Co bylo dáno slibů také organisacím válečných poškozenců, když vyslaly své deputace k rozličným politickým stranám se žádostí, aby se mluvčí těchto stran zasadili o ně a o jejich zájmy! Když jsme vzali zprávy těchto deputací do rukou, seznali jsme, že všem těmto deputacím byla slibována pomoc, ale - skutek utek. Když přijde k uskutečnění této pomoci, řekne se, že není pro zvýšení podpor úhrady, ale pro kongruu jste úhradu měli. Máte také i pro jiné úhradu, máte úhradu pro to, aby zase nové vražedné prostředky byly zhotoveny; máte dosti prostředků, aby nové statisíce mladých zdravých lidí bylo vyzbrojeno, máte prostředky pro vše možné, avšak nemáte prostředků pro oběti tohoto systému. A vážení, to je právě to nebezpečí, obzvláště pro vás, to největší. Zajisté že nadšení se nevyskytne u těch, kteří byli jednou tak trpce ve svém životě zklamáni.

Bylo zde již poukázáno na to, že navržené resoluce se nedodržují, že podle těchto resolucí se vláda anebo ministerstvo nechová. Máme zde zase takovou resoluci, která je navržena rozpočtovým výborem, a říká se v ní: >Při novelisaci zákona budiž umožněno poškozencům, kteří zmeškali lhůtu při přihláškách do 31. prosince 1923, dodatečně nárok svůj uplatniti.<

Statisíce je těch, kteří čekají na to, aby mohli učiniti svou přihlášku. Když taková resoluce se příjme, postarejte se pánové také o to, aby se skutečně dodržovala, aby se dodržovati musila. Dnešní společnost lidská je ohromným dlužníkem válečných poškozenců. Mluvilo se o tom, a kol. Ant. Novák zde uvedl, že váleční poškozenci jsou dlužni. Ne pánové, váleční poškozenci ani ti, kteří dostali přeplatky, nejsou dlužni, ale ta dnešní společnost lidská je dlužna ohromné obnosy těm tisícům válečných poškozenců, kteří přišli o své zdravé hnáty a o své zdraví. To jim vůbec žádný zaplatiti nemůže, poněvadž se to penězi, zlatem zaplatiti nedá.

My budeme hlasovati zde pro tento návrh. Venku budeme pracovati se všech sil k tomu, aby všechny organisace válečných poškozenců se spojily a společně pracovaly za jedním cílem. A my jim slibujeme, že je v tomto boji budeme podporovati. My vám řekneme, pánové z vládní většiny, upřímně, že neočekáváme od vás, že byste byli tak spravedlivými, že byste těm, kterým jste tak ohromné obnosy dlužni na zdraví, jim je zaplatili, o tom u vás pochybujeme. (Potlesk.)

Předseda: Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru sociálně-politického, panu sen. Hrejsovi.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! Slyšel jsem pány řečníky z oposice, kteří vlastně proti předloze zákona ničeho nenamítali, až poslední řečník pan sen. Hampl. Ostatní vlastně tedy souhlasí s předloženou předlohou, neboť jedná se o to, aby nenastal stav ex lex a aby váleční poškozenci od 1. ledna 1928 mohli své důchody pobírati dále. Ovšem byla zde stížnost do provádění zákona, zvláště do prakse ministerstva sociální péče. Ovšem nejsem informován o těchto případech, které byly uvedeny kol Ant. Novákem. Také nejsem žádným obhájcem ex offo ministerstva sociální péče, abych je bral v ochranu.

Přejdu k maličkostem, o kterých byla v debatě zmínka. Sirotčinec v Načeradci, o němž se zmínil p. kol. Ant. Novák, obdržel bezúročnou zápůjčku 1 mil. Kč. Zde, jak vidíme, se o tento sirotčinec ministerstvo staralo. (Sen. Ant. Novák: Ale to bylo za dřívějšího režimu, ne za tohoto!) V Domově válečných invalidů v Pohořelicích je umístěno 250 invalidů a měsíční náklad na jich vydržování činí 180 tisíc. Pokud se týká tvrzení p. kol. Ant. Nováka, že pan ministr sociální péče zadržoval nějaká akta ve svém stolku asi 3 měsíce, které se týkaly léčebné péče válečných invalidů veřejných zaměstnanců a že to dělal úmyslně, neodpovídá to skutečnosti, tato zpráva byla převzata z novin. (Sen. Zimák: Byl jste v tom šuplíku?) Nebyl, já bych se tam nevešel a také nemám klíče od něho a loupiti ještě neumím.

Otázka léčení veřejných zaměstnanců-invalidů řeší se vždy individuelně a není v tom směru žádných stížností.

Co se týká vymáhání přeplatků, je to věc dosti choulostivá. Já jsem sám navrhl v sociálně-politickém výboru resoluci, aby tyto přeplatky vymáhány nebyly. Ministr sociální péče, pokud vím, se však odvolává na § 30 zákona čís. 42 z r. 1920, kde je, když váleční poškozenci sami zaviní, že ty důchody jsou placeny dále proti právu, že jsou potom odpovědni za to, že je dále pobírali a jsou povinni je vrátiti. Toho se drží ministerstvo sociální péče. Je známo, že jsou takové případy, že skutečně to zavinili váleční poškozenci. Oni mají odhlásiti, že přestává jim nárok na důchod, na př. když děti vdovy dosáhnou 18. roku, neboť pak již ty příspěvky na děti nemají bráti. (Sen. Ant. Novák: O tyto případy nejde, ty nepadají v úvahu!) Dovolte, já je znám, v takovémto případě jsou to přeplatky, které ta vdova brala. (Sen. Ant. Novák: Zde hraje roli hranice příjmová, ne tyto případy!) Já na to také přijdu, ale raději snad ne, abychom neroztahovali zbytečně debatu. Tedy, uvádím příklad: Vdova měla odhlásiti, že dítě nemá už nároku na důchod. Když neodhlásila, má vrátiti přebrané přeplatky. Ovšem zde se domnívám, že je to také někdy vinou Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence, že to měli vésti v seznamech, kdy které dítě dosáhne věku, ve kterém přestává nárok na důchod, a neměli to vypláceti. Nebo se stalo, že Zemský úřad pro péči o válečné poškozence se táže berních správ, jaký má ten který válečný poškozence důchod, a berní správy, pokud se týká zaměstnanců, počítají ten důchod, ten příjem, paušálně, ne příjem skutečný. Ony vypočítají podle výměry a tabulek, které si samy stanovily, tento příjem a tak se potom stalo, že váleční poškozenci, kteří získali nárok na důchod, ztratili ho proto, že berní správa ohlásila pozdě, že v tom roku měli větší důchod a pak se od nich za ty měsíce žádá přeplatek zpět. Tedy vidíme, že není tady vždy vina na poškozencích, nýbrž také na úřadech, a že v tom případě by se potom přeplatky vymáhati neměly. Jak známo, ministerstvo sociální péče vychází do jisté míry zde vstříc a asi na 2 miliony Kč těch přeplatků odpustilo, a to těm nejchudobnějším. (Sen. Ant. Novák: Za kterou dobu, prosím?) V posledních letech. V některých případech se stanovily velmi nízké splátky.

Jako referent sociálně-politického výboru jsem pro to, aby tam, kde není vina těchto poškozenců, tedy, kde nezavinili, že brali důchod dále podle našeho usnesení vzhledem k §u 30 zákona čís. 42 z r. 1920 přeplatky vymáhány nebyly.

Co se týká prvé resoluce, uznávám to za spravedlivé a nebudu na tom také trvati, aby při novelisaci zákona samostatně výdělečně činní a nesamostatně výdělečně činní byli postaveni naroveň, neboť ta koruna toho samostatně výdělečně činného nemá větší cenu než koruna nesamostatně výdělečně činného.

Co se týká třetí resoluce, aby byla dána ještě jedna lhůta ku přihláškám pro válečné poškozence - poslední minula rokem 1923 - odvolává se ministerstvo sociální péče na to, že by to vyžadovalo ještě větší částky, asi 150 milionů. Je to značná suma, ale bylo by jistě správné a humánní, aby těm, kteří bez viny se nepřihlásili včas, bylo umožněno, aby tak ještě učiniti mohli.

Znám případy, že mnohá žena brala vyživovací příspěvky, ty staré a myslila, že bude bráti i dále důchody, a nehlásila se z nevědomosti, ale byla také šlechetná žena, která řekla: já nechci republiku vyžírati, mám jakési jmění, tak se budu živiti sama. Zařídila si obchod, majetek však ztratila, muž jí padl a ona nemá dnes živobytí, takže je ve veliké bídě a nouzi a přihlásiti se nemůže.

Z těchto důvodů bylo by zajisté správné, humánní a spravedlivé, aby takovým poškozencům - jde hlavně o ženy vdovy, děti a předky - byla dána možnost, aby přihlášku učiniti mohli.

Co pan kol. Hampl, uváděl, bylo zajisté ve smyslu zásad jeho a jeho strany, když se prý takto zachází s válečnými poškozenci, že mladí vojáci se budou chrániti, aby přišli do téhož postavení. Odpovídá to jeho zásadám. On je zajisté povděčen za stav, který zde panuje.

Doporučuji předlohu zákona i resoluce ke přijetí.

Předseda (zvoní): Prosím, budeme hlasovati. Pánové, račte se posaditi. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati o celé osnově, která má toliko dva články, nadpis a úvodní formuli, najednou, není-li žádných námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek žádných není, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem řekl.

Kdo souhlasí uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak vyznačena je v sen. tisku 556, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačná osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 556 ve čtení prvém.

Dalším předmětem pořadu je:

Jedná se o osnovy zákonů, které mají vstoupiti v platnost 1. ledna 1928, tedy za několik dní, jest je tudíž vyříditi jako věci pilné, aby zákony tyto mohly býti včas uveřejněny ve Sbírce zákonů a nařízení.

Navrhuji tudíž, aby věci tyto projednány byly ve smyslu §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat a věcem těmto přiznána je pilnost.

Vzhledem k přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém, a to nejprve ke

zprávě rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 552) a vládnímu návrhu zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, tisk 557.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Procházky, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Procházka:

Navrhuji, aby v nadpisu zákona (tisk 552) byla za písmenou >č< vložena tečka.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí již přijatou ve čtení prvém, s opravou p. zpravodajem navrženou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvaluje se také ve čtení druhém, a to souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny.

Dále budeme hlasovati o

zprávě rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 553) o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatkovém akvivalentu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, tisk 559.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Fáčka, zda navrhuje nějaké změny.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Nemám.

Předseda: Není změn.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak přijata byla ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvaluje se také ve čtení druhém souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny.

Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém o

zprávě sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 554) o vládním návrhu zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče, tisk 560.

Táži se pana zpravodaje sen. Pánka, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám.

Předseda: Není změn.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak přijata byla ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvaluje se také ve čtení druhém souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny.

Dále hlasovati budeme ve čtení druhém o

zprávě výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 555) o vládním návrhu zákona, jímž se mění zákon ze dne 1. července 1926, č. 118 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 17. prosince 1926, č. 237 Sb. z. a n., o změně §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, tisk 558.

Táži se pana zpravodaje sen. Slámy, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Sláma: Nemám.

Předseda: Není změn.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak přijata byla ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvaluje se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny také ve čtení druhém.

Konečně budeme hlasovati ve čtení druhém o

zprávě I. výboru sociální-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 556) o vládním návrhu zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců, tisk 561.

Táži se pánů zpravodajů sen. Hrejsy a sen. dr Karasa, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Nemám žádných změn.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, jeho nadpisem, a úvodní formulí tak, jak přijata byla ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvaluje se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny také ve čtení druhém.

Nyní budeme hlasovati o třech tištěných resolucích výboru sociálně-politického a o jedné resoluci výboru rozpočtového.

Nebude-li námitek, dám hlasovati o všech čtyřech resolucích najednou, jak byly schváleny výborem. (Námitky nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s návrhy resolucí schválených výborem, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tyto resoluce jsou schváleny.

Navrhuji, aby předsednictvo senátu bylo ve smyslu §u 40 zmocněno svolati příští schůzi písemně neb telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Slavný senáte! (Shromáždění povstává.)

Projednáním dnešního pořadu končíme také poslední schůzi před svátky a Novým rokem.

Letošní rok byl rokem důležité, velké a prospěšné práce zákonodárné. Zmínil jsem se o ní a ocenil ji v poslední schůzi před letními prázdninami.

Práci tu jsme v nynějším zasedání korunovali včasným projednáním a schválením rozpočtu. S tohoto místa musím však jako předseda senátu vysloviti více než důtklivé přání, aby senátu příště bylo dáno více času ku pracím, zvláště ku projednání rozpočtu a terminované předlohy, aby nebyly dodávány v poslední chvíli, (Výborně. - Potlesk.) aby nemusily čas a síly býti tak vyčerpávány, jak se až posud dělo a jak dnes toho máme trapný doklad. (Hlučný potlesk.) Ostatně pán ministerský předseda, kterému srdečně přejeme, aby co nejdříve byl zase úplně zdráv, sám prohlásil, že nyní nebude už potřebí toho chvatu a jeho zástupce pan ministr sociální péče v rozpočtovém výboru přislíbil pro budoucnost úpravu prací takovou, aby senát měl více času i více klidu k rozpočtovým pracím. Vyžaduje toho ostatně jak důležitost věci, tak i význam a důstojnost zákonodárného sboru.

Nyní odejde senát na vánoční prázdniny.

Odeberete se, pánové a dámy, do svých domovů, do kruhu rodin, kde ztrávíte Vánoce. Svátky vánoční právem jsou nazývány svátky rodinnými. Také my, zástupci lidu a národa v zákonodárných sborech buďme toho pamětlivi, že rozšířenou rodinou jsou lid a národ a stát jejich domovem.

Proto přenesme alespoň část posvátné vánoční nálady, kus té pěkné rodinné solidarity i na celek státní a na veřejný život a pak při dobré vůli, o které nepochybuji, přes veškeré rozdíly najdeme snadno to, co nás všechny spojuje. Tím také vneseme do tvrdého života trochu toho idealismu, kterého je tolik potřebí.

Děkuje vám, pánové a dámy, všem bez rozdílu za veškerou práci a součinnost, přeji vám členům senátu i všem, kteří jsou nám nápomocni v našich pracích i vašich i jejich rodinám z toho srdce radostné a veselé Vánoce a šťastný Nový rok s přáním, abychom zotaveni sešli se zase po Novém roce k další úspěšné práci pro lid a pro stát. (Výborně! - Potlesk).

Tím končím schůzi.