Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Čižinské, Kopeckého a soudr.:

Osnova tisk 391 znějž:

o státní podpoře nezaměstnaných dělníků pracujících omezeně a propouštěných vojínů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Každý nezaměstnaný a omezeně pracující dělník, soukromý i veřejný zaměstnanec má po celou dobu trvání nezaměstnanosti nebo omezené práce nárok na podporu z prostředků státních a to bez ohledu, je-li organisován odborově či nic, bez ohledu na druh a charakter jeho práce zejména i tenkrát, je-li jeho práce tak zv. sezonní a bez ohledu na stáří a pohlaví.

Podpora podle § 1 se vyplácí ve výši posledně dosažené plné mzdy resp. ve výši rozdílu mezi poslední plnou dosaženou mzdou a výší zkrácené mzdy v době omezené zaměstnanosti od prvého dne nezaměstnanosti nebo omezené práce.

O nárocích na podporu podle tohoto zákona rozhoduje výbor nezaměstnaných a omezeně pracujících dělníků, na jich schůzi zvolený.

Všem vojínům z řad pracujícího obyvatelstva (dělníkům, zaměstnancům, nižším úředníkům, drobným živnostníkům a zemědělcům atd.) propouštěným každoročně po vykonané presenční službě vojenské budiž vyplaceno:

a) jednorázová podpora na ošacení ve výši 1000 Kč,

b) podpora podle § 1 po celou dobu než si najdou zaměstnání a mohou plně pracovat.

Zákon tento vstupuje v platnost dnem 15. dubna a zrušuje se jím zákon ze dne 19. července 1928, č. 267 Sb. z. a n., tak zv. gentský systém.

Zákon tento provede min. soc. péče a ministr financí.

2. Doplňovací návrh posl. Kaspera a druhů ke čl. I:

Článek I budiž doplněn takto:

V §u 1, odst. 1 zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. budiž škrtnuto ustanovení "kteří podléhají povinnému nemocenskému pojištění", aby se nárok na podporu v nezaměstnanosti zajistil i osobám nepodléhajícím nemocenskému pojištění, zvláště domácím dělníkům, kteří podle poslední novelisace sociálního pojištění byli z povinného nemocenského pojištění vyloučeni.

3. Pozměňovací návrh posl. Greifa a druhů ke čl. I, § 1:

Čís. 1 v odst. 1 §u 4 zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., zní:

"Odborová organisace může ze závažných důvodů omeziti členská práva jednotlivých svých členů pouze na nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek k ní, a povinnosti takových členů přiměřeně upraviti. Při volbě organisace a zjištění příslušnosti k ní zaručuje se zaměstnancům plná svoboda."

4. Doplňovací návrh posl. Kaspera a druhů ke čl. I, § 1:

Čís. 1 v §u 4, odst. 1 má zníti:

"Při volbě organisace a zjištění příslušnosti k ní zaručuje se zaměstnancům úplná svoboda."

Ostatní znění odpadá.

5. Doplňovací návrh posl. Greifa a druhů ke čl. I, § 1:

Čís. 4 v odst. 1 §u 4 zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., měni se takto:

"Přiznání státního příspěvku musí býti vázáno na průkaz, že se nezaměstnaný marně
hlásil o vhodné a jeho poměrům a schopnostem přiměřené zaměstnání u veřejné nebo odborové zprostředkovatelny práce, která bude v tomto směru uznána za rovnocennou zprostředkovatelně veřejné, ihned, jakmile se stal nezaměstnaným a že se hlásil o podporu v nezaměstnanosti. Další vyplácení státního příspěvku je vázáno na průkaz, že se nezaměstnaný hlásil aspoň dvakráte v týdnu u veřejné zprostředkovatelny práce, u příslušného obecního úřadu nebo u odborové organisace, která zprostředkuje vyplácení státního příspěvku, leč by mu to bylo z vážného důvodu znemožněno."

6. Doplňovací návrh posl. Kaspera a druhů:

Čl. I budiž doplněn takto:

§ 5, č. 8 zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. budiž škrtnuto.

7. Doplňovací návrh posl. Kaspera a druhů ke čl. I, § 2:

§ 6, čís. 2 zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. zní:

"Kdo odmítl práci nabídnutou mu veřejnou nebo odborovou zprostředkovatelnou práce, a to práci vhodnou a přizpůsobenou jeho poměrům a schopnostem, ačkoliv nabízenou práci může vykonávati a práce není toho druhu, aby ohrozila jeho odbornou výkonnost nebo jí nedbala a ačkoliv je placena podle platného mzdového tarifu nebo podle sazeb obvyklých v místě, kde se má konati. Má-li nezaměstnaný přijmouti práci mimo místo svého pobytu, jest mu zaručiti bezplatnou dopravu do pracovního místa k nastoupení práce, jakož i bezplatnou dopravu zpět, nebude-li přikázané pracovní místo vyhovovati. Nezaměstnaný není povinen přijmouti práci v podniku, v němž jest stávka nebo výluka."

8. Pozměňovací návrh posl. Kaspera a druhů ke čl. I:

Místo odst. 1 a 2 §u 3 dlužno užíti slov:

§ 7 zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. má zníti:

"(2) Státní příspěvek se rovná u svobodných s jednoročním členstvím čtyřnásobku, u ženatých, vdovců a svobodných, majících členy domácnosti s členstvím rovněž jedno

ročním a u svobodných s členstvím nejméně pětiletým šestinásobku podpory, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz."

9. Pozměňovací návrh posl. Greifa a druhů ke čl. I:

§ 3 znějž:.

"§ 7, odst. 2 se mění a zní:

"(2) U ženatého člena nebo provdané členky, kteří prokáží alespoň jednoroční dobu členství v odborové organisaci, dále u svobodného člena nebo členky, kteří prokáží pětiletou dobu členství v odborové organisaci, činí státní příspěvek čtyřnásobek organisační podpory. Svobodné osoby, pečují-li o děti nebo o rodiče, kteří jsou úplně bez výdělku a kteří nedostávají žádné podpory, nebo o školou povinné sourozence, kteří jsou sirotky, žijí-li s nim ve společné domácnosti, dostanou po jednoroční době členství rovněž vyšší státní příspěvek."

§ 7, odst. 4 mění se takto:

"Státní příspěvek k podpoře, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace, nesmí býti nižší nežli 0.75 Kč denně, při čemž součet podpory a státního příspěvku nesmí převyšovati tři čtvrtiny poslední mzdy nezaměstnaného; oč tento součet převyšuje tři čtvrtiny poslední mzdy nezaměstnaného, o to se sníží podpora odborové organisace.

Z toho vyplývající větší zatížení státu budiž uhrazeno z úspor povstalých ze zavedení gentského systému a z případných škrtů vydání na vojenské účely."

10. Pozměňovací návrh posl. Kaspera a druhů ke čl. I, § 4:

§ 8 se mění a zní:

"Nárok na státní příspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému ode dne, kdy se o něj hlásil."

11. Pozměňovací návrh posl. Greifa a druhů ke čl. I, § 4:

§ 8 se mění takto:

"Nárok na státní příspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému ode dne, kdy se o něj hlásil, trvá-li nezaměstnanost aspoň šest dní."

12. Pozměňovací návrh posl. Kaspera a druhů ke čl. III:

Odst. 1 nechť zní:

"(1) Člen odborové organisace, který ještě nenabyl nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace nebo nárok na podporu a státní příspěvek podle tohoto zákona již vyčerpal a který následkem déle trvajících nepříznivých poměrů na trhu práce (mimořádná nezaměstnanost) jest bez své viny nezaměstnaný a tím ohrožen na výživě své i své rodiny, má nárok na mimořádnou podporu po celou dobu nezaměstnanosti."

Odst. 2 budiž změněn takto:

"(2) Náklady této mimořádné podpory hradí úplně stát. Výše podpory řídí se podle podpory příslušející nezaměstnanému podle jeho odborové organisace. Tato podpora budiž vyplácena prostřednictvím organisace. Ministerstvo sociální péče nechť také na tuto podporu poskytuje odborové organisaci přiměřené zálohy."

Budiž doplněn odst. 4:

"Mimořádná podpora, o které se zmiňuje odst. 1, platí i pro všechny osoby mající nárok podle nynějšího zákona, které pracují méně než 32 hodin v týdnu a jimž se má podpora vypláceti na útraty státu ze zvláštního fondu, jejž k tomuto účelu dlužno vytvořiti, a to poměrně podle počtu dnů nezaviněně promeškaných."

13. Resoluční návrh posl. Greifa a druhů:

Vláda se vybízí, aby co nejdříve podala Národnímu shromáždění návrh zákona o povinném pojištění proti nezaměstnanosti.

14. Resoluční návrh posl. Greifa a druhů:

Ježto dosud platná zákonná ustanovení v posledních letech zvláště těžce postihla odborové organisace textilních dělníků, vláda se vybízí, aby doplatila odborovým organisacím textilních dělníků jednorázovou výpomoc ve výši 30 Kč za každý případ nezaměstnanosti vyúčtovaný od 1. dubna 1925.

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru soc.-politického, panu posl. Tayerlovi.

Zpravodaj posl. Tayerle: Slavná sněmovno! Rozprava, která byla vedena o návrhu předloženém výborem soc. politickým, dokázala dostatečně, o jak důležitou věc jde. Většina řečníků shodovala se v tom, že ovšem sněmovna nemůže se spokojiti s řešením pouze podpory v nezaměstnání, nýbrž že zejména musí také věnovati pozornost zaopatření pracovní příležitosti. Chtěl bych proto při této příležitosti upozorniti zvláště na to, aby státní správa (Výkřiky komunistických poslanců.) toho dbala a aby zejména tam, kde dnes v době pokračující, resp. stoupající nezaměstnanosti jde o zajištění práce, nezdržovala práce veřejné, které by poskytovaly zaměstnání.

Poukazuji tu na př., že chystá se stavba budovy státního pozemkového úřadu, která si vyžádá nákladu asi 25 mil. Kč, tedy budovy, která by jistě poskytla značné zaměstnání stavebním živnostem, stavebnímu dělnictvu, které zvláště je postiženo dnešním poklesem stavebního ruchu. Vládou jsou všechny potřebné zásady schváleny, kontrolní úřad vyslovil svůj souhlas, věc však uvázla v ministerstvu financí a veř. prací. Není přece v zájmu státu, aby vyplácel podpory tam, kde je možno zaopatřiti dělnictvu práci. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Upozorňuji proto na tento případ a mám za to, že jistě dojde pozornosti a že bude učiněno vše, aby co nejdříve mohlo býti s prací započato. Upozorňuji na to jako na charakteristický doklad, a mám za to, že je nutno připraviti řadu nouzových prací, chceme-li předejíti většímu nebezpečí.

Také pan kol. Chloupek poukázal na to, že prací musí se dávati zaměstnancům chléb. Ovšem chtěl naznačiti, že nevidí správné řešení problému v úpravě podpor, která je předloženou osnovou navrhována. Jest zajímavo, že se tu, alespoň do jisté míry, scházejí právě komunističtí poslanci, kteří mluví proti gentskému systému, s pány na druhé straně, kteří stejně potírají tuto podporu nezaměstnaných z veřejných prostředků.

Pan kol. Chloupek, který se vyslovil pro ochranu (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) zájmů zemědělství a dokonce zemědělského dělnictva, neměl by při řešení problému nezaměstnanosti zapomínati, že mezi zemědělstvím a průmyslem je stálá souvislost již proto, že mnoho malých rolníků, domkářů a chalupníků na venkově hledá v průmyslu práci a zaměstnání, poněvadž by se v zemědělství neuživili. Proto také doufám, že zemědělství nebude v žádném případě svými požadavky podlamovati pracovní příležitost, která se naskytuje právě tím, když oba tito činitelé našeho hospodářského života, jak zemědělství, tak průmysl, naleznou cesty, kterými by příležitost k zaměstnání povznesly a nikoliv zeslabily.

Jestliže se posl. Chloupek domnívá, že státní příspěvek byl stanoven příliš vysoko má činiti nejvýše 18 Kč, kdežto zemědělský dělník průměrně požívá mzdy jen 11 Kč - je to doznání právě nízké mzdy, je to doznání, jak nedostatečné máme mzdové poměry a jak je právě v zájmu stoupající spotřeby, v zájmu odbytu zemědělských výrobků nutno, aby tyto mzdové poměry byly upraveny, aby byla zvýšena naše nejnutnější spotřeba, poněvadž by tím získalo nejen zemědělství, nýbrž i průmysl.

Je přirozeno, že není námitek, naopak, že zemědělské dělnictvo uvítá, když řešení soc.-politických věcí v této sněmovně bude upraveno tak, aby zemědělský dělník z toho něco měl. V tomto případě, při řešení osnovy zákona o státním příspěvku v nezaměstnání, měří se stejně dělníku zemědělskému jako průmyslovému (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.), poněvadž se činí státní příspěvek odvislým od podpory, kterou poskytuje jeho odborová organisace. Jestliže snad v určitých případech byl podíl zemědělského dělnictva na našem soc.-politickém zákonodárství snížen nebo dokonce omezen, musili bychom se tázati, kdo tento podíl snížil?

Nepokládám také za správné argumenty, které žádají důkladnější kontrolu nad odborovými organisacemi. Odborové organisace se kontroly neobávají, naopak si jí přejí, poněvadž samy ve svém zájmu musí dobře hospodařiti s prostředky, které jim jsou členstvem svěřeny a pečují o to, aby byly vždy věnovány svému účelu. Ovšem mluví-li se o kontrole, musíme míti na mysli kontrolu celého státního hospodářství, nejen kontrolu nad korunami, které eventuelně stát ve státním příspěvku bude nezaměstnaným vypláceti, nýbrž i nad podíly, kterými se zúčastní ostatní činitelé v našem státě na státním hospodářství a jeho výdajích.

Gentský systém, pravda, rozděluje dělnictvo na organisované a neorganisované. O tom bylo zde již hovořeno. Ale nedělá to gentský systém, nedělá to zákon sám, nýbrž dělají to dělníci sami, resp. zaměstnanci, zvláště ti, kteří pány z levice jsou za to ještě chváleni, že popírají své organisace a nestarají se o své zajištění. Vždyť právě tato vlastní starost odůvodňuje teprve náležitě jejich mravní nárok, aby se také o ně starala společnost. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Návrhy, které byly předloženy zejména pány komunistickými poslanci, kteří tu kritisovali předloženou osnovu, nemohou činiti nárok na vážnou kritiku. Nejsou myšleny vážně. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Návrhy na vyplácení plné mzdy jsou míněny čistě demagogicky. Když se zde stále tvrdí, jak se Rusko stará o své nezaměstnané, dovolím si podle úředních dat poukázati na toto: V Rusku je měsíční podpora podle posledních zpráv rozdělena na 3 skupiny a činí v našich penězích: V prvé 216 až 486 Kč; ve druhé 162 až 360 Kč a ve třetí třídě 126 až 270 Kč měsíčně. Je-li toto plná mzda ruských dělníků, pak mám za to, že je velmi nízká. Ale nyní, prosím, abychom si ještě všimli (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.), že v první, tedy nejvyšší třídě podpory je pouze 19% podporovaných, ve druhé třídě 22% a v nejnižší 58%! Tato čísla mluví za ostatní. Srovnáme-li je s tím, co náš zákon má dávati nezaměstnaným, nemusíme se za to nijak styděti. Někteří páni kolegové, kteří zde stále pokřikují, neměli snad ani času, aby si návrh pořádně přečtli. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Podle toho, co návrh předpokládá - vezmeme-li jen přibližně nejnižší průměrnou podporu, která se v našich odborových organisacích vyplácí - činí tato podpora 4 Kč a státní příspěvek v takovém případě 12 Kč, t. j. celkem 16 Kč denně, čili šestkrát tolik 96 Kč týdně. Tato podpora se při rodině nebo při delším členství zvyšuje na 20 Kč denně, t. j. 120 Kč týdně. Bohužel musím konstatovati, že mzda v našem průmyslu je 150 až 200 Kč v největší části případů, ba že jsou v průmyslu také mzdy i při celotýdenní práci, které činí jenom 90, 100 až 120 Kč. Tato čísla dokazují, že s naší strany bylo učiněno vše, čeho je třeba, aby nezaměstnaný dělník netrpěl hladem, aby dostával podporu, která mu právem patří.

Jestliže se stále mluví o tom, že nárok na podporu mají jenom odborově organisovaní dělníci (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Stivín zvoní.), pak poukazuji znovu k tomu, že také v Rusku mají nárok jenom členové odborových organisací, a že také v Rusku nevolí žádné výbory nezaměstnaných, kterým by svěřovali vyplácení podpory, nýbrž naopak, pověřují odborové organisace k výplatě a kontrole podpor. (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Bojovnost odborových organisací je prý podlomena gentským systémem. Tuto frási vyvracejí nejlépe fakta. Tato fakta dokazují, že nejlepším ochráncem a zastáncem dělnictva jsou ty odborové organisace, které jsou nejdokonaleji svými podporami vyzbrojeny. Právě průmyslové svazy, které založila komunistická strana v poslední době, nechtějí státního příspěvku, poněvadž dělají z nouze ctnost, neboť nejsou s to, aby vyplatily aspoň nejnižší podporu, kterou každá jiná, sebe slabší organisace může vypláceti.

Ale, když pánové stále tak křičí a útočí proti gentskému systému, tak se musíme přece jenom ptáti (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Stivín zvoní.), proč se komunističtí redaktoři a novináři, kteří jsou členy žurnalistického syndikátu, podílejí na výhodách gentského systému? Dokazují tu jenom, že úpadek a neschopnost, která se jeví v jejich odborových organisacích, zakrývají prázdným radikalismem. (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Odborové organisace jsou vám, pánové, jenom nástrojem politické agitace, což vede ovšem jen k jejich tříštění, k jejich oslabení, a rozdrobené hnutí odborové je pak neschopno jak podpory, tak také řešení problému nezaměstnanosti, který jest ještě mnohem důležitější.

Pan kol. Štětka (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Stivín zvoní.) prohlásil, že hospodářská krise je důsledkem anarchie. Dobře. I my pravíme, že nezaměstnanost je plodem neuspořádané výroby a nesprávně rozdělené spotřeby. Ale kdo hlásá destrukci? Kdo vlastně podporuje ještě tuto anarchii, kterou moderní kapitalismus do výroby vnesl? Ani jeden positivní návrh tu nepadl k řešení nezaměstnanosti, o kterém by mohlo býti vážně jednáno, pouze nadávky a snižování socialistických stran. Nezaměstnanost se nerozřeší prázdnými resolucemi, jen zvýšená příležitost pracovní, kterou budeme moci opatřiti, posiluje dělnictvo a zaměstnance. Jinak ženete vodu na mlýn jenom reakci. Ostatně mluvíte-li o bojovnosti odborových organisací, je třeba poukázati jen na stávky, které byly s vaší strany podnikány, na př. v Oloví stávka sklářů a textiláků minulého roku anebo 4týdenní stávka horníků na Kladně, ve které jste po 4 týdnech nezískali pro dělnictvo ani tolik, co bylo původně dobrovolně nabízeno. To jsou fakta, která dokazují, která odborová organisace je vlastně bojovnou. Neděláme stávky proto, abychom jen rozrušovali hospodářský život a je prohrávali. Tím bychom vlastně posilovali (Výkřiky poslanců komunistických a něm. soc. demokratických poslanců.) společného odpůrce. (Hluk trvá.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Tayerle (pokračuje): Pan kol. Procházka v poslední chvíli řekl také, že chválíme racionalisaci. Nechválíme, nýbrž pouze konstatujeme, pokud tento výrobní pokrok stává se nebezpečím pro dělnictvo, a usilujeme, abychom právě vlivem odborových organisací jej nezastavili, pokud je skutečně pokrokem, ale pro dělnictvo, pro zaměstnance využili. Ostatně poukazuji na slova vůdce odborových organisací ruských Tomského, který prohlásil na jednom ze sjezdů všeodborových, že racionalisace v Rusku jest věcí kultury a hospodářského rozvoje Ruska.

Z rostoucích práv dělnické třídy roste i odpovědnost. (Hluk trvá.) Odpovídá také sama za sebe a v tom spočívá úkol i odborového hnutí, že nemůže a nesmí pouze kritisovati, nýbrž také spolupracovati a ovšem i spolurozhodovati. Negací podporujete jen své odpůrce, negací podporujete právě vy jen útoky reakce. To dokazuje konečně i útěk vašich (Hlučné výkřiky poslanců komunistických a něm. soc. demokratických.) předních propagátorů na druhou stranu, na docela opačné pole. Jakou máte důvěru mas a jakým právem můžete mluviti proti gentskému systému, dokazují nejlépe poslední volby na Kladně jen jako jedna z ukázek, které se projevují v odborovém hnutí. Úpadek hlasů, pokles vašich zástupců v závodních výborech je nejlepší odpovědí na všechny vaše nadávky a útoky, kterými postihujete odborové organisace.

Proto také pokládám za zbytečné (Hluk trvá. - Místopředseda Stivín zvoní.) podrobně se zabývati vývody s vaší strany, poněvadž nejde o kritiku věcnou, o positivní rozbor, nýbrž jedině a pouze o nadávky. (Hluk trvá.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid. (Trvalé hlučné výkřiky poslanců komunistických a něm. soc. demokratických.)

Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Tayerle (pokračuje): V rozpravě bylo poukazováno na určité obtíže, jež vznikly odborovým svazům ze čl. II, neboť odborový svaz měl by podle odst. 2 doplatiti vybíranou podporu podle dosud platných předpisů a pak ihned dále prodloužiti a vypláceti ji podle odst. 1 článku II, aniž by nalezl úhradu pro tuto prodlouženou podporu. Článkem II chce se právě přijíti vstříc odborovým svazům tím, že státní příspěvek nevyžaduje plné dosavadní denní podpory. Není však námitek, vyhovuje-li to lépe odborovému svazu, aby se ihned přizpůsobil a členům podporu vybírajícím upravil podle nových pravidel a tím se přiblížil ustanovení čl. I i pro tyto členy. Tomu odpovídá čl. V, který váže státní příspěvek na podmínku, že se organisace přizpůsobí změněným předpisům. Podle něho může tudíž organisace ihned dosavadní podporu snížiti, aby ji prodloužila podle nových předpisů. Takové opatření bude jen úkolem správním.

Byla také žádána úprava správního příspěvku. I ve výboru soc.-politickém bylo o tom jednáno. Byly navrženy resoluce, jež byly postoupeny ministerstvu soc. péče, neboť nelze přehlížeti, že vysoké správní náklady spojené s účtováním a kontrolou vypláceného státního příspěvku, vyžadují také vyššího uznání a ocenění státní správou. Poukazuji při tom jen na zatížení, které vzniká odborovým svazům i z poštovného, poněvadž je nutno posílati členské knížky ke kontrole a musí býti z této knížky placeno dosti vysoké poštovné jak do ústředí, tak i zpět. Z toho důvodu upozorňuji na tyto stesky a přání, které byly projeveny ve výboru soc.-politickém.

Doporučuji návrh výboru soc.-politického k přijetí slavné sněmovně. Návrhy, které byly předloženy a které mají změniti návrh výboru soc.-politického, a byly právě přečteny, nemohu doporučiti, poněvadž neodpovídají podstatě a intencím zákona. Odhlasováním návrhu umožní sněmovna jen dokonalejší péči o podporu nezaměstnaných. Znovu poukazuji, že je nutno soustavně a trvale řešiti problém produktivní péče o nezaměstnané, v níž je obsažena jak regulace trhu pracovního, tak zvláště opatření pracovní příležitosti. V součinnosti a účelném uplatnění produktivních sil, v rozšíření výroby, ve vzestupu spotřeby najdeme nejlepší rozřešení problému nezaměstnanosti a tím také veřejné podpory našich nezaměstnaných. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, panu posl. Fr. Svobodovi.

Zpravodaj posl. Fr. Svoboda: Slavná sněmovno! Při projednávání osnovy, vztahující se k státnímu příspěvku k podpoře nezaměstnaným, byla zde přednesena řada námitek. Jsme si vědomi, že ani tento zákon není plně dokonalý a že svým obsahem není plně uspokojující. Jsme si vědomi, že ze soustavy podporovací musíme se záhy dostati také jednou k soustavě pojišťovací, aby řešení podpor v nezaměstnanosti opravdu spočívalo na pevných, jistých a uspokojujících základech. Ale, velectění pánové, kteří tak hodně hlasitě pronášíte námitky proti gentskému systému, vy byste se měli bíti v prsa jako hříšníci, kteří se dopouštějí velikého provinění proti dělnictvu a proti členstvu, které vám věnovalo důvěru. (Různé výkřiky komunistických poslanců.)

Pánové! Dám proti vám mluviti vlastnímu vašemu tisku. "Rudé Právo", které vyšlo v pátek, dnes týden, přináší zprávu o konferenci brněnských kováků, jak říkáte, proti galovštině a pro linii rudých odborů. Je tu zpráva o konferenci, kde referoval váš odborový tajemník Kolský. Ten tam zavrhoval principielně gentský systém, ale v resoluci kterou doporučil a která tam byla přijata, ke konci se praví: "Do doby, než bude skončena diskuse o gentském systému a rozhodne svazový sjezd, nechť se vyplácí podpora organisační a státní. Jelikož jsme si vědomi těžké nynější situace Svazu, doporučujeme členům Svazu dělnictva v kovoprůmyslu na Brněnsku, aby věnovali část, která připadá na organisační podporu, po zaplacení členského příspěvku, zbytek ve prospěch bojovného fondu svazu". (Slyšte!)

Pánové! Co to je? Vy máte zájem na podpoře nezaměstnaných (Hluk. - Místopředseda Stivín zvoní.), ale nechcete jim dáti, co jste povinni dáti jim podle statutu vašich odborových organisací.

Zde mám druhý doklad proti vám. V Boskovicích na Moravě, kde právě v pátek minulý týden referoval váš nově ustanovený tajemník kovodělníků Kapoun, byl přijat na schůzi zajímavý návrh: Aby odborové organisace komunistické získaly státní příspěvek na podporu nezaměstnaných podle gentského systému, proti němuž vedly v poslední době odmítavý boj, a samy vzhledem k prázdným pokladnám byly zbaveny povinnosti vypláceti nezaměstnaným vlastní povinnou část, každý člen, jemuž podpora bude přiznána, obdrží pouze obnos připadajícího státního příspěvku, na nevyplacený zbytek vydá fingovanou potvrzenku o jeho příjmu.

Pánové! Vy se dovoláváte lepšího, uspokojivějšího upravení podpor nezaměstnaných, ale sami jdete tak daleko, že místo poskytování organisačních podpor nezaměstnaným žádáte, aby nezaměstnaní podporovali vaše zkrachované odborové organisace. Pánové, jaká je to politika, která takto troufá si předkládati své specifické požadavky nezaměstnanému členstvu? My dáváme svým členům, i jiné odborové organisace dávají, co jim podle statutu přísluší, a vy jim to nechcete dáti, vy jim to nemůžete dáti, proto vás vede v pravém slova smyslu nenávist proti gentskému systému.

Ale, velectění pánové, mám zde pro vás ještě třetí doklad, který je stejně charakteristický (čte): "Funkcionář polbyrácké organisace stavebních dělníků v Chabařovicích (Fr. Kassel, Chabařovice, Kreuzgasse 100) psal komunistickému sekretáři Königovi (Obvodní sekretariát polbyráckých odborů v Ústí n. L.) o zaslání organisační knížky a žádal vysvětlení, jak je to s podporou podle gentského systému. Obdržel na tento dopis odpověď, která vysvětluje velmi mnoho. Zní: "Ústí n. L., 2. dubna 1930. Vážený soudruhu Kassele! Sděluji Ti, že máme povolení k vyplácení státního příspěvku, ale z nedostatku peněz nemůžeme tento vypláceti. Řekni těm lidem, aby se toho zřekli, to jest revoluční jednání. Jestliže však nechtějí, pak nechť jdou k reformistům. Tedy to nezáleží na nás, ale na prázdné pokladně. Můžeš dávati peníze, když žádné nemáš? Pro knížky si přijď, neboť peníze nám nestačí ani na poštovné. Práci čest! König." Velectění pánové! (obrácen ke komunistickým poslancům) Po těchto dokladech je zjevno, jakými motivy jste vedeni, když útočíte na podstatu a zásady gentského systému! Vy jste prostě prohospodařili hřivnu dělnické důvěry a prohospodařili jste také částky svěřené vašimi odborovými členy ve vašich odborových organisacích. Nebudeme se s vámi příti. Nejbližší budoucnost ukáže, na čí straně je pravda. Ta také ukáže, že vaše taktika a politika v odborech je zločinná, že dělnictvu neprospívá, nýbrž škodí. Ale sami si vystavujete opravdu nejsmutnější vysvědčení, jestliže v těžké době průmyslové a provozní krise, místo co byste členy svých organisací podporovali, žádáte ještě podporu od nich. V tom je vaše veliká slabost, tím horší a tím trapnější, že při těch motivech říkáte: "My nechceme podpůrnictví, nýbrž bojovné odborové organisace!" - Jaká pak bojovnost, když v pravém slova smyslu jste neschopni boje a zápasu, poněvadž nejste k těmto velikým zápasům náležitě vyzbrojeni také po stránce finanční, jak to je žádoucno?

Ale velectění, škoda ztráceti slov. To, co chcete provésti při praktikování gentského systému, není nic jiného než podvod. Oni (ukazuje na komunistické poslance) chtějí získati pro své členy státní podporu, která se poskytuje jen k příspěvku nebo k podpoře organisační, ale tu organisační podporu nechtějí vypláceti - tudíž dopouštějí se tím v pravém slova smyslu podvodu.

Velectění pánové, již jsem naznačil, že my se budeme svědomitě starati, aby otázka podpor v nezaměstnání byla vyřešena lépe než tímto zákonem. Tento zákon považujeme za pokrok, ale ne za úplně uspokojivý a neřekli jsme v tomto směru také ještě poslední slovo. Chceme prostě více a lepší základnu, lepší podmínky a lepší zajištění podpor v nezaměstnanosti.

Jménem rozpočtového výboru mohu osnovu, jak vám byla k projednání předložena, rovněž doporučiti a zároveň doporučuji, aby pozměňovací návrhy byly zamítnuty. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Nebude-li námitek, odložím hlasování o tomto odstavci pořadu a přistoupíme k sloučenému projednávání dalších dvou odstavců. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž ke sloučenému projednávání dalších dvou odstavců, jimiž jsou: