Na konec tato fuse jest součástí celého lupičského plánu, který se nyní vůbec provádí proti pracujícím lidem. Proto jest také zároveň známkou těžké krise, kterou prodělává kapitalismus, známkou zhroucení stabilisace, na kterou byli kapitalisté a sociálfašisté tak hrdi. S takovouto špínou musí se pracovati, ministr financí musí se veřejně před celým světem státi zlodějem a lupičem, dnes musí již krásti peníze a veřejně je dávati bankám. Tak daleko věci došly, jinak si kapitalisté nemohou pomoci a takové věci dělají, zatím co zároveň novelují proti nezaměstnaným tento gentský systém. Na to jste velmi hrdi. Tu chcete dělníkům vypravovat, že jste provedli malé zlepšení, zatím co ministr dr Czech sám již v jedné řeči naznačil, oč jde. Jde o to, aby vůbec bylo umožněno odborově prováděti gentský systém. Nyní, v době velké krise, bylo by bývalo vůbec již nemožno prováděti gentský systém tak, jak byl zaveden. Žádná odborová organisace, ani která by měla přeplněné pokladny, nemohla by jej prováděti. Nyní to má býti organisováno tak, aby to mohly odborové organisace prováděti, neboť této gentské soustavy jest třeba ke zdeptání pracujících, aby se z odborových organisací staly fašistické státní orgány, aby odborové organisace byly oloupeny o možnost státi se bojovnými organisacemi. U reformistických odborových organisací nebylo by toho bývalo vlastně třeba, ty jsou již tak vedeny; ale v nich jsou také dělníci. Ti nemají míti možností, aby zahnali své vůdce a udělali z těchto odborových organisací odborové organisace revoluční, provede-li se tato sou stava skutečně. Odborová organisace, která provádí gentskou soustavu, nemůže býti bojovnou organisací, všechny finanční a organisační síly musí býti dány do služeb toho, aby se staly pojišťovnou pro stát atd. Pak přicházejí sociálfašisté a vysmívají se, že rudé odborové organisace nechtějí se zúčastniti tohoto padoušského kousku proti pracujícím lidem, že se z odborových organisací mají státi místo bojovných orgánů podpůrní orgánové státu. To se děje v téže době, kdy se činí průlom do ochrany nájemníků, v téže době, kdy se na celé čáře dělá politika zdražení, kdy se zavádějí agrární cla, kdy se mluví o dobyt čích clech a kdy se již opět na obzoru vynořuje nové clo, totiž clo na zeleninu, - co přijde potom, nevím - kdy státní zaměstnanci jsou podváděni, kdy mají býti zvýšeny sazby, kdy systémem dovozních listů, systémem žitného chleba atd., mají býti nejrafinovanějšími prostředky vyhnány ceny do výše, kdy se zhoršuje sociální pojištění, děje se to v téže době, kdy se na celé čáře zahajuje útok v podnicích, kdy se stupňuje racionalisace, která jest jednou z příčin nezaměstnanosti, kdy se však zároveň na celé čáře podniká mzdový tlak proti dělníkům a kdy se nyní na nejmenším člověkovi, ale co nejhrozněji a co nejpodleji ukazuje, co jest kapitalistický stát, kdy se několika dělníkům venku v koloniích strhuje střecha nad hlavou, při čemž se prohlašuje, že se chce něco učiniti pro bytovou nouzi, kdy to jde tak daleko, jako se stalo dnes, že obecní úředníci dostali rozkaz, aby těm, jimž dělnická pomoc s povolením magistrátu postavila několik stanů, tyto stany ukradli - a tyto stany byly jim skutečně také odňaty - takže opět musí přenocovati ve volné přírodě.
