Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

206 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bradáč, dr Slávik.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 58. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na 57. schůzi dne 3. t. m. pp. posl. Babelovi, Dvořákovi, Krosnářovi, Hruškovi, Rjevajovi, Hrubému, Śliwkovi a Jos. Svobodovi pro neodkladné záležitosti, posl. Vaculíkovi pro nemoc v rodině; na dnešní schůzi posl. dr. Jabloniczkému pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvil se posl. Zápotocký dodatečně na 57. schůzi dne 3. t. m.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. Knotka za posl. Navrátila; klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Viereckla za posl. Hellera; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Schweichharta za posl. Jaksche; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jurana za posl. Hrubého.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Peterse za posl. dr Rosche.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Hrušku; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Kučeru za posl. dr Mareše; klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Halkeho za posl. Gläsela.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Kirpalovou za posl. Schäfera.

Předseda (zvoní): Ze senátu došla sdělení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 27. května 1930, že senát NSRČ projednal v 41. schůzi dne 27. května 1930 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu a schválil:

Dohody a Ujednání podepsané dne 20. ledna 1930 v Haagu (k tisku 209 sen.),

Dohody o závazcích vyplývajících z mírové smlouvy Trianonské, podepsané v Paříži dne 28. dubna 1930 a Ujednání je doplňující (k tisku 210 sen.).

Předseda (zvoní): Došly dotazy. Žádám za přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. inž. Kalliny:

ministru financí:

o odpisu daňových nedoplatků Josefa Ungera ve Františkových Lázních, výrobce obuvi, žijícího v největší nouzi (č. D 248-III),

ministru železnic o neudržitelných poměrech, které způsobilo nedostatečné zavedení silničních autobusů místo zrušených železničních spojů na trati Ostrov-Jáchymov (č. D 255-III);

posl. Sladkého:

ministru železnic o přestavbě a výstavbě nádraží v Hranicích n/Bečvou (č. D 260-III),

ministru veř. prací o dnešní situaci projektu Odersko-dunajského průplavu (č. D 261-III);

posl. Hrušovského min. vnútra vo veci obecného notára Ludvíka Šnajdra z Radošinej (č. D 262-III);

posl. Kaňourka a druhů min. železnic o slevě jízdného na železnicích pro státní zaměstnance bydlící v okolí města Prahy (č. D 263-III).

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

495. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 487), jímž se mění celní sazebník pro československé celní území.

497. Zpráva výboru ústavně právního o usnesení senátu (tisk. sněm. 381) k usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 2 a 114) k vládnímu návrhu zákona (tisk sněm. 1685-II a 2046-II), kterým se doplňují a mění některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 54. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 487), jímž se mění celní sazebník pro československé celní území (tisk 495).

Věc vzata v projednávání podle §u 35 jedn. řádu, ježto lhůta 6denní, daná výborům k podání zprávy dne 28. května 1930 v 56. schůzi plenární, uplynula.

Zpráva výborová byla již rozdána tiskem 495.

Zpravodajem výboru zemědělského jest p. posl. dr Zadina.

Zpravodajem výboru zásobovacího jest p. posl. Křemen.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr. Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Předložená vládní osnova zákona řeší novou úpravu dobytčích cel v zájmu zabezpečení rentability našeho chovu hospodářského zvířectva a zmírnění současné zemědělské krise. Nová úprava celní bude míti zajisté mimořádnou důležitost hospodářskou a proto jest účelno posouditi ji se zřetelem na to, co předcházelo bezprostředně současným poměrům produkce zvířecí, dále jak se rýsuje situace této produkce v době vážné krise našeho zemědělství a jak možno odhadnouti vývoj poměrů do nejbližší budoucnosti.

