Odhalením korupční aféry Dvořákovy byl prostě odhalen celý ten protekční systém, který uplatňují vládní kruhy a politické strany ve věci odvodů a vojenské služby. Je to do jisté míry velkým překvapením i pro dělnictvo sociálfašistických stran, které v řadách dělníků šíří vlastenectví a snaží se dělníky nadchnouti, aby se za zájmy kapitalistů šli bíti v připravované válce, ale při tom se starají, aby bohatí synáčkovi s jejich přímluvou se mohli uchrániti před vojenskou službou. A právě proto také v psaní tisku měšťáckých a sociálfašistických stran nastal náhlý obrat a ukázala se náhlá skoupost. Z počátku se tisk měšťáckých a sociálfašistických stran, dokud se zdálo, že jde pouze o korupční případ Dvořákův, postavil do pózy přísného soudce, který palcovými literami přes tři sloupce na prvních stránkách volal po nejpřísnějším vyšetření Dvořákovy aféry. Jakmile se však ukázalo v případě majora Petáka, že do této politické a korupční aféry jsou zataženy politické strany, tisk měšťáckých a sociálfašistických stran začal psáti jinak. (Posl. Slavíček: Dvořák vám psal resoluci na třetím sjezdu!)

Dnes již národně sociální "A-Z" a "Venkov" píší jen o domnělých souvislostech v aféře o tom, že prý nejsou známy žádné podrobnosti a pod. Prostě snaží se odvodovou aféru, pokud jde o její část týkající se majora Petáka, zatušovati a zakrýti.

Ministr nár. obrany Viškovský ve svém prohlášení v branném výboru, jak jsem řekl, přiznal, že se uplatňovaly intervence, avšak ministerstvo nár. obrany a, zdá se, i vyšetřovací orgány zaujaly takové stanovisko, že dali-li dr Dvořák a major Peták na přímluvy a neodmítli-li intervence a neodvedli, jsou prý tím vinni oni a že to zakládá a stupňuje jejich v inu, neboli jen dr Dvořák a major Peták jsou vinni. O vině, o účasti a trestním stíhání těch, kteří přímluvami a intervencemi působili na neodvádění bohatých protekčních chráněnců, ani slova, ačkoliv zákony i tohoto měšťáckého státu mají ustanovení o přísném stíhání těch, kteří se přimlouvají za neuznání zdravých při odvodech. To je však nejpříznačnějším pro politické pozadí a podstatu aféry a zároveň pro rozsah korupčního a protekčního systému, který se v tomto případě objevil. Jeden z vojenských hodnostářů to výstižně vyjádřil v prohlášení, že by do kriminálu musila putovati polovina parlamentu a polovina vlády, kdyby měli býti stíháni všichni vlivní činitelé, kteří intervenovali při odvodech, kdyby měl býti publikován u majora Petáka zabavený seznam branců, v jichž případech ministři, poslanci a politikové intervenovali, a kdyby měly býti publikovány záznamy, které si o intervencích ministrů, poslanců a politiků dělal z opatrnosti dr Dvořák ve svém zápisníku, který byl při prohlídce v jeho bytě nalezen.

Aby se však do kriminálu dostali ti z politických činitelů, kteří tam podle měšťáckých platných zákonů patří, se ovšem nedočkáme ani v případě odvodové aféry, stejně jako se to nestalo v případě aféry Meissnerovy.

Pokládáme ovšem za nutné upozornit při tom na jednu významnou okolnost, že jestliže na jedné straně buržoasie se snaží nejvíce kompromitující a skandální stránku odvodové aféry zakrýti, zatušovati, na druhé straně snaží se využíti všeobecného rozhořčení nad odvodovou aférou k fedrování snah směřujících pod záminkou boje proti korupci k nastolení fašisticko-vojenské diktatury, jak došly tyto tužby výrazu v projevu vysokého vojenského hodnostáře, který naznačil cestu a možnost důsledného vyřešení korupční odvodové aféry a vůbec korupci v armádě zahnáním parlamentu a nastolením fašisticko-vojenské diktatury.

Voláme proto dělnictvo na stráž a do nejostřejšího boje proti těmto fašistickým plánům.

