Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Přistoupíme k doslovům pánů zpravodajů, a to nejprve k odst. 1, jímž jest zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 149), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednaná výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 235).

Dávám slovo nejprve zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, panu posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj výboru živnostensko-obchodního konstatuji, že v debatě právě konané nebyly předneseny žádné námitky proti obchodní dohodě, kterou právě projednáváme.

Chtěl bych znovu zdůrazniti, že obchodní dohoda, kterou jsme uzavřeli s Německem stran určitého způsobu tarifování určitého druhu zboží, je velice důležitou a prospěšnou pro další rozvoj našeho zahraničního obchodu. Dohoda ta týká se jedné skupiny zboží na straně německé a tří různých druhů zboží na straně české. Už v tom vidím určitý zvýšený zájem i pro naši obchodní politiku. Německo zaručuje nám pronikavé výhody u umělého burelu a sudové smůly, že toto zboží bude odbavováno bez cla na hranicích, tedy úplně bezcelný dovoz tohoto zboží do Německa. K tomu připojují se ještě další tři otázky naše stran kvalitní ocele. U té je nám zaručeno, že vyclívání bude se prováděti z čisté váhy místo z hrubé váhy, jak tomu jest při dosavadní praxi. I při této položce získáváme dosti znatelnou výhodu. Účinnost této dohody stran umělého burelu vstoupila v platnost 15. ledna t. r. Co se týče dalších dvou položek československých, sudové smůly a kvalitní ocele, vyžadují tyto otázky vyřešení na straně německé cestou zákonodárnou. Německo se zavázalo, že příslušná opatření, která jsou tam nutna s hlediska ústavního, provede v parlamentě, takže teprve od toho odvisí nastoupení účinnosti dohody o těchto dvou druzích zboží.

Chtěl bych navázati na vývody zpravodaje výboru zahraničního, p. kol. dr Wintra, který ve svém referátě dotkl se také některých všeobecných momentů naší obchodní politiky. V mnohém bych souhlasil s kol. zpravodajem dr Wintrem, zejména pokud reprodukoval vývody vládního referenta, které učinil jak ve výboru zahraničním, tak i ve výboru živnostenském, kde zástupce zahraničního ministerstva akcentoval, že není to vinou naší vlády, tedy Československa, že jednání o obchodní smlouvu s Německem se značně protahuje. S naší strany vykonali jsme již vícekráte všechno, abychom dokumentovali nejlepší vůli k uzavření obchodní smlouvy s Německem. Pokud si vzpomínám, toto jednání bylo zahájeno již r. 1925 a bylo mnohokráte obnovováno. Víme dobře, že loňského roku v létě učinila naše vláda opětně významný projev pro navázání jednání. Naši delegáti odjeli do Berlína a jednalo se znovu o odstranění překážek, které se tu kladou v cestu uzavření obchodní smlouvy. S naší strany jsme zde vykonali velice mnoho, poněvadž dovedeme oceniti, jaký význam by to mělo, kdybychom uzavřeli s Německem smlouvu tarifní.

Aby mi bylo dobře rozuměno, kladu váhu na to, že všeobecnou smlouvu obchodní s Německem máme. Všeobecnou smlouvou obchodní zaručili jsme Německu klausuli nejvyšších výhod a řadu smluvních cel. Schází nám jen smlouva tarifární, na které se teď pracuje. Kdybychom přišli tak daleko, že bychom uzavřeli tarifní smlouvu obchodní s Německem, je nesporno, že bychom tím dali další možnost pro zahraniční obchod mezi těmito dvěma státy. Na rozvoji tohoto zahraničního obchodu máme veliký zájem, poněvadž položka styku obchodního s Německem činí v naší obchodní bilanci téměř čtvrtinu dovozu a vývozu, takže na rozvoji obchodních styků s takovým státem jistě máme eminentní zájem.

Na základě těchto vývodů, které jsem si dovolil přednésti, a zejména konstatování, že žádný z kolegů řečníků, kteří se ujali slova v debatě, nepřinesl žádných námitek, prohlašuji, že trvám na svém původním návrhu a doporučuji slavné posl. sněmovně, aby dala souhlas k této obchodní dohodě s Německem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Druhým zpravodajem je p. posl. dr Winter. Přeje si slova k doslovu?

Zpravodaj posl. dr Winter: Vzdávám se slova.

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl. dr Winter vzdává se slova.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji o odst. 2, p. posl. Markovi.

Zpravodaj posl. Marek: Slavná sněmovno! Poněvadž, jak vidno z debaty, nebylo žádných námitek proti schválení úmluvy z července 1928 mezi naší republikou a Spojenými státy, dovoluji si opětně navrhovati, aby tato úmluva byla dnes slavnou posl. sněmovnou schválena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Hlasování provedeme odděleně o každé ze společně projednávaných osnov a budeme hlasovati nejprve o osnově, která jest uvedena na pořadu jako odst. 1:

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednaná výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 235).

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením, ve znění doporučeném pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, jímž se provádí úmluva ze dne 16. července 1928 mezi Československem a Spojenými Státy Severoamerickými o naturalisaci (tisk 240).

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění doporučeném p. zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatečná dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not v Paříži dne 10. ledna 1930 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 10 Sb. z. a n. (tisk 233).

Zpravodaj em výboru živnostensko-obchodního jest p. posl. dr Zadina, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. dr Hnídek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Zadina: Není změn.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Nemám žádných návrhů.

Předseda: Páni zpravodajové nemají opravných návrhů ani změn.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen je 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s dodatečnou dohodou k prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Dánskem ze dne 18. dubna 1925, sjednanou výměnou not dne 26. a 27. srpna 1929 v Kodani, o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách, stipulované v československo-dánské prozatímní úpravě obchodních styků ze dne 18. dubna 1925, na Gronsko (tisk 234).

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního je p. posl. dr Zadina, zpravodajem výboru zahraničního je pan posl. inž. Žilka.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo textových změn?

Zpravodaj posl. dr Zadina: Nikoliv.

Zpravodaj posl. inž. Žilka: Nikoliv.

Předseda: Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání poradu schůze.

Prve než přikročím k ukončení schůze, rozhodneme hlasováním podle §u 69 jedn. řádu, zda a kdy je zahájiti rozpravu o interpelacích, označených za naléhavé, které byly rozdány ve 28. schůzi posl. sněmovny dne 11. března 1930.

Jest to především:

123. Naliehavá interpelácia posl. Danihela a druhov vláde o zvýšenie počtu systemizovaných miest zemedelsko-technickej služby na Slovensku.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Podpísaní sa tážu:

1. Kedy mieni revíziu systemizácie zemedelsko-technických miest v prospech Slovenska previesť?

2. V akej miere sa tá náprava stanie?

Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila v nejbližší schůzi po velikonočních svátcích.

Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla již rozdána v tisku 254.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu, a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se v nejbližší schůzi po velikonočních svátcích, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

142. Naléhavá interpelace posl. Köhlera a druhů ministrovi sociální péče o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Podepsaní táží se pana ministra soc. péče, je-li ochoten neprodleně vydati výnosy, jak mu bylo výslovně uloženo zákonem č. 26/1929, a postarati se, aby prováděcí nařízení vyšlo co nejdříve.

Předseda: Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 256.

Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu, a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

147. Súrna interpelácia posl. Hlinku a druhov vláde o poškodzovanie štátu traťmajstrom Adolfom Jankom v Obyšovciach a o nesprávnom vyšetrovanie niektorými úradníkmi riaditeľstva št. železníc v Košiciach s tým v súvislosti.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dovolujeme sa tázať vlády:

Či je ochotná nechať tieto veci vyšetriť nestrannými orgánmi, a podľa toho traťmajstra Janku disciplinárne potrestať a ako neosvedčivšieho sa odvolať zo Slovenska?

Předseda: Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 273.

Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila v nejbližší schůzi po velikonočních svátcích.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se v nejbližší schůzi po velikonočních svátcích, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

173. Súrna interpelácia posl. Hlinku a druhov vláde o spočítanie ľudu v roku 1930.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tieto dôvody nútia nás utiekať se k vysokej vláde a opýtať sa uctive:

1. Či vláda urobila potrebné opatrenie, aby tohoročné sčítanie ľudu previedlo sa tým spôsobom, že pri tomto akte bude sa robiť rozdiel medzi národnosťou slovenskou a českou?

2. V páde, že by sa toto opatrenie nebolo ešte stalo, či je vláda ochotná postarať sa, aby nariadenie v tomto ohľade vydané bolo patričným úradným orgánom?

Předseda: Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 255.

Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila v nejbližší schůzi po velikonočních svátcích.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu, a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se v nejbližší schůzi po velikonočních svátcích, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

Posl. Štětka podal podle §u 23, odst. 3 jedn. řádu návrh, aby sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru, jímž tento výbor ve schůzi dne 12. března t. r. zamítl návrh posl. Zápotockého, Štětky a soudr., tisk 218, na poskytnutí okamžité předběžné výpomoci všem nezaměstnaným.

Navrhovatel současně žádá, abych podle pravomoci mně vyhrazené §em 23, odst. 4 jedn. řádu, iniciativní návrh tisk 218 přikázal potom výborům soc.-politickému a rozpočtovému.

Návrh posl. Štětky podán byl v předepsané lhůtě, předkládám jej posl. sněmovně, aby o něm rozhodla bez rozpravy prostým hlasováním.

Dám tudíž o návrhu hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky na změnu zamítavého usnesení výboru iniciativního o návrhu tisk 218, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Prosím o klid.

Posl. Štětka podal dále podle §u 23, odst. 3 jedn. řádu návrh, aby sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru, jímž tento výbor ve schůzi dne 12. března 1930 zamítl návrh posl. Štětky, Hrubého a soudruhů, tisk 246, na okamžitou a úplnou amnestii pro všechny delikty, vzniklé z proletářského třídního boje nebo národnostních osvobozovacích zápasů.

Navrhovatel zároveň žádá, abych podle pravomoci mně vyhrazené §em 23, odst. 4 jedn. řádu, iniciativní návrh tisk 246 přikázal výboru ústavně-právnímu.

Návrh tento podán byl v předepsané lhůtě a předkládám jej posl. sněmovně, aby o něm rozhodla bez rozpravy prostým hlasováním.

Dám o návrhu hlasovati. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Prosím o klid.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky na změnu zamítavého usnesení výboru iniciativního o návrhu tisk 246, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Posl. Gottwald podal podle §u 23, odst. 3 jedn. řádu návrh, aby sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru, jímž tento výbor ve schůzi dne 12. března t. r. zamítl návrh posl. Gottwalda, dr Sterna a soudr., tisk 251. na vydání zákona o přerušení diplomatických styků s Vatikánem.

Navrhovatel současně žádá, abych podle pravomoci mně vyhrazené §em 23, odst. 4 jedn. řádu, iniciativní návrh tisk 251 přikázal výboru zahraničnímu.

Návrh posl. Gottwalda podán byl v předepsané lhůtě a předkládám jej posl. sněmovně, aby o něm rozhodla bez rozpravy prostým hlasováním.

Dám o návrhu tomto hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Gottwalda na změnu zamítavého usnesení výboru iniciativního o návrhu tisk 251, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Prosím o klid. (Trvalý hluk a výkřiky poslanců strany komunistické. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Dovolenou dal jsem na dnešní a zítřejší schůzi posl. Prokešovi pro neodkladné záležitosti.

Posl. Szentiványi žádá o udělení dovolené na dobu od 18. března do 18. dubna t. r. pro neodkladné záležitosti.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.
Nemocí omluvil se posl. dr Černý na dnešní schůzi.

Sděluji, že byla odvolána naléhavost interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

39. Naliehavá interpelácia posl. Polívku, Hrušovského a druhov vláde o hroziacej katastrófe nezamestnanosti v Gemeri (Muránskej, Štítnickej a Šajavskej doliny).

Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

261. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby byl vydán zákon na úpravu obchodu s krmivem a hnojivem.

283. Návrh posl. Bergmanna, Svobody, Zeminové, Špatného, Netolického, Vaňka, dr Patejdla a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků uzemní samosprávy.

Předseda (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 19. března 1930 ve 2 hod. odpol. s

1. Zpráva výborů zahraničního, ústavněprávního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 178), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé 1. Úmluva mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě pensí zemských, obecních a okresních, sjednaná ve Vídni dne 30. listopadu 1923, a 2. Dodatečná úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou k úmluvě pod 1. uvedené, podepsaná ve Vídni dne 3. února 1929 (tisk 280).

2. Zpráva výborů zahraničního, ústavněprávního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 179) zákona, kterým se provádí úmluva mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem ze dne 30. listopadu 1923 a dodatečná úmluva mezi Československem a Rakouskem ze dne 3. února 1929 o úpravě pensí zemských, obecních a okresních (tisk 281).

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německou říší, sjednaná výměnou not v Praze dne 22. prosince 1929 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 235).

4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se provádí úmluva ze dne 16. července 1928 mezi Československem a Spojenými Státy Severoamerickými o naturalisaci (tisk 240).

5. Zpráva výborů zahraničného, ústavneprávneho a rozpočtového o vládnom návrhu (tisk 177), ktorým sa predkladá Národniemu shromaždeniu republiky Československej Úmluva medzi Československou republikou a královstvom Maďarským o úprave dlhov a pohladáviek v starých korunách rakúskych a uhorských, podpísaná v Budapešti dňa 26. kvetna 1928 a záverečný zápis k tejto úmluve (tisk 282).

6. Zpráva výborů zahraničného, ústavneprávneho a rozpočtového o usnesení senátu Národného shromáždenia republiky Československej (tisk sněm. 8) o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 832 a 951-II), ktorým sa prevádza úmluva medzi Československou republikou a královstvom Maďarským zo dňa 26. kvetna 1928 o úprave dlhov a pohladáviek v starých korunách rakúskych a uhorských (tisk 279).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze v trest. věci posl. dr Sterna (tisk 264).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Fedora (tisk 268).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.