Zde se tedy potvrzuje, co říkáme my, že totiž tato likvidace války žádné rozpory nesmiřuje. A pro tyto rozpory nenavrhují a nemohou navrhnouti kapitalisté žádného léku. Je to také těžké po všech těch nezdarech odzbrojovacích a námořních konferencí, zasedání Svazu národů, celních a jiných hospodářských poradách. K překonání světové krise agrární nebo světové nezaměstnanosti nedovedou kapitalisté ani navrhnouti žádný plán.

Proti těmto zjevům, následkům to jejich vlastního kapitalistického systému, stojí tu úplně bezradní. Není-li možno učiniti něco proti všeobecné krisi kapitalismu, snad se podaří aspoň zlepšiti poměry v omezeném měřítku. A tu bezprostředně po pařížských poradách navazuje na ně francouzský zahraniční ministr Briand návrhem federalisace Evropy. Po několik let byla myšlenka Panevropy koníčkem několika ideologů. Po likvidaci války, Haagu a Paříži se náhle hodila do krámu praktickému politikovi. Do Prahy přijel s tímto plánem Loucheur, předseda komise pro východní reparace v Haagu a představitel velkého francouzského průmyslového koncernu. Přijel se podívati, jak středoevropské státy provádějí usnesení pod jeho předsednictvím učiněná, a dojem, který ze své cesty získal, je podle jeho slov značně pesimistický. Jeho recept na všechny obtíže je Briandův plán na novou politickou organisaci Evropy. Je sice pravda, pravil Loucheur, že nyní po likvidaci války je vzduch v Evropě čistší, člověk prý může nyní dýchati a pracovati. Ale všichni myslící lidé, pokračuje Loucheur - viz "Prager Presse"- z 23. května - konstatují, že hrozí velké nebezpečí, nezorganisuje-li se Evropa. Pro absolutní nutnost této nové organisace Evropy uvádí Loucheur tyto tři důvody: 1. převážnou posici, které si po světové válce dobyla Amerika, 2. vyřazení ruského trhu a značné zmenšení čínského trhu, 3. racionalisaci, která sice zvyšuje výrobu, ale poněvadž spotřeba paralelně nestoupá, vede k nezaměstnanosti. Loucheur považuje haagské a pařížské dohody za prvý krok k této federalisaci Evropy. Tím je dostatečně prokázána souvislost mezi likvidací války a Briandovým plánem.

Než se podíváme, jaký je skutečný smysl tohoto plánu, uvažme, zda za trvání kapitalismu vede k něčemu praktickému. Jedním z hlavních cílů Briandovy Panevropy je překonání hospodářského roztříštění kapitalistické Evropy, které se jeví zejména ve vysokých celních hradbách, jimiž se jednotlivé státy Evropy proti sobě ohražují. Podívejme se, jak vypadá toto překonávání celní roztříštěnosti a snižování celních přehrad v praxi. O tom předmětu radí se kapitalistické státy již drahnou řadu let. V r. 1927 vyslovila se mezinárodní hospodářská konference v Ženevě zásadně proti celnímu ochranářství, ale od zásadního souhlasu k praktickému provádění je až příliš dlouhá cesta. Kapitalistické státy se žádným způsobem nechtějí vzdáti cel, jimiž jeden proti druhému ve svém konkurenčním zápase bojují. Letos v březnu konala se v Ženevě opět konference, která měla jednati o snížení cel. Jakmile se však sešla, bylo okamžitě jasno, že dohoda o snížení cel je vyloučena. Konferenci nezbývalo, než obmeziti se aspoň na nejmenší minimum; sjednala totiž dohodu o celním příměří, podle kterého dosavadní obchodní smlouvy se prodlužují nezměněně na jeden rok, t. j. do 1. dubna 1931. Účelem bylo, když se nepodařilo docíliti shody o snížení, zachovati aspoň dnešní stav. A i tato dohoda je proražena tím, že musila v ní býti učiněna výjimka pro obchodní smlouvy Rakousko-Československo, Rakousko-Maďarsko a Československo-Maďarsko. Avšak současně s jednáním o celním příměří zvyšují státy cla, neboť připravují jejich zvýšení. Československo právě v době jednání o celní příměří přichází s celou řadou osnov, které se právě projednávají, a připravuje se za tím účelem vypovědění obchodní smlouvy s Maďarskem. To je malý příklad prolhanosti celé té vaší politiky.

Druhý příklad je neméně poučný. V listopadu 1927 byla podepsána úmluva o odstranění dovozních a vývozních zákazů, ale ratifikace se scházely velmi pomalu, takže v září 1929 chyběl do potřebného počtu ratifikací - bylo jich potřebí 18 - ještě jeden podpis a mimo to řada států podepsala jen s tou podmínkou, že bude ratifikovati také Československo a Polsko. Ovšem Československo, ačkoliv se zúčastnilo jednání na této dohodě a vyslovilo se pro ni, nemělo nejmenší chuti tuto dohodu ratifikovati. Ocitlo se tak, jak praví "České Slovo" z 22. května t. r., v situaci, že stojí v cestě první mezinárodní obchodně-politické dohodě, mající konečný cíl sblížení evropského hospodářství v jediný celek.

Proti Československu musil zakročiti Svaz Národů zvláštním memorandem a kromě toho právě v nedávných dnech vyslanci Anglie, Francie, Belgie a Italie podnikli u Československa ostrou demarche, aby přiměli Československo k ratifikaci. Avšak orgán agrárníků Venkov, jemuž na udržení povolovacího řízení nejvíce záleží, odpověděl zkrátka, že se konvence ratifikovati nesmí. Tak vypadá prakse Panevropy! Ve zcela nevinných počátečních otázkách nemohou kapitalistické státy dospěti k dohodě. Je možno čekati, že dospějí k dohodě v tak závažných otázkách, jaké jsou spojeny s Briandovým návrhem federalisace Evropy? Dohodnou se snad v aspiracích územních? Dohodnou se snad Francie a Italie o svém námořním zbrojení, když před několika dny se vrátily z námořní konference v Londýně znepřáteleny? Svědčí nedávná řeč Mussoliniho o smířlivé náladě v Evropě? Jistě že ne. Již samo přijetí podnětu Briandova je důkazem, jak oprávněná je naděje na nějaké vyrovnání rozporu mezi kapitalistickými státy. Anglie, které ostatně návrh byl poslán pouze ze zdvořilosti, přijala jej chladně, Německo odmítavě, a Italie, která chce vytlačiti Francii z její námořní posice na Středozemním moři a postaviti proti bloku s Francií zpřátelených států ve střední Evropě, to jest Malé dohody a Polska, blok svůj - Maďarsko, Rakousko, Bulharsko a Albanie - přijala jej přímo nepřátelsky.

Skutečný podnět k Briandovu návrhu není také nějaká snaha o pacifikaci Evropy. Francie vyšla z londýnské námořní konference značně isolována a ohrožena zbrojením Italie. Briandův návrh má jí pomoci k obnovení její hegemonie na evropském kontinentě. Ale v tom ji přirozeně nebudou podporovati ani Anglie, ani Německo, ani Italie.

Panevropa může tudíž míti reální význam pouze v jediném směru, totiž v tom, v němž se setkávají zájmy všech kapitalistických států, totiž koncentrovati všechny síly evropského kapitalismu proti Sovětskému svazu. Není náhodou, že v Německu uvítali příznivě Briandův plán jediní sociálfašisté, není náhodou, že právě v době Briandova návrhu vydává socialistická druhá internacionála manifest proti SSSR. Není také náhodou, že v této době objíždějí středoevropské státy dva tak různí lidé s tak různými zdánlivě cíli, jako průmyslník Loucheur a bělogvardějský generál Miller. O této vnitřní souvislosti může nás poučiti na příkl. článek z týdeníku Raketa ze dne 17. t. m. Píše se tam: "Je nám známo ze soukromých zpráv z Varšavy, že generál Miller chce z Československa jeti do Polska a Rumunska, jednak aby se informoval o tom, jaká je v těchto státech nálada pro účast na event. vojenské intervenci proti SSSR, jednak aby tyto státy pro tuto intervenci získal. Tvrdí se v zasvěcených kruzích varšavských, že tuto inspekční cestu Millerovu a jeho akci financuje Anglie. Jisto je, že o všech těchto plánech a pletichách ví jistě velmi dobře pán na Mariánské baště v Praze. Ale odtud se naše veřejnost sotva doví, že na tomto nebezpečném a nemravném plánu je zainteresován velkoprůmysl západních velmocí a že pro něj má býti získán i velkoprůmysl Československa, který se má spojiti s průmyslem polským a rumunským ke společnému "dílu". Angličtí a francouzští velkokapitalisté dokonce již prý designovali určitou osobu, jež má býti v Československé republice pověřena organisováním přípravných prací pro celou věc a jež má za úkol přiměti k spoluúčasti ona čsl. průmyslová odvětví, jež jsou v rukou národně-demokratických a agrárních. Vojenská intervence proti Rusku, pokud ze soukromých zpráv ze zahraničí je nám známo, má býti zahájena a dirigována z Polska a Rumunska, při čemž Československo při podniku má sloužiti jako zásobovací base pro Anglii, Francii a Italii. Chování Německa k celé věci bude prý záviseti na vyklizení Porýnska a navrácení Gdánska.

Briandův plán "federace Evropy" je v bezprostřední souvislosti s právě projednávanými dohodami haagskými a pařížskými. Řekl to sám Loucheur v Praze žurnalistům, když prohlásil, že likvidace války je prvním krokem k federalisaci Evropy. A to je úplně správné v tom smyslu, že bylo třeba odstraniti některé vývojem překonané sporné otázky mezi evropskými kapitalistickými státy, aby bylo možno s největší racionalisací pokračovati na díle společného vystupování proti SSSR.

Likvidace minulé války a zejména smazání rozdílu mezi státy poraženými a vítěznými bylo především dovršeno přetahováním Německa do společné fronty proti SSSR, které začalo již v době uzavření locarnských úmluv.

Československo je do tohoto systému projednávanými smlouvami zařazováno ještě pevněji, než bylo vněm zařazeno před tím. Vždyť Československo je kapitalistický stát a ať jde o to, býti vražděn na bojišti, či vyssáván racionalisací a ždímán rafinovaným daňovým systémem, je to pracující lid, který zde má dáti životy a poslední sousto z chudého talíře. Berete souchotinářským textilákům, berete zmrzačelým horníkům, berete dělnickým dětem, nemáte peněz pro nezaměstnané a vše cpete do krku mezinárodních bezedných bank, dohadujete se s maďarskými magnáty, zatím co necháváte do světa vykřikovati své plátky, že dělníci v zájmu toho, čemu vy říkáte vlast, mají se odříkati poslední cigarety, která jest pro ně opravdu vlastně luxus, když už chleba jste jim vzali. Likvidujete starou válku, neboť její zbytky pletou se vám nepříjemně pod nohy nyní, když chystáte novou. A sociálfašisté při tom hrdě konstatují, že to bez nich nejde. Bez jejich nejaktivnější pomoci nebylo by možno spoutati pracující lid tak, aby si nechal vypleniti kapsy. Bez jejich pomoci nebylo by možno uskutečniti toto nejrafinovanější lupičství, jemuž v dějinách rovno není, kde totiž ti, kteří mrhali po léta národem a životy, žádají, aby ten, který věnoval jim svou krev, zaplatil za to, že tak směl učinit za zájmy imperialistických lupičů.

Ale dohadujete se slibně s maďarskými magnáty, likvidujete klidně staré války a chystáte nové. Kdybyste stotisíckrát ujišťovali celý svět svým odporem proti válce a svou mírumilovností, my víme, že v lůně toho vašeho ujišťování narůstají nové obrovské rozpory, které má rozřešiti nová válka, válka proti Sovětskému svazu.

Ale kdybyste ty haagské úmluvy napsali na pergamen, kdybyste je napsali na pancéřové plotny, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Dohodnou se mezi sebou proletáři čeští s maďarskými, němečtí s francouzskými, američtí s japonskými, angličtí s indickými [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]. Potom vaše Panevropa, kterou nasazujete jako klapku na oči pracujícím masám, toužícím po míru, abyste je mohli vésti na válečná jatka, zapadne na smetiště, [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené dal jsem: dodatečně na včerejší schůzi pp. posl. Babelovi, Höhnelovi, Hruškovi a Śliwkovi; dodatečně na včerejší, jakož i na dnešní schůzi pp. posl. Klimentovi, Krosnářovi, a Jos. Svobodovi, vesměs pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Zierhutovi z rodinných důvodů.

Nemocí omluvili se posl dr Stern a Zápotocký, též dodatečně na včerejší schůzi.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Rosche za posl. dr Kafku, do výboru branného posl. Gläsela za posl. Zierhuta.

Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru branného posl. Danihela za posl. dr Ravasze.

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

478. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky.

479. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera.

480. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Telči za souhlas s trest. stíháním posl. Janalíka.

481. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Junga.

482. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna.

483. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky.

484. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Frýdku za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky.

485. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Bečko.

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

486. Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 104 a 193) o úpravě veřejných knih o nemovitostech v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, převzatých od cizích soudů (úřadů).

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byly rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

437. Odpovědi:

I. min. soc. péče na interp. posl. Krebse, inž. Junga a druhů o Léčebném fondu (tisk 138/XIV),

II. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech do předpisů poplatků proti bernímu úřadu vNěm. Jablonném (tisk 115/XIII),

III. min. národní obrany na interp. posl. dr Kafky, Böllmanna a druhů o užívání německého jazyka důstojníky ve společnosti (tisk 247/I).

IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hokky a druhů o výšce, resp. stanovení výšky základního platu, který mají zajistiti svým učitelům vydržovatelé církevních škol na Podkarpatské Rusi (tisk 174/II),

V. min. sociální péče na interp. posl. Neumeistra, Polacha, Kleina a soudr. o exekučním vymáhání přeplatků, vyplacených jako důchod ve smyslu zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., ve znění novely ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., válečnému invalidovi Františku Buriánkovi ze Všetat (tisk 174/XXIII),

VI. min. financí na interp. posl. Seidla a soudr. o zařazení obce Košťan, okres Teplice-Šanov do vyšší skupiny činovného (tisk 204/XVII),

VII. min. zemědělství na interp. posl. Knejzlíka a druhů o nespravedlivém provedení systemisace zaměstnanců agrárních (zcelovacích) úřadů na Moravě (tisk 14/IV),

VIII. min. financí na interp. posl. Seidla a soudr. o vyplácení vánočních odměn kanc. personálu (tisk 138/VII),

IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. V. Beneše a soudr. o doplňku ke konkursu na ředitelské místo při měšťanské škole v Kasejovicích (tisk 138/XXIV),

X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o ministerském výnosu o nahlížení do spisů (tisk 209/IV),

XI. min. financí na interp. posl. dr Schollicha a druhů, že albrechtický berní úřad vydává čistě české daňové výkazy (tisk 41/II),

XII. vlády na interp. posl. inž. Junga, Geyera a druhů o změně kvalifikačních předpisů státních zaměstnanců, státních dělníků, zaměstnanců stát. závodů a podniků, zvláště po stránce jazykové (tisk 209/I),

XIII. vlády na interp. posl. dr Luschky a druhů o účasti novojičínského okr. hejtmana na schůzích, které jsou věnovány vytlačení německých škol a německých pracovníků ze soud. okresu příborského (tisk 247/XI),

XIV. min. soc. péče na interp. posl. Krebse, inž. Junga, Kaspera a druhů o zvýšení příjmů přestárlým podle zákona o stát. starobních podporách z 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n. (tisk 79/I),

XV. min. soc. péče na interp. posl. Köhlera a druhů o mezistátním vyjednávání v oboru pensijního pojištění a poskytování státních příspěvků v případech vzájemnosti také cizincům (tisk 79/XIII),

XVI. min. financí na interp. posl. dr Hanreicha a druhů o zrušení daně z vína (tisk 115/XV),

XVII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů, aby bylo konečně vydáno prováděcí nařízení k zákonu č. 104/26 Sb. z. a n. (tisk 204/II).

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

475. Návrh posl. Simma a druhů, aby německé zemské komisi pro ochranu dětí a péči o mládež byly přiděleny vhodné budovy a pozemky a tím se jí umožnila kulturní a sociální ochranná práce.

Místopředseda Stivín (zvoní): Poslanec Hrubý ve své dnešní řeči učinil projevy hrubě urážlivé a ohrožující bezpečnost státu.

Poslanci Juran a Štětka rovněž učinili projevy hrubě urážlivé, jakož i ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 28. května t. r. v 10 hod. dopol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 54. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.