Pan předseda klubu sociálních demokratů zde prohlásil, že jejich strana přeje řešení zemědělské krise, ale že soudí, že to nejsou jen cla, která by pomohla. Úplně souhlasím s p. předsedou Hamplem, a s jeho projevem zde předneseným. Nejsou to jen cla, která musíme voliti pro záchranu našeho zemědělství, jsou to také jiné prostředky, kterých je řada, jako povinnost mlecí atd., které zmenšují konkurenci cizí. Ale přece jen celní ochrana je nejdůležitější a musíme klásti velkou váhu na to, abychom ji u nás pozdvihli na paritu s cizinou a s průmyslem.

Jako doplněk celní ochrany je nutno rozšířiti systém dovozních listů. Máme je na obilí, na mouku a nyní po vzoru ciziny, Německa, Rakouska, Maďarska, Polska nutno rozšířiti je na další plodiny, na dobytek hovězí, vepřový, máslo, ječmen, slad, brambory, zeleninu, okurky, jetelové semeno atd., jak to bylo projeveno v berlínském parlamentu, na všecky zemědělské výrobky schopné vývozu. Tak zní usnesení říšského sněmu berlínského za souhlasu všech politických skupin.

Zvláště však poukazuji na politiku Polska. Polsko nás nebezpečně ohrožuje, vyrábí až o 50% levněji než naše zemědělství, má své exportní syndikáty, své exportní premie a s touto mašinerií obchodně-politickou hrozí nás zničiti. Škodí i průmyslu. Zavádí systém exportních premií na textilní výrobky. Asi 20 druhů textilních výrobků má exportní premie. Je to vyložený dumping, konkurence nemožná, nepřípustná v zahraničním obchodě. A tu prohlašujeme, že stát musí nás bráti proti těmto exportním syndikátům cizích států v ochranu vybudováním naší korespondující organisace importní, aby regulovala kvantum dováženého zboží. Vidíme, že vyrůstají syndikáty jako houby po dešti. Polsko se dohodlo s Německem na syndikátu pro vývoz žita a poskytuje premie 15 Kč na 1 q. Na Balkáně se tvoří syndikát pro vývoz kukuřice. Tu jest třeba, abychom tomu čelili vhodným vybudováním našich vlastních organisací.

Z dalšího programu pro řešení zemědělské krise poukazuji jen tak všeobecně na některé pojmy, které pokládám za důležité.

Klademe váhu na to, aby také na zboží z ciziny dováženém se provádělo označování původu zboží. To mají provedeno v Anglii, mají to Spojené Státy Americké. Italie a jiné státy. Dále je potřebí učiniti opatření vhodné pro regulování trhu zemědělských výrobků, abychom čelili spekulaci zahraniční i domácí. Je potřebí podporovati různé akce pro zvyšování kvality zemědělských výrobků, mléka, másla atd., abychom šli s kvalitou těchto výrobků kupředu, neboť kvalita zajišťuje nám dobrou cenu a příznivý odbyt.

Jsme pro zavedení takového opatření, jako má Německo, pro přednostní semílání domácí pšenice a žita. Já vyzvedám pojem, který nechci rozšiřovati dále, racionalisaci obchodu a meziobchodu u nás. (Hlasy: V oboru zemědělských výrobků!) Ano, v oboru zemědělských výrobků.

Dále je nutno provésti, vážená sněmovno, revisi obchodních smluv; a pokud by příslušné státy nechtěly s námi revisi dobrovolně provésti, nesmíme se rozpakovati tyto smlouvy eventuálně vypověděti. To udělalo Německo s Francií. Švédskem a Finskem. To dělá i Rakousko: (Posl. Šeba: Nemáme ještě obchodní smlouvu s Jugoslávií!) Pane kolego, máme obchodní všeobecnou smlouvu s klasulí nejvyšších výhod. Pan kol. Šeba mně potvrdí, že jsme poskytnutím klausule nejvyšších výhod dali Jugoslavii více výhod než Německo v tarifní smlouvě. U kukuřice jsme dali Jugoslavii 6 Kč, Německo 20 v naší valutě, a jiné a jiné výhody. Konstatuji, že na základě této rámcové všeobecné smlouvy má Jugoslavie od nás více výhod, než z tarifní smlouvy německé. Ale bohužel, průmysl německý jde na Balkán lépe než náš a příčiny toho jsou jinde. (Hlasy: Vezměte si obchodní bilance!) Ano, německý průmysl jde dobře. Opakuji ještě jednou, že žádáme úplnou revisi našeho celního tarifu a aby se zahájily přípravy k tomu okamžitě. (Výborně!) Osm roků se nám stále namlouvá, že se začne dělati revise celního tarifu, ale 8 roků se nic nestalo. Je to přímo zahanbující!

