To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 58 doplněn byl podle návrhu sen. Beutela a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 59 zněl podle návrhu sen. Beutela a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§y 59 až 63 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby § 64 zněl podle návrhu sen. Beutela a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 64, nadpis zákona, nadpisy v jednotlivých oddílech a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Tím byla přijata osnova zákona, nadpis a úvodní formule souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, o lékařských komorách, tisk 939, ve čtení prvém.

Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:

Prosím, pánové, o ticho!

Dovoluji si učiniti návrh, abychom tento bod 3. spojili s bodem

poněvadž oba tyto body svou materií spolu souvisí.

Jsou námitky proti tomuto mému návrhu? (Námitky nebyly.)

Námitek není, budeme tedy tak postupovati.

Zpravodaji o obou bodech jsou: za výbor ústavně-právní sen. dr Krupka, za výbor zahraniční sen. Lukeš a za výbor rozpočtový sen. dr Karas za omluveného sen. Zimáka.

Spojíme v důsledcích toho eventuelní debatu po podaných referátech o obou osnovách.

Prosím pana zpravodaje výboru ústavně-právního sen. dr Krupku, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Předložený návrh jeví se býti dalším krokem ke konsolidaci našeho státu na poli finančním.

Vedle čl. 231 lit. d) odst. 4. mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem uzavřené, mají býti měna a kurs vzájemných dluhů upraveny komisí reparační, nedojde-li k dohodě obou států.

Na základě tohoto ustanovení, odpovídajícího ostatně téměř doslovně článku 248 lit. d) odst. 4. mírové smlouvy St. Germainské, došlo k vyjednávání mezi oběma státy, kteréž bylo velmi svízelné, týkalo se různých materií a trvalo od měsíce března 1921 až do r. 1924, kdy různé úmluvy byly ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejněny, načež následovala další jednání přípravná ohledně této úmluvy.

Pokud se týká úmluvy samé, tu nabyto bylo zkušeností již s Rakouskem a vzhledem k tomu jeví se také jakási odchylka, potud se týče, této úmluvy v tom směru, že nyní má býti odúčtovací ústav nikoli jeden, nýbrž že má býti jak u nás tak i v Maďarsku odúčtování prostřednictvím zvláštního odúčtovacího ústavu.

Platy ty konati se budou u nás v poměru l K = l Kč, v Maďarsku v poměru nejvýše l K = 0,10 Kč; veškeré pohledávky pak považují se za splatné.

Ježto pak podle soupisů již předsevzatých pohledávky čsl. věřitelů jsou vyšší než pohledávky maďarských věřitelů, zaplatí maďarský odúčtovací ústav československému rozdíl skutečně zaplacených dluhů a pohledávek v poměru l K = 0,07 Kč. Podíly na věřitele z odúčtování připadající stanoveny, pak budou v každém státě zvláštními vnitrostátními předpisy.

Předmětem smluvní úpravy jsou podle čl. 1. oddílu I. soukromoprávní dluhy a pohledávky ve starých korunách rakouských a uherských, pokud trvaly ještě dne 1. listopadu 1924 a zakládají se na soukromoprávním titulu z doby před 26. únorem 1919 jakožto dnem rozluky měnové a náleží fysickým osobám nebo jakýmkoli zájmovým sdružením, z nichž jedna strana měla své bydliště resp. sídlo na území našem, druhá na území maďarském.

Všechny ostatní pohledávky a dluhy, o kterých jedná § 254 mírové smlouvy Trianonské, podléhají soukromoprávnímu zákonodárství onoho státu, jehož použíti dlužno podle všeobecných zásad mezinárodního práva soukromého mimo dluhy a pohledávky v oddílu II. uvedené; jsou to dluhy a pohledávky smluvních států a státních podniků; takové, jež již upraveny jsou zvláštními obapolnými úmluvami, nebo vyhrazeny budoucí zvláštní úmluvě, jakož i hypoteční pohledávky, které dne 26. února 1919 náležely maďarským pojišťovnám a přijaty byly naší vládou jakožto úhrada pro čsl. stav pojištění s určitou výjimkou článku 24 úmluvy, a konečně ony, jež byly za souhlasu obou stran již před 1. listopadem vyrovnány a pokládají se za úplně splněné.

Zvláštností jsou ustanovení článku 11., vedle kterýchž při vyrovnání pohledávek přecházejí tyto eo ipso na zúčtovací místo dlužníka, což nemá býti nějakou cessí zákonnou, nýbrž pouze prostředkem splnění, za kteréž odúčtovací místo ručí, takže dluh zaplacením zúčtovacího místa považuje se za splněný; toto místo samo vydá dlužníku kvitanci nebo výmaznou listinu, a věřitel po zaplacení dlužníkem zúčtovacímu místu povinen je splniti své korespondující závazky, zejména vydati případnou zástavu dlužníku.

Jelikož ustanovení odpovídají celkem zásadám Národním shromážděním již za příčinou smlouvy s Rakouskem schváleným, ježto dále ustanovení nová jeví se býti více praktická a přednost dáti sluší každým způsobem dohodě před rozhodnutím komise reparační, ústavně-právní výbor doporučuje, aby slavný senát úmluvě této udělil svůj souhlas.

Přecházím nyní ke provedení této úmluvy, a to k tisku čís. 951. Úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským váže pouze oba tyto státy. Tím nikterak ještě nejsou vázáni jednotliví občané těchto států. Obdobně, jako se stalo s Rakouskem a jak to správní soudní dvůr vyslovil, je potřebí zvláštního prováděcího zákona a tím se jeví býti právě tento návrh.

Veškerá ustanovení, která jsou obsažena v té smlouvě, nejsou kryta naším soukromým zákonodárstvím. Jsou různé odchylky, a proto bylo potřebí nějaký obšírnější zákon v této příčině vydati.

Novým a naprosto účelným je zejména též ustanovení §u 4, do osnovy za tím účelem pojaté, by zabráněno bylo podloudnému soukromému vyrovnání stran, podle kteréhož čs. ústav zúčtovací, na něhož podle úmluvy přešly hypotékami pohledávky, žádati může za knihovní poznámku, že právo zástavní nesmí býti ani na jiného převedeno, ani vymáháno beze svolení tohoto ústavu.

Další důležitá ustanovení spočívají v tom, že závazek umluveným zvláštním řízením právoplatně zjištěný zůstává nedotčen jak nuceným, tak i soudním vyrovnáním, že poplatky odúčtovacímu ústavu úmluvou přiznané požívají v konkursu a vyrovnávacím řízení téže priority jako útraty podstaty a že čs. zúčtovací ústav jest oprávněn vstoupiti do konkursního a vyrovnávacího řízení jménem maďarského věřitele, ve kterýchž má postavení s právem jednoho hlasu za každou pohledávku, a konečně, že v případě odporu proti uznání pohledávky náleží popírajícímu stejné postavení, jako by dlužník měl před konkursem.

Vzhledem k tomu doporučuje ústavně-právní výbor přijetí osnovy zákona - tisk 832 - v celém rozsahu, a to s nepatrnou změnou, kterou ještě ve druhém čtení navrhnu.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Rapidní pokles hodnoty bývalé rakousko-uherské koruny v sousedních státech Československé republiky na půdě bývalé rakousko-uherské monarchie ztížil velmi vyrovnání vzájemných dluhů a pohledávek. Proto mírové smlouvy pamatovaly již na tuto obtíž a stanovily, nedohodnou-li se státy samy, že má vyřešení vzájemných dluhů provésti reparační komise.

Tak stanoví též čl. 231 smlouvy Trianonské s Maďarskem. Jednání s maďarským státem bylo pro zástupce našeho státu zvlášť obtížné, neboť zástupci maďarští při jednání se zástupci našeho státu dávali najevo, že mají na mysli revisi Trianonské smlouvy, a nechtěli si ani zadati v ohledu státoprávním.

Je však v zájmu evropského míru i Maďarů samých, aby se s dnešním stavem, kdy mají též svůj samostatný stát, spokojili a přestali toužiti po nadvládě nad národy jinými, kterým se podařilo dostati se z jejich panství se značnými obětmi. Jednání s Maďarskem o vyrovnání vzájemných dluhů bylo sice započato, jak již předešlý pan řečník řekl, r. 1921, ale úmluva byla podepsána po dlouhém opětovném jednání teprve 26. května 1928. Jednání zástupců našeho státu vyžadovalo vzhledem k tomu, co jsem uvedl, mimořádné námahy a trpělivosti, což zde je potřebí konstatovati a vysloviti jim náš plný dík. Byli bychom si ovšem přáli v zájmu našich věřitelů, hlavně na Slovensku, větších úspěchů, zaplacení plné kvóty, ale pokles koruny maďarské byl tak veliký, že se více vzhledem k daným poměrům dosíci nedalo. Podobně to bylo též, co se týče Rakouska. Ale i to, čeho naši vyjednávači dosáhli, je pro naše věřitele cenné, a mají proto zájem na tom, aby úmluva co nejdříve byla provedena. V Maďarsku byla též již schválena prvou sněmovnou a má býti schválena ve sněmovně druhé. Věřitelé Československé republiky uspokojeni budou z pohledávek, jež jsou naši dlužníci povinni zaplatiti věřitelům v Maďarsku plus určitého obnosu zaplaceného Maďarskem československému zúčtovacímu ústavu z rozdílu mezi sumami skutečně zaplacených maďarských dluhů a pohledávek v poměru l koruny rakousko-uherské, t. j. 7 haléřů. Částka tato při rozdílu asi 270 milionů, o kterou jsou pohledávky naše větší než maďarské, by činila asi 14 milionů, ovšem v předpokladu, že číslice, o kterých mluvím, se stanou definitivními. Pohledávky naše vůči Maďarsku dosud zjištěné činí asi 490 milionů a maďarských občanů vůči našim dlužníkům, asi 112 milionů. Ovšem dodávám, že tyto číslice ještě nejsou pevné a že se mohou posunouti nahoru nebo dolů, neboť se jedná o peníze zaplacené.