Chtěl bych ještě poukázati na další: o tom není sporu, že četník musí býti u nás vybaven do všech krajností, aby proti zločinnému individuu se mohl okamžitě brániti a aby nebyl za to volán tak často k odpovědnosti, jak je tomu dnes. Dnes četník může použíti telefonu, musí potom podati zprávu a tu se zkoumá, zda-li skutečně toto telefonu správně použil, zdali to nebylo zbytečné a na konec to četník musí sám zaplatiti. Mně se na př. přihodilo v Čechách, že jsem přišel do města, kde právě byla vyloupena ohnivzdorná pokladna. Četník tam už byl, policejního psa pochopitelně neměl. Pravil jsem mu: telefonujte do nejbližší stanice, do Jihlavy, není daleko. Odpověděl mi: Potom budu míti pochůzky, psaní a na konec musím telefonický rozhovor sám zaplatiti. Tak mi odpověděl četník. Dnes, kdy by každá četnická stanice měla býti vybavena telefonem, kde by měla míti policejního psa - v tom se sice rozcházejí názory odborníků, ale určité výsledky zde jsou - žijeme ještě tak, jako jsme žili za nebožtíka Bacha. Mnoho nového jsme neudělali, abychom četníka vybavili všemi pomůckami, které nám moderní technika přinesla. Četník nemá práva, aby mohl samostatně použíti telefonu. To jsou určité vady a nedostatky, které jistě službě nejsou na prospěch. Já bych si dovolil také poukázati na ten odstavec zákona - jak pak to říká zákon, když jsou četníci společně ... Buďte tak velice laskav, pane referente, půjčte mně tu předlohu. (Zpravodaj sen. dr Havelka podávaje řečníkovi předlohu: >Semknutí<.) Já jsem chtěl použíti toho termínu. (čte): >Zakročuje-li četnictvo semknutě pod jednotným vedením a velením při shluknutích a sroceních lidu, platí o použití zbraní předpisy platné v tomto směru pro vojsko.< To není správné. To neodpovídá duchu doby. Vedle toho nutno míti na zřeteli výklad těchto vět, kdy zakročuje četnictvo semknutě. Výklad tohoto pojmu může býti na př. tento: Na venkově je velice častý případ, že exekutor exekvuje domkáři poslední kravičku. Shluknou se přátelé domkářovi, za chvíli je tam shluk lidí a nechtí dovoliti výkon exekuce. Exekutor se obrátí na nejbližší četnickou stanici, může jíti patrola, jdou dva spolu, ti tam zakročí a když jdou dva, jeden z nich je vždy velitelem. Mohlo by se nám státi na základě výkladu tohoto zákona, že při shluknutí, kde namnoze rozumné slovo vykoná daleko více než sebe radikálnější čin, mohou tito dva použíti zbraně, aniž by byli potom volání k odpovědnosti. Máme na př. případ z r. 1920 z Mostu, kde bylo několik mrtvých a raněných a většina zraněných byla raněna zezadu, když již byli na útěku. Tehdy operovalo společně vojsko i četnictvo. Na nerozumný rozkaz vedoucího důstojníka došlo tam ke katastrofě, které mohlo býti zabráněno. I v té fašistické Itálii - a máte to také v jiných státech - nepoužívá se při takovýchto příležitostech okamžitě střelné zbraně. Smrdutá bomba, stříkačka, pendrek, není tak nebezpečná věc jako okamžité použití zbraně podle platných předpisů, kde může dojíti, jak jsem již uvedl, k tomu, že když jdou dva četníci, z nichž jeden je vždy velitelem, mají právo užíti zbraně. (Odevzdávaje předlohu zpravodaji): Děkuji vám. Tedy to jsem chtěl říci. Kdyby byla vláda chtěla jedině toho dosíci, dáti četníkovi plnou ochranu, mohlo se tak státi prostě prováděcím nařízením, aniž by k tomu bylo potřebí předlohy zákona.
Jedná se o další. Pan referent nám zde vykládal, že je pokrok, v ustanovení, když se smí četník ženiti. Četník se smí ženiti podle platných předpisů po 4 letech služby, dosáhne-li 30. roku věku, atd., ale jen tehdy, obdrží-li úřední souhlas. Pánové, konkrétní případ z praxe: Četník má známost s veskrze slušnou dívkou v nejbližším okolí Prahy, na periferii Prahy. V domě, kde bydlí rodiče dívky, domovnice se nepohodla s otcem dívky. Četník se chce ženiti, žádá o povolení, úřední orgány jdou vyšetřovati a vyšetřují u domovnice a ta prohlásí v konkrétním případě, že dívka má nekalou pověst. Na základě prohlášení této domovnice četník se nesmí ženiti, činí se mu překážky. Jiný případ: Četník měl známost s významným činovníkem strany sociálně-demokratické. Nadřízené úřady mu činily všemožné překážky, že se nesmí ženiti z toho důvodu, že má známost s činovníkem strany sociálně-demokratické. Nebo jiný případ: Četník má nemanželské děti. On si však nesmí vzíti matku svých vlastních dětí, nýbrž je nucen, aby na vlastní děti platil alimenty, tedy, prosím, něco, co každý laik musí považovati za protiprávní. Bylo by velice žádoucí, aby v tomto směru nastala změna a doplnění.
Jak jsou ilusorní mnohly ty předpisy, ukáži ještě na jednom případě. Vrátím se k tomu, když jsem se dovolával toho, aby četník mohl konati službu také v úboru civilním, ovšem s náležitou legitimací, s úředním odznakem a podobně. Stal se případ v Chudenicích, že četník - Fuka se jmenoval, není třeba žádných tajností - vypátral zločinnou bandu, když se převlékl za ženu. Porušil platné předpisy, ale dostal za to pochvalu, poněvadž jeho výkon byl opravdu uznáníhodný. V řadě případů se to tak dělá, ale je to proti předpisům, a budou-li chtíti četníka trestat, mohou ho trestat. To je naprosto protichůdné, nesmyslné ustanovení.
Pánové, prosil bych velmi snažně, aby pan referent přijal pozměňovací návrhy mnou podané, pokud jde o otázku ženitby. Tato předloha znamená podstatné zhoršení dosavadního právního stavu v otázce ženitby, a není pravda, že znamená zlepšení, když nyní četník smí se oženiti jedině tehdy, když bude 4 roky sloužiti, když je mu 30 let, a musí míti bezpodmínečně souhlas nadřízených úřadů.
Že tím způsobem neomezujeme právo četníka? Naopak. My ho ostatně omezujeme ve všech směrech; četník je dnes bezprávným tvorem, nemá politických práv, ta mu vládní majorita odepřela, poněvadž nechce, aby četnický sbor byl zpolitisován. To ovšem nikterak nevadí, aby aktivní generál československého četnictva byl organisovaným fašistou, to se přehlíží, ale na druhé straně nesmí býti četník členem žádné organisace a korporace. Vojáci mají to právo, důstojníci mají své sbory a rotmistři své organisace a vláda vidí, že to není na újmu republiky, jedině četník nesmí býti členem žádného sboru. Jediný sbor je výjimkou, kde četník smí býti členem - nedomnívejte se, že je to nějaký růžencový spolek - četník smí býti ve spolku pro chov policejních psů. Nechci to podceňovati po stránce odborné, ale jak tím toho četníka podceňujeme, jak ho naše úřady snižují jako člověka naprosto bezprávného, politicky méněcenného a jedině pro chov policejních psů způsobilého! I zde musí nastati změna režimu. To není sbor, který by v demokratickém státě representoval účel, pro který jej máme zřízen. My chceme míti četníka volného, svobodného, nadaného všemi možnými prostředky pro obranu a ne zešněrovaného jako otroka. Tu bych prosil pana referenta, aby také přihlížel k mým opravným návrhům a doporučil je laskavě k přijetí.
Pánové, v této otázce ženitby četnictva bylo by zajímavé, kdyby si pan referent zaopatřil materiál, jak veliké procento právě četníků je následkem těchto zlořádů pohlavně nemocno. To je zajímavá kapitola sama pro sebe, a četnictvo plným právem žádá, aby po dvouleté službě na místech těžkých bylo přeloženo do míst, kde je život snesitelnější. Namítne se mi - a plným právem na první pohled - že naši důstojníci u našich posádek konají také velmi těžkou službu. Tam kde je pohraniční čára Maďarska, nahoře v Karpatech od Jasiny počínajíc, není jejich služba příjemná, avšak jejich službu nelze srovnávati se službou našeho četnictva, kterou musejí konati den ze dne, daleko od kulturního prostředí, při nemožném ubytování atd. Jejich služba je daleko obtížnější nežli služba vojáků, kteří přece jen mají určité úlevy při svých cvičeních a pod. Když četnictvo je odkázáno řadu let tuto službu konati, nedivte se, že objevují se důsledky, které jsem naznačil. Četnictvo plným právem klade požadavek, aby po dvouleté službě bylo služebně přeloženo do vnitrozemí do jiných okresů, kde si samo navrhne obvod v tom svém oddělení - nebylo by to tedy nic neproveditelného. Je zde otázka další, která se také neúplně řeší, a to je otázka ubytování četnictva. Pro ubytování četnictva dnes jsou téměř stejné předpisy jako pro ubytování vojska, ale v přechodném ubytování vojska a četnictva je velký rozdíl. Přechodné ubytování vojska nastává jednou neb dvakráte za rok při vojenských cvičeních, manévrech a pod., pro četníka je přechodné ubytování na denním pořádku. Přijede jugoslávská královna do Mariánských Lázní, stáhne se z několika okresů četnictvo, jsou tam přechodně ubytováni. Pan president jede na návštěvu do některých měst, stáhne se tam četnictvo z celého okolí, které je přechodně ubytováno. Musí se postupovati proti zločincům - razzie v jižních Čechách, pronásledování Leciána atd. - četnictvo je přechodně ubytováno. A jakým způsobem je ubytováno? Zdali je možné, aby četník při své těžké fysické a duševní službě spal ve společných ubikacích ve stodolách, chlévech a hůře, račte, pánové, posouditi sami. Zde je potřebí činiti rozdíl mezi přechodným ubytováním četnictva a přechodným ubytováním vojska, které je konečně, přiznávám, také nedostatečné. V resoluci žádám ministerstvo vnitra, aby v tomto směru učinilo změnu: přechodné ubytování pro četníka totéž jako pro vojenského rotmistra: dva v jedné místností, na účet státu, poněvadž za těch několik haléřů, které na přechodné ubytování jsou zákonem povolovány, mnohdy se nedostane přechodného ubytování ani na čisté slámě ve stodole. I této věci, prosím, aby byla věnována náležitá pozornost.
Je zde ještě celá řada dalších námětů. Předešlý pan řečník také žádal, aby vláda v dozírné době přišla s úplně novou předlohou, kde by se veškeré tyto bolesti, nedostatky a vady vyřešily. Nevím, jak dlouho na takovou předlohu budeme čekati, ale přece jen bych si přál, aby to nejkřiklavější, to, co dnes četník tak těžce nese, bylo odstraněno. Mnohé věci mohou býti odstraněny cestou případného nařízení, kde není potřebí zákona, jako na př. je možno cestou případného nařízení řešiti otázku finanční, úpravy, nebo otázku mzdovou tak důležitou.
Prosím, četník je vyslán za konáním své povinnosti. Ženatý četník je tam několik dnů, jeho rodina žije jinde, on také jinde, ale on potom musí také dva až tři měsíce čekati na to, aby se mu zlikvidovaly jeho příslušející mu diety, diety poměrně nízké. Ani tyto diety se mu okamžitě nevyplácejí. Velmi jednoduchý prostředek: kde není potřebí, aby se vydával zákon, stačí na dobré vůli velitele oddílu založiti určitým obnosem, aby mohl také četníkům příslušné diety vypláceti, poněvadž tito mají také nárok na život, nechceme-li, aby prováděl pak věci nekalé, když jsou bez prostředků.
Takových případů je celá řada, že musí čekati na diety dva až tři měsíce. Prosím, zde je určitá vada, pro kterou není potřebí zákona, není potřebí žádných dlouhých šetření a studia, vada ta se dá vyšetřiti cestou prostého nařízení.
Pánové, otázka pensí. Jak to s tou otázkou pensí vypadá, to je kapitola sama pro sebe. Podávám dnes zvláštní dotaz na pana ministra vnitra, týkající se případu jedné, nemohu říci, vdovy četnického gážisty, který po 28leté službě je v blázinci v Bohnicích. Mnohý je dříve se svými nervy hotov, ten to vydržel dosti dlouho. Jmenované ženě, matce tří dítek, se vyplácí - já to nechápu, sám jsem řekl, když jsem se o tom případu dověděl, že to není možné, že to není pravda - necelých 500 Kč měsíčně - ve Smolotelích, tady u Příbramě - ne celých 500 Kč měsíčně a ostatek se ji strhuje na výlohy spojené s vydržováním muže v blázinci.
Budu velmi povděčen panu ministrovi vnitra za odpověď na dotaz, který se týká případu paní Marie Pálkové a jejího muže, vrchního strážmistra Frant. Pálka, který se nalézá nyní v Bohnicích. Chodila od úřadu k úřadu, až zkusila té cesty, která je u nás tak rozšířena, mnohdy neprávem, kde každý postižený občan, když není u úřadu spokojen, obrátí se na kancelář pana presidenta. Použila té cesty, obrátila se na kancelář pana presidenta a teprve, když tato tento případ postoupila příslušnému úřadu, byla volána k úřadu a tam se jí to vysvětlilo, že to bude vyšetřeno, že je zde jaksi určitá vada, jí se však platí stále dále necelých 500 Kč.
Tedy prosím, takovéto případy jsou velmi křiklavé, a bylo by velmi žádoucno, aby se neopakovaly, nehledě také k další otázce, že jest úprava služného pro četníky velmi důležitá. Pánové, jak k tomu přijde četník, když vidí, že u ministerstva národní obrany již 2krát, 3krát dostali důstojníci, dostali rotmistři určitý příspěvek na výzbroj a ošacení, že ten četník to nedostane, že ten četník nemá nároku po této stránce. Prosím, již se několikrát zde dokazovalo, a i já byl jsem původně toho názoru a je to fakt, že četnictvo je sbor po vojensku zorganisovaný, ačkoliv pod patronanci, lépe řečeno do ochrany, do správy ministerstva národní obrany nepatří, nýbrž patří výhradně a jedině do ministerstva vnitra, tak také s ohledem na jeho službu, s ohledem na to, co vlastně tento sbor vykonávati má, jakým způsobem tento sbor má býti veden, takovéto křivdy, které se na něm páší, by páchány býti neměly.
Tedy prosím, to jsou jen jednotlivé úryvky. Za půl hodiny není možno probrati tak obsáhlou materii jako je tato. Člověk se může jen letmo dotknouti jednotlivých bodů, na které poukazuji.
Současně podáváme příslušné pozměňovací návrhy. Podávám dvě resoluce: jednu na ministerstvo vnitra, jednu na slavnou vládu. Vedle toho dovoluji si podávati skromný dotaz na pana ministra vnitra v záležitosti paní Pálkové ze Smolotel.
Prosím pana zpravodaje, aby návrhy, které vyplývají ze skutečné podstaty věci, doporučil, a jsem přesvědčen, že pan zpravodaj nevytkne mým návrhům, že by byly neproveditelnými, anebo že by sledovaly určitou tendenci. Jsou to návrhy, vyplývající ze skutečné podstaty, z toho úkolu, který četnictvo koná. Jak jsem již řekl, přejeme si také pro naši dobu demokratického četníka. >Demokratický četník<, to nezní odiosně, ačkoli to na první pohled vypadá divně, přihlížeje k té předcházející době za Rakouska atd. Četník chrání občany proti zločincům a proti lidem špatným, musíme ho však také oceniti a nedělati z něho tvora méněcenného, který prostě dnes stává se... - jsem na rozpacích, mám-li použíti výrazu, který mně tane na mysli. Nepoužiji jej, poněvadž je to proti vůli četnického sboru. Vy sami, kteří hlasujete pro tyto zákony a kteří jste hlasovali pro zákon o odnětí volebního práva vojínům, snižujete četníka na tvora méněcenného. Ovšem do jaké míry je to správným čili nic, na to se optejte samotných četníků.
To jsou mé skromné poznámky k předloze zákona. Pro první oddíl můžeme hlasovati, pro druhé oddíly, budou-li zamítnuty mé návrhy, hlasovati nemůžeme, obzvláště v případech, kde jde o ženitbu, která zhoršuje podstatně dosavadní stav.
Již v úvodu jsem řekl, že předloha sleduje jiný cíl, nikoliv cíl dáti četníku dostatečnou zákonnou ochranu proti zločincům, nýbrž zešněrovati práva četníků. V tomto směru zákon schváliti nemůžeme. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Stodola.
Sen. Stodola: Slávný senát! Len niekoľko slov by som riekol k tomuto vládnemu návrhu. Istá vec, že vládny návrh vyplňuje vážnu medzeru. Je tu uprostred pomerov kulturného, úplné sriadeného národa ťažko riecť, aké pomery panujú ešte u nás na Slovensku a na hraniciach slovenských. Vieme dobre, že neuplynulo ešte dlho, kedy maďarské bandy bieleho teroru zabily při konaní povinnosti nášho železničného úradníka a sice na stanici v Kužmici, taktiež niekoľko četníkov na maďarskej hranici blízko Hedas-Némety. Keďže takéto prípady sa môžu opakovať, preto držím rozšírenie návrhu zákona o právo na použitie zbrane a sebaochranu za nutné. Predpokladám ovšem, že četníctvo upovedomí si v tomto ohľade veľkú odpovědnosť a že bude pokračovať s patričným kľudom, s patřičnou rozvahou. Práve tak potrebné z ľudských dôvodov držím doplnenie úradného povolenia k sňatku, taktiež úpravu vedľajších požitkov príslušníkov četníctva a stráže bezpečnosti. Ale nectilo by nás, slávný senát, nás hlavne zo Slovenska, keby sme neriekli pri tejto príležitosti pár slov uznania za to, ako skvele vykonávalo četníctvo a stráž bezpečnosti v našich pomeroch na Slovensku svoju prácu a povinnosť. Od počiatku četníctvo a stráž bezpečnosti slúži na Slovensku štátnej idei. Boli to četníci, s ktorými sme niekedy pod vedením Šrobárovým prevzali správu Slovenska. Šrobar to urobil, ako známo, z rozkazu Národného výboru ako člen prezídia tohoto sboru. Bude to navždy lístok vavrínový v historii četníctva, to pokračovanie, tá exaltácia, tá odhodlanosť, s ktorou četníctvo išlo, bolo jich 90, na Slovensko. Od tých čias stal sa četník a člen stráže bezpečnosti na Slovensku nositeľom našej státnosti. Často chodievam na ďaleký slovenský východ. Keď priesmykami Karpatov vije výchor snehového uraganu, keď kraj podobá sa obrazom Vereščaginovým a snehové záveje zasypávajú chalupy, stodoly, vtedy člověk vidí toho četníka po pás brodiť sa vo snehu a konať neúnavne svoju povinnosť. Ale hlavne my Slováci môžeme posúdiť a vidíme práve v četníkovi ten ohromný rozdiel medzi starým feudálnym štátom a novým demokratickým režimom. V starých časoch maďarský četník bol symbol režimu a doby, bol brutálny a zverský. My všetci slovenskí predváleční národovci trpeli sme pod ich bestialitou. Opýtajte sa tamto Šrobára a Roháčka a iných našich druhov národovcov, ako s námi zachádzali. I já osobne som pocítil styk bajonetu, keď sme držali na uzde pred sebou rozbúrený slovenský ľud pri našich slovenských voľbách. Vtedy sme sa zhrozili a zhrozili sa naši zahraniční milí hosti pri voľbách, medzi nimi i Setson Watson, keď viděli ten sadismus, tie slepé nástroje starého režimu. S ľudom zachádzali ako s dobytkom, bili ho, kopali, trýznili: lebo veď národ slovenský vo starom režime neznamenal hodnosť človečenskú.
Dnes četníctvo a mnohí z nich pochádzajú z historických zemí, sú tedy Česi, doniesli do svojho úradu veľkú zásadu ľudskosti. Často vidíte četníka hrať sa s deťmi a jeho pomer s ľudom je najlepší. Je to pohľad dojímavý. Taktne koná svoju povinnosť. Keď navštěvuje sedliacke chalupy a pomáhá rychtárom vo vyplňovaní všelijakých registrov a prispieva mu svojou radou, on sa stává týmto učiteľom a radcom nášho pospolitého národa. A jestliže je cítiť obrodnú činnosť na Slovensku, tak to z čiastky možno ďakovať četníctvu, lebo ono často pracuje iniciativně a bere účasť na našich kulturných snahách svojou prácou na podklade etiky a odpovednosti.
Ovšem žiaducné je, aby si četníctvo upovedomilo starých zvykov, obyčajov a tradicií nášho ľudu. A potřebné je, aby pomalu sa pribrávali i naši slovenskí ľudia do služieb četnictva. A predovšetkým je ovšem žiaducné, aby na odľahlých dedinách a vôbec v našich mestách, kde panuje veľká bytová núdza, bolo postarané o riadné ubytovanie nášho četníctva, aby nemuselo žíť oddelene od svojich rodín, ale aby mohli žíť po ľudsku. Nadejem sa, že vládny návrh i v tomto ohľade urobí priaznivú změnu.
Četník je tedy na Slovensku priatel, je radca, je vychovávateľ, je obrodíteľ, je i učiteľ slovenského ľudu. Preto my na Slovensku si prajeme, aby sa tomuto významnému stavu aj v budúcnosti so strany štátnej správy venovala čo najväčšia pozornosť. (Výborné!)
Slávný senát! Blíží sa utěšený tradicionelní sviatok nášho ľudu, sviatok Všech Svätých. Nech mi bude dovolené k tým, ktorí na Slovensku a v celej republike ako četníci a členovia stráže bezpečnosti padli, týmto nemenovaným hrdinom povinnosti s tohoto miesta položiť na ich hroby kvietok iskrenej vďaky, spomenúť v hľbokej úctě ich pamiatky. Nech že im ta oslobodená, česká zem bude ľahkou!
Vládny návrh přijímáme. (Výborně! - Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. dr Heller. Dávám mu slovo.
Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Nemohu se v opaku k váženému panu řečníkovi přede mnou rozhodnouti pro - jak to mám říci - nadšení pro předloženou osnovu zákona. Předložená osnova, která se v podstatě zabývá používáním zbraně u četnictva a stráže, rozšiřuje velikou měrou právo četnictva používati zbraně. Kdežto podle dosavadních zákonitých ustanovení směl četník použíti zbraně jen v případě obrany, k odvrácení násilného útoku, který byl proti němu podniknut, anebo který mu bezprostředně hrozil, anebo kterým život jiné osoby byl ohrožen, rozšiřuje se právo četnictva používati zbraně měrou obrovskou. Odůvodňuje se tato osnova zákona a podstatně rozšířené právo četníků k používání zbraně tím, že četnictvo nemá dosti obranných prostředků proti zločinnosti, která obzvláště v poválečné době stále větší měrou se objevuje, a že již 45 četníků od doby války musilo položiti svůj život. Toho dlužno ovšem nesmírně litovati. Ale nevěřím tomu, že proti tomuto poválečnému zjevu, který přece je přímým následkem války samé, lze bojovati prostředky, jež tato osnova zákona navrhuje. Je potřebí něčeho zcela jiného, především pozdvižení sociálního života lidí, pozdvižení jejich kulturní úrovně, jejich mravní úrovně; to je cesta k potírání takovýchto událostí, naprosto, však nikoli toto ustanovení, jež zostřuje používání zbraně. Není také správné, že bylo potřebí povoliti četnictvu použití zbraně k vlastní obraně, aby odvráceno bylo ohrožení života četnictva v případě, kdy se nebezpečný zločinec, proti kterému četník zakročuje, nevzdá, anebo se zdráhá opustiti svoji skrýši. Kde je zde ohrožení života četníkova, ukryje-li se zločinec, činí-li tedy pravý opak toho, co znamená útok, anebo nevzdá-li se na vyzvání? Je také potřebí použíti zbraně, nelze-li odpor pro zmaření úředního výkonu překonati jinak nežli použitím zbraně? Kam pak dospějeme, jestliže každý odpor, směřující k zamezení služebního úkonu, četníka již opravňuje, aby použil zbraně? Obávám se, že se věc obrátí, že v budoucnosti ten, který četnictvem bude pronásledován, bude obětí. Obávám se, že počet mrtvých nebude menší, nýbrž že se snad jen zamění úlohy.
Avšak také ustanovení o uzavírání sňatku četníků, kteréž se od nynějška zase váže na svolení představených úřadů, a také jinaká ustanovení tohoto zákona nemohou nalézti našeho svolení, ani ustanovení §u 15, poslední odstavec, podle kterého oddíl kýmkoli vedený má právo použíti zbraně za týchž předpokladů, jaké platí pro vojsko. Tedy každý strážmistr, každý obyčejný náhodný velitel oddělení stráže obdrží stejné právo, které dříve zcela vědomě vyhrazeno bylo jen vyšším zkušenějším úředníkům. Postrádáme v této osnově však také úpravu požitků četnických, a to zlepšení postavení četnictva, jež toto zlepšení velice potřebuje. V této příčině se o četnictvo vůbec nikdo nestará. Nelze nám tedy z věcných důvodů projeviti souhlas s touto osnovou zákona.