Navrhujeme také, aby se čl. II celního zákona z r. 1926 zrušil. Tento čl. II obsahuje snížené t. zv. smluvní sazby zemědělských cel a tam stojí výslovně, že jsme tento článek tenkráte zavedli s ohledem na tehdejší hospodářské poměry. Když jsme dospěli do krise a situace se zhroutila, žádáme, aby tento článek II byl zrušen. (Výborně!)

Také žádáme po vzoru ciziny, aby stát poskytl našemu družstevnictví na jeho prohloubení, zesílení, soustředění a vyzbrojení pro různé účely, pro různé úkoly v oboru zemědělském mimořádnou dotaci a navrhujeme, nerozpakuji se to prohlásiti 50 milionů korun a to po dobu 5 roků. Víte velmi dobře, co udělala Amerika. Dala 16 miliard bezúročného úvěru svým syndikátům na forsírování exportu. Co udělal Tardieu ve Francii, když nastoupil vládu? Poskytl podporu 1700 mil. franků domácímu zemědělství na 5 let na hospodářské jeho účely organisační atd. Německo dává 160 mil. Kč každoročně na účely organisační. I to slabé Rakousko dalo v naší valutě na 40 milionů Kč k těmto účelům na podporu zemědělských věcí. Proto, vážení pánové, tvrdíme, že musíme zemědělství podporovati, aby ono zesílilo, vyrostlo ve svých organisacích prodejních, aby ozdravěl obchod u nás, abychom tím konečně posloužili také našemu konsumentovi.

Vedle těchto všeobecných úkolů, které jsem stručně naznačil, klademe také váhu na to, že je potřebí udělati opatření zvláštní pro zlevnění úvěru pro zemědělce na Slovensku a Podkarpatské Rusi. (Tak jest!) Jsou to hrozné věci, které vykládají kolegové ze Slovenska! Tam jsou běžné úroky v soukromém styku 15, 20 až 30%, možná že ještě horší. Obstarávání úvěru dělá velké obtíže, proto tuto otázku vyzvedáváme.

Dále je třeba podniknouti opatření pro zlevnění nákupu hospodářských potřeb zejména z oboru průmyslu pro naše zemědělství. Je celá kapitola otázek, kde bychom mohli našemu zemědělství pomoci! Jsou to především otázky daňové a dále otázka tarifů železničních. Konstatuji z poslední doby: Poláci vozí své žito z Bohumína do Švýcar přes naše a německé území za tarif 16 Kč za 1 q, kdežto my vozíme za 30 Kč. Taková je diference. Domyslete laskavě: Poláci mají o 15 Kč menší tarif a mají ještě premii 15 Kč na oves. To znamená, že za takové politiky Polsko nám uzavřelo vůbec možnost náš oves prodati do Švýcarska a dále na západ.

V závěru této kapitoly zdůrazňuji, že sledujeme snahu, aby celní politikou a těmito opatřeními hospodářskými se pomohlo všem odvětvím zemědělské výroby. Nelze sázeti jen na jednu kartu, na jedno odvětví, snad na řepu nebo dobytek. To bychom dělali chybnou politiku. Chceme míti rentabilní všechna odvětví, dobytkářství, obilnářství, řepařství, bramborářství, zelinářství, chmelařství, ovocnictví, vinohradnictví, jakož i příslušná odvětví hospodářského průmyslu, jako cukrovarnictví, škrobařství, mlynářství a sladovnictví a malý průmysl pivovarský. Je to v zájmu hospodářské rovnováhy a také v zájmu stability zemědělské výroby. Kdybychom některé odvětví pominuli, házeli přes palubu, nebo některé odvětví protěžovali, dělali bychom chybu, přivodili bychom reakci ve výrobě a přesuny, které jsou vždy na škodu hospodářskému vývoji. A uzavírám tuto kapitolu tím, že zdůrazňuji, že klademe váhu na to, aby se dala paritní celní ochrana oběma základním pilířům našeho zemědělství, obilnářství a dobytkářství. (Potlesk.)

Vážená sněmovno! Při těchto všech věcech a akcích je třeba dbáti toho, aby se vycházelo zvláště vstříc potřebám a poměrům malých zemědělců, těch širokých vrstev našich domkářů a chalupníků, poněvadž jejich situace je nejhorší a nejostřeji zahrocena. Je tu celý veliký program, který se dá velmi účinně prováděti. Je to otázka souvisící s pozemkovou reformou. Kdo z vás si toho všímá, vidí velmi jasně, že situace a existence těch přídělců je velmi ohrožena. Mnozí už utíkají, poněvadž nezaplatili příděly, předlužili se, nemají tržby, ne mají nač se vypůjčiti, a situace je truchlivá a zarmucující. A jestliže jsme provedli pozemkovou reformu jako velkou akci hospodářskou, sociální a národní, je také třeba, abychom dobudováním celní ochrany zachránili výsledky pozemkové reformy. (Potlesk. - Posl. Šeba: V tom smyslu je zapotřebí změny celé hospodářské politiky!) Na tom se, pánové, dohodneme, já vaše intence znám, a nenarazíme na žádný odpor u žádné politické strany.

Je zde řada takových úkolů, které bychom mohli prováděti v ohledu výrobním, jako udělování podpor na nákup hospodářských strojů, na opatření lepšího osiva a setby, chovných kusů, meliorace atd. Tvrdím, že se dá mnoho dělati pro zpeněžování výrobků drobných, másla, drůbeže a vajec, abychom také zde obchodní stránku malých lidí trochu povznesli. Je možno zavésti také určitá ulehčení v otázkách daňových. Ptejme se domkářů a chalupníků, co soudí o dani domovní. Byla upravena tak, že je dvakrát vyšší než dříve. (Posl. Dubický: Daň porážkovou!) I daň porážková! Apeluji s tohoto místa na ministerstvo financí, aby vydalo výnos berním správám, že u chatrných budov obytných, a ty najdeme na venkově všeobecně, může berní správa daňovou sazbu na 50% snížiti. Ale nikde nám to neprovedla, aby nějakému baráčníkovi daňovou sazbu o 50% snížila.

Vážená sněmovno, poukazuji též na to, že dnešní situace zatěžuje velice tvrdě situaci zemědělského dělnictva. Jsem velmi rád, že poslouchá a věnuje mi pozornost pan ministr zásobování Bechyně. On to byl, který nám jednou vytýkal, že poměr mzdy zemědělského dělníka ke mzdě průmyslového dělníka je špatný. Pokud se pamatuji, tvrdil, že podle získaného materiálu nemocenských pokladen průměrná mzda dělnictva průmyslového jest asi 24 Kč a dělníka zemědělského asi 12 Kč. Jest to pravda. Jest to relace velmi špatná a potvrzuje to jen to, co zde již hodinu vykládám, že my zemědělci jsme v disparitě proti jiným stavům, že se nám ubližuje ve všech směrech, že jsme hospodářsky utlačováni, čímž pak trpí také zemědělský dělník. (Potlesk.) Dnes v této vážné době jest prokázána nad slunce jasněji hospodářská a sociální souvislost zájmů zemědělského dělníka se zemědělcem. Oba dva, dělník i zemědělec, dostávají svoje mzdy z ceny zemědělských výrobků. Cena zemědělských výrobků dává mzdu rolníkovi i dělníkovi a na tom, aby ta cena byla dobrá, vyšší, má zájem i dělník i zemědělec, oba pracovníci na půdě. A kdo pak rozhoduje o ceně zemědělských výrobků? Tvrdím, že výhradně obchodní a celní politika! Buďto může dopřát ceny slušné, když chrání proti konkurenci cizí, nebo ničí zemědělce, když připouští konkurenci ciziny. Račte domysliti, že položka mzdová u zemědělských výrobků dělá ve výrobních nákladech 20% u obilí a u okopanin až 40%. Položka dělníkova dělá často více než položka rolníka zaměstnavatele Tvrdím, že z toho vychází, že zemědělský dělník má stejný, ne-li větší zájem na vyšší ceně zemědělských výrobků, na vyšší celní ochraně, na ochraně domácí práce proti cizí konkurenci, na řádné zemědělské politice obchodní a celní. (Potlesk. - Posl. Srba: Podívejte se, chcete dělat se socialisty všechno, co jste nedělali bez nich!) Pane kol. Srbo, vy jste velmi iniciativní, na vás spoleháme, vy jste vyšel z těchto poměrů, vy víte, jaká jest situace zemědělského lidu, na vás velmi spoléháme při řešení těchto otázek zemědělské krise.