Odvodové aféry Dvořákovy použije buržoasie pod záminkou očistění armády zároveň k utužení fašisace armády a proletářští vojáci a záložníci musí se na to patřičně připraviti.

My zde musíme se starati o to, aby korupční a protekční bahno, které aféra Dvořákova odhaluje, dostalo se v plném rozsahu na světlo dne. Staráme se o to i zde a žádáme, aby byly vojenskou správou veřejně sděleny všechny zjištěné případy zákroků při odvodech a sdělena jména všech osob, které se ve věci odvodů za někoho přimlouvaly, zakročovaly nebo dávaly příkazy.

Zároveň prohlašujeme, že nedopustíme ututlání odvodové aféry a použijeme všech prostředků, abychom před nejširšími masami proletariátu pranýřovali, jak se bohatí a mocní starají o to, aby své chráněnce uchránili před vojenskou službou a před nebezpečím válečné služby [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] jehož květem je i tato korupční aféra.

Pokládám dále za nutné přednésti dotaz ve věci příjezdu ruského bělogvardějského generála Millera, který se stal po zmizelém Kutěpovovi generalissimem ruských kontrarevolučních emigrantských vojsk, a který přijel se svojí suitou a se svým štábem verbířů do Československa. (Výkřiky.) Přijel z Jugoslavie, kde jsou hlavní kádry kontrarevolučních ruských bělogvardějských band a kde generál Miller s králem Alexandrem a politickými a vojenskými kruhy jugoslavskými jednal o zformování a vojenském vyzbrojení kontrarevolučních band. Jde tu o mobilisaci emigrantů, která se provádí v mezinárodním měřítku právě pod vrchním velením generála Millera a to k chystanému válečnému nástupu proti sovětskému svazu v souhlase s plány mezinárodní imperialistické reakce a v souhlase s plány II. internacionály, která na zasedání své exekutivy v Berlíně usnesla manifest, jehož smyslem není nic jiného, než pod záminkou obrany ruské revoluce podněcovati evropský proletariát, aby se dal hnáti do imperialistické války proti sovětskému svazu.

Za stejným účelem přijel generál Miller též do Československa. Přijel, aby provedl zformování bělogvardějských trup z kontrarevolučních emigrantů, kteří jsou na území Československa. Příjezd generála Millera do Československa byl smluven dr Kramářem za jeho návštěvy v cizině, kde dr Kramář jednal s vojenským štábem ruské bělogvardějské emigrace. V Praze mají se pod protektorátem dr Kramáře konati mimo jiné porady Millerova štábu a vedoucích kruhů emigrace o mobilisaci a vyzbrojení bělogvardějských trup v Československu. Dnešní tisk přináší zprávu, že u gen. Gajdy se konaly porady mezi vůdci ruské emigrace, mezi Millerovým štábem a vůdci fašistického hnutí v Československu.

Příjezd generála Millera do Československa prostě znamená, že na půdě Československa mají se formovati ruská kontrarevoluční vojska k válce proti SSSR a že se to děje pomocí a za podpory oficiálních kruhů. Ostentativní uvítání, kterého se dostalo generálu Millerovi v Brně a včera v Praze se strany oficiálního tisku a oficiálních kruhů, je aktem otevřeného nepřátelství vůči SSSR a činem provokování nepřátelské nálady proti prvnímu proletářskému a dělnickému státu světa. Je to článek v antisovětské politice, kterou sociálfašistická čsl. vláda vede ve všeobecné imperialistické frontě proti SSSR. Československá republika je již dávno arsenálem, vyzbrojujícím Polsko, Rumunsko a baltické státy proti SSSR. Při poslední provokaci imperialistů v Mandžurii našlo se na příklad mezi 17.000 zajatců 11.000 ozbrojených zbraněmi čsl. značky. Pokusy obnoviti panství statkářů a kapitalistů v SSSR nacházejí jasného výrazu také v materielní a politické podpoře ruské a ukrajinské kontrarevoluce v Československu. Dokladem toho jsou rozpočtové položky a časopisy "Rusko" a "Ukrajina", které jsou vydávány s tichým souhlasem a podporou československé vlády. Pozvání generála Millera, tohoto nástupce Kutěpovova, jeví se novým skandálem a jest silné i pro vládu jen trochu samostatného státu. Ani to Polsko, o jehož poměru k SSSR se nikdo nemýlí, Polsko, které organisuje atentáty na sovětské zastupitelství, ani toto Polsko se dosud neodvážilo polooficielně pozvat zástupce válečných formací ruské kontra revoluce, která bojuje proti vládě, s níž jest uzavřena smlouva.