Tato fuse znamená . . . . (Výkřiky posl. Srby.) Na tuto akci můžete býti hrdi, jest to správná fotografie sociálfašismu, mohli byste si to dáti za rámeček, tak vypadáte, to jest váš obličej! Tím přicházím k nové charakteristice této fuse, která, jak jsem již řekl, znamená celou spoustu korupce, podvodu, zlodějství a zločinů. Ale věc jest proto tak zajímavá, že sama vláda vystupuje zde jako zločinec v čele sociálfašistů. Tato fuse se všemi proč a proto jest výsměchem, provokací, pobuřováním pracujících lidí, jestliže pro takovéto špinavé účely, jestliže na takovéto, dělnické třídě nepřátelské účely, jsou miliony, které jsou prostě ukradeny a jestliže pro to, čeho potřebují pracující lidé, není ani haléře, kdy se naopak všemi možnými prostředky vymačkávají z pracujících lidí miliardy. Konec konců každá věc má svou dobrou stránku a také tato fuse má svou dobrou stránku. Něco, co jest charakteristické a dobré, to jest znamení, to je symptom vadnutí, hniloby, rozkladu celé kapitalistické soustavy.
Říkáme pracujícím lidem, aby nevěřili, že jest to nějaká historka o několika kapitalistech, do které jim nic není. Jest to ohromná loupež spáchaná na pracujících lidech a znamená nejstrašlivější nebezpečí pro pracující lid, jest to část celé této soustavy, proti které musí pracující lidé bojovati a musí ji rozbíti. Především říkáme postiženým bankovním úředníkům - i když jde jen o malou část, jsou to pracující lidé - aby se postavili na obranu, aby bojovali, nikoliv sami, na to jsou příliš slabí, ale aby se včlenili do celé fronty pracujících lidí proti nebezpečí, které jim nyní hrozí. Žádají - jsou více než skromní, v době, kdy jsou ředitelům i dále vyplácena tato ohromná odbytná, zajištění a platy, podle mého mínění jsou velice skromní - pro mladší úředníky odbytné 150% až 400% ročního platu a pro starší úředníky řádné přeložení do výslužby a odbytné. Domnívám se, že by měli žádati, aby boj proti těmto věcem nebyl prováděn na jejich útraty, že nesmějí vůbec utrpěti žádnou škodu při těchto věcech. Za takovéto špinavé obchody, za takovéto zločince mají trpěti pracující lidé? Musí žádati, aby jejich příjem byl zajištěn, aby dostali zaměstnání nebo aby měli tak dlouho svůj příjem, než najdou přiměřené zaměstnání. Domnívám se, že všichni zaměstnanci, nejen ti, kteří budou vyhozeni, musí v tomto boji státi pohromadě a bojovati také proti racionalisaci, jak se nyní bude prováděti na jejich útraty, což znamená zhoršení jejich stavu. Při této racionalisaci nesmějí pomáhati, jak jim radí sociálfašisté a jak toho potřebují kapitalisté k jejímu provedení, nýbrž postaviti se této racionalisaci, která jest útokem na pracující lid, co nejostřeji na odpor. Musí se na konec včleniti do všeobecného boje pracujících lidí proti celé soustavě. Pracující lidé musí pochopiti, že celý tento systém musí býti zničen, musí nyní bojovati za chléb a práci, musí bojovati proti fašistickému úkladu ponechání a novelisace gentské soustavy, proti celé té racionalisaci, proti nebezpečí války a fašismu, který za všemi těmito věcmi vězí, na ochranu Sovětského svazu. Musí bojovati za politická práva, nesmějí si dáti vzíti právo na ulici, musí - utvořiti obranné formace, aby mohli bojovati s policií, s fašistickou policií, aby tato policie, aby četnictvo nebylo s to, aby je vyhnalo z ulice, aby vláda nebyla s to, aby je oloupila o shromažďovací právo a o právo na demonstraci, musí bojovati za svůj tisk, musí se připraviti na boj, který nás očekává za všechny tyto věci. Stojíme před volbami do nemocenských pojišťoven, máme před sebou důležité volby do závodních rad, máme před sebou 1. květen, kdy dělníci musí nastoupiti a ukázati, že jsou odhodláni bojovati proti této soustavě. A pracující lidé musí konečně bojovati pevně odhodláni, že tento celý systém rozbijí a vybudují stát proletářů. (Potlesk komunistických poslanců.) Kapitalistům se nepodaří zameziti všechny tyto věci svými fašistickými způsoby. Chtějí dokonce zabrániti, aby komunistická strana neřekla dělníkům, co jim má říci. Sociálfašisté pomohli nyní v Liberci zlodějům Neurathovi a Rungemu, aby kradli dokonce podle kapitalistických pojmů. Pánové sami prohlásili, že tiskárna časopisu "Vorwärts" jest vlastnictvím strany, to jim však nebrání, aby ukradli vlastnictví strany. Tu přijde policie pana dr Meissnera, pana dr. Czecha a těmto zlodějům ještě při krádeži pomáhá. Tato vláda chce censurou zabrániti, aby komunistická strana nemluvila k dělníkům. Naší straně téměř úplně zakázala tento článek. Dovolím si přečísti toto provolání, abyste viděli, co vláda zakázala (čte):
"Vzhůru proti oloupení pracujícího lidu o půl miliardy. Hlad nezaměstnaných - přes 400 milionů finančnímu kapitálu pro imperialistickou expansi a přípravu války. Dělníci a dělnice, pracující lide! Československý finanční kapitál v čele s hradem a vládou fašisticko-sociál-fašistické koncentrace začíná "řešiti hospodářskou krisi".