Vážení pánové, nebudu uvádět všechny důvody pro potřebu celní ochrany našeho zemědělství, to jsme si odbyli před 4 roky ve velkých debatách, kde se hovořilo o potřebě celní ochrany našeho zemědělství. Ale dnes jen jeden důvod uvedu, který myslím, že nebyl ještě vysvětlen a vyzvednut v naší veřejnosti a v našich úvahách. Jest jasno, že naše zemědělství vyrábí mnohem dráže než-li zemědělství cizích států. Dal jsem si práci v Polsku, studoval jsem tam tuto věc 3 týdny, prohlížel jsem úřední materiál, studoval jsem u zemědělců statistiku, účetnictví, jak draho vyrábějí a prohlašuji, že v Polsku zemědělství vyrábí levněji o 30 až 50% než my, a to z titulu menších daní, menších sociálních břemen, tam nemají žádné pojištění, opakuji to ještě jednou, v kongresovce neznají nejen nemocenské, ale ani úrazové, starobní pojištění atd. Mají též nižší cenu průmyslových výrobků. Ale, vážení pánové, já se táži, kdo zaviňuje, že naše zemědělská výroba je dražší než na př. polská a maďarská? Ten rolník náš? Domyslete laskavě! Kdyby náš rolník šel do Polska nebo do Maďarska, bude tam vyráběti tak lacino, jako ten polský a maďarský a zase naopak, kdyby polský nebo maďarský rolník přišel k nám, bude vyráběti tak draho jako náš.

Příčina drahých výrobních nákladů u nás v zemědělství neleží u toho rolníka, chraň bůh, ne. Ta leží mimo něj, a to v hospodářské politice státu, v té příčině, že stát svou politikou, řekněme hospodářskou, kulturní, průmyslovou, sociální navaluje na bedra našeho zemědělství těžká břemena, daně, sociální, drahotu průmyslových výrobků, dále vysoké mzdy atd. Zatěžuje tedy stát svou politikou naše zemědělství čili zdražuje nám výrobu a donucuje zemědělství, aby žádalo slušnou celní ochranu. Celní ochrana zemědělská nedává se tomu rolníkovi, my ji nechceme a nepotřebujeme pro svou osobu, náš rolník nepotřebuje celní ochrany - pronáším kacířská slova a tvrdím dodatkem k tomu, že československý stát, když dává celní ochranu zemědělskou, dává ji sám sobě (Výborně! - Potlesk.), stát chrání sama sebe, poněvadž tomu rolníkovi umožňuje, aby neklesl, aby ta všecka břemena unesl.

To je ten hluboký smysl vyrovnávacího poslání zemědělských cel a já konstatuji, že zemědělská celní ochrana je ochranou hospodářství státního, aby se nezhroutilo, aby mohlo prospívati a rozvíjeti se dále. (Potlesk.)

Zrušte celní ochranu zemědělskou a zhroutí se vám to v tom státě všechno, upadne zemědělství, zhroutíme se hospodářsky, sociálně a kulturně, staneme se kolonií průmyslových států a vasalem mocných sousedů.

Opakuji k závěru své řeči ještě jednou, co jsem již přednesl: Toužíme po tom, abychom se v této veliké koalici našli. Utvořili jsme tuto koalici velmi širokou, ve které jsou zástupci všech vrstev národa: zemědělec, živnostník, dělník, obchodník, úředník, průmysl, je tu zastoupeno všechno. A tu tvrdím, že nynější koalice nemá poslání jen politické, nýbrž má též poslání hospodářské: zachrániti stát na zdravých hospodářských základech. Proto soudím, že je to poslání nynější koalice, abychom se dohodli o otázce řešení zemědělské krise, abychom se dohodli o rovnováze hospodářské ve státě mezi zemědělstvím a průmyslem, ve shodě se zájmy a potřebami dělnictva, dále abychom se dohodli o hospodářském programu a o revisi celé naší obchodní politiky, čili o úpravě našich obchodních styků s cizinou. (Výkřiky.)

