Z důvodů národohospodářských je potřebí, aby osnova tato mohla vejíti co nejdříve v platnost a proto navrhuji, aby projednána, byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Dalším předmětem jednání je:

Navrhuji, aby tato věc projednána byla v celkové době půl hodiny se stanovenou řečnickou lhůtou 15 minut.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, račte zvednout ruku. (Děje se.)

To je většina. Tento návrh je přijat.

Zpravodajem je pan sen. Sláma. Dávám mu slovo:

Zpravodaj sen. Sláma: Slavný senáte! Předložením návrhu tohoto zákona splňuje se konečně dávné přání příslušníků mlynářské živnosti a též příslušníků dělnictva mlynářského.

Návrh posl. Mlčocha, Hýbnera a vládní návrh má upraviti dávný požadavek organisací mlynářských, aby živnost mlynářská byla prohlášena za živnost řemeslnou, neb je to v zájmu příslušníků stavu mlynářského i v zájmu celé veřejnosti.

Zástupci veškerých organisací mlynářských vyslovili s osnovou svůj souhlas na schůzi, konané dne 27. února t. r., a důrazně žádali její brzké uzákonění. Důvody, které vedly mlynářské organisace k zavedení průkazu způsobilosti živnosti mlynářské a prohlášení této za živnost řemeslnou, vyplývaly ponejvíce z nabytých zkušeností z doby poválečné, kdy byly šířeny ve veřejnosti zprávy, že poměry mlynářského stavu byly považovány za neobyčejně příznivé a ukazovaly nebezpečné příznaky pro živnost mlynářskou jako živnost svobodnou.

Z těchto poznatků a zkušeností vyplynul požadavek příslušníků živnosti mlynářské, aby tato živnost byla prohlášena za živnost řemeslnou.

Zdravotní zájem konsumentů vyžaduje, aby výrobky živnosti mlynářské byly co nejdokonalejší, zejména po stránce zdravotní. S hlediska celonárodního hospodářství je nutno starati se o rozvinutí a zvelebení živnosti a průmyslu mlynářského, aby mohl čeliti zahraniční konkurenci.

Bude-li živnost mlynářská prohlášena za řemeslnou, dosáhne se využitím veškerých technických vymožeností a řádnou odbornou výchovou příslušníků stavu mlynářského, návštěvou pokračovacích škol, a zejména odborné školy mlynářské v Bratislavě, že stav mlynářský bude moci čeliti co do vyspělosti zahraniční konkurenci a hověti zájmům celé široké veřejnosti.

Byly obavy při projednávání tohoto zákona v živnostenském výboru, že zákon může poškozovati některé drobné rolníky, malorolníky a domkáře, zejména na Podkarpatské Rusi a na Slovensku, kteří mají t. zv. šrotovníky. V poslední době se rozšířila elektrisace, tyto šrotovníky jsou namnoze poháněny elektrickou silou, byly tedy obavy, že by tito všichni, kdož mají tyto šrotovníky, byli poškozeni tímto zákonem. Ale sám živnostenský řád praví, že ten, kdo vyrábí pro sebe, kdo provozuje činnost některou, ať spadá pod pojem živnosti nebo řemesla, pro sebe, nebo pro rodinu, nebo bez úplaty pro třetí osobu, nepodléhá předpisům zákona o řemeslných živnostech. Provádí-li ale svou výrobu pro zisk, pro konsumenty, podléhá předpisům o té neb oné řemeslné živnosti. Tedy v tomto případě je chráněn každý, kdo má ten šrotovník. Zejména hospodářská družstva, která pro své členy vyrábějí šrot na šrotovnících, nepotřebují průkazu způsobilosti, poněvadž jsou utvořena na podkladě zákona o družstevnictví z r. 1873. Požívají tedy dobrodiní zákona jako každé družstvo nákupní, socialistické nebo občanské, která požívají dobrodiní zákona, nepotřebujíce průkazu způsobilosti, když zpracují některé věci pro své vlastní členy. Ale v zákoně samém je pamatováno na to v §u 2, kde je zajištěn právní stav, jaký dosud stával.

(1) Od průkazu způsobilosti pro živnosti řemeslné jinak předepsaného (§ 14 živnostenského řádu, § 15 živnostenského zákona) jest osvobozen, kdo před účinností tohoto zákona

a) živnost mlynářskou samostatně provozoval nebo

b) byl nejméně po 5 let v živnosti mlynářské zaměstnán.

(2) Osobám, uvedeným v odst. 1., lit. b), které v den účinnosti tohoto zákona ještě nedokončily pětiletou dobu zaměstnání tam požadovanou započítává se do tohoto pětiletí také doba ztrávená v zaměstnání po účinnosti tohoto zákona.

Tedy veškerá práva nabytá dříve, než zákon vejde v účinnost, budou zachována a živnostníci budou moci svou živnost provozovati v nedotčeném rozsahu.

Živnostenský výbor přesto, že přihlížel k ustanovením těchto odstavců. §u 2 a také ku znění živnostenského řádu, na ochranu toho drobného vyráběče toho šrotu usnesl se na této resoluci: >Vláda se upozorňuje, aby při praktickém provádění tohoto zákona dodržovala ustanovení živnostenského řádu, že mletí a šrotování pro vlastní potřebu nespadá pod pojem živnosti mlynářské.<

Z toho důvodu navrhuji, aby tento návrh zákona byl odhlasován v tom znění, jak byl odhlasován v poslanecké sněmovně, zároveň s resolucí, přijatou v živnostenském výboru.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Dundr.

Upozorňuji na usnesení senátu, že celková lhůta řečnická k této věci je 1/2 hod. a lhůta pro jednotlivého řečníka 15 minut. Dávám mu slovo.

Sen. Dundr: Slavný senáte! Již při projednávání usnesení posl. sněmovny ve výboru živnostensko-obchodním měli jsme příležitost poukázati na některé důležité okolnosti, s předlohou zákona související, a zároveň vytýčiti stanovisko, které ke snahám, jichž vyvrcholením je předložený zákon, zaujímáme. Jestliže ve výboru měli jsme vážné a podstatné námitky proti způsobu, jímž se projevuje snaha pomoci živnosti mlynářské, resp. mlynářům, pak tyto námitky a připomínky byly ještě zvýšeny důvodovou zprávou, která je nám předložena a již také pan referent v její podstatě zde uvedl. Zpráva tato je v mnohém směru zajímavá a pro poměry, jakým způsobem jsou řešeny důležité otázky rázu hospodářského, i charakteristická. Uvádí se v této zprávě, že je nejen v zájmu příslušníků stavu mlynářského, nýbrž i v zájmu celé veřejnosti, aby živnost mlynářská byla prohlášena za živnost řemeslnou.

Že může býti v interesu určité části příslušníků stavu mlynářského uskutečnění tohoto přání, chápeme, ale těžko můžeme pochopiti, že by požadavek, který organisace živnostníků mlynářských předložily, byly v zájmu. celé veřejnosti. Ale ještě zajímavějším je další obsah zprávy nám zde předložené. Jako důvody, které vedly mlynářské organisace k zavedení průkazu způsobilosti v živnosti mlynářské a s nimiž se ztotožňuje také pan referent, byly uvedeny poměry mlynářského stavu a zkušenosti z doby válečné. Nic více a nic méně, jenom zkušenosti z doby válečné, které způsobily, že poměry mlynářského stavu byly považovány za neobyčejně příznivé a ukázaly nebezpečné příznaky pro živnost mlynářskou jako živnost svobodnou. Tedy, má-li býti podkladem těchto snah jenom zkušenost z doby válečné - a tím je motivován požadavek mlynářských podnikatelů pak myslím, že je to odůvodnění velmi chabé a velmi slabé.

Co se všechno očekává od splnění požadavku předloženého organisací mlynářskou a co všechno očekává politická strana živnostenská a snad vládní strany vesměs a vláda, bude-li živnost mlynářská prohlášena za řemeslnou? To se dočítáme zase ve zprávě nám předložené, ve které se praví, že se dosáhne využitím veškerých technických vymožeností a řádnou odbornou výchovou příslušníků stavu mlynářského, návštěvou pokračovacích škol, a zejména odborné školy mlynářské v Bratislavě, že stav mlynářský bude moci čeliti co do vyspělosti zahraniční konkurenci a hověti zájmům celé široké veřejnosti.

Pánové jsou snad oprávněni míti toto očekávání, ale jsem přesvědčen, že sami nevěří tomu, co bylo vloženo do zprávy, poněvadž, pokud jde o čelení zahraniční konkurenci, pokud jde o hovění zájmům široké veřejnosti, to není závislé na tom, bude-li živnost prohlášena za řemeslnou, nýbrž od zcela jiných podmínek, které každému znateli hospodářských poměrů a vývoje hospodářských poměrů musí býti známy.

Pánové, kdyby zde bylo dostatek upřímnosti, bylo by se řeklo, že důvodem, proč má býti živnost mlynářská prohlášena za živnost řemeslnou, je zcela něco jiného. Vždyť zavedením průkazu způsobilosti pro každý téměř obor pracovní vracíme se do období středověkého cechařství, snažíme se zešněrovat a znásilnit zdravý hospodářský vývoj, snažíme se přímo oklestit moderní podnikání, které zejména ve státě našem musí se opírati o pevné a spolehlivé fundamenty. Kdyby bylo dostatek upřímnosti, bylo by se řeklo, že uskutečnění tohoto požadavku jako bychom neměli žádné jiné věci, žádné jiné otázky k řešení - je více méně vyvoláno a diktováno politickými potřebami anebo potřebami určité politické strany. (Sen. Trčka: Pane kolego, račte vzíti na vědomí, že je to diktováno zájmy interesentů a v prvé řadě jsou to zájmy dělníků, kteří hlavně na to kladou veliký důraz! Bylo to u hostinských, u fotografů a u každé jiné příležitosti, kde jsme měli možnost zasáhnouti! Nedělali jsme nic jiného, než že jsme hleděli přání dotyčných interesentů upraviti zákonem!) My bychom uvítali, kdyby opravdu se přihlíželo ke skutečným zájmům opravdových interesentů. Což myslíte, že ten mlynářský dělník může se v každém případě, nebo aspoň ve velké části státi samostatným mistrem mlynářským? (Sen. Trčka: Baťa to říká také!) Můžete předpokládat - a vy jste se přesvědčili o tom, že to, co říká Baťa, není pravda - můžete předpokládat, že každý vyučený mlynářský pomocník, který bude míti určitou učební lhůtu a průkaz o tom, že jako dělník mlynářský 5 let pracoval, stane se samostatným podnikatelem? Nemůže, je to vyloučeno, nehledíc k tomu, že právě v nadcházející době jde o zcela jiný vývoj (Výkřiky. - Místopředseda dr Brabec zvoní.), než pánové z tábora živnostenské strany mají na zřeteli. Zatím co všude vidíme tvoření průmyslových podniků, zakládání nových továren, zatím co jsme svědky tvoření kartelů a trustů a zatím co ve velkých závodech je práce vyučeného dělníka zatlačována do pozadí prací zaučených dělníků, přicházejí pánové z řad živnostenské strany a chtějí, ač tomu sami nevěří, přesvědčiti širší veřejnost, že bude-li zaveden průkaz způsobilosti, jinými slovy, bude-li živnost mlynářská prohlášena za živnost řemeslnou, pomůže se stavu mlynářskému.

Já jsem, pánové, řekl, že hlavním motivem těchto snah je motiv politický (Sen. Trčka: Ale kdepak!), že tu jde o to, aby pánové se mohli vykázat nějakým úspěchem, poněvadž nic jiného svým voličům přednésti nemohou.

Vy jste se honosili, že je vaší zásluhou, byla-li živnost cementářská prohlášena za živnost řemeslnou. Vy jste se honosili tím, že živnost hostinská byla prohlášena za živnost řemeslnou, koncesovanou. Vy jste se honosili tím, že živnost fotografická byla prohlášena za živnost koncesovanou. (Výkřiky.) Pánové, ničím jiným se vykázati nemůžete a musíte přiznávati, že i přes tyto vaše úspěchy se živnosti hostinské daří čím dále tím hůře podle vašeho názoru. Zde tudíž není kořen zla nebo nebezpečí, které existenčně ohrožuje živnostníky, ten kořen spočívá někde jinde. Vy nemáte dostatek odvahy, abyste šli na kořen věci; co děláte, promiňte, to je flastrování, které nepomůže živnostníkům, které není v souhlase s poměry hospodářskými, nýbrž v naprostém rozporu. Vaše úspěchy politické, kterými se honosíte ve svém tisku, poukazujíce právě na tyto vymoženosti, jsou příliš problematické ceny, když na druhé straně svou politikou, kterou provádíte se zástupci průmyslu, se zástupci velkých statkářů, pomáháte poškozovati, drobný živnostenský stav. (Předseda dr Hruban ujal se předsednictví.)

My tudíž nemůžeme jinak, než ukázati na nevhodnost těchto opatření, na problematickou cenu vašich úspěchů a prohlásiti, že jsou zde jiné cesty, po kterých je potřebí jíti, aby se pomohlo těm, kdož pomoci potřebují. Byli jsme povinni při projednávání, tohoto zákona na tyto okolnosti poukázati a naše stanovisko je také tím prohlášením dáno. (Potlesk senátorů čsl. strany soc. demokratické.)

Předseda (zvoní): Dále již není nikdo ke slovu přihlášen. Dávám slovo panu referentovi sen. Slámovi k doslovu.

Zpravodaj sen. Sláma: Vážení pánové! Slavný senáte! Kol. Dundr vytýkal, že důvody, proč žádá stav mlynářský zřemeslnění své živnosti, jsou slabé. Ve zprávě výborové prý stojí, že nejen předválečné poměry, nýbrž i poválečné daly korunu na hlavu kardinálnímu požadavku, poněvadž prý v poválečné době bylo nejvíce těch lidí, kteří se chytili mlynářského odvětví. Nebyli praktiky a vyučenými lidmi a nejvíce to odnášelo obecenstvo ve formě špatné mouky.

Z toho důvodu, že právě neodborníci byli v těch odvětvích, byli mlynáři nuceni žádati, aby byl zaveden průkaz způsobilosti, aby byli technicky vyškoleni, aby nabyli vědomostí při provádění tohoto řemesla.

Slavný senáte! Nemám k tomu dalšího dodatku, ani vysvětlení Trvám na tom návrhu, aby senát přijal tu osnovu tak, jak byla odhlasována poslaneckou sněmovnou i s resolucí výboru živnostenského.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány, aby se posadili. (Děje se.)

O osnově zákona, jejím nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou, nebude-li žádných námitek. Námitky nebyly.) Námitek není. Budeme tedy postupovati, jak jsem prohlásil.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tak, jak je vyznačeno v sen. tisku 945, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 945 ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Slámy, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Sláma: Nikoliv.

Předseda: Není žádných.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí výboru, otištěnou ve zprávě výborové tisk 949, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce otištěná ve zprávě výborové se schvaluje.

Dalším předmětem je:

Žádám pana tajemníka senátu, aby návrh tento přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Navrhujeme, aby senát zvolil 18členný výbor vyšetřovací, kterémuž ukládá, aby na základě soudních a správních a také disciplinárních spisů, dále na základě výslechů svědků a znalců a za spolupůsobení odborových organisací železničních provedl zevrubné vyšetřování posledních železničních katastrof, zjistil jich příčiny a senátu podal zprávu.

Odůvodnění: V poslední době četné katastrofy při železničním provozu se přihodivší vyvolaly ohromné znepokojení v obecenstvu i v železničních kruzích, a to nejenom svým rozsahem, ale i zejména ztrátou na drahocenných lidských životech a zdraví i železničním materiálu.

Pobouřená československá veřejnost je přesvědčena, že příčinou těchto tak často se opakujících železničních katastrof není v každém případě jedině nešťastné opomenutí neb nedbalé jednání se strany železničních zaměstnanců, ale že příčiny těchto neštěstí v každém případě politování hodných sahají hloub, přímo do kořenů organisace železniční dopravy, která ani technickým vybavením, ani personálními poměry, ba dokonce ani duchem nestojí na výši doby.

Jsouce přesvědčeni, že i soudní vyšetřování těchto katastrof omezí se toliko na konstatování viny či neviny toho kterého zaměstnance podle zásad všeobecného trestního zákona a že ani soudní vyšetřování nezjistí technické, osobní a jiné nedostatky v železničním provozu stávající, a jsouce přesvědčeni o tom, že v první řadě nedostatky posléze uvedené právě neblahé železniční katastrofy zavinily, činíme shora uvedený návrh a žádáme, aby senát tento náš návrh v zájmu bezpečnosti provozu, železničního: i v zájmu uklidnění pobouřené veřejnosti přijal.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Račte se posaditi. (Děje se.)

Podle §u 22 jedn. řádu rozhodne senát o takovémto návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Dalším předmětem je:

Žádám pana tajemníka senátu, aby tento návrh přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Navrhujeme, aby ve smyslu §u 63 jedn. řádu zvolen byl 19členný výbor, jemuž se ukládá, aby za účastenství ministerstva spravedlnosti a financí a po vyslechnutí zástupců Svazu československých soudců jako expertů vyšetřil příčiny stávající katastrofy československého soudnictví a podal návrhy na bezodkladné vyřešení této palčivé otázky.

Důvody: Československé soudnictví stihla již dávno očekávaná katastrofa. Na stolech přepracovaných soudců hromadí se hromady nevyřízených spisů, nedodělky dosahují nebývalé výše a obecenstvo právo hledající celá nekonečná léta čeká na vyřízení svých sporů. V řízení trestním dávno opuštěna byla zásada, že za trestný čin bezprostředně následovati má trest. Soudcové pod nesmírnou tíhou aktů jim svěřených klesají, nemoci a úmrtí důsledkem přepracování řádí v jejich řadách.

Poněvadž veškeré kroky, které podepsaný klub za příčinou odstranění této katastrofy podnikl, vyzněly naprázdno, navrhujeme, aby zvolen byl 19členný výbor, jenž by příčiny této katastrofy justiční vyšetřil a podal návrhy, aby tato justiční katastrofa veškerého obyvatelstva a státu samého se týkající co nejrychleji byla vyřešena.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Podle §u 22 jedn. řádu rozhodne senát o takovémto návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tento návrh se zamítá.

Nyní máme další bod, jímž je:

Žádám pána tajemníka senátu, aby návrh tento přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Navrhujeme, aby senát zřídil 18členný vyšetřující výbor, jenž by po skončeném trestním vyšetřování proti kapitánu Jar. Faloutovi na základě trestních spisů a výslechem odpovědných činitelů přísně vyšetřil, jak je postaráno o zabezpečení vojenských tajemství československé armády, a kdo zavinil, že kapitán Jaroslav Falout mohl svou vyzvědačskou činnost bez překážky delší čas provozovati.

Odůvodnění: Špionáž, kterou provozoval kapitán kancelářské služby Jar. Falout ve prospěch cizí velmoci, neobyčejně rozrušila nejen československou, nýbrž i zahraniční veřejnost. V samém centru vojenské obrany naší republiky vyskytl se zrádce, jenž prodával různá vojenská tajemství cizí velmoci. Při tom je lhostejno, zdali měl přístup jen k dokumentům méně významným anebo dokonce bezvýznamným. Již sám fakt, že se ve sféře generálního štábu československé armády takový zjev vůbec mohl vyskytnouti, stačí, aby veřejnost, o jejíž bezpečnost, životy a majetek jde při každé vojenské operaci, byla zneklidněna. Je tedy třeba, aby nejen k uklidnění veřejnosti a k zachování dobrého jména československé armády, nýbrž i k zajištění bezpečnosti Československé republiky byly zjištěny okolnosti, jež kapitánu Faloutovi jeho vyzvědačskou činnost umožnily, a aby zjištěné nedostatky v generálním štábu byly odstraněny a zjednána náprava. Tomu cíli má sloužiti vyšetřujíci výbor, jehož zřízeni slavnému senátu navrhujeme.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Podle §u 22 jedn. řádu rozhodne senát o takovémto návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Dalším předmětem je:

Poněvadž dva poslední předměty jsou na pořadu jednání příští schůze, omezuji hlasování jen na předmět první, to je na tisk 937.

Jelikož nebude možno, aby záležitost tato ve lhůtě §em 43 úst. list. stanovené byla projednána, navrhuji, aby byla poslanecká sněmovna požádána a prodloužení lhůty k projednání této věci o 4 měsíce.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Oznamuji, že

do výboru sociálně-politického na místo sen. Pánka nastupuje sen. Wagner, za sen. Fahrnera nastupuje sen. Stöhr, za sen. Hrejsu nastupuje sen. Dresler, za sen. Slámu nastupuje sen. Kianička, za sen. Millera sen. dr Baxa,

do výboru rozpočtového za sen. Wagnera nastupuje sen. Plamínková,

do výboru národohospodářského na místo sen. Ad. Scholze nastupuje sen. Prause,

do výboru zahraničního na místo sen. dr Havelky nastupuje sen. Lukeš.

Dále oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Macků, na zítřejší sen. Millerovi.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 28. června 1929 o 1/210. hodině s tímto

1. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 938) k vládnímu návrhu zákona o výkonu lékařské praxe. Tisk 953.

2. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 939) k vládnímu návrhu zákona o lékařských komorách. Tisk 954.

3. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru zahraničního, III. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 833), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, podepsaná v Budapešti dne 26. května 1928 a Závěrečný zápis k této úmluvě. Tisk 950.

4. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového, III. výboru zahraničního k vládnímu návrhu zákona (tisk 832), kterým se provádí úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských. Tisk 951.

5. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednány byly osnovy

a) zákona o výkonu lékařské praxe, tisk 953;

b) zákona o lékařských komorách, tisk 954;

c) schvalovacího usnesení kterým se souhlasí s Úmluvou mezi Československou republikou a královstvím Maďarským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, podepsanou v Budapešti dne 26. května 1928 a Závěrečným zápisem k této úmluvě, tisk 950;

d) zákona, kterým se provádí úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, tisk 951.

Jsou nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek žádných není.

Končím dnešní schůzi.