Dostalo se nám zpráv, že v Brně při uvítání a loučení s generálem Millerem byli přítomni i zástupci čsl. armády a že také ke včerejšímu vítání generála Millera v Praze se dostavili zástupci čsl. armády. Tyto a jiné okolnosti nasvědčují, že při formování bělogvardějských ruských vojenských trup a při jich vyzbrojování na území Československa má spolupůsobiti i čsl. vojenská správa.

Žádáme vysvětlení tohoto postupu od ministrů národní obrany a zahraničí a prohlašujeme, že v nynější době všeobecného válečného nebezpečí nemůže čsl. dělnictvo považovati příjezd generála Millera do Československa za nic jiného, než za drzou provokaci vůči dělnictvu SSSR a všeho světa vůbec. Československý proletariát varuje dělnickou třídu Československa i čsl. kutěpovštinu: Páni kapitalisté a socialfašističtí lokajové, nehrajte si s ohněm! Proletariát pozorně sleduje přípravy, které znamenají vyvolávání nové imperialistické války.

Proletariát dobře pozoruje politiku, která se provádí, úlisnou a licoměrnou politiku sabotáže navázání řádných styků mezi Československou republikou a SSSR. Jsme přesvědčeni, že ovšem Beneš a sociálfašisté i tentokráte přejdou náš hlas mlčením, neboť své úmysly nemohou veřejně prohlásiti. Avšak my se neomezíme jenom na parlament, nýbrž odhalíme tuto československou kutěpovštinu především dělnictvu. Jestliže buržoasie a sociálfašisté neuznávají SSSR, prohlašujeme, že jej uznávají miliony československých dělníků, že miliony československých dělníků s nadšením sledují budování socialismu v prvním proletářském státu světa. Prohlašujeme, že dělnictvo československé nestrpí, aby na půdě československé se formovaly kontrarevoluční bandy k válečnému přepadení Sovětského Svazu (Tak jest!) a že československý proletariát učiní všechno a použije všech prostředků, aby pikle ruských kontrarevolučních band, podporované československou buržoasií, zmařil. Pro československý proletariát se v těchto dnech stává heslem: "Ven s kutěpovskými agenty a verbíři československými, pryč s československou kutěpovštinou!" (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Bezděk.

Posl. Bezděk: Slavná sněmovno! Projednáváme zákon usnesený v senátu, který byl projednán v soc. politickém a rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací platy některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich. Předloha ta splňuje konečně tužbu všech t. zv. staropensistů, aby jejich odpočivné a zaopatřovací platy upraveny byly na míru, jak vyplývá z nových platových zákonů.

Požadavek staropensistů po zrovnoprávnění s pensisty podle zákona 103 z r. 1926 je plně oprávněn. Svědčí o tom dosavadní rozdíly požitků, které tito staropensisté pobírají. Na př. staropensista podúředník pobíral 9906 Kč, kdežto novopensista 11.700 Kč; zřízenec staropensista 10.110 Kč, novopensista 14.400 Kč; četnický okr. velitel staropensista 13.802 Kč, novopensista 20.310 Kč; úředník IX. třídy staropensista 16.012 Kč, novopensista 24.000 Kč; úředník VII. třídy staropensista 21.204 Kč, novopensista 30.600 Kč; úředník VI. třídy staropensista 26.610 Kč, novopensista 39.000 Kč.

Tedy tyto rozdíly byly křiklavé a bylo to podivným, když takovíhle dva pensisté, jeden staropensista, druhý novopensista, seděli vedle sebe a vyprávěli si, jakým způsobem stát jejich dřívější práci ve stáří odměňuje, když ten jeden v téže hodnostní třídě dostává 26.610 Kč a jeho přítel 39.000 Kč ročně.

U některých kategorií zaměstnanců jsou rozdíly ještě značnější. Tyto kategorie ovšem nebudu vyjmenovávati.

Daleko neurovnanější poměry jsou u samosprávných zaměstnanců. Samosprávní zaměstnanci mají pense upraveny podle toho, jak buď zemské, okresní nebo obecní výbory jsou uznalými, anebo podle toho, jaké mají prostředky. Tam jsou u staropensistů poměry také velmi svízelné. V projednávaném zákoně poměry samosprávných úředníků nejsou sice řešeny, ale bylo na ně aspoň pamatováno v resoluci, kde se vláda vyzývá, aby přistoupila v nejbližší době k řešení otázky odpočivných požitků samosprávných pensistů. Resoluce je sice málo, ale přece je možno na jejím základě již nyní samosprávným svazkům učiniti pro staropensisty, co je možno a nečekati, až snad zákonem budou samosprávné svazky k této povinnosti donuceny. Podle výborové zprávy senátu vztahuje se úprava platů na 127.801 zaměstnanců se zvýšeným nákladem 317,171.860 Kč. Zákon se vztahuje přímo na všechny pragmatikální zaměstnance, t. j. úředníky, důstojníky, profesory, učitele, lékaře, kanc. pomocné síly, vojenské a četnické gážisty, zřízence, výpomocné zřízence, dělníky atd., jakož i na vdovy a pozůstalé po těchto zaměstnancích, dále nepřímo na zaměstnance státních úřadů, ústavů, fondů a podniků, kteří nespadají pod služební pragmatiku, pensisty drah sestátněných, župní zaměstnance, obecní a obvodní notáře, jakož i na pozůstalé po těchto zaměstnancích. Mimo toho železnice upraví běžné dary z milosti, jakož i vláda upraví odpočivné platy duchovních. Mnoho-li připadne z této částky, t. j. 317,171.860 Kč na státní správu a mnoho-li na podniky, nelze přesně zjistiti a může se tak státi pouze přibližně a vzájemným porovnáním příslušných nákladů. Možno tudíž podle důvodové zprávy senátu přibližně říci, že ze státní pokladny nutno uhraditi 160 mil. Kč, kdežto 157 mil. Kč připadne uhraditi podnikům. Samozřejmě, že jsou to cifry pouze přibližné a zcela nepřesné, možno však s určitostí předpokládati, že u podniků celková cifra bude přibližně stejná, ne-li nižší vzhledem k tomu, že je tu zaměstnáno mnoho nižších zaměstnanců a dělnictva s poměrně nízkým odpočivným, kdežto u pensí státní správy možno se nadíti celkové číslice vyšší vzhledem k většímu počtu úřednictva s vyššími pensemi.

Tato okolnost zavdala v soc.-politickém výboru posl. sněmovny příčinu ke kritice projednávané předlohy. U železnic pobírá značná část zaměstnanců vyrovnávací přídavky a má tak na řadu let, ne-li celou svou služební karieru zastaven postup do vyšších požitků a novou úpravou pensí ničeho nezískává. I u pošt dojde k podobným zjevům, zejména u řemeslných zaměstnanců, dělmistrů, montérů atd., kteří měli svého času úřednické základní platy. Je to důsledek zákona č. 394 z r. 1922 a dnes nevýhoda tehdejší nivelisace. Zvláště posl. Brodecký vytýkal v soc.-politickém výboru posl. sněmovny, že platová politika státních zaměstnanců u nás je kastovnická. Pro úředníky se platy značně zvyšují, kdežto u zřízenců je možno znamenati sestup. Kdyby bylo možno ukázati ciferně, kolik dostane vysoký úředník a kolik zřízenec, nastala by hotová revolta. To prý je výsměch personální sociální politiky. 3000 až 5000 osob bude míti veliký prospěch, asi 20.000 něco málo a veliká většina nebude míti ničeho a bude velice překvapena přídavkem 100 až 200 Kč ročně.

