Četnické oddíly, které jsou již velmi dokonale vydresírovány k fašistickým událostem, napadly při srážce stávkující dělnictvo bajonety a do davu zbídačených sklářských dělníků vystřelily. (Hanba!)

Na Falknovsku tekla v pátek dělnická krev.

Střílením do sklářských dělníků v Dolním Rychnově zahájeno bylo v Československu krvavé řešení kapitalistické krise. Střelami z četnických pušek má býti dělnictvo nuceno, aby se dalo po tisících vyhazovati na dlažbu a aby v zájmu udržení kapitalistického systému zmíralo hlady. Bajonetovými útoky a salvami z četnických pušek bude chtíti buržoasie a její sociál-fašističtí pomocníci zastrašovati dělnictvo a potlačovati jeho odpor proti vyhladovovací ofensivě kapitalistické třídy.

Sklářští dělníci v Oloví a v Dol. Rychnově však ukázali svou hrdinnou rozhodností, jak musí dělnictvo odpovídati na takovéto krvavé fašistické metody a krvavé provokace kapitalistů a státního aparátu. Sklářští dělníci v Oloví a v Dol. Rychnově se nedali zastrašiti střelami z četnických pušek, nepokořili se před fašistickým karabáčem a bojují svůj hrdinný, spravedlivý existenční boj v čele se sklářskou mládeží dále, bojují jej proti krví rozběsněné alianci zaměstnavatelů sklobaronů, státního aparátu a sociál-fašistů. Po pátečním krvavém útoku četnictva na dělnictvo bylo zatčeno ně kolik set sklářských dělníků. Byli zatčeni i zranění, postřelení dělníci a bylo s nimi za vedeno trestní řízení. Nad Falknovskem byl vyhlášen výjimečný stav a četnictvo násilně potlačuje každé hnutí stávkujícího dělnictva. "Zalezte do svých děr a ani se neukazujte, nebo budete syny smrti!", tak řvou četníci a četničtí důstojníci na sklářské dělníky a jejich ženy v Oloví a Dolním Rychnově. "Zalezte do děr a v děrách pochcípejte hlady", toť rada, kterou dávají dělnictvu buržoasní pacholci, kteří jsou připraveni k nejkrvavějšímu násilí. "Zalezte do děr a v děrách pochcípejte hladem", toť přání buržoasie, toť přání sociálfašistů při řešení hospodářské krise. Avšak sklářské dělnictvo v Oloví a Dolním Rychnově nedalo se zastrašiti ani těmito brutálními výjimečnými opatřeními a proto sociálfašističtí agenti kapitalistů podnikají nyní všechno možné, aby rozbili a rozrazili bojovnou jednotu sklářských dělníků v Oloví a v Dol. Rychnově a aby hrdinný boj sklářských dělníků byl isolován, aby byl odsouzen ke zhroucení.

Dělnictvo však nedopustí a nesmí dopustiti, aby spravedlivý existenční zápas sklářských dělníků v Oloví a Dol. Rychnově byl násilím potlačen. Dělnictvo protestuje s krajním pobouřením proti krvavému katanství vůči sklářským dělníkům v Oloví a v Dol. Rychnově. Dělnictvo vypovídá nemilosrdný boj této vládě za krvavé násilí provedené na sklářských dělnících v Oloví a v Dol. Rychnově, této vládě, která je odpovědna za tyto krvavé události, této vládě, k jejímuž programu patří krvavé fašistické násilí. Dělnictvo však vypovídá ještě rozhodnější boj sociálfašistickým stranám, neboť za krvavý četnický útok proti sklářským dělníkům v Oloví a Dol. Rychnově jsou odpovědni pánové Bechyně, Meissner, Dérer a Franke, za krvavé události ve Falknově jest odpověden ministr soc. péče dr Czech, neboť jen s jejich souhlasem a z jejich iniciativy a rozkazu mohlo býti tak brutálně a bezohledně postupováno proti sklářským dělníkům v Oloví a v Dol. Rychnově, (Výkřiky posl. Pika.) s jejich souhlasem byl též vyhlášen výjimečný stav na Falknovsku a s jejich souhlasem a z jejich iniciativy se potlačuje existenční boj sklářských dělníků v Oloví a v Dol. Rychnově za uhájení chleba pro jejich rodiny v zájmu židovských sklobaronů, v zájmu řešení krise kapitalismu na úkor pracujícího lidu.

Střílení do sklářských dělníků v Dol. Rychnově znamená počátek zörrgiebelovské katanské úlohy sociálfašistů, znamená zahájení činnosti řemeslných krvavých pomocníků buržoasie. Československé dělnictvo má již příležitost poznati cynismus československých Zörrgiebelů a dělnictvo ví a poznává, na čem je. Ví, že bylo podvedeno ve volbách, když mu sociálfašistické strany slibovaly, že jejich vstup do vlády bude znamenati zlepšení postavení pracujícího lidu, že to byl podvod ve volbách, když jim tyto strany slibovaly, že jejich vstup do vlády bude znamenati uvolnění otrockých pout. Z těch, kteří toto slibovali, se vyklubali za dvouměsíční činnosti ve vládě ničemní agenti finančního kapitálu, kteří pracují pro vyhladovění pracujícího lidu prosazováním obilního monopolu, pracováním pro zavedení vysokých zemědělských cel. Z těch, kteří ve volbách slibovali, že pracujícímu lidu nastane lepší život, se vyklubali agenti buržoasie, kteří dnes ukládají na bedra pracujícího lidu miliardová reparační břemena ve prospěch zahraničního kapitálu. Z těch, kteří slibovali ve volbách, že jejich vstup do vlády bude znamenati zlepšení postavení pracujícího lidu a uvolnění otrockých pout, se vyklubali násilní otrokáři a krvaví pomocníci buržoasie a finančního kapitálu proti dělnictvu a pracujícímu lidu. Krvavé události na Falknovsku proti sklářským dělníkům a události v Dolním Rychnově jsou pro všechno dělnictvo mementem, pobídkou, aby zbrojilo a povstalo k boji proti kapitalistickým plánům, aby se postavilo proti pokusům sociálfašistické měšťácké vlády, řešiti kapitalistickou krisi a zachraňovati kapitalismus soužením a týráním pracujícího lidu. Krvavé události na Falknovsku jsou pro veškeré dělnictvo v Československu signálem, aby proti všem těmto zbídačovacím a zotročovacím plánům postavilo veškerou sílu své bojovné jednoty a ukázalo buržoasii a sociálfašistům v této chvíli svoji tvrdou pěst postavením požadavků, aby byl okamžitě zrušen výjimečný stav na Falknovsku, aby z Falknovska bylo okamžitě odvoláno četnictvo, aby bylo okamžitě upuštěno od násilného krvavého potlačování spravedlivého existenčního boje sklářských dělníků. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku "pro", kterým je pan posl. dr Kalaš.

Posl. dr Kalaš: Slavná sněmovno! Navazuji na slova zpravodaje posl. kol. Dubického, který zde prohlásil, že nejbližší doba musí přinésti jasno v bytovém problému. Budiž mi dovoleno, slavná sněmovno, vzhledem k tomu, že zde až dosud bylo mluveno se strany nájemníků, tlumočiti a precizovati zde také stanovisko majitelů domů a domků.

Slavná sněmovno! Myslím, že úkolem zákonodárcovým jest, aby řešil každou otázku, týkající se státu, pod zorným úhlem potřeb celostátních, aby se snažil zjednati každému občanu ve státě právo a spravedlnost.

A, slavná sněmovno, musím bohužel konstatovati, že po jedenáctileté existenci našeho státu, bylo-li všem spravedlivě měřeno, byla-li pro každého spravedlnost hledána, nejsou to dosud majitelé domů a domků, kterým by byla spravedlnost v tomto státě zjednána a kteří by si zde zjednali alespoň postavení plnoprávného občana.

Slavná sněmovno! V každém oboru soukromého podnikání byla až dosud dovolena volná disposice, a jestliže přestaly zbytky vázaného hospodářství v jiných oborech soukromého podnikání, táži se, proč to nebylo zjednáno dosud v hospodaření s domovním majetkem. Mám dojem, slavná sněmovno, že bude snad těžkou prací řešení tohoto problému, avšak jisto jest, že řešen býti musí, a to v době co nejkratší v zájmu práva a spravedlnosti pro majitele domů a domků.

Budiž mně dovoleno, mluví-li se zde o těch sociálně slabých nájemnících, říci také něco o sociálně slabých majitelích domů. Slavná sněmovno, nemáme v řadách majitelů domů a domků buržoasii, lichváře a vyděrače, máme však v řadách majitelů domů a domků pracovité a šetrné občany, kteří mají nejen velké domy, ale i malé domečky, a tito právě jsou touto ochranou nejcitlivěji postiženi. Tyto majetky, slavná sněmovno, jsou z mozolů jejich práce a dnes na stará kolena, když tyto mozoly vložili do domovního majetku, aby se mnohdy uživili, ironií osudu po 11 letech ve svobodném státě nemají ani tolik práva, aby s ním volně disponovali. A to, myslím, že je velkou skvrnou na našem hospodářském životě. Jestliže do zahraničí hlásáme na všechny strany, že máme konsolidovaný hospodářský život, měli jsme se snažiti, aby i v tomto směru byl náš hospodářský život konsolidován, aby se nám nemohlo vyčítati, že jsme tak spravedlivý požadavek zasloužilých občanů o tento stát, kteří vyplnili vždy svou povinnost, dosud nevyřešili.

Nebudu se dnes zde rozšiřovati o podrobnostech, ale, musím se pozastaviti nad tím, že p. zpravodaj kol. Langr při referování o zákonu o ochraně nájemníků řekl, že prý musí býti podrobeno revisi ustanovení §u 31, o volnosti smluvní.

Slavná sněmovno, já se táži, kam bychom došli, kdybychom po 11 letech zrušili volnost smluvní, a kam bychom dospěli, kdybychom měli zaváděti pravý opak. Mám dojem, že přece budujeme u nás na principu soukromého a svobodného podnikání, a jestliže budujeme na tomto principu a jestliže na tomto principu chceme konsolidovati celý náš hospodářský život, jsem přesvědčen, že se nemůžeme vraceti k těm poměrům, které si vynutily doby poválečné, nýbrž že v zájmu prestiže státu musíme tu svobodu a volnost smluvní zavésti úplně a to co nejdříve. Žádné vázané hospodářství neprospělo dosud státnímu hospodaření, a byla-li nějaká vázanost, vždycky znamenala pohřbení toho oboru, kterého se týkala. My jsme vyplatili na stavební ruch, když to dnes spočítáme, přes 8 miliard. Uvažme prosím, co by to znamenalo, kdybychom dnes soukromým podnikatelům dali osm tisíc milionů a řekli jim: stavte za to malé byty. (Posl. Zápotocký: To by si nahrabali!) Oni by si nahrabali, ale měli bychom aspoň byty. Tu si nenahrabal nikdo, peníze jsou pryč a byty dle tvrzení min. soc. péče přece nemáme. (Výkřiky komunistických poslanců.) Nyní marně volají naši státní a veřejní zaměstnanci po úpravě mezd a platů. Jsme si dobře vědomi, že jestli někdo má nárok na úpravu mezd a platů, jsou to v prvé řadě státní a veřejní zaměstnanci. Ale pan ministr financí ve svém exposé správně řekl, že musí míti také úhradu. A nyní uvažme jedno. Kdyby byla činžovní daň, která do r. 1928 byla státem vybrána ve výši asi 600 milionů, jen při čtyřnásobném valorisování nájemného zvýšena na 2 1/2 miliardy, myslím, že by se tu našly peníze, které by podstatně přispěly na úpravu platů státních a veřejných zaměstnanců.

Ale jdu dále, slavná sněmovno. Ptám se: Je třeba u nás, aby akciové společnosti, které vyplácejí dividendy, měly ochranu? Ptám se: Potřebuje První měšťanský pivovar v Plzni, který vyplácí 85.000 na jedno právo, ochrany?

Ten má platit zákonnou činži z r. 1914 plus 100% zvýšení? Není to skandál? (Posl. Pik: Kdo dělal ten zákon?) Vy, kdo jste tu byli. Já tu nebyl. (Posl. Pik: V čem má ochranu Měšťanský pivovar v Plzni, vždyť má svoje domy?) Já vás přesvědčím, pane kolego.

Prosím dále: Sklárny na Zlíchově mají pronajaté činžovní domy. Zde se křičí, že nemáme malých bytů. Ať se podívá ministerstvo sociální péče, zdali akciové sklárny potřebují ochrany, zdali potřebují míti pro své dělnictvo činžovní domy a zdali musí platit zákonnou činži z r. 1914 plus 100% zvýšení. Víte kolik to dělá? Asi 150 Kč čtvrtletně z jednoho bytu se všemi přirážkami. To jest sociálně slabý, který toho potřebuje? Myslím, že ne.

Táži se dále: Potřebuje úředník, který má stotisícový roční příjem, ochrany? Mám dojem, že také ne, poněvadž ze 100.000 Kč si může ten úředník čtvrtinu svého důchodu dáti na nezbytnou potřebu bydlení, chce-li přepychově bydleti. Nechce-li, nemusí na to peníze dávat.

Táži se dále, jaká je spravedlnost mezi nájemníkem starým a novým, mezi existencí, která již je ustálena, kde jsou důchody zajištěné, a mezi nájemníkem, který má pár stovek měsíčně a který si založí rodinu. Ten má platit vysokou činži v nových domech a naproti tomu ten, který má vysoké příjmy, který by si mohl placení dovoliti, bydlí v ochraně nájemnické a platí pár krejcarů. (Posl. Zápotocký: Vaše spravedlnost spočívá v tom, že to chcete zvýšit pro všecky!) Řeknu vám, chcete-li, jak to vypadá v Sovětském Rusku. (Posl. Zápotocký: To můžete! Řekněte nám něco o tom!) Vypadá to tak, že do r. 1925 jste socialisovali domy a po r. 1925 prosili jste majitele domů, aby se ujmuli majetku a zvyšovali činže, aby mohly býti tyto majetky udrženy. Tak je to v Sovětském Rusku. (Posl. Zápotocký: Vy se, člověče, pletete se vším!) Vy jste za to velmi rutinovaný. (Posl. Zápotocký: Vy jste nám toho moc málo pověděl. Zdá se, že toho málo víte!) Budu se učiti od komunistů, tam bych to chytl.

Ale dále, slavná sněmovno! Jsou na př. dnes dva obchodníci, dvě kavárny. Jeden kavárník platí starou činži a má dvě patra za 40.000 Kč ročně, naproti jest druhá kavárna v novostavbě a tam platí nájemce 1/4 mil. Kč ročně. Ten kavárník v nové kavárně jest začátečník, za tytéž peníze prodává, jenom s tím rozdílem, že ten starý nájemník má o 210.000 Kč v kapse více, protože jest v ochraně, než ten, který v novostavbě bydlí a ochrany nájemníků nepodléhá. Kde jest spravedlnost? Ten kavárník přiznával k dani z obratu 913.000 Kč. Kdo si dovede představiti, co je to, když je v kavárně obrat 913.000 Kč, s jakým ziskem ten člověk pracuje, kolik ročně vydělá - a ten má míti ochranu? Nevím, zdali takový případ, kterých bych mohl snésti celou řadu, bude podporovati poctivý zákonodárce, který sem byl vyslán, aby pod zorným úhlem spravedlnosti a práva řešil hospodářské akutní státní záležitosti pro všechny občany stejně.

Nebudu se šířiti dále o zákonu o stavebním ruchu, ten si nechám až do rozpočtové debaty. Ale jedno jest jisté: čím více budeme podvazovati soukromé podnikání, tím spíše budeme zabředávati do tohoto nevyřešeného problému a mám dojem, že problém bytový, který se dnes staví jako otázka druhořadá, vynutí si, aby naše parlamentní kruhy se jím vážně zabývaly a zjednali konečně právo a spravedlnost majitelům domů a domků. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Kremser. Uděluji mu slovo.

Posl. Kremser (německy): Slavná sněmovno! Otázka, o které se dnes vede rozprava, jest pro proletariát velice důležitá. Ale rozřešiti velkou hospodářskou krisi, ve které jsme, jest ještě důležitější a v době velké nezaměstnanosti, nouze dělníků, nemůže býti řeči o zrušení ochrany nájemníků nebo o zastaveni podpory stavebního ruchu. Jsme zásadně protivníky zrušení a zásadně přivrženci udržení ochrany nájemníků, tak dlouho, až bytová otázka bude v tomto státě konečně rozřešena. Nezaměstnanost v posledních týdnech úžasně vzrostla. V textilním průmyslu ze 300.000 zaměstnanců jest nyní 50.000 až 60.000 bez zaměstnání, 50.000 až 60.000 jest zaměstnáno částečně. Ve sklářském průmyslu jest úplně zastaveno 86 podniků s 3799 dělníky, 690 sklářských podniků omezilo provoz, čímž bylo postiženo 3995 dělníků. Ačkoliv plně hodnotíme a uznáváme zemědělskou krisi, přece otázka nezaměstnaných jest nejnaléhavější problém v tomto státě. Agrární krise stejně jako průmyslová krise postihuje spotřebitele, nejtíže pak dělníka, oběma krisemi dělníci nejvíce trpí. V této době mělo by býti úkolem parlamentu všemi silami pečovati o zmírnění nouze těchto tisíců nezaměstnaných lidí. A tu nelze mluviti o zvyšování nájemného a o rušení ochrany nájemníků. Bytová otázka měla by býti vlastně podnětem, aby se vytvořila produktivní péče o nezaměstnané, aby se nezaměstnaným poskytlo zaměstnání tím, že by se podporovaly stavby bytů, nikoliv v té formě, jak se jim poskytuje od r. 1925, nýbrž tak, že by se veřejné prostředky daly k disposici na velké stavby obytných domů.

Bytová otázka posuzuje se většinou jako otázka hmotné výhody majetníků domů, ale neposuzuje se ze zdravotního a kulturního stanoviska obyvatelstva. Bytová otázka není otázkou vlastnictví, nýbrž otázkou veškerého obyvatelstva, jeho zdraví a jeho kulturního vzestupu. Spolky majitelů domů a jejich svazy však posuzují bytovou otázku výlučně s toho hlediska, aby byly vytvořeny pokud možno primitivní byty a pronajaty s dobrým zúročením. Jaké škody působí tyto primitivní byty, pokud jde o zdravotnictví a kulturu obyvatelstva, to se nikdy nevyšetřuje, o tom domácí páni nikdy neuvažují, nýbrž posuzují tuto otázku pouze s čistě hmotného hlediska. Špatné byty v průmyslových oblastech a v zemědělských oblastech jsou příčinou tuberkulosy, která v našem státě řádí více než v některém jiném. Podle oznámení Státního statistického úřadu zemřelo tuberkulosou v prvním čtvrtletí 1929 7555 lidí. To jest na 1000 případů úmrtí 106·4 případů, úhrnem 10·6% všech případů smrti. V průmyslových okresích jest úmrtnost tuberkulosou mnohem větší. Tak podle výkazů teplické okresní nemocenské pojišťovny 27 % úmrtí způsobila tuberkulosa. Zde bylo by úkolem veřejných činitelů, států a obcí, pečovati o zdravé, světlé a prostorné byty, aby se vyhovělo požadavkům obyvatelstva, aby se mohlo čeliti vlivům špatných bytů, zdraví škodlivým.

Podpora stavebního ruchu, jakou máme od r. 1925, neměla vůbec žádného významu pro bytovou otázku, nebydlícímu dělníku a zaměstnanci nepřinesla tato podpora stavebního ruchu žádného prospěchu nebo výhod. Zúročení a umořování hypoték, drahé bankovní úvěry a udržovací výdaje vyhnaly nájemné tak vysoko, že činí skoro až třetinu příjmů dělníků a zaměstnanců. Proto nemohly býti tyto byty částečně pronajaty. Podpora stavby bytů mohla by míti účinek jen tehdy, kdyby se obcím a obecně prospěšným stavebním družstvům poskytly peníze za levný úrok z ústřední sociální pojišťovny a pensijního ústavu, aby nájemné bylo dostupné a proti dnešnímu nájemnému aby bylo sníženo. Naprosto nezneuznáváme důležitosti, že se ze sociálního pojištění poskytují peníze silničnímu fondu, ale mnohem důležitější a významnější byl by úkol peníze ústřední sociální pojišťovny poskytnouti na stavby bytů. Stát byl by povinen dáti na tyto účely peníze ze všeobecných prostředků, aby bylo lze vystavěti byty skládající se z jednoho pokoje a kuchyně nebo ze dvou pokojů a kuchyně. Ale domníváme se také, že z přebytků velkého průmyslu a bank, z jejich čistých zisků, mělo by se každoročně odváděti státu jisté procento na podporu stavebního ruchu, kterého by se mělo užíti výlučně k podpoře stavebního ruchu. Podpora stavebního ruchu musí především prospěti obcím a obecně prospěšným stavebním družstvům. Jsme zásadně protivníky stavby obytných baráků, jak se jim nyní dává přednost, a stavby bytů o jedné místnosti. Žádáme, aby byty o jedné místnosti byly vyloučeny z podpory stavebního ruchu. Velké obytné domy musejí míti byty hygienicky nezávadné, světlé a prostorné, aby se tak čelilo všem vlivům zdraví škodlivým.

Úhrnem vzato jsme tedy proti zrušení ochrany nájemníků a pro podporu stavebního ruchu, která umožní obcím a obecně prospěšným stavebním družstvům vybudovati obytné domy, které budou pronajaty za nájemné, podle příjmů dělníků a drobných zaměstnanců snesitelné. Obcím dlužno vydatně poskytnouti peníze, především měla by se zrušiti všechna tísnivá ustanovení zákona o obecních financích a obcím a obecně prospěšným bytovým družstvům měly by se za levný úrok poskytnouti peníze, aby mohly budovati nikoliv malé domky, nýbrž velké obytné domy, které by byly určeny pro proletáře a zaměstnance. Navrhli jsme ve Stálém výboru, aby zákony, jejichž platnost se má dnes prodloužiti do 31. března, byly prodlouženy bez konečného termínu. Stálý výbor zamítl náš návrh a usnesl se zákony prodloužiti do 31. března, takže ve 2 měsících budeme znovu nuceni mluviti o otázce ochrany nájemníků. Budeme hlasovati pro návrh Stálého výboru, ale již dnes prohlašujeme, že jsme zásadně protivníky zrušení ochrany nájemníků a přivrženci stavebního ruchu, který vytvoří byty pro ony vrstvy obyvatelstva, které dosud byly úplně vyloučeny od podpory stavebního ruchu. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Simm. Uděluji mu slovo.

Posl. Simm (německy): Slavná sněmovno! Německá nár. socialistická strana dělnická konstatuje, že nynější poměry na bytovém trhu vyžadují důkladné změny. Buďtež co nejrychleji provedena všechna dostatečná opatření, která by mohla způsobiti, aby také v tomto oboru hospodářství nastaly pravidelné hospodářské poměry. K tomu patří promyšlené pokračování ve veřejné podpoře pomocné stavební činnosti, čímž se má hlavně dosíci, aby zásoba bytů, jež by bylo lze pronajmouti zvláště sociálně slabým nájemníkům, vzrostla tak, aby, kdyby došlo k odstranění závor v bytovém hospodářství, nenastalo nebezpečné risiko. Smíme doufati, že budeme-li soustavně pokračovati v pomocné stavební činnosti, přiblížíme se době, kdy bude lze dnešní bytové zákony likvidovati.

Ožehavá otázka výnosnosti starých domů jest otázkou jak nájemníků tak také majetníků domů. Také nájemníku záleží na tom, aby starý dům jako předmět sloužící nejvíce bytové funkci se nerozpadl, nýbrž aby zůstal zachován. Jest proto ochoten dáti svůj souhlas k opatřením, jestliže tato opatření jeho vlastní, dnes nesnesitelnou situaci, nezhorší ještě více. Jako cesta k tomu, aby se staré domy staly výnosnými, respektive, aby výnos z nájmu byl zvalorisován, doporučuje se snížiti daňové zatížení starých domů. V této věci netřeba uvažovati o extrému úplného osvobození od dani, přirážek a dávek, poněvadž toto zřízení velmi silně se dotýká finančního hospodaření podřízených veřejných svazků. Majetníkům domů prospěla by spíše již mírná akce takovéhoto druhu. Aniž by bylo ohroženo finanční hospodářství veřejných svazků, bylo by možno snížiti činžovní daň a vybírati k ní nejnižší přirážky, jak to asi ustanovuje zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n. Sazby domovní daně třídní dlužno přezkoumati a rovněž snížiti.

Zvýšení nájemného, které se v hospodářství sociálně slabých nájemníků objeví jako pasivum, musí býti vyrovnáno ekvivalentem přídavku na byt. Nejdůležitějším předpokladem, s nímž jest spojeno zvýšeni nájemného, jest, aby bylo zajištěno vyrovnání platů. U veřejných zaměstnanců budiž organisace provedena podle stupňů zvýšení nájemného, soukromému zaměstnanectvu budiž vyšší náklad zaručen obdobně ustanoveními v zákoně o kolektivních smlouvách, který má býti vydán. Pomoc podle těchto zákonů budiž poskytnuta také pensistům a důchodcům sociálních ústavů a válečným poškozencům.

Není pochyby, že navrhovaná opatření jsou jen etapou řešení celého problému. Tato opatření mají však takový význam, že jest rovněž nepochybné, že použije-li se jich, vnese se do celé látky nové hnutí a dosáhne se ideálního konečného cíle, jímž jest úplné vyřízení nejrůznějších přání a požadavků, pokud jde o zákony bytové a o ochraně nájemníků.

Německá nár.-socialistická strana dělnická dožaduje se se vší vážností, aby se dbalo jejích návrhů. V souvislosti s tím poukazuje strana na návrh Simmův podaný roku 1923 v poslanecké sněmovně, aby byly vystavěny rodinné domky pro dělníky průmyslové a zemědělské, který byl znovu podán roku 1925, dále na pokyny k řešení bytové otázky přednesené v řečích dne 15. března 1927 a 13. března 1928 a dále na návrh posl. Wenzla a druhů, aby byl vydán zákon o zajištění stavebně-právních pohledávek. Strana stoji na stanovisku, že nečinnost v naléhavých hospodářských a sociálních otázkách bytovou nouzi nejen nerozřeší, nýbrž k neštěstí tisíců a tisíců lidí vystupňuje ji v katastrofu. Strana dožaduje se tedy positivní odpovědné práce, zvláště parlamentu a jest ochotna v té věci spolupracovati. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Žádám o přečtení podaného návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Resoluční návrh posl. Horpynky a druhů:

Vláda se žádá, aby zákonodárným sborům neprodleně předložila návrh zákona, jenž společně a konečně upravuje všechny otázky bytové (zvláště ochrany nájemníků a podpory stavebního ruchu), aby jej bylo lze projednati ještě před 31. březnem 1930.

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme nyní k doslovu zpravodajů, a to nejprve o odst. 1, jímž jest opatření Stálého výboru, kterým se doplňuje zákon o stavebním ruchu.

Dávám slovo zpravodaji výboru soc.-politického, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Z debaty, která byla absolvována při předlohách o opatření Stálého výboru, vysvítá, že je nutno, aby v nejbližší době nastalo jasno o tom, co bude dále. Volal po tom jednak p. kol. Pika jednak p. kol. dr Kalaš.

Ve svém referátě zdůraznil jsem nutnost, aby povolaní činitelé, především ministerstvo soc. péče, předložili urychleně příslušnou osnovu zákona. Mám za to, že ministerstvo připraví rámcový plán na řešení jednak stavebního ruchu, jednak na úpravu otázky bytové, aby zákonodárné sbory mohly vážně, objektivně a spravedlivě takovýto návrh projednati.

Nemohu učiniti nic jiného, než opětně zdůrazniti potřebu takovéhoto opatření. Jakmile návrh bude podán, bude míti příslušný výbor sněmovní dosti času, aby se jím zabýval a upravil, doplnil a vyrovnal navzájem jednotlivá přání a předložil ke schválení posl. sněmovně předlohu, která bude kompromisem spravedlivým pro činitele na obou stranách, jak pro důležitou skupinu majitelů domů a domků, tak i pro sociální zájmy lidí hospodářsky slabých.

Pokud jde o přednesený zde návrh, vyslovuji souhlas se stanoviskem zpravodaje soc.-politického výboru pana kol. Langra a prosím, aby návrh byl zamítnut. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Pokud se týká rozpočtového výboru, jistě tento výbor, bude-li předložen návrh na vyřízení celé této otázky o stavebním ruchu, jakož i o ochraně nájemníků, zaujme takové stanovisko, aby vše co nejpříznivěji bylo vyřešeno.

Pokud se týče resolučního návrhu p. posl. Horpynky a druhů, v němž se vláda žádá, aby zákonodárným sborům neprodleně předložila návrh zákona, jenž společně a konečně upravuje všechny otázky bytové, zvláště ochrany nájemníků a podpory stavebního ruchu, aby jej bylo lze projednati ještě před 31. březnem 1930 - samo sebou že mu bude jistě vyhověno a není třeba, aby byl návrh resoluční tohoto druhu zvláště přijímán. Proto návrh nedoporučuji k přijetí a doporučuji, aby opatření Stálého výboru NS tak, jak se Stálý výbor na něm usnesl, bylo slavnou sněmovnou schváleno. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme k doslovu zpravodajů o odst. 2 pořadu, jednajícím o opatření Stálého výboru, kterým se prodlužuje účinnost zákona o ochraně nájemníků.

Dávám slovo zpravodaji výboru soc.-politického, p. posl. Langrovi.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Doporučuji, aby opatření Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny, kterým se prodlužuje účinnost zákona čís. 44 o ochraně nájemníku, bylo schváleno.

Místopředseda Špatný (zvoní): Zpravodaj výboru rozpočtového pan posl. Adámek vzdal se slova.

Přistoupíme k doslovu zpravodaje o odst. 3 pořadu, týkajícím se prodloužení zákona o exekučním vyklizení místností.

Zpravodajem je pan posl. Petr. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Petr: Slavná sněmovno, doporučuji, aby opatření Stálého výboru o odkladu exekučního vyklizení místností bylo schváleno.

Místopředseda posl. Špatný: Nyní vykonáme oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh.

Na to budeme hlasovati o resolučním návrhu posl. Horpynky a druhů.

Přistoupíme tudíž ke hlasování o odst. 1 pořadu.