Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr Beneš (pokračuje):
I v Maďarsku se v celku uznává toho nutnost a nastává uspokojení.
Musíme pak zdůraznit, že velmoci svým vlivem i finančně značně
k tomu přispěly. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda
(zvoní): Prosím o klid.
Ministr dr Beneš (pokračuje): Francie jako vždy nám velmi pomáhala. Anglie plně chápala naše stanovisko a přispěla nám vydatně k vyřešení sporu a Italie také finančně přinesla oběti v obapolný prospěch. Nesmím pak zapomenouti konstatovati, jak veliký osobní podíl měl na úspěchu konference její předseda Loucheur, který tu prokázal všem a zároveň i věci míru veliké služby. (Potlesk.)
Oba tábory odpůrci v Paříži hájily
ovšem neústupně a vlastenecky svých posic; při tom však, myslím,
činily to loyálně a slušně, navzájem se respektovaly a objektivně
se posuzovaly. (Výkřiky posl. dr Sterna.) Pro politickou
dohodu a možnou spolupráci v budoucnosti po mém soudu je to věc
jistě důležitá. Národové nemohou žíti ve stálém napětí a rozčilení.
(Výkřiky komunistických poslanců.) To nevydrží také žádná
vláda. Je tudíž pochopitelné a správné, že všichni zúčastnění
činitelé v době, kdy ve všech státech je tolik starostí hospodářských,
snaží se ukončit staré spory (Výkřiky komunistických poslanců.)
a začít novou kapitolu ve vzájemném poměru. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr Beneš (pokračuje): Jak ministerský předseda Bethlen správně konstatoval, dohoda pařížská odstraňuje jistě mnoho a mnoho příčin dosavadních sporů mezi Maďarskem a jeho sousedy.
To vše platí pro Maďarsko; takové mínění mají však i vlády malodohodové. Smýšlí tak upřímně a netají se tím a nepokládají to za slabost; naopak je to projev zdravosti poměrů, klidu a jistoty. (Výkřiky komunistických poslanců.) Příští schůze Malé dohody, jež se bude konati u nás ke konci června, jistě tomu dá také výraz. Bude to schůze pracovní bez jakýchkoli manifestací a bude chtíti ukázati všem našim sousedům a celé Evropě, že nám nejde o politiku, zahrocenou proti někomu, ani v sousedství ani jinde, že jde a půjde nám vždy jen a jen o politiku konstruktivní, o politiku klidu a spolupráce, (Výkřiky komunistických poslanců.) která po dohodách pařížských je a bude, jak doufáme, možná a která v dohodě s velmocemi chce vydatně pomáhat k definitivní politické konsolidaci střední Evropy a mru Evropy vůbec. (Potlesk.) To, slavná sněmovno, bude nyní nadále první a hlavní úkol Malé dohody.
Na druhé straně vlády států Malé dohody nezapomínají a nezapomenou na skutečné reality politické; že to nejsou snílkové nebo romantici, není třeba připomínat. Dokázali to už jasně. Chtějí však býti a budou vždy rozhodným živlem klidu, rozvahy a mezinárodní politické konstruktivnosti.
Neboť pro nás, pro Československo, pro stát a národ náš, pro jeho politickou budoucnost musí býti jasné: každá negativnost v politice a každá slepá nedůvěra nebo hrození silou a stálými obtížemi, jako to snad chtějí dělati v budoucnu před evropskou veřejností systematicky maďarští revisionisté, je především výraz slabosti. (Výkřiky komunistických poslanců.) Člověk negativní, pracující jen pro rozklad, a člověk slepě nedůvěřivý, čirý skeptik nebo pessimista nemůže nakonec vykonat žádnou požehnanou práci ani pro svůj národ ani pro jiné. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.) A stejně tak člověk slepě důvěřivý, člověk nereálně se ženoucí za svou fixní ideou a nepočítající s tím, že zájmy a síla materiální vedle sil ideových, mravních hraje také dalekosáhlou úlohu v politice a zejména v politice mezinárodní, musil by za dnešních okolností v politice ztroskotat a dopustit se chyb neodpustitelných.
Ale stát, jako je nás (Výkřiky
komunistických poslanců.), může a musí vidět jasně před sebe
do budoucnosti a dovést volit správnou synthesu mezi těmito činiteli;
(Výborně! - Potlesk.) má za sebou krásnou a pevnou
více než desetiletou jednotnou linii . . . (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr Beneš (pokračuje): . . . může jíti rozhodně a pevně vpřed v této své brázdě za svým pluhem, neohlížeje se zpět, do minulosti, konaje své mírové poslání, svou konstruktivní práci a nepřikládaje všem těm propagandám, drážděním a provokacím většího významu, než mají a míti mohou. (Výborně! - Potlesk.)
Rozumí se samo sebou, že se dále bude v jistých kruzích mluvit o revisních kampaních, jak jsme to právě slyšeli i nyní ve sněmovně budapešťské. My ani po skončení konference v Haagu a v Paříži nespustíme ty věci s očí a dáme pozor; (Výkřiky komunistických poslanců.) ale nedáme se tím odvrátiti od rozumné a klidné i sebevědomé politiky míru, loyality a spolupráce s našimi sousedy v plném vědom své povinnosti mezinárodní. (Potlesk.) A jsme jisti, že jako nás to nezeslabí v práci pro eventuální vlastní obranu, pro niž dále budeme usilovně pracovati, tak nám to naopak získá uznání a čest ve světě mezinárodním.
A naše minority budou vidět správně
a jasně, že je to také pro ně politika spravedlivá, jedině správná
a jejich zájmy nejlépe obhajující. V tomto případě plat to zejména
i o naší minoritě maďarské, pro niž náš poměr k Maďarsku a dohoda
s ním má speciální význam. Politika spravedlnosti, míru a konstruktivní
práce na venek, (Výkřiky komunistických poslanců.) politika
spravedlnosti národnostní, hospodářské konsolidace a rozumné spolupráce
všech stran a tříd uvnitř bez zbytečných přehánění na jednu nebo
na druhou stranu - to je a bude jedna z nejsilnějších zbraní pro
náš stát, který všecky pokusy proti revisím a proti různým kampaním
ze zahraničí předem znemožní. (Výborně! - Potlesk. -
Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr Beneš (pokračuje): Náš stát ve všech těch věcech vykonal už tolik, že dosáhl po této stránce i velikého uznání za hranicemi, a půjde jistě po této linii i dále, takže se může dívati do budoucnosti s plným klidem a důvěrou. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Chtěl bych nakonec zdůrazniti ještě velikou práci naší delegace při jednáních v Paříži a poděkovati vřele všem těm, již se prací těch zúčastnili. Osvědčili se ve všech směrech a prokázali státu značné služby. (Výborně! - Potlesk.)
Smlouvy, jež tu předkládáme parlamentu, jsou nejen výrazem likvidace války, nýbrž zároveň organickým doplňkem a potvrzením mírových smluv, jež náležely k základním kamenům našeho státu. Přes různé kritiky, myslím, ze jsou i nyní dobře výrazem toho velikého vítězství, jež si náš národ a náš stát před deseti lety z mírové konference odnesl. Smlouvy ty, dobrovolně ode všech podepsané a přijaté, obrušují řadu hrotů, jež mezi námi a některými našimi sousedy zůstaly, (Výkřiky komunistických poslanců.) a otevírají tím více cestu k dohodě, ke klidu a opravdu loyální a přátelské spolupráci mezi námi a všemi ostatními. (Výborně! - Potlesk.)
Stát a národ, vědomi si své odpovědnosti a pamatující na svou budoucnost, nemusí se za takové smlouvy ani za taková gesta likvidace a smířen ani styděti ani se jich obávat. Naopak. A i když jsem dalek toho, abych tvrdil nebo chtěl působiti dojmem, že už je všecko hotovo (Výkřiky komunistických poslanců.) anebo že můžeme klidně založit ruce a nestarat se, co bude dále, i když tvrdím právě naopak, že pro mnohé činitele v různých státech tato likvidace může znamenati větší volnost také k práci rozkladné nebo míru nebezpečné, (Výkřiky komunistických poslanců.) soudím přesto právě, že tyto smlouvy jsou a byly nevyhnutelnou etapou evropského vývoje a že bylo skvělým vysvědčením našemu státu a celé Malé dohodě, že tuto etapu dovedla probojovati vítězně a při tom ke svým sousedům umírněně, slušně, loyálně, smírně a rozumně. (Výborně! - Potlesk.)
I to je dobré znamení pro budoucnost.
Platí zde o této fázi evropské politiky: Nolentem fata trahunt,
volentem ducunt. Náš stát, tvrdím znovu, i v této fázi stál na
výši, jak se zřetelem k sobě a svým zájmům, tak i k zájmům Evropy
a všeobecného míru. A proto myslím, že parlament, vážené dámy
a pánové, může s klidným svědomím (Výkřiky komunistických poslanců.)
dáti svůj souhlas i ke smlouvám, jež znamenají likvidaci války,
smíření a spolupráci, ale také potvrzení velikého díla národního
a státního osvobození. (Výborně! - Potlesk.)
Předseda (zvoní): Byl mně podán návrh pp. posl. Berana, Tomáška, dr Patejdla, Vičánka, Ježka, Pechmana, Hodiny, Tauba a druhů, aby o prohlášení pana ministra zahraničních věcí dr Beneše provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s jednáním o dnes předložených Dohodách a Ujednáních podepsaných dne 20. ledna 1930 v Haagu a o Dohodách o závazcích, vyplývajících z mírové smlouvy Trianonské, podepsaných dne 28. dubna 1930 v Paříži a o Ujednáních je doplňujících.
Dále byl podán návrh pp. posl. Gottwalda, Štětky, dr Sterna a soudr., aby o prohlášení p. ministra zahraničních věcí dr Beneše byla provedena rozprava ihned.
Dám o těchto návrzích hlasovati.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhem p. posl. Gottwalda, Štětky, dr Sterna a soudr., aby o prohlášení ministra zahraničních věcí dr Beneše byla zahájena rozprava ihned, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Kdo souhlas s návrhem posl. Berana, Tomáška, dr Patejdla, Vičánka, Ježka, Pechmana, Hodiny, Tauba a druhů, aby o prohlášení pana ministra zahraničních věcí dr Beneše provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s jednáním o dnes předložených Dohodách a Ujednáních podepsaných dne 20. ledna 1930 v Haagu a o Dohodách o závazcích, vyplývajících z mírové smlouvy Trianonské, podepsaných dne 28. dubna 1930 v Paříži a o Ujednáních je doplňujících, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výborům vládní návrhy dnes tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi.
Přistoupím tudíž k ukončení této schůze a navrhuji podle usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala dnes za 10 minut, t. j. v 5 hod. 25 min. s
Nevyřízené odstavce pořadu 50. schůze.
Jsou proti tomuto mému návrhu nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.