Lidová výchova na venkově trpí namnoze nedostatkem vhodných místností pro knihovnu, přednášky, ochotnická představení. Jestliže státní správa uznala za vhodné v některých městech přispěti mimořádně na kulturní domy, přimlouvám se za to, aby bylo v tom směru pamatováno také na některé venkovské obce. (Výborně!)

Už delší čas volají knihovní rady obecních knihoven po novelisaci knihovnického zákona z r. 1919, poněvadž zákon má některé mezery a nepřesná ustanovení. Žádám, aby bylo těmto hlasům vyhověno, zejména aby obcím finančně slabým, které nemohou platiti více než 50 hal. na hlavu na obecní knihovnu, zajištěn byl aspoň minimální příděl dobrých knih, aby uvědomělí občané, kteří jsou nemajetní a nemohou si koupiti dražší knihu, mohli si ji vypůjčiti z obecní knihovny.

To jsou ovšem jen některé požadavky z tak mnohých, které bych mohl a měl uvésti. Uložil jsem si však sám rozumnou umírněnost. A v celku shrnuji: Nečekejme, že v rozpočtu školském se dá dosáhnouti vážnějších úspor, neoddávejme se v té věci klamné naději. Snad by se tu a tam zrušením nějaké té školy dal nějaký drobet ušetřiti, buďme si však vědomi toho, že bude-li ta zrušovaná škola náhodou snad v našem okrese, půjdeme všichni bez rozdílu přesvědčení intervenovati - prosím, mluvím ze zkušenosti - aby se nebrala právě nám. A ostatně se prokazuje, že středních škol nemáme více než za Rakouska. O vysokých školách prohlásil pan ministr školství, že v poměru k cizině jich nemáme nadbytek, odborných škol je spíše málo než mnoho, z toho všeho velké naděje na úspory nekynou.

A vyšší životní míra, které jest základem, nese s sebou i nové požadavky v oboru zdravotnickém, v oboru sociální péče a jinde. Zároveň jest však kultura i základem hospodářského rozvoje a umožňuje tak, aby tyto vyšší požadavky mohly býti uspokojeny. Jde mi tu o nutný rozvoj kultury. Na tu kartu jsme vsadili a vyhráli jsme na ni svou samostatnost. Udržeti ji v zápolení národů můžeme jen, budeme-li se o všestranný rozvoj kultury skutečně starati a umožníme-li to zvláště poskytnutím nezbytných prostředků, pamětlivi jsouce známého výroku Palackého, že kdykoliv jsme zvítězili, dálo se tak vždycky zbraněmi ducha. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu schůze.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení:

Dovolenou dal jsem na tento týden posl. Fedorovi pro neodkladné záležitosti.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Stanislav.

Došla naléhavá interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Naléhavá interpelace posl. Geyera a druhů vládě o moravských drobných rolnících strádajících nouzí.

Místopředseda dr Lukavský: Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

228. Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 109 a 112) o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta republiky Československé T. G. Masaryka.

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Posl. Kopecký a posl. dr Stern učinili ve svých řečech v dnešní schůzi projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

V návrhu na přechod k pořadu přes návrh zákona o zásluhách T. G. Masaryka pp. posl. Kopecký, dr Stern a soudr. použili odůvodnění, které jest projevem hrubě urážlivým.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti prvé dva projevy ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi, projev pak obsažený v návrhu vyloučiti z tohoto návrhu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v sobotu dne 22. února 1930 v 9 hod. dopol. s

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 80) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210) a rozprava o prohlášení ministra financí učiněném v 8. schůzi posl. sněmovny dne 8. ledna 1930.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.