Až do jarních měsíců r. 1929 nacházelo se naše dobytkářství v těžké krisi cenové i odbytové, která se projevovala velkým poklesem cen a byla přiostřována drahotou krmiv. Krise ta byla způsobena konkurencí ciziny, zejména dovozem dobytka vepřového, a dovoz ten vykonával nepříznivý vliv na zpeněžování jak domácích vepřů, tak i dobytka hovězího. Za tohoto stavu proniklo poznání, že dosavadní celní ochrana našeho dobytkářství, založená na systému nízkých cel kusových, jest nedostatečná a neúčelná, zvláště když uzavřenými konvencemi veterinerními byl dovoz jatečného dobytka ze zemědělských států uvolněn.

Na jaře r. 1929 nastal částečný obrat potud, že v důsledku předcházející krise a nedostatku krmiv zmenšila se nabídka na trzích, zmírnila se cenová konkurence ciziny a ceny na domácích trzích se částečně zlepšily. Na druhé straně dostavila se pohotovost krmiv a láce obilí, kteréžto okolnosti byly zase podnětem ke zvýšení stavu dobytka a provádění intensivního výkrmu.

Tento vývoj poměrů měl za následek zvýšení dovozu dobytka z ciziny v minulém roce. Ještě r. 1928 byli jsme v dobytku hovězím takřka úplně soběstačni; dovezli jsme r. 1928 22.000 kusů hovězího dobytka a vyvezli jsme přes 17.000, je tu tedy malá diference, takže jsme mohli hovořiti, že jsme byli soběstačni. Naproti tomu r.1929 projevil se veliký schodek potud, že jsme dovezli na 98.000 kusů hovězího dobytka. Dovoz se zvýšil více než čtyřnásobně, kdežto vývoz náš klesl na jednu třetinu. Dobytka vepřového jsme dovezli r. 1928 853.000 kusů v hodnotě 645 mil. Kč, r. 1929 jsme dovezli 797,000 kusů v hodnotě 706 mil. Kč, tedy co do počtu kusů o něco snad méně, ale co do hodnoty daleko více.

Také u ostatních položek produkce zvířecí dosáhl dovoz roku loňského z ciziny značných obnosů, a to: u koní 11.3, masa 20, másla 10, sádla 317.4, vepřové slaniny 40.5, sýrů 29, drůbeže 28.2 a u vajec 68 mil. Kč, takže celkový dovoz všech uvedených výrobků tohoto zboží spolu s dobytkem dosahoval roku loňského 1 1/2 miliardy Kč.

Tento abnormální dovoz produktů zvířecích z ciziny trvá také letošního roku.

Slavná sněmovno, současná zemědělská krise postihuje především produkci rostlinnou, kdežto produkce zvířecí byla až dosud do jisté míry ušetřena. Avšak také v tomto odvětví produkce zvířecí dostavují se již příznaky deprese, poněvadž při ukončení krmné periody zimní zvětšuje se nabídka na trzích a ceny se částečně odbourávají, takže pokles cen u jednotlivých kategorií dobytka dosahuje 1 až 2 Kč za jeden kilogram živé váhy.

Také konkurence z ciziny se v posledních měsících neobyčejně zesiluje, a to v různých směrech: jednak různé státy podnikají zesilování svého exportu tím, že tvoří exportní syndikáty, jako Polsko na vepře a Rumunsko, dále zavádějí systém dovozních listů na dobytek hovězí a vepřový, jako učinilo Německo, Rakousko; vedle toho Polsko a Maďarsko podporují svůj export různými jinými výhodami, zvláštními premiemi, nebo slevami tarifními na drahách.

Naše zemědělské kruhy na tyto nepříznivé zjevy poukazují a stále se dožadovaly, aby zavčas byla provedena nová úprava celní ochrany produkce zvířecí, a to dříve než v důsledku těchto konkurenčních vlivů z ciziny se u nás provalí kalamita v dobytkářském odboru taková, jako u produkce rostlinné.

Pokládám za veliký úkol hospodářský, aby stát těmto nepříznivým zjevům čelil a působil na zmírnění deprese v našem dobytkářství, a aby tak učinil vhodným vyřešením celní ochrany produkce zvířecí. Na vyřešení tohoto velikého hospodářského problému mají zájem především široké vrstvy malých a středních zemědělců, avšak také spotřebitelé v zájmu zabezpečení výživy z domácí produkce. Nejvyšší zájem má i celý stát v zájmu potlačení dovozu z ciziny a zmírnění tak velmi zbytečné pasivní položky naší obchodní bilance.

Slavná sněmovno! Zabezpečení rentability našeho dobytkářství má velkou důležitost nejenom hospodářskou, nýbrž i sociální. Podle sčítání hovězího dobytka v Čechách z r. 1925 představují chovatelé, kteří drží jeden až pět kusů, 69% a chovatelé se šesti až dvaceti kusy 29%, tedy celkem 98% všech chovatelů. Z celkové tržby připadá na malé a střední zemědělce u dobytka hovězího asi 75%, u dobytka vepřového asi 80% a u výrobků mlékařských asi 66%. Z tohoto porovnání jest zřejmo, že na výnosnosti a tudíž i na celní ochraně našeho dobytkářství mají především zájem široké vrstvy malých a středních zemědělců, kteří této ochrany potřebují pro zmírnění současné zemědělské krise. (Posl. Čuřík: Čí je to statistika, pane kolego?) Úřední. (Posl. Čuřík: Ministerstva, že ano?) Ministerstva, statistického úřadu státního atd.

Osnova zákona zavádí některé nové zásady, které podstatně mění celý systém dobytčích cel. Upravuje cla všeobecná (autonomní) a cla smluvní, případně minimální, která jsou též základem pro sjednávání obchodních smluv. Dosavadní systém cel kusových se převádí na cla váhová. Vedle cel pevných zavádějí se též celní přirážky pro dobu poklesu cen. Účelem tohoto kombinovaného systému cel pevných a přirážkových jest napomáhati částečnému stabilisování tržních cen úměrně ke stanoveným cenám směrným.

Detailní úprava nových cel u vepřů jest vyřešena takto: Základní clo jest stanoveno na 120 Kč za 100 kg živé váhy. Kdyby průměrná cena 1 kg živé váhy na pražském trhu klesla pod 10.60 Kč, nastoupí prvá přirážka celní 80 Kč, která se zruší, když průměrná cena překročí 11.70 Kč. Kdyby průměrná cena klesla pod 9.80 Kč, bude zavedena druhá celní přirážka v takové výši, aby bylo umožněno zvýšení ceny na 10˙60 Kč. Kdyby průměrná cena přestoupila 12˙50 Kč, může vláda snížiti též clo základní. Uvedené ceny se vypočítávají za každý kalendářní měsíc podle záznamu masné pokladny v Praze, tudíž podle faktických prodejů.

Příslušná celní přirážka musí býti vyhlášena desátého dne kalendářního měsíce podle zjištění průměrné ceny v měsíci předcházejícím.

U dobytka hovězího jsou základní smluvní cla: Pro býky a voly 160 Kč, pro krávy 140 Kč, pro dobytek mladý a telata 130 Kč a pro maso 320 Kč. Přirážkové sazby jsou v tomto pořadí 44 Kč u býků a volů, 38 u krav, 37 u mladého dobytka a telat a u masa 88 Kč. Celní sazby budou se prakticky vyskytovati ve třech stupnicích:

1. Směrodatná bude průměrná cena 1 kg živé váhy u volů, vypočtená za měsíc březen a duben 1930, kterážto cena činí 6˙70 Kč a jest základnou srovnávací. Při této hladině cenové budou základní cla snížena o sazby přirážkové, takže budou platiti cla podle uvedeného pořadí 116 Kč u býků a volů, 102 u krav, 93 u mladého dobytka a u masa 232 Kč.

2. Kdyby ceny volů klesly o 8% pod srovnávací základnu čili pod 6˙17 Kč, nastoupí plná účinnost základních cel: 160, 140, 130 a 320 Kč. Tato cla budou platiti až do té doby, kdyby průměrná cena volů překročila 7˙80 Kč.

Kdyby průměrná cena volů poklesla na pražském trhu o 16%, nastane eventualita třetí, to znamená, že ceny poklesnou pod 5˙63 Kč. K těm základním clům, které jsem uváděl, nastoupí sazby přirážkové, takže budou celková cla činiti: u skupiny 1. voli a býci 204 Kč, u krav 178 Kč, u telat a mladého dobytka 167 Kč a u masa 408 Kč.

V tomto případě přirážková cla odpadnou, když by cenový pokles 16% se zmenšil na méně než 8%, čili nad cenu 6˙17 Kč.

Dále obsahuje osnova zákona novou úpravu cel na koně, mezky, muly a osly, na maso a masité droby. Zavádí se též clo na chléb v zájmu ochrany domácích živností a zaměstnaného dělnictva. Ustanovení čl. I a II zákona č. 109 Sb. z. a n. z r. 1926, pokud se týkají nově upravovaných položek dobytkářských, se ruší. Ustanovení čl. II zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., se zachovává v platnosti i se zřetelem na novou úpravu celní.

Jestliže na jedné straně poskytuje se zemědělcům pomocí celních přirážek zvýšená celní ochrana pro dobu poklesu cen, zase na druhé straně stanoví se některé kautely ve prospěch spotřebitelů pro případ abnormálního zvýšení cen. Sem spadají ustanovení o odpadnutí celních přirážek v případě překročení určitých cenových hranic, dále ustanovení o možnosti snížení základního cla u vepřů a všeobecná klausule o případu mimořádné nouze, převzatá z celní novely č. 109 z r. 1926. (Posl. Čuřík: To nestačí k ochraně konsumenta!) To stačí, aby se ceny ne úměrně nezvyšovaly, aby se udržely na určité hladině. Vláda má plnou legitimaci, aby zasáhla, kde je třeba, a na konec zbývá zákon Rašínův z r. 1921, podle kterého může vláda pomocí koeficientů cla zvyšovati nebo snižovati. Mohl bych vypočítati čtyři legitimace.

Na základě tohoto všeobecného posouzení osnovy zákona možno konstatovati, že nová úprava dobytčích cel bude vyhovovati dané situaci domácí produkce zvířecí, pokud upravuje příslušné položky našeho celního tarifu. Zemědělský výbor pojednal o této osnově zákona na své schůzi dne 30. května 1930, a uznávaje její mimořádnou důležitost jak pro domácí zemědělství, tak i pro celý stát a celé národní hospodářství, usnesl se doporučiti ji posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Naše zemědělství, na němž je interesována polovina obyvatel tohoto státu, jest stále ve velmi kritické situaci, která by jistě přivodila další poruchy v národohospodářském životě našeho státu, kdyby nebyla účelně zákonnou cestou řešena. Ve prospěch odbytu a stability cenových průměrů v obilní produkci schválilo naše Národní shromáždění již několik zákonů, které, jak očekávám, mají tuto krisi zmírniti. Je však bezpodmínečně nutno ještě v hlavním odvětví našeho zemědělství, to jest v živočišné produkci, učiniti taková opatření zákonná, která by nám do budoucna zabezpečila rentabilitu výroby a stabilitu cenovou v produkci zvířecí a tím zvýšila zároveň domácí výrobu na ten stupeň, že uhradí plně náš domácí konsum.

Projednávaný právě návrh zákona na změnu celních sazeb sleduje právě tyto cíle, chráně dostatečně spotřebu u konsumenta před zdražováním masa.

Při projednávání zákonů na ochranu naší obilní produkce bylo zde již poukazováno na ten zjev, jak sousední státy zvyšují své celní hranice proti dovozu našich obilních výrobků, kterých máme přebytek, a na druhé straně jak do našeho státu dováží se množství dobytka, zvláště vepřů a množství tuku, za které platíme do ciziny více než jednu miliardu Kč jenom při dovozu vepřového dobytka.

