Dojde k novému ochranářskému opatření? Bude možno překonati odpor velkokapitálu, kryjícího závody velkořeznické a velkouzenářské, kapitálu, v němž značnou měrou jsou spoluúčastny i kruhy velkoagrární. Osud drobného zemědělce je v rukou všelijakých lidí. V péči o chov domácího zvířectva zdůrazňuji, že je nutno stále a stále větší zřetel obraceti k chovu dobytka hovězího a drobných domácích zvířat. Vhodným způsobem mělo by se malým zemědělcům každým rokem připomenouti, že jsou tu po ruce státní prostředky, jimiž může býti podporována dobrá snaha po zvýšení příjmu řádným odchovem vepřů, ovcí, koz, drubeže, králíků a včel.

Nejsou všude odborné spolky, jejichž prostřednictvím podává se zpráva členům o státní výpomoci pro chov drobných domácích zvířat. Snad prostřednictvím obecních úřadů dal by se získati větší zájem o tento obor hospodaření, jistě výnosný, ale zanedbávaný.

Velký interes drobných zemědělců budí stálý hovor o t. zv. zcelovacím zákoně. Stavíme se kladně, nikoli však nekriticky k této neobyčejně důležité zemědělské otázce. Ministerstvo zemědělství mělo by se otevřeně rozhovořiti o svých úmyslech, mělo by posavadní akcí se zemědělci všech odstínů získati dostatek zkušeností i poznatků k dobrému dílu legislativnímu a zejména rozhled ve směru praktického provádění zákona.

Poukazováním na §§ 21 a 23 přídělového zákona, jimiž všichni přídělci jsou znovu a znovu upozorňováni, že musí nejen přidělený, nýbrž i svůj svobodný majetek podrobiti pozdějšímu zcelení i zcelovacímu plánu a že práva v této věci jim příslušející přecházejí na státní pozemkový úřad, dráždí se jen fantasie malozemědělců, kteří v mnoha případech mají smutné zkušenosti z praxe zákona o reformě pozemkové a lesní. Násilná akce kommasační vzbudila by krajní odpor zájemců. Než předložíte zákon, o němž stále mluvíte, starejte se o náležité poučení o významu, přednostech a vadách zákona, mluvte tak, aby drobní zemědělci vašemu plánu správně rozuměli.

Činnost státního pozemkového úřadu, jenž brzy vzpomene své 10leté existence, vše to, co bylo vykonáno na poli reformy pozemkové a nebylo vykonáno v programu reformy lesní, toť materiál tak obsáhlý, že bude nutno o něm promluviti zvláště při jiné vhodné příležitosti.

Žádám toliko, a to se vším důrazem, aby knihování přidělených objektů dělo se s větším urychlením. Poukaz na to, že je mnoho práce a že nemůže býti zdolána, není omluvou nekonečného průtahu v řádném uspořádání majetkových poměrů. Působí to nejen v právním, nýbrž i ve finančním stavu zemědělcově častý chaos. Je-li mnoho práce, musí se najíti více pracovníků, aby materiál byl zpracován včas. Důležitost věci toho žádá.

Ke konci chtěl bych ještě požádati ministerstvo zemědělství, aby dalo podnět k tomu, by ruku v ruce s jinými příslušnými resorty, zejména s ministerstvem zdravotnictví, sociální péče, národní osvěty a veřejných prací pracováno bylo k lepšímu životnímu kultu našeho venkova.

Každý, kdo s malým zemědělcem, a zemědělským dělníkem cítí, uvítá s radostí poznámku v kapitole 11., kde se mluví o zvláštních odměnách pro ty, kdo náležitým způsobem vybudovali příbytky pro deputátní dělnictvo a zemědělské dělníky. Bylo by nutno, aby úprava příbytků našich zemědělců, vzhledné uspořádání našich vesnic, jejich veřejných prostranství, způsob života vesničanů, všechno to nebylo úhorem, na němž pracováno bylo málo nebo nic.

Není nás, jako národa značně zemědělského a jistě kulturního, ani důstojno, ani čestno, že náš venkov bydlí a žije hůře než zemědělec jiné národnosti téhož státu, nebo soused ve státě vedlejším.

Pracujme k tomu, aby život venkova byl hospodářsky snesitelným, duchovně ušlechtilým a společensky možným. Zanechme bojů o politickou příslušnost zemědělcovu a starejme se všichni o jeho bytí, aby skutkem se stalo, co ještě dnes není pravda, že venkov jest jedna rodina a v té rodině je zdrávo. (Potlesk.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Další slovo má pan sen. Spies.

Sen. Spies (německy): Slavný senáte! Vyžádal-li jsem si slovo při poradách o předloženém rozpočtu, děje se to z toho důvodu, abych obzvláště poukázal k tomu, že zemědělství má veliký zájem na tom, jakým způsobem je sestaven rozpočet ministerstva zemědělství, aby se z toho dozvědělo, jaké přímé podpory se dostává zemědělství, jakož i lesnictví. Při tom musím konstatovati a mohu s hospodářského stanoviska jen uvítati, že sestavení a celá úprava rozpočtu právě tohoto ministerstva je následkem nové organisace utvářena zcela jinak nežli roku loňského, a i když náklad pro rok 1929 zvýšen byl asi o 29 mil. Kč, musím toto zvýšení přece označiti jako příliš nepatrné, neboť v mnohých důležitých bodech, které vyžadují přímé podpory, jsou tu po ruce mnohem menší obnosy nežli roku loňského. Práce, kterou zde v tomto domě konáme, je vážná a těžká, cesta, kterou se musíme bráti v zájmu našeho německého venkovského lidu, je trnitá. Tím větší váhu musíme tudíž klásti na to, aby přáním našeho lidu v oboru kulturním, hospodářském a národním dána byla lepší možnost vývoje a aby na místě věčného boje národů, v tomto státě obývajících, nastala mírumilovná spolupráce a aby také v oboru hospodářském platilo rovné právo pro všechny. Učinili jsme, co na nás bylo, ale nechť také na druhé straně prohlásí, že učiní konec pustému štvaní a útokům proti nám Němcům, což může býti jen v zájmu obou stran. Víme zcela dobře, že hospodářská situace není růžová a že hledíme s velikými obavami vstříc budoucnosti. Veliké části našeho středního a malého rolnictva, obzvláště našim malorolníkům a domkářům, daří se hospodářsky velmi špatně. Den ze dne stoupají výdaje, prudce stoupají mzdy, kdežto příjmy se stále více zmenšují, z kteréžto příčiny nyní mnohý malý rolník jen s velkou námahou a strádáním všeho druhu uhájí své živobytí. Říká se: "Bída sedláků je smrtí měst", a tato slova jsou bohužel jen příliš pravdivá. Tragedie zemědělského středního stavu nezůstala by bez jakéhokoli vlivu na schopnost vývoje státu, a tu shodují se dobře pochopené zájmy jeho se zájmy zemědělského obyvatelstva, neboť také dnes ještě platí, že nežije snad venkov z hospodářských středisek, nýbrž že je tomu právě naopak.

Při tom můžem konstatovati, že následkem špatných hospodářských poměrů zadlužení zemědělství stále pokračuje. To přece znamená veliké nebezpečí pro veškeré národní hospodářství, ačkoli každý uzná, že zemědělství stejně jako dříve musí zůstati základem každé kultury a národního hospodářství. K tomu ještě přistupuje, že četné živelní pohromy a trvalé sucho letošního roku úplně zničilo naději tisíců rolníků a malorolníků na dobrou úrodu. Co pilné snaživé ruce dlouhou těžkou prací vytvořily, zničily tyto živelní pohromy, takže v mnohých krajinách ohrožena je další existence četných hospodářství. Pronášejí-li tedy socialistické strany obvinění, že sedláci zde i onde mají hlavní vinu na zdražení potraviny, pak musím to zcela rozhodně odmítnouti. Neboť zmenšená úroda značně zvýšila výrobní náklady; zvýšení ceny mléka o 20 hal. za litr nemůže tedy vůbec padati na váhu. Ostatně přece klesla cena dobytka a ceny klesají od jednoho týdne ke druhému. Brambory obchodují se od 30-40 hal. z nakládací stanice, nemůže tedy býti řeči o zvyšování cen potravin. Index velkoobchodu pro agrární produkci činil minulého měsíce 929, pro průmyslové zboží 1018. Co to znamená? Že dnes ve velkoobchodu stojí zemědělské výrobky mnohem méně nežli hotové zboží průmyslu. Rozeznávejte dobře, ceny velkoobchodu.

Chceme-li si učiniti úsudek o situaci zemědělství, musíme dále vzíti ohled k tomu, že rolník při prodeji svých výrobků ovšem dostane méně, než činí cena velkoobchodu, že však na druhé straně za zboží, které sám kupovati musí pro udržení svého hospodářství, totiž za průmyslové hotové zboží, platiti musí více nežli cenu velkoobchodní, tedy cenu obchodu v malém. Jinými slovy: rolník, který před válkou za určité množství svých výrobků stržil 1000 K a za určité množství hotového zboží platil 1000 K, obdrží dnes poměrně mnohem méně, musí však za to, co kupuje, platiti nesmírně vyšší ceny. Při tom u většiny polních plodin zůstává výtěžek oproti předválečné době daleko pozadu, a také s chovem dobytka stojíme na mnohem nižším stupni nežli před válkou. Částečně možno sice zaznamenati rozmnožení stavu dobytka, ale pokud jde o jakost, rasu a jateční váhu, nestojíme již na staré výši. Rány, které nám zasadila válka, nejsou ještě zhojeny. To jest jeden z pramenů bídy německého rolnictva. Na druhé straně se příliš mnoho podporují velké podniky.

Účinky nynějších událostí vývoje projevují se ve vzrůstajícím sjednocení a v centralisaci hospodářského života, obzvláště peněžnictví a úvěrnictví. Více nežli je všeobecnému zájmu lidu prospěšno, soustředí se kapitál v rukou poměrně malé vrstvy lidu, na druhé straně vzrůstá počet lidí odvislých rok od roku. Mezi těmi zase vzrůstá nikoli na posledním místě také následkem typisace a normalisace v oboru hospodářském neustále počet lidí nevyučených. Zadlužení stavu rolnického vzrůstá zarážejícím způsobem. Předválečné dluhy vznikly během mnoha desítiletí, nové dluhy většinou během posledních 4 let. Úroková míra zemědělských úvěrů je dnes poměrně vyšší nežli před válkou. Při menším výnosu rolí a větším daňovém zatížení je roční úrokové zatížení zemědělství dnes při menší sumě dluhu podstatně větší nežli před válkou při dluhu vyšším. Vytýká se zemědělství, že musilo dělati dluhy. Je to právě velice povážlivá krise, ve které nyní žijeme: na jedné straně pokles výroby, obrovské zatížení daněmi a dávkami, rapidní stoupání mzdy dělníků a čeledi a na druhé straně obtíže s opatřením peněz. Cesta peněz od toho, kdo je půjčuje, k rolníkovi je dlouhá, dostanou se také jen příliš často na nepravé místo. To je druhý pramen bídy.

Jest již jednou neodvratným tragickým osudem rolníka, že nepohoda, průtrž mračen, bouře, krupobití, sucho nebo úpal mohou v několika minutách zničiti výtěžek celoroční a ještě delší práce. Bez moci stojí člověk přes nejsmělejší díla techniky a vědy vůči řádění přírody. A jen vřelá láska k hroudě dodává rolníkovi odvahy, aby znovu zasil tam, kde mu přírodní síly zničily úrodu. Kdo však v posledních letech proputoval nivy na úpatí Rudohoří od Teplic do Falknova, nespatřil tam nic jiného, nežli obraz spousty, kterou tam způsobila těžba uhlí a která se den ze dne rozšiřuje. Tam kde dříve byly šťavnaté lučiny a kde se vlnila nádherná pole obilí, nespatřujeme nyní nic jiného nežli četné výmoly a vodou naplněné tůně, rumem a kamením pokryté haldy, zkrátka a dobře krutý obraz spousty. Zde jednou zcela energicky zasáhnouti by bylo věcí státu. Rekultivace těchto zpustošených pozemků rychlejším tempem je za nynějších poměrů tím naléhavější nutností, ježto peníze dosud tomuto účelu věnované daleko nestačí, aby bylo lze zahájiti jen skromnou část rekultivace těchto pozemků. Již od mnoha let se poukazuje na tyto neudržitelné poměry v tomto hornickém území, které tamnímu zemědělství způsobují nejtěžší škody. Veliké širé plochy, které by pro zásobování obyvatelstva měly největší důležitost, leží tam zpustošeny. Bohatým báňským společnostem, které od státu dostávají právo kutací, nelze bohužel stávajícími zákony uložiti za povinnost, aby zpustošení, způsobené provozováním hornictví, zase alespoň poněkud napravily. U státu samého postrádáme stále ještě onoho zájmu, kterého by bylo potřebí pro zemědělství, aby tyto zpustošené pozemky zase poněkud byly upraveny a vráceny zemědělskému obdělávání. Na druhé straně domáhá se zemědělství zvýšení a změny agrárních cel, čímž doufá, že se může zabezpečiti proti rok od roku vzrůstající konkurenci ciziny a zajistiti sobě rentabilitu. Jsme si toho vědomi: první zkouška svornosti nového sjednocení ukáže se ve společném boji proti snahám venkovského lidu, které pro jeho život jsou důležity. Na jedné straně neustálé vystupování spotřebitelů, na druhé straně výrobců, mezitím jako rozhraní meziobchod. Jsme si tím úplně jisti: na tomto základě a v tomto bojovném postavení bude všechno svorné a velmi aktivistické, nacionálové a internacionálové, jakož i všichni lidé, kteří se na zemědělství a jeho práci dívají jen stranickými brejlemi, jejichž národohospodářský program vyčerpán je krátkou dobou pracovní, vysokou mzdou a levným masem. "Prager Presse" č. 36 z 5. února 1928 sděluje, že ve vnitřním městě Praze povoleno bylo 315 plesů, 37.069 tanečních zábav, 56.275 zábav přes policejní hodinu, k tomu jen 152 hráčů na harmoniku a na citeru, 530 kolovrátkářů, 33 provazolezců, 37 povolení pro kouzelníky a břichomluvce, 72 střelnic a 11 automatických houpaček. Vidíme tedy zde: velkoměsto se baví, peníze se prohýří, poslední zbytek se utratí v kinech a kabaretech, záloha na služné je u konce; pak jest ovšem pochopitelno, když se laje na lichvářského sedláka a vysoké ceny masa. Zemědělství musí tudíž dojíti k úsudku, že si musí pomoci samo, že však také v oněch kruzích není žádného porozumění pro to, jak by bylo řešiti takovéto velké národohospodářské otázky, jako jsou cla. Musí se jim také upírati jakékoli právo vésti lid hospodářsky nebo politicky a národně a hráti si na povolané mluvčí velké věci. Příliš jednostranně je celní politika státu orientována ve prospěch velikých podniků. Velkoprůmysl má z toho největší výhody. Rozhodnutí děje se na útraty zemědělství. Toho následkem je hluboký pokles výrobních cen pro zemědělské výrobky, které nekryjí ani výrobní náklady. Mezi pravou cenou práce stavu rolnického a jejím skutečným výtěžkem objevil se nepoměr, který je větší než kdy dříve, a i když roku 1926 provedena byla změna a zvýšení cel, není tím zemědělství pomoženo, nebude-li provedeno zvýšení ochranných cel, mnohem dále zasahující. Jak se věci nyní mají, je zcela samozřejmé, že zemědělská výroba, pokud jde o vepře a dobytek, silně klesá. Neboť kdo by měl ještě za těchto poměrů chovati a pěstovati dobytek? Ale jak bude potom vypadati naše obchodní bilance a stabilisace měny, bude-li nutno při zmenšené kupní síle koruny bráti všechno z ciziny? Proto budeme i nadále s rozhodností trvati na svých požadavcích, které znějí: nejrychlejší zavedení přiměřených cel podle váhy na hovězí dobytek, zákaz dovozu vepřů z Polska, pro který mluví veterinární a národohospodářské důvody, mnohonásobné zvýšení daně z obratu za dovezený dobytek, okamžité zavedení nouzových tarifů pro krmivo, krmný ječmen a kukuřici, odstranění každého byrokratického ztěžování a zdražování při žádostech o odběr a nouzové tarify, úplný odpis daně z obratu a z příjmů, jakož i výdělkové daně pro zemědělské pachty, bezodkladné zrušení vládního nařízení z 3. prosince 1920 č. 516, vydatné tarifní úlevy pro rašelinné stelivo a jiné náhražky steliva. Nebylo ještě promluveno poslední slovo ve věci, ale tíseň doléhá na všechno venkovské obyvatelstvo a s úzkostí hledí každý budoucnosti vstříc za této hospodářské deprese a pod dojmem letošní neúrody. Ještě je čas zachrániti zemědělství a lid před nejhorším. Ale nechť slyšán je varovný hlas a nechť následuje skutek, týče se to všech, proto nutno zemědělství pomoci.

Jinou otázkou, ke které také musím zaujmouti stanovisko, jest elektrisace venkova. Jak známo, byla zákonem ze dne 1. července 1926 č. 139 zabezpečena finanční podpora elektrisace venkova a povolen pro leta 1927-1931 roční obnos 10 mil. Kč, při čemž také bylo stanoveno, kdo na takovouto podporu má nárok, v jaké výši lze podporu rozdíleti a které úřady rozhodují o udělení podpory. Příslušné rozhodování o tom bylo nyní s ministerstva zemědělství přeneseno na ministerstvo veřejných prací, což lze jen uvítati. Stálá delegace zemědělských rad zabývala se obšírně touto otázkou a interpretovala pojem "venkovská obec" v tom smyslu, že tím rozuměti dlužno nejen obce s většinou zemědělských podniků, nýbrž také obce s převážně maloprůmyslovou a živnostenskou výrobou a s domácím průmyslem, pokud v celku nepředstavují území jednotného výkonu. To je úplně ospravedlněné, neboť podle tohoto ustanovení budou podpory účastny také obce, kterým následkem vysoké horské polohy a špatné jakosti půdy dlužno upříti zemědělský zájem, které však na základě své živnostenské a průmyslové orientace mají stejné právo na státní příspěvek. Při tom však dlužno především míti zřetel k tomu, aby se vyřizování podaných žádostí dálo rychleji, neboť, jak se až dosud žádosti projednávají, nemůže to jíti dále, neboť znám mnoho obcí, které své žádosti předložily již před dvěma až třemi lety, dodnes však stále ještě neobdržely žádného vyřízení. (Výkřiky [německy]: Slyšte! Slyšte!) Obzvláště je tomu tak v několika obcích okresu Bochova, Karlových Varů, Bečova nad Teplou, Teplé a Bezdružic, jejichž žádosti již dlouho čekají na vyřízení. Při tom musím ještě vysloviti jeden požadavek, a to, aby také těm obcím a elektrárenským družstvům, které před 24. červencem 1926 zřídily svoje podniky, rovněž poskytnuta byla státní podpora, i najde se zajisté způsob, který umožní zabezpečiti v státním rozpočtu úhradu mimo rámec zákona o elektrisaci. (Místopředseda dr Brabec převzal předsednictví.)

V krátkosti musím ještě vzpomenouti staropensistů, válečných poškozenců a válečných invalidů. Odpočivné požitky novopensistů byly upraveny, na staropensisty nebylo vzato zřetele a přes drahé živobytí ponecháni byli staropensisté při naprosto nedostatečných požitcích. Byla sice část těchto nejubožejších lidí uspokojena tím, že jejich odpočivné požitky zákonem ze dne 24. května 1928 zlepšeny byly o 20%, jakési zmírnění tvrdosti bylo tím přece provedeno, naproti tomu pensisté před 1. lednem 1926 vyšli na prázdno a čekají na dávno slibovanou a usnesenou úpravu svých pensijních požitků. Pensisté všech kategorií žádají tudíž, aby se stal zákonem návrh všeobecného pensijního zákona, na kterém vláda pracuje od roku 1927, a který má přinésti úplné zrovnoprávnění všech kategorií a úplné sjednocení pensijního práva pro všechny státní pensisty. Při tom poukazuji k vládnímu prohlášení ze dne 12. listopadu 1927, ve kterém ministr financí přislíbil brzkou úpravu pensijních požitků. Z toho však splněna byla dosud jen část, větší část však čeká ještě na splnění. A ještě jedné skupiny lidí chtěl bych vzpomenouti, kteří rovněž potřebují naší péče a které nezaviněně stihl krutý osud. Je to skupina válečných invalidů a válečných poškozenců, a budoucí okresní zastupitelstva budou míti více příležitosti nežli my, aby přezkoumávala oprávněná přání, žádosti a stížnosti těchto trpce zkoušených lidí a aby se společně se zákonodárnými sbory a s vládou snažila o to, by zmírněn byl úděl těchto lidí, osudem nevinně pronásledovaných.

Podporujeme každou sociální péči, neboť pro nás znamená to zmírnění nenávisti a dorozumění od lidu k lidu.

Nechť pánové na druhé straně nezapomenou a nechť obzvláště vezmou na vědomí, že my Němci svou píli, svou svědomitostí a svou zdatností zajisté jsme státotvorným národem a že my jako zástupcové německých rolníků máme plný zájem na spravedlivé úpravě péče o všechny stavy, že však také činíme nárok na právo, aby také naše požadavky přivedeny byly ke spravedlivému řešení. (Potlesk senátorů něm. svazu zemědělců.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Pan. sen. Fijala, jak jsem zjistil ze stenografického protokolu, ačkoli byl jednou již volán p. místopředsedou Böhrem k pořádku, pokračoval týmž způsobem ve své řeči a mluvil o policejních špiclech se vztahem na úřední osoby, policejní zřízence a také o žandarmerii stejným způsobem. Volám ho tudíž po druhé podle §u, 50 jedn. řádu k pořádku a vyhražuji censurování jeho řeči presidiu senátu.

Zároveň přerušuji jednání.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 781. Návrh sen. dr Witta, dr Soukupa a soudr. na vydání zákona o rozdělení interkalarií, vzniklých neobsazením systemisovaných míst soudcovských a státně zastupitelských mezi soudce, státní zástupce a soudcovské čekatele.

Tisk 782. Vládny návrh zákona, ktorým sa zrušuje zákonný článok XXV/1899 o štátnom dôchodku z výčapu nápojov, ďalej § 11 zákona zo dňa 10. decembra 1918, č. 64 Sb. z. a n., o mimoriadnych prechodných ustanoveniach na Slovensku, a doplňuje živnostenský zákon pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi.

Tisk 787. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 28. března 1938, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (tisk 779).

Těsnopisecká zpráva o 144. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 10. října 1928.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 781. Návrh sen. dr Witta, dr Soukupa a soudr. na vydání zákona o rozdělení interkalarií, vzniklých neobsazením systemisovaných míst soudcovských a státně zastupitelských mezi soudce, státní zástupce a soudcovské čekatele.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Sděluji, že do

výboru imunitního za sen. Toužila nastupuje sen. dr Houser.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 20. listopadu 1928 o 10. hodině s tímto

1. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 772) k návrhům posl. A. J. Beneše, Pechmana a druhů a posl. Petrovického, dr Samka, Votruby a druhů zákona o čepování alkoholických nápojů v den před volbami a v den volby. Tisk 775.

2. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 773) k vládnímu návrhu zákona o zrušení zemědělsko-technické kanceláře zemědělské rady pro Čechy. Tisk 776.

3. Zpráva. I. výboru národohospodářského, II. výboru živnostensko-obchodního, III. výboru rozpočtového o usnesení sněmovny poslanecké (tisk 738) k vládnímu návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů. Tisk 777.

4. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 736) k vládnímu návrhu zákona o zcizení některých státních nemovitostí a opatření úhrady pro koupi některých nemovitostí československému státu pro některé stavby. Tisk 786.

5. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednány byly osnovy zákonů:

a) o čepování alkoholických nápojů v den před volbami a v den volby, tisk 775;

b) o zrušení zemědělsko-technické kanceláře zemědělské rady pro Čechy, tisk 776;

c) jímž se prodlužuje platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů, tisk 777;

d) o zcizení některých státních nemovitostí a opatření úhrady pro koupi některých nemovitostí československému státu pro některé stavby. Tisk 786.

6. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná § 43 úst. list. ku projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a § 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich. Tisk 578.

7. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 769) k vládnímu návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1929. Tisk 770.

8. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednán byl vládní návrh státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1929. Tisk 770.

Jsou námitky proti těmto návrhům (Námitek nebylo.) Námitek není.

Končím schůzi.