Pondělí 24. února 1930

Toto vládní nařízení musí býti změněno před vydáním definitivní systemisace. Systemisace v rámci tohoto vládního nařízení č. 15/27 pro železnice měla by za následek, že 16 tisíc úředníků bývalého statusu IIIa a IIIb, pro něž ve vl. nařízení nebyla zřízena III. a IV. třída služební ve smyslu zákona, a pro něž nelze proto dnes systemisovati místa v 7. až 4. platové stupnici, bylo by nuceno žalobou u soudu domáhati se svého zákonného práva. K těmto 16 tisícům žalob přidruží se však dalších 37 tisíc žalob pomocných zřízenců, kterým zákon č. 103/26 zaručuje při definitivní systemisaci místa čekatelů a definitivních zřízenců. 53 tisíce žalob, to bude důsledek toho, bude-li na železnici vnucována definitivní systemisace bez předcházející novelisace vládního nařízení. (Výkřiky posl. Brodeckého.)

Společně se státními zaměstnanci žádají pak železničáři, aby bylo pomoženo okamžitě; výplata 13 platů pro aktivní zaměstnance i pensisty, započítání předchozích služeb a zrovnoprávnění pensistů je minimem toho, co musí státní zaměstnanci obdržeti, aby jakž takž bylo jim pomoženo.

Jsem přesvědčen, že nedostatečné příjmy veřejných zaměstnanců vrhají přímý reflex na úroveň dělnických mezd, tato nízká mzdová hladina podlamuje koupěschopnost širokých mass konsumentů a působí těžké hospodářské krise ve výrobě a obchodu.

Žádáme-li zvýšení příjmů státně-zaměstnaneckých, nehájíme jen kůži státních zaměstnanců. My víme, že jsou celé veliké odbory dělnické, kterým se daří, možno-li, ještě hůře, než státním zaměstnancům, ale hájíme-li zásadu, že účelnou obranou proti hospodářské krisi je zvýšení koupěschopnosti širokých mas zvýšením důchodu, pak musíme začíti tam, kde máme možnost - u státu. Zvýšení platů veřejných zaměstnanců znamená přiznání se státu k této hospodářské politice nejen ve slovech, nýbrž i ve skutcích a znamená pokyn soukromému podnikání. Takto chápaná situace značí, že z problému státně-zaměstnaneckého stává se problém všech konsumentů ve státě a věc státních zaměstnanců jest věcí všeho dělnictva.

Kol. Brodecký, Remeš a Chalupa předložili resoluční návrh v rozpočtovém výboru na úpravu těchto poměrů. Železničáři čekají, že slavná sněmovna návrh schválí a že vláda jej provede.

Hlasuje-li sociální demokracie pro rozpočet, i když v něm nejsou tyto problémy ciferně vyřešeny, hlasuje s podmínkou, na níž setrvá děj se co děj, že v rámci přijatého rozpočtu budou minimální požadavky jak státních, tak podnikových a zejména železničních zaměstnanců splněny.

Pan ministr financí prohlásil ovšem v soukromém rozhovoru, že nutno nejdříve provésti reorganisaci státní správy, a proto jest nutno, pokud se týče železnic, říci naše stanovisko také k této záležitosti.

V zákoně č. 286 (restrikčním) z r. 1924 se výslovně praví, že vláda jest povinna do konce r. 1925 předložiti elaborát o reorganisaci státní správy. Toto ustanovení bylo do zákona přijato hlavně také z důvodu organisace personálu, jež měla býti prováděna pod běžným tehdy heslem: "Méně zaměstnanců, lépe placených." Vábné heslo o zjednodušení úřední agendy, o méně zaměstnancích, ale lépe placených, v rukou naší tak zv. meziministerské komise přímo žalostně zklamalo.

Toto zklamání, možno-li, ještě ve vyšší míře zažili jsme při hesle "Obchodní hospodaření ve státních podnicích". Účelem nového hospodaření mělo v prvé řadě býti odbyrokratisování státních podniků a nahraditi zde byrokratism moderním komercialismem, to jest obchodním duchem. Zatím však prováděcí nařízení č. 206 z roku 1924 k zákonu o obchodním hospodaření státních podniků č. 404 z roku 1922 jest typickou ukázkou naprostého nepochopení naší byrokracie nejprimitivnějších zásad obchodu.

Na př. naše železnice. Železnice jsou jednou byť i největší součástí naší dopravy. Doplňují a jsou doplňovány poštou, autobusovou dopravou, paroplavbou atd.

Neleží tu na dlani, že prvou podmínkou obchodního řízení je spojiti tyto podniky do jednotně vedeného obchodního procesu? Nesloužilo by více zájmům státu veškeré dopravní podniky v rámci jednoho ministerstva dopravy spravovati jednotným aparátem, než dnes, kdy jsou spravovány, ba i jejich podnikání řízeno z několika ministerstev, nad nimiž vede nad to ještě dozor ministerstvo financí a ministerstvo vnitra?

Není mi dána možnost, abych detailně ukázal k tomu, kudy nám za tohoto stavu věci unikají stamiliony národního jmění a státních příjmů. Chci se jenom ve velkých rysech dotknouti otázky reorganisace našeho železnictví jako podniku státního.

Vycházíme se stanoviska, že vlastním činitelem obchodu na železnici jest přeprava zboží, osob a zavazadel. Naše železnictví jest však prozatím vybudováno tak, jako by vlastním činitelem železničního podnikáni byla administrativa.

A tak docházíme k závěru, že se věnuje u nás největší, mnohdy až do přesnosti zabíhající péče naší administrativě a přechází se s klidem přes hrozivé nedostatky i nejnutnějších činitelů vlastního přepravního výkonu.

Celá administrativa naše stůně na písařinu, málo pohotovosti, vyplývající z bezprávnosti jednotlivých titulárních vůdčích činitelů. Stanice, topírna, sekce, dílny, všechno pracuje podle starých předpisů, stále doplňovaných a měněných. Doprava je život, a tu přichází až příliš často ke zjevům, jež nejsou v předpisech ještě výslovně popsány. V daných poměrech netroufá si ani praktický a zkušený přednosta iniciativně rozhodovati.

V provozní službě, která jest nejdůležitějším činitelem vlastního obchodního provozování, to jest přepravy osob a zboží, zakřiknuto jest tak vše, co kdysi mělo - snad dosud má - všechny předpoklady v obchodním zájmu podniku se uplatnit, co však v bezduché šabloně a písařině zakrnělo.

Organisace obchodního řízení na železnicích musí býti vybudována na solidních základech vlastního obchodního objektu podnikání, t. j. na snaze všestranně vzorného vybudování přepravy osob, zavazadel a zboží. Rychle, jednoduše, levně, bezpečně a solidně dopravovat osoby a zboží bez obtíží pro cestujícího, neb zasilatele a příjemce. To mají býti zásady obchodního řízení, před nimiž musí zmizet tradicionelní protiobchodní znalosti.

Výběr vůdčích činitelů - přednostů úřadů ve službě výkonné nesmí býti obmezován nebo znemožňován podmínkami pro službu nerozhodnými na úkor služby.

Kompetence vůdčích činitelů různých úseků přepravní služby výkonné musí býti rozšířena a hlavně - jejich zdravá iniciativa umožněna. Počet ředitelství může býti zmenšen, jejich agenda zhuštěna, ředitelství se však musí státi skutečným řídícím a rozhodujícím orgánem; jeho duše musí býti v provozu, v dopravě, v obchodu.

Ředitelství musí míti možnost podle své úvahy klidně a taktně řídit živé síly v provozu, musí míti možnost uzavírati vhodné obchody, aby ve všech situacích docházelo k nejvyššímu možnému zisku a k nejlepším podmínkám dalšího dobrého vývoje obchodů. To týká se také možnosti rychlé kalkulace s tarifními slevami.

Ředitelé, kteří musí v prvé řadě nésti odpovědnost za dobrý vývoj obchodů ve svém obvodu, zařídí vzájemné zužitkování vědomostí z praktické služby svého obvodu pro soustavné zdokonalování a zjednodušování služby školení personálu ve smyslu obchodní stručnosti a jednoduchosti každého počinu ve službě.

Nejvyšší hlavou obchodu a techniky podniků bude generální ředitelství s tarifní ústřednou, pracující krátkou cestou na zužitkování obchodních a technických poznatků a zkušeností pro celý provoz železniční. Ministerstvo železnic bylo by vrcholnou instancí státně politickou a státně finanční. Celá organisace musela by býti krátce vedena co možno směrem nejvhodnějšího a nejúplnějšího opatření výkonné služby železniční personálem a obozem i všemi ostatními pomůckami; vybavením přednostů služeben odpovídající pravomocí v praksi a osobní odpovědností v rámci činnosti jich úřadů; zredukováním centrálních úřadů, zjednodušením administrativy s plnou kompetencí k luštění vyšších úkolů obchodních ve vlastní odpovědnosti. Zřízení generálního ředitelství s tarifní ústřednou, jako nadstavby ředitelských obvodů a nejvyššího odpovědného orgánu obchodního a technického. Ponechání v ministerstvu železnic pouze úkolů státní politické a státní finanční správy v železnictví. Nestojíme na stanovisku, že by muselo býti v této věci provedeno vše tak, jak zde letmo nadhazuji. Ale na jednom trváme nezdolně: Jest nejvyšší čas, aby od theoretických úvah a od mluvení o nutnosti reorganisace a obchodním vedení železných drah - a celé naší dopravy - bylo přikročeno aspoň potud k činům, že ve smyslu citovaného ustanovení zákona č. 286/24 zřízena bude z vynikajících železničních odborníků-úředníků - ne ovšem podle šarží - reorganisační komise, rozšířená o zástupce velkých odborových organisací železničářských, abychom se konečně dostali jednou z neplodných úvah a kritik ku plodnému jednání.

Navrhujeme také v tomto smyslu zřízení komise pro reorganisaci našeho železnictví, případně celého našeho dopravnictví. Prosím o přijetí tohoto návrhu slavnou sněmovnou. (Potlesk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP