Dále přichází hospodářská výstavba a investice. Pro rok 1929/30 vydává sovětské Rusko na hospodářskou výstavbu a investice 5 miliard rublů z úhrnné částky 11.260 mil. rublů, to je tedy plných 45%. Tato částka přímo ohromuje sociálfašistické křiklouny, kteří každý den čekají zhroucení sovětského Ruska, ale zatím dočkají se zhroucení kapitalistických států a budou zavaleni do těchto trosek neúprosnou pěstí dělnické třídy.

Mohl jsem jen v hrubých rysech srovnati státní hospodářství sovětského Ruska, ale i z tohoto hrubého rysu je na první pohled patrno, že v sovětském Rusku celé hospodářství je založeno od jednotky, to jest od rodiny přes obec, oblast až k státnímu útvaru, je založeno a spojeno v jedno ohromné těleso na zdravých základech. Je založeno a budováno pracující třídou a pro pracující třídu, ovšem s tendencí protikapitalistickou, se kterou se setkáváme v Československé republice, kde se buduje stát kapitalistický, a to shora bez ohledu na potřeby pracující třídy.

V tom jsou tedy ohromné rozdíly, srovnáme-li státní výdaje v Československu se státními výdaji v sovětském Rusku. Jenom slepý a idiot nemůže viděti ohromný rozmach kolektivní práce pracující třídy v sovětském Rusku, jenom slepý a idiot může popírati kapitalistickou výstavbu v Československu.

Naproti všemu perversnímu útoku proti sovětskému Rusku a jeho socialistické hospodářské výstavbě uvedu některé úryvky z přednášky odb. rady inž. Špačka, známého vědeckého odborníka ve vědecké organisaci práce, kterou pronesl v klubu národohospodářských redaktorů a která se konala v důsledku jeho studijní cesty v sovětském Rusku s výpravou amerických inženýrů.

Tento profesor, měšťák, vykládá o sovětském Rusku a uvádí doslova: "Rusko znamená v evropském hospodářství velmi důležitý faktor, s nímž i takový nepochybně moderně vypravený průmysl, jako je americký, bude musiti počítati, ba zdá se dokonce, ž ruské hospodářství jak zemědělské, tak průmysl, stane se nebezpečným konkurentem Ameriky, bude-li výstavba postupovati stejným tempem jako dosud. Tím naléhavějším jest, aby také středoevropská hospodářská území, zvláště Československo, se zabývala ruským problémem, aby se nedala překvapiti budoucností. Hospodářské využití Ruska je otázkou peněz, která dosud nemohla býti uspokojivě rozřešena ani Anglií, ani Amerikou na podkladě koncesního systému. Většina světových firem má své zástupce v ruských hlavních městech. Potřeba kapitálu byla loni v ruském hospodářství velmi značná, hlavně pro velkorysé investiční práce. Pětiletým plánem, který je financován vnitřní půjčkou na nejširším základě (dobrovolné srážky ze mzdy, půjčky drobné atd.), bude jistě hospodářská výstavba Ruska velmi podpořena. Dosavadní výsledky byly částečně velmi příznivé. V jiných odborech uspořili méně. Odborný tisk zabýval se velmi podrobně příčinami neúspěchu a vhodnou odpomocí." Dále pojednává p. inž. Špaček o životní úrovni ruského dělnictva a uvádí doslova: "Životní poměry dělnictva nejsou nepříznivé. Při průměrné měsíční mzdě 120 rublů, t. j. 2.000 Kč pro kvalifikovaného dělníka a asi 250 rublů, t. j. 4.000 Kč pro inženýra, vyjde jak manuelní, tak duševní pracovník docela dobře, zvláště, když ceny životních potřeb se podstatně od našich, t. j. československých, neliší. Vnější dojem není ve velkoměstech nepříznivý. Bytová péče o pracující vrstvy pokračuje rychle a plánovitě. Místa pro zastavení a parky jsou zpravidla dobře udržována, potravinářské obchody jsou velmi čisté a hodně zásobené. Dráhy, autobusy, tramvaje a pod. jezdí téměř dochvilně, ač jsou hodně frekventovány."

To není posouzení hospodářských, sociálních a kulturních poměrů v SSSR od komunisty, nýbrž člověka z měšťáckého tábora, který přišel do sovětského Ruska s otevřenýma očima. A v tom je ten rozdíl mezi slepými, jednookými a těmi, kteří vidí oběma očima, vidí pravdu a vidí také lež, která se zejména v Československu za režimu sociálfašistů velmi dokonale vyvinula.

Skutečnost o zdárném výsledku vedení socialistického státu v sovětském Rusku budí neklid v řadách vykořisťovatelů, budí neklid také v řadách vykořisťovatelů tohoto státu, i v řadách sociálfašistických. V neděli byla svolána konference rudých odborů v Praze do hostince u Kazdů. Byla však před 10. hod. pražskou policií přepadena. (Slyšte!) Účastníci této konference byli pochytáni a odvezeni na policii, konference zakázána a znemožněna. Proč se tak děje? Aby dělníci nemohli srovnati bídu v Československu a učiniti příslušná opatření v době ohromné krise, v době ohromné nezaměstnanosti, kdy 200.000 dělníků bloudí po ulicích měst a vesnic o hladu a bez přístřeší. Policejní zvůlí provedená provokace proti všemu proletariátu, proti celé dělnické třídě, zvláště Velké Prahy, nemůže zůstati bez odpovědi. Pražský proletariát je povinen v prvé řadě nejenom protestovati a volati k odpovědnosti za tuto provokaci, právě v době šíleného utlačování pomocí státního aparátu, nýbrž volati a mobilisovati proletariát v celém státě nejen k protestům, nýbrž i k boji za větší kus chleba. Pražský proletariát a s ním proletariát ostatních měst a států dá nejlepší odpověď na všechny tyto provokace pořádáním velkých protestních akcí 6. března. 6. březen znamená volné ulice proletariátu. Také mladí proletáři, nezaměstnaní i v závodech, vzhůru k demonstracím proti kapitalistické racionalisaci, za šestihodinnou dobu pracovní, za zvýšení mezd a řádnou podporu v nezaměstnanosti, proti sociálfašistické vládě Udržalově a Bechyňově a jejímu zákonu o předvojenské výchově!

Statisíce nezaměstnaných mladých proletářů o hladu, zimě a bez bytů žijí psím životem. 1/4 milionu nezaměstnaných s rodinami, milionová armáda v Československu hladoví.

Vláda, v níž sedí sociálně-demokratičtí a českosocialističtí ministři, zařadila do svého rozpočtu 1950 mil. na vojenské účely a dává T. G. Masarykovi k jeho narozeninám 20 mil. Kč. Pro milionovou armádu nezaměstnaných, pro vás všechny, kteří již dnes žijete životem psanců, i pro všechny ty, na které již zítra čeká týž osud, nemá tato vláda v celém roce 1930 více než mizerných 23 milionů.

Mladí proletáři! Komunistický svaz mládeže Československa volá vás k demonstracím na mezinárodní bojovný den proti nezaměstnanosti 6. března. Konejte ihned schůze nezaměstnané mládeže na zprostředkovatelnách práce i v místech, vyšlete své zástupce do výborů nezaměstnaného dělnictva!

Mladí dělníci a dělnice v závodech, kteří dnes ještě pracujete do úpadu u běžících pásů zracionalisovaných fabrik za hladovou mzdu, a na které již cení zuby strašidlo nezaměstnanosti, konejte ihned všude celozávodní schůze mládeže, postavte na nich své požadavky a učiňte všechny přípravy k 6. březnu!

Mezinárodní kapitál, jednotná fronta od papeže až po sociálfašisty organisují neslýchané štvanice proti vlasti dělníků a rolníků celého světa, proti Sovětskému svazu.

V Československu připravuje sociálfašistická vláda Udržalova a Bechyňova zákon o předvojenské výchově. Den presidentových oslav, 7. březen, má býti přehlídkou sil, buržoasií a sociálfašisty mobilisovaných pro fašistickou diktaturu, pro kapitalistický stát, proti proletářské revoluci, proti Sovětskému svazu.

Mladí proletáři, zaměstnaní i nezaměstnaní, demonstrují 6. a 7. března v semknutých řadách pod prapory komunistické strany a komunistického svazu mládeže Československa:

Proti kapitalistické racionalisaci, za šestihodinový pracovní den mládeže. Za okamžité zrušení gentského systému, za podporu všech nezaměstnaných na účet kapitalistů a jejich státu. Za bezplatné stravování všech nezaměstnaných. Za plné hrazení nájemného mladých nezaměstnaných dělníků, kteří nebydlí u svých rodičů, státem. Za zřízení domovů nezaměstnané mládeže. Za zvýšení mezd mladého dělnictva, za uznání důvěrníků mládeže na závodech. Proti přípravám imperialistické války proti Sovětskému svazu. Proti zákonu o předvojenské výchově. Na obranu Sovětského svazu. Proti sociálfašistické vládě Udržal - Bechyně, proti kapitalistickému státu, za světovou diktaturu proletariátu! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo panu posl. dr Reiszovi.

Posl. dr Reisz: Slávna snemovňa! Vzorný vývoj a konsolidácia naších štátnych financií a štátneho rozpočtu je jedným z najsvetlejších bodov dosavádneho štátneho života našej republiky. Pánu ministrovi Englišovi môžeme ďakovať, že náš štátny rozpočet sa štabilizoval, jemu môžeme ďakovať, že väčšia polovica štátnych priechodnych dlhov, ktoré ešte roku 1924 spôsobily veľmi ťažké štátné starosti, bola medzitým vyplatená, a že úrokomer týchto priechodných štátnych dlhov bol na 5 1/2 a na 5% snížený. A že trvačnosť týchto priechodných štátnych dlhov s jedného až 3 rokov zdvihnutá bola na 5 až 7 rokov, takže štátny priechodný dlh v našej republike prestal byť ťažkým štátnym problémom. Je zásluhou pána ministra, že otázka naších štátnych dlhov vôbec dostala sa do priaznivej koľaje.

V posledných rokoch prejavenému odbornému finančnému hospodáreniu môžeme ďakovať, že konsolidoval sa náš rozpočtový systém, konsolidovaly sa naše štátné financie, úplne štabilizovala sa československá koruna, a na priek ťažkým hospodárskym pomerom konsolidovaly sa aj československé peňažné ústavy.

V súvise konsolidácie naších financií spomínam aj nový daňový zákon č. 76 z r. 1927, o ktorom často počuť nespravodlivú a ťažkú kritiku. Tento nový zákon je vynikajúce dielo, a veľkou zásluhou tohoto zákona je, že v obore zavládnuvšom daňovom chaose zjednal poriadok a prehľad. Pokiaľ pred niekoľkými roky v daňových zákonoch a nariadeniach nevyznali sa ani len odborníci, zatiaľ dnes máme ľahko srozumiteľný, jasný a primeraný moderný daňový zákon. Jestli i vyskytovaly sa zároveň s účinnosťou zákona priechodné určité ťažkosti, je to prirodzené, keď berieme zreteľ na strašné pomery panujúce predtým a keď uvážime dnešnú veľkú hospodársku krízu. S uspokojením môžeme posúdiť dôsledky nového daňového zákona, avšak nemáme žiadnej príčiny, aby tento zákon sme zkritizovali a hanili.

Počas rozpočtovej debaty veľa sa rozprávalo o nedostatku daňovej morálky. S jednej strany si sťažovali, že u daňovníkov vôbec niet daňovej morálky, s druhej strany zasa vytýkali, že finančné orgány postrádajú tejto morálky. Ja myslím, že obvinenia ohľadom nedostatku daňovej morálky nemožno takto zovšeobecňovať, lebo nemožno tvrdiť, žeby priemyselníkom, obchodníkom alebo remeselníkom, poťažne poľnohospodárom alebo ostatným daňujúcim stavom chýbala daňová morálka. Nanajvýš možno tvrdiť, že v každom stave sú jednotlivci alebo jednotlivé podniky, ktoré v obore daňovom páchajú vedomé nezákonitosti a zneužívania. Preto však nemožno brať na zodpovednosť celú daňujúcu verejnosť, a to tým menej, keďže finančné orgány majú zákonitú možnosť k tomu, že keď niekto dokázane a vedome zlomyseľne pácha zneužívanie tým cieľom, aby zatajil daň, tam spomenutý daňový zákon svojími prísnymi sankciami predpisuje ťažké peňažité tresty a väzenie na takýchto dokázaných previnilcov. Keďby proti skutočným páchateľom používalo sa prísnych sankcií, malo by to aj odstrašujúci účinok.

Avšak jestli v novom daňovom zákone predpísaných prísnych sankcií sa neužíva ani tam, kde je zlomyseľnosť a vedomé zneužitie načisto dokázane, potom prípadne mohla by vzniknúť taká mienka, že u nás bez väčšieho rizika možno páchať najhrubšie zneužitia na poli daňovom, lebo veď predpísané tresty sa nepoužívajú, a niekto mohol by prísť na takú myšlienku, že nie je hodno daň poctive priznávať a platiť. Preto skutoční vinníci majú byť prísne stíhaní. V takýchto prípadoch používaná zákonitá prísnosť bezo sporu podstatne zvýši aj daňovú morálku.

Avšak musíme robiť ostrý rozdiel medzi takýmito jednotlivcami zasluhujúcemi prísný trest, a medzi tou massou daňujúceho obecenstva, ktoré snaží sa poctive vyhovieť svojím daňovým a poplatným povinnostiam. Musíme žiadať, aby proti takým daňovníkom, ktorí klesajú pod bremenom hospodárskej krízy, a ani pri najlepšej vôli a snahe následkom ťažkých pomerov svojej daňovej povinnosti nie sú schopní vyhovieť, bolo postupované mierne a s porozumením ako pri vymeriavaní dane, tak aj pri jej vyberaní.

Nemožno zovšeobecňovať ani tú obžalobu, žeby úradníctvu finančných úradov nedostávalo sa primeranej daňovej morálky, ačkoľvek často sa stáva, že niektorí daňoví referenti chovali sa s naprostou nedôverou proti každému priznaniu dane, a v jednotlivých prípadoch niektorí referenti neberú zreteľ ani na poctivé, odôvodnené priznanie, ale daňové návrhy pripravujú samovoľne. Áno, v takýchto prípadoch možno hovoriť o nedostatku daňovej morálky patričných zamestnancov, a prosím pána ministra, aby postaral sa o to, žeby finanční zamestnanci povinní boli správne predložené daňové priznania brať do ohľadu, a že bez náležitých dôkazov nie sú oprávnení o daňovom priznaní predpokladať, že je falošné.

V súvise s týmto prosím, aby zákon č. 235, ako výnimočný zákon, i naďalej ponechaný bol v platnosti, poneváč na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi je ho v mnohých prípadoch ešte bezpodmienečne stále treba.

Počas rozpočtovej debaty počuli sme mnoho a ostrej kritiky o zákone č. 77 z r. 1927, ktorý upravuje finančné hospodárenie samosprávnych sväzkov. Ja túto kritiku považujem za prehnanú. Ako člen mestského zastupiteľstva a finančnej komisie hlavného mesta Bratislavy, z dvadsaťročnej osobnej zkúsenosti viem, že ako potrebné je dozerať na finančné hospodárenie miest, a že nakoľko správna bola intencia a základná myšlienka spomenutého zákona č. 77.

Je bezo sporu, že finančné hospodárenie autonomných telies, zvlášte miest a obcí nevyhovuje vždy záujmom verejnosti, lebo tieto nepridržiavajú sa vždy potrebnej zásady sporivosti a predvídavosti. Videli sme, že v mnohých mestách a obciach v posledných rokoch výdavky vykazovaly s roka na rok rapídny vzostup, jednotlivé obce a mestá strašne sa zadlžily, svojím poplatným povinnostiam ani napriek vyzdvihnutému veľkému úveru neboly schopné vyhovieť, finančné hospodárenie v mnohých obciach bolo pred katastrofálnym srútením, tak že javila sa súrna potreba zásahu so strany štátu, a potrebné bolo na finančné hospodarenie týchto obcí dozerať, upraviť ich, ba i usmerňovať a so strany štátu obmedzovať. V mnohých obciach jednotlivé politické strany alebo jednotlivci, pod titulom stranníckeho záujmu hrešia proti finančným záujmom obce, preforzírujú hrozné, zbytočné výdaje so strany obce, tak že bolo treba vydať zákonné obmedzujúce dišpozície. I so stanoviska verejno-právneho je bezo sporu, že finančná autonomia obcí a miest nemôže byť neobmedzená a suverénna, ako na príklad u štátu, lebo veď obce a mestá podriadené sú dozoru, usmerňovaniu a obmedzovaniu so strany štátu aj v iných administratívnych otázkach, a tak tedy cele oprávnené a správne bolo zaviesť i na poli finančného hospodárenia určité obmedzenia. A preto zákonodarca postupoval správne, keď maximoval obecné prirážky.

Keď pri prevádzaní tohoto zákona čís. 77 ukazujú sa určité nedostatky, tak tieto možné je odstrániť; prípadne možno zákon pozmeniť alebo doplniť. Avšak musíme zdôrazniť, že fundamentálny princíp tohoto zákona je správny. Musíme sa oh radiť proti výtkam, ako by štát pri vynesení tohoto zákona bol prejavil nej aké nepriateľstvo proti obciam, lebo veď obmedzenie obecných prirážok so strany štátu nestalo sa v záujme ministerstva, ale v záujme daňujúcich občanov, tedy v záujme našom.

Poneváč v štátnom hospodárení pán minister financií pevnou rukou a vinikajúcou odbornosťou zaviedol poriadok, bolo by žiaducné, aby urobil taký poriadok i v hospodárení samosprávnych sväzkov, miest a obcí, lebo neobyčajné zvyšovanie prirážok a komunálnych dlhov zničilo by v tých obciach obchod a priemysel a malo by za následok nezamestnanosť.

Daň z obratu má byť čím skôr odstránená, lebo veľmi ťažko dolieha na náš hospodársky život. Alebo aspoň má sa znížiť s 2 % na 1%. Pri textilnom tovare treba daň z obratu veľmi urýchlene paušalovať. V dôsledku paušalovania aj manipulácia stala by sa jednoduchšou, a výnos bol by väčší. Vôbec paušalizovaním textilného tovaru pomohlo by sa mnoho tisíc existenciám, a poneváč toto paušalovanie už je aj pripravené, prosím, aby bolo čím skôr uskutočnené.

Upozorním aj na jedno nesprávné zákonné ustanovenie. Totiž podľa bodu 17 §u 4 platného zákona o dani z obratu, od tejto dane oslobodené sú tie dodávky a výkony, ktoré konajú sa pre štát alebo pre štátné podniky. Naproti tomu od dane z obratu nie sú oslobodené tie dodávky alebo výkony, ktoré konajú sa pre krajinský úrad, pre okresy, pre mestá a obce, alebo pre ich podniky; takže na príklad dodávka pre štátnu nemocnicu je dane z obratu prostá, tedy keď na pr. pekár štátnej nemocnici dodá pečivo, neplatí daň z obratu, jestli ale ten istý pekár dodá pečivo nemocnici mestskej alebo krajinskej, daň z obratu je povinný zaplatiť. Táto nesprávna dišpozícia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi tým viac padá na váhu, lebo na týchto územiach, podľa zákona z r. 1918, dodávkové smluvy s mestami a obcami podliehajú okrem dani z obratu ešte 2%nému smluvnému poplatku a 1%nému kolkovému poplatku, tak že u nás takéto obecné alebo mestské dodávky zaťažené sú 5%ami, čo je neudržateľné a nesnesiteľné. Z toho dôvodu žiaducná je oprava tohoto stavu v chystanej novele.

Pri vyberaní dane z obratu, zvlášte na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, máme vzhľadom na ťažké hospodárske pomery chrániť sa zbytočných vekzácií a v hraniciach možnosti prejavovať mierny a liberálny postup.

Pri tejto príležitosti osmeľujem sa spomenúť jednu špeciálnu okolnosť, na ktorú počas rozpočtovej debaty ešte vôbec nebolo poukázané, a to je otázka klearingu československého štátu s Maďarskom a Rakúskom. Vládné nariadenie č. 224 z r. 1924 zakazuje totiž vyrovnanie starých korunových dlhov a pohľadávok medzi Čechoslovákmi a Maďarmi, a všetky spory v tejto príčine vznesené alebo zahájiť sa majúce suspenduje. Pred prevratom Budapešť bola strediskom hospodárskeho a finančného života Slovenska i Podkarpatskej Rusi. V Pešti a Maďarsku je veľa vkladov a pohľadávok zo Slovenska, a mnohí jednotlivci i podniky zo Slovenska a Podkarpatskej Rusi pred prevratom v Pešti alebo v Maďarsku vyzdvihli pôžičku, zvlášte hypotekárnu. Nakoľko spomenuté nariadenie č. 224 a iné predpisy zabraňujú vyrovnať tieto pohľadávky a dlhy, v situácii nastal naprostý chaos, lebo veľa takýchto pohľadávok a dlhov medzi časom výjde na zmar; odsťahovanie a úmrtie jednotlivých dlžníkov situáciu komplikuje, následkom zákazných dišpozícií hypotékou zabremenené nemovitosti nie sú ani predajné ani pôžičkou zabremeniteľné. Je isté, že s roka na rok, ba možno povedať so dňa na deň znižuje sa cena massy týchto klearingových pohľadávok, až celé sa znehodnotia, z čoho pre Československú republiku vznikne ohromná škoda.

Československý štát v tejto záležitosti ešte 26. mája 1928 v Budapešti uzavrel dohodu s Maďarskom, ktorá dohoda ani do dnešného dňa ešte nebola ratifikovaná, a nedostatok ratifikácie zapríčiňuje, poťažne ztrvácňuje spomenuté neblahé pomery. V záujme verejného hospodárstva Československa, menovite Slovenska a Podkarpatskej Rusi, zvlášte v záujme naších peňažních ústavov a súkromných stránok prosím, aby dotyčná dohoda, r. 1928 uzavrená s Maďarskom, bola čím skôr ratifikovaná, lebo touto ratifikáciou vykonáme veľkú službu v prospech finančných záležitostí Slovenska a Podkarpatskej Rusi, beztak vo veľmi zlých pomeroch sa nachodiacich a keďže ratifikácia táto beztak nemá žiadnych prekážok.

Ratifikácia dohody s Rakúskom síce sa už stala, avšak s Rakúskom nedošlo ešte k určeniu a k výplate kvoty; a pri tejto príležitosti prosím, aby ešte chybujúce dišpozície v oči Rakúsku tiež boly vydané a urýchlené, aby došlo k plneniu československých záujmov aj v súvise s rakúskym klearingom.

Parlamentu musím predniesť ešte jednu otázku, a to je odškodnenie počas prevratu poškodených občanov. Je známe, že počas prevratu, zvlášte na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, mnohí utrpeli škodu tým, že majetok im rozobrali, alebo zapálili. Ďalšie pokračovanie v trestných a súkromno-právnych sporoch v príčine tejto otázky následkom moratória bolo zastavené, tak že poškodení nemajú možnosť svoju škodu uplatňovať pred riadnym súdom, hoci škody a škodu privodivšie osoby schopní sú nesporne dokázať. Mnohí takíto nešťastníci takýmto spôsobom, bez vlastnej viny, prišli o celý svoj majetok a existenciu a ocitli sa vo veľkej biede. A nakoľko iní poškodení odškodné dostávajú (na pr. váleční poškodenci atď.), tak i týmto nešťastníkom náleží náhrada škôd, a to tým viac, že v uplatňovaní svojích nárokov hatí ich práve štátom nariadené moratórium.

Poneváč náklad na úhradu týchto škôd so strany štátu je pomerne nepatrný, odškodnenie pre týchto nešťastníkov bolo by prevediteľné aj v rámci štátneho rozpočtu.

Konečne vynorila sa otázka, či štátny rozpočet nie je zbytočné detailne prejednávať v pléne snemovne, keďže štátny rozpočet rozpočtový výbor s veľkou dôkladnosťou beztak už prejednal. Podľa môjho názoru rozpočtová debata v pléne snemovne nie je zbytočná. V demokratickom štáte je potrebné, aby štátny rozpočet objasnený bol s čím viac strán a aby veľká verejnosť štátny rozpočet poznala čím lepšie.

Terajšia rozpočtová debata dokázala že sostavenie nášho štátneho rozpočtu stalo sa odborne, správne a cieľuprimerane, a je bezo sporu, že naše štátné hospodárstvo a štátné financie majú i proti hospodárskej kríze odolnú schopnosť, a že u nás niet dôvodu k pesimizmu.

Pán minister financií loďku štátneho rozpočtu i napriek veľkej hospodárskej kríze vedie s istou rukou, a túto loďku nášho štátneho hospodárstva i naďalej pokojne môžeme sveriť tomuto cieľuvedomému a vynikajúcemu kormidelníkovi. Ak chceme slúžiť záujmom štátu, musíme pána ministra financií v jeho ťažkej, veľkej a užitočnej práci podporovať. Tento rozpočet preto prijímam a odhlasujem. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této čtvrté, finanční části podrobné rozpravy není již nikdo přihlášen, rozprava o ní jest tedy skončena.

Tím skončena jest vůbec rozprava o státním rozpočtu s finančním zákonem a o prohlášení pana ministra financí z 8. schůze posl. sněmovny.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Před ukončením učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolen dal jsem: na dnešní schůzi posl. Polachovi pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Stenzlovi z rodinných důvodů.

Nemocí omluvili se posl. Blatná, dodatečně na včerejší 23. schůzi posl. Platzer; dodatečně na dobu od 11. do 17. února posl. Schäfer.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Pechman, Zeman, dr Buzek.

Došla oznámení o změnách ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Wintra za posl. inž. Nečase; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Bobka za posl. dr Luschku.

Místopředseda Špatný: Mezi schůzí byl tiskem rozdán vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

231. Vládní návrh, kterým se překládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní, celní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Persií, podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929.

Místopředseda Špatný: Jak jsem zjistil z těsnopiseckých záznamů, vyjadřoval se pan posl. Kopecký ve své řeči urážlivě o hlavě papežského státu.

Volám jej proto k pořádku.

Předsednictvo sněmovny usneslo se kromě toho podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy hrubě urážlivé z těsnopisecké zprávy z jeho řeči v dnešní schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 26. února 1930 v 10 hod. 30 minut dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 80) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 8. schůzi posl. sněmovny dne 8. ledna 1930.

2. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210).

3. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk sněm. 228) o vládním návrhu (tisk sen. 109 a 112) zákona o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta republiky Československé T. G. Masaryka (tisk 232).

4. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta republiky Československé T. G. Masaryka (tisk 232).

5. Návrh, aby posl. sněmovně prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o vládních návrzích zákonů:

a) o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 ústavní listiny (tisk 2),

b) o změně §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn.

zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 3),

c) o veřejné stráži zemědělské (tisk 4),

d) o ochraně polního majetku (tisk 5),

e) o změně některých ustanovení zákona ze dne 8. července 1925, č. 172 Sb. z. a n., o letectví (tisk 7),

f) zákona, kterým se provádí úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských (tisk 8).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.