Při dobré vůli tento jinak obtížný úkol se zdaří. Jsme příliš malý stát, než abychom mohli o těchto základních potřebách státu vyvolávati a udržovati nějaké dlouhé spory.

Spěji k závěru, vážená sněmovno, a konstatuji s potěšením, pokud jsem sledoval projevy zástupců různých politických stran, že takřka všechny politické strany uznávají těžkou situaci našeho zemědělství a souhlasí s tím, aby se rychle řešila. Ale, vážení, vezměte na vědomí jedno: náš zemědělec je v zoufalém postavení hospodářském, naši rolníci jsou v největším roztrpčení nad tím, že všude se řeší zemědělská krise, jsou toho plny noviny každý den, a že u nás se nedělá ani jeden krok. To vyvolává takové rozpoložení duševní na venkově, že by to spělo ke hnutí velice povážlivému. S tímto faktem počítejte! Prohlašuji, že požadavky zemědělství jsou spravedlivé, zemědělci nechtějí nic jiného než zaslouženou mzdu za svou práci a důstojný lidský život v tomto státě. (Výborně!) Zemědělci nechtějí nic jiného, než úplné zrovnoprávnění s ostatními stavy v tomto státě. Apelujeme na všechny rozhodující činitele v národě, aby si to uvědomili, a v této vážné době také osvědčili jasné poznání vyplývající z dnešních poměrů, že jedině na silném zemědělství lze budovati silný stát. (Potlesk poslanců čsl. republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu.)

Místopředseda Taub (zvoní): Slovo má dále pan posl. Simm.

Posl. Simm (německy): Vážené dámy a pánové! Pan kol. posl. inž. Jung zaujal jménem mé strany k prohlášení předsedy vlády stanovisko po stránce politické. Jeho slova byla dosti jasná, aby podle jejich znění politika německých národních socialistů byla chápána jako politika, která je vedena v linii stejně velikého uznávání národní odpovědnosti jakož i chápání věcí, Je to jen důkazem toho, jak velmi se snažíme pronikati také do věcí, že jsem jménem své strany obdržel příkaz, abych po všeobecné politické rozpravě vyřídil s vládou poněkud obšírněji hospodářskou diskusi naší strany. V průběhu rozpravy, kterou z rozkazu s vládou vedu, upevní se tím více poznání, že vyřízení velikých národnostních otázek, jež vůči státu stojí jako problém, je již z toho důvodu státní nutností, ježto teprve po nich nutno řešiti veliké naléhavé otázky sociální a hospodářské. Toto mínění vyslovil ostatně v rozpravě také kol. Hanreich.

Chci přistoupiti k jádru věci při svých výkladech a hned na počátku říci to, co chci do kázati. Hospodářské a sociální postavení státu je katastrofální. Bylo by to úplným zneuznáváním pravého stavu věci, mluviti jen o úbytku nenormální konjunktury v hospodářském životě a sociálním vývoji, jenž s tím souvisí, jako to učinil jeden kolega s české strany. Ve skutečnosti vyzrál zpáteční výkyv již dávno v krisi a vývoj může v ní přinésti v nejbližší době jen další zhoršení.

Nebylo zatěžko předvídati tento vývoj, jenž se nyní chystá dospěti konce. Bylo k tomu třeba jen trochy nezakaleného zraku. To je však tragické, že výstrahy těch, kteří se na smrt namáhali, aby poznali příčiny velikého znepokojení pro miliony lidí, a radili, aby bylo použito prostředků, kterými by byla největší ze všech katastrof alespoň bývala zmírněna, nedocházejí sluchu. Byl jsem též při táboru varovatelů a pociťoval jsem tu tragiku nebýti slyšen tím více, poněvadž jsem varoval z upřímného srdce. Ve své hospodářské řeči ze dne 13. července m. r. promluvil jsem na otázku, zda by mohla nastati nová světová hospodářská krise, tato slova: "Mnoho věcí ovšem mluví pro to, že k ní spějeme, ke krisi, jež - a to zvyšuje její nebezpečnost - má rozsah světové hospodářské krise. Toto zjištění je jistě málo potěšitelné, nemůžeme je však obejíti. Není to však přes to pouhé prorokování, jež si dovolujeme. Znalce následků poválečného řádu nemohlo uklidniti, že nedávno probíhalo konjunkturální období, ví, že je to zlepšení stavu před smrtí u těžce nemocného člověka, který odmítá naprosto nutnou operaci. První poválečná světová krise hospodářská byla likvidací 4 1/2leté války. Nastávající všeobecná krise je následkem míru, který, zvláště v hospodářském ohledu, vytvořil nesmyslné poměry." To jsem mluvil 13. července 1928 a připojil jsem k tomu: "Jsou možná určité kruhy, které považují příští krisi za nemožnou a všechny výstrahy přijímají s povýšeným úsměvem. Dopouštějí se, abych mluvil s Keynem, omylu, že očekávají neodvratné důsledky příliš rychle." Dnes shledáváme potvrzeno to vše, co jsem říkal již 13. července 1928 a při dřívějších příležitostech, a jak podobným způsobem mluvila řada kolegů, vedených pocitem odpovědnosti, o těchto věcech a jejich vývoji.

Dnes vidíme vše to potvrzeno. Stejnou zůstala jen lhostejnost státních odpovědných činitelů k těmto věcem, ač žádný podnět, ani podnět sněmovního jednání, nemohl by býti dosti významný, aby nemusel ustoupiti, když s největším urychlením nutno se soustřediti na hospodářské změny.

Připouštíme ovšem, že vládní prohlášení se zmiňuje o hospodářském problému státu. Avšak způsob, jak se to děje, více než lapidární způsob, kterým se k hospodářskému problému státu zaujímá stanovisko, nás uvádí v údiv a ještě více, že tento způsob zmínky je právě jen zmínka. Ve vládním prohlášení neslyšíme ani jediného poukazu na nějaké chystané positivní opatření vlády ke zmírnění bídy milionů lidí, vyplývající z dnešního sociálního a hospodářského postavení, ač by positivní opatření ke zlepšení této bídy musela býti okamžitě uvedena v chod. Jestliže vidíme, že se vláda takto přímo nepochopitelně lehce přenáší přes nejtěžší ze všech problémů, jaký v tuto chvíli ve státě je, pak nemůžeme na tuto vládu pohlížeti s onou důvěrou, jakou jsme jí chystali, ani ne tak pro ni, nýbrž pro miliony lidí, kteří v této chvíli jsou tísněni bídou, kdyby bývala projevila úmysl přistoupiti k dílu vážným způsobem. Zdá se však, a to musíme se svého stanoviska prohlásiti, že v této vládě část starých členů vlády je příliš silně zastoupena, než aby se tato vláda mohla dostati do pohybu sociálně-hospodářsky poněkud živějším tempem, jak by bylo třeba. Jestliže však se třeba jen o okamžik zmešká provedení nutných prací, pak je nevyhnutelným důsledkem, že zítra je katastrofa nenapravitelně před námi.

Průmysl textilní je důsledky krise postižen nejtíže. Zdá se nemožným, aby z tohoto pošramoceného stavu byl kdy přiveden do svého starého stavu, totiž k úplnému ozdravění.

Jak velice pokročil tento pošramocený stav, o tom svědčí podrobné zprávy, které po celou dobu slyšíme jednu za druhou; jednak zprávy přinášené denními listy, jednak zprávy podávané tisíci a desetitisíci lidí postižených touto krisí.

Pokles libereckého textilního průmyslu je katastrofální. (Posl. Kasper [německy]: Pokles lnářství ve východních Čechách!) Ve zprávách v denních listech se prohlašuje, že se tento pokles a zastavení výroby podniků ukazuje právě u podniků, jež se z nejmenších poměrů vypracovaly k vážnosti doma i v cizině a že se podle zjištění nestranných pozorovatelů vývoje u nich již nikdy nedá očekávati opětné uvedení v život. Jako v Liberci, tak je všude. Ve Varnsdorfu dospělo celé množství textilních závodů k zastavení výroby, přeměnily se na jiná výrobní odvětví, a to dlužno v zájmu dělníků stále ještě vítati, ve Cvikově zastavilo práci více než 500 stavů, v České Kamenici a Rumburku je provoz zredukován, koncern Mautmerův propustil během svých tak zvaných racionalisačních opatření 700 dělníků, ve frýdlantském okrese stojí továrny dnes buď již zcela, nebo je čeká úplné zastavení výroby. Právě počátkem nového roku musíme v tomto okrese v textilním průmyslu očekávati ohromnou katastrofu pro zaměstnané tam lidi. Katastrofa v České Lípě je příliš známa, než abych o tom musel dnes mluviti. Kam se jen podíváme - kol. Kasper na to přec poukázal, že ve východních Čechách je situace již několik měsíců katastrofální - vidíme strašnou bídu a nekonečnou nouzi osob postižených tímto vývojem. Co se v oboru textilního průmyslu ukazuje - uvedené jednotlivé případy jsou jen zcela nepatrným výsekem katastrofy - je zhroucení, jehož není příkladu. Tisíce, ba desetitisíce dělníků se svými rodinami stojí u hrobu své nejskromnější naděje na možnost práce pro je jich nynější a příští dny života. Odvěká základna, jež je vždy mezi prací a životem, je otřesena.

V nejbližší době bude nutno počítati také s poklesem stavební činnosti. Jestliže dojde k tomuto zjevu, není to ovšem důsledkem okolnosti, že bytová nouze byla překonána a že stavební činnost uchyluje se opět do oněch hranic, které jsou jí dány v normálních dobách, nýbrž je to právě také důsledek veliké hospodářské nejistoty, jež činí každé uložení ještě snad někde se nacházejícího kapitálu těžkopádným a také již nedovoluje malému člověku a příslušníku středního stavu, pro něhož při stavbě není výhradně rozhodujícím princip výnosnosti, stavěti. Jak velmi se zostří všeobecná krise v příštím roce také v důsledku poklesu stavební činnosti, o tom svědčí zprávy, které dostáváme z jednotlivých krajů státu o odvolávání prací stavebních. Dal jsem se také na př. informovati, že jen v Jablonci n. Nisou bylo 500 stavebních příkazů zamýšlených pro rok 1930 již stornováno a tak je tomu snad všude. (Posl. Geyer [německy]: V Karlových Varech konalo se v minulém roce 390 stavebních komisí, letos jen 64!) Pan kol. Geyer potvrzuje, že to, co jsem poznamenal o Jablonci n. Nisou, je také v jeho domově, a stejný vývoj najde se snad všude. (Posl. Geyer [německy]: Injekce stabilisačních bilancí pominula a nyní opět vstupuje v platnost úrok!) Tak je tomu, o tom ještě promluvím. Avšak stavební průmysl je klíčem k celému množství jiných odvětví průmyslových. Klesá-li tento, pak klesá také zaměstnanost v souvisících odvětvích průmyslových, nemluvě ani o drobném řemesle, jež na stavební činnosti má zájem v tisícerých směrech. Poklesem staveb povstanou tedy, stejně jako při průmyslu textilním, ohromné potíže. Mnohý dělník, jehož nabídka pracovní síly již letos nedosáhla povšimnutí plnou měrou, hledí vážně do budoucnosti. Šetření provedená ústředním spolkem českých cukrovarníků o sklizni řepy a o pravděpodobné výrobě cukru ukázala, že plocha osázená cukrovkou letos na jaře byla o 23.217 ha neboli o 9,3% menší než osázená plocha v minulém roce. Podle posledních šetření odhaduje se výtěžek kampaně 1929/30 pro celé území státu na 9,864.342 q. Konečný výsledek letošní cukerní výroby nedosáhne podle toho výtěžku loňského. Tak vidíme také v tomto průmyslu tendenci poklesovou. V průmyslu sklářském chystá se rovněž kritická situace. Při tomto zjišťování mám na zřeteli pouze poměry na Jablonecku. Mohu prohlásiti - zároveň s přáním, aby se těmto poměrům dostalo se strany odpovědných míst ve státě zvláštní pozornosti - že tento výsledek vzbuzuje větší obavy než kdy jindy, ježto výsledek ziskový z poslední konjunktury zůstal roven nule a proto téměř nikdo nemá možnosti, aby s učiněnými omezeními přestál dobu krise. Řada velikých podniků snížila počet dělníků a propustila je, mezi velikým počtem drobných a středních samostatných mistrů nastala zoufalá soutěž o poslední došlou objednávku. Tisíce dělníků a pomocných dělníků stojí zde jako v oboru textilním před nedozírnou bídou v jejích posledních důsledcích. (Posl. Geyer [německy]: Práce za každou cenu!) Ano. O krisi v zemědělství bylo již dnes promluveno. Třeba že nejsme mínění oněch řečníků, kteří dnes z kruhu strany zemědělců zaujali stanovisko k této krisi, že jimi uvedené prostředky musíme do poslední písmenky přijmouti, jsme přece dosti objektivní, že prohlašujeme, že krise zemědělství tu je a že se také domníváme, že vláda musí učiniti opatření - ovšem snesitelná pro celek - aby tato krise byla zmírněna, poněvadž přece také celé veřejnosti záleží na odstranění krise v zemědělství. Připouštíme beze všeho, že sníženou kupní silou zemědělství je krise průmyslová, o které jsem nyní mluvil, ještě více zostřována, což přece musí nastati ztrátou vnitrozemského trhu. Mám se zde na příkaz své strany vysloviti o hospodářské krisi ve státě a zároveň dovoditi, že hospodářský život a celkový obraz poměrů ve státě dnes je veskrze smutný. To prohlašujeme právě proto. protože prý jsou ve státě úřední kruhy, jež prý o tomto stavu v hospodářském životě chtějí dávati klamné zprávy. Poukazuji jen na zprávy Národní banky, z nichž jedna ještě před krátkou dobou pravila, že celkové postavení hospodářství ukazuje uspokojivou tendenci. (Posl. Kasper [německy]: Zatím co číslice nezaměstnaných dosahuje již 26.000!) Ano. Máme však také povinnost, abychom to podle pravdy ukázali, ne snad, abychom zbavovali odvahy, nýbrž abychom to poznali a podali ruce k nápravě.

Které jsou tedy důvody nejisté přítomnosti a budoucnosti pro tisíce a tisíce lidí, především dělníků rukou a ducha, jaké to jsou důvody strašně působící deprese na základy našeho života, prameny naší práce, prostřednictvím kterých možno dojíti k výdělku, tedy k chlebu a životu, které jsou to důvody porušení odvěkého poměru mezi prací a životem? Již jednou jsem o tom mluvil, že tento odvěký poměr musí býti, protože nejlepší vůle k práci nestačí, není-li práce a nemůže-li býti vykonávána. Musí býti dána možnost vykonávati skutečně práci, aby bylo dosaženo onoho výsledku, jenž se zove chléb a život.

Bylo by pochybením, hledati důvody této krise jedině v obvodu českého státu. Nejsem obhájcem tohoto státu a ještě se vypořádám s jeho politikou, pokud v posledních letech tyto věci po stránce hospodářské zhoršila. Nynější krise není způsobena jedině u nás. K této objektivitě se doznáváme i jako němečtí národní socialisté, jejichž stanovisko k vládám v tomto státě a také k dnešní je známé. Krise je spíše výsledkem zvláštní povahy onoho řádu, který stanoví v hospodářském směru mírové smlouvy, které, pokud jsou v platnosti, nikdy nemohou vésti k poměru mezi prací a životem v Evropě, jejž pokládáme za nutný. Aby se zbavila jejich zlých následků, pokoušejí se hospodářství jednotlivých států sice sahati po protekcionismu, dumpingu, politice vysokých ochranných cel a po jiných prostředcích. Také zde v Československu se to děje, a to, co jsme právě slyšeli z úst pana kol. Zadiny, jak v tomto směru má býti podle jeho mínění a podle mínění jeho strany ještě dále postupováno...(Posl. Geyer [německy]: To je systém morfinistů!) Kol. Geyer vyslovil velmi případné slovo. To vše nepovede k nápravě, to vše nepovede k uzdravení, to není nic osobního, to vše vede jen k hrubému boji všech proti všem.