Účelnou regulací Dyje, Moravy i přítoků i retenčními nádržemi bude v jihomoravském úvalu získáno kolem 60.000 ha úrodné, velmi kvalitní, naplavené půdy na Moravě i na Slovensku. Tam, kde luka stávají se bezcennými, poněvadž rodí většinou kyselé traviny a rákos, kde nejlepší a úrodná prsť pokrývá se bezcennými keři, bude po regulaci toků možno kraj proměniti v nejúrodnější pole a nejkrásnější zahrady. Kde po celé jaro i léto zahnívají tůně, pařeniště to obtížných komárů, budou vybudovány zdravé břehy, pokryté zelení zahrad i polí. Československo nesmí zahoditi tu velikou možnost, získati v jihomoravském úvalu nové žírné lány, hektary orné půdy a ozdraviti celý kraj, zejména když v posledních letech zkoušky prokázaly, že půda a podnebí tamní je schopno roditi prvotřídní a nejušlechtilejší druhy ovoce, meruňky, jablka, hrušky, víno, zeleninu, zvláště výborný květák, u něhož počíná se organisovati racionelně výroba i vývoz, zvláště v okolí obce Hrušek. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Republika trpí v povodí dolní Moravy škodu dvojí: jednak přímo povodněmi a jednak ztracenými možnostmi, jež bude možno získati, jakmile toky budou upraveny a vodám určí se pevná dráha odpadu. Znehodnocuje-li se výnos hospodářských pozemků na 1 ha průměrně ročně o 200 Kč, pak průměrné znehodnocení na ploše mezi Rohatcem, Mušovem a Sekulemi možno odhadnouti pravidelně nejméně na 5 mil. Kč ročně. Jakákoliv meliorace pozemků na jižní Moravě i přilehlém Slovensku je za dnešního stavu naprosto nemožná. Jaké škody trpí komunikace, ukazuje tento případ: Silniční výbor opravil svého času po povodni silnici Lanžhot-Brodsko a u Mor. Nové Vsi nákladem 40.000 Kč. Za 2 měsíce poté byla silnice znovu protrhána a zničena tak, že nová oprava vyžádá si nových 100.000 Kč. Že takovým stavem pravidelné silniční spojení Moravy a Slovenska je znemožněno, je nepochybné.

Z těchto vážných důvodů volá celá jižní Morava po úpravě toku Moravy, Dyje i přítoků už po několik století. Tak na př. moravští stavové zemští usnesli se už ve století XVI. na regulaci Moravy, k úpravě nedošlo z nedostatku finančních prostředků. Projevy pro melioraci konány byly za posledních let zvláště po zátopách r. 1925 a 1927 v Břeclavi a na Slovensku v Bratislavě, kde starostové obcí dožadovali se konečného vyřešení těchto melioračních a regulačních projektů. Je tedy přání obyvatel po úpravě více než tři sta let staré, ale za rakouské nadvlády nedošlo žádoucí odezvy, spíše naopak. Ze státních prostředků, jež Rakousko věnovalo na regulace a vodní stavby, dostalo se Moravě za celou dobu trvání Rakouska až do r. 1899 pouhých 638.000 K. Ale ani v prvních letech republiky nepodařilo se nám obrátiti pozornost vlády a sněmoven k vodohospodářským potřebám Moravy a v rozpočtu státním na vodohospodářské záležitosti byla položka pro Čechy 56 mil. Kč, kdežto pro Moravu jen 6 mil. Kč. Také býv. Uhry neprojevily mnoho zájmu na regulaci Moravy - vždyť šlo o kraj, obývaný Slováky. Zájem Rakous nebyl rovněž valný, neboť vody vylévají se více a poškozují území slovenské. Za Rakouska zdrželo se provedení regulací také tou zajímavou okolností, že projekty regulační ukázaly se naprosto nesprávně vypracovány. Na trati řeky Moravy od Rohatce mělo míti koryto Moravy šířku 48 m, v trati podél uherských hranic mělo míti koryto šířku dna pouze 19 m, takže řečiště, které na spodním toku mělo se rozšiřovati, zúžovalo se na méně než na polovici. Zato vody měly býti sevřeny inundačními hrázemi, zvýšenými o 1 1/2 metru. Ve skutečnosti takové koryto by nepojalo ani jednu třetinu vodních mas. Konečně projekt byl přepracován; mezitím stará říše se rozpadla a provedení projektu jedinečně nutného, užitečného a ve svém významu grandiosního připadlo republice Československé. Od ní obyvatelstvo právem očekává, že jeho životním potřebám věnuje více zájmu, zejména když se úplně kryje se zájmy státu.

To, co se na regulaci Moravy až dosud podniklo se strany republiky, jsou úpravy spíše jen dílčí než soustavné uskutečňování projektu, jenž má vésti nejen k melioraci zemědělského kraje, nýbrž i k výstavbě vodních cest, důležitých pro dopravu naši i mezinárodní.

