Ve stavu obuvnickém byla již dávno krise. Stav, který tu dnes je, není ničím jiným, nežli dokonáním zkázy celého obuvnického stavu, poněvadž jen někteří jedinci živnostníci, obuvníci, jako zdatní výrobci rukodělné obuvi a poměrně finančně silní se udrželi, a ti, kterým se nedostalo zejména finanční pomoci, jsou již pohřbeni. Jest pozoruhodno, že nehrály zde úlohu žádné mezinárodní vlivy, ale vnitřní naše poměry konsumentské byly toho příčinou, že daly se uchvátiti levnou obuví tovární velkovýroby a naše přičinlivé a pracovité obuvníky opustily. A ani stát, ani vláda nevykonaly vůči těmto nešťastným lidem ani tolik, aby se vydatnou finanční pomocí a jinými opatřeními byly pokusily o to, aby tisíce těchto drobných a snaživých živnostníků nebylo zničeno. Jest zde dokument, jak kavalírsky, jak jsem již podotkl, zachovala se vláda vůči cukrovarníkům a jak macešsky na druhé straně úplně netečně přihlížela k úplnému zániku živnosti obuvnické. Krise je také již v plném rozsahu v živnosti oděvnické, jest k očekávání také v příštím roce krise v průmyslu stavebním, jímž také bude celá řada živností řemeslných dotčena. V obchodě nastává stagnace, jež se právě nyní před vánočními svátky, kdy má býti nejvíce odbytu, projevuje téměř nejtíživěji. Samozřejmo je, že s krisí zemědělskou především souvisí krise v živnostech mlynářských, a proto mlynáři plným právem obracejí se na vládu, aby jim bylo také pomoženo.

Již dnes lze z předcházejících úvah o řešení krise zemědělské spatřiti některé špatné cesty a metody, o nichž se proponenti domnívají, že by mohly vésti anebo aspoň býti nápomocny ke zmírnění krise. Když jsem připamatoval nyní, že není ohledu k řešení krise v obchodech a živnostech, musím se současně ohraditi proti tomu, aby, jak již určité známky tomu nasvědčují, příčina krise nebo její zavinění přičítalo se také z valné části živnostem obchodním a řemeslným.

Řeknu, že mne přímo zarazilo, když jsem četl hned při jmenování posl. Bechyně ministrem zásobování, jak prý úřad, jehož správa mu byla svěřena, má zejména nyní velkou důležitost. Zemědělské produkty jsou prý výrobci prodávány velmi levně, ale konsument platí prý stále stejné ceny za nutné denní potřeby; a tu prý je třeba, aby ministerstvo zásobování zasáhlo všude v zájmu širokých vrstev konsumentů, jichž životní úroveň je stále nízká. Z tohoto citátu na první pohled každý laik sezná, že jsou zde opět obchodníci potravinami označeni za lichváře a vydřiduchy a že ministerstvo zásobování, jehož existence měla býti dávno sečtena, pojednou se pokládá za tak důležité, aby stíhalo v zájmu širokých vrstev všechny obchodníky, kteří nakupují potraviny u producenta a prodávají je konsumentům. (Posl. Pik: To nejsou živnostníci, to mohou býti bursiáni!) Připouštím, že to mohou býti také bursiáni!

Myslím, že pro ministerstvo zásobování, jež velice málo platně působilo, ale stálo náš stát ohromné miliardy, mělo by již plným právem platiti pořekadlo: "Ty mrtvý lež a nevstávej!" A jestliže se dnes míní, že by toto ministerstvo zásobování mohlo prokázati služby pro odstranění krise, pak jedině lze poukázati na to, že v té době, kdy bylo by bývalo potřebí, aby ministerstvo zásobování svému určenému poslání dostálo, naprosto selhalo. Tím méně dnes mohlo by prokazovati nějaké platné služby. (Posl. Pik: Bude intervenovati při obchodních smlouvách, což jest pro živnostníky a obchodníky také důležité!) Jen aby to dělalo dobře, ale myslím, že tato intervence by se lépe hodila pro ministerstvo obchodu. (Výkřiky posl. Pika.)

Na jedno je třeba poukázati, když se mluví dosti často o rozmachu konsumního hnutí a o těch miliardách obratu, jehož se v konsumních družstvech a spolcích dosahuje, zdali také tyto konsumy jsou vinny, že je stále draho, když zemědělské produkty u výrobce levně nakupují a stále také za stejné ceny prodávají. Poněvadž je známo, že v konsumech není zboží o nic levnější než u každého obchodníka, je zde jediná možnost, že označenými lichváři jsou současně také konsumní družstva i spolky. A tu je třeba předem již se otázati, až pan ministr zásobování přísně zakročí, zdali se stejnou přísností a objektivností jako proti obchodníkům zakročí také proti konsumům. (Posl. Pik: Konsumy mají zpravidla nižší ceny než ostatní!) Pane kolego, o tom by se dalo moc hovořit, my jsme častokráte zjistili, že ceny v konsumu byly vyšší než u obchodníků.

Ministerstvo zásobování může kontrolovati ceny zboží, ale mělo by se také postarati o to, aby na základě zjištěných a zkalkulovaných cen zboží vneslo jasno mezi konsumenty a dokázalo poctivě, že v meziobchodě, t. j. mezi zprostředkovatelem u výrobce a konsumentem, není nejen žádné lichvy, nýbrž že se tu pracuje s minimálním výdělkem a namnoze s velikými ztrátami. Jest snadno v novinách napsati, že tu a tam prodávají zemědělci 1 q brambor za 18 Kč a že v Praze stojí týž cent 60 až 80 Kč. Ať se vysvětlí, že mezi nákupem na vagony a prodejem na kilogramy byl vždycky a do budoucna také vždycky bude rozdíl v ceně a že také výlohy dopravní a všechny možné daně každou potravinu a každý výrobek nepoměrně zdražují. Když zemědělec z Čáslavska poveze brambory do Prahy, pak už je tu neprodá za 18 Kč jako na místě, nýbrž dráže, a jestliže naopak někdo v Praze myslí, že by ušetřil, ať si pro ně do Čáslavě za těch 18 Kč dojede.

Byli jsme od prvopočátku zásadně proti ministerstvu zásobování a proto také nyní své stanovisko nezměníme a budeme vždycky klásti důraz na to, aby provedlo svoji konečnou likvidaci jako instituce, která jest úplně zbytečná a na niž se bezúčelně vyhazují státem peníze. Víme dobře, že ministerstvo zásobování chtělo by obnoviti akci šikanování a pronásledování obchodnického stavu, jako to dělalo předtím. Toto ministerstvo pronásledovalo při každém nepatrném porušení předpisů, zejména pokud se týkalo označování cen za výkladem. Všechny korporace obchodnické domáhaly se právě v poslední době toho, aby bylo odstraněno vládní nařízení čís. 516, pojednávající o označení cen ve výkladech, a byla to Ústředna obchodních a živnostenských komor, která podala živnostenskému výboru sněmovnímu obsáhlé memorandum žádající zrušení tohoto vládního nařízení. Jako předseda živnostenského výboru Ústředny obchodních a živnostenských komor jsem s tím při projednávání plně souhlasil a také jsem to plně podporoval. Když tato záležitost byla předána sněmovnímu živnostenskému výboru, dal jsem jí na program jednání a také v tomto sněmovním živnostenském výboru za mého předsednictví bylo usneseno, aby byla vláda požádána za zrušení citovaného vládního nařízení a aby bylo požádáno zejména ministerstvo obchodu, aby k tomuto zrušení na vládu působilo. Byl jsem překvapen, když po tomto usnesení byl jsem zavolán ministrem Novákem do ministerstva obchodu, kde se mne tázal, proč a jakým způsobem jsem projednával tuto záležitost ve sněmovním živnostenském výboru. Odvětil jsem, že mám povinnost, projednávati všechny záležitosti, jež se mi přidělují do sněmovního živnostenského výboru, a kdybych je neměl projednávati, pak by mi je předsednictvo sněmovny zbytečně přidělovalo. Pan ministr Novák dal mi na to krátkou a překvapující odpověď. Řekl prostě: "To jste neměl dělati a měl jste to hoditi do koše." Zde máme nejlepší důkaz - jsme-li přesvědčeni, že nemáme žádného přítele v ministerstvu zásobování - že ho nemáme také v ministerstvu obchodu, a je to pak tím trapnější, když přece ministerstvo obchodu, které má býti v prvé řadě povoláno k tomu, aby hájilo a střežilo zájmy obchodníků, jde výslovně a otevřeně proti němu jako jeho největší nepřítel.

Těmito několika ukázkami chtěl jsem naznačiti, že objevivší se krisí zemědělskou a průmyslovou v prvé řadě trpí vedle všech ostatních stav obchodnický a živnostenský a že má-li býti kterákoliv krise upřímně řešena, že se musí stejnoměrně a stejně pečlivě a poctivě řešiti pro všechny stejnou měrou a nikoliv pro jeden stav, a druhý, který jí stejně trpí, aby byl při tom nejen pomíjen, nýbrž aby mu bylo ještě mimořádně nezaslouženě přitěžováno.

Z předneseného resultuji, že chceme, jak jsem naznačil, jako strana koaliční a vládní pracovati o programu a problémech nové vlády a také budeme pro prohlášení vlády hlasovati. Vyhrazujeme si, aby vše, co jsem doplnil v tomto prohlášení, bylo vzato na vědomí jako doplnění programu vlády, pokud se to týká otázek živnostenského a obchodnického stavu. V ostatních naznačených otázkách, třeba by přímo nesouvisely s naším stavem, projevujeme největší ochotu a porozumění ke spolupráci s vládou a všemi koalovanými politickými stranami. Chceme býti v každém směru loyálními, nechceme dáti, tak jako jsme nikdy nedali, příčin k rozporu v koalici neb k rozkolu proti nynější vládě, ale jen potud, pokud bude s námi stejně smýšleno a také stejně nakládáno jako s rovnocennými. (Souhlas a potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)