Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, Klofáč, dr Krčméry, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

120 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlád: ministři dr. Mayr-Harting, dr Šrámek, dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dodatečně dovolenou na 183. a 184. schůzi sen. Ka1čokovi, a Melíškovi, na dnešní schůzi sen. Kroiherovi, na dnešní a zítřejší schůze sen. Pastyříkovi, Podobovi a Šimonkovi.

Tiskem bylo rozdáno a žádám, aby bylo přečteno.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 940/1. Interpelace sen. Pichla, Klečáka, Pánka a druhů vládě republiky Československé, zdali je ochotna předložiti Národnímu shromáždění návrh zákona, zlepšujícího dosavadní zaopatření československýoh válečných poškozenců státem.

Tisk 940/2. Interpelace sen. Havránka a druhů panu ministru vnitra ohledně chování velitele četnické stanice v Suchdole nad Odrou u příležitosti slavnosti německých vojenských vysloužilců.

Tisk 940/3. Interpelace sen. Sochora a soudr. na pana ministra spravedlnosti v záležitosti vyšetřování podvodných manipulací daňovými přeplatky u krajského soudu v Košicích.

Tisk 940/4. Interpelace sen. Havránka a druhů panu ministru železnic ohledně vybudování obytných domů pro železniční zaměstnance v Moravské Ostravě-Přívoze.

Tisk 940/5. Interpelace sen. Šolce, dr Kloudy a druhů panu předsedovi vlády o nepochopitelném postupu Pozemkového úřadu státního proti manželům Antonínu a Anně Ečerovým ve Vlíněvsi.

Tisk 940/6. Interpelace sen. dr Kloudy, Šolce a druhů vládě republiky Československé o přeřazení města Rumburku do skupiny míst B činovného.

Tisk 940/7. Interpelace sen. Bodnara a soudr. ministru veřejných prací o vyvlastnění pozemků od chudých sedláků na Podkarpatské Rusi pro stavbu silnice.

Tisk 940/8. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra železnic stran poskytování pomoci při železničních nehodách.

Tisk 942/1. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Časného, Dundra, A. Nováka a soudr. v záležitosti porušování osmihodinové pracovní doby a zacházení s dělníky v živnostech pekařských (tisk 540/5).

Tisk 942/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. Hubky, Pichla, dr Kloudy a spol. ve věci okamžité finanční pomoci malým zemědělcům, kteří trpí kafastrofálními mrazy (tisk 822/4).

Tisk 942/3 Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran úředního nátlaku politického úřadu ve Varnsdorfu k upisování státní půjčky (tisk 826/9).

Tisk 942/4. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Havránka a druhů ohledně přiznání odměn za více práce a svízelné výkony při letošních krutých mrazech výpravčím vlaků, dílenskému personálu a průvodčím vlaků (tisk 871/2).

Tisk 942/5. Odpověď předsedy vlády a ministra národní obrany na interpelaci sen. Klofáče a druhů o vyzvědačství kapitána Jaroslava Falouta (tisk 915/5).

Tisk 942/6. Odpověď ministrů financí a vnitra na interpelaci sen. dr Grosschmida a druhů o užívání jazyka maďarského u finančních úřadů v obvodě okresních soudů v Košicích, Rimavské Sobotě, Nitře a Sečovcích (tisky 826/5 a 826/6).

Tisk 944. Vládní návrh zákona, kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady.

Tisk 946. Návrh sen. dr Witta a soudr. na udělení podpory živelní pohromou poškozeným v obcích Vyšní Lhoty, Raškovice, Staré Hamry, politický okres Frýdek.

Tisk 947. Návrh sen. Tomíka a spoločníkov na pomoc poškodeným požiarom v obci Plavecký sv. Mikuláš, okres Malacky, Slovensko.

Tisk 948. Zpráva I. výboru sociálněpolitického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců (tisk 943).

Tisk 949. Zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Mlčocha, Hýbnera a druhů a vládním návrhu zákona, kterými se živnost mlynářská prohlašuje za živnost řemeslnou (tisk 945).

Tisk 950. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. zahraničního výboru, III. rozpočtového výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, podepsaná v Budapešti dne 26. května 1928 a závěrečný zápis k této úmluvě (tisk 833).

Tisk 951. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru, III. zahraničního výboru o vládním návrhu zákona, kterým se provádí úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských (tisk 832).

Tisk 952. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru o iniciativních návrzích sen. Lukeše a spol. (tisk 745), dr Procházky, a spol. (tisk 746), dr Witta a spol. (tisk 575), Wagnera a spo1. (tisk 747) a dr Hellera a spol.(tisk 829) na změnu a doplnění zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 953. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o výkonu lékařské praxe (tisk 938).

Tisk 954. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o lékařských komorách (tisk 939).

Zápisy o 181. a 182. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 946. Návrh sen. dr Witta a soudr. na udělení podpory živelní pohromou poškozeným v obcích Vyšní Lhoty, Raškovice, Staré Hamry, politický okres Frýdek.

Tisk 947. Návrh sen. Tomíka a spoločníkov na pomoc poškodeným požiarom v obci Plavecký sv. Mikuláš, okres Malacky, Slovensko.

Předseda: Budeme projednávati pořad jednání.

Prvním předmětem je:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Brabec, za výbor národohospodářský sen. Miller.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. dr Brabcovi.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Mám čest podati zprávu za výbor zahraniční o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ku projevu souhlasu obchodní a plavební smlouva, která byla sjednána mezi republikou Československou a královstvím SHS v Praze dne 14. listopadu 1928.

Především mám za svou povinnost konstatovati, že některé technické obtíže zdržely smlouvu tu od podzimu, že se vám předkládá teprve teď, ačkoli je to předmět velmi důležitý a vyžaduje rychlého vyřízení.

Návrh vládní je datován dnem 31. května 1929, ale bylo toho času potřebí, aby se projednaly ještě některé věci, které souvisejí s provedením smlouvy a které by snad byly mohly činiti obtíže.

Jinak arciť byly dosud hospodářské styky mezi oběma jmenovanými státy upraveny prozatímní smlouvou ze dne 18. října 1920 a po zkušenostech, kterých jsme za léta od té doby uplynuvší nabyli, je nyní na nás, abychom tyto styky postavili na nový, trvalý základ právní, jakým skutečně rámcová smlouva, dnes ke schválení předkládaná, je, takže je zdůvodněna naděje, že touto úpravou budou hospodářské styky mezi oběma státy velmi prospěšně podporovány.

Výbor zahraniční projednal ve schůzi dne 18. června 1929 obsah výše zmíněné smlouvy obchodní a plavební a uvážil zejména důležitost její pro oba smluvní státy a především ovšem pro republiku Československou se stanoviska vzájemných obchodních styků, ale zároveň i se zřetelem k železniční a říční dopravě jak co do dovozu a vývozu, tak i pokud se týče průvozu zboží i osob.

Mimo to bylo zdůrazněno, že českoslovenští příslušníci se zúčastní značnými kapitály v obchodním a průmyslovém podnikání v král. S. H. S. a že velký jich počet je tamtéž zaměstnán, který mnohonásobně přesahuje počet zaměstnaných u nás příslušníků jugoslavských.

Naše obchodní bilance s královstvím S. H. S. je za poslední 3 léta ve stálém vzestupu a aktivní. Tyto skutečnosti byly a jsou dostatečnými důvody, abychom o této smlouvě důkladně pojednali a ji podle jejího obsahu také schválili. Tomuto schválení není nic na překážku, poněvadž smlouva je založena na zásadě nejvyšších výhod, na zásadě parity, dává na místě dřívější prozatímní smlouvy širokou a pevnou právní základnu pro vzájemné obchodní a hospodářské vztahy mezi oběma státy. Mimo to se zaručuje naprostá rovnost při zaměstnání našich příslušníků v království SHS s tuzemci, jakož i jistota pro jejich činnost, zejména pokud byli na území druhého státu zaměstnáni již v den vstupu této smlouvy v platnost. S těmi potom, kteří by byli tam zaměstnáni později, má se jednati s největší blahovůlí.

Jedině je dlužno sjednati ještě zvláštní dohodu o svobodě práce a o sociálním pojištění. To bude arciť úkolem zástupců našeho státu, aby se přičinili o nejlepší podmínky v těchto směrech pro naše příslušníky.

Se stanoviska celně-technického je zásadně stanovena volnost obchodu. Mohu tudíž s odvoláním se na tištěný obsah smlouvy, jakož i na obsah důvodové zprávy, doprovázející citovaný vládní návrh, a s upozorněním, že smlouva se uzavírá na 3 léta s tendencí, že může býti mlčky prodloužena, když žádná ze stran nedá napřed 6měsíční výpověď, doporučiti, aby tato obchodní a plavební smlouva byla schválena.

Je tu zřejmá snaha co možná po trvalé úpravě, ale jak vidíte, je tu zároveň dána možnost; aby po tříletých zkušenostech smlouva mohla býti jednou nebo druhou stranou doplněna, po případě změněna, arciť po vzájemném jednání a dohodnutí se.

Ze všech těchto důvodů usnesl se zahraniční výbor, aby slavný senát projevil souhlas s obchodní a plavební smlouvou, sjednanou mezi republikou Československou a královstvím SHS v Praze dne 14. listopadu 1928, a já vřele doporučuji toto usnesení výboru zahraničního k vašemu schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského, panu sen. Millerovi.

Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! Dovolte, abych, podávaje zprávu o usnesení výboru národohospodářského k projednávané smlouvě s královstvím SHS připojil několik slov jako všeobecný úvod, jak toho tato smlouva zasluhuje při naší kmenové příbuznosti s královstvím SHS, ale také pro přátelský poměr, který nás k tomuto státu pojí.

Obchodní a hospodářské styky národů neřídí se sympatiemi nebo antipatiemi. Veliká nutnost výměny zboží i hledání obživy neodvislé od těchto duševních sklonů rozvíjí tyto, jak život národů toho sám vyžaduje. Rozmanitá povaha lidského usídlení vyvolává také potřebu výměny zboží. V říši rostlinné daří se v některém obvodu tomu neb onomu aneb se daří lépe a v lepší jakosti než jinde. Na jiném místě jsou pak podmínky pro výrobu živočišnou příznivější. I v říši nerostné má některá zem užitečného nerostu jednoho druhu nadbytek, jiného se jí nedostává. Povaha obyvatelstva, jeho přirozené nadání dá mu vyniknouti v jistých oborech výrobních, přelidnění země nutí také hledati prameny obživy u sousedů buď přímo vystěhováním aneb výrobou předmětů, které lze v cizí zemi odbýti a za stržené peníze opatřiti to, čeho se ve vlastní zemi nedostává.

Žádný národ na zeměkouli není soběstačný, aby se dokonale cizině uzavřel a mohl prohlásiti, že ničeho od nikoho nepotřebuje, byť byl sebe větší a poroučel ve značném dílu naší planety.

Jednají-li státy o úpravě hospodářských styků mezi sebou, jest jim vodítkem jejich vlastní prospěch a střízlivý výpočet, je-li v přesné rovnováze to, co poskytnou a co za to obdrží. Je tedy každá obchodní smlouva šedým plodem kompromisu a očekávání, že prospěch z ní poplyne pro obě strany. A přece je tu veliký rozdíl, může-li se k dokončené úmluvě přidati pocit srdečného přátelství, k suchým cifrám upřímné přání zdaru, rozkvětu, síly a moci pro všechnu budoucnost.

A to připojuji jménem vlastním, a jak doufám, jménem celého domu k věcnému projednávání smlouvy obchodní a plavební mezi republikou Československou a královstvím SHS. Upřímné sympatie pojily nás v dobách, kdy tyto kmeny nebyly sjednocené, a to ke každému zvláště, tím více nyní, kdy jsou spojeny v jeden stát a kdy my, šťastni, že můžeme říditi své osudy jako rovnoprávné, suverénní státy, uzavíráme mezi sebou obchodní smlouvu.

Mnohdy zakalí city pokrevního přátelství souběžnost politických zájmů, a tyto v případě našem vyjádřeny jsou snahou po stabilitě mírových smluv, okolnost, že dva státy si ostře konkurují na poli hospodářském, majíce stejnou výrobní strukturu. Tomu není tak při srovnání království SHS a republiky Československé. My jsme státem více průmyslovým s potřebou exportu výrobků tohoto oboru, SHS zemědělský stát vyvážející plody země. Již prostá tato hospodářská nutnost sbližuje oba státy a zabraňuje vznikáni jakékoli hospodářské řevnivosti. Království SHS je státem pomořským, my vnitrozemským, a byť i tato okolnost v přítomné době nebyla bohužel vyjádřena pozoruhodnými čísly v obchodě, nahrazuje ji již nyní čilý, stále se zvětšující ruch turistický, směřující z naší republiky k Jadranu, pokud jest ovládán státem SHS. Rozkošné pobřeží toto, kde hojně historických památek svědčí o pradávné slavné minulosti, svým příznivým podnebím, krajinnými krásami osvěží a posilní ty, kteří toho potřebují. Snad toho všeho mohli by naši turisté užíti i jinde, byli by však obklopeni cizotou, zde však je čeká přátelský stisk ruky nejen spřáteleného, nýbrž i bratrského národa. Tímto způsobem vyrovnáváme nyní my aktivitu naší bilance v obchodním styku s královstvím SHS, a aby vyrovnání touto cestou bylo co možná úplné, je si přáti, aby naši turisté obraceli se ke břehům slovanského Jadranu a do velehor království SHS stále hojněji. Nebylo nám dopřáno změniti více jak tisíciletou nepříznivou sudbu osudu, kdy nás kočovný kmen Maďarů od sebe oddělil, abychom se zase stali přímými sousedy. Zmezinárodněním veletoku dunajského bylo nám nahrazeno alespoň částečné přímé sousedství. Jako ochrana svobodné plavby po Dunaji je společný cíl politický, tak vhodné vybudování plavebních styků po řece této společným cílem hospodářským. Zlepšení je tu nejen možné, nýbrž i nutné. Uvádím toho příklad.

Zúčastnil jsem se v říjnu r. 1926 zájezdu čsl. členů parlamentu do Jugoslavie. V prvé volné chvíli spěchal jsem do bělehradského říčního přístavu, abych shlédl jeho obchodní ruch. A byl jsem nemile překvapen, když tam právě vykládali několik set železných pluhů od firmy Sack v Plagwitz v Sasku a několik set vějících mlýnků z jedné továrny v Magdeburku. Jinde jsem viděl, jak se místní dělníci za dozoru Němců z říše, z Augšpurku hmoždí s několikatunovým ložiskem velikého stroje, jak mi bylo sděleno, součástí generátoru. Sackovy pluhy tam vykládané nemohly se ani zdaleka rovnati svými vlastnostmi dokonalým výrobkům našich továren, na př. Bächrovy, mlýnky byly daleko horší, než jaké vyrábí naše speciální továrny. Když jsem pátral po příčinách této přízně k Němcům, řeklo se mi: Německé výrobky jsou lacinější, mají levnější dopravu než výrobky československé. Bylo mi to divné, kdy jsme my zeměpisně blíže království SHS než Německo. (Sen. Havlena: Je to také celní politika ochranářská!) To dělají všechny státy, ta to nezavinila!

A druhá příčina: Němci spojili s mrzutou povinností reparací příjemnou okolnost, že si učinili reklamu pro své vývozní artikle, navázali obchodní styky a nám silně v království SHS konkurují. Proto shledali jsme se jen ve dvou průmyslových závodech s výrobky našich továren, všude jinde byly stroje z Německa. Proto míním, že uzavřením této smlouvy není skončen úkol, obchodní styky usnadniti vhodnou tarifní politikou a přiměřenou reklamou jak u nás, tak i v království SHS.

A nyní co se týče smlouvy samotné. Obchodní naše styky s královstvím SHS upraveny byly prozatímní smlouvou ze dne 18. dubna. 1920. Projednávaná smlouva ji nahražuje. Vyjednaná je se zřetelem ke stykům stále se množícím i ke změněným hospodářským poměrům. Uzavřena byla v Praze 14. listopadu 1928. Je vybudovaná na základě nejvyšších výhod a tam, kde potřeby vztahů toho vyžadují, i na zásadě parity.

V článku 1-6 zaručuje smlouva příslušníkům jednoho státu na území druhého státu ve příčině pobytu, usazování, provozování obchodů, živností, plavby, vyjímajíc živnosti kočovné a podomní obchod, zacházení podle zásady nejvyšších výhod. Upravuje také podmínky pro činnost společností hospodářské povahy, zřízených v jednom ze smluvních států. Tato zásada přijata byla i pro majetkovou držbu a zacházení s majetkem. Pokud se týče právní ochrany a zdanění, zajišťuje ona příslušníkům a těmto společnostem vzájemné zacházení na základě parity.

V článku 7-11 řeší se vzájemný obchodní styk, pokud se týče celních opatření technické povahy.

V článku 8 zajišťuje se zboží jednoho státu ve státě druhém používání celních sazeb na základě zásady nejvyšších výhod.

Článkem 13 stanoví se volnost přímého i nepřímého průvozu, jakož i případy, kdy lze ze zásady této činiti výjimku.

Články 15-20 věnovány jsou železniční dopravě. Doprava osob i zavazadel upravuje se na základě parity. Mimo to zajišťují si obě strany ve svých vzájemných stycích v oboru železničních tarifů podle doložky o nejvyšších výhodách.

Článek 25 upravuje poštovní styk.

Článek 26 jedná o ochraně proti nekalé soutěži.

Článek 28 jedná o ochraně autorských práv,

článek 29 o rozhodčím soudu v případě sporů,

článek 30 obsahuje obvyklou ratifikační doložku a úmluvu o trvání smlouvy. Působnost její určena je na tři léta. Po uplynutí této doby se mlčky prodlužuje a zůstane v platnosti ještě 6 měsíců po výpovědi.

Závěrečný protokol obsahuje vysvětlivky k jednotlivým článkům, a to k článku 1 konstatování, že smlouvou touto nejsou dotčena ustanovení smlouvy o vzájemných právních stycích ze dne 17. března 1923, k článku 24, že ustanovení tato vztahují se pouze na plavbu námořní, pro plavbu říční platiti budou ustanovení mezinárodních dunajských smluv,

Dovolte, abych zde přednesl některé statistické údaje, aby byl tak podán přehled mezi množstvím vývozu a dovozu mezi republikou Československou a královstvím SHS. My jsme vyvezli od nás do Jihoslavie zboží v celkové hodnotě 926,490.000 Kč. Význačné položky tohoto vývozu jsou: Uhlí a rašeliny jsme vyvezli okrouhle za 10 mil. Kč. Největší položka vývozu od nás do této země je bavlna a zboží z ní, a to v úhrnné sumě 354 mil. Kč. Lnu, konopí a výrobků z nich vyvezli jsme za 34 mil. Kč. Vlny a zboží vlněného vyvezli jsme za 142 mil. Kč, hedvábí za 11 mil. Kč, konfekce za 15 mil. Kč, papíru za 11 mil. Kč, koží vydělaných a zboží koženého za 36 mil. Kč, skla za 33 mil. Kč, hliněného zboží za 20 mil. Kč, železa a železného zboží za 92 mil. Kč, strojů, přístrojů a součástek strojových za 43 mil. Kč, zboží zápalného za 20 mil. Kč, z toho střeliva za 17 mil. Kč. Ve strojích je zajímavá položka, že jsme do království SHS vyvezli parních kotlů za 4 mil. Kč, a že tu Jihoslavie zaujímá druhé místo ve vývozu strojů tohoto druhu. První místo zaujímá Rusko.

Také v jiných artiklech zaujímá Juhoslavie při vývozu význačné místo a při látkách z vlny jest Jihoslavie na místě třetím za Rakouskem a Maďarskem.

Ve vývozu lněných výrobků zaujímá SHS, co se týče dovozu, první místo v našem vývozu. Největší položku celního tarifu tvoří obilí, slad, luštěniny, za 238 mil. Kč, tabák za 33 mil. Kč, ovoce za 35 mil. Kč, dobytek za 138 mil. Kč, výrobky živočišné za 30 mil. Kč, nápoje, hlavně víno, za 8 mil. Kč, nerosty za 22 mil. Kč, barviva za 12 mil. Kč, bavlněná příze a zboží z bavlny za 8 mil. Kč, zboží ze slámy za 10 mil. Kč, chemické látky pomocné za 18 mil. Kč a odpadky za 12 mil. Kč. V odpadcích je zajímavá položka 64.000 q za 5 mil. Kč. To jsou sušené řízky a důkaz, že se v Jihoslavii tohoto krmiva pro dobytek nepoužívá.

Dále bylo k nám dovezeno 57.000 vepřů těžších než 120 kg za 84 mil. Kč. To jsou tak zvaní těžcí vepři, bagouni.

Uvedená data týkají se vyvezeného za rok 1927. Jako celek uvádím, že z Jugoslavie dovezlo se k nám, zboží za 585 mil. Kč a že je tudíž bilance naše aktivní v obchodě s Jugoslavií 341,000.000 Kč. Ještě uvedu dále, co se týče dopravy, aby byl přehled o dopravě. Na železnicích se dopravilo při dovozu z Jugoslavie 238.451 tun v ceně 385 mil. Kč. Vyvezli jsme po železnicích do SHS 125.882 tun v ceně 762 mil. Kč. Po vodě, po Dunaji dovezli jsme z království SHS 135.873 tun v ceně 199 mil. a vyvezli jsme tam 57.000 tun v ceně 160,000.000 Kč. Jako zajímavou věc sděluji, že také existuje doprava vzduchem do Jugoslavie, a to dovoz z Jugoslavie nula, vývoz do Jugoslavie od nás vzduchem 14 tun v ceně 182.000 Kč. (Hlas (německy): To je žert! Stojí to za to? - Co je s chmelem?)

Tento statistický přehled vnuká přání, aby naše obchodní styky s královstvím SHS se rozmnožily a prohloubily. A tu je zřejmá naše povinnost, abychom to, co za stejných podmínek opatřiti si můžeme jinde, opatřili si na prvém místě u svých spojenců a přátel. Ba, já bych si přál, aby v tomto případě obchodní úvaha nebyla tak přísná a jediným vodítkem.

Národohospodářský výbor projednal tuto smlouvu dne 18. června 1929, a poněvadž tato nám usnadňuje obchodní styky s královstvím SHS, navrhuje:

> Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní a plavební smlouvou sjednanou mezi republikou Československou a královstvím SHS. <

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati. Prosím pány, aby se posadili na svá místa. Račte se posaditi, prosím. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je otištěno ve zprávě výborové v tisku č. 935, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

T'o je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové, tisk 935, ve čtení prvém.

Dalším předmětem pořadu jednání je:

Jedná se o smlouvu z důvodů národohospodářských velice důležitou a významnou, a proto je také potřebí, aby byla urychleně projednána.

Prosím, budeme hlasovati o pilnosti.

Kdo souhlasí, aby záležitosti této podle §u 55 jedn. řádu byla přiznána pilnost, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci je přiznána.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hned hlasovati ve čtení druhém o schvalovacím usnesení.

Táži se pánů zpravodajů sen. dr Brabce a sen. Millera, mají-li nějaké návrhy na opravy textových chyb nebo korektury?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Nikoli!

Zpravodaj sen. Miller: Nikoli!

Předseda (zvoní): Žádných návrhů není.

Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém

Dalším předmětem pořadu jednání je:

Jelikož jde. o osnovu zákona z důvodů sociálně-politických velice důležitou, navrhuji, aby projednána byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Pilnost této věci je přiznána.

Dalším předmětem je:

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v celkové době 21/2 hod. se stanovením řečnické lhůty 20 minutami.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Hrejsa, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.