Nelze ovšem popírati, že veliký význam meliorační pro dolní tok Dyje bude míti naše největší vodní nádrž u Vranova, s jejíž výstavbou právě bylo započato ve velkém slohu a jež bude velikým regulátorem vod na dolní Dyji. Proniká vědomí, že proti katastrofálním zátopám a placení škod za ně je nutné se brániti nejen regulacemi břehů, nýbrž také retenčními nádržemi, z nichž vranovská na Dyji je nejdůležitější. O účelnosti regulace samé jsou pochybnosti; za povodní značně se rozrušuje regulační zdivo a proto nutno regulaci kombinovati s retenčními nádržemi.

V tom směru požadujeme, aby ministerstvo veřejných prací i zemědělství svůj program vodohospodářský i meliorační na rok 1930 a další léta nejen splnilo, nýbrž s ohledem na uvedené škody a katastrofy pro Moravu podstatně rozšířilo. Je nezbytné, jak ministerstvo samo uznává, aby vodní nádrž v Luhačovicích byla ukončena ještě letos a aby byla provedena regulace dolního toku řeky Olšavy. Olšava, Dřevnice a Velička jsou dravé toky, které spádem svých vod s Bílých Karpat do Dolnomoravského úvalu za povodní působí škody nejen ničením úrody a odplavováním úrodné prsti, ale v mnohých případech i odnášením celých domů. V náhradu vody zanášejí úrodná pole i luka jen štěrkem.

V programu ministerstva zemědělství na rok 1930 je zahájení jednání o projektu retenční nádrže v povodí Dřevnice, Nedašovského potoka, Návojské vody, Nivnického potoka a Olšavy na Uh. Brodsku. Vítáme tyto počiny a žádáme za urychlení technického jednání i staveb na tocích: Radějovce, Veličce, na potocích v Polešovicích a v Nové Vsi.

Ale s těmito úpravami musí stejnoměrně pokračovati práce regulační na dolním toku řeky Moravy. Až dosud regulovalo se hlavně v toku vyšším, zkracovaly se cesty přítoků Moravy a tím se dosáhlo, že zátopy dosáhly nebývalých rozměrů. Úspěch regulace vyžaduje jednotného a stejnoměrného provádění prací dolního toku Moravy i v přítocích, u nichž nejlepším opatřením vedle regulace jsou retenční nádrže. Pokud vyskytovaly se překážky pro obtíže zdlouhavého jednání mezi našimi úřady a Rakouskem, doufáme, že předloženým návrhem smlouvy budou rychleji odklizovány a také technické práce budou postupovati rychleji.

Vítáme, že podle předložené smlouvy je také zajištěna možnost úpravy řečiště Moravy a Dunaje pro projektované plavební spojení mezi Dunajem a Odrou. Tato úprava má se díti jednak kanalisací koryta, případně změnami řečiště oproti klikatému toku dnešnímu. Chceme věřiti, že republika uskuteční ony projekty a stavby vodohospodářské, jež byly z části připraveny už v bývalé monarchii a jichž řešení po převratu uzrává. V tom směru stále oživuje veliká myšlenka prof. inž. Smrčka, jenž již léta upozorňuje, že naše země se svým průmyslem a obchodem potřebuje především přístupu ke světovým trhům, k moři. Pomůckou k tomu mají býti naše toky, ovšem náležitě upravené. Proto považujeme za velmi žádoucí, aby už dnes regulace Moravy i stavba autostrád děla se s ohledem na příští průplav Dunajskoodersko-labský, podle trass vyhledaných jmenovaným technikem, jenž tomu dílu věnoval mnoho vzácné píle a iniciativy. (Předsednictví ujal se předseda Malypetr.)

Tyto všechny úkoly ovšem vyžadují, aby tyto vodohospodářské projekty byly zajištěny finančně, technicky i právně. Proto považujeme za jeden z nejnaléhavějších úkolů této vlády a parlamentu, aby byl ústavně projednán s urychlením nový vodocestný zákon, jenž by zjednal finanční, technický i právní základ pro vodní stavby, jež republika v zájmu svého rozvoje vybudovati musí, to jest pro splavnění řek, stavbu údolních přehrad, pro lepší využití vodních sil, a aby bylo též pamatováno na průplavy, když se zajistí jejich rentabilita.

Podle našich informací jest osnova zákona o takovém státním fondu připravena a stanoví program i finanční úhradu pro vodocestné práce na léta 1930 až 1941. Je to jedna část fondové úpravy našeho vodního hospodářství, jež se přimyká k osnově o fondu pro vodohospodářské meliorace. Jest žádoucí, aby osnova ta byla předložena k ústavnímu projednání.

Předložený vládní návrh na ratifikaci smlouvy mezi Československou republikou a Rakouskem považujeme za krok, jímž může býti pracovní postup na regulaci Moravy i přítoků urychlen, a poněvadž jde o životní potřebu celé jižní Moravy, vítáme sjednanou smlouvu a budeme pro její schválení hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výborům předlohy dnes tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi.

Navrhuji proto podle usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala za 10 minut, t. j. ve 2 hod. 45 min. odpol. s

Nevyřízené odstavce 7 až 9 pořadu 46. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.