Předseda (zvoní): Dále je k slovu přihlášena paní posl. Zeminová. Dávám jí slovo.

Posl. Zeminová: Slavná sněmovno! Projednávání státního rozpočtu je v každém státě veliká událost. Podle aktivnosti nebo pasivnosti státních rozpočtů cizina kriticky posuzuje vždy hospodářskou uspořádanost toho nebo onoho státu.

U nás bylo letos opětně dosaženo rovnováhy státního rozpočtu; je to zjev důležitý, zejména v té době, když v celé téměř Evropě trvají neujasněné, těžké hospodářské poměry. Mnozí z nás byli by rádi kladli ještě na státní rozpočet mnohé a mnohé požadavky. Ale pocit odpovědnosti a vědomí, že nelze dostati státní rozpočet na plochu deficitu, vedl nás k usilovnému hledání buď vyřešiti nejnaléhavější potřeby v rozsahu státního rozpočtu anebo v souboru připravovaného hospodářsko-sociálního plánu vlády.

Letos byl u nás státní rozpočet projednáván tak důkladně, věcně a vážně, že rozpočtové jednání stálo vysoko nad průměrem posledních let. O projednávání rozpočtu jevili zájem nejen členové výboru samého, nejen zúčastnění ministři a odpovědná ministerstva, ale také žurnalistika a celá veřejnost, která se dovídala z exposé mnohé zajímavé detaily příští práce.

Po pravdě nutno přiznati, že všechnu živost a iniciativnost do jednání rozpočtového výboru nepřinesla tentokráte oposice, nýbrž koaliční strany a že jak referenti, tak ministři přinesli tak instruktivní zprávy k jednotlivým resortům, že skutečně budou nejen dobrou školou a studiem pro všechny poslance, nýbrž také obrazem práce příštích měsíců.

Velká práce rozpočtového výboru přinesla nám tři důležitá plus: 1. ministři, referenti i členové výboru podali úřadům podrobný rozbor, v jakém duchu je nutno s povoleným rozpočtem letošním hospodařiti, 2. z jednání rozpočtového výboru vzešlo tolik nových poznatků, návrhů a zásad, jak upraviti rozpočet na rok příští, který se začíná připravovati již během měsíce května, že tím byla parlamentem a vládou dána znovu směrnice, jak tento příští rozpočet musí býti sestaven, aby odpovídal duchu dnešní koalice, ve které socialisté spolutvoří a spoluvládnou. Konečně třetí důležitá věc, která vyplynula sama sebou z jednání rozpočtového výboru, byl fakt, že vládou a koalicí připravovaný hospodářsko - sociální plán pro zemědělce, státní zaměstnance, dělnictvo, samosprávu atd., přitahoval k sobě tolik pozorností, že začal zatlačovati i jednání o rozpočet sám. Je tu řada ožehavých otázek a je proto pochopitelné, že se staly velmi aktuální.

Národně socialistická strana kvitovala zejména s povděkem, že se původně upjaté stanovisko p. ministra financí dr Engliše k naléhavým potřebám státních zaměstnanců během jednání rozpočtového výboru podstatně, a nutno přiznati, i příznivě změnilo. Také plně jsme mohli podepsati jeho prohlášení v otázkách bytových, kde prohlásil, že zvýšení činží a rušení ochrany nájemníků není možné v době deprese hospodářské a že bez zvýšení platů nejen u gážistů, ale i u dělnictva nelze vážně se zvýšením činží počítati. Také nás uspokojilo prohlášení ministra financí jako autora zákona č. 77/1927, který tak smutně zabrzdil vývoj naší samosprávy a také znamenal pohromu, zejména pro kulturní, sociální a školskou politiku této samosprávy, v němž sám p. ministr financí přiznal, že i tento zákon bude nutno upraviti a novelisovati.

U dělnictva a gážistů bylo sympaticky přijato energické prohlášení p. dr Engliše, když tyto kategorie zaplatí do haléře své předepsané daně, že bude vláda také s plným úsilím trvati na vyrovnání všech nedoplatků a daní u bohatých vrstev našeho státu.

Dnešní koalice a vláda vstupovala do práce za nejtěžších podmínek. Mezi stranami bylo za minulá léta nahromaděno příliš mnoho hořkosti a bojů. Vedle toho také mnohým jednotlivcům nejen ze řad oposice, nýbrž i v některých stranách koaličních šlo spíše o to, práci koalice znemožňovati, než k vážné a positivní její práci napomáhati. Nade vším pak jednáním koaličních stran ležel černý stín těžké hospodářské deprese, ohrožující celé kraje a veliké stavy.

A právě při dohodování, zejména zemědělců se socialisty, místo intrikami očekávaného rozbití koalice došlo k vyjasnění mezi stranami a vyšší zájem státu a trpících vrstev zvítězil. V kritických chvílích jednání zejména hospodářští ministři Bradáč, dr Franke, Bechyně a dr Matoušek projevili tolik státnického smyslu, že pracovní plán vlády a parlamentu byl zabezpečen a počíná se na něm právě pracovati.

Československé ženy s radostí uvítaly výnos vlády o povinném pečení samožitného chleba. Je chutný, úsporný a zdravý. Špatného chleba z různých odpadkových mouk zadních najedli jsme se za posledních 15 let až běda. Chápeme také, je-li zle venkovu, že je zle i městům. Proto bychom také my ženy rády vydaly apel, aby čsl. ženy kupovaly pokud možno jen výrobky čsl. původu. (Výborně!) Prosíme však vládu a úřady samotné, aby nám tuto samozřejmou povinnost také usnadnily. Žádáme, abychom za naše dobré a poctivé peníze dostaly také dobré a poctivé zboží. Nesmí zůstati jen při všeobecném zděšení veřejnosti i parlamentu po známém exposé pana ministra Bechyně o falšování mléka, másla, tvarohu, o barvení a falšování mouky atd. My ženy však chováme konkrétní požadavek, že nemůže se o této věci pouze mluvit, ale že do vládních předloh, které se v nejbližší době budou projednávati, musí býti také zahrnut zákon o falšování potravin a zákon kartelový. (Výborně!)

Těžce ovšem odnáší nynější vláda a koalice indolenci minulých tří let protisociální politiky. Dlouho se nedělalo nic, a nyní se hrne všechno najednou. V minulých třech letech byla přece hospodářsky přímo ideální doba k rozřešení nejnaléhavějších sociálních problémů. Stahovaly se staré daňové nedoplatky do milionů jdoucí v celém téměř světě, i u nás trvala skvělá hospodářská konjuktura, takže se nemusilo s nějakou desítkou milionů úzkostlivě počítati a také se s ní nepočítalo v minulých letech, když šlo o průmyslníky, kongruu, event. o banky a jiné zámožné vrstvy. Ale za tři léta skvělé konjuktury pro dělnictvo se neudělalo nic, pro státní zaměstnance nic, pro samosprávu a malozemědělce nic, pro řešení stavební a bytové krise také nic.

Teprve nyní, na přelomu doby, kdy začíná býti všude zle a kdy nejen celou Evropou valí se těžká hospodářská krise, ale kdy podobnou krisi prožívá i Amerika - vzpomeňme jen na její četné krachy bursovní a průmyslové - když i v Asii sta milionů lidí trpí hladem a celé zemědělství světové dostalo se do nebezpečné situace a krise, staly se hospodářské poměry u velké většiny našeho obyvatelstva tak neudržitelnými, že vláda musí je řešiti chtěj nechtěj, i když nyní nebude dostatek pohotových prostředků.

Řada ministrů klesá pod tíhou práce, starostí a odpovědnosti. Musíme si všichni býti této těžké situace vědomi a napnouti síly, rozum a chladnokrevnost, aby stát náš nebyl zavalen novými statisíci nezaměstnaných a miliony nespokojených. Proto všechny koaliční strany konají denně porady o požadavcích dělnických, státně - zaměstnaneckých, zemědělských, bytových, samosprávných a j. Také četné sjezdy odborných korporací se těmito otázkami vážně zabývají. Největší odpovědnost spočívá ovšem na vládě a parlamentu.

Do Podkrkonoší vloudil se znovu zlý a častý host: bída a hlad z rostoucí nezaměstnanosti v textilu. Nebezpečná krise objevuje se také v severočeském a kladenském uhelném revíru. Zejména na severu pracuje se na mnohých dolech nejen soukromých, nýbrž také státních jen 3 dny v týdnu. Výdělek nestačí, u tisíců dělnických rodin není ani na nejnutnější životní potřeby, proto upozorňujeme vládu, že zřízení lidových kuchyní pro rodiny nezaměstnaných v textilu a v hornictví je nutností.

Stavební ruch ve městech vázne. Z toho zase vznikají veliké obavy venku v cihelnách, lomech, pískovnách. Z poklesu stavebního ruchu a z toho, že proponovaných 15 mil. Kč stavební pomoci na malé byty nebude dostatečnou částkou vzhledem k rostoucí potřebě. Na Českomoravské vysočině, v Pošumaví a v hornatých krajích Moravy, Slovenska i Podkarpatské Rusi - a dnes jsme dostali zprávy z Orlických hor, kde poměry domácích tkalců jsou přímo zoufalé - nemají chudí zemědělci ani dosti práce, ani peněz na uhlí, petrolej a dříví, abysi v dlouhých tmavých zimních nocích a večerech mohli zatopiti nebo si posvítiti. (Hlas: Při té drahotě dřeva!) To bude také problémem nynější vlády a koalice, aby učinila konec nemožnému hospodaření s našimi lesy. Jsou četní velkostatkáři, kteří se kartelují. Vesnicím uvnitř oblasti lesní se dříví neprodá, poněvadž by se musilo dáti o něco levněji, a tak se stane, že obyvatelstvo vesnice, která má kolem sebe lesy, musí jezditi pro dříví 8 až 10 km cesty, (Slyšte!) naproti tomu musí tito chudáci dojížděti tam, odkud přišly prvotní objednávky. Tento chaos a kartelování i při nejnutnějších životních potřebách nesmí ujíti náležitému dozoru vlády, zejména když prošla důvěrná zpráva mezi vládními činiteli, že za minulý rok bylo vytvořeno přes 200 tajných kartelových úmluv, které z veliké části všechny jsou zahroceny proti potřebám širokých vrstev lidových. (Slyšte!)

Starost o řešení hospodářských otázek ovládá celý stát. Každý cítí, jak závisí jeden stav na druhém, a vláda se usilovně snaží přinésti návrhy na řešení přijatelné všem. A do těchto tísnivých dob, plných vážné odpovědnosti a strachu, jak bude dále, vpadly u nás divné osoby a časopisy, které si z osobních štvanic a osobního špinění udělaly pohodlné, ale strašné politické řemeslo. Na prahu Masarykova roku mnohokráte jsem v minulých štvanicích vzpomněla na klasické a, bohužel, stále tak nutné napomenutí velikého našeho presidenta, který hned v prvních letech své vlády v republice volal do svědomí národního: "Rozčilení není žádný program!" Tato slova pronesl tenkráte k deputaci t. zv. husitských žen, vedených temnými živly na hrad "osvoboditi" presidenta. Kolik takových předrážděných husitských žen běhalo nedávno kolem nás v maskách bývalých ministrů, vyslanců či bankovních ředitelů? (Výborně!) Ale kalná vlna politické hysterie se převalila a obyvatelstvo jasně cítí, že je nám třeba chladné rozvahy a rychlé pomoci více než umělého štvaní a rozčilování. Kdyby hospodářské poměry republiky byly tak dobré jako politické, a to v zahraničí i doma, bylo by nám všem veseleji. Politicky si stojí naše republika velmi dobře. Tento fakt při projednávání státního rozpočtu má také svoji velikou mravní i politickou váhu. Uklidňuje obyvatelstvo a dodává váhy republice v cizině. Zahraničně je náš stát zabezpečen přečetnými smlouvami. Smlouvy mírové, tato základna našich hranic a naší svobody, jsou pevné. Likvidace hospodářských nákladů vedení světové války je provedena. Uvážíme-li, že vítězná Anglie, Francie a Italie klesají pod tíhou válečných dluhů, když si připomeneme, že Anglie nebyla nucena jíti do války, že neměla zavedenu ani brannou povinnost a že ji na sebe dobrovolně ve válce vzala, že padlo přes milion anglických vojáků a že té vítězné světové velmoci anglické zůstalo neuhrazených 1.180 miliard Kč válečných dluhů, když si představíme, že Belgie a Francie mají na 2.800 miliard téměř nekrytých dluhů za rozbité a zničené území, když si připomeneme, že malé Srbsko, přes které se tolikrát valila krvavá válka jako přes Polsko, má řadu krajin, ve kterých bylo vyhubeno až 52% mužského obyvatelstva, a když si připomeneme, že i to Rusko v prvých třech letech války svobodě malých národů, tedy i naší, položilo strašnou oběť na krvi a penězích, musíme si přiznati, že to, co nám bylo uloženo, je přiměřené našim povinnostem a únosnosti, a že dr Beneš hájil a obhájil stát a zájmy naše přímo do krajnosti. (Výborně! - Potlesk.) Z řečí pana dr Perglera i p. dr Kramáře dnes pronesených doznívaly ještě dozvuky domácího jednání o Haag. Panu dr Perglerovi se nedivíme. Ten by si rád po svém způsobu Haag vykládal ještě třebas 10 let. Zajímavé však jsou vývody pana dr Kramáře, které jsme všichni také poslouchali. Nejprve otevřeně a podrobně líčil, jak se naše delegace r. 1919, ve které on sám také spolu zastupoval náš stát, usilovně snažila snížiti naše závazky z války nám ukládané. A pan dr Kramář sám doznává, že jsme měli platiti a že to tak r. 1919 také sami uznali, na 30-35 miliard Kč. Kdyby počítal stále s těmi 4% a zdálo se mu dnešních 80 mil. ročně mnoho, uvažme, když on sám se zavázal asi ke 30 miliardám, že by to znamenalo pro nás na 4% na 1.200 milionů Kč úroků ročně, tedy asi tolik, co dr Engliš jako ministr financí hodnotil jako nynější závazek celý, kdybychom týž najednou měli zaplatiti. A když se potom podařilo, jak sám pan dr Kramář konstatoval, usilovnému 10letému jednání dr Osuského a jistě že i dr Beneše, snížiti všecky ty naše závazky na minimum, žene totiž 1.200,000.000 Kč ročně na úrocích, nýbrž pouze 80,000.000 Kč budeme platiti, zavzněla při tom ještě jakási nápověď: "To že je ta naše zahraniční politika." O ratifikaci haagských ujednání, o nichž p. dr Kramář mluvil, se přece v našem parlamentě ještě nejednalo. Jednalo se jen o exposé dr Beneše, který předváděl před zraky Národního shromáždění obraz haagského jednání a toto exposé dr Beneše bylo jednomyslně schváleno celou koalicí a také stranou národně-demokratickou p. dr Kramáře. (Potlesk.)

Československé ženy zejména vřele kvitují další velké a trvalé úsilí dr Beneše o světový mír a odzbrojení národů. Když tyto dny prošla světovým tiskem zpráva, že jen v Evropě platí se ročně na 50 miliard Kč na ozbrojení armád, a když jsme si uvědomili, co ta Evropa má dluhů, krisí, hladu, nemocí a těžkých důsledků ze světové války, potom nezbývá než uznati, že záslužné a překrásné dílo presidenta Masaryka a dr Beneše pro světový mír mezi národy a pro odzbrojení je nejkrásnějším dílem našeho státu. (Výborně! - Potlesk.) Ženy, dělníci i zemědělci jsou vedle inteligence přirozeně nejlepšími stoupenci mírových ideí. Vždyť za války i po válce všechna nejtěžší břemena padnou obyčejně na pracující vrstvy. Ženy československé uznávají záslužnou mírovou politiku Svazu národů, poněvadž jsou si vědomy, že nebýti tohoto Svazu národů v Evropě za posledních let, bylo by vypuklo nejméně 20 až 30 parcielních válek, které by však postihly celou Evropu. Odmítáme proto kategoricky každé vyvolávání rozbrojů a každé štvaní státu proti státu. Není u nás mnoho těch, kdo by chtěli hnáti náš stát do nějakých imperialistických vyhrůžek, ale jsou přece jednotlivci, kteří si rádi s těmito myšlenkami hrají, ať bývalí generálové, nebo bývalí vyslanci. Nutno však konstatovati, že nejvřeleji pro válečnou politiku plaidují správní radové různých zbrojovek a jejich příbuzní, kteří sedí také na poslaneckých lavicích.

Vnitropoliticky stojí si naše republika velmi dobře. Máme nesmírné štěstí, že v čele našeho státu stojí největší syn našeho národa, muž nesmrtelných zásluh a světové duchovní velikosti president Tomáš Masaryk, kterého nám závidí celý svět. (Potlesk.) Tyto dny usnášeli jsme se s hlubokým pohnutím na předložení zákona Národnímu shromáždění, ve kterém by bylo do mramoru na věky hlásáno, že president Masaryk se o náš stát zasloužil. V srdcích národa této generace i všech generací, které po nás přijdou, bude na věky vděčností vyryto vědomí, že Masaryk se zasloužil o náš stát jako nikdo a že byl otcem vlasti, jakého náš stát ještě neměl. (Výborně! - Potlesk.)

Jsme si toho všichni vědomi, že republika podepřená láskou národa i spokojených národů druhých může trvat a bude trvat na věky. Presidentů státu budeme mít postupem doby ještě na sta, ale Masaryk a jen jediného, a proto si ho tak vážíme. (Potlesk.)

Nebylo otázky, týkající se člověka, rodiny, národa, veškerenstva i věčnosti, na kterou by nám byl Masaryk jasně ve svých spisech neodpověděl. Nebylo problému politického, filosofického, mravního, nebo hospodářského, kterému by se byl Masaryk vyhnul a při kterém by byl nešel až na kořen věci. A tento veliký, ojedinělý duch, který právo a slávu našeho národa přenesl na forum světové, syn chudé rodiny, z chudé moravské Slovače, ani hodinu ve svém životě nezapomněl, i když byl zahrnut poctami a slávou, jako nikdo, z jakého vyšel okruhu, a celý jeho život jest prací pro svobodu národů, pro humanitu v lidstvu a pro právo pracujících vrstev! (Výborně! - Potlesk.)

Národně-socialistická strana, vřele národně cítící, představitelka širokých vrstev našeho pracujícího lidu, vroucně si přeje, aby nám byl president Masaryk ještě dlouho a dlouho zachován v čele národa a republiky! (Potlesk.) A zásadu určenou nám zakladatelem strany Klofáčem "Masaryk je náš program", přejímáme jako vážnou povinnost pracovati poctivě a čestně každý na svém úseku práce pro rozkvět republiky a lepší život nynějších i budoucích generací. (Výborně! - Potlesk.)

Také československé ženy radostně a s nekonečnou vděčností vzpomínají při 80tinách presidentových na požehnané dílo jeho života. Nikdo za celá staletí nepronesl k nám a o nás tolik živé pravdy, ať bolela nebo povznášela, nikdo nám však také neposkytl tolik statečné ochrany v dobách zlých a těžkých před válkou, ve válce i po válce, ať šlo o ženy-matky, ať šlo o hospodyně, o ženskou inteligenci nebo prosté dělnice, nikdo se o nás tak nestaral jako Masaryk-profesor a Masaryk-president. (Potlesk.)

Vzpomínáme na to tím živěji, že do slavného jubilea roku Masarykova spadá také desetileté jubileum neobyčejně důležité: jubileum našich krásných ústavních zákonů republiky!

Co všechno k nám volá, co volá k živému svědomí národa jubileum Masarykovo i jubileum naší ústavy! Dobře to vyjádřil president ve svém díle "Světová revoluce" těmito slovy: "Státy trvají a udržují se těmi mravními silami, kterými byly založeny".

Náš stát byl založen nejčistším mravním společným úsilím o svobodu, pokrok a rovnost veškerých stavů. Těmito zásadami je také naplněna celá naše ústava. Ale ústavní zákony vžily se již dávno, ještě než se o ústavu jednalo, v srdce pracujícího lidu v našem národě.

Národně-socialistická strana je tam přenášela, učila lid bojovat za svobodu, pokrok a demokracii. Proto založil Klofáč před 30 lety naši stranu, proto nás vedl znovu a znovu do boje za národní svobodu, proto tolik legionářů vyšlo z naší mladé generace, proto byli popraveni Kotek, Kratochvíl a jiní, že nemohli ani za cenu života zraditi ducha těchto ideálů! Proto jsme po válce vrhli se houževnatě do práce k upevnění vlastního státu a proto jsme tak vášnivě hájili demokracii jednou proti bolševikům a po druhé proti fašistům, i když muselo dojíti až k vylučování jednotlivců z naší strany! (Výborně! - Potlesk.)

Protože láska k svobodě, demokracii a pokroku jest v nás vžita, v každém atomu našeho já, nebudeme si naší ústavy jenom hájiti, nýbrž pracujeme o vtělení každé zásady její v praksi života také ve formu zákonů. Jsme šťastni, že parlamentní náš vůdce ministr dr Franke a dr Klouda byli spolutvůrci naší ústavy. Zastali se zejména také žen, když se jednalo nejen o politickou naši rovnoprávnost v bojích ústavně-právního výboru před 10 lety, ale také pracovali pro prosazení věčně památného §u 106 ústavy, který slavnostně začíná větou: "Výsady pohlaví, rodu a povolání se neuznávají." A že socialisté zásadám ústavy zůstali věrni, toho dokladem je veliké a trvalé úsilí stran socialistických, aby kulturní pokrok náš byl zabezpečen, aby všeliká privilegia byla zrušena a sociální spravedlnost se stala základnou veškeré práce v našem státě.

I my ženy rády konstatujeme, že za krátké spoluúčasti socialistů ve vládě a v koalici bylo mnoho prosazeno, co i nám ženám prospívá: umístění právniček do státní služby, tabákovým dělnicím byla dána placená dovolená o hlavních svátcích, dělnicím textilním povolena v nezaměstnanosti nová podpora, ženám-hospodyním, doufáme, dostane se ochrany proti strašnému falšování potravin, zvlášť když v čele příslušného ministerstva je sám náměstek ministerského předsedy a muž neobyčejně pracovitý, ochrana nájemníků bude prodloužena, pro chudé děti a děti nezaměstnaných bylo povoleno přes 4 mil. Kč na stravování atd.

A pro tuto trvalou a krásnou práci socialistických stran ve vládě a v koalici roste důvěra v širokých vrstvách národa v naši práci. Rozkladný komunismus se potácí v křečích rozkladu, uvědomělé dělnictvo a inteligence se hromadně vrací zpět do socialistických stran, tma kulturní mizí, stejně jako lhostejnost k politice a osudům republiky. Iredenta poklesla na minimum.

Máme dnes vládu a vládní většinu tak silnou, zastupující všechny hlavní strany a pracující vrstvy, jako doposud nikdy.

Čeho si zejména ceníme je fakt, že v jubilejním roce Masarykově na půdě našeho státu stojí nejenom ohromná většina československého národa, ale také velká většina národností druhých, zejména jejich vrstvy pracující. Vítězství státní myšlenky v roce Masarykově je dokonalé. (Výborně! - Potlesk.)

Rok 1930 musí býti zejména rokem hospodářské práce. Po projednání státního rozpočtu přijdou slavné dny oslav ústavy a jubilea velikého našeho presidenta. V duchu jeho ideí však musíme v zápětí ještě v březnu přikročiti k rozřešení nejpalčivějších otázek hospodářských. (Tak jest!)

Národně-socialistická strana zasáhla do hospodářsko-sociálního plánu nejvážnějším způsobem. Možno bez nadsázky říci, že přišla s iniciativou v mnoha věcech. Hned po loňských volbách, když oficielně jsme jednali s designovaným min. předsedou Udržalem o podmínkách utvoření nové vlády a koalice, předseda našeho klubu dr Franke prohlásil ministerskému předsedovi Udržalovi jasně, že řešení otázek státně zaměstnaneckých, zemědělských, dělnických a samosprávných je státní nezbytností a musí býti základem koaličního programu. To byl náš program a podmínky. Nejednali jsme o křeslech, nýbrž o rychlé práci a pomoci. Předsednictvo naší strany nedráždí druhé koaliční strany zbytečnými bojovnými fermany, protože je nám jasno, že jen při společné práci můžeme pomoci všem.

S dobrým svědomím prohlašujeme, že jsme my, socialistické strany a zejména i my národní socialisté uvnitř vlády a koalice vykonali ve prospěch státních zaměstnanců, malozemědělců, dělnictva, žen atd. více, nežli ti, kteří věčně troubí na poplach.

Nejbližší měsíce dají nám za pravdu. Jen ti, kdož mají svůj stát opravdově rádi, pomáhají také lidu. Jen ti jsou pravými ctiteli Masaryka, kdož v duchu jeho humanitních ideí vtělují tyto idee také v praxi života. (Výborně!)

Státní rozpočet naše strana schvaluje, ale považuje skoncování rozpočtového jednání za počátek nové velké práce o hospodářský program, který se stane státní základnou k uklidnění pracujících vrstev v našem státě. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolenou dal jsem na dnešní schůzi posl. Bečkovi, Kleinovi, od 18. do 22. t. m. posl. dr Srdínkovi, do 21. t. m. posl. Szentiványimu, na tento týden posl. Pohlovi, vesměs pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvil se posl. Skopal-Procházka na dnešní schůzi a dodatečně na schůze dne 17. a 18. února.

Došla tato oznámení o změnách ve výborech.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců krajinské křesť. soc. strany posl. Dobránskyho za posl. dr Jabloniczkého; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého a dra Sterna za posl. Höhnela a Kopeckého.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr inž. Touška za posl. dr Ivanku.

Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

176. Návrh posl. Böllmanna a druhů, aby byl předložen zákon o rekultivaci pozemků poškozených dolováním.

203. Návrh posl. Kaspera, Köhlera a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

208. Návrh posl. Kaspera, Krebse a druhů na změnu § 82 živnostenského řádu (zákon ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z., ve znění vyhlášky ze dne 16. srpna 1907, č. 199 ř. z.) o zrušení pracovního poměru bez výpovědi.

211. Návrh posl. dr Staňka, Tomáška, Zeminové, dr Mičury, dr Lukavského, Najmana, Pohla, Böllmanna a druhů na vydání zákona o zásluhách T. G. Masaryka.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem tuto žádost.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádost krajského soudu v Komárně ze dne 12. února 1930, čís. Nt 23/29, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 17. února 1930, čís. 1408/30, za souhlas s trestním stíháním posl. Steinera pro dvojnásobný zločin podle § 15, čís. 3 a dvojnásobný přečin podle § 14, čís. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 167-III).

Předseda: Pan posl. dr Stern pronesl výroky v dnešní řeči, které ohrožují bezpečnost státu a jsou hrubě urážlivé.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky tyto ze zprávy těsnopisecké.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 20. února 1930 v 10 hod. dopol. s

Nevyřízený odstavec pořadu 18. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.