Roční spotřeba vepřového dobytka odhaduje se u nás v republice na 4 1/2 mil. kusů. Stav vepřového dobytka podle statistiky za r. 1910 a 1925 činí ročně 2 1/2 mil. kusů. K úhradě spotřeby přispívala domácí výroba v průměru let 1922 až 1926 asi 83˙8%, r. 1926 81˙9%, r. 1927 72˙8%, r. 1928 77˙8%.

V průměru 5 let nedostačuje nám domácí výroba vepřového bravu asi o 20%, to jest jednu pětinu. To znamená, že domácí produkci, bude-li rentabilní, můžeme lehce zvýšiti a uhradíme s ní celou spotřebu. Je třeba na př. tam, kde má chovatel vepřového bravu ve chlévku 4 vepře, aby rozmnožil tento počet na 5 vepřů v každém chlévku, a budeme soběstačni na domácím trhu.

Při odchovu hovězího dobytka jsme v situaci daleko lepší a můžeme říci, že již jsme téměř ve své spotřebě soběstačni. Hlavním spotřebitelem cizího dobytka k nám dováženého je samozřejmě město Praha. Tak r. 1928 bylo dovezeno do Prahy 81.633 kusů hovězího dobytka, z čehož jen 7536 kusů bylo k nám dovezeno z ciziny. Roční spotřeba hovězího dobytka odhaduje se u nás v republice r. 1928 na 876.000 kusů a telat 970.000 kusů. Dovezeno bylo k nám z ciziny r. 1928 21.951 kusů v hodnotě asi 54 mil. Kč, což znamená, že kryli jsme domácí spotřebu více než z 99%.

Celkový stav hovězího dobytka odhaduje se u nás za r. 1910 až 1925 ročně přes 4 1/2 mil. kusů. Spotřeba masa stoupá. Tak průměr na jednoho obyvatele za léta 1922 až 1926 u vepřového masa činil 9˙58 kg, r. 1927 11.37 kg, r. 1928 12˙51 kg, u hovězího masa r. 1928 13˙11 kg a u tuku 1 kg, u ostatního masa 3.58 kg a u tuku 0.04 kg. Úhrnem činila spotřeba masa na 1 obyvatele r. 1928 29˙20 kg a spotřeba tuku 6.72 kg.

Výroba, totiž odchov dobytka, závislá je na zemědělské půdě. V praxi počítá se, že na 1 ha půdy je možno vyživiti 1 kus hovězího dobytka. Tento stav možno pozorovati však jen u malých hospodářů. U větších není možno pravidlo to dodržeti. Menší hospodář se více věnuje tomuto oboru práce a tak odhad v této věci praví, že u hospodářů do 5 ha výměry nalézá se 70% chovu hovězího dobytka, od 7 do 30 ha 27% a přes 30 ha pouze 3 % chovu hovězího dobytka. Proto je tento zákon nejvýše demokratický, když podporuje a chrání práci nejširších vrstev zemědělských, které si toho v dnešní kritické hospodářské situaci plně zaslouží.

O jednotlivých ustanoveních zákona pojednal již velmi podrobně pan referent zemědělského výboru dr Zadina a já chci jen připomenouti, že snahou zemědělce není zdražování jeho výrobků na úkor vrstev jiných. Nikoli, zemědělec žádá jen spravedlivé, rovnocenné uznání své práce a proto uznává opatření, která se v tomto zákoně zavádějí na ochranu konsumenta.

Jsou to tři důležité věci, které nedovolí nepřímé zdražování masa a cen hovězího i vepřového dobytka. V případě zvýšení cen odpadnou přirážková cla jak u vepřů, tak u hovězího dobytka, neboť přirážková cla, která jsou tu zavedena, jsou maximována do cen. Kdyby dostoupila u vepřového dobytka 11˙70 Kč za 1 kg, které budou stanoveny zde na pražském trhu, sníží se a odpadne celá přirážka. U dobytka hovězího rovněž tak, dostoupí-li cena 7.80 Kč za 1 kg na pražském trhu jatečním, hned přirážková cla odpadnou. Když tyto ceny posuzujeme, musíme míti na mysli, že to nejsou ceny, které by dostal zemědělec do rukou, nýbrž že zemědělec prodává o 1.50 Kč i více levněji na trhu nebo ve stáji, než jsou ceny zde na pražských jatkách, poněvadž v těchto cenách jsou již zahrnuty také veškeré výdaje, jako masné dávky, obratová daň atd., které se srážejí na úkor výrobce, na úkor producenta.

Přestoupí-li cena 12˙50 Kč za 1 kg živé váhy u vepřového dobytka, sníží vláda tuto sazbu všeobecnou i smluvní. Vláda je k tomu pověřena tímto zákonem a může i pevná cla měniti, aby nenastalo zdražování masa.

V případě mimořádné nouze je vláda zmocněna na dobu půl roku zrušiti nebo suspendovati cla na hovězí dobytek i maso.

Zásobovací výbor ve svých schůzích dne 2. a 3. června 1930 projednal podrobně vládní návrh zákona, připojil se k usnesení výboru zemědělského a doporučuje slavné posl. sněmovně, aby přijala a schválila vládní návrh čís. 487, jímž se mění celní sazebník pro čsl. celní území, beze změny. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 50 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pan posl. Geyer; na straně "pro" pp. posl. Pozdílek, Koudelka, Schweichhart, Knotek, dr Pružinský a Teplanský,

Dávám slovo p. posl. Geyerovi.

Posl. Geyer (německy): Dámy a pánové! Ještě neoschl tisk na obou osnovách 305 o obilních clech a 329 o dovozních listech a již se sněmovna zabývá doplňovací osnovou 487 o dobytčích clech a právě přečtené pořadí řečníků v poměru jednoho řečníka proti a 5 řečníků pro, stále ještě ukazuje další přesun ke stanovisku tohoto problému pro veškeré obyvatelstvo důležitého. Mohu dnes pouze krátce ukázati na své zásadní vývody ze dne 11. dubna k agrárním clům vůbec. Konstatuji v úvodě, že se celkové hospodářské poměry ve státě ve 4 týdnech naprosto nezlepšily, nýbrž ještě dále zhoršily a zostřily. Počet nezaměstnaných stoupá a nezahrnuje dnes již především jen rukodělné dělníky průmyslových podniků, nýbrž den ze dne vzrůstá počtem z řad zaměstnanců v tak zvaných vyšších službách, z obchodnického stavu. Obchodní zaměstnanci, bankovní zaměstnanci prožili v těchto 4 týdnech osudné dny a byli zařazeni k někdejším 84.000 nezaměstnaných a s velkou starostí a trpkostí hledí do budoucnosti. Jsou blízci zoufalství, jako mnoho jiných vyděděných a dnešní jednání má jejich osud ještě o podstatnou část zostřiti a zhoršiti. V krátké době, která dělí oba dny, v nichž se podávala zpráva, nastaly velké převraty. Došlo k fusi bank, vznikly četné nové kartely. Velký počet podniků byl zatím zastaven, a jako na zvláštní případ poukazuji jen na železárny rotavsko-nejdecké. 2000 lidí stojí dnes před těžkou osudovou otázkou, co mají počíti, když ani státní péče ani péče sněmovny nenašla času, aby se o ně včas postarala. Národní shromáždění, vlastně vládní strany ubíjejí čas hloupými pokusy o junktimování a venku může zatím hospodářství zdechnouti. Stálým hájením prestiže budou stát a jeho hospodářství tak dlouho ubíjeti, až ani jeden člověk na světě nebude věřiti v "ostrov blažených". Tato marná hra věčného šroubování úrovně do výše cly doporučuje se znovu i nyní jako jediný lék pro pracující obyvatelstvo a neostýchají se dokonce v důvodové zprávě uváděti k ospravedlnění skvělé číslice, zatím co každý, kdo aspoň poněkud zná menší hospodářství, může ukázati, že to vše jest jen klam, aby se venku znovu rozprostřela mlha. (Výkřiky.) Vždyť statistika jest nevěstka, jíž lze ke všem věcem zneužíti a šikovně klamně vyložiti.

Ještě před několika měsíci bylo zde řečeno o drobných zemědělcích, že pro ně nemohou býti rozhodující agrární cla ani pokud jde o zemědělskou výrobu obilí, ani o chov dobytka, poněvadž patří k sedlákům, kteří naprosto nedodávají na trh v té míře, ve které na tomto trhu musejí nakupovati. Statistika vykazuje 83% drobných usedlostí s 5 ha a ty jsou v tak nepatrné míře dodavateli trhu, že pro ně může míti platnost jen rub cel. Také zde se především pamatuje a pečuje o 8 až 9% velkostatkářů, hlavně o nový stav majetníků zbytkových statků, nových magnátů, chceme-li si již připomenouti maďarské magnáty. Víme, že pro "celníky" jest zásadou stupňovati pozemkovou rentu a tím nepřímo v hojné míře poskytovati nezasloužené a neočekávané zisky i jiným spekulantům s pozemkovou rentou na stavebním trhu a v jiných oborech.

Dále se poukazuje, že nemá dojíti k zatížení spotřebitelů. Ale kdo je má zadržeti? Mají-li cla míti takový účinek, že nenastane žádné zatížení, pak nebudou vůbec působiti. Mají-li býti pro sedláka účinná, pak jest jejich jediným účelem, zvednouti ceny, které může nésti jen spotřebitel. Popírati to, jest zde tedy druhým mámením, které se důstojně připojuje k prvnímu. Již ve své řeči dne 11. dubna jsem krátce načrtl obyvatelstvu účinek obou tehdejších celních návrhů a zdůraznil jsem zvýšení, která se projeví v domácnosti dělníka, zaměstnance a vyššího úředníka a podávám tyto číslice znovu k diskusi. Jest to 1032, 840 a 729 Kč. První číslice platí pro domácnost dělnické rodiny, druhá pro domácnost drobného zaměstnance a třetí pro rodinu vyššího úředníka podle průměru spotřeby obilních výrobků. Nyní se tvrdí, že toto zvýšení dobytčích cel naprosto nesmí vésti ke zvýšení spotřebitelské ceny. Zde musíme vzíti číslice a podrobiti kritice nejdříve třídu VIII. Podle mého výpočtu zvýší se clo u první skupiny, volů 3 1/2 krát proti nynějšímu, u býků 5krát, u krav 3 1/2krát, u mladého dobytka 2 1/2krát, u telat 5krát proti nynější celní sazbě, nebo, což má stejný význam, zatíží se trh na 1 kg znovu těmito částkami: u první položky voli o 2 Kč, býci o 2˙10 Kč, krávy o 1˙70 Kč, mladý dobytek o 1.20 Kč a telata o 1.70 Kč.

Znění velmi nejistého a s širokým výkladem se dostává položce "vepři", pro které se uvádí základní clo 300 Kč, nejnižší clo a celní přirážka 80 Kč pro případ, že se překročí jisté hranice nebo se jich nedosáhne, totiž směrné ceny 10.60 za 1 kg. Při této položce činí průměrné zvýšení 3 Kč proti dosavadní soustavě a tyto 3 Kč se ovšem zvýší ještě více, bude-li se ve zvláštních případech vybírati celní přirážka 80 Kč. Zcela zvlášť vysoké jsou celní přirážky u masa a masitých drobů. Proti nynějšímu stavu se zvyšují u masa o 3˙55 Kč na 1 kg a u vnitřností - nebo jak se praví v nové osnově, u masitých drobů - o 8.50 Kč. Že při tom zase jen malá část zemědělců bude užívati požehnání těchto cel, toho jsem se již dotkl. Jiní, na které se dosud zapomínalo, chmelaři, lnáři, ovocnáři, hýbají se a žádají o pomoc, a to nejen ve formě cel, nýbrž i ve formě přímých podpor. Můžeme se tedy pro zbytek nynějšího letního období zabývati především ještě těmito doplňovacími kapitolami.