Kdyby tu měla býti splněna obava vyslovená posl. Brodeckým, bylo by to překvapením nejen pro pensisty, nýbrž, myslím, i pro zákonodárné sbory. (Hlasy: To také!) Znamenalo by to, že u pensistů nenastane uklidnění a spokojenost. Nebylo by to ani v duchu a úmyslu poplatnictva, aby se dostalo pomoci a zlepšení jen kategoriím vyššího úřednictva, kdežto nižší úředníci a zřízenci měli by býti jako obyčejně odbyti jen jakousi almužnou v podobě malého ročního příspěvku.

V rozpočtu na r. 1930 jest určena na pensisty částka 1.712,691.149 Kč. To jsou pense administrativní i podnikové. Zvýšení podle projednávané předlohy zákona, usnesené již senátem, kterou máme dnes nebo zítra schváliti, činí celou šestinu rozpočtového nákladu. Zatížení státního rozpočtu znamená zvýšení platební povinnosti občanstva, a tuto obět pro státní zaměstnance-pensisty přinášíme jako doklad, že chceme, aby státní zaměstnanci byli spravedlivě odměňováni, jejich práce uznávána a ceněna, a to práce nejen několika tisíc úředníků nahoře, nýbrž i statisíců pod nadřízeností jejich pracujících. (Posl. Brodecký: Pane kolego, nemáte tam, co stojí restrikce?) To nemám, pane kolego, poněvadž mně bylo teprve teď řečeno, že mám mluviti, takže jsem se nemohl tak důkladně připraviti.

Kéž se toho uznání dostane i dělnictvu a soukromým zaměstnancům. Pojištění dělnické platí si dělníci, zaměstnavatel, stát jen přispívá. Podobně je tomu dnes u soukromých zaměstnanců. Do novelisace však musili si tito platiti sami s příspěvkem zaměstnavatelů, stát nepřispíval ničím. V tom směru byl s naší strany podán návrh, aby bylo pro soukromé zaměstnance po stránce úpravy jejich pensí učiněno ještě aspoň tolik, aby za dřívější léta bylo jim do pense něco započítáno nebo aby si případně mohli pensijní léta ještě zakoupiti.

Upozorňuji pana ministra soc. péče na tento iniciativní návrh, v němž by bylo také pamatováno na soukromé zaměstnance.

Něco nového se dovídáme z předlohy, že ministerstvo železnic upraví pense z milosti. Dovídáme se tedy jaksi oficielně, že jsou tu také jisté pense z milosti. Bylo nám vysvětleno v sociálně-politickém výboru, že u železničních zaměstnanců budou tyto pense z milosti na výši řádných pensí. Ale my máme také případy u státních zřízenců, kteří se domáhají po dlouholeté službě nějaké pense z milosti nebo aspoň odbytného, a tu není možno u žádného ministerstva dovolati se pomoci. Uvádím dva typické příklady.

V Boskovicích byl zřízenec u cejchovního úřadu, který sloužil přes 25 roků. Dnes jako stařec slabý a neduživý byl toho místa zproštěn; je mu přes 70 roků, ale nedostává žádné pense, ani daru z milosti, a to proto, že byl výpomocným zřízencem a byl tak dobrácký a věci neznalý, že nedovedl 25 let uplatniti své právo, aby se stal definitivním neboli gážistou. Teď je odbyt, veškeré jeho volání nedochází sluchu, ač se obrátil na poslance různých politických stran. Prosím, aby bylo také pamatováno na takové pensisty, kteří by si opravdu nějakou tu podporu z milosti zasloužili.

Druhý typický případ: V bývalé vojenské kadetce v Králově Poli u Brna - dnes ve Velkém Brně - byla umyvačka a posluhovačka, která i po převratě byla ponechána na svém místě. Sloužila v této vojenské instituci přes 50 roků. Po 40 leté službě dostala od rakouského státu a ministerstva vojenství uznání. Když měla slaviti 50 leté jubileum, tedy ji páni chtěli vyhoditi. Ta žena se obrátila na mne. Já jsem upozornil na to ministerstvo národní obrany a tato žena dostala poděkovací a uznávací dekret za 50 letou službu a 500 Kč odměny s poukazem, že dokud bude moci pracovati, bude ponechána na místě. Poněvadž dnes byla raněna mrtvicí na půl těla a pracovati nemůže, nedostává ani nemocenské podpory, ani žádné pense, ani žádného daru z milosti. Je-li tu někdo z ministerstva nár. obrany, upozorňuji na tento přímo drastický případ. Po 50 leté věrné službě za režimu rakouského, uznané i za naší republiky, je ta osoba ponechána úplně na holičkách.

Stanovení pensí stane se na základě přihlášky podle služebních poměrů zaměstnance, jenž musí býti převeden do pensijních základen, vytvořených zákonem čís. 103/1926. Někteří pánové měli jisté obavy, že snad tato procedura se bude příliš protahovati a že je to zase zařízení, které by oddalovalo splnění těchto požadavků. Někteří pensisté myslili, že zatím umřou, než toto řízení bude provedeno. Bylo vysvětleno zástupci ministerstva financí, že tento pořad musí býti proveden, že bude postaráno o to, aby tyto dotazníky byly pokud možno vhodným a rychlým způsobem pensistům dodány a že budou také co nejrychleji tito staropensisté přeřazeni podle zákona z r. 1926, že tedy po té stránce nepotřebují se staropensisté obávati žádného zdržování.

Celkový počet pensistů - ačkoli důvodová zpráva senátu uvádí přesnou cifru 127.000 není přesně znám, jak také důvodová zpráva jinde uvádí. To znamená jakousi nepřesnost v této věci; a i toto zavdalo příčinu ke kritice, že státní správě není dosud možno podati přesný počet státních zaměstnanců a zřízenců. Na druhé straně zástupcové ministerstva soc. péče uváděli, že zprávy, které byly podány statistickým úřadem, jsou správné.

Jelikož v zásadě uznáváme přes vyslovené pochybnosti dosti vážného dosahu, že zákon přece jenom je dobrodiním pro staropensisty, budeme toto dobrodiní podporovati a pro resoluce, navržené jak v senátě, tak v posl. sněmovně hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Před ukončením schůze rozhodneme ještě hlasováním o podaných návrzích podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu.

Posl. Gottwald, Štětka, dr Stern a soudr. podali podle § 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby ministr zahraničních věci dr Beneš dostavil se do schůze posl. sněmovny ve čtvrtek dne 15. května t. r. a podal zprávu o pařížských a haagských smlouvách, kterými bez schválení a souhlasu parlamentu byl propuštěn ze záboru velký pozemkový majetek maďarských magnátů a Maďarsku přiznána náhrada škod válečných, jakož i náhrada za majetek arcivévodský a církevní.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním. (Hluk.)

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Gottwalda, Štětky, dr Sterna a soudr., aby pan ministr zahraničních věcí dr Beneš dostavil se do schůze posl. sněmovny a podal žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Štětka, Gottwald a soudr. podali podle § 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby ministr nár. obrany dr Viškovský dostavil se do schůze posl. sněmovny dne 15. května t. r. a podal zprávu o velké korupční a úplatkářské aféře dr Dvořáka a celé vojenské správy a předložil posl. sněmovně obsáhlý seznam Dvořákův, kde jsou zaznamenány případy nejen jeho protežantů, od kterých bral úplatky, nýbrž i protežantů pánů ministrů a senátorů.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky, Gottwalda a soudr., aby pan ministr nár. obrany dr Viškovský dostavil se do schůze posl. sněmovny a podal žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Prosím o klid.

Posl. Štětka, Gottwald a soudr. podali podle § 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se do schůze posl. sněmovny dne 15. května 1930 dostavili ministři zahraničních věcí a nár. obrany a podali zprávu o provokativně slavnostním uvítání gen. štábu kontrarevolučních hord a jejich vůdce gen. Millera v Praze. Zejména aby podali zprávu, jakým způsobem je Československo zúčastněno na této provokaci a jaké finanční prostředky byly poskytnuty gen. Millerovi a jeho kohortě na organisování válečných příprav proti Svazu sovětských socialistických republik.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky, Gottwalda a soudr., aby pan ministr zahraničních věcí a pan ministr nár. obrany dostavili se do schůze posl. sněmovny a podali žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené dal jsem na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Petersovi a posl. Hellerovi - pro úmrtí v rodině.

Nemocí omluvili se posl. Rázus a dr Ivanka.

Došlo oznámení o změně ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do výboru rozpočtového posl. Sedláčka za posl. Adámka; do výboru zemědělského posl. Navrátila za posl. Šamalíka.

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

284. Súrna interpellácia posl. Suroviaka a druhov vláde o nespravedlive prevádzanej revízii systemizácie na čsl. št. železniciach.

285. Naléhavá interpelace posl. Jurana a soudr. min. soc. péče o porušování 8 hodinné doby pracovní.

286. Naléhavá interpelace posl. Jurana a soudr. min. vnitra o balkánských methodách brněnské policie.

291. Naléhavá interpelace posl. inž. Kalliny a druhů min. financí, že karlovarský berní úřad bezohledně vymáhá daně.

307. Naléhavá interpelace posl. dr Hassolda a druhů min. vnitra o námitkách proti jihlavským obecním volbám.

318. Naléhavá interpelace posl. Hodinové, Čižinské a soudr. min. vnitra o hrubém a surovém jednání policie proti dělníkům a jejich ženám při bourání kolonie Zahrádek u Edenu ve Vršovicích dne 25. a 26. března t. r.

319. Naléhavá interpelace posl. Majora, Steinera a soudr. min. spravedlnosti o surovém nakládání s uvězněným poslancem Sedorjakem.

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byly tiskem rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

420. Odpovědi:

I. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha, Horpynky a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o zabavení č. 3 časopisu "Der Kyffhäuser" z května 1929 (tisk 204/VI),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha a druhů o neuvěřitelném jednání znojemského stát. zastupitelství proti vydavateli časopisu "Znaimer Tagblatt" (tisk 138/XVIII),

III. min. vnitra na interp. posl. Kremsera a soudr. o zabavení časopisu "Sozialistische Jugend" (tisk 174/XXVI),

IV. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o odsouzení mnoha obecních starostů na základě nesprávného výkladu §u 3 zákona č. 65/1925 Sb. z. a n. (tisk 79/VII),

V. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o odnětí politické expositury a zrušení okr. správní komise v Mimoni (tisk 138/I),

VI. min. financí na interp. posl. dr Schollicha a druhů o prodeji závodů "Primalit" v Olomouci (tisk 209/V),

VII. min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o dávce z majetku vyměřené z nevyměněných válečných půjček (tisk 41/XVII),

VIII. min. spravedlnosti v dohodě s ministry veř. prací a financí na interp. posl. Richtra, Langra, dr. Stránského, Malého a druhů o umístění nejvyššího soudu v Brně (tisk 27/XI),

IX. min. vnitra na interp. posl. Simma a druhů o požadavcích, aby okr. hejtmanům a úředním zřízencům okr. úřadů byly opatřeny služební byty (tisk 174/XXVIII),

X. min. vnitra na interp. posl. Köhlera a druhů o vydání novely k zákonu o svátcích (tisk 79/II),

XI. min. financí na interp. posl. dr Schollicha a druhů o nápise na celním úřadě ve Slavonicích (tisk 41/III),

XII. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Junga a druhů vládě o předhůzce z úplatnosti vyšších stát. úředníků (tisk 204/XXV),

XIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Knejzlíka a druhů o vysílání komisí ke zjištění nevhodného umístění českých občanských škol menšinových na sev. Moravě (tisk 14/XIV),

XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. V. Beneše, Jaši, Jurnečkové, Husnaje a soudr. o vypisování konkursů s dodatky (tisk 27/IX),

XV. vlády na interp. posl. Seidla, Brodeckého, inž. Nečase, Staňka, Tayerle a soudr. o vydání vládního nařízení k §u 142 platového zákona (tisk 115/VII),

XVI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Davida, Pechmanové, Tykala a druhů o stavbě nové budovy pro stát. gymnasium v Ml. Boleslavi (tisk 14/XI).

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

434. Návrh posl. Matznera a druhů, aby byl vydán zákon o vyznačení hranic.

Místopředseda Stivín (zvoní): Posl. Kopecký ve své dnešní řeči učinil projevy ohrožující bezpečnost státu. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Předsednictvo se usneslo podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 16. května 1930 o půl 11. hod. dopol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 48. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.