Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

223 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Czech, inž. Dostálek, dr Franke, dr Matoušek, Mlčoch, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 48. schůzi posl. sněmovny.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. Kurťakovi z rodinných důvodů, posl. Fedorovi a dr Mederlýmu pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Brožíkovi a Bečkovi pro cestu do ciziny, posl. Pohlovi pro neodkladné záležitosti.

Posl. Stunda žádá o udělení dovolené do 25. května t. r. pro neodkladné záležitosti.

Navrhuji udělení této dovolené.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená tato jest udělena.

Omluvili se nemocí posl. Platzer, dr Winter a dr Singer.

Lékařské vysvědčení předložil posl. inž. Nečas.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. dr Kalaše za posl. dr Hnídka; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Seidla za posl. Fr. Svobodu; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Moudrého za posl. Slavíčka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Dietla za posl. Roschera; klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Babela a posl. Hrušku za posl. Tylla.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 8. května 1930 posl. Bistřického za posl. Vančo, dne 12. května 1930 posl. Vančo za posl. Bistřického; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Brodeckého za posl. Brožíka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Grünznera za posl. Roschera; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" dne 8. května 1930 posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Greifa, dne 9. května 1930 posl. Krumpeho za posl. dr Mayr-Hartinga; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. inž. Junga za posl. Kaspera.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte u. der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Gläsela za posl. Platzera; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Bobka; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Štětku za posl. Hrušku.

Do výboru branného vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Hrubého.

Předseda: Od vlády došlo sdělení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 9. května 1930, č. j. 7133/30 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o přiznávání a odnímání práva veřejnosti nemocnicím.

Předseda: Došly naléhavé interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů předsedovi vlády p. Františku Udržalovi o ratifikaci haagských ujednání bez souhlasu Národního shromáždění,

posl. Suroviaka a druhov ministru železníc o nesprávnom pokračovanie riaditeľstva štát. železníc v Košiciach pri prenájme nádražnej holiarne a umývárne u d. ú. tamtiež,

posl. Hlinku a druhov vláde vo veci Komenského univerzity v Bratislave.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého:

ministru školství a nár. osvěty o ponechání stát. učitelského ústavu v Příboře na Moravě (č. D 223-III),

ministrům nár. obrany a soc. péče o pensijních poměrech býv. dělníků ve vídeňském arsenále (č. D 230-III);

posl. Vaculíka a druhů ministru nár. obrany o nešetření náboženských citů vojínůkatolíků vojenskou správou (č. D 224-III);

posl. dr Patejdla ministru financí o katastrálním zákonu (č. D 225-III);

posl. dr Daňka a druhů ministru soc. péče o revisi důchodů válečných předků (ascendentů) (č. D 226-III);

posl. Šamalika a druhů ministru financí v otázce předpisu daně důchodové panu Jos. Zítkovi, rolníku č. 49 v Domaníně, okres N. Město na Moravě (č. D 227-III);

posl. Polívku ministru školstva a nár. osvety v záležitosti učitelov telocviku-legionárov (č. D 233-III);

posl. inž. Junga ministru veř. zdravotnictví a tělesné výchovy o vadném vedení Léčebného fondu (č. D 204-III);

posl. dr Luschky ministru financí o celní prohlídce autobusu jezdícího mezi Opavou a Sudicemi (č. D 221-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. Polívku vo veci výstavby budovy štát. gymnasia v Komárne (č. D 40-III),

posl. Sladkého o urychlené výstavbě důstojné budovy pro stát. ref. reál. gymnasium v Č. Těšíně (č. D 67-III);

min. nár. obrany na dotaz posl. Kurťaka o propuštění z vojenské služby Ondř. Filipa z obce Sekernice v politickém okrese chustském (č. D 90-III);

min. železnic na dotaz posl. Sladkého o zavedení motorové dopravy na dráze Opava-Hradec (č. D 120-III).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

429. Zpráva ústavně právního výboru o vládním návrhu (tisk 292) zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích.

430. Zpráva výborů soc. politického a rozpočtového

a) k usnesení senátu (tisk sněm. 421) o vládním návrhu (tisk sen. 165 a 184) zákona, kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací platy některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich, jakož i

b) k usnesení senátu, kterým byla zamítnuta poslaneckou sněmovnou schválená osnova zákona, kterým se mění §§ 2 a 5 zákona č. 194 z r. 1920 o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona č. 288/1924 o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk sněm. 1413 a 1452-II).

436. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 410) zákona, jímž se mění §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

408. Interpelace:

I. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a druhů min. železnic o povolení bydleti mimo služební místo,

II. posl. Richtra, Bergmanna a druhů vládě o právních poměrech kancelářských praktikantů a z nich jmenovaných kancelářských pomocníků a oficiantů u soudů v obvodu mor.-slezského vrch. soudu v Brně,

III. posl. Neumeistra, Kučery, Polacha a soudr. min. soc. péče o poskytování půjček válečným poškozencům,

IV. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a druhů min. železnic o přeložení dělníků služby stavební a udržovací k jiným služebním odvětvím,

V. posl. Kubače, Vallo, Majora a soudr. min. vnitra o zatýkání mladistvých dělníků na Slovensku,

VI. posl. Majora, Kubače a soudr. min. vnitra o vypovídání dělníků z oblastí určitých obcí a z republiky vůbec,

VII. posl. Kopeckého a soudr. min. vnitra o hospodářství určitých novinářských podniků,

VIII. posl. Hrušky, Kopeckého a soudr. min. vnitra o policejních násilnostech proti dělnictvu v Praze,

IX. posl. Hadka, dr Sterna, Štětky a soudr. min. soc. péče o nočním asylu v N. Vysočanech,

X. posl. Krumpe a druhů min. železnic o nezajištěných železničních přechodech na železniční trati Šluknov-Dolní Poustevna,

XI. posl. inž. Junga, Simma a druhů min. školství a nár. osvěty, aby konečně bylo vydáno nařízení k zákonu ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o rozsahu, v jakém lze započítati dobu ztrávenou v určité službě pro zvýšení platu při jmenování profesorem.

XII. posl. Geyera a druhů min. pošt a telegrafů o náhradě zpronevěřených peněz,

XIII. posl. Seidla a soudr. min. vnitra o nezákonném zrušení slovenské stabilisační výhody oněm 301 vrchním četnickým strážmistrům, kteří do této hodnosti byli v únoru a v březnu l. r. povýšeni,

XIV. posl. Seidla, Staňka, Tayerle a druhů vládě o započtení předchozích služeb kancelářských oficiantů (vrchních) při jmenování na systemisovaná úřednická místa, ve smyslu §u 7, odst. 7 platového zákona,

XV. posl. Klimenta, Śliwky a soudr. min. veř. prací a nár. obrany o přijímání do práce mladých horníků, vrátivších se z vojenské služby,

XVI. posl. Dvořáka a soudr. min. spravedlnosti o konkursním řízení na dolu "Hůrka" u obce Losinné a o vyplacení zadržené dělnické mzdy,

XVII. posl. Zápotockého, Kopeckého a soudr. min. vnitra o konfiskaci kulturního časopisu "Signál",

XVIII. posl. dr Hanreicha a druhů min. zdravotnictví a tělesné výchovy, aby byl určen státní příspěvek k výslužnému pro bývalé brněnské městské vrch. okr. lékaře ve výslužbě,

XIX. posl. Horpynky a druhů min. vnitra, že četnictvo bez důvodu zasahuje do jazykových věcí.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 45. až 47. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 43. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

423. Návrh posl. Siváka a druhov na poskytnutie podpory pre pohorelcov v obciach Podhradie a Dvorníky.

424. Návrh posl. Hlinku a druhov na poskytnutie rýchlej podpory pohorelcom v obci Štiavnik.

425. Návrh posl. Hlinku a druhov, aby bol vydaný ústavný zákon na zmenu zákona zo dňa 29. februára 1920, č. 121 Sb. z. a n., obsahujúceho ústavnú listinu Československej rebubliky cieľom decentralizácie šťátnej správy, poťažne uvedenie samosprávy Slovenska.

431. Návrh posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů na úpravu služebních a hmotných poměrů dílovedoucích čs. tabákové režie a vyřazení jich z kategorie zřízenecké.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Chebu ze dne 6. května 1930, č. Nt X 75/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna pro přečiny podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 208-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 29. dubna 1930, č. Nt XIX 7/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Babela pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 tr. z. (č. J 209-III),

kraj. soudu v Uh. Hradišti ze dne 29. dubna 1930, č. Tl IX 6/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Jaši pro přečiny podle §§ 488, 491 a 493 tr. z. a §u 1 zákona ze dne 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n. (č. J 210-III),

kraj. soudu v Liberci ze dne 10. května 1930, č. Nt X 2/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela pro přečin podle §u 17, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 211-III).

Předseda: Odvolána byla žádost imunitní.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Vrchní stát. zastupitelství v Bratislavě přípisem ze dne 9. května 1930, č. 4210/30, odvolává žádost ze dne 14. listopadu 1929, č. 9528/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Bečko pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 23-III, pres. sděl. 3. schůze).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Nebude-li námitek, odložíme jednání o odst. 1 až 3 pořadu a přistoupíme ihned k projednávání odst. 4. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati odst. 4 pořadu, jímž jest:

4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového:

a) k usnesení senátu (tisk 421) o vládním návrhu (tisk sen. 165 a 184) zákona, kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací platy některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich, jakož i

b) k usnesení senátu, kterým byla zamítnuta posl. sněmovnou schválená osnova (tisk 1413 a 1452-II) zákona, kterým se mění §§ 2 a 5. zákona č. 194 z r. 1920 o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona č.288 z r. 1924 o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 430).

Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl. B. Procházka, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Ježek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. B. Procházkovi.

Zpravodaj posl. B. Procházka: Slavná sněmovno! Dnes budeme projednávati osnovu, o které jsem přesvědčen, že v této slavné sněmovně nenajde se člověka, který by neměl přesvědčení, že tato osnova jest jedním z dluhů, které tento parlament je povinen těm, kteří po dlouhou dobu z celého svého života sloužili státu a kteří v důsledku toho, že zestárli, nalézají se ve velmi trudných poměrech vzhledem k válečným resp. poválečným událostem, kdy drahota stoupla nebývalou a neutěšenou měrou, takže tito lidé upadli do nezaviněné bídy. Slavná sněmovno, myslím, že jsme byli morálně povinni, abychom tuto předlohu co nejdříve předložili, abychom zrovnoprávnili, pokud jen to jde, pensisty, abychom jim dali alespoň nejnutnější podklad pro život. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Slavná sněmovno! Předložený zákon, který máte v ruce, je zákonem, který by vyhovoval, ovšem není v něm oprava platných zákonů, které jsou podkladem pro tento zákon, což zákon tento znehodnocuje. Slavná sněmovno! V budoucnosti bude snad potřeba nové revise tohoto zákona, abychom konečně i po této stránce vykonali svou povinnost. Já vás neponechávám v pochybnosti, že pro pragmatikální zaměstnance bude tento zákon dobrý, poněvadž u nich nebyla změněna žádným způsobem struktura, platový zákon nedotkl se těžším způsobem jejich dosavadních poměrů platových. Ale, slavná sněmovno, jedna polovina zaměstnanců, a to jsou zaměstnanci železniční, nebude bohužel tímto zákonem zrovnoprávněna. Vládni nařízení č. 15 k zákonu č. 103 nespravedlivým způsobem podhodnotilo službu železničních zaměstnanců, ale nejenom to, železnice jako takové svým zákonným programem pro zestátnění železnic, ať již dříve za Rakouska nebo nyní po převratě, mají ve svých řadách spoustu železničních zaměstnanců, pro něž sotva bude možno použíti tohoto zákona. Bude nutno, aby železniční správa benevolentně k nim přihlédla a pokud možno také jim vyhověla. (Tak jest!)

Jest ještě řada specielních zaměstnanců, kteří utrpěli zejména u drah a pošt úraz, ale kteří požívají minimální pense. Tito bohužel jsou vyňati z tohoto zákona a mám dojem, že bude nutno, aby vláda co nejdříve zabývala se těmito rentisty, aby konečně i tato otázka byla ventilována. Naši rentisté žijí ve strašných poměrech. Lidé, kterým byla ujeta ruka nebo noha, kteří byli zmrzačeni, kteří případně ztratili zdravý rozum proto, že byli udeřeni do hlavy, žijí v nejtrudnějších poměrech. Vinny jsou na tom jednak výměry, jednak také zákonné ustanovení o kumulaci příjmů, které nedává možnost, aby zde byl zaručen určitý příjem.

Slavná sněmovno! Lze litovati, že vláda neprovedla tento zákon najednou, v jednom roce, případně ve dvou etapách. Snad je to omluvitelné tím, že vláda neměla, majíc rozpočet schválený, dostatek příjmů, aby mohla zrovnoprávniti všechny pensisty najednou. Snad i důvody administrační bránily tomu, aby tento zákon mohl býti najednou proveden. I toho je nutno litovati a přeji si, aby vláda znovu uvažovala i v budoucích časech, aby tyto otázky mnou nadhozené mohly býti co nejdříve řešeny.

Soc.-politický výbor pojednal o předloze zákona schválené senátem tisk 421. Předloha ta splňuje konečně tužbu tak zv. staropensistů, aby jejich odpočivné a zaopatřovací platy upraveny byly na míru, jaká vyplývá z nových platových zákonů. Tužba tato nesplňuje se ovsem pro všechny jedním rázem, nýbrž děje se tak v etapách, poněvadž prostředky, které by taková celková úprava vyžadovala částkou přes 317,000.000 Kč ročně, nelze uvolniti najednou. Přes to bude již v prvním roce účastno výhod zákona asi 46% staropensistů.

Celkový náklad na novou úpravu se rozděluje takto:

Základní myšlenky pro způsob, jakým převedeni budou staropensisté do nových platů, vyjadřuje jednak předloha sama, jednak důvodová zpráva vládního návrhu.

Předloha týče se těch osob, jichž by se byly dotýkaly nové platové zákony, kdyby se těchto zákonů byly dočkaly v činné službě, a dále pozůstalých po takových osobách.

Ostatní ustanovení - kromě ustanovení, že nové celkové platy nemají býti nižší, než které by příslušely podle dosavadních předpisů, o srážce při pobytu v cizině, osvobození od kvitančního kolku - jsou rázu více administrativního týkajíce se exekuce a opravných prostředků.

Při příležitosti projednávání osnovy o úpravě požitků staropensistů vyřídil senát zároveň usnesení poslanecké sněmovny o osnově zákona, kterým se mění §§ 2 a 5 zákona o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů (Sb. č. 194/1920) a §§ 3 a 16 zákona o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (č. Sb. 288/1924).

Vzhledem k té skutečnosti, že věc této předlohy řešena je vládní předlohou o úpravě požitků všech staropensistů jako celku, uznal senát zmíněné usnesení poslanecké sněmovny bezpředmětným a usnesl se osnovu zákona přijatou posl. sněmovnou zamítnouti.

Soc.-politický výbor poslanecké sněmovny shledal tyto důvody senátu správnými, připojil se k nim a usnesl se ve své schůzi dne 9. května 1930 doporučiti posl. sněmovně:

1. aby schválila připojenou, senátem schválenou osnovu zákona, kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací platy některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich, a to ve znění shodném s usnesením senátu;

2. aby projevila souhlas s usnesením senátu ze dne 7. května 1930, aby osnova zákona, kterým se mění §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich, přijatá poslaneckou sněmovnou dne 10. února 1928, byla zamítnuta;

3. aby přijala též resoluce přijaté senátem (č. 1 až 8) a resoluci výboru soc.-politického (č. 9).

Tím vyřizují se současně iniciativní návrhy tisky 23, 76, 78, 87, 119 a petice čís. 4, 9, 17, 42, 50, 78, 123, 170, 200, 215, 244, 245, 246, 247, 248 a 249. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, panu posl. Ježkovi.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Není třeba zdůrazňovati, o jak důležitou věc běží při projednání usnesení senátu, o kterém pojednával rozpočtový výbor posl. sněmovny ve své schůzi dne 14. května t. r. To je věc takové důležitosti, že při jednání jak v soc. politickém výboru posl. sněmovny, tak v rozpočtovém výboru měli všichni jistě jeden pocit, totiž ten, že konečně stát splní svoji velikou povinnost, kterou měl již dávno k lidem, kteří pracovali pro budoucnost tohoto státu, k lidem, kteří celý svůj život poctivě pracovali a platili si proto, aby měli lepší stáří, k lidem, kteří nastalými poměry, bohužel, byli z tohoto dobrodiní téměř docela vyloučeni.

Všichni účastníci debaty v rozpočtovém výboru cítili velmi dobře, že konečně nastává snad konec toho smutného zjevu, že jsme dostávali ze všech stran dopisy, že jsme dostávali ze všech stran přímo doklady o tom, v jakých poměrech staropensisté jsou.

A konečně nemusili jsme ani čekati, až přijdou ty dopisy a upozornění, poněvadž jsme všichni velmi dobře tyto poměry znali. Jen si vzpomeňte, jak umírali někteří lidé, kteří zaujímali dříve tak neobyčejné postavení ve světě vědeckém, za jakých poměrů umíral, dejme tomu, takový Vrba nebo Ota, tedy lidé, kteří jistě měli velikou vědeckou kapacitu, lidé, kteří celým svým plodným životem zasloužili při své smrti něco zcela jiného nežli to, čeho se skutečně dočkali.

My jsme měli nyní tolik druhů pensí, že bylo skutečným uměním vyznati se v tom, jak vlastně u nás pense jsou rozděleny. Měli jsme staropensisty, středopensisty, novopensisty a dokonce pensisty, kteří byli mezi středo- a novopensisty, tedy měli jsme tolik různých kategorií pensistů, že to byla již téměř věda, že to bylo něco skutečně tak nesrovnalého, že jen ten, kdo se stále těmito poměry obíral, mohl se v těchto kategoriích pensistských vyznati. A byla-li nespravedlnost v rozdělení jednotlivých kategorií pensistů, tedy byla daleko větší nespravedlnost ještě v jednotlivých případech u pensistů. Svého času podali jsme iniciativní návrh, dr Lukavský a já, tisk 23 sněmovní, kde jsme uvedli přímo, jak kontrastují některé případy u novopensistů a staropensistů. Na př. podúředník u staropensistů měl pense 9.906 Kč, u novopensistů 11.700 Kč, zřízenec staropensista 10.110 Kč, novopensista 14.400 Kč, četnický okresní velitel staropensista 13.802 Kč, novopensista 20.310 Kč, uředník býv. IX. hodn. třídy 16.012 Kč, novopensista 24.000 Kč. A stejně to bylo v VII., kde byl rozdíl 9.000 Kč, a v VI. hodn. třídě byl rozdíl tak velký, že staropensista měl 26.610 Kč, novopensista 39.000 Kč!