V době, kdy statisíce nezaměstnaných bloudí ulicemi, kdy se dělníci v továrnách s nuznou mzdou třesou pod racionalisačním karabáčem, že budou vyhozeni na dlažbu, v době, kdy pracující ženy s hrůzou vidí den ze dne pokračující zdražování všech potravin, kdy proletářské děti hromadně umírají tuberkulosou a nedostatečnou výživou, kdy sociálfašisté vyhazují nájemníky z bytů a kdy dávají kolonistům strhovati domky nad hlavou, v této době buduje imperialistická buržoasie a tento stát spojením tří bank novou velkobanku.
V době, kdy fašisté a sociálfašisté zamítají v parlamentě komunistické návrhy na podporu nezaměstnaných, kdy kapitalistický stát nemá peněz pro invalidy a staropensisty, pro státní zaměstnance a školství, pro nemocnice atd., vláda fašistů a sociálfašistů sanuje ze státní pokladny ztrátu půl miliardy Kč, kterou utrpěly tři spojující se banky hanebnými spekulacemi a tureckým hospodářstvím.
V době, kdy státní správa novými cly a nepřímými daněmi "musí" zdražovati chléb, mouku, maso, pivo a dělnické lístky, házejí sociálfašisté přes 400 milionů státních peněz do chřtánu finančnímu kapitálu. Kupují k dosavadnímu státnímu podílu 30 milionů Kč jmenovité hodnoty akcií dalších 75 milionů Kč jmenovité hodnoty bezcenných akcií. Dávají nové velkobance přes 300 milionů Kč ve formě "půjčky" na nízký úrok, která není nic jiného než zastřený dar.
Sociálfašisté dávají je z tak zvaného konsolidačního fondu, z přebytku rozpočtu, z peněz, které byly sraženy vám dělníkům z vašich hladových mezd, pro něž vám drobným rolníkům exekutor odvlekl poslední krávu z chléva, které byly na vás, státní zaměstnanci, "ušetřeny", jimiž vám všem pracujícím lidem zdražují chléb a cukr, mouku a maso, pivo a líh, všechny životní potřeby nepřímými daněmi a daní z obratu.
Sociálfašisté dávají je za zády parlamentu, této stále průhlednější kulisy diktatury finančního kapitálu, aby tam komunističtí poslanci nemohli odhaliti onen velký zločin, který jest páchán na pracujícím lidu a také proto, aby kapitalističtí konkurenti nedostali do rukou kompromitující materiál.
Sociálfašisté dávají je porušujíce cynicky vlastní občanský zákon, který dovoluje, aby se použilo peněz z konsolidačního fondu jen ke splácení přechodného státovkového dluhu. Dávají je bankám jako odměnu, že porušivše zákon, měly miliony vlastních akcií ve své pokladně.
Sociálfašisté dávají je používajíce nejvelkolepější korupce. Neboť ministr financí dr Engliš, který dává tento stamilionový dar z peněz, které byly vydřeny z pracujícího lidu, než se stal ministrem, byl správním radou spojujících se bank a až přestane býti ministrem, stane se guvernérem spojené velkobanky. Neboť akcie České komerční banky, které klesly na pětinu hodnoty, přejímá stát od zahraničních velkoakcionářů a správních radů této banky za plnou cenu. Neboť právě ti, kteří přivedli svými spekulacemi Komerční banku na pokraj úpadku, budou odměněni miliony a tučnými sinekurami, zatím co malí akcionáři ztrácejí své peníze a tisíce bankovních úředníků své zaměstnání.
A tato ohromná loupež, tato ohromná korupce se provádí proto, aby ze státních peněz bylo lze sanovati řadu zbankrotovaných kapitalistických podniků, aby byla urychlena kapitalistická racionalisace a koncentrace kapitálu v průmyslových koncernech tří slučujících se bank, aby vedle 1100 bankovních zaměstnanců bylo možno vyhoditi desetitisíce dělníků z jejich průmyslových podniků, aby se urychlila za pomoci velkolepé státní podpory imperialistická expanse na zahraničních trzích, která musí vésti na konec k imperialistické válce, aby pod vedením Škodových závodů za účasti Schneider-Creuzota byl zřízen velký státněkapitalistický trust zbrojařského průmyslu pro soustavnou imperialistickou expansi a přípravu imperialistické války - a konečně, aby si hradní křídlo buržoasie společně se sociálfašisty utvořilo finanční opěrný bod pro urychlený nástup k fašistické diktatuře.
Proto vám, dělníci, srážejí sociálfašističtí ministři daň ze mzdy. Proto vám, drobní domkáři, dávají do dražby vaše domky. Proto vám, proletáři, zdražují všechny potraviny. Proto musíte, nezaměstnaní, blouditi s hladem. Proto nemohou pro vás, kteří nemáte bytu, stavěti levných bytů. Proto vás, kolonisté, "ze zdravotních důvodů" vyhazují na čerstvý vzduch. Proto musíte, staropensisté, dále hladověti. Proto není pro vás, státní zaměstnanci, peněz na zlepšení platů, ba ani na 13. měsíční plat.
Buržoasie se spojuje, aby mohla lépe vésti boj proti pracujícímu lidu, aby mohla zostřiti boj o zahraniční trhy, aby mohla soustavně připravovati imperialistickou válku, aby mohla urychliti přípravy k vybudování surové fašistické diktatury.
A sociálfašisté hrají při těchto hanebných plánech úlohu hlavních urovnavatelů cest.
Pracující lid musí se tedy sraziti do jednotné bojovné fronty, aby mohl rozbíti tyto hanebné lupičské plány.
Pryč s lupičskou výpravou finančního kapitálu!
Pryč s malým hospodářským plánem ke zvýšení vykořisťování!
Pryč se zloději set milionů, které byly vydřeny z mozolů dělníků a rolníků!
Pryč s velkokorupčníky ve vládě!
Pryč s fašisticko-sociálfašistickou koncentrační vládou!
Svolávejte závodní schůze a odhalte před očima všech dělníků tyto skutečnosti, které vláda umlčela.
Zvolte v závodech akční výbory jednotné fronty!
Mobilisujte masy k odporu letáky a závodními časopisy!
Protestujte proti loupežné výpravě finančního kapitálu na nesčetných projevech a demonstracích!
Odpovězte mocnou demonstrací proletářské jednotné fronty dne 1. května pod vedením komunistické strany!
Chléb hladovějícím, práci nezaměstnaným, byt pracujícím, všechnu moc dělnické třídě!
Pryč s korupcí a s rozežraným kapitalistickým systémem!
Pryč s diktaturou finančního kapitálu!
[Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze
dne 2. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu
vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Taub (zvoní):
Slovo má dále p. posl. Petrovický.
Posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Je opravdu dnes nevděčným i nepopulárním mluviti s tohoto místa o bytových zákonech a o zákonu o stavebním ruchu. Jistě veřejnost neočekávala od dnešních zákonodárných sborů, že jenom prodlouží zákony bytové, nýbrž očekávala od nově zvoleného parlamentu, že bude vydán konečný zákon, který postupně bude likvidovati zákon o ochraně nájemníků. Bylo vytýkáno předcházející občanské koalici, že neřešila definitivně bytové zákony ani zákon o stavebním ruchu. Tehdy oposiční strany útočily zle na občanskou koalici v této záležitosti. Bohužel, že nebylo dosti času, aby občanská koalice zmíněné zákony projednala, jak veřejnost očekávala. Byly vykonány volby do obou zákonodárných sborů. Kdežto tehdy oposiční strany vytýkaly občanské vládní koalici a tenkráte se holedbaly, že je nutno tyto zákony účelně prodloužiti likvidním způsobem, samy dnes, ač jsou ve vládě, utekly se u bytových zákonů jenom k jejich prodloužení do 30. listopadu t. r., čímž celou veřejnost úplně zklamaly.
Změny, které byly v bytových zákonech přičiněny, nevyhovují ani požadavkům majitelů domů ani samotným nájemcům. Domnívám se, že veřejnost je přesvědčena o tom, že zákon o ochraně nájemníků musí býti postupně likvidován. Jeho likvidace musí se díti ovšem takovým způsobem, aby nájemníci nebyli vystaveni jakémukoliv útisku, zejména po stránce hospodářské. Nájemníci s pevným platem, ať měsíčním nebo týdenním, musí míti při řešení zákona o ochraně nájemníků procentně zvýšené platy přibližně aspoň o to, oč bude zvyšováno nájemné v likvidačním čase. Není ovšem myslitelno, že by nájemné ve starých domech dosáhlo nebo mohlo dosáhnouti úrovně nájemného v domech nových. Nutno však počítati s tím, že by nájemné ve starých domech bylo všeobecně zvýšeno nejméně o šestinásobek nájemného požadovaného r. 1914. Likvidováním zákona o ochraně nájemníků byl by časově zvyšován stavební ruch.
Ač se dnes jedná o vládním návrhu zákona o stavebním ruchu, pokládám za nutno zmíniti se předem, jak vypadají poměry v číslicích na trhu bytovém. Použiji k tomu nejnovější statistiky a to bohužel ze III. čtvrtletí r. 1927. Podle této poslední statistiky bylo v Praze celkem 173.968 bytů, z toho ve starých domech 147.908, v nových 26.060. Od té doby se ovšem značně stavělo, takže již 1. ledna 1929 bylo v Praze bytů 210.451. Stav bytů dne 1. ledna 1930 lze odhadnouti jistě na 230.000 bytů. Ježto podle obecní statistiky z roku 1921 bylo v Praze ve starých domech z 144.700 bytů pronajatých, vidno, že v Praze přibylo již přes 80.000 bytů, čili více než 50% stavu předválečného. Z toho je viděti, že dnes v Praze nejsou bytové poměry tak zlé, jak se - o tom píše a také mluví. Bylo velikou chybou, že jsme s počátku doopravdy neřešili bytovou krisi, nýbrž jenom bytovou reformu. Kdyby se bývala řešila u nás hned s počátku bytová krise, jistě by nemohly býti stavěny s komfortem zařízené četné vily jednotlivců, z nichž mnozí využívávali tehdejších zákonů o stavebním ruchu, jenž v počátcích svých tyto stavby subvencoval. V tomto směru byla opravdu spáchána veliká křivda na těch, kteří nebydleli. Nyní hledí se dohoniti to, co bylo u nás dříve zameškáno. Jestliže dnes zákon o ochraně nájemníků byl prodloužen do 30. listopadu t. r., je tím řečeno, že nejdéle po prázdninách musíme přikročiti k zákonu, který bude stanoviti likvidaci zákona o ochraně nájemníků.
Se zákonem o ochraně nájemníků je úzce spiat zákon o stavebním ruchu. Je dnes nesporno, že stavební ruch před válkou byl jakýmsi regulativem vnitřních hospodářských poměrů. Tehdá stavební ruch vyvolával pravidelné zaměstnání nejenom četných stavebních živností, ve kterých bylo zaměstnáno tisíce a tisíce dělníků, soukromých úředníků a vyšších povolání stavebnických, ale byly s ním spiaty příslušné průmysly jako železářský, cihlářsky, cementářský a ostatní. A vše, co se vyzískalo z tehdejšího stavebního ruchu, zase se obracelo v hospodářském životě ostatních živností, sloužících potřebě denního života všeho občanstva. Bohužel, že v dřívějších letech poválečných byl stavební ruch uměle vypěstěn tím, že stát nesl značnou část stavebního nákladu, sám ji zúročil a amortisoval. Bylo jasno, že takto nelze pokračovati, a byli to právě stavitelé, kteří nedbajíce vlastního prospěchu proti všem ostatním zvedli hlas žádající, aby stát s podporami v penězích přestal, aby se omezil pouze na výhody daňové a poplatkové a ponechal budovám samotným, aby svým výnosem existenci si umožnily. Dnes již se považuje jistě za nemožné, aby stát hotově někomu přispěl na stavbu domu, ač jako vždy, tak i zde jsme zase v extrému. Bylo by zajisté na místě, aby zcela malá obydlí, na př. jedna místnost nebo pokoj a kuchyň požívala přechodně ještě určité podpory, aby se umožnilo bydlení také těm, u nichž činže je položkou těžko překonatelnou, kteří však chtějí slušně a zdravě bydleti. Zcela malých bytů jest stále nedostatek, a je jistě na místě, jestliže dnes obce odhodlávají se ku stavění činžovních domů s malými byty. Dnešní vládní návrh zákona o stavebním ruchu, ač nelze s ním plně souhlasiti, vyhovuje po názoru soc.-politického výboru skutečné potřebě. Jistě bychom raději vítali takový návrh, který by definitivně upravoval stavební ruch, ale není možno takovýto návrh v přítomné době projednati, a to proto, že úzce souvisí s definitivní úpravou ochrany nájemníků. Ustanovení vládního návrhu o stavebním ruchu skýtají přece stavebnímu podnikání bezpečně kalkulační basi aspoň pro následující tři léta. K výhodám tohoto vládního návrhu patří ustanovení o osvobození staveb od domovní daně se všemi přirážkami a od obecní dávky z nájemného a osvobození poplatková v dosavadním rozsahu, přiznaná všem stavbám, které budou dokončeny do konce roku 1932, ale také po stejnou dobu účinná ustanovení o stavebních úlevách. Pokládám za hlavní přednost nynějšího návrhu zákona ustanovení o státním příspěvku, který bude poskytován na stavby s nejmenšími byty, a ve zvýšení státní záruky u těchto staveb. Je všeobecně známo, že po válce stoupl náklad novostaveb mnohem více než důchody pracujících tříd, takže nájemné žádané v novostavbách je pro tyto vrstvy nedostupné. Spatřuji ve státním příspěvku podle vládního návrhu vhodný prostředek, způsobilý snížiti nájemné z nových bytů. Tento příspěvek může býti udílen každému nemajetnému jednotlivci, který bude stavěti domek s jedním nejmenším bytem pro vlastní potřebu nebo s dvěma byty, z nichž jeden bude určen k pronajímání. Ovšem všechny tyto výhody, které vládní návrh zákona o stavebním ruchu poskytuje, nemohou nikterak nadchnouti naše pány stavebníky. Chci jenom stručně naznačiti to, co ve příčině vládního návrhu o zákonu o stavebním ruchu navrhuje Ústředna společenstev stavitelů v republice Československé:
1. Dočasné osvobození od domovní daně, autonomních přirážek a obecních dávek jakéhokoliv jména a druhu veškerým stavbám na dobu 25 let a stavbám s malými byty na dobu 35 let;
2. osvobození od dávky z přírůstku hodnoty pro všechny stav by a osvobození od převodního poplatku pro první úplatný převod v době 5 let od dokončení stavby a to pro všechny stavy;
3. prodloužení platnosti uvedeného zákona o stavebním ruchu ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., s výše uvedenými změnami a to nejméně o tři léta s tím odůvodněním, že jak tento zákon, tak zákon o ochraně nájemníků budou do konce roku 1930 vypracovány definitivně.
Poslední přípustné zvýšení nájemného je nutno, aby další zvyšování nájemného postupovalo aspoň tak, jako v nynějším zákoně o ochraně nájemníků z r. 1928, který stanoví pololetní zvýšení nájemného o 20%. Nový zákon o stavebním ruchu je aspoň tak uzpůsobilý, že oživí stavební podnikání zejména obcí a obecně prospěšných stavebních družstev. Bude ovšem také záležeti na iniciativě obyvatelstva, a to opravdu nejpotřebnějšího, aby využilo výhod nového zákona, zejména na venkově.
Bylo by dobře, aby obecně prospěšná stavební družstva byla osvobozena dále od placení ekvivalentu ohledně všech staveb, které byly budovány s použitím výhod zákonů o stavebním ruchu. Rovněž osvobozena jsou tato družstva od placení ekvivalentu z pozemků nebo jich zbytků, které za účelem budování staveb podle zákonů o stavebním ruchu byly zakoupeny nebo vyvlastněny a dosud zastavěny nebyly. V důsledku toho není třeba tyto nemovitosti v přiznání družstev uváděti.
Zdůvodňuji to takto: U staveb rodinných domků jest družstvo jen dočasným knihovním vlastníkem. Družstva v těchto případech zastupují dočasně jen své členy - čekatele, opatřují plány, zadávají stavby, opatřují úvěr, vyplácejí stavební náklady atd., konají za své členy práce, které by členové družstva jako čekatelé si velmi často ani obstarati nedovedli. Skutečným definitivním vlastníkem bude "čekatel", který jest před započetím stavby družstvu již znám, skládá družstvu svůj čekatelský povinný podíl, jest družstvem v knihách veden co budoucí vlastník atd. Družstvo podle pokynů ministerstva soc. péče má povinnost podle možnosti brzy vyúčtovati stavbu a ji čekateli předati. Toto stanovisko potvrzují všechny dosud vydané zákony o stavebním ruchu a jest tudíž osvobození družstva od placení ekvivalentu ohledně rodinných domků zcela odůvodněno.
U staveb domů nájemních, budovaných
družstvy podle zákonů o stavebním ruchu, zůstávají sice družstva
trvalými vlastníky novostaveb, ale osvobození od placení ekvivalentu
i zde jest odůvodněno. Poukazujeme na intence všech zákonů o stavebním
ruchu, podle nichž i tyto stavby jsou dlouhodobě osvobozeny od
daní, event. i dávek. Družstva v tomto oboru působnosti pomáhají
státu řešiti jednu z nejtísnivějších otázek poválečných, totiž
odstranění bytové nouze. Bylo by protismyslné, aby družstva, která
používají dlouhodobých výhod daňových podle zákonů o stavebním
ruchu, byla podrobena ekvivalentu. Tímto postupem by se mařil
jen výsledek obtížné práce družstev, neboť nutným následkem předpisu
ekvivalentu by bylo zvýšení činží v těchto domech, které již nyní
jsou velmi značné, těžko snesitelné. Nesmí se též přehlížeti,
že právě tyto nájemní domy svojí nevýnosností jsou z největší
části velikou pří těží družstev a že jich cenu spatřují družstva
jen v ocenění daňového osvobození, neboť jinak na jich udržování
doplácejí. Osvobození družstev stavebních od placení ekvivalentu
ohledně nájemních domů se při znává pro dobu jich osvobození od
daní, stanovené podle zákonů o stavebním ruchu. Třebas nejsme
plně spokojeni s novým návrhem zákona o stavebním ruchu, přece
prohlašujeme, že budeme hlasovati pro tento zákon s tím pevným
odhodláním, že již od této doby budeme pracovati společně se zástupci
zájemníků jak na zákoně o ochraně nájemníků, tak o stavebním
ruchu v tom smyslu, že všechny tyto zákony promyšleně budeme pro
jednávati a uskutečňovati jako zákony likvidní a postupně v budoucnosti
konečné. (Potlesk.)
Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, a nebude-li námitek, projednáme ještě další odstavce po řadu. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Přistoupíme tedy k projednávání odst. 2,
jímž jest: