Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Roudnický, dr Lukavský, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Petrovič.

203 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal, ministři dr Dérer, inž. Dostálek, dr Matoušek, dr Spina, za ministerstvo financí zplnomocněný ministr dr Vlasák a odb. přednosta dr Plocar.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha, jeho zástupce dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 32. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze dne 18. a 19. t. m. posl. Ježkovi, dodatečně na schůzi dne 19. t. m. posl. inž. Novákovi, na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Perglerovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Mareše za posl. Brodeckého, klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Geyera za posl. Simma.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Bečko za posl. inž. Nečase; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Polívku za posl. Knejzlíka.

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soc. Volkspartei" posl. dr Petersilku za posl. Krumpeho.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Peterse za posl. dr Rosche.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy posl. Kurťaka:

vládě, že kominík sevlušského okresu požaduje od obyvatelstva obcí nezasloužené poplatky (č. D 149-III),

ministru veř. prací o postupu užhorodského zemského úřadu při jmenování Jiřího Revese, obyvatele z Chustu (č. D 150-III).

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

292. Vládní návrh zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 28. schůzi posl. sněmovny, proti

němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

259. Návrh posl. inž. Kalliny a druhů na změnu a doplnění zákona, jímž se upravují služební poměry úředníků a zaměstnanců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

262. Návrh posl. Tayerle, Roschera, Macouna, Kleina, Polacha a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnání.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničného, ústavneprávneho a rozpočtového o vládnom návrhu (tisk 177), ktorým sa predkladá Národniemu shromaždeniu republiky Československej Úmluva medzi Československou republikou a královstvom Maďarským o úprave dlhov a pohladáviek v starých korunách rakúskych a uhorských, podpísaná v Budapešti dňa 26. kvetna 1928 a záverečný zápis k tejto úmluve (tisk 282).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání o osnově této, jakož i o osnově, kteráž jest na pořadu jako druhý odstavec, to jest:

2. Zpráva výborů zahraničného, ústavneprávneho a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 8) o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 832 a 951-II), ktorým sa prevádza úmluva medzi Československou republikou a královstvom Maďarským zo dňa 26. kvetna 1928 o úprave dlhov a pohladáviek v starých korunách rakúskych a uhorských (tisk 279).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že oba odstavce pořadu jednají o jedné a téže věci.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při obou odstavcích jsou: za výbor zahraniční p. posl. Hrušovský, za výbor ústavně-právní p. posl. Richter, za výbor rozpočtový p. posl. Adámek.

Dávám slovo o obou odstavcích prvému zpravodaji, p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Práve tak ako s Rakúskom, tiež s Maďarskom, podľa mierových smlúv museli sme sa dohodnúť o vyrovnaní súkromnoprávnych pohľadávok v býv. korunách rakúskych a maďarských. Jednanie s Maďarskom trvalo nepomerne dlhšie než jednanie s Rakúskom. Prípravy k tejto úmluve konané boly už r. 1921 na schôdzi ministrov zahraničných vecí v Moste nad Litavou. V Prahe r. 1922 došlo sa vlastne k prvému naznačeniu tých bodov, o ktorých bezprostredne má sa jednať.

V niektorých veciach docielená bola dohoda. Bolo to menovite v príprave ku konečnému jednaniu, totiž v súpise pohľadávok ako v Československu, tak i v Maďarsku.

Súpis prevedený bol u nás u tzv. československého zúčtovacieho ústavu, v Maďarsku u ústredného peňažného ústavu v Budapešti. Je samozrejmé, že boli sme v horšej situácii v oči Maďarsku preto, lebo bolo o mnoho viac dlžníkov maďarských než československých, a tedy v záujme Maďarska nezáležalo, aby v tejto veci čo najskôr prišlo sa k dohode, ako nám.

To javí sa i vo výsledku tejto úmluvy a prez to všetko musíme uznať, že zástupci našej vlády konali všetko možné, aby táto úmluva aspoň čiastočne bola zlepšená, než bola úmluva, ktorú uzavreli sme s Rakúskom. Základnou myšlienkou tejto úmluvy je, práve ako v úmluve s Rakúskom, vnútorný clearing, tj. vnútorné vyrovnávanie pohľadávok a dlhov. Veritelia československí majú dostať úhradu od svojích dlžníkov československých a veritelia maďarskí od dlžníkov maďarských. Medzi úmluvou maďarskou a rakúskou je tu ale rozdiel v tom, že v tejto úmluve s Maďarskom zúčtovanie majú previesť obe ústredia samostatne a nie ako to bolo v úmluve s Rakúskom, vzájomnou dohodou. Vyrovnanie podľa tejto úmluvy prevedie sa tým spôsobom, že pohľadávky od maďarských dlžníkov vyberie maďarské zúčtovacie ústredie peňažných ústavov v pomere 1 koruna stará ku 10 halierom československým. Naopak ale československý zúčtovací ústav vyberie platy od dlžníkov čsl. v pomere 1 K ku 1 Kč. Iste že pri vyrovnávaní týchto sáld vznikne rozdiel v náš prospech. Tento rozdiel zúčtovaný má byť v pomere 1 K ku 7 hal. čsl. I po tejto stránke výhodnejší je kurz stanovený touto úmluvou s Maďarskom, než kurz koruny starej, stanovený v úmluve s Rakúskom.

Zahraničný výbor doporučuje preto veľactenej snemovni, aby túto úmluvu schválila.

Súčasne vláda bola predložila i prevádzajúci zákon preto, lebo úmluva vlastne je úmluvou medzištátnou a najvyšší správny súd svojho času vyslovil, že občania smluvného štátu viazaní sú úmluvami iba tak, jestli je podľa alebo vedľa ních vynesený i zákon, ktorý ich viaže. Prevádzajúci zákon tedy neobsahuje nič iného, len praktické prevedenie úmluvy podľa nášho právneho poriadku.

Menom zahraničného výboru doporučujem posl. snemovni, aby i tento zákon schválila tak, ak svojho času schválený bol senátom Národného shromaždenia republiky Československej. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo o obou odstavcích druhému zpravodaji, p. posl. Richterovi.

Posl. Richter: Slavná sněmovno!

Po delších obtížných jednáních, která začala již v roce 1921, a po předběžných ujednáních soupisových a po provedeném soupise došlo 26. května 1928 mezi republikou Československou a královstvím Maďarským k úmluvě, která upravuje vyrovnání vzájemných dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, ve smyslu článku 231, lit. d) mírové smlouvy Trianonské, pokud dluhy a pohledávky ty spočívají na soukromoprávních titulech z doby před měnovou rozlukou, t. j. před 26. únorem 1919 a ještě trvaly 1. listopadu 1924, pokud byly sjednány nebo platily mezi osobami soukromoprávními ať fysickými nebo právnickými a pokud jedna strana měla své bydliště v rozhodný den na území republiky Československé (československý dlužník nebo věřitel), druhá na území království maďarského (maďarský dlužník, resp. věřitel), článek I, oddíl I.

Další ustanovení oddílu I, čl. 2 až 7 úmluvy vymezují přesněji zásady, uvedené v čl. I, odst. 1. Oddíl II (článek 7) obsahuje pohledávky a dluhy, z úpravy vyloučené. Oddíl III úmluvy (čl. 8 a 9) obsahuje ustanovení, které dluhy a za jakých podmínek jest považovati za vyrovnané. Oddíl IV úmluvy (čl. 10) jedná o peněžních platech se opakujících podle úmluvy a o závazcích, závislých na splnění výminky.

Jádro úmluvy spočívá v oddílu V, článek 11 až 19 a obsahuje zásady vzájemného vyrovnání. Je to především zásada vnitřního clearingu. Dlužníci českoslovenští platí podle relace, 1 stará koruna rovná se 1 Kč, do súčtovacího místa československého a jejich platy spolu se saldem, které odvede súčtovací místo maďarské československému, tvoří úhradu pro československé věřitele, jichž podíl na úhradě určí vnitřní naše zákonodárství. Naopak zase platy maďarských dlužníků tvoří úhradu pro věřitele maďarské. Relaci staré koruny pro maďarské dlužníky a věřitele ustanoví zákonodárství maďarské s tím omezením, že nemůže býti větší než 0.10 Kč. Poněvadž maďarských dluhů do Československa je více než maďarských pohledávek, vznikne saldo, jež bude odvedeno súčtovacímu místu československému v poměru 1 koruna rovná se 0.07 Kč. Dluh zanikne placením súčtovacímu místu, pohledávka je uhrazena zaplacením, jež súčtovací místo provede.

Další zásada úmluvy - na rozdíl od obdobné úmluvy s republikou Rakouskou - je oddělení obou súčtovacích míst, jejichž spolučinnost se omezuje na zjištění pohledávek a dluhů, načež nastává úplné osamostatnění obou míst. Tím je poskytnuto také širší pole pro úpravu poměrů mezi dlužníky a věřiteli vnitřním zákonodárstvím.

Spory, které vzejdou zřízením súčtovacím mezi stranami nebo súčtovacími místy, rozhodují dvoučlenné paritní komise a nedocílí-li se narovnání, tříčlenné rozhodčí soudy. Povinnost dlužníků se určuje platebními příkazy, jež vydá súčtovací místo, v příp. podání odporu Rozhodčí komise a Rozhodčí soud. Platební příkazy jsou zásadně vykonatelny v obou státech.

Oddíl V úmluvy obsahuje další podrobnosti o splatnosti, kompensaci, úrokování, o lhůtě přihlášek, o nákladech na rozhodčí soudy a o zproštění podání a příloh od poplatků kolkových.

Oddíl VI úmluvy jedná o hypotečních pohledávkách a lombardních pohledávkách rakousko-uherské banky, odstoupených za její likvidace Československu a Maďarsku a ustanovuje, že hypoteční pohledávky dlužníci maďarští plní v relaci 1 stará koruna rovná se 0.10 Kč a půjčky lombardní, že se vyrovnají podle ustanovení oddílu V.

Oddíl VII obsahuje ustanovení, jímž se zakazuje soukromé vyrovnání plateb, spadajících pod úmluvu a vylučuje se jakékoliv soudní jejich uplatňování.

Konečně oddíl VIII obsahuje všeobecné ustanovení o pohledávkách, přešlých podle mírové smlouvy na stát československý nebo osobu jím určenou a ustanovuje pro československého dlužníka zásadní povinnost, platiti v poměru 1 Kč za jednu korunu starou.

Závěrečný zápis obsahuje některá ustanovení, která pro určité druhy osob interpretují pojem bydliště ve smyslu úmluvy.

Slavná sněmovno! Uvedenou úmluvou byl upraven důležitý výsek vzájemných poměrů mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, resp. jejich státními příslušníky, poměrů, jež mají vznik v mírových smlouvách, v roztržení bývalého jednotného území a v rozdílném právním a hospodářském vývoji nových států. Úmluva řeší tyto poměry pro státní občany republiky Československé způsobem naprosto uspokojujícím a je dalším článkem likvidace minulosti.

Ústavně právní výbor projednal uvedenou úmluvu ve své schůzi dne 27. února 1930 a navrhuje, aby posl. sněmovna ve smyslu vlád. návrhu tisk 177 se usnesla, že s úmluvou ve znění, jak byla posl. sněmovně předložena, souhlasí.

Úmluva ujednaná mezi republikou Československou a královstvím Maďarským dne 26. května 1928 obsahuje četná ustanovení, která byla nutna právě z toho důvodu, aby se účelu úmluvy dosáhlo, která však svým obsahem zasahují hluboko do našeho platného právního řádu a od něho se uchylují. Jsou to obsahově normy právní, kterým však schází právní relevance a tedy závaznost, poněvadž nejsou vydány orgánem ústavně k tomu povolaným, t. j. Národním shromážděním, jsouce jen obsahem mezistátní smlouvy.

Výpočet těchto ustanovení obsahuje důvodová zpráva vládní (odst. 3 vládních důvodů). Paragrafem prvním navrhované osnovy zákona má uvedeným ustanovením smlouvy dodána býti závaznost zákona (1. osnovy).

Kromě toho bylo nutno k provedení smlouvy učiniti některá opatření, na která nestačilo zmocnění dané vládě zákonem z 30. června 1922, č. 207 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi dlužníky a věřiteli československými a cizími. Sem spadá ustanovení zásad pro uspokojení věřitelů československých (§ 2, odst. 1, 2 osnovy), ustanovení o úhradě výloh řízení (§ 2, odst. 3 osnovy), vyloučení stížnosti podle § 4 zákona č. 207/22 (§ 3, odst. 1 osnovy).

Z toho, že každé zúčtovací místo československé i maďarské provádí vyrovnání pro své subjekty samostatně, vyplývá další potřeba úpravy některých poměrů vnitřním zákonodárstvím. Sem patří ustanovení o způsobu vyhlášení předpisů, podle kterých bude prováděno řízení před rozhodčími komisemi a rozhodčím soudem, o postavení čsl. místa zúčtovacího v konkursu a vyrovnání soudním, ustanovení o zabezpečení pohledávek zajištěných hypotékou (§ 3, odst. 2, §§ 4, 5 osnovy). Jsou to v podrobnostech ustanovení o tom, že závazky podle úmluvy pravoplatně zjištěné nejsou dotčeny soudním vyrovnáním nebo konkursem, že vybírané na úhradu řízení poplatky v konkursu požívají práva útrat podstaty a v soudním vyrovnání jsou pohledávkami přednostními podle §u 23, č. 1 vyr. ř., ustanovení o vstupu zúčtovacího ústavu do konkursu a soudního vyrovnání, vyloučení předpisů § 94 konk. řádu a §u 41 vyr. řádu na případy nabytí pohledávky po prohlášení konkursu nebo vyrovnání, a ustanovení pro případ odporu proti pravosti pohledávky v konkursu, o postavení odpůrce před rozhodčí komisí a rozhodčím soudem a konečně ustanovení, že s platebními vyzváními a jinakými opatřeními ústavu je nakládati podle §u 110, odst. 2 konk. řádu (§ 145, odst. 1, 2 býv. uh. konk. řádu). Ustanovení tato jsou opřena o úvahu, že podle úmluvy (čl. 11, odst. V) súčtovací místa přejímají závazky a pohledávky k vybrání a vyrovnání, že však nejsou cessionáři podle práva občanského, neboť jinak právní poměr mezi dlužníkem a věřitelem zůstává nedotčen. Z důvodu opatrnosti a na základě získaných zkušeností je pojato do osnovy zákona ustanovení §u 4, zabezpečující súčtovacímu místu na pouhou žádost poznámku knihovního soudu, že zástavní právo za pohledávku sem spadající nesmí býti bez svolení súčtovacího ústavu ani převedeno, ani zatíženo, ani vymazáno. Soud není oprávněn zkoumati, zda pohledávka na ústav přešla čili nic. Je tím zabráněno podloudnému vyrovnání mezi interesenty.

Konečně v návrhu zákona je pamatováno i na to, aby při provádění súčtovacího řízení mohly spolupomáhati i jednotlivé skupiny zájemníků, při čemž se myslí na Svaz slovenských peněžních ústavů a Jednotu peněžních ústavů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jimž ovšem mimo to je zabezpečena spolupráce i v poradním sboru podle §u 2 zák. 207/22.

Osnova zákona byla vládou předložena napřed senátu a tento ji přijal v celém obsahu s nepatrnou stylistickou změnou v §u 5, odst. 2, doplniv jej citací §u 23, č. 1 vyr. řádu.

Ústavně-právní výbor projednal usnesení senátu Národního shromáždění dne 23. ledna a 27. února 1930 a navrhuje, aby posl. sněmovna osnovu zákona, kterým se provádí úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, přijala ve znění, v jakém byl usnesen senátem Národního shromáždění republiky Československé dne 28. června 1929. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k oběma odstavcům třetímu zpravodaji, p. posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Jen v důsledku trianonské smlouvy musila vláda naší republiky Československé uzavříti určitou dohodu o vzájemných pohledávkách se zástupci království Maďarů, kterážto dohoda uzavřena byla r. 1928 dne 26. května.

Úmluva tato podrobena byla zkoumání výboru zahraničního a ústavně-právního. Obě dvě zprávy i úmluva sama byly projednány 12. t. m. ve výboru rozpočtovém a výbor rozpočtový doporučuje slavné sněmovně, aby úmluva s Maďarskem o vzájemných pohledávkách byla schválena.

A poněvadž úmluva tato zasahuje do vnitřních poměrů právních v našem státě, bylo třeba, aby k této úmluvě byl vydán zvláštní prováděcí zákon. Také tento zákon byl prozkoumán příslušnými výbory a výbor rozpočtový doporučuje v tomto případě svým usnesením ze dne 12. března, aby vedle úmluvy také ten prováděcí zákon byl schválen. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k oddělenému hlasování o každé ze společně projednávaných osnov zvláště.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Nejprve budeme hlasovati o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, ktorým sa predkladá Národniemu shromaždeniu republiky Československej Úmluva medzi Československou republikou a královstvom Maďarským o úprave dlhov a pohladáviek v starých korunách rakúskych a uhorských, podpísaná v Budapešti dňa 26. kvetna 1928 a záverečný zápis k tejto úmluve (tisk 282).

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Námitek proti tomu není? (Nebylo.)

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění doporučovaném pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, ktorým sa prevádza úmluva medzi Československou republikou a královstvom Maďarským zo dňa 26. kvetna 1928 o úprave dlhov a pohladáviek v starých korunách rakúskych a uhorských (tisk 279).

Osnova zákona má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Námitek proti tomu není? (Nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění doporučeném pp. zpravodaji a shodném s předchoz ím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s 1. Úmluvou mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě pensí zemských, obecních a okresních, sjednanou ve Vídni dne 30. listopadu 1923 a 2. Dodatečnou úmluvou mezi Československou republikou a republikou Rakouskou k úmluvě pod 1 uvedené, podepsanou ve Vídni dne 3. února 1929 (tisk 280).

Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl. Hrušovský, zpravodajem výboru ústavně-právního p. posl. Richtera zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Remeš.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hrušovský: Slávna snemovňa!

Upozorňujem na tlačové chyby vo francúzskom texte Úmluvy, otištenej vo vládnom návrhu tlač 178.

Má totiž

1. na str. 7 v nadpisu miesto "et districts" stáť správne "et de districts",

2. na str. 8 ve čl. 1, v riadku 3 zdola miesto "d'état" stáť správne "d'Etat" a v poslednom riadku miesto "l'état" správne stáť "l'Etat",

3. na str. 8 ve čl. 2, riadok 6 shora miesto "Partie" stáť správne "partie",

4. tamtiež riadok 3 zdola miesto "a simplifier" stáť správne "@a simplifier".

Tieto tlačové chyby treba opraviť.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se provádí úmluva mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem ze dne 30. listopadu 1923 a dodatečná úmluva mezi Československem a Rakouskem ze dne 3. února 1929 o úpravě pensí zemských, obecních a okresních (tisk 281).

Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl. Hrušovský, zpravodajem výboru ústavně-právního p. posl. Richter a zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Remeš.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových? Prosím, aby byly ohlášeny.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Slávna snemovňa! Navrhujeme opravu chyby tlačovej, a síce, aby v §e 1, odst. 2, riadok 4 zdola miesto "samosprávní svazky" stálo správne "samosprávné svazky".

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s opravou navrženou p. zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Měli bychom nyní přistoupiti k projednávání odst. 5.

Nebude-li proti tomu námitek, přesunuli bychom pořad jednání tím způsobem, že bychom ihned přistoupili k projednávání odst. 8. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy nyní k projednávání odstavce 8.

Předloha ta byla dána na pořad jednání na základě §u 35 jedn. řádu, ježto prošla lhůta daná výboru k jejímu projednání.

Je to zpráva:

8. Zpráva výboru zemědělského o vládním návrhu zákona (tisk 287), ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930-1932 (tisk 300).

Zpravodajem výboru je pan posl. Teplanský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Teplanský: Slávna snemovňa! Zemedelský výbor vo schôdzi dňa 20. marca 1930 prejednal vládny návrh zákona, ktorým upravuje sa užívanie niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930 až 1932 (tisk 287) a dospel k presvedčeniu, že terajšie hospodárske pomery na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi veľmi nutne vyžadujú toho, aby dosavádné užívacie práva, pásť spoločne na cudzej pôde, boly zachované. Práva tieto postihujú i pôdu štátnu. Tieto práva vytvorené boly dosavádnymi právnymi predpisy, nadovšetko však podľa zákona č. 87/1924 Sb. z. a n., a v záujme drobného zemedelského ľudu bolo tento stav aj do budúcna zachovať. Ide tuná vlastne o púhe predĺženie dosavádneho stavu; zmeny proti dosavádnemu stavu prevedené v prospech lesov a ornej pôdy a tiež dvojsečných lúk (§ 4), ďalej zvýšenie ingerencie štátnej správy na úpravu pastvín (§ 6) sú v záujme národo-hospodárskom účelné.

Výbor doporučuje schválenie vládneho návrhu poslaneckou snemovňou, a to s týmito zmenami: v § 4, odst. 3. a v § 5, odst. 1. miesto slova "účinnosti" slovo "vyhlásenia" a § 12 so zmenou jednak vo štylizácii, jednak so zmenou čo do počiatku platnosti zákona.

Výbor prijal tiež pripojené rezolúcie.

Tým súčasne vybavené sú iniciatívné návrhy tisky 22 a 33.