Předseda (zvoní): Pane řečníku, upozorňuji vás, že jste překročil řečnickou lhůtu. (Výkřiky posl. Srby.)

Posl. Zápotocký (pokračuje): Ty se nemusíš docela nic rozčilovat. (Posl. Srba: Já se nerozčiluji, já se směji takovým povídkám!) Ty se směješ, tobě zrazování dělnické třídy je už k smíchu, ty máš metál rumunského krále a můžeš se smát, když tvoji kamarádi dělnickou třídu zrazují. Samozřejmě. (Výkřiky posl. Srby a komunistických poslanců.) Tak jako v Oloví a Rychnově zradili sociálfašisté bojující dělnictvo, tak je zrazují i ve všech ostatních případech a v každém okamžiku. (Výkřiky posl. Srby.)

Uvádím další případ. V boji dělnictva v hedvábnických továrnách. . . . (Posl. dr Stránský: Vy prý odpovíte Srbovi, jak to je s tím Kladnem!) Budu beze všeho odpovídat. Když byla stávka v Mor. Ostravě, udělaly komunistická strana a rudé odborové organisace všechno, aby také na Kladensku byla zahájena solidární stávka. Udělaly ohromnou řadu schůzí. Jestli se nám nepodařilo tu stávku připraviti a tam zahájiti, to je druhá otázka. Nemluvil bych o tom, kdyby se podařilo v Teplicích sociálním demokratům a reformistům dostati dělníky do stávky. (Výkřiky posl. Srby.) Kdybych věděl, že jste pro přípravu toho boje něco udělali, kdybych věděl, že jste dělníky přesvědčovali, že je potřeba bojovati a ukázati dělnictvu solidaritu, vůbec bych o těchto věcech nemluvil. Ale tu jde o fakt. . . . (Výkřiky. Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zápotocký (pokračuje): . . . . . zdali někdo zrazoval, zdali někdo vydal oběžníky k dělnictvu, aby přímo podlamovalo dělnický boj. O to tu jde, o tento fakt zrady, a ten tu přibíjím otevřeně na pranýř. To je moje odpověď Srbovi.

Předseda (zvoní): Prosím o klid. Upozorňuji vás znovu, pane řečníku, že jste řečnickou lhůtu vyčerpal.

Posl. Zápotocký (pokračuje): Dokažte mi jeden případ, že jsem se nepřičiňoval o rozšíření dělnických bojů. Vy jste proto proti mně nejvíce štvali. (Výkřiky posl. Srby.) Přinesu ti "Právo Lidu" a z toho tě usvědčím, jak nestoudně lžeš, poněvadž "Právo Lidu" štvalo vždy proti Zápotockému, který organisuje stávky a vyvolává puče. Tak je to, můj milý příteli, a všecko tvoje mluvení nezamaskuje, že jste zradili sklářské dělníky v Oloví a Rychnově (Výkřiky posl. Srby.), stejně tak jako zrazujete a zrazují vaši lidé hedvábnické dělnictvo v Rýmařově, kde stejně také všechno dělnictvo bez rozdílu - tedy i příslušníci reformistických organisací - vešlo do boje a stávky. A zase tam stála otázka, jak při situaci v hedvábnickém průmyslu přivésti posily bojujícím dělníkům v Rýmařově, posíliti naši armádu novými reservami, rozšířiti boj i na Šumperk a jiné hedvábnické továrny. A co dělala vaše organisace a vaši lidé? V Rýmařově říkali dělníkům: Samozřejmě, když vám chtějí snížiti mzdy o 50%, musíte bojovati, a v Šumperku organisovali stávkokazectví, podlomení a zrazení dělnického boje. Při tom se cynicky smějete, poněvadž víte, že dělnictvo v Rýmařově to samo nevybojuje. Nejde o to, nechati tu jediný předvoj dělnický v plném ohni nepřátelské palby. Otázka dnes při organisování vězí v tom, přivésti tomuto bojujícímu předvoji posily z dělnického tábora druhých závodů, rozšířiti boj. O to jde a vy musíte si položit otázku, co pro rozšíření těchto bojů dělat, co dělat, abyste přivedli dělnické reservy na pomoc dělníkům, kteří jsou napadeni kapitalistickou přesilou. Ale vy docela klidně se založenýma rukama čekáte, až se bojovná fronta zhroutí, až dělníci, kteří tam šli ve spravedlivém hněvu, spravedlivém přesvědčení, že se proti nespravedlivému útoku musí bránit, budou vysíleni, až tam konečně bude snížená mzda prosazena, až se dělníci zdecimováni navrátí do továren, a potom teprve budete šumperským a jiným dokazovat: Dobře, že jste nešli do boje, že jste nešli na pomoc, tak to s nimi dopadlo, o tolik jim byla snížena mzda. A až půjde útok kapitalistický na další dělníky i vaše příslušníky v druhých továrnách, budete říkat: Nic jiného se nedá dělat, v Rýmařově to prohráli, museli si dáti líbit snížení mezd, a když snížení mezd je proraženo, resultujte z toho, že si to musíte dát líbiti také.

Takovým způsobem se podlamují dnes dělnické boje, tak se oslabuje dělnická fronta, a na to my dnes dělníky upozorňujeme. Proto říkáme, že pro zorganisování dělnických bojů je dnes potřebí založiti dnes přípravu k dělnickým bojům na jiném podkladě. Jest potřebí dnes při zahajování boje a bojovném nástupu, a ještě před ním, počítati s úlohou, kterou dnes sociál-fašistické organisace hrají a budou hrát, musíme počítati s touto zradou vašich šiků, třeba počítati s tím, že vpadnete dělníkům vzad, ža opustíte bojiště, a proto je potřebí boj provádět na podkladě jednotné fronty zdola s vyloučením vašich organisací, s vyloučením vašich špiček a vašeho vedení, protože to znamená přijímati do přípravy bojů přímo zrádce, kteří bojovnou frontu zradí a opustí. Tak je potřebí stavěti před dělnictvo dnes tyto otázky. Právě proto, že průmyslová krise a z ní vyvěrající nezaměstnanost nabývá takových hrozivých forem a že se bude dále rozšiřovati, že bude na dělnické třídě vynucovati nové oběti, je potřebí v této situaci před dělnickou třídu jasně postaviti tyto otázky: V kapitalistické společnosti a za trvání kapitalistických řádů nikdy nebude dělnická třída chráněna před tím, aby nepřinášela oběti. Ať v době konjunktury nebo v době krise, za vlády kapitalistického řádu výrobního je dělník nucen přinášet vždy oběti. A je falešné, když mu dnes tvrdíte a říkáte, že chcete dělníky chránit od přinášení obětí, že chcete dělníky zachrániti, aby s jejich existencí nebylo hazardováno.

Předseda (zvoní): Upozorňuji vás, pane řečníku, naposledy, že jste řečnickou lhůtu překročil.

Posl. Zápotocký (pokračuje): Nikdo dnes neuchrání dělníky před přinášením obětí a před dělnickou třídou stojí otázka: Když musíme oběti přinášet, ve prospěch koho je máme přinášeti? Má dělnická třída přinášeti oběti ve prospěch umělého udržování při životě tohoto kapitalistického režimu, či má dělnická třída přinášeti oběti ve prospěch svůj? A my říkáme dělnické třídě: Musíte uměti přinésti oběti ve svůj vlastní prospěch, musíte vybudovati zde jednotnou bojovnou dělnickou frontu u vědomí, že boj, který se tu rozvijí, bude vyžadovati obětí a velikého napětí, u vědomí, že je potřebí připravovati všechny akce proti nezaměstnanosti, proti tomu úmyslu kapitalistů a vlády, rozpoltiti dělnickou třídu na nezaměstnané a zaměstnané, dávati tu zájem zaměstnaných zvlášť a zájem nezaměstnaných také zvlášť, u vědomí, že je potřebí sjednotiti dělnickou třídu, zaměstnané i nezaměstnané dělníky v jednotný tábor. Proto komunistická strana a rudé odbory organisují jednotné demonstrační projevy dělnictva, proto organisujeme 6. březen jako bojovný den zaměstnaného i nezaměstnaného dělnictva, proto obracíme se na dělníky nezaměstnané jako na dělníky v závodech. Říkáme všude: Připravujte tento bojovný den jako jednotný demonstrační nástup zaměstnaných i nezaměstnaných proti vyděračnému kapitalismu, proti propouštění dělníků z práce, proti vykořisťování dělníků, proti léčení krise kapitalistického režimu na útraty dělnické třídy.

Proto odhalujeme také ty vaše podvody, které zase znovu pášete, když přicházíte k dělníkům a říkáte: Navrhujeme jako pomoc nezaměstnanému dělnictvu opravu zákona o gentském systému. Oprava zákona o gentském systému znamená, že bude aspoň trochu nezaměstnanému dělnictvu pomoženo. Ne, tento zákon o gentském systému je zase kapitalistický zákon o rozrážení šiků dělnické třídy, rozděluje dělnické třídy, rozděluje zase ještě ty nezaměstnané na ty, kteří mají nárok na podporu, a na ty, kteří jsou bez jakékoliv podpory odsouzeni k hladovění.

Proto říkáme: Proti těmto podvodům s gentským systémem, proti těm podvodům s nuceným pojišťováním proti nezaměstnanosti musí dělnictvo bojovati. S nuceným pojišťováním musí býti sehrán tentýž švindl jako se sociálním pojištěním. Teď to bylo řečeno v důvodové zprávě o zlaté měně. Zákon o soc. pojištění je zákon, který nutí dělníky k nucené spořivosti, nutí dělníky, aby si utrhovali od úst, aby platili příspěvky a naschraňovali miliardy, s kterými vláda ve prospěch militaristických účelů může disponovati a jich používati. Nucenou spořivost dělnictva jste odhlasovali, když jste mluvili o velkolepých vymoženostech dělnictva a o tom, že přinášíte veliký dar, sociální pojištění. To byl danajský dar, který tu byl dán.

A jako je to s návrhy na opravu gentského systému, tak je to i s návrhy o nuceném pojišťování nezaměstnaných. Proti těmto návrhům musí dělnická třída postaviti jasně požadavky podporování všech nezaměstnaných, ať jsou organisováni nebo nejsou organisováni, podporování nezaměstnaných na účet státu, na účet kapitalistů a zaměstnavatelů. Je možno najíti na tyto věci prostředky, musí se najíti prostředky, ale samozřejmě zase je potřebí dělnické třídě říci: Dokud bude existovati a bude podpírán tento kapitalistický řád, nebudou pro dělnickou třídu prostředky, naopak krise toho kapitalistického řádu bude léčena na útraty dělnické třídy.

Proto my znovu říkáme celé pracující třídě zaměstnaných i nezaměstnaných, v městech i na venkově, že se musí spojiti ke společnému boji proti útlaku buržoasie, proti nezaměstnanosti. 6. březen 1930 musí býti bojovným dnem proletariátu všech zemí i v Československé republice. Desetitisíce a statisíce nezaměstnaných musí se spojiti s miliony zaměstnaných dělníků. Vyzýváme dělníky, aby konali přípravné demonstrační projevy jak v městech, tak i před závody, v závodech i všude, kde se nezaměstnaní shromažďují. Je potřebí zaměstnaným dělníkům říci, že nezaměstnaností dělnictva budou hleděti stlačovati mzdy zaměstnaným dělníkům a znovu a znovu zase zbídačovati a rozvraceti ještě existenci pracujících. Je proto potřebí, dáti ve všech továrnách všemu dělnictvu heslo demonstračního vystoupení proti jakémukoliv propuštění, organisovati dělníky a dělnické projevy, aby své požadavky předložili nejen správám závodů, nýbrž i obcím a politickým úřadům, aby demonstračními projevy přednesli své požadavky nynější vládě a demonstrovali proti celému nynějšímu režimu. Je třeba připomenouti dělníkům povinnost, že nesmějí dopustiti, aby jejich zástupcové, kteří sem budou vysíláni, byli vyhazováni, aby bylo proti nim používáno policie a aby nebyli připuštěni k přednášení svých přání a požadavků. Je třeba říci všem dělníkům, že jest jejich povinností postaviti se v jednom mohutném demonstračním šiku za své mluvčí a delegáty, které si zvolili. Na křížové tažení proti dělnické třídě je třeba odpověděti tvořením bojovné revoluční proletářské fronty.

Po příkladu starých komunistických táboritů, kteří se postavili proti spojenému útoku panstva a umírněných zrádců, kteří nebyli v historii ničím jiným než vlastně patrony dnešních sociálfašistů, kteří neměli v historii jiného úkolu, než rozlamovati bojovný nástup a tábor revolučního dělnictva, je třeba postaviti se proti útlaku pánů, proti kletbám papežů a zradě t. zv. umírněných a vytvořiti frontu pracujícího lidu i malých rolníků.

Dělnická třída bude musiti přinésti mnoho obětí. My dělnické třídě otevřeně říkáme, že boje, které dnes nastávají a do nichž se dělnická třída dostává, neobejdou se bez obětí. Nikdo z vás, kdo dělníkům říká: "My vás obětí uchráníme", nedovede dnes dělnickou třídu uchrániti před nezaměstnaností, před všemi těmi útoky, které proti nim chystají kapitalisté. Vaše účast ve vládě, všecky vaše návrhy, které předkládáte, neznamenají nic pro dělnickou třídu. Ta musí sama vystoupiti v bojovných šicích proti všemu bezpráví, proti nespravedlnosti, dělnická třída musí zvednouti na svůj štít heslo: Za chléb a práci, proti racionalisaci a propouštění dělnictva, za 7hodinovou dobu pracovní, za zvýšení mezd, za státní podporu nezaměstnaným ve výši plné mzdy po celou dobu nezaměstnanosti, za odstranění gentského systému, za plnou mzdu omezeně pracujícím, za okamžitou výpomoc všem nezaměstnaným, proti reparacím, proti placení válečných dluhů, proti buržoasně fašisticko-sociální koalici, proti vládě hladových cel, drahoty, obilního monopolu a zvyšování činží, proti militaristickým výdajům, proti štvavé kampani a přípravám imperialistické války proti sovětskému Rusku, proti stálému zbídačování pracujících, za skutečné a jedině možné jeho osvobození bez reparací a lžiosvoboditelů, které bude provedeno jedině sociální revolucí utlačovaných proti utlačovatelům pod vládou diktatury proletariátu!

Proletáři celého světa, spojte se k organisaci bojovného 6. března proti bídě, nezaměstnanosti, za chléb a práci! (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. dr Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Pan kol. Zápotocký neobíral se přímo rozpočtovým provisoriem a proto mně neposkytl možnost, reagovati na jeho vývody, poněvadž referent se má držeti vždycky předmětu a nemá reagovati na věci, které se předmětu netýkají.

Řekl bych jen několik slov, co se týče rozpočtového provisoria. Již jsem se zmínil, že rozpočtové provisorium bylo nutné, protože parlament nemohl před vánocemi projednati řádný rozpočet, a že bylo nutno již v prosinci pomýšleti, aby bylo státní hospodářství opatřeno. To se stalo rozpočtovým provisoriem do konce února. Ovšem řekl jsem, že toto provisorium nestačilo.

My jsme ostatně, dámy a pánové, vždycky v nebezpečí rozpočtového provisoria. Proč? Protože máme budgetární rok 1. ledna. V jiných státech mají budgetární rok obyčejně od 1. července. Poněvadž máme budgetární rok od 1. ledna, nemáme mnoho času na projednání rozpočtu, ježto se sněmovna schází teprve ke konci září nebo na začátku října. Není tedy dobře možno, aby se za tak krátkou dobu rozpočet důkladně projednal. Rozpočtový výbor, jak víte ze zkušenosti, musí na podzim se svými pracemi vždycky pospíchati, aby rozpočet byl do 1. ledna pod střechou. Proto je u nás vždycky nebezpečí rozpočtového provisoria.

V jiných státech, na př. ve Francii, je rozpočtové provisorium velmi časté. Tam to ovšem souvisí s projednáváním rozpočtu vůbec. Rozpočet se tam projednává poněkud jinak než u nás, rozebírá se do největších podrobností a často se mění. Poněvadž se při projednávání řádného budgetu celá struktura rozpočtu mění, je nutno, aby se ve Francii často spokojili s rozpočtovým provisoriem. Ovšem vždycky to státním financím neprospívá. Rovněž v Polsku měli několikráte rozpočtové provisorium. U nás sáhli jsme k rozpočtovému provisoriu letos po prvé. Myslím však, že mělo býti stanoveno hned nejméně do konce března, poněvadž stát má závazky čtvrtletní, na př. nájem budov, které je třeba platiti na celé čtvrtletí a nikoliv na dva měsíce.

Dnes máme rozpočet v rozpočtovém výboru projednaný a bude také jistě co nejdříve projednán v plénu posl. sněmovny a v senátě, takže není nebezpečí, že by rozpočtové provisorium musilo býti snad ještě dále prodlužováno.

Do zákona o rozpočtovém provisoriu jsme dali, že platí nejdéle do 15. dubna, aby se snad nestalo, že bychom měli rozpočty dva, řádný a provisorní.

Z těchto důvodů dovoluji si navrhnouti slavné posl. sněmovně, aby přijala návrh zákona se změnou provedenou rozpočtovým výborem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění doporučeném panem zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi pp. posl. Babelovi, Dvořákovi, Čižinské, Hadkovi, Haiblickovi, Hodinové, Hrubému, Juranovi, Kuhnové, Kubačovi, Śliwkovi, Štětkovi, Vallo; do 19. t. m. p. posl. Tůmovi; na tento týden p. posl. dr Jabloniczkému - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v úterý dne 18. února 1930 v 10 hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 80) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210).

2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje platnost opatření Stálého výboru o zatímním vedení státního hospodářství (tisk 207).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.