezůstala ani stopa vůně a že právě nyní pan prof. Hodáč nejneuvěřitelnějším způsobem, ovšem neobyčejně zručně dovede každý agrární návrh torpedovati. Když jsem mu nedávno v zemědělském výboru radil, aby to jednou zkusil vyrobiti za 1 Kč litr mléka, řekl mi: "To dovedu!" a pyšně prohlásil: "Já jsem studoval na profesora a doktora a nikoliv na pěstitele vepřů". Ale týž pán, který se brání, aby nebyl stavěn na roveň s pěstiteli vepřů, má odvahu při každé otázce jíž sám nerozumí, vždy se do toho plésti a vždy, co shledá správným, má platiti také pro všechny ostatní. Nemůžeme to tomu pánovi prominouti: Přeje-li si, aby jeho slova měla nějakou váhu a abychom je pokládali za závažná, musíme věděti, že má praktické zkušenosti, pak musí prohlásiti, že jest ochoten pracovati také v těchto otázkách, sám zkoumati a ne spoléhati se pouze na určité referenty průmyslových koncernů, kteří mu donášejí zprávy a kteří mu dodávají zbraně, aby mohl vystoupiti proti agrárním otázkám. Jest samozřejmé, že za takovýchto poměrů není možno, aby byl vybudován onen poměr, jehož nutně potřebujeme. Vidíme jen jednu věc, že zástupci průmyslu a kapitálu postupují ruku v ruce se sociální demokracií a jest samozřejmé, že si průmysl za takovýchto okolností musí nechati líbiti, aby si zemědělství a jeho zástupci jednou tuto věc uvědomili i poučili také obyvatelstvo venku. Bojkotujete-li naše zboží - to je fakt - pak musíme také my zde zahájiti bojkot průmyslového zboží, bez ohledu, zda jde o zboží domácí nebo cizí. Vy se neptáte, máme-li výrobky, vy se čerta staráte, zda z toho, co dovážíte, žije negr nebo čínský kuli. A my se máme ptáti, zda průmyslové kraje zachvátí nezaměstnanost, my se máme ptáti, zda banky mohou shrábnouti další zisk, my se máme ptáti, zda průmyslníci mohou shrabovati dále své obrovské zisky? Nikoliv, rovné právo pro všechny! Chcete-li, abychom spolu jednali poctivě, musíte si uvědomiti: Buďto budete míti celní ochranu, pak musí platiti celní ochrana rovnoměrně také pro nás a musí býti dána nikoliv jako milost, nikoliv jako dar, nýbrž jako samozřejmý požadavek, který přednášíme.

Jestliže se nepostavíte na toto stanovisko, jsme rádi ochotni zříci se zemědělských cel, ale jen tehdy, jestliže se také vy plně zavážete, že zrušíte a strhnete zdi průmyslových cel. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. dr Marešovi pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Stenzlovi z rodinných důvodů.

Nemocí omluvili se posl. Stříbrný a Schubert.

Došla naléhavá interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Súrna interpelácia posl. Hlinku a druhov pánu ministru nár. obrany vo veci podplukovníka dr A. Dvořáka.

Místopředseda Taub: Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

333. Súrna interpelácia posl. Siváka a druhov min. spravedlnosti o neoprávnenom pokračovaní cenzúry.

338. Súrna interp. posl. Šaláta a druhov min. soc. pečlivosti o životnej záchrane nezamestnaného robotníctva koburgovských železiarieň v N. Maši, v Hámroch Mannesmann a na parnej píle na Červenej Skale.

339. Súrna interp. posl. Šaláta a druhov min. ver. prác o uzdravenie neblahých pomeroch, panujúcich v štát. železiarňach v Podbrezovej, Hronci a na Chvatimechu.

340. Naléhavá interp. posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudr. min. financí o vydání nového služebního řádu a o nové úpravě služebních a strážních předpisů pro pohraniční finanční stráž.

341. Naléhavá interp. posl. Seidla, inž. Nečase a soudr. vládě o požitkovém zrovnoprávnění okr. cestářů s cestáři státními.

359. Naléhavá interp. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty a min. nár. obrany o obsazení místa školníka na jihlavské německé chlapecké škole obecné a občanské.

361. Naléhavá interp. posl. Gajdy a soudr. min. zahraničních věcí o urychlení návratu čs. stát. příslušníků, býv. zajatců ze sovětského Ruska.

387. Súrna interp. posl. Suroviaka a spol. min. železnic o strannickom zneužívaní úradnej moci a politizovaní na úkor služby p. Rud. Janákom, doprav. kontrolorom v Spišskej Novej Vsi.

409. Naléhavá interp. posl. Kurťaka a druhů min. nár. obrany o věci podplukovníka Paclíka a vojína Štěpána Beleby.

Místopředseda Taub: Mezi schůzí byly tiskem rozdány Zápisy o 55. a 56. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle § 73 jedn. řádu.

Posl. Hadek pronesl ve své dnešní řeči výrok ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo se usneslo podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výrok ten ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 6. června 1930 o 10. hod. dopol. s

1. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 487), jímž se mění celní sazebník pro československé celní území (tisk 495).

2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 292) o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích (tisk 429).

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 410), jímž se mění §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921. č. 323 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného (tisk 436).

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze v trest. věci posl. Štětky (tisk 377).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Hlinky (tisk 378).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Suroviaka (